{"id":6415,"date":"2012-06-06T15:00:00","date_gmt":"2012-06-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6398"},"modified":"2012-06-06T15:00:00","modified_gmt":"2012-06-06T14:00:00","slug":"profesor-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/06\/profesor-5\/","title":{"rendered":"Profesor 5."},"content":{"rendered":"
autor: Tina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Zrovna proj\u00ed\u017ed\u011bli skvostn\u00fdmi ulicemi Pa\u0159\u00ed\u017ee. V\u0161echno p\u016fsobilo tak elegantn\u011b. Bill se spole\u010dn\u011b se Sophi koukal z okna a u\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e se t\u011bmito ulicemi bude proch\u00e1zet s Willem.<\/div>\n
Uvid\u011bl, jak si jeho \u010dervenovlas\u00e1 kamar\u00e1dka jenom povzdechla a d\u00edvala se taky na Pa\u0159\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Neboj, jakmile t\u011b uvid\u00ed v\u0161ichni Francouzi, poperou se o tebe,“ usm\u00e1l se na ni.<\/div>\n
„No to t\u011b\u017eko, kdo by cht\u011bl takov\u00fd zjev,“ \u0159ekla s velkou d\u00e1vkou sarkasmu.<\/div>\n
„Ale p\u0159esta\u0148 kecat hlouposti. Jsi moc hezk\u00e1, origin\u00e1ln\u00ed holka, a to by v tom byl \u010dert, aby se tady nena\u0161el i n\u011bjak\u00fd origin\u00e1ln\u00ed Francouz,“ usm\u00e1l se na ni a objal ji kolem ramen.<\/div>\n
„Sranda ale je, \u017ee j\u00e1 neum\u00edm francouzsky pl\u00e1cnout v\u016fbec nic.“<\/div>\n
„Nevad\u00ed, ale v angli\u010dtin\u011b jsi v\u00fdborn\u00e1, tak\u017ee ti nebude d\u011blat probl\u00e9m se domluvit, to j\u00e1 bych na tom byl daleko h\u016f\u0159,“ pod\u00edval se na ni. Vid\u011bl jej\u00ed lehk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Kdy\u017e p\u0159ijeli k hotelu, kde p\u0159e\u010dkaj\u00ed jednu noc, profeso\u0159i je je\u0161t\u011b nepustili. William byl ten, kdo vstal a vy\u017e\u00e1dal si od v\u0161ech pozornost.<\/div>\n
„Ne\u017e se v\u0161ichni rozute\u010dete a nebudete k nalezen\u00ed, jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed v\u00e1m je\u0161t\u011b \u0159eknu. Te\u010f se p\u0159em\u00edst\u00edme do hotelu, kde si m\u016f\u017eete odpo\u010dinout a budete m\u00edt rozchod. Klidn\u011b si prolezte celou Pa\u0159\u00ed\u017e, ale do dvan\u00e1cti tady bu\u010fte na ob\u011bd, m\u00e1te to zaplacen\u00e9, tak\u017ee je na v\u00e1s, jestli si to p\u0159ijdete sn\u00edst. Potom zase budete m\u00edt volno a v \u0161est bude ve\u010de\u0159e. Opova\u017ete se vy, kdo v\u00e1m je\u0161t\u011b nen\u00ed osmn\u00e1ct, p\u0159ij\u00edt opil\u00ed. Do jeden\u00e1cti ve\u010der bu\u010fte zp\u00e1tky v hotelu v\u0161ichni<\/em>,“ to posledn\u00ed slovo po\u0159\u00e1dn\u011b zd\u016fraznil a pokra\u010doval ve sv\u00e9m monologu.<\/div>\n
„Druh\u00fd den bude v osm r\u00e1no sn\u00eddan\u011b a ve dv\u011b hodiny odj\u00ed\u017ed\u00edme, tak\u017ee u\u017e bu\u010fte sbalen\u00ed, a\u0165 zbyte\u010dn\u011b nezdr\u017eujete,“ jakmile skon\u010dil svou \u0159e\u010d, postavila se je\u0161t\u011b profesorka M\u00fcllerov\u00e1.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, studenti, \u017ee se budete pat\u0159i\u010dn\u011b chovat a neud\u011bl\u00e1te n\u00e1m ostudu,“ to bylo v\u0161e, co \u0159ekla, a potom se u\u017e v\u0161ichni p\u0159em\u00edstili se sv\u00fdmi zavazadly do hotelu, kde pak byli rozd\u011bleni na pokoje.<\/p>\n

„Tak co, kam vyraz\u00edme?“ ptal se okam\u017eit\u011b Andreas, kter\u00fd si hodil ta\u0161ku vedle postele, a hned na ni sko\u010dil, aby otestoval m\u011bkkost a pohodl\u00ed.<\/div>\n

„Ur\u010dit\u011b se mus\u00edme pod\u00edvat do m\u011bsta a obhl\u00e9dnout zdej\u0161\u00ed m\u00edstn\u00ed kr\u00e1sky,“ \u0159ekl Georg a vid\u011bl, jak Andy jenom souhlasn\u011b p\u0159ikyvuje. Pak se jejich pohledy p\u0159em\u00edstily na Billa. Trochu pozd\u011bji jim do\u0161lo, \u017ee Bill o \u017e\u00e1dn\u00e9 kr\u00e1sky z\u00e1jem nem\u00e1.<\/div>\n
„No a taky n\u011bjak\u00e9 krasavce,“ dodal Andy.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, jen b\u011b\u017ete sami, j\u00e1 jsem n\u011bjak\u00fd unaven\u00fd z t\u00e9 cesty, asi si je\u0161t\u011b zd\u0159\u00edmnu.“ Pot\u0159eboval se vymluvit, aby kluci zmizeli a on mohl m\u00edt na Williama \u010das.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, uvid\u00edme se na ob\u011bd\u011b, jo?“ Blon\u010f\u00e1k vstal a popl\u00e1cal Billa lehce po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Jasn\u00fd a m\u016f\u017eete s sebou vz\u00edt i \u010cervenou, hlavn\u011b do n\u00ed moc neryjte,“ pousm\u00e1l se a oba kluci jenom se sm\u00edchem p\u0159ik\u00fdvli. Nakonec se vytratili z pokoje a Bill tam z\u016fstal s\u00e1m. Po\u010dk\u00e1 je\u0161t\u011b chv\u00edli, a pak p\u016fjde zaklepat na Willa a zajdou se spolu n\u011bkam proj\u00edt.<\/p>\n

Asi po \u010dtvrt hodin\u011b v\u0161ak n\u011bkdo zaklepal na dve\u0159e. Bill \u0161el tedy otev\u0159\u00edt, a jak\u00e9 to bylo p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e uvid\u011bl Willa.<\/div>\n

„Tvoji kamar\u00e1di u\u017e \u0161li?“ zeptal se opatrn\u011b, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, jestli v pokoji je\u0161t\u011b n\u011bkdo nen\u00ed.<\/div>\n
„Jo, u\u017e ode\u0161li, v\u011bt\u0161ina lid\u00ed, u\u017e je taky z hotelu pry\u010d, ne?“<\/div>\n
„\u0160li se pod\u00edvat do m\u011bsta, ti nebudou v hotelu sed\u011bt,“ usm\u00e1l se William a Bill si ho zat\u00e1hl do pokoje. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm se pod\u00edval, jestli je n\u00e1hodou n\u011bkdo nesleduje.<\/p>\n

Kdy\u017e zav\u0159el dve\u0159e, bylo to docela p\u0159ekvapen\u00ed. Ten, kdo okam\u017eit\u011b toho druh\u00e9ho pol\u00edbil, byl Will. Bleskov\u011b si k sob\u011b Billa p\u0159it\u00e1hl a drav\u011b ho pol\u00edbil. \u010cernovl\u00e1sek se k n\u011bmu natiskl a prohr\u00e1bl se mu ve vlasech, kter\u00e9 m\u011bl stylov\u011b vy\u010desan\u00e9 lehce na stranu. William si u\u017e\u00edval to, \u017ee sv\u00e9ho mal\u00e9ho puber\u0165\u00e1ka m\u016f\u017ee zase l\u00edbat. Hr\u00e1l si s jeho jazykem anebo chutnal jeho rty.<\/div>\n

Po chv\u00edli se od sebe odt\u00e1hli a d\u00edvali se sob\u011b navz\u00e1jem do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Uskute\u010dn\u00edme na\u0161i romantickou proch\u00e1zku, co ty na to?“ za\u0161eptal profesor a Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

Proch\u00e1zeli se uli\u010dkami Pa\u0159\u00ed\u017ee, ruku v ruce a d\u00edvali se na nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci. A\u0165 u\u017e to byly v\u011bci za v\u00fdlohou r\u016fzn\u00fdch obchod\u016f nebo kr\u00e1sn\u00e9 kv\u011btiny, vo\u0148av\u00e9 j\u00eddlo \u010di r\u016fzn\u00e9 drobnosti ze st\u00e1nk\u016f.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, co bych cht\u011bl n\u011bkdy za\u017e\u00edt?“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek sv\u00e9mu profesorovi.<\/div>\n
„P\u0159ecpat se vanilkovou zmrzlinou? Tady bude jist\u011b hodn\u011b dobr\u00e1,“ uk\u00e1zal na jeden st\u00e1nek s to\u010denou zmrzlinou.<\/div>\n
„No to mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji, ale cht\u011bl bych, aby m\u011b n\u011bkdo v noci, a\u017e bude cel\u00e1 Pa\u0159\u00ed\u017e z\u00e1\u0159it r\u016fzn\u00fdmi sv\u011btly, pol\u00edbil pod Eiffelovkou,“ koukl se nevinn\u011b na Willa.<\/div>\n
„No tak je velk\u00e1 pravd\u011bpodobnost, \u017ee to tuhle noc za\u017eije\u0161, a te\u010f poj\u010f pro tu zmrzlinu, m\u00e1m na ni stra\u0161nou chu\u0165,“ dot\u00e1hl \u010dernovl\u00e1ska ke st\u00e1nku a koupil dv\u011b to\u010den\u00e9 vanilkov\u00e9 zmrzliny.<\/p>\n

Cel\u00fd den byl naprosto \u00fachvatn\u00fd stejn\u011b jako cel\u00e9 tohle m\u011bsto. Bill si to n\u00e1ramn\u011b u\u017e\u00edval. Ty chvilky, kdy mohl b\u00fdt se sv\u00fdm matematick\u00fdm princem, ani\u017e by se museli ob\u00e1vat, \u017ee je n\u011bkdo vid\u00ed. Kdy\u017e se mohli za rohem v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbit anebo prost\u011b jenom blbnout se zmrzlinou. Bylo toti\u017e dost nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by je n\u011bkdo mohl vid\u011bt. Bylo to p\u0159ece jen velk\u00e9 m\u011bsto.<\/p>\n

Nakonec nastala noc a cel\u00e1 Pa\u0159\u00ed\u017e se pono\u0159ila do temnoty. V\u0161ude kolem sv\u00edtila sv\u011btla a v\u0161echno vypadalo tak n\u00e1dhern\u011b. Bill za cel\u00fd den vid\u011bl svoje kamar\u00e1dy jenom u ob\u011bda, kdy si pov\u00eddali, a dozv\u011bd\u011bl se hned milou zpr\u00e1vu, a to \u017ee o Sophi dokonce projevili z\u00e1jem hned dva Francouzi. V\u0161echno to Billovi musela vyl\u00ed\u010dit do nejmen\u0161\u00edho detailu, jak byli stra\u0161n\u011b pozorn\u00ed a mil\u00ed a neuv\u011b\u0159iteln\u011b galantn\u00ed. Av\u0161ak, nakonec to ten druh\u00fd vzdal a z\u016fstal jenom Roberto. Nebylo to sice typick\u00e9 francouzsk\u00e9 jm\u00e9no, ale Sophi s n\u00edm byla moc spokojen\u00e1.<\/div>\n

Billovi ani nevadilo, \u017ee se jeho kamar\u00e1di bav\u00ed bez n\u011bj, on m\u011bl taky svou z\u00e1bavu, a to v podob\u011b sv\u00e9ho matematick\u00e9ho prince.<\/p>\n

Nakonec se mu splnil i jeho sen. Kdy\u017e spole\u010dn\u011b do\u0161li s Williamem a\u017e p\u0159\u00edmo pod Eiffelovu v\u011b\u017e. Byla u\u017e noc a sv\u011btla kolem vytv\u00e1\u0159ela skv\u011blou romantickou atmosf\u00e9ru. \u010cernovl\u00e1sek zvedl hlavu a d\u00edval se na konstrukci cel\u00e9 v\u011b\u017ee, pod kterou se nach\u00e1zeli. Potom se zad\u00edval do mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho profesora. Na tv\u00e1\u0159i mu panoval mil\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e se d\u00edval, jak je jeho mal\u00fd puber\u0165\u00e1k \u0161\u0165astn\u00fd. Nic ne\u0159\u00edkal. Slova nebyla pot\u0159eba. Prost\u011b jenom pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i a potom si jej p\u0159it\u00e1hl a hluboce a proc\u00edt\u011bn\u011b jej pol\u00edbil.<\/div>\n

Tohle si Bill mohl, od\u0161krtnou na seznamu sv\u00fdch tajn\u00fdch sn\u016f. Cel\u00e1 ta chv\u00edle, kdy se l\u00edbali, byla naprosto dokonal\u00e1.<\/div>\n
„Tak co, sta\u010dilo to takhle?“ usm\u00e1l se na n\u011bj profesor a sledoval, jak mu o\u010di jisk\u0159\u00ed \u0161t\u011bst\u00edm.<\/div>\n
„Ano sta\u010dilo, bylo to skv\u011bl\u00fd, d\u011bkuju,“ pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a vtiskl mu na rty mal\u00fd polibek.<\/p>\n

Nakonec se spolu vr\u00e1tili do hotelu. Bylo n\u011bco kolem t\u0159i \u010dtvrt\u011b na deset a n\u011bkte\u0159\u00ed studenti u\u017e se vraceli.<\/div>\n

„Mohl bych za tebou ve\u010der p\u0159ij\u00edt?“ zeptal se Bill ti\u0161e a \u0161ibalsky se uculoval.<\/div>\n
„Pokud t\u011b nikdo nechyt\u00ed a nebude pr\u016f\u0161vih, tak klidn\u011b. Dve\u0159e nech\u00e1m odem\u010den\u00e9, tak\u017ee nemus\u00ed\u0161 klepat, ano?“<\/div>\n
„Plat\u00ed,“ vycenil na n\u011bj zoubky v okouzluj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvu, a potom se u\u017e vr\u00e1til do sv\u00e9ho pokoje. Georg a Andy tam zat\u00edm je\u0161t\u011b nebyli. Jak je znal, p\u0159ijdou a\u017e na posledn\u00ed chv\u00edli. Tak se mezit\u00edm \u0161el um\u00fdt, kdy\u017e m\u011bl cel\u00fd pokoj pro sebe. Aspo\u0148 pak nebude muset zbyte\u010dn\u011b \u010dekat.<\/div>\n
Mezit\u00edm se vr\u00e1tili oba kluci z m\u011bsta. Byli sam\u00fd sm\u00edch a vtip.<\/p>\n

„Bille, ud\u011blal jsi v\u00e1\u017en\u011b chybu, \u017ee jsi s n\u00e1mi ne\u0161el,“ sm\u00e1l se Georg a pl\u00e1cnul sebou na postel.<\/div>\n

„Co jste zase vyvedli?“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a u\u017e p\u0159evle\u010den\u00fd ve v\u011bcech na span\u00ed se posadil do tureck\u00e9ho sedu na svou postel.<\/div>\n
„No tak, zn\u00e1\u0161 Andyho a jeho touhu po\u0159\u00e1d do v\u0161eho padat, ne? \u0158ekli jsme si, \u017ee se zajdeme pod\u00edvat po n\u011bjak\u00fdch m\u00edstn\u00edch kr\u00e1sk\u00e1ch. Jenom\u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm za n\u00e1mi po\u0159\u00e1d chodila n\u011bjak\u00e1 \u017eensk\u00e1, jestli si nechceme koupit n\u011bjak\u00fd \u010dasopis. Byla fakt neodbytn\u00e1, po\u0159\u00e1d n\u011bco \u017evatlala francouzsky. Kdy\u017e jsme se j\u00ed ztratili, \u0161ly proti n\u00e1m dv\u011b fakt p\u011bkn\u00fd ko\u010dky, a co nep\u0159edvedl n\u00e1\u0161 mistr, jak po\u0159\u00e1d po nich koukal. Zakopl o patn\u00edk a vymlel se do st\u00e1nku se zeleninou.“<\/div>\n
„D\u00edvej se, m\u00e1m tady je\u0161t\u011b kousek raj\u010dete. Byl to fakt hnus, po\u0159\u00e1d pak na m\u011b l\u00edtaly mouchy. Takov\u00fd trapas, a je\u0161t\u011b jsem to musel zaplatit samoz\u0159ejm\u011b, tak\u017ee holky v tahu a pen\u00edze v tahu.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b\u017ee jsem s v\u00e1mi ne\u0161el,“ sm\u00e1l se Bill, up\u0159\u00edmn\u011b mu bylo Andyho l\u00edto, ale on se z toho rychle dostane, a pak u\u017e se tomu bude jenom sm\u00e1t.<\/p>\n

Kdy\u017e pak u\u017e v\u0161ichni spali, Bill se pomalu dostal z postele, a co nejti\u0161eji kr\u00e1\u010del ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

„Kam jde\u0161?“ zeptal se Georg, kter\u00fd se z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f probudil. Billa tak polekal, \u017ee a\u017e nadsko\u010dil. Ale co te\u010f? Nemohl mu \u0159\u00edct, \u017ee jde za Willem, musel si rychle n\u011bco vymyslet.<\/div>\n
„Je-jenom se mi zd\u00e1lo, \u017ee n\u011bkdo klepal,“ vypravil ze sebe koktav\u011b a \u0161el otev\u0159\u00edt dve\u0159e a pod\u00edvat se, jestli tam n\u011bkdo nen\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee tam nikdo nebyl, tak je zase zav\u0159el.<\/div>\n
„Aha, tak jdi sp\u00e1t, to ti asi jenom hrabe,“ \u0159ekl Georg a polo\u017eil zase hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a Bill se do\u0161oural k posteli a lehl si.<\/div>\n
„\u017draloci! Oni cht\u011bj\u00ed, abych zp\u00edval hymnu, j\u00e1 ji neum\u00edm!!“ vy\u0161iloval Andy ze span\u00ed a prudce se probudil.<\/div>\n
„Tak jim to \u0159ekni,“ koukal na n\u011bj Georg, jako na idiota. Andy jenom p\u0159ik\u00fdvl a zase ulehl do postele a spal jako d\u0159evo. Bill si jenom povzdechl a ulehl. Tak to vypad\u00e1, \u017ee z t\u00e9hle noci nic nebude, kdy\u017e jsou v\u0161ichni vzh\u016fru.<\/p>\n

autor: Tina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tina Zrovna proj\u00ed\u017ed\u011bli skvostn\u00fdmi ulicemi Pa\u0159\u00ed\u017ee. V\u0161echno p\u016fsobilo tak elegantn\u011b. Bill se spole\u010dn\u011b se Sophi koukal z okna a u\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e se t\u011bmito ulicemi bude proch\u00e1zet s Willem. Uvid\u011bl, jak si jeho \u010dervenovlas\u00e1 kamar\u00e1dka jenom povzdechla a d\u00edvala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[501],"tags":[],"class_list":["post-6415","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-profesor"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6415","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6415"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6415\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6415"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6415"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6415"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}