{"id":6398,"date":"2012-06-09T17:00:00","date_gmt":"2012-06-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6381"},"modified":"2012-06-09T17:00:00","modified_gmt":"2012-06-09T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/09\/novel-of-dreams-my-nightmare-15\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 15."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> „Jedna\u2026 Dva\u2026 T-\u0159i\u2026“ z\u00edr\u00e1m na panel ve v\u00fdtahu, „a\u2026 \u0161tyry,“ zm\u00e1\u010dknu tla\u010d\u00edtko. V\u00fdtah se rozjede a v tu chv\u00edli se mi zvedne \u017ealudek. Ne, Tomi, klid. U\u017e jsi zvracel venku dost.<\/em> Op\u0159el jsem se o st\u011bnu a zav\u0159el o\u010di. Trvalo mi p\u0159ibli\u017en\u011b 10 minut, ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e v\u00fdtah stoj\u00ed v pat\u0159e. Tak jsem tedy vy\u0161el, p\u0159i\u010dem\u017e jsem zakopnul a upadnul na zem.<\/div>\n

„Do prdele,“ zamuml\u00e1m. „J\u00e9\u00e9\u00e9, heh\u2026 To nebol\u00ed\u2026“ Po \u010dty\u0159ech dolezu ke dve\u0159\u00edm a za\u010dnu prstem \u0161\u0165ourat do kl\u00ed\u010dov\u00e9 d\u00edrky. Nem\u016f\u017eu se tam v\u0161ak strefit.<\/div>\n
„Bill\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ bouchnu hlavou do dve\u0159\u00ed a pak zabu\u0161\u00edm. „L\u00e1skoooooo\u2026“<\/div>\n
N\u00e1hle se dve\u0159e prudce otev\u0159ely. Neudr\u017eel jsem rovnov\u00e1hu a padnul hlavou dovnit\u0159. „Simsalabim, to jsou \u010d\u00e1ry m\u00e1ry fuk\u2026“ zasm\u011bji se a sna\u017e\u00edm se vy\u0161kr\u00e1bat na \u010dty\u0159i.<\/p>\n

„Pane bo\u017ee,“ vydechne, a hned mi pom\u016f\u017ee na nohy.<\/div>\n

Op\u0159u se o n\u011bj a zacul\u00edm se. „A ty jsi kdo, cizin\u010de?“ p\u00edchnu mu prstem do ramene, p\u0159i\u010dem\u017e se zachecht\u00e1m. „Ty jsi Billovo ten\u2026 no\u2026 ten klon, vi\u010f? P\u0159iznej se\u2026 J\u00e1 to stejn\u011b odhalim,“ zakrout\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Tome,“ vt\u00e1hne m\u011b rychle dovnit\u0159 a zav\u0159e dve\u0159e, „p\u0159esta\u0148 k\u0159i\u010det,“ \u0161eptne a vede m\u011b do lo\u017enice.<\/div>\n
„I ty \u010dun\u010do,“ za\u010dnu se sm\u00e1t. „Kone\u010dn\u011b m\u011b vo\u0161uk\u00e1\u0161?“ spadnu na postel. „V\u016fbec ses mi nepochlubil, \u017ee je tu kousek tak p\u011bknej klub. Oni byli tak hodn\u00ed\u2026 Po\u0159\u00e1d mi kupovali pit\u00ed\u010dko a j\u00e1 po\u0159\u00e1d pil a pil\u2026 Cht\u011bls je pro sebe, ty chl\u00edpn\u00edku, vi\u010f?“<\/div>\n
„Kolikpak jich tam bylo, hm?“ za\u010dne mi sund\u00e1vat tri\u010dko. „Je\u017ei\u0161i,“ zaslechnu ho.<\/div>\n
„Moc, moc. A v\u0161ichni m\u011b milujou,“ usm\u011bju se se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Skv\u011ble,“ strhne ze m\u011b to tri\u010dko, a hned mi za\u010dne rozep\u00ednat d\u017e\u00edny.<\/div>\n
„H\u016fh, ty r\u00e1d sado mas\u00ed\u010dko, jo?“ zasm\u011bji se. „To Sam taky. Ale Patrick je takov\u00e1 n\u011b\u017en\u00e1 du\u0161i\u010dka\u2026“<\/div>\n
Nic mi na to ne\u0159ekne. St\u00e1hne mi d\u017e\u00edny a hod\u00ed je stranou. Potom m\u011b chytne a polo\u017e\u00ed m\u011b. „Spi,“ \u0159ekne.<\/div>\n
„A to je p\u0159esn\u011b ten d\u016fvod, hm\u2026 Se\u0161 na m\u011b zlej, oni si m\u011b um\u011bj\u00ed h\u00fd\u010dkat,“ post\u011b\u017euju si. „Prej i na ruk\u00e1ch by m\u011b nosili. Ty se mnou nechce\u0161 ani sex. Nezaslou\u017e\u00ed\u0161 si m\u011b, abys v\u011bd\u011bl\u2026“ Sobe\u010dek. Pf\u2026<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Tak poslouchej,“ nahne se nade m\u011b a chytne m\u011b za ramena. „J\u00e1 bych pro tebe i dejchal, ud\u011blal bych pro tebe v\u0161echno, ale ne takhle. Jsi vo\u017eralej jako to prase, smrd\u00ed\u0161 a jsi \u0161pinavej od l\u00ed\u010didel. Tohle si zase nezaslou\u017e\u00edm j\u00e1, ch\u00e1pe\u0161?“ \u0159ekne a pak m\u011b pust\u00ed. Zaslechnu, jak nahlas zavzlyk\u00e1. M\u011b by m\u011b litovat\u2026<\/em><\/div>\n
„Fajn,“ za\u010dnu se hrabat do sedu. Prdele, pro\u010d to nejde\u2026<\/em> Kdy\u017e se mi to kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed, vy\u0161kr\u00e1bu se na nohy. „Tom pr\u00e1v\u011b odch\u00e1z\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Nikam necho\u010f,“ \u0159ekne a chytne m\u011b. „Pros\u00edm,“ pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
„Najednou. Dote\u010f jsem pro tebe byl nic, vi\u010f. Carmen \u0159\u00edkala, abych t\u011b p\u0159inutil \u017eadonit na kolenou, \u017ee si to zaslou\u017e\u00ed\u0161. J\u00e1 t\u011b ale furt br\u00e1nil. Ani nev\u00edm pro\u010d\u2026“ m\u00e1vnu rukou a \u0161our\u00e1m se motav\u00fdm krokem ke dve\u0159\u00edm. Ale on m\u011b chytne a st\u00e1hne m\u011b k sob\u011b. Posad\u00ed m\u011b zp\u011bt na postel.<\/div>\n
„Ty jsi pro m\u011b v\u0161echno, ale te\u010f si lehni a spinkej,“ zjemn\u00ed a ot\u0159e si o\u010di. „Pros\u00edm t\u011b o to.“<\/div>\n
„Hm\u2026“ seknu sebou do pol\u0161t\u00e1\u0159e. N\u00e1hle se mi v\u0161ak zvedne \u017ealudek. „Je mi\u2026 blb\u011b. Budu\u2026 blejt.“<\/div>\n
„N\u011bco ti p\u0159inesu,“ \u0159ekne hned a zvedne se. P\u0159eval\u00edm se na bok, vydechnu a zav\u0159u o\u010di. B\u011bhem vte\u0159iny jsem nev\u011bd\u011bl o sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

BILL<\/p>\n

<\/strong> Kdy\u017e jsem se k Tomovi vr\u00e1til, u\u017e spal jako zabit\u00fd. Jen jsem oddechnul. V tichosti jsem mu slo\u017eil oble\u010den\u00ed a to \u0161pinav\u00e9 tri\u010dko odnesl do ko\u0161e se \u0161pinav\u00fdm pr\u00e1dlem. Kde m\u00e1, sakra, mikinu?<\/em>Pro jistotu jsem se vr\u00e1til je\u0161t\u011b do lo\u017enice, pot\u00e9 jsem \u0161el na chodbu, ale mikinu v\u00e1\u017en\u011b nikde nem\u011bl. Jen jsem nad t\u00edm u\u017e zakroutil hlavou a \u0161el k n\u011bmu do lo\u017enice. Necht\u011bl jsem k n\u011bmu, ale \u0161lo mi o to, kdyby mu bylo \u0161patn\u011b, abych byl u n\u011bj. Posadil jsem se na mal\u00e9 k\u0159eslo, co jsem tu m\u011bl, a prohl\u00e9dnul si ho. I v t\u00e9 tm\u011b \u0161lo vid\u011bt. Z o\u010d\u00ed mi vyhrkly slzy. Byl cel\u00fd \u0161pinav\u00fd od v\u0161ech mo\u017en\u00fdch \u0161minek, rt\u011bnek a lesk\u016f. Smrd\u011bl jako\u2026 no prost\u011b smrd\u011bl cigaretami, takov\u00fdm t\u00edm z\u00e1pachem z t\u011bch nejhor\u0161\u00edch pajzl\u016f a zapadl\u00fdch bar\u016f. Oble\u010den\u00ed m\u011bl potrhan\u00e9. Jak si m\u00e1m tohle vysv\u011btlit?<\/p>\n

\u017de se opil, bych pochopil, to n\u011bkdy holt ud\u011bl\u00e1 ka\u017ed\u00fd. To, jak se odpoledne choval, mi ubl\u00ed\u017eilo, ale taky bych to smazal. Ale to, v jak\u00e9m p\u0159i\u0161el stavu mimo to, jak byl opil\u00fd, asi nep\u0159ekousnu. Rad\u0161i ani nechci v\u011bd\u011bt, kolik chlap\u016f se po n\u011bm s\u00e1palo. Hledal z\u0159ejm\u011b pot\u011b\u0161en\u00ed u n\u011bkoho jin\u00fdho, nebo snad u p\u00e1r jin\u00fdch lid\u00ed. Bol\u00ed to. Vlastn\u011b, j\u00e1 mus\u00edm dr\u017eet hubu. On u m\u011b jen bydl\u00ed. To jen j\u00e1 jsem ten, kdo ho miluje, ne on m\u011b. On na ten cit zapomn\u011bl a j\u00e1 si ho nem\u016f\u017eu vynucovat. Nem\u00e1m na nic pr\u00e1vo. Jsem asi jen ubytovna, je\u0161t\u011b k tomu \u0161patn\u00e1 ubytovna. Ne, nevy\u010d\u00edt\u00e1m mu to. Je v t\u011b\u017ek\u00e9 situaci. Bylo toho na n\u011bj moc, v\u0161echno zapomn\u011bl, a te\u010f se sna\u017e\u00ed zase vr\u00e1tit do \u017eivota, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm \u017eil, ale pokud chce v tomhle pokra\u010dovat, tak nev\u00edm, jak dlouho to vydr\u017e\u00edm. A hlavn\u011b, tohle nen\u00ed n\u00e1vrat do jeho \u017eivota. Uhm, p\u011bn\u00ed mi krev v \u017eil\u00e1ch, kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, kdo na n\u011bj mohl sahat. Tohle je snad hol\u00e9 nic oproti jednomu Wernerovi, i kdy\u017e ten vydal za t\u0159i. Co kdy\u017e tam s n\u011bk\u00fdm\u2026 ohm, ne, nesm\u00edm na to myslet.<\/p>\n

<\/em> Set\u0159u si slzy a popot\u00e1hnu nosem. Hlavn\u011b abych jej nevzbudil. Tohle mus\u00ed vyspat, jinak bude z\u00edtra vy\u0159\u00edzen\u00fd.<\/em> Tro\u0161ku se schoul\u00edm v k\u0159esle a ml\u010dky na n\u011bj kouk\u00e1m. Stejn\u011b neusnu, v\u00edm to. Nebudu d\u011blat un\u00e1hlen\u00e9 z\u00e1v\u011bry. No b\u00f3\u017ee, tak jednou p\u0159i\u0161el dom\u016f opil\u00fd a tro\u0161ku\u2026 no\u2026 prost\u011b ve \u0161patn\u00e9m stavu. Komu z n\u00e1s se to nestalo, \u017ee? Hah\u2026 jo. Konec humoru. Bol\u00ed m\u011b to, tr\u00e1p\u00ed m\u011b to a nejrad\u0161i bych se nevid\u011bl, takov\u00e1 je realita. Chci si s n\u00edm v klidu promluvit. Pokud se bude z\u00edtra chovat tak jako dnes, no l\u00e9pe \u0159e\u010deno v\u010dera odpoledne, tak u\u017e se asi neudr\u017e\u00edm. Vlastn\u011b to, co mi \u0159ekl, kdy\u017e jsem ho p\u0159evl\u00e9kal\u2026 utkv\u011blo mi to v hlav\u011b. Pokud tohle myslel v\u00e1\u017en\u011b, tak jsem ztracen\u00fd. Asi si ho v\u00e1\u017en\u011b nezaslou\u017e\u00edm. Moment\u00e1ln\u011b m\u00e1m takov\u00fd pocit viny, \u017ee se o n\u011bj nestar\u00e1m, asi mu m\u00e1lo dokazuju, jak ho moc miluju, jak bych pro n\u011bj ud\u011blal v\u0161echno, co bych mu na o\u010d\u00edch vid\u011bl\u2026 Ale j\u00e1 jsem asi u\u017e takov\u00fd, jsem \u0161patn\u00fd. A s t\u00edm mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat.<\/p>\n

<\/em> Prosed\u011bl jsem u n\u011bj celou noc. A\u010d jsem se sna\u017eil usnout, jaksi to nevy\u0161lo. Sice jsem byl unaven\u00fd, ale m\u016fj mozek prost\u011b nedok\u00e1zal vypnout. N\u011bjak po osm\u00e9 r\u00e1no jsem si za\u0161el uva\u0159it k\u00e1vu. Pot\u0159eboval jsem tro\u0161ku kofeinu, abych byl schopn\u00fd v\u016fbec tro\u0161ku fungovat. P\u0159ipadal jsem si jako p\u0159ed p\u00e1r lety – v jedn\u00e9 ruce k\u00e1va a v druh\u00e9 minim\u00e1ln\u011b t\u0159et\u00ed cigareta. V\u0161ak pro\u010d ne.<\/em><\/div>\n

Zbytek dopoledne jsem str\u00e1vil t\u00edm, \u017ee jsem pokl\u00edzel, pochodoval po byt\u011b jako zombie a hledal neur\u010dit\u00fd bod, do kter\u00e9ho bych se mohl d\u00edvat, ale v\u017edycky jsem skon\u010dil v lo\u017enici a ‚zkontroloval‘ ho. M\u011bl jsem strach, \u017ee bude\u0161 zvracet ze span\u00ed, co\u017e by moc fajn nebylo.<\/p>\n

Bylo n\u011bjak po poledni, kdy\u017e jsem usly\u0161el, jak se hrabe z lo\u017enice. Sed\u011bl jsem v ob\u00fdv\u00e1ku a jen sledoval, jak vyjde. Jsou dv\u011b mo\u017enosti – bu\u010f nebude moct ani j\u00edt, anebo pob\u011b\u017e\u00ed zvracet.<\/em> Tro\u0161ku jsem se narovnal. Jo, m\u00e1m o n\u011bj holt starost, s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1m.<\/em> S hlavou v dlan\u00edch se dobur\u00e1cel na z\u00e1chod a n\u00e1sledn\u011b se zav\u0159el v koupeln\u011b. Jen jsem si s\u00e1m pro sebe pok\u00fdval hlavou a d\u00e1l sed\u011bl. Nev\u00edm, co ud\u011blat, co bude cht\u00edt. Po chv\u00edli jsem zaslechl pom\u011brn\u011b hlasitou r\u00e1nu. Hned jsem zpozorn\u011bl. Roze\u0161el jsem se v m\u017eiku ke koupeln\u011b.<\/p>\n

„Au, do prdele\u2026“ zaslechl jsem zevnit\u0159.<\/div>\n

„Tomi?“ houknu na n\u011bj. „Co se d\u011bje? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Dobr\u00fd,“ \u0159ekne za dve\u0159mi. M\u00e1m chu\u0165 b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd, ale po tom no\u010dn\u00edm uva\u017eov\u00e1n\u00ed nebudu. T\u0159eba se z toho vyspal.<\/em><\/div>\n
„Ahm, dob\u0159e,“ vydechnu. „M\u00e1m ti ud\u011blat kafe?“<\/div>\n
„N\u00e9. Ned\u011blej nic, v\u016fbec nic, pros\u00edm t\u011b,“ usly\u0161\u00edm dal\u0161\u00ed tlumen\u011bj\u0161\u00ed r\u00e1nu. Okay, jak si p\u0159ejete, pane.<\/em><\/div>\n
„Co tam d\u011bl\u00e1\u0161?“ \u0159eknu nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Nic, pros\u00edm t\u011b,“ povzdechne a hlasit\u011b vydechne. Aha, fajn, jak chce.<\/em><\/div>\n
„Fajn,“ \u0159eknu a odejdu pry\u010d. Po chv\u00edli u\u017e jsem usly\u0161el tekouc\u00ed vodu. Jen jsem oddechnul a za\u0161el do lo\u017enice. Ustlal jsem postel a v\u0161echno tam poklidil. V noci jsem ho necht\u011bl u\u017e budit. Trvalo mu to dlouho, ale u\u017e jsem to nechal b\u00fdt. Nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 st\u00edha\u010dka.<\/em> Posadil jsem se v ob\u00fdv\u00e1ku a za\u010dal si s ohromn\u00fdm zaujet\u00edm \u010d\u00edst \u010dasopis. Po dost dlouh\u00e9 dob\u011b se otev\u0159ela koupelna, odkud se vyvalila p\u00e1ra. A\u017e po n\u00ed se objevil Tom s ru\u010dn\u00edkem kolem pasu. Je sexy, jako v\u017edycky, ale dneska je mi to snad i jedno.<\/em><\/div>\n
„Ahoj,“ brouknu ti\u0161e a odlo\u017e\u00edm \u010dasopis.<\/div>\n
„Ahm\u2026 ahoj,“ \u0159ekne trochu rozpa\u010dit\u011b. Od obli\u010deje a\u017e po hru\u010f byl zarudl\u00fd. Od \u010deho to je\u2026 netu\u0161\u00edm.<\/em> Sklopil tro\u0161ku hlavu a za\u0161el do lo\u017enice. Jen jsem se za n\u00edm d\u00edval, ale nic jsem ne\u0159\u00edkal. I v lo\u017enici str\u00e1vil pom\u011brn\u011b dlouhou dobu. Kdy\u017e vy\u0161el, jako duch se p\u0159esunul do kuchyn\u011b. U\u017e jsem se nadechoval ke slovu. \u017d\u00e1dn\u00e9 r\u00fdp\u00e1n\u00ed, ironie, ani vypt\u00e1v\u00e1n\u00ed se, Bille!<\/em> Pot\u00e9 jsem ale vzduch jen spolknul a ml\u010del. Za celou dobu nevy\u0161el. Tak ok.<\/p>\n

<\/em> Zvedl jsem se a za\u0161el za n\u00edm. Stoupnul jsem si mezi futra a pod\u00edval se na n\u011bj. Hlavu m\u011bl polo\u017eenou na stole, pod n\u00ed\u017e m\u011bl ut\u011brku pravd\u011bpodobn\u011b s ledem. Jo, chlap\u010de, tohle jsi m\u011bl o\u010dek\u00e1vat.<\/em><\/div>\n

„M\u016f\u017eu ti n\u011bjak pomoct?“ \u0159eknu potichu.<\/div>\n
„Ne,“ vydechne potichu. „D\u00edky.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pokr\u010d\u00edm rameny. Tom u\u017e nic ne\u0159ekl, jen si polo\u017eil ruku na t\u00fdl hlavy.<\/div>\n
„Jak ses m\u011bl?“ \u0159eknu naprosto klidn\u011b.<\/div>\n
„\u2026nev\u00edm, zato te\u010f je mi blb\u011b,“ broukne.<\/div>\n
„Jo,“ vydechnu jen. „No, nediv\u00edm se.“ Tohle jsem si nemohl odpustit.<\/em><\/div>\n
„Hm\u2026“ \u0161eptne.<\/div>\n
„No, snad se ti ud\u011bl\u00e1 l\u00edp. Kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct,“ brouknu.<\/div>\n
„D\u00edky\u2026“ povzdechne.<\/div>\n
„Ned\u011bkuj,“ \u0159eknu klidn\u011b a jemn\u011b ho pohlad\u00edm po ramen\u011b. Neucukl, naopak se nechal. Za co\u017e jsem byl r\u00e1d, proto jsem ho pohladil znovu. I tak m\u00e1lo m\u011b pot\u011b\u0161\u00ed, i kdy\u017e jde prakticky o nic.<\/em><\/div>\n
„\u2026bude to dobr\u00fd, p\u0159ejde to,“ \u0161eptnu. Lehce pok\u00fdval hlavou na souhlas. „Nechce\u0161 si rad\u0161i lehnout?“ nab\u00eddnu mu.<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd, budu tady,“ odm\u00edtne.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0161eptnu. Tom povzdechl a p\u0159evr\u00e1til si ut\u011brku stranou, kter\u00e1 v\u00edc studila. Rad\u011bji jsem ho nechal a jen jsem do\u0161el pro novou ut\u011brku. Dal jsem do n\u00ed zmrzlou zeleninu a podal mu to.<\/div>\n
„Na, a\u0165 m\u00e1\u0161 \u010derstvou,“ brouknu.<\/div>\n
„D\u00edky,“ vydechne. P\u0159ipleskne si ji na \u010delo a zase se polo\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d,“ uklid\u00edm tamtu ut\u011brku a u\u017e rozmrzl\u00fd pytel s ledem d\u00e1m do mraz\u00e1ku.<\/p>\n

Potom ale u\u017e odejdu. Stejn\u011b se mnou moc nemluv\u00ed, nechci ho te\u010f ru\u0161it, kdy\u017e mu nen\u00ed dob\u0159e. Usad\u00edm se v ob\u00fdv\u00e1ku a jen si listuju d\u00e1l \u010dasopisem. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se Tom p\u0159i\u0161oural do m\u00edstnosti. Zastavil se u dve\u0159\u00ed, jako by tam snad byla pr\u016fhledn\u00e1 ze\u010f. D\u00edval se na m\u011b. Odlo\u017eil jsem \u010dasopis a pod\u00edval se na n\u011bj. Snad mi n\u011bco pov\u00ed?<\/em><\/div>\n

„Um\u2026“ podrbe se zezadu na krku, jako by nev\u011bd\u011bl, jak za\u010d\u00edt, „ze v\u010derej\u0161ka si moc nepamatuju, tak\u017ee\u2026 se ti chci omluvit, jestli jsem \u0159\u00edkal nebo d\u011blal n\u011bco nevhodn\u00e9ho.“ Ti\u0161e oddechnu a skousnu si spodn\u00ed ret. Nejrad\u0161i bych ti te\u010f vp\u00e1lil, jak ses zachoval, ale ne, nebudu takov\u00fd. Prost\u011b\u2026 stalo se.<\/em><\/div>\n
„Nic se ned\u011bje,“ \u0161eptnu. Drobn\u011b se na m\u011b pousm\u00e1l. Ov\u0161em m\u016fj v\u00fdraz se moc nezm\u011bnil. Sice asi tro\u0161ku zjihnul pod jeho \u00fasm\u011bvem, ale ovl\u00e1dal jsem se. On si toho v\u0161iml. Chv\u00edli m\u011b pozoroval, a\u017e st\u00e1hl rty do p\u0159\u00edmky, oto\u010dil se a ode\u0161el.<\/p>\n

„Tome,“ \u0159eknu pak a rozejdu se za n\u00edm. J\u00e1 prost\u011b asi nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt ura\u017een\u00fd nebo j\u00e1 nev\u00edm.<\/em>„Po\u010dkej,“ \u0161eptnu, kdy\u017e ho dojdu.<\/div>\n

Povzdechl, zastavil a oto\u010dil se. „Hm?“<\/div>\n
„Nechci, aby sis myslel, \u017ee se zlob\u00edm. Nezlob\u00edm se, je to jen\u2026 starost a strach, promi\u0148 mi to,“ pohlad\u00edm ho po pa\u017ei.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to jedno,“ pokr\u010d\u00ed trochu rameny a zajde do lo\u017enice.<\/div>\n
„Mn\u011b to nen\u00ed jedno,“ jdu za n\u00edm. „Tak ses v\u010dera opil, no. Nebudu \u0159e\u0161it, co jsi mi \u0159ekl nebo ud\u011blal, stalo se.“<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 nikdo nic ne\u0159e\u0161\u00ed, Bille. Ne\u0159ekl jsem ani slovo. I kdyby ses zlobil, tak m\u016f\u017ee\u0161. J\u00e1 ti nic ne\u0159\u00edk\u00e1m,“ zakrout\u00ed otr\u00e1ven\u011b hlavou.<\/div>\n
„O to tu v\u016fbec nejde,“ \u0161eptnu a nadechnu se. V\u016fbec to nech\u00e1pe.<\/em><\/div>\n
„Tak o co jde?“ rozlo\u017e\u00ed nech\u00e1pav\u011b ruce.<\/div>\n
„\u2026to nic, nen\u00ed ti te\u010f dob\u0159e, b\u011b\u017e si lehnout,“ semknu rty k sob\u011b.<\/div>\n
„\u2026ty taky nev\u00ed\u0161, co chce\u0161,“ zavrt\u00ed hlavou a sedne si k pracovn\u00edmu stolu.<\/div>\n
„Moc dob\u0159e v\u00edm, co chci, ale te\u010f nen\u00ed ta prav\u00e1 chv\u00edle.“<\/div>\n
„D\u011blej, jak mysl\u00ed\u0161,“ \u0159ekne lhostejn\u011b a vynd\u00e1 z poli\u010dky svoji u\u010debnici. Bude se u\u010dit? Nebo o co tu jde?<\/em><\/div>\n
„Jo,“ k\u00fdvnu hlavou a rozejdu se pry\u010d, abych jej neru\u0161il.<\/p>\n

Nechal jsem ho si v klidu \u010d\u00edst a ode\u0161el na okam\u017eik do kuchyn\u011b. Uklidil jsem si po sob\u011b hrne\u010dek od k\u00e1vy a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Mo\u017en\u00e1 bych mu mohl \u0159\u00edct p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Cht\u011bl bych, aby v\u011bd\u011bl, co a jak c\u00edt\u00edm, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee to, co mi \u0159ekl v\u010dera, jsem si vzal k srdci.<\/em> Sebral jsem ve\u0161kerou odvahu a roze\u0161el se sm\u011brem k lo\u017enici, ale nakonec jsem to jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed srab oto\u010dil a sedl si na pohovku v ob\u00fdv\u00e1ku. Jsem srab, nebo sp\u00ed\u0161 nechci zap\u0159\u00ed\u010dinit dal\u0161\u00ed h\u00e1dku.<\/em> Po chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed jsem si ale vzal notebook, kter\u00fd jsem tu m\u011bl a za\u010dal se hrabat v n\u011bjak\u00fdch v\u011bcech do pr\u00e1ce. M\u011bl jsem tu p\u00e1r nedod\u011blan\u00fdch zak\u00e1zek, kter\u00e9 ov\u0161em m\u011bly je\u0161t\u011b term\u00edn hodn\u011b daleko. M\u011bl bych n\u011bco za\u010d\u00edt d\u011blat, jinak se asi zbl\u00e1zn\u00edm.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Jedna\u2026 Dva\u2026 T-\u0159i\u2026“ z\u00edr\u00e1m na panel ve v\u00fdtahu, „a\u2026 \u0161tyry,“ zm\u00e1\u010dknu tla\u010d\u00edtko. V\u00fdtah se rozjede a v tu chv\u00edli se mi zvedne \u017ealudek. Ne, Tomi, klid. U\u017e jsi zvracel venku dost. Op\u0159el jsem se o st\u011bnu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6398","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6398","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6398"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6398\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6398"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6398"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6398"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}