{"id":639,"date":"2018-04-07T16:00:00","date_gmt":"2018-04-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=633"},"modified":"2018-04-07T16:00:00","modified_gmt":"2018-04-07T15:00:00","slug":"scar-tissue-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/07\/scar-tissue-12\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 12."},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Hojen\u00ed<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Doch wie ein warmer Sommerregen
Regnest du auf mein Leben
Wie Heer aus Tropfen
Auf den hei\u00dfen Stein.
Silbermond: Unendlich<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Jako tepl\u00fd letn\u00ed d\u00e9\u0161\u0165
Pr\u0161\u00ed\u0161 na m\u016fj \u017eivot,<\/em><\/div>\n

jako arm\u00e1da kapek<\/em><\/div>\n
na hork\u00fd k\u00e1men.<\/em><\/div>\n
Silbermond: Unendlich<\/em><\/div>\n
\n

„Jsi si jist\u00fd, \u017ee to neusp\u011bch\u00e1v\u00e1\u0161?“ Zeptal se Tom se zamra\u010den\u00edm na tv\u00e1\u0159i. Zjevn\u011b se mu ta my\u0161lenka p\u0159\u00edli\u0161 nel\u00edbila, ale pokud to bylo to, co Bill cht\u011bl, pak\u2026<\/p><\/div>\n

Druh\u00fd chlapec sed\u011bl m\u00edrumilovn\u011b na stran\u011b postele a sledoval Toma roztahuj\u00edc\u00edho z\u00e1v\u011bsy. Zlat\u00e9 paprsky brzk\u00e9ho podzimn\u00edho slune\u010dn\u00edho svitu okam\u017eit\u011b pronikly skrz vysok\u00e1 francouzsk\u00e1 okna a vrhly se do polo\u0161era Billova pokoje, kde naplnily tmav\u00e1 z\u00e1kout\u00ed sv\u011btlem. Prou\u017eek slune\u010dn\u00edho svitu p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil Billova l\u00fdtka a kolena oble\u010den\u00e1 v py\u017eamu, a pot\u00e9 pokra\u010doval vzh\u016fru k Billovu lehce splaskl\u00e9mu pol\u0161t\u00e1\u0159i, kde mohl b\u00fdt st\u00e1le jasn\u011b vid\u011bn obrys jeho hlavy.<\/div>\n
\n

Bill zvedl ruku a zabo\u0159il prsty do sv\u011btla, jako by se sna\u017eil rozv\u00ed\u0159it drobn\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky prachu pluj\u00edc\u00ed ve vzduchu. „R\u00e1d bych vstal, Tome, m\u00e1 z\u00e1da u\u017e m\u011b zab\u00edjej\u00ed,“ \u0159ekl jemn\u011b a vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9mu mlad\u00e9mu man\u017eelovi s \u00fasm\u011bvem. Ten \u00fasm\u011bv m\u011bl b\u00fdt povzbuzuj\u00edc\u00ed, uji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed, ale poch\u00e1zel z tv\u00e1\u0159e a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bled\u00e9 a p\u0159\u00edli\u0161 ztrhan\u00e9, aby byl jen tohle. Tomovi pokleslo srdce nad t\u00edm pohledem p\u0159ed sebou. A\u010dkoliv na tom byl Bill znateln\u011b l\u00e9pe ne\u017e p\u0159ed t\u00fddnem a obvazy z jeho hlavy ji\u017e zmizely, nedok\u00e1zal p\u0159ehl\u00e9dnout namodralou skvrnu na jeho sp\u00e1nku obklopenou sotva zhojenou jizvou, kter\u00e1 pokra\u010dovala vzh\u016fru a\u017e do Billov\u00fdch vlas\u016f. Po cel\u00e9 jeho tv\u00e1\u0159i bylo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch, mal\u00fdch ran, pov\u011bt\u0161inou to byla jen \u0161kr\u00e1bnut\u00ed, kter\u00e1 nasb\u00edral p\u0159i kut\u00e1len\u00ed ze svahu do k\u0159ov\u00ed po sv\u00e9m p\u00e1du ze sedla, ale k\u016f\u017ee na jeho \u010delisti byla o\u0161kliv\u011b se\u0161kr\u00e1bnut\u00e1 a \u010derven\u00e1. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee ta zran\u011bn\u00ed bolela, ale tak\u00e9 jej bolelo se na n\u011b d\u00edvat. Vystupovaly z Billovy k\u0159ehk\u00e9 tv\u00e1\u0159e tak ost\u0159e, a\u017e to v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch hrani\u010dilo s rouh\u00e1n\u00edm.<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se pro n\u011bj Bill nat\u00e1hl, Tom se instinktivn\u011b pohnul a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159ed n\u011bj poklekl na koberec. V posledn\u00edch n\u011bkolika dnes se sna\u017eil vyj\u00edt Billovi vst\u0159\u00edc ka\u017ed\u00fdm mo\u017en\u00fdm zp\u016fsobem. P\u0159edv\u00eddat, co by druh\u00fd chlapec cht\u011bl, a ud\u011blat to je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e m\u011bl \u0161anci p\u0159em\u011bnit sv\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed do slov, to bylo pro Toma to nejjednodu\u0161\u0161\u00ed. Byl na sv\u00e9ho man\u017eela tak siln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd, \u017ee v\u011bd\u011bl, co Bill cht\u011bl dokonce je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e to v\u011bd\u011bl samotn\u00fd Bill.<\/p><\/div>\n

Chlapcova ruka byla such\u00e1 a h\u0159ejiv\u00e1, kdy\u017e ji vlo\u017eil do Tomovy. Tom ji dr\u017eel, jako by dr\u017eel mot\u00fdla.<\/div>\n
„P\u0159inese mi to spoustu dobra,“ \u0159ekl Bill. „Ale pot\u0159ebuju tvou pomoc.“<\/div>\n
„Jsem tady.“ Tom up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a celou svou bytost\u00ed to tak opravdu m\u00ednil. Byl tady a te\u010f, v\u00edc ne\u017e kdy byl v posledn\u00edch letech. Bill jej jako kotva udr\u017eoval v p\u0159\u00edtomnosti a byl to dobr\u00fd pocit. Bylo dobr\u00e9 nec\u00edtit se u\u017e tolik jako duch.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ Bill se znovu usm\u00e1l a kradmo na Toma pohl\u00e9dl zpod v\u011bj\u00ed\u0159\u016f sv\u00fdch \u0159as. Tomovi se zasekl dech v hrudi. Na tento nov\u00fd druh nap\u011bt\u00ed bylo nemo\u017en\u00e9 si p\u0159ivyknout. Bylo to, jako by v\u0161e, co si vystav\u011bli b\u011bhem t\u011bch posledn\u00edch \u010dty\u0159 m\u011bs\u00edc\u016f, nebylo ni\u010d\u00edm v\u00edc ne\u017e jen iluz\u00ed. Bylo to pouh\u00fd t\u00fdden zp\u00e1tky, kdy se ve vz\u00e1jemn\u00e9 spole\u010dnosti c\u00edtili zcela uvoln\u011bn\u011b, mohli si pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed bez uzard\u011bn\u00ed a mohli se jeden druh\u00e9ho dotknout bez drobn\u00fdch elektrick\u00fdch v\u00fdboj\u016f prob\u00edjej\u00edc\u00edch jejich t\u011bly? Byli zp\u00e1tky na za\u010d\u00e1tku. S v\u00fdjimkou toho, \u017ee nebyli. Oba si byli v\u011bdomi, \u017ee u\u017e si nejsou ciz\u00edmi lidmi, a tak ta rozpa\u010ditost mezi nimi byla napln\u011bna n\u011b\u010d\u00edm odli\u0161n\u00fdm, n\u011b\u010d\u00edm nekone\u010dn\u011b v\u011bt\u0161\u00edm. Ne, rozhodn\u011b to nebyl za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n
P\u0159ed t\u00fddnem, nap\u0159\u00edklad, by Tom v tuto chv\u00edli Billovu ruku pol\u00edbil, ani\u017e by nad t\u00edm p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161lel – nyn\u00ed to n\u00e1hle nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu.<\/div>\n
\n

„Dob\u0159e\u2026“ vzdychl nam\u00edsto toho a vstal. „Pak ti tedy pot\u0159ebujeme sehnat pono\u017eky a\u2026 n\u011bco na sebe\u2026“<\/p><\/div>\n

„Pono\u017eky jsou v z\u00e1suvce.“ Bill jej ukazov\u00e1\u010dkem nasm\u011broval spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. „A m\u016fj \u017eupan je ve sk\u0159\u00edni.“<\/div>\n
Takhle to bylo ji\u017e n\u011bkolik dn\u00ed. Bill nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet, ale z\u00e1rove\u0148 ani p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasu k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nem\u011bl, jeliko\u017e v\u011bt\u0161inou byl zanepr\u00e1zdn\u011bn snahou z\u016fstat v Tomov\u011b spole\u010dnosti v klidu a ne\u010dervenat se nebo ne\u0159\u00edct n\u011bco hloup\u00e9ho. Ale bylo to obt\u00ed\u017en\u00e9, opravdu obt\u00ed\u017en\u00e9 p\u0159i zp\u016fsobu, jak\u00fdm se na n\u011bj Tom ob\u010das d\u00edval. Tyhle pohledy si Bill ani za \u017eivot nedok\u00e1zal vysv\u011btlit. R\u00e1d by si myslel, \u017ee se na n\u011bj Tom d\u00edv\u00e1 t\u00edm zp\u016fsobem<\/em> jako chlapec, kter\u00e9mu se n\u011bkdo l\u00edb\u00ed, ale je p\u0159\u00edli\u0161 stydliv\u00fd to p\u0159iznat, nebo v\u00e1h\u00e1 ud\u011blat prvn\u00ed krok; a nepochybn\u011b zde mezi nimi nyn\u00ed takov\u00e9 momenty nast\u00e1valy. Billovi z nich lahodn\u011b mraven\u010dila k\u016f\u017ee, dech se mu zrychloval a jeho du\u0161e se vzn\u00e1\u0161ela, ale – co\u017e bylo celkem zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed – tam za Tomov\u00fdma jantarov\u00fdma o\u010dima bylo n\u011bco v\u00edce, n\u011bco, v \u010dem se st\u0159\u00eddalo naprost\u00e9 ztracen\u00ed a zjevn\u00fd strach.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Touha v jeho kradm\u00fdch pohledech sm\u00edchan\u00e1 s t\u011bmito podivn\u00fdmi emocemi byla pro Billa t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc. P\u0159\u00e1l si, aby \u0161lo pouze o to, \u017ee m\u00e1 Tom pot\u00ed\u017ee sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, jak se jejich vztah zm\u011bnil v z\u00e1le\u017eitosti n\u011bkolika dn\u00ed. Ale od chv\u00edle, kdy se Bill do domu Kaulitz\u016f nast\u011bhoval, se musel nau\u010dit nebrat v\u0161e tak, jak to vypadalo, a p\u0159i\u0161el o velkou \u010d\u00e1st sv\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 naivity. V\u011bci byly mnohem komplikovan\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e vypadaly, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na Toma. Tak\u017ee kdy\u017e Tom vypadal, jako by cht\u011bl n\u011bco vyhrknout, ale slova mu uv\u00edzla v hrdle – a to se nyn\u00ed st\u00e1valo dost \u010dasto – ta posledn\u00ed v\u011bc, kterou si Bill pomyslel, byla, \u017ee se prost\u011b Tom nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt, aby se mu vyznal. Prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee to muselo b\u00fdt cosi odli\u0161n\u00e9ho. \u00dalomek toho o\u0161kliv\u00e9ho tajemstv\u00ed, kter\u00e9 jeho man\u017eela neust\u00e1le t\u00ed\u017eilo na ramenou a zp\u016fsobovalo, \u017ee po noc\u00edch v posteli na\u0159\u00edkal prosebn\u00e1 slova a \u017ee se na sv\u00e9ho otce d\u00edval zp\u016fsobem, k jak\u00e9mu by \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u00edt\u011b nem\u011blo m\u00edt d\u016fvod se tak na sv\u00e9ho otce d\u00edvat.<\/div>\n
\n

Tom se navr\u00e1til k posteli s po\u017eadovan\u00fdmi kusy od\u011bvu a zp\u00e1tky do sv\u00e9 pozice v pod\u0159epu p\u0159ed Billa. Nat\u00e1hl se pro Billovo nah\u00e9 chodidlo a zvedl jej, aby na n\u011bj mohl nat\u00e1hnout pono\u017eku. Kdy\u017e jeho ruka p\u0159i\u0161la do kontaktu s Billov\u00fdm kotn\u00edkem, Bill musel potla\u010dit zachv\u011bn\u00ed. Dobr\u00fd druh zachv\u011bn\u00ed, kter\u00fd zp\u016fsoboval, \u017ee jeho bradavky ihned ztvrdly. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jak citliv\u00e1 byla k\u016f\u017ee kolem kotn\u00edku – nikdo se jej tam nikdy d\u0159\u00edve nedotkl. Ve skute\u010dnosti se jej nikdo nedotkl na \u017e\u00e1dn\u00e9m m\u00edst\u011b, ne takhle, Meyerovy doteky a doteky jeho perverzn\u00edch koleg\u016f se nepo\u010d\u00edtaly, rozhodl se Bill rychle, a on nebyl na takovouhle reakci sv\u00e9ho t\u011bla v\u016fbec zvykl\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Je ti chladno?“ Tom vzhl\u00e9dl a v jeho v\u00fdrazu byly vyryt\u00e9 obavy. Musel si toho zachv\u011bn\u00ed v\u0161imnout.<\/div>\n
„Ne, je mi fajn. Opravdu\u2026“ Bill proti sv\u00e9 v\u016fli z\u010dervenal, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee na opl\u00e1tku z\u010dervenal i Tom, ze \u017e\u00e1dn\u00e9ho jin\u00e9ho d\u016fvodu ne\u017e jen proto, \u017ee tam pro Billovo \u010derven\u00e1n\u00ed nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zjevn\u00fd d\u016fvod. Oba sklopili pohledy a Tom se vr\u00e1til ke sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed aktivit\u011b se soust\u0159ed\u011bn\u00edm, kter\u00e9 bylo mnohem intenzivn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e na jak\u00e9 by m\u011bla ta uboh\u00e1 pono\u017eka n\u00e1rok.<\/div>\n
\n

Bill ho p\u0159i pr\u00e1ci ti\u0161e sledoval. L\u00edbil se mu zp\u016fsob, jak\u00fdm se jej Tom dot\u00fdkal. V\u017edy se mu to l\u00edbilo, ale a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle byla Tomova n\u011b\u017enost sm\u011brem k n\u011bmu sp\u00ed\u0161e automatick\u00e1. Jako by byl inteligentn\u00ed stroj, kter\u00fd s\u00e1m sebe nastavil na ur\u010dit\u00fd m\u00f3d a bez ohledu na okolnosti se podle n\u011bj \u0159\u00eddil. Bill mohl b\u00fdt nahrazen jak\u00fdmkoliv jin\u00fdm mlad\u00edkem, dal\u0161\u00ed ubohou du\u0161\u00ed p\u0159inucenou do man\u017eelstv\u00ed s Tomem, a bylo by to naprosto stejn\u00e9. Tom se rozhodl chovat se ke sv\u00e9mu choti dob\u0159e, a tak to d\u011blal. To byla jeho samozvan\u00e1 mise.<\/p><\/div>\n

Ale v posledn\u00ed dob\u011b – a bylo to d\u00e9le ne\u017e jen ten jeden t\u00fdden od nehody – si Bill v\u0161iml v jeho chov\u00e1n\u00ed zm\u011bny. A nyn\u00ed, jak Tom kle\u010del na podlaze s Billov\u00fdm chodidlem na kl\u00edn\u011b, ty jemn\u00e9 doteky byly m\u00edn\u011bny pouze a jen pro Billa a o tom nemohlo b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb. A Bill musel mrk\u00e1n\u00edm zahnat p\u00e1r pitom\u00fdch slz, v duchu si nad\u00e1val za svou sm\u011b\u0161nou sentiment\u00e1lnost, ale prost\u011b to byl tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b dobr\u00fd pocit, tak povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed. Doslova se c\u00edtil, jako by byl vyta\u017een z dvojrozm\u011brn\u00e9ho sv\u011bta lepenkov\u00fdch figurek do trojrozm\u011brn\u00e9ho sv\u011bta skute\u010dn\u00fdch lid\u00ed, a bylo \u00fa\u017easn\u00e9, jak Tom dok\u00e1zal jeho t\u011blo rozezp\u00edvat pouh\u00fdm nevinn\u00fdm dotekem na jeho kotn\u00edku.<\/div>\n
\n

„D\u011bkuju ti,“ ta slova se vy\u0159\u00edtila z jeho \u00fast d\u0159\u00edve, ne\u017e si to uv\u011bdomil.<\/p><\/div>\n

Tom k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, a kdy\u017e spat\u0159il slzy lesknouc\u00ed se v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch, nat\u00e1hl se a p\u0159ejel prsty po jeho rameni.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ Srdce se mu v hrudi sev\u0159elo stejn\u011b, jako se sev\u0159elo poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na Billa v posledn\u00ed dob\u011b pod\u00edval, ale nyn\u00ed to bylo starostlivost\u00ed. „M\u00e1\u0161 bolesti?“<\/div>\n
Bill se trochu bezmocn\u011b rozesm\u00e1l, pot\u0159\u00e1sl hlavou a promnul si o\u010di. V\u00e1\u017en\u011b, co se to s n\u00edm stalo? Ale on v\u011bd\u011bl co.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026“ Rozhodl se ignorovat sv\u00e9 rozpaky, proto\u017ee to cht\u011bl Tomovi \u0159\u00edct, cht\u011bl, aby to Tom v\u011bd\u011bl. Blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk se na n\u011bj d\u00edval tak zaujat\u011b, visel na ka\u017ed\u00e9m jeho slov\u011b, a v jeho o\u010d\u00edch nebylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen up\u0159\u00edmn\u00e1 vl\u00eddnost a l\u00e1skyplnost. Bill chytil sv\u00e9ho man\u017eela za ruku a vyt\u00e1hl jej z podlahy, aby se posadil vedle n\u011bj na postel. Zam\u011b\u0159il o\u010di na sv\u00e1 mal\u00e1 kolena a promluvil: „Jen jsem ti cht\u011bl pod\u011bkovat, Tome.“<\/div>\n
„Za co?“ Tom zamrkal. Jeho bezradnost Billa h\u0159\u00e1la na srdci a zp\u016fsobovala, \u017ee se mu l\u00e9pe d\u00fdchalo.<\/div>\n
„Za\u2026 tohle,“ Bill ud\u011blal pokusn\u00e9, rozm\u00e1chl\u00e9 gesto svou zdravou rukou a zahrnul do toho cel\u00fd pokoj, Toma a obecn\u011b v\u0161e. „Jsi na m\u011b tak hodn\u00fd. Tak moc hodn\u00fd. Nikdy o m\u011b nikdo l\u00e9pe nepe\u010doval. Nikdy.“ <\/div>\n
Tom polkl. Jen sed\u011bt u Billa takhle bl\u00edzko, jej p\u0159ipravovalo o dech. Jen sotva se na n\u011bj dok\u00e1zal pod\u00edvat. Z Billovy kr\u00e1sy jej bolely smysly, srdce se mu zah\u0159\u00edvalo, a to v\u0161e pro n\u011bj bylo tak nov\u00e9, tak podivn\u00e9. C\u00edtil se jako novorozenec p\u0159i sv\u00e9m prvn\u00edm n\u00e1dechu, ale stejn\u011b jako u d\u00edt\u011bte, po n\u011bkolika okam\u017eic\u00edch panika zesl\u00e1bla a Tom se naprosto p\u0159irozen\u011b pono\u0159il do l\u00edbeznosti Billovy bl\u00edzkosti.<\/div>\n
\n

„Nepla\u010d\u2026“ za\u0161eptal ti\u0161e. Cht\u011bl pohladit Billovy havran\u00ed vlasy, ale n\u011bjak\u00e1 neviditeln\u00e1 s\u00edla dr\u017eela jeho ruku dole. Dot\u00fdkat se jej u\u017e nebylo tak jednoduch\u00e9, jako b\u00fdvalo. Tom musel b\u00fdt velmi opatrn\u00fd, pokud necht\u011bl spustit lavinu n\u011b\u010deho\u2026 obrovsk\u00e9ho. Dotknout se Billa bylo jako d\u00e1t prvn\u00edmu kousku domina nezbytn\u00e9 popostr\u010den\u00ed. Tom nev\u011bd\u011bl, jestli je p\u0159ipraven\u00fd na n\u00e1sledky. Ve skute\u010dnosti v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed. Ale u\u017e to nebylo proto, \u017ee by necht\u011bl. A to bylo to, co d\u011blalo celou tu situaci tak frustruj\u00edc\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Jsem prost\u011b tak hloup\u00fd\u2026“ zamumlal Bill a rezignovan\u011b pokr\u010dil rameny. „V\u017edycky bre\u010d\u00edm. Nev\u0161\u00edmej si toho\u2026“<\/div>\n
Jak bych si toho nemohl v\u0161\u00edmat? Jsi prakticky v\u0161e, na co v posledn\u00ed dob\u011b mysl\u00edm.<\/em><\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku. J\u00e1\u2026 jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e je ti l\u00e9pe,“ \u0159ekl Tom, a bojoval p\u0159itom s ka\u017ed\u00fdm slovem. Pro\u010d bylo mluven\u00ed n\u00e1hle tak obt\u00ed\u017en\u00e9? Za\u010d\u00ednaly se mu potit dlan\u011b. „Taky jsem bre\u010del, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill zvedl hlavu a p\u0159ekvapen\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Opravdu?“ Popot\u00e1hl.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. Nen\u00e1vid\u011bl to hloup\u00e9 \u010derven\u00e1n\u00ed. P\u0159ipl\u00ed\u017eilo se to k n\u011bmu v t\u011bch nejhor\u0161\u00edch mo\u017en\u00fdch chv\u00edl\u00edch. Ale Bo\u017ee, Bill vypadal k\u0159ehce jako okv\u011btn\u00ed l\u00edstek! Takov\u00fd, kter\u00fd byl utr\u017een a roztrh\u00e1n krut\u00fdm, n\u00e1siln\u00fdm v\u011btrem a Tom jej tak stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed, pol\u00edbit v\u00ed\u010dka jeho asijsky tvarovan\u00fdch o\u010d\u00ed a cel\u00e9ho jej laskat. Ano, to bylo to, co cht\u011bl, i kdy\u017e byl jen sotva schopen to s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznat. V\u0161echno tohle ud\u011blal ji\u017e nespo\u010detn\u011bkr\u00e1t b\u011bhem jejich \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce trvaj\u00edc\u00edho man\u017eelstv\u00ed, ale nyn\u00ed mu i jen my\u0161lenka na to zp\u016fsobovala z\u00e1vra\u0165.<\/div>\n
Povzdechl si.<\/div>\n
\n

„Bre\u010del jsem, kdy\u017e jsem t\u011b na\u0161el tam venku v de\u0161ti.“ Nad\u00e1le si nerv\u00f3zn\u011b pohr\u00e1val s Billov\u00fdmi \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b a zam\u011b\u0159il na n\u011b sv\u00e9 o\u010di. P\u0159i\u0159\u00edtily se k n\u011bmu vzpom\u00ednky a hrdlo se mu sev\u0159elo, a\u017e za\u010dal chrapt\u011bt. „Le\u017eel jsi tam\u2026 zakrv\u00e1cen\u00fd a potlu\u010den\u00fd\u2026 a j\u00e1 si na okam\u017eik myslel\u2026“ Odvr\u00e1til se, zahanben\u00fd sv\u00fdmi vlastn\u00edmi slzami. „Myslel jsem si, \u017ee jsi mrtv\u00fd.“<\/p><\/div>\n

Opravdu si to myslel. A t\u011bch n\u011bkolik vte\u0159in nejvy\u0161\u0161\u00ed hr\u016fzy by nikomu nep\u0159\u00e1l. Smrt se o n\u011bj u\u017e jednou ot\u0159ela z opravdov\u00e9 bl\u00edzkosti a od t\u00e9 chv\u00edle si myslel, \u017ee u\u017e ze sebe ten p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd pach nikdy nesmyje. Myslel si, \u017ee jakmile se jednou dostanete do kontaktu s takovou hr\u016fzou, s takovou ne\u010distotou, bude z v\u00e1s c\u00edtit u\u017e nav\u017edy, bez ohledu na to, co ud\u011bl\u00e1te. Kv\u011btiny budou kolem v\u00e1s vadnout, zv\u00ed\u0159ata budou pel\u00e1\u0161it pry\u010d z va\u0161\u00ed bl\u00edzkosti, zem\u011b pod va\u0161ima nohama bude ne\u00farodn\u00e1. Nic nemohlo zachr\u00e1nit ani v\u00e1s, ani osoby pobl\u00ed\u017e. Kdy\u017e Tom uvid\u011bl Billovo pol\u00e1man\u00e9 t\u011blo le\u017e\u00edc\u00ed v k\u0159ov\u00ed pod kopcem, byl si jist\u00fd, \u017ee virus smrti, kter\u00fd v sob\u011b nosil, nakonec nakazil i Billa. V tu chv\u00edli m\u00e1lem p\u0159i\u0161el o rozum. Ten prom\u00e1\u010den\u00fd, \u010dern\u00fd chumel vlas\u016f se mu p\u0159ed zaml\u017een\u00fdma o\u010dima sm\u00edchal s Kaiov\u00fdmi zakrv\u00e1cen\u00fdmi ebenov\u00fdmi kade\u0159emi a on prost\u011b v\u011bd\u011bl, v\u011bd\u011bl, \u017ee se historie opakuje, proto\u017ee v\u0161e, co kolem sebe dok\u00e1zal vytvo\u0159it, bylo utrpen\u00ed.<\/div>\n
\n

Ale jak se uk\u00e1zalo, Bill byl na\u017eivu a pouhou existenc\u00ed vyvracel v\u0161e, co Tom ohledn\u011b sebe pova\u017eoval za samoz\u0159ejmost.<\/p><\/div>\n

„Tome\u2026“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jsi mrtv\u00fd,“ zopakoval Tom t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. „Ale nebyl jsi. D\u00fdchal jsi a\u2026 a my jsme t\u011b vzali zp\u00e1tky a\u2026“<\/div>\n
Jemn\u00e9 prsty sev\u0159ely Tomovu tv\u00e1\u0159 a nato\u010dily ji zp\u00e1tky sm\u011brem k Billovi. Tv\u00e1\u0159 druh\u00e9ho chlapce byla mokr\u00e1 od slz, ale koutek jeho \u00fast byl zkroucen\u00fd vzh\u016fru v plach\u00e9m \u00fasm\u011bvu, a\u010dkoliv spodn\u00ed ret se mu viditeln\u011b t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Vzal jsi m\u011b zp\u00e1tky, Tome,“ p\u0159ik\u00fdvl, a jeho tepl\u00fd dech dopadal na Tomovy rty jako n\u011b\u017en\u00e9 pohlazen\u00ed. Ta bl\u00edzkost Billovy tv\u00e1\u0159e a nel\u00ed\u010den\u00fd obdiv v jeho o\u010d\u00edch Toma zas\u00e1hly, beznad\u011bjn\u011b zamotaly jeho my\u0161lenky a jemu se z toho to\u010dila hlava, a z\u00e1rove\u0148 jej to nutilo puknout tajnou energi\u00ed. „Zachr\u00e1nil jsi m\u011b\u2026“<\/div>\n
„Tak moc jsem se b\u00e1l\u2026“ Vzlyknul Tom, p\u0159ekryl dla\u0148 na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i svou vlastn\u00ed rukou. O slzy u\u017e se v\u00edce nestaral. „Neprobouzel ses, a doktor \u0159\u00edkal\u2026“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e jsem v po\u0159\u00e1dku,“ za\u0161eptal Bill, o\u010di se mu zatoulaly k Tomov\u00fdm rt\u016fm a jeho prsty je n\u00e1sledovaly, hladily ty m\u011bkk\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky a Tom se p\u0159istihl, jak ty v\u00e1hav\u00e9 prsty l\u00edb\u00e1. L\u00edbal je se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, a v dal\u0161\u00edm okam\u017eiku l\u00edbal Billa, jejich rty do sebe hladce zapadly v odli\u0161n\u00e9m druhu hlazen\u00ed, kter\u00fd se brzy prom\u011bnil v n\u011bco mnohem n\u00e1ru\u017eiv\u011bj\u0161\u00edho a \u017ehav\u011bj\u0161\u00edho a\u017e do n\u00e1hl\u00e9ho konce v okam\u017eiku, kdy se n\u00e1hodn\u011b st\u0159etly \u0161pi\u010dky jejich jazyk\u016f.<\/div>\n
\n

Tom se s tich\u00fdm zalap\u00e1n\u00edm po dechu odt\u00e1hl, ale pouze o jeden nebo dva centimetry, a ztuhnul. Bill tolik nesp\u011bchal. Dal si na \u010das s otev\u0159en\u00edm o\u010d\u00ed a spokojen\u011b vzdychl.<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se\u2026“ Zamumlal Tom v panice, a\u010dkoliv toho ani v nejmen\u0161\u00edm nelitoval, pokud toho nelitoval Bill.<\/div>\n
Bill c\u00edtil v\u0161e, jen ne l\u00edtost.<\/div>\n
„Neomlouvej se\u2026“ vydechl opile se zasn\u011bn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. „J\u00e1 jsem to cht\u011bl. Cht\u011bl jsem, abys m\u011b pol\u00edbil.“<\/div>\n
Tom by nem\u011bl b\u00fdt t\u00edm p\u0159izn\u00e1n\u00edm tak p\u0159ekvapen\u00fd, jak ve skute\u010dnosti byl. N\u00e1hodn\u011b zaslechl Bill\u016fv rozhovor s Andreasem p\u0159ed p\u00e1r dny a od t\u00e9 chv\u00edle se u\u017e prost\u011b nedok\u00e1zal vedle Billa chovat stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Ale sly\u0161et ta slova z Billov\u00fdch \u00fast, sly\u0161et je pronesena takov\u00fdm zp\u016fsobem, a vid\u011bt tu zjevnou spokojenost na jeho and\u011blsk\u00e9 tv\u00e1\u0159i, to bylo n\u011bco naprosto odli\u0161n\u00e9ho. Nic nemohlo na tohle Toma p\u0159ipravit. Nic.<\/div>\n
„Pol\u00edb\u00ed\u0161 m\u011b znovu?“ Zeptal se Bill, jeho slova byla nez\u0159eteln\u00e1, a Tom mu vyhov\u011bl.<\/p>\n

Nep\u0159em\u00fd\u0161lel, prost\u011b to ud\u011blal. U\u017e dlouho v\u011bd\u011bl, \u017ee Billovi nedok\u00e1zal nic odep\u0159\u00edt. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ne n\u011bco, co s\u00e1m cht\u011bl stejn\u011b tak moc. Jemn\u011b sv\u00fdm jazykem pootev\u0159el Billovy rty a vyslou\u017eil si tak od sv\u00e9ho man\u017eela mal\u00e9 zak\u0148our\u00e1n\u00ed. Trp\u011bliv\u011b Billa nav\u00e1d\u011bl, v\u011bd\u011bl, \u017ee to je jeho prvn\u00ed skute\u010dn\u00fd polibek a \u017ee je t\u00e9m\u011b\u0159 zcela nezku\u0161en\u00fd, ale brzy Tomova koncentrace nevyhnuteln\u011b uklouzla, jak jeho mozek z toho pocitu t\u00e1l, a jejich polibek za\u010dal b\u00fdt v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed a nemravn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n

Tom omotal pa\u017ei kolem Billova pasu, druhou ruku p\u0159ilo\u017eil na chlapcovu \u0161\u00edji a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e a\u017e k hrudi, jak jen to Billova zran\u011bn\u00e1 ruka dovolovala. Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 nesnesiteln\u00e9, to horko, ten pocit b\u00fdt op\u011bt na\u017eivu, znovu se n\u011bkoho dot\u00fdkat, b\u00fdt schopen spojit se s jin\u00fdm \u010dlov\u011bkem takto intimn\u011b. Tom ti\u0161e plakal, slzy mu st\u00e9kaly z o\u010d\u00ed a on o tom nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, dokonce si ani nev\u0161iml slan\u00e9 chuti sv\u00fdch slz m\u00eds\u00edc\u00ed se se sladkou p\u0159\u00edchut\u00ed Billov\u00fdch slin, dokud jej jeho man\u017eel nepohladil po tv\u00e1\u0159i a nepol\u00edbil jej chl\u00e1choliv\u011b do koutku oka.<\/div>\n
„Nepla\u010d\u2026“<\/div>\n
\n

Tomovi se cht\u011blo sm\u00e1t nad slovy, kter\u00e1 se mu navracela zp\u00e1tky. Co odejde, to zase p\u0159ijde, spr\u00e1vn\u011b? Zd\u00e1lo se, \u017ee se s Billem pohybovali v kruhu s t\u00e9m\u011b\u0159 sm\u011b\u0161nou pravidelnost\u00ed. Vz\u00e1jemn\u011b si olizovali r\u00e1ny, kdykoliv si jen n\u011bjak\u00e9 pov\u0161imli, a vys\u00e1vali z toho druh\u00e9ho otr\u00e1ven\u00e9 st\u0159\u00edpky zakl\u00edn\u011bn\u00e9 do du\u0161e, srdce, hrdosti. Znamenalo to, \u017ee p\u0159ijde \u010das, kdy u\u017e nezbudou \u017e\u00e1dn\u00e9 st\u0159\u00edpky, a bolest bude jen mdlou vzpom\u00ednkou? Kdy\u017e Tom pohl\u00e9dl do Billov\u00fdch jantarov\u00fdch o\u010d\u00ed, dok\u00e1zal v to v\u011b\u0159it. U\u017e se to d\u011blo.<\/p><\/div>\n

Vtiskl polibek na chlapcovo \u010delo a Bill si polo\u017eil hlavu na Tomovo rameno. N\u011bjakou dobu tak z\u016fstali, op\u00e1jeli se nov\u011b nalezenou intimitou, dokud Bill to ticho nep\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
\n

„Myslel jsem to v\u00e1\u017en\u011b, Tome. Cht\u011bl jsem to u\u017e n\u011bjakou dobu.“ Jeho prsty si pohr\u00e1valy s materi\u00e1lem Tomova tri\u010dka, jen aby se n\u011b\u010d\u00edm zam\u011bstnaly.<\/p><\/div>\n

„Od kdy?“ Zeptal se Tom, proto\u017ee nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt s ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, co by m\u011bl \u0159\u00edct.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. V\u017edycky jsem t\u011b m\u011bl r\u00e1d. Jako \u010dlov\u011bka. To jen, \u017ee te\u010f t\u011b m\u00e1m r\u00e1d\u2026 v\u00edce.“<\/div>\n
Tom si nemohl pomoct a usm\u00e1l se. Prsty hladil Billovy vlasy a l\u00edn\u011b mu rozpl\u00e9tal zacuchan\u00e9 prameny. Od chv\u00edle, co byl Bill upout\u00e1n na l\u016f\u017eko, mu vlasy \u010desal ka\u017ed\u00fd den v\u00edce ne\u017e jednou, ale prost\u011b nebyl tak dobr\u00fd v p\u00e9\u010di o Bill\u016fv vzhled jako Bill s\u00e1m.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee ty bys mohl\u2026?“ Za\u010dal mlad\u00edk.<\/div>\n
„U\u017e te\u010f jsi pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdokoliv jin\u00fd, Bille,“ p\u0159eru\u0161il jej Tom jemn\u011b.<\/div>\n
Bill nad t\u00edm chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, silou v\u016fle se sna\u017eil uklidnit sv\u00e9 srdce.<\/div>\n
„Je to to sam\u00e9?“<\/div>\n
„T\u00e9m\u011b\u0159.“<\/div>\n
„Co to znamen\u00e1?“<\/div>\n
„\u017de mo\u017en\u00e9 je cokoliv. A \u017ee u\u017e te\u010f t\u011b m\u00e1m opravdu velmi r\u00e1d.“<\/div>\n
Bill se ot\u0159el tv\u00e1\u0159\u00ed o Tom\u016fv krk a nal\u00e9hav\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee bych se do tebe mohl zamilovat,“ za\u0161eptal tak ti\u0161e, a\u017e Tom musel ta slova m\u00e1lem h\u00e1dat podle toho, jak se Billovy rty pohybovaly proti jeho krku. Zav\u0159el o\u010di a nechal ta slova vst\u0159ebat. Mluvili o l\u00e1sce. O vztahu. O v\u0161em, co to s sebou p\u0159in\u00e1\u0161elo. Mluvili o oto\u010den\u00ed jejich p\u0159edst\u00edran\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed do skute\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee to by se mi opravdu l\u00edbilo,“ \u0159ekl navzdory tomu, \u017ee to nebylo jen o tom, co cht\u011bl. To, \u017ee mohl up\u0159\u00edmn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee to za\u010dal cht\u00edt, mu neposkytovalo mnoho \u00fat\u011bchy, pouze to d\u011blalo jeho situaci mnohem komplikovan\u011bj\u0161\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Mmm\u2026“ c\u00edtil, jak se Bill proti jeho krku usm\u00edv\u00e1. „Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e se to d\u011bje, v\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
Tom si povzdechl a oto\u010dil hlavu, aby Billa pol\u00edbil do jeho hedv\u00e1bn\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee ano.“ Zav\u0159el o\u010di, vdechl sladkou v\u016fni druh\u00e9ho chlapce a dovolil, aby se mu na tv\u00e1\u0159i rozprost\u0159el \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Byl sobeck\u00fd, v\u011bd\u011bl to, v jednom pohledu byl up\u0159\u00edmn\u00fd a ve druh\u00e9m p\u0159edst\u00edral, ale byl to tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b dobr\u00fd pocit a poprv\u00e9 za n\u011bkolik let mu v mysli vyvstala ot\u00e1zka: Pro\u010d ne? Pro\u010d nep\u0159ijmout tuto \u0161anci na \u0161t\u011bst\u00ed? Pro\u010d ne\u017e\u00edt ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem a nevym\u00e1\u010dknout z toho v\u0161e, co jen \u0161lo? Ach, ano, byl sobeck\u00fd, hr\u00e1l spolu s Billem, jako kdyby mu mohl d\u00e1t to, co cht\u011bl, jako kdyby se v kone\u010dn\u00e9m momentu pravdy ta p\u0159edstava, kterou si o n\u011bm Bill ve sv\u00e9 mysli vybudoval, nem\u011bla rozpadnout na kous\u00ed\u010dky. Ale t\u00edm, \u017ee byl takto sobeck\u00fd, se Tom c\u00edtil \u017eiv\u011bji, ne\u017e si jen kdy v posledn\u00ed dob\u011b pamatoval.<\/div>\n
A toho pocitu se prost\u011b nedok\u00e1zal vzd\u00e1t.<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Hojen\u00ed Doch wie ein warmer SommerregenRegnest du auf mein LebenWie Heer aus TropfenAuf den hei\u00dfen Stein.Silbermond: Unendlich Jako tepl\u00fd letn\u00ed d\u00e9\u0161\u0165Pr\u0161\u00ed\u0161 na m\u016fj \u017eivot, jako arm\u00e1da kapek na hork\u00fd k\u00e1men. Silbermond: Unendlich „Jsi si jist\u00fd, \u017ee to neusp\u011bch\u00e1v\u00e1\u0161?“ Zeptal se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-639","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/639","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=639"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/639\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=639"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=639"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=639"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}