{"id":6379,"date":"2012-06-12T16:00:00","date_gmt":"2012-06-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6362"},"modified":"2012-06-12T16:00:00","modified_gmt":"2012-06-12T15:00:00","slug":"cejchovni-znameni-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/12\/cejchovni-znameni-19\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 19."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Dva kohouti na jednom hnoji<\/p>\n

<\/strong> Tom byl prvn\u00edm, kdo se probudil. Jako by snad m\u00edsto, na kter\u00e9m usnul, m\u011blo na jeho sp\u00e1nek n\u011bjak\u00fd vliv. Po dlouh\u00e9 dob\u011b se vzbudit vit\u00e1ln\u00ed a odpo\u010dat\u00fd. Skrz \u0161kv\u00edru mezi t\u011b\u017ek\u00fdmi rud\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy pronikal do pokoje alespo\u0148 paprsek sv\u011btla. Tvo\u0159il \u010d\u00e1ru v m\u00edstech, kde se Billova kolena propl\u00e9tala mezi Tomov\u00fdma. P\u0159es jeho pas le\u017eela nata\u017een\u00e1 Billova ruka a na jeho hrudn\u00edku Billova hlava. St\u00e1le je\u0161t\u011b pravideln\u011b oddechoval a co chv\u00edli ti\u0161e kn\u00edknul. Tom mu rukou projel h\u0159\u00edvu vlas\u016f a prsty p\u0159ejel p\u0159es krk. Bill zamru\u010del a p\u0159ekulil se na druh\u00fd bok, d\u00e1l od Toma. Ten se v\u0161ak jen sm\u00e1l. Dv\u011bma prsty p\u0159ejel po linii Billovy p\u00e1te\u0159e dob\u0159e skryt\u00e9 pod no\u010dn\u00ed ko\u0161il\u00ed. Nakr\u010dil \u010delo. Pod b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f jasn\u011b vn\u00edmal vystoupl\u00e9 jizvy spleten\u00e9 p\u0159es k\u016f\u017ei na Billov\u00fdch z\u00e1dech. Pevn\u011b sev\u0159el ruce v p\u011bst a pohledem hledal pod tenkou l\u00e1tkou dal\u0161\u00ed znaky Billova nav\u017edy zohaven\u00e9ho t\u011bla. Rozhodnut\u00ed, \u017ee jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem mus\u00ed zakro\u010dit, v n\u011bm doutnalo st\u00e1le v\u00edc. Bill neru\u0161en\u011b spal, dokonce i kdy\u017e se Tom zvedl z postele a za\u010dal pochodovat po m\u00edstnosti. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co by mohl ud\u011blat pro to, aby alespo\u0148 z \u010d\u00e1sti od\u010dinil Billovo zka\u017een\u00e9 ml\u00e1d\u00ed.<\/p>\n

Zad\u00edval se na Billa. Rozhodl se, \u017ee je zat\u00edm zbyte\u010dn\u00e9 ho budit. Rychle vy\u0161el ven z pokoje a posp\u00edchal chodbou, aby na nikoho nenarazil pouze v no\u010dn\u00ed ko\u0161ili. Nehodilo se, aby fara\u00f3n chodil po sv\u00e9m s\u00eddle takto nespole\u010densky oble\u010den, i kdy\u017e se nach\u00e1zel v \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce, kter\u00e1 st\u00e1le je\u0161t\u011b spadala pod jeho bezprost\u0159edn\u00ed vlastnictv\u00ed. \u0160t\u011bst\u00ed mu protentokr\u00e1t nehr\u00e1lo do karet a mnoz\u00ed slu\u017eebn\u00ed se mu se zadr\u017eovan\u00fdm sm\u00edchem klan\u011bli, kdy\u017e ho m\u00edjeli. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm uculen\u00edm v n\u011bm rostl vztek, ale nebylo p\u0159\u00edhodn\u00e9, aby zakro\u010dil st\u00e1le je\u0161t\u011b oble\u010den do sv\u00e9ho no\u010dn\u00edho \u0161atu. M\u00edsto toho je\u0161t\u011b p\u0159idal na kroku a neodpustil si hlasit\u00fd v\u00fddech, kdy\u017e kone\u010dn\u011b za\u0161el za dve\u0159e sv\u00fdch komnat. Tam ho okam\u017eit\u011b p\u0159iv\u00edtala \u010dern\u00e1 lvice, kterou odm\u00edtl vz\u00edt s sebou kv\u016fli jej\u00edmu vztahu k Billovi. Podrbal ji mezi u\u0161ima. Ve dve\u0159\u00edch se jen p\u00e1r setin sekundy nato objevil sluha, kter\u00fd mu pomohl vybrat od\u011bv a pomohl mu obl\u00e9ct se na sn\u00eddani.<\/div>\n

\n
\n

„\u0158ekni mi, Rolande,“ promluvil ke slou\u017e\u00edc\u00edmu, kdy\u017e si po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b vzpomn\u011bl na jeho jm\u00e9no. Pokud by si m\u011bl pamatovat jm\u00e9na v\u0161ech, kte\u0159\u00ed jsou mu zav\u00e1z\u00e1ni, nejsp\u00ed\u0161 by ze\u0161\u00edlel. V jedin\u00e9m m\u011bs\u00edci se u n\u011bj st\u0159\u00eddalo deset slou\u017e\u00edc\u00edch – bylo nemo\u017en\u00e9 zapamatovat si jm\u00e9na v\u0161ech, „co v\u00ed\u0161 o Billov\u011b minulosti. Jsem si jist\u00fd, \u017ee mezi slu\u017eebnictvem koluj\u00ed f\u00e1my o jeho \u017eivot\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e p\u0159i\u0161el sem.“<\/div>\n

„Nejsem si jist\u00fd, jestli o tom mohu mluvit, pane,“ odpov\u011bd\u011bl prost\u011b Roland, kdy\u017e mu chystal vodu k rann\u00ed koupeli. Pot\u00e9 se postavil za Toma a sv\u00e1zal mu dredy do velk\u00e9ho drdolu, aby si je ve vod\u011b nenamo\u010dil.<\/div>\n
„Je to m\u016fj p\u0159\u00edkaz.“ Tomova reakce byla naprosto bleskov\u00e1. Nepomatoval si, jak se jmenuje Bill\u016fv otrok\u00e1\u0159 – i takov\u00fdch bylo p\u0159\u00edli\u0161 mnoho. Kdyby mu jej slou\u017e\u00edc\u00ed p\u00e1r minut p\u0159ed cejchov\u00e1n\u00edm neprozradili, nejsp\u00ed\u0161 by ho nedok\u00e1zal oslovit jinak ne\u017e otrok\u00e1\u0159i<\/em>. Pono\u0159il se do hork\u00e9 vody, zat\u00edmco vy\u010dk\u00e1val, a\u017e mu sluha odpov\u00ed.<\/div>\n
„Nev\u00edm toho mnoho o jeho minulosti, ale prosl\u00fdch\u00e1 se, \u017ee m\u00e1 velice dobr\u00fd vztah s otrok\u00e1\u0159em, kter\u00fd dozoroval nad jeho skupinou. Moji p\u0159\u00e1tel\u00e9 je u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t zahl\u00e9dli spolu v zahrad\u00e1ch, tak\u00e9 \u010dasto nav\u0161t\u011bvuj\u00ed archiv. Nev\u00edm toho mnoho, ale o otrok\u00e1\u0159i, o Anisovi, se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ode\u0161el ze stavby na doporu\u010den\u00ed sestry jeho zesnul\u00e9 snoubenky. Pr\u00fd byl od Billova cejchov\u00e1n\u00ed ve \u0161patn\u00e9m psychick\u00e9m stavu.“<\/p>\n

Tom se zarazil. Roland nebyl prvn\u00ed, kdo mu \u0159\u00edkal o tom, \u017ee Billa posledn\u00ed dobou v\u00edd\u00e1 s jin\u00fdm mu\u017eem, kdy\u017e jeho zdravotn\u00ed stav nen\u00ed natolik v po\u0159\u00e1dku, aby se Billovi v\u011bnoval on s\u00e1m. I Anthony, kdy\u017e p\u0159i\u0161el Toma zkontrolovat, prohodil n\u011bkolik pozn\u00e1mek o tom, \u017ee Bill jist\u011b nestr\u00e1d\u00e1, kdy\u017e se mu Tom nem\u016f\u017ee v\u011bnovat.<\/div>\n

„Prozra\u010f mi o n\u011bm n\u011bco v\u00edc,“ zabru\u010del Tom. Prozat\u00edm ho informace v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nepot\u011b\u0161ily.<\/div>\n
„Skoro nic o n\u011bm nev\u00edm, pane. Nest\u00fdk\u00e1m se s nik\u00fdm, kdo pracuje na stavb\u011b nebo tam jezd\u00ed dopl\u0148ovat z\u00e1soby. V podstat\u011b v\u00edm pouze to, \u017ee se na n\u011bj lid\u00e9 d\u00edvaj\u00ed skrz prsty kv\u016fli smrti jeho snoubenky, ale o tom u\u017e jste zajist\u00e9 taky sly\u0161el.“<\/div>\n
„Ano, pamatuji si to, nen\u00ed to zase tak d\u00e1vno,“ vydechl Tom. P\u0159\u00e1l si, aby m\u011bl k dobru daleko v\u00edce informac\u00ed, ale i to m\u00e1lo mu muselo sta\u010dit. „Rolande, zajdi za n\u00edm odpoledne a po\u0161li ho do audien\u010dn\u00edho s\u00e1lu. Chci s n\u00edm mluvit\u2026 Osamot\u011b.“<\/div>\n
„Jak si p\u0159ejete, va\u0161e V\u00fdsosti,“ poklonil se sluha a popadl houbu, aby Tomovi umyl z\u00e1da.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Bill m\u00ed\u0159il do j\u00eddeln\u00edho s\u00e1lu. Nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee byl zklaman\u00fd, kdy\u017e se probudil v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli, ale aspo\u0148 u\u017e znal Tomovy pocity, kdy\u017e mu takhle p\u0159edchoz\u00edho dne utekl on. Je\u0161t\u011b dlouho po probuzen\u00ed le\u017eel v posteli s obli\u010deje p\u0159itisknut\u00fdm v pol\u0161t\u00e1\u0159i. Brzy ho v\u0161ak ovl\u00e1dla nejistota, kdy\u017e se skrz spokojenost z bl\u00edzkosti s Tomem probojoval obr\u00e1zek Anise. V\u011bd\u011bl, \u017ee na sn\u00eddani je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy, ale nemohl nad\u00e1le b\u00fdt s\u00e1m v pr\u00e1zdn\u00e9m pokoji, kde na n\u011bj dol\u00e9halo mu\u010div\u00e9 ticho a nutilo ho p\u0159em\u00fd\u0161let. I kdyby m\u011bl obej\u00edt cel\u00fd pal\u00e1c, ne\u017e p\u0159ijde \u010das sn\u00eddan\u011b, ud\u011bl\u00e1 to daleko rad\u0161i, ne\u017e aby z\u016fstal na sv\u00e9m pokoji a odd\u00e1val se my\u0161lenk\u00e1m. Na chodb\u00e1ch potk\u00e1val slou\u017e\u00edc\u00ed s jejich posm\u011b\u0161n\u00fdmi \u00fa\u0161klebky, ale on nic kolem sebe nevn\u00edmal a rad\u0161i p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co by mohl v pr\u016fb\u011bhu dne d\u011blat. Hluk, kter\u00fd obyvatel\u00e9 pal\u00e1ce nap\u00e1chali, mu bohat\u011b sta\u010dil k rozpt\u00fdlen\u00ed. Daleko pro\u0159\u00eddlej\u0161\u00ed rozestav\u011bn\u00ed str\u00e1\u017e\u00ed mu dalo najevo, \u017ee opustil fara\u00f3novu \u010d\u00e1st pal\u00e1ce. Chodby, kter\u00e9 pokra\u010dovaly \u00fapln\u011b stejn\u011b jako v \u010d\u00e1sti, ve kter\u00e9 bydlel, v\u0161ak nenavazovaly na s\u00e1ly, komnaty a jin\u00e9 velk\u00e9 m\u00edstnosti, n\u00fdbr\u017e na mal\u00e9 byty, o kter\u00fdch doposud pouze sly\u0161el. Nejsp\u00ed\u0161 nikdy nedostane p\u0159\u00edle\u017eitost, aby se do n\u011bkter\u00e9ho z nich pod\u00edval.<\/p>\n

Proch\u00e1zel kolem zav\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed, zpoza kter\u00fdch se oz\u00fdvaly roztodivn\u00e9 rann\u00ed zvuky. Dom\u00e1cnosti se p\u0159ipravovaly na nov\u00fd den, d\u011bti pob\u00edhaly rozpustile po bytech a pletly se sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm pod nohy. \u017deny chystaly sn\u00eddan\u011b pro sv\u00e9 rodiny a mu\u017ei sotva se z\u00edv\u00e1n\u00edm vst\u00e1vali z postele. Ob\u010das se z n\u011bkter\u00e9ho bytu linul zp\u011bv, jak si n\u011bkdo n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017e\u00edval jin\u00e9ho r\u00e1na, jindy byly sly\u0161et zvuky divok\u00e9 a nejsp\u00ed\u0161 i zbyte\u010dn\u00e9 h\u00e1dky. Bill zaujat\u011b sledoval cedulky na dve\u0159\u00edch nesouc\u00ed jm\u00e9no hlavy rodiny a vedle pest\u0159e vybarven\u00fd cejch. Vedle n\u011bkter\u00fdch dve\u0159\u00ed tak\u00e9 visel zvone\u010dek, pop\u0159\u00edpad\u011b mezi sloupy viselo nata\u017een\u00e9 lano se schnouc\u00edm pr\u00e1dlem. Z chodby, ve kter\u00e9 se Bill nach\u00e1zel, byl kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na mal\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, kolem kter\u00e9ho se cel\u00e1 chodba to\u010dila kolem dokola. Uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed st\u00e1ly dv\u011b studny, jedna v\u011bt\u0161\u00ed, druh\u00e1 men\u0161\u00ed, a o kousek d\u00e1l bylo vystav\u011bn\u00e9 d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, kter\u00e9 moment\u00e1ln\u011b zelo pr\u00e1zdnotou. Nic z toho, co Bill mohl vid\u011bt v t\u00e9to \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce, neodpov\u00eddalo tomu, na\u010d byl zvykl\u00fd, a p\u0159esto se mu to sv\u00fdm zp\u016fsobem zamlouvalo. I kdy\u017e tu\u0161il, \u017ee i tady maj\u00ed Tomovi sluhov\u00e9 n\u011bkde sv\u00e9 byty, nikdo, koho zde potkal, se na n\u011bj ned\u00edval s posm\u011bchem a opovr\u017een\u00edm.<\/p>\n

Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed kolem n\u011bj proch\u00e1zeli, vesele zdravili, ob\u010das se dokonce zastavili na kus \u0159e\u010di. Potk\u00e1val mlad\u00e9 i star\u00e9, \u017eeny, mu\u017ee i d\u011bti. V\u0161ichni se v\u0161ak chovali nadm\u00edru vst\u0159\u00edcn\u011b, pokud zrovna nem\u011bli \u0161patn\u00e9 r\u00e1no a nemra\u010dili se na cel\u00fd sv\u011bt. Z bytu, kolem kter\u00e9ho zrovna proch\u00e1zel, vyb\u011bhlo st\u0159apat\u00e9 blon\u010fat\u00e9 d\u00edtko a narazilo mu do nohy, jak v t\u00e9 rychlosti u\u017e nedok\u00e1zalo zabrzdit. Hned za n\u00edm se z bytu vy\u0159\u00edtila jeho matka s va\u0159e\u010dkou v ruce a odt\u00e1hla ho od Billovy nohy.<\/div>\n

„Moc se v\u00e1m omlouv\u00e1m, pane,“ sklonila hlavu a s d\u00edt\u011btem v ruce m\u00ed\u0159ila zp\u00e1tky do bytu. Bill je\u0161t\u011b sly\u0161el, jak mu vy\u010d\u00edt\u00e1, \u017ee je tak neopatrn\u00e9 a \u017ee se ‚p\u00e1n mus\u00ed te\u010f ur\u010dit\u011b zlobit‘. Bill se v\u0161ak nezlobil, ba naopak. Nezi\u0161tnost a nevinnost d\u00edt\u011bte mu vykouzlila na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv, kter\u00fd rostl s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm krokem. Myslel si, \u017ee kdy\u017e jednou zam\u00ed\u0159\u00ed do t\u00e9to \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce, naraz\u00ed pouze na chudobu a nespokojenost. M\u00edsto toho v\u0161ak kolem n\u011bj proplouvaly \u0161\u0165astn\u00e9 \u017eivoty lid\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy si nep\u0159ipadal tak moc doma jako pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli. Snad poprv\u00e9 za cel\u00fd \u017eivot se nesobecky radoval ze \u0161t\u011bst\u00ed ostatn\u00edch.<\/p>\n

Vzduchem se rozneslo bouchnut\u00ed do gongu, kter\u00e9 v\u0161em oznamovalo, \u017ee se maj\u00ed pustit do pr\u00e1ce. Chodby se n\u00e1hle zaplnily lidmi, kte\u0159\u00ed m\u00ed\u0159ili za svoj\u00ed prac\u00ed, a Bill se mezi nimi m\u00e1lem ztratil. Brzy se v\u0161ak pod\u0159\u00eddil tempu davu a nech\u00e1val se t\u00e1hnout sebou zp\u00e1tky do pr\u00e1zdn\u00fdch chodeb vlada\u0159ovy \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce. Kdy\u017e pro\u0161el kolem str\u00e1\u017en\u00fdch, kte\u0159\u00ed zabru\u010deli na pozdrav, zastesklo se mu. Kolem n\u011bj se rozprost\u0159elo ledov\u00e9 nehostinn\u00e9 ticho. Odnikud se neoz\u00fdval ani sm\u00edch, ani pl\u00e1\u010d. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed kolem n\u011bj proch\u00e1zeli, se nesm\u00e1li a chovali se p\u0159ehnan\u011b strojen\u011b. Billovi z toho tuhla krev v \u017eil\u00e1ch. Rad\u0161i p\u0159idal do kroku, a co nevid\u011bt proch\u00e1zel do j\u00eddeln\u00edho s\u00e1lu, kde u\u017e na n\u011bj \u010dekal za stolem usazen\u00fd Tom.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pop\u0159\u00e1l mu a uk\u00e1zal na m\u00edsto vedle sebe, kam Bill i bez v\u00fdzvy automaticky zam\u00ed\u0159il. Op\u011btoval mu pozdrav a posadil se na \u017eidli. S nelibost\u00ed zjistil, \u017ee La-ila je u\u017e op\u011bt po Tomov\u011b boku.<\/div>\n

„Jak\u00e9 m\u00e1\u0161 pl\u00e1ny na dne\u0161ek?“ zeptal se Bill, aby poru\u0161il s\u017e\u00edrav\u00e9 ticho. B\u00e1l se, aby na n\u011bm Tom nepoznal jeho z\u00e1dum\u010div\u00e9 rozpolo\u017een\u00ed.<\/div>\n
„Mus\u00edm vy\u0159\u00eddit jedno, ehm, pracovn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee pozd\u011bji odpoledne bych si mohl vy\u0161et\u0159it \u010das pro tebe, pokud bys m\u011bl z\u00e1jem,“ usm\u00e1l se Tom na Billa, ale ihned se vr\u00e1til pohledem zp\u011bt ke sv\u00e9mu vaj\u00ed\u010dku na tal\u00ed\u0159i. Billova tv\u00e1\u0159 se okam\u017eit\u011b rozjasnila.<\/div>\n
„Sice jsem myslel, \u017ee p\u016fjdu do archivu, abych se v\u011bnoval studiu, ale budu r\u00e1d, kdy\u017e si pro m\u011b najde\u0161 chv\u00edli sv\u00e9ho \u010dasu,“ usm\u00e1l se z\u00e1\u0159iv\u011b. V pal\u00e1ci se dalo d\u011blat tolik aktivit, \u017ee jen z p\u0159edstavy, \u017ee si pro n\u011bj Tom najde jeden ze sv\u00fdch p\u0159epln\u011bn\u00fdch dn\u016f, se mu motala hlava.<\/div>\n
„Dob\u0159e, po\u010dk\u00e1\u0161 na m\u011b? P\u0159i\u0161el bych pro tebe, a\u017e si vy\u0159\u00edd\u00edm, co pot\u0159ebuji,“ prohodil a sna\u017eil se na Billa ned\u00edvat. Nervozitu, kterou c\u00edtil, kdykoliv se slovy ot\u0159el o sv\u00e9 odpoledn\u00ed pl\u00e1ny, doposud nepoznal. Mrzelo ho, \u017ee Billovi mus\u00ed lh\u00e1t, aby nechal sv\u00e9 pl\u00e1ny skryt\u00e9, ale jinak to ne\u0161lo. Bill by ur\u010dit\u011b \u0161kemral tak dlouho, dokud by ho nep\u0159emluvil, a\u0165 otrok\u00e1\u0159e nech\u00e1 b\u00fdt.<\/div>\n
Bill pok\u00fdval hlavou. Domluvili se, \u017ee a\u017e bude se svoj\u00ed prac\u00ed Tom hotov, dojde si pro Billa do jeho pokoje. Zbytek sn\u00eddan\u011b prob\u00edhal v p\u0159\u00edjemn\u00e9m hlaholu slov, kter\u00fdmi se Bill sna\u017eil vyl\u00ed\u010dit sv\u00e9 pocity z kr\u00e1tk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy jin\u00e9 \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce, ne\u017e ve kter\u00e9 se pohyboval cel\u00e9 dny. Tom ho s tich\u00fdm \u00fasm\u011bvem poslouchal a sledoval jiskry v jeho o\u010d\u00edch, kter\u00e9 p\u0159i jeho rozm\u00e1chl\u00e9m vypr\u00e1v\u011bn\u00ed rozvern\u011b poskakovaly.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Anis m\u00ed\u0159il k audien\u010dn\u00edmu s\u00e1lu. Vzadu na krku c\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 mraven\u010den\u00ed, kdy\u017e stanul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 str\u00e1\u017e\u00edm stoj\u00edc\u00edm pod\u00e9l dve\u0159\u00ed. Jeden z nich mu pok\u00fdval na pozdrav a nat\u00e1hl se ke dve\u0159\u00edm, aby mu otev\u0159el. Ta situace Anisovi n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednala Billovo cejchov\u00e1n\u00ed, a\u017e na to, \u017ee te\u010f se jednalo o n\u011bj samotn\u00e9ho. Se sv\u011b\u0161enou hlavou vstoupil do s\u00e1lu a hned u jeho vchodu poklekl. D\u00e1val tak najevo fara\u00f3novi svoji pod\u0159adnost. Hlubok\u00fd hlas, kter\u00fd prolet\u011bl s\u00e1l jako r\u00e1na z d\u011bla, ho v\u0161ak vyzval, aby p\u0159e\u0161el je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k tr\u016fnu. Poslechl – vlastn\u00ed strach mu ani nedovoloval jinak. Tohle bylo poprv\u00e9, co si ho fara\u00f3n zavolal, a on p\u0159edem tu\u0161il, \u017ee to bude m\u00edt co do\u010din\u011bn\u00ed s Billem. Znovu se hluboce poklonil, kdy\u017e do\u0161el a\u017e k tr\u016fnu na mramorov\u00e9m v\u00fdstupku, na kter\u00e9m sed\u011bl se v\u0161\u00ed p\u00fdchou a nadhledem Amendetom. Anis si nedovolil ani d\u00edvat se na jeho nohy – nep\u0159\u00edslu\u0161ela mu takov\u00e1 \u010dest. O Amendetomovi se prosl\u00fdchalo mnoh\u00e9 – \u017ee je skv\u011bl\u00fd vl\u00e1dce a vede svoji zemi ke \u0161t\u011bst\u00ed; \u017ee je velice po\u017eitk\u00e1\u0159sk\u00fd a m\u00e1 r\u00e1d sv\u016fj klid; \u017ee je velice laskav\u00fd, dokud n\u011bkdo natolik ne\u0161k\u00e1dl\u00ed jeho nervy, \u017ee i jeho pevn\u00e9 sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed povol\u00ed.<\/p>\n

„Vsta\u0148te, Anisi,“ poru\u010dil fara\u00f3n a jeho hlas jako by zt\u011b\u017eka dopadal na Anisovu hlavu, kdy\u017e se zvedal ze zem\u011b, ale st\u00e1le setrv\u00e1val v p\u0159edklonu. U\u017e jen z hlasu, kter\u00fd se kolem n\u011bj sto\u010dil jako t\u011blo \u0161krti\u010de, c\u00edtil, jak moc charismatick\u00fd \u010dlov\u011bk Amendetom je. Bylo dobr\u00e9 m\u00edt ho na sv\u00e9 stran\u011b, ale Anis tu\u0161il, \u017ee takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed on m\u00edt nebude. „Jestlipak v\u00edte, pro\u010d jsem si v\u00e1s dal zavolat?“ zeptal se z\u00e1ludn\u011b fara\u00f3n a postavil se. „A nemus\u00edte se st\u00e1le klan\u011bt, byl bych r\u00e1d, abychom si promluvili jako mu\u017e s mu\u017eem, ne jako poddan\u00fd s vlada\u0159em.“ Anis se jako na povel narovnal. D\u00edval se te\u010f fara\u00f3novi p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e. Tom se\u0161el z v\u00fdstupku pro tr\u016fn a p\u0159e\u0161el a\u017e k otrok\u00e1\u0159i, kter\u00fd si pomalu nedovoloval ani nadechnout. S\u00e1m sebe nepova\u017eoval za \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by se p\u0159ehnan\u011b b\u00e1l, ale te\u010f instinktivn\u011b vytu\u0161il, \u017ee m\u00e1 d\u016fvod se b\u00e1t.<\/div>\n

„Nev\u00edm, va\u0161e Veli\u010denstvo,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e.<\/div>\n
„V\u00edte, Anisi, nem\u00e1m otrok\u00e1\u0159e a jejich pr\u00e1ci r\u00e1d. Nem\u00e1m r\u00e1d p\u0159ehnan\u00e9 n\u00e1sil\u00ed. Mo\u017en\u00e1 proto se tak\u00e9 nezaj\u00edm\u00e1m o v\u00fdstavbu sv\u00e9 hrobky. Nicm\u00e9n\u011b ch\u00e1pu, \u017ee jsou tac\u00ed, kte\u0159\u00ed mus\u00ed b\u00fdt krut\u011b potrest\u00e1n\u00ed, a na to je zotro\u010den\u00ed t\u00edm nejlep\u0161\u00edm, pokud si nezaslou\u017e\u00ed rovnou smrt. Proto tak otroctv\u00ed st\u00e1le je\u0161t\u011b podporuji. Ale pak se k t\u00e9to pr\u00e1ci<\/em> p\u0159im\u00edch\u00e1 n\u011bkdo, kdo si r\u00e1ny bi\u010dem nezaslou\u017e\u00ed, ale akor\u00e1t to na n\u011bm nav\u017edy zanech\u00e1 jizvy, jak fyzick\u00e9, tak psychick\u00e9.“<\/div>\n
„Pokud nar\u00e1\u017e\u00edte na Billa, pak si mysl\u00edm, \u017ee nem\u00e1te d\u016fvod. Kdybych nemusel, nikdy bych na n\u011bj nevzt\u00e1hl ruku a up\u0159\u00edmn\u011b dote\u010f lituji, \u017ee jsem mu kdy zp\u016fsobil bolest.“<\/p>\n

Tom se prudce oto\u010dil k Anisovi. V dob\u011b sv\u00e9ho v\u00fdkladu p\u0159ed n\u00edm p\u0159ech\u00e1zel jako \u0161elma v kleci. Te\u010f v\u0161ak zastavil kousek od n\u011bj a nen\u00e1vistn\u011b z\u00fa\u017eil o\u010di.<\/div>\n

„Chci, abyste se od n\u011bj dr\u017eel d\u00e1l! Nel\u00edb\u00ed se mi, \u017ee se kolem n\u011bj mot\u00e1te. Mo\u017en\u00e1 by bylo dobr\u00e9, kdybyste se vr\u00e1til na stavbu. V\u00edte, kdy\u017e jsem na Billov\u011b t\u011ble na\u0161el ty jizvy, m\u011bl jsem chu\u0165 v\u00e1s na m\u00edst\u011b nechat zab\u00edt, ale kdy\u017e jsem se sv\u00e9ho sluhy r\u00e1no ptal, co o v\u00e1s v\u00ed, \u0159ekl mi pouze to, \u017ee v\u00e1s jeho kolegov\u00e9 \u010dasto v\u00eddaj\u00ed s Billem. Proto jsem se rozhodl, \u017ee v\u00e1m d\u00e1m je\u0161t\u011b jednu \u0161anci. Ale pokud zjist\u00edm, \u017ee za Billem chod\u00edte i p\u0159es m\u016fj z\u00e1kaz, v\u011bzte, \u017ee se trestu nevyhnete.“<\/div>\n
„Ale\u2026“<\/div>\n
„Ne, u\u017e jsem \u0159ekl,“ p\u0159iv\u0159el o\u010di Tom. Necht\u011bl o tom u\u017e d\u00e1l diskutovat. Jeho rozhovor mu\u017ee s mu\u017eem se ze sekundy na sekundu zm\u011bnil v rozhovor poddan\u00e9ho s panovn\u00edkem. „Dr\u017ete se od n\u011bj d\u00e1l pro va\u0161e vlastn\u00ed dobro,“ dodal je\u0161t\u011b. „A te\u010f odejd\u011bte, m\u00e1m d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci.“<\/div>\n
Anis c\u00edtil trpkost v \u00fastech, ale hluboce se poklonil sv\u00e9mu vlada\u0159i a dal se na \u00fastup. U dve\u0159\u00ed se v\u0161ak je\u0161t\u011b zastavil a naposledy se ohl\u00e9dl na fara\u00f3na.<\/div>\n
„Pozdravujte ho.“ S t\u00edm pora\u017een\u011b ode\u0161el.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Dva kohouti na jednom hnoji Tom byl prvn\u00edm, kdo se probudil. Jako by snad m\u00edsto, na kter\u00e9m usnul, m\u011blo na jeho sp\u00e1nek n\u011bjak\u00fd vliv. Po dlouh\u00e9 dob\u011b se vzbudit vit\u00e1ln\u00ed a odpo\u010dat\u00fd. Skrz \u0161kv\u00edru mezi t\u011b\u017ek\u00fdmi rud\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy pronikal do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6379","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6379","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6379"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6379\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6379"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6379"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6379"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}