{"id":6418,"date":"2012-06-05T16:00:00","date_gmt":"2012-06-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6401"},"modified":"2012-06-05T16:00:00","modified_gmt":"2012-06-05T15:00:00","slug":"cejchovni-znameni-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/05\/cejchovni-znameni-18\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 18."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
L\u00e1sky schopn\u00e9 srdce<\/p>\n

<\/strong> „Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b, Bille,“ zahuhlal otrok\u00e1\u0159 a hlubok\u00e9 temn\u00e9 o\u010di sto\u010dil stranou, aby se na mlad\u00edka naproti sob\u011b nemusel d\u00edvat. Nikdy ani nedoufal, \u017ee by dostal p\u0159\u00edle\u017eitost \u0159\u00edct mu alespo\u0148 tohle. Billovi se nel\u00edbilo, \u017ee se na n\u011bj Anis ned\u00edv\u00e1. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby mu pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to chv\u00edli mohl koukat do o\u010d\u00ed. Jeho \u017eivot, i kdy\u017e si to v posledn\u00ed dob\u011b necht\u011bl p\u0159ipou\u0161t\u011bt, se ut\u00e1p\u011bl v neust\u00e1l\u00e9 nejistot\u011b. Doposud nikam skute\u010dn\u011b nepat\u0159il a jeho vlastn\u00ed citov\u00e1 stopa byla zna\u010dn\u011b klikat\u00e1. P\u0159em\u00fd\u0161lel o sv\u00fdch pocitech u\u017e dlouho, ale te\u010f mu kone\u010dn\u011b n\u011bkdo dodal alespo\u0148 kousek jistoty. Ihned si p\u0159ipadal bl\u00ed\u017e k rozh\u0159e\u0161en\u00ed. Jeho srdce pot\u0159ebovalo l\u00e1sku, pot\u0159ebovalo b\u00fdt milov\u00e1no a pot\u0159ebovalo ji sm\u011bt n\u011bkomu v\u011bnovat. P\u0159\u00edli\u0161 dlouho nikam nepat\u0159il, aby si mohl te\u010f dovolit proplouvat mezi dv\u011bma sv\u011bty, jak se mu zachce. A te\u010f tu byl Anis, aby mu i t\u00edm letm\u00fdm n\u00e1znakem dal najevo daleko v\u00edce, ne\u017e za celou dobu Amendetom. Najednou mu v\u0161echno p\u0159ipadalo jednodu\u0161\u00ed – v\u0161echno to, nad \u010d\u00edm si u\u017e od p\u0159ede\u0161l\u00e9ho dne l\u00e1mal hlavu. Najednou p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kam chce pat\u0159it.<\/p>\n

Kdy\u017e vst\u00e1val ze \u017eidle, naprosto nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad n\u00e1sledky, kter\u00e9 by jeho zd\u00e1nliv\u011b ukvapen\u00fd skok vp\u0159ed mohl m\u00edt. Pouze vid\u011bl \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by nejsp\u00ed\u0161 byl schopn\u00fd d\u00e1t mu l\u00e1sku, a toho se rozhodl dr\u017eet. Anis vypla\u0161en\u011b zvedl o\u010di. Kdy\u017e sly\u0161el Billovu \u017eidli, jak se o kousek odsouv\u00e1, ihned ho napadlo, \u017ee Billa urazil a on odch\u00e1z\u00ed. M\u00edsto toho v\u0161ak mlad\u00edk p\u0159id\u0159epl kousek od n\u011bj a hebkou rukou p\u0159ejel p\u0159es jeho tv\u00e1\u0159. Bylo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed c\u00edtit jeho dotek, \u017ee se do n\u011bj okam\u017eit\u011b op\u0159el a p\u0159iv\u0159el o\u010di. St\u00e1le v n\u011bm v\u0161ak setrv\u00e1val pocit, \u017ee se Bill zvedne a odejde, \u017ee mu chce pouze t\u00edmto zp\u016fsobem d\u00e1t najevo alespo\u0148 trochu toho n\u011b\u010deho<\/em>, co se mohlo st\u00e1t n\u011b\u010d\u00edm v\u00edc, kdyby jim v cest\u011b nest\u00e1l fara\u00f3n. Billova ruka z jeho tv\u00e1\u0159e ale hned tak nezmizela.<\/div>\n

\n
<\/div>\n
„Pokud to mysl\u00edte alespo\u0148 z poloviny v\u00e1\u017en\u011b, zachra\u0148te m\u011b,“ \u0161pitl Bill a se zoufalost\u00ed, o kter\u00e9 netu\u0161il, kde se v n\u011bm vzala, se p\u0159is\u00e1l k jeho rt\u016fm. P\u0159ipadal si bl\u00e1zniv\u011b, a p\u0159esto tak neskute\u010dn\u011b dob\u0159e, jako u\u017e dlouho ne. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami se probouzel v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, a te\u010f se tu najednou l\u00edbal s \u00fapln\u011b jin\u00fdm mu\u017eem. Av\u0161ak nedok\u00e1zal se p\u0159inutit, aby toho za\u010dal litovat.<\/p>\n

V tom polibku bylo n\u011bco, co doposud nedostal mo\u017enost zakusit. N\u011bco h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9ho a spaluj\u00edc\u00edho, p\u0159esto v\u0161ak n\u011b\u017en\u00e9ho a snad i l\u00e1skypln\u00e9ho. Anis se svezl ze \u017eidle na kolena k Billovi a jeho pa\u017ee ho sev\u0159ely v pevn\u00e9m objet\u00ed. Bill doslova t\u00e1l pod jeho rukama, nech\u00e1val se l\u00edbat, i kdy\u017e v\u0161echno za\u010dal on. V jeho hlav\u011b pochodovaly nesourod\u00e9 my\u0161lenky a on v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby u\u017e nekle\u010del, klesl by na kolena. V Anisov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed si p\u0159ipadal v bezpe\u010d\u00ed; co\u017e byl docela paradox, vzhledem k tomu, \u017ee pr\u00e1v\u011b Anis mu v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b zp\u016fsoboval nejv\u00edce bolesti.<\/div>\n

Kdy\u017e se od sebe odt\u00e1hli, ob\u011bma se prudce zvedaly hrudn\u00edky. Ne snad z prudk\u00e9ho tempa, sp\u00ed\u0161 ze skute\u010dnosti, \u017ee se skute\u010dn\u011b pr\u00e1v\u011b pol\u00edbili. Bill si polo\u017eil hlavu na Anisovo rameno a d\u00e1l se nech\u00e1val obj\u00edmat. To bylo to, co pot\u0159eboval ze v\u0161eho nejv\u00edc.<\/div>\n
„Sm\u00edm doufat, \u017ee mi kone\u010dn\u011b za\u010dne\u0161 tykat? P\u0159ipad\u00e1m si stra\u0161n\u011b star\u00fd, kdy\u017e to ned\u011bl\u00e1\u0161,“ zasm\u00e1l se uvoln\u011bn\u011b otrok\u00e1\u0159 a Bill nadsko\u010dil v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, jak s n\u00edm vibrace zp\u016fsoben\u00e9 sm\u00edchem zat\u0159epaly.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Bill se vracel na ob\u011bd s neuv\u011b\u0159iteln\u011b dobrou n\u00e1ladou. Jen nerad se vzdaloval od Anise, kter\u00fd ho celou dobu sledoval, kdy\u017e se op\u011bt za\u010dal v\u011bnovat sv\u00fdm svitk\u016fm. Nemohl zame\u0161kat dal\u0161\u00ed dny studia, u\u017e jen proto, \u017ee zkou\u0161ka, kterou mu Tom domluvil u kn\u011bze, se nen\u00e1vratn\u011b bl\u00ed\u017eila. A on, i kdy\u017e to nerad p\u0159izn\u00e1val, na sv\u00e9 studium v posledn\u00edch dnech skute\u010dn\u011b ka\u0161lal. O\u010dek\u00e1val by, \u017ee ho otrok\u00e1\u0159ova p\u0159\u00edtomnost bude rozptylovat, ale opak byl pravdou. U\u017e dlouho se mu neu\u010dilo tak dob\u0159e. Anis jeho u\u010den\u00ed v\u017edy dok\u00e1zal oko\u0159enit o n\u011bjakou pestrou pozn\u00e1mku, vlastn\u00ed poznatek, pop\u0159\u00edpad\u011b veselou historku s t\u00e9matem spjatou. Jedin\u00e9, \u010demu se velk\u00fdm obloukem p\u0159i jejich tich\u00fdch rozhovorech vyh\u00fdbal, byly posledn\u00ed dny p\u0159edt\u00edm, ne\u017e poznal Billa. Bill se ho necht\u011bl pt\u00e1t, nav\u00edc ani nev\u011bd\u011bl, jestli si to m\u016f\u017ee dovolit. I kdy\u017e skute\u010dn\u011b vysly\u0161el Anisovy prosby a za\u010dal mu tykat, st\u00e1le k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eel s ur\u010dit\u00fdm typem respektu. Bylo to bl\u00e1zniv\u00e9, ale chv\u00edlemi k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eel sp\u00ed\u0161 jako syn k otci, ne\u017e jako k n\u011bkomu, s k\u00fdm si za spole\u010dn\u011b str\u00e1venou dobu vym\u011bnil krom\u011b slov tak\u00e9 n\u011bkolik polibk\u016f.<\/p>\n

S rozvernou n\u00e1ladou napochodoval do j\u00eddelny, ale zastavil hned na jej\u00edm prahu. S p\u0159ekvapen\u00edm zjistil, \u017ee u okna stoj\u00ed Tom ve sv\u00e9 obvykl\u00e9 pozici. U jeho nohou le\u017eel jeho \u010dern\u00fd st\u00edn. D\u016fkladn\u011b si olizovala packu a zlatav\u00fd pohled na chv\u00edli \u0161lehl po Billovi, kdy\u017e ho zaslechla. Kolem Tomova t\u011bla se namot\u00e1valy z\u00e1clony – ten v\u00fdjev p\u0159ipadal Billovi neskute\u010dn\u011b fascinuj\u00edc\u00ed. Ve tv\u00e1\u0159i pobledl\u00fd fara\u00f3n se k n\u011bmu oto\u010dil s nev\u00fdslovn\u00fdm smutkem vepsan\u00fdm v pohledu. Tolik Billa zas\u00e1hl, \u017ee o dva kroky ucouvl. N\u011bco bylo \u0161patn\u011b, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u0161patn\u011b. Bill si dodal odvahy a p\u0159e\u0161el a\u017e k n\u011bmu, polo\u017eil mu ruku na rameno.<\/div>\n

„Stalo se n\u011bco?“ zeptal se opatrn\u011b a p\u0159edem se ob\u00e1val odpov\u011bdi. N\u011bjak dop\u0159edu vytu\u0161il, \u017ee Tom se tr\u00e1p\u00ed kv\u016fli n\u011bmu.<\/div>\n
„Ode\u0161els,“ za\u0161eptal Tom, jako by mu sv\u011b\u0159oval to nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed sv\u00e9 du\u0161e. Bill nech\u00e1pav\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. Uniklo mu snad n\u011bco? Nikam p\u0159ece neodch\u00e1zel\u2026 „R\u00e1no. Myslel jsem, \u017ee se vzbud\u00edm vedle tebe, ale m\u00edsto toho jsem na\u0161el jen poma\u010dkanou pe\u0159inu s La-ilou. A pak u\u017e jsem nedostal odvahu postavit se ti \u010delem. Kdy\u017e jsem t\u011b nena\u0161el, myslel jsem, \u017ee se na m\u011b zlob\u00ed\u0161.“<\/div>\n
To p\u0159izn\u00e1n\u00ed Billa zas\u00e1hlo snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e smutn\u00fd pohled Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli si p\u0159ipadal jako neskute\u010dn\u00fd b\u00edd\u00e1k. Nejen kv\u016fli tomu, \u017ee utekl d\u0159\u00edv, ne\u017e se Tom stihl probudit, ale hlavn\u011b kv\u016fli tomu, co se stalo v archivu. Jedno ale v\u011bd\u011bl jist\u011b – Tom se o tom nesm\u00ed nikdy dozv\u011bd\u011bt.<\/p>\n

P\u0159ejel dlan\u00ed p\u0159es Tomovo rameno, dol\u016f na jeho z\u00e1da. \u010celo p\u0159itiskl k jeho pa\u017ei. Bylo to takov\u00e9 zd\u00e1nliv\u011b nevinn\u00e9 gesto, ale Bill se j\u00edm Tomovi omlouval za v\u0161echno, co mu ud\u011blal. Pr\u00e1v\u011b te\u010f za\u010d\u00ednal pochybovat o sv\u00e9m rozhodnut\u00ed, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si nech\u00e1 d\u00e1t l\u00e1sku od n\u011bkoho, kdo mu ji otev\u0159en\u011b nab\u00edz\u00ed, ne\u017e ji dolovat z hlubin n\u011bkoho, kdo jej pova\u017euje pouze za zp\u0159\u00edjemn\u011bn\u00ed dlouh\u00e9 chv\u00edle. Jen\u017ee ten sv\u00edrav\u00fd pocit, kter\u00fd ho zahalil jako rann\u00ed opar krajinu, tu byl te\u010f, ne p\u0159edt\u00edm. Prokl\u00ednal s\u00e1m sebe, \u017ee tr\u00e1vil \u010das s Anisem, zat\u00edmco Tom se tr\u00e1pil\u2026 kv\u016fli n\u011bmu.<\/div>\n

Mlad\u00fd fara\u00f3n nahmatal jeho ruku a k\u0159ehk\u00e9 dlouh\u00e9 prsty pevn\u011b sev\u0159el v dlani. To drobn\u00e9 v\u00fdmluvn\u00e9 gesto mluvilo za v\u0161e a ka\u017ed\u00fd, kdo by vstoupil do j\u00eddelny, by podlehl kouzlu, je\u017e kolovalo ve vzduchu. A Bill si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomoval, \u017ee nen\u00ed schopn\u00fd se Toma vzd\u00e1t, i kdyby moc cht\u011bl\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Po zbytek dne z\u016fstal Bill po Tomov\u011b boku. Nep\u0159ipadalo mu vhodn\u00e9, aby se od n\u011bj vzdaloval po ml\u010denliv\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b pocit\u016f a vjem\u016f v j\u00eddeln\u011b. Tom se v\u011bnoval sv\u00e9 pr\u00e1ci a nijak si nest\u011b\u017eoval na to, \u017ee se mu v pat\u00e1ch krom\u011b lvice dr\u017eel i \u010dernovlas\u00fd chlapec. Sp\u00ed\u0161 se sna\u017eil ignorovat ob\u010dasn\u00e9 nevra\u017eiv\u00e9 pohledy mezi t\u011bmi dv\u011bma. Tu\u0161il, \u017ee nejvehementn\u011bji za to m\u016f\u017ee lvice, ale bohu\u017eel mu st\u00e1le je\u0161t\u011b odep\u00edrala p\u0159\u00edstup do sv\u00e9 mysli, proto j\u00ed nemohl domluvit. Nav\u00edc n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem v\u011bd\u011bl, \u017ee by jej\u00ed \u017e\u00e1rlivost setrvala i pot\u00e9. \u017deny mu n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem tolerovala, ale s Billem se nedok\u00e1zala sm\u00ed\u0159it. Tom si hlasit\u011b povzdechl. Sledoval ty dva, jak sed\u00ed ka\u017ed\u00fd na jin\u00e9 stran\u011b stup\u00ednku, na n\u011bm\u017e spo\u010d\u00edval Tom\u016fv tr\u016fn. Ve ve\u010dern\u00edch hodin\u00e1ch m\u011bl domluven\u00e9 cejchov\u00e1n\u00ed jednoho mlad\u00edka a po\u017e\u00e1dal Billa, aby se ob\u0159adu \u00fa\u010dastnil, proto\u017ee, jak mu Bill s\u00e1m potvrdil, ze sv\u00e9ho vlastn\u00edho p\u0159ijet\u00ed mezi dosp\u011bl\u00e9 mu\u017ee si skoro nic nepamatoval. Jen drobn\u00e9 st\u0159\u00edpky kolovaly jeho mysl\u00ed, zam\u011b\u0159ovaly se sp\u00ed\u0161 na detaily ne\u017e na akt jako takov\u00fd. Nap\u0159\u00edklad \u017eeny, kter\u00e9 se i tentokr\u00e1t ob\u0159adu \u00fa\u010dastnily, si pamatoval a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e.<\/p>\n

Zrovna detailn\u011b zkoumal ry\u0161avou d\u00edv\u010dinu sed\u00edc\u00ed k n\u011bmu nejbl\u00ed\u017ee, kdy\u017e se m\u00edstnost\u00ed rozneslo dvoj\u00ed zaklep\u00e1n\u00ed. Dve\u0159e se otev\u0159ely a do audien\u010dn\u00edho s\u00e1lu vstoupil mu\u017e se \u017eenou. Mezi nimi kr\u00e1\u010del mlad\u00edk se sv\u011b\u0161enou hlavou. Ofina blon\u010fat\u00fdch vlas\u016f mu padala do o\u010d\u00ed a v\u0161elijak sebou kroutil, kdy\u017e v\u0161ichni t\u0159i poklekli p\u0159ed sv\u00fdm vlada\u0159em. Nejhloub\u011bji z nich se poklonil mu\u017e, od kter\u00e9ho by to Bill \u010dekal ze v\u0161ech nejm\u00e9n\u011b. \u017dena po levici jeho syna si v sob\u011b udr\u017eovala jak\u00fdsi vzdor, nespokojenost a revoltu. Dokonce ani nesklopila o\u010di a s opovr\u017een\u00edm z\u00edrala na Tomovy nohy v ko\u017een\u00fdch sand\u00e1lk\u00e1ch. Na mlad\u00edkovi byla jasn\u011b vid\u011bt nervozita a s tou tak\u00e9 vystupoval p\u0159ed fara\u00f3nem. Nejsp\u00ed\u0161 se v n\u011bm pralo stejn\u00e9 klubko pocit\u016f jako tehdy v Billovi\u2026 \u017ee pr\u00e1v\u011b kle\u010d\u00ed p\u0159ed mu\u017eem, kter\u00fd se zd\u00e1 b\u00fdt a\u017e moc mlad\u00fd na to, aby mohl moud\u0159e rozhodnout o jeho osudu. Dokonce i te\u010f Bill chv\u00edlemi pochyboval o moudrosti jeho rozhodnut\u00ed, ale sm\u00ed\u0159il se s t\u00edm, jak\u00fd osud mu byl d\u00e1n.<\/p>\n

Tom mluvil k mlad\u00edkovi, zat\u00edmco Bill d\u00e1l bloumal ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Mu\u017e se \u017eenou zat\u00edm vstali ze zem\u011b a s nedo\u010dkav\u00fdm, b\u00e1zliv\u00fdm pohledem sledovali fara\u00f3na, jak si odv\u00e1d\u00ed jejich syna k so\u0161e, v n\u00ed\u017e v\u011bzelo ukryt\u00e9 ohni\u0161t\u011b. Tom nechal zavolat slou\u017e\u00edc\u00ed s cejchovadly a stoli\u010dkou, o kterou mlad\u00edkovi pozd\u011bji op\u0159eli hlavu. Vzpom\u00ednky zas\u00e1hly Billa jako d\u011blov\u00e1 r\u00e1na. Ignoroval opovr\u017eliv\u00fd pohled \u017eeny, jen\u017e se sto\u010dil na jeho osobu, kdy\u017e popla\u0161en\u011b zalapal po dechu. Znovu jako by pro\u017e\u00edval tu pal\u010divou bolest, kdy\u017e se roz\u017ehaven\u00fd kov zakousl do jeho k\u016f\u017ee. S\u00e1lem se roznesl zoufal\u00fd v\u0159\u00edskot mlad\u00edka, kter\u00fd akor\u00e1t podpo\u0159il Billovy vzpom\u00ednky. A pak se rozhostila tma. Zav\u0159el o\u010di, aby se na v\u00fdjev p\u0159ed sebou nemusel d\u00edvat, stejn\u011b jako se tma roznesla i jeho vzpom\u00ednkami, kdy\u017e se dostal k momentu, ve kter\u00e9m nevydr\u017eel bolest a nechal se pohltit bezv\u011bdom\u00edm.<\/p>\n

Mladi\u010dk\u00e9mu blon\u010f\u00e1kovi po krku st\u00e9kal \u010d\u016frek krve z \u010derstv\u011b vyp\u00e1len\u00e9 r\u00e1ny. Sluhov\u00e9 mu pomohli na nohy a vedli ho zp\u011bt k jeho rodi\u010d\u016fm. Zoufale se pov\u011bsil okolo mat\u010dina krku, kter\u00e1 ho okam\u017eit\u011b za\u010dala hladit konej\u0161iv\u011b ve vlasech a \u0161eptat mu sl\u016fvka \u00fat\u011bchy. Pe\u010dliv\u011b se vyh\u00fdbala \u010derstv\u00e9 r\u00e1n\u011b na synov\u011b krku. Tom vystoupil zp\u011bt na stup\u00ednek s tr\u016fnem a pozvedl ruce v proslovu. Perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm zmer\u010dil Bill\u016fv stav, ale nemohl se mu v\u011bnovat d\u0159\u00edv, ne\u017e to tady skon\u010d\u00ed. Pop\u0159\u00e1l rodin\u011b p\u0159\u00edze\u0148 Boh\u016f a dal jim tak najevo, \u017ee je propou\u0161t\u00ed a maj\u00ed urychlen\u011b odej\u00edt, aby se mohl za\u010d\u00edt v\u011bnovat pobledl\u00e9mu mlad\u00edkovi u paty tr\u016fnu.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Na Igdar padla tma a Bill se choulil ve sv\u00e9 posteli. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly slzy, kter\u00e9 dok\u00e1zal do t\u00e9 doby dr\u017eet pod pokli\u010dkou. V\u00fdkyvy jeho du\u0161evn\u00edch stav\u016f mu d\u011blaly zna\u010dn\u00e9 probl\u00e9my. Chv\u00edli byl \u0161\u0165astn\u00fd, chv\u00edli ne. Co si o tom m\u00e1 potom myslet? Existuje v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed? A pokud ano, je trval\u00e9? Vydr\u017e\u00ed mu n\u011bkdy? Ot\u00e1zky a vzpom\u00ednky mu d\u011blaly tak t\u011b\u017ekou hlavu, \u017ee m\u011bl chv\u00edlemi pocit, \u017ee mu mus\u00ed explodovat. P\u0159\u00e1l si dostat alespo\u0148 trochu klidu, trochu prostoru. P\u0159ipadalo mu, jako by se i st\u011bny kolem n\u011bj sv\u00edraly a ka\u017edou chv\u00edl\u00ed musely narazit do jeho postele. Sv\u00edrav\u00fd pocit \u0161krtil jeho krk a on se najednou za\u010dal dusit. V\u0161echno to byla pouze autosugesce, ale jeho stav mu v tu chv\u00edli p\u0159ipadal tak b\u00eddn\u00fd, \u017ee by rad\u0161i um\u0159el, ne\u017e d\u00e1l takhle trp\u011bt. Zprudka se posadil na posteli a hlasit\u011b lapal po dechu. Hrudn\u00edk se mu zb\u011bsile zvedal a srdce se sna\u017eilo prorazit ven z jeho t\u011bla. Po \u010dele mu st\u00e9kaly \u010d\u016frky potu a nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1lily p\u0159i kontaktu s o\u010dima.<\/p>\n

Vyk\u0159ikl, kdy\u017e zaregistroval st\u00edn ve dve\u0159\u00edch do jeho lo\u017enice. S hlasit\u00fdmi vzlyky zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 mezi kolena a opakoval, \u017ee je pouze podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, \u017ee se mu to jen zd\u00e1. St\u00edn od jeho dve\u0159\u00ed se v\u0161ak sunul d\u00e1l a brzy dosedal na jeho postel. V konej\u0161iv\u00e9m gestu mu polo\u017eil ruce na lopatky a palci mas\u00edroval ztuhlou kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159. Jeho vzlyky pomalu ust\u00e1valy a t\u011blo se uvol\u0148ovalo. Nechal se st\u00e1hnout do vyh\u0159\u00e1t\u00e9 n\u00e1ru\u010de a obli\u010dej zabo\u0159il do hrudn\u00edku. Ve tv\u00e1\u0159\u00edch ho lechtala rozpustil\u00e1 h\u00e1\u010f\u00e1tka padaj\u00edc\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u011b rozpu\u0161t\u011bn\u00e1 p\u0159es ramena mlad\u00e9ho fara\u00f3na. Tom nep\u0159est\u00e1val Billa hladit po z\u00e1dech, kdy\u017e se s n\u00edm opatrn\u011b pokl\u00e1dal a p\u0159ekr\u00fdval je pe\u0159inou.<\/div>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill slab\u011b, ale stisk jeho prst\u016f na l\u00e1tce Tomova no\u010dn\u00edho \u00faboru jasn\u011b vypov\u00eddal o tom, \u017ee mu ani v nejmen\u0161\u00edm nehodl\u00e1 dovolit odej\u00edt.<\/div>\n
„Nev\u00edm, nemohl jsem usnout, tak jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee se stav\u00edm,“ zalhal pohotov\u011b Tom. Ve skute\u010dnosti mu bylo v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli jednodu\u0161e smutno. Bill se mu od incidentu na cejchov\u00e1n\u00ed znovu vyh\u00fdbal a Toma to neskute\u010dn\u011b mrzelo. Vlastn\u011b doufal, \u017ee Bill u\u017e bude sp\u00e1t, kdy\u017e p\u0159ijde, a vysv\u011btlovat bude v\u0161e a\u017e r\u00e1no. M\u00edsto toho na\u0161el Billa jako hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

„Ale te\u010f u\u017e spinkej. R\u00e1no moud\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010dera,“ za\u0161eptal mu vedle ucha, jako by dok\u00e1zal \u010d\u00edst v jeho my\u0161lenk\u00e1ch, i kdy\u017e to ve skute\u010dnosti pomalu nedok\u00e1zal ani Bill s\u00e1m. Se zamru\u010den\u00edm, kter\u00e9 m\u011blo p\u0159edstavovat n\u011bco na zp\u016fsob p\u0159\u00e1n\u00ed dobr\u00e9 noci, se obli\u010dejem natiskl je\u0161t\u011b v\u00edc na Tom\u016fv hrudn\u00edk a n\u011bkolikr\u00e1t spokojen\u011b zamlaskal. Leniv\u00e9 hlazen\u00ed na jeho z\u00e1dech ho nakonec dok\u00e1zalo ukonej\u0161it i ke hlubok\u00e9mu sp\u00e1nku, ve kter\u00e9m byl na\u0161t\u011bst\u00ed u\u0161et\u0159en sn\u016f.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie L\u00e1sky schopn\u00e9 srdce „Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b, Bille,“ zahuhlal otrok\u00e1\u0159 a hlubok\u00e9 temn\u00e9 o\u010di sto\u010dil stranou, aby se na mlad\u00edka naproti sob\u011b nemusel d\u00edvat. Nikdy ani nedoufal, \u017ee by dostal p\u0159\u00edle\u017eitost \u0159\u00edct mu alespo\u0148 tohle. Billovi se nel\u00edbilo, \u017ee se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6418","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6418","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6418"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6418\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6418"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6418"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6418"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}