{"id":6431,"date":"2012-06-02T16:00:00","date_gmt":"2012-06-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6413"},"modified":"2012-06-02T16:00:00","modified_gmt":"2012-06-02T15:00:00","slug":"dark-hill-academy-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/02\/dark-hill-academy-9\/","title":{"rendered":"Dark Hill Academy 9."},"content":{"rendered":"
autor: Iveth Biersack
<\/strong> <\/p>\n

Ahojte zlat\u00ed\u010dka \ud83d\ude42 V\u00edm, \u017ee to trvalo, ale hl\u00e1s\u00edm se v\u00e1m s nov\u00fdm d\u00edlkem :))Tentokr\u00e1t se do\u010dk\u00e1te po\u0159\u00e1dn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed Billa a Liama. D\u00e1le tak\u00e9 se m\u016f\u017eete t\u011b\u0161it na opravdu velk\u00fd zvrat v p\u0159\u00edb\u011bhu. Dovol\u00edm si \u0159\u00edct, \u017ee i mo\u017en\u00e1 trochu o\u010dek\u00e1van\u00fd \ud83d\ude09 Jinak s pov\u00eddkou se bl\u00ed\u017e\u00edme pomalu ale jist\u011b do fini\u0161e \ud83d\ude42 Je\u0161t\u011b se omlouv\u00e1m za to zdr\u017een\u00ed, ale nebyla v\u016fbec inspirace a o chuti do psan\u00ed ani nemluv\u00edm. Nav\u00edc p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed je \u0161kola, tak douf\u00e1m, \u017ee se nezlob\u00edte \ud83d\ude42
Enjoy, Iveth <3
<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pozd\u011bji toho dne se atmosf\u00e9ra uvolnila natolik, \u017ee se oba chlapci rozhodli j\u00edt s ostatn\u00edmi slavit narozeniny p\u00e1r lid\u00ed z jejich koleje. Mezi oslavence pat\u0159il i Carlos, tak\u017ee Bill nev\u00e1hal ani vte\u0159inu. Byl to pr\u00e1v\u011b on, s k\u00fdm mohl mluvit a kdo ho u\u017e bere norm\u00e1ln\u011b. Nave\u010der se v\u0161ichni se\u0161li dole ve spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti, kde u\u017e bylo v\u0161echno p\u0159ichystan\u00e9. V\u0161ichni se usadili a za\u010dalo se p\u00edt. N\u00e1lada byla po ka\u017ed\u00e9m loku lep\u0161\u00ed a lep\u0161\u00ed. Atmosf\u00e9ra byla perfektn\u00ed a v\u0161ichni se dob\u0159e bavili. Pilo se hodn\u011b a pilo se dlouho. <\/p>\n

„Hele kluci… zahrajem si fla\u0161ku!“ zahl\u00e1sil najednou James a rozesm\u00e1l se nad sv\u00fdm n\u00e1padem. Kluci kolem hned nad\u0161en\u011b p\u0159itakali v\u010detn\u011b na\u0161ich dvou ne\u0161\u0165astn\u00edk\u016f. Sesedli se do krou\u017eku a Tom, jako\u017eto jeden z t\u011bch, co m\u011bli popito asi nejv\u00edc, se ujal fla\u0161ky, \u017ee bude to\u010dit prvn\u00ed. Hrdlo l\u00e1hve uk\u00e1zalo na Lucase. Byl to mal\u00fd blon\u010f\u00e1\u010dek s modr\u00fdma o\u010dima, jeho\u017e kr\u00e1sn\u00e9 vlasy sahaly kousek pod lopatky. Byl hube\u0148ou\u010dk\u00fd a mil\u00fd, ale kdy\u017e do\u0161lo na akce, byl nejv\u011bt\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159e. U\u0161kl\u00edbl se na Toma, a jeliko\u017e sed\u011bl p\u0159\u00edmo naproti n\u011bmu, p\u0159ilezl k n\u011bmu po \u010dty\u0159ech. Bill se za\u010dal nekontrolovateln\u011b sm\u00e1t. Vypadalo to ale v\u00e1\u017en\u011b vtipn\u011b. Mal\u00fd a vyz\u00e1bl\u00fd Lucas proti nakorben\u00e9mu Tomovi. A n\u00e1\u0161 \u010dernovl\u00e1sek nebyl s\u00e1m, kdo z toho um\u00edral sm\u00edchy. Tom se tak\u00e9 zasm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Tak jak to…“ nedo\u0159ekl, proto\u017ee Lucas ho chytil za krkem a p\u0159it\u00e1hl si ho neohraban\u011b k sob\u011b. Nejd\u0159\u00edv se jen rty ot\u0159el o ty Tomovy, ale n\u00e1sledn\u011b se v n\u011bm probudilo to p\u00e1rty zv\u00ed\u0159e jak se pat\u0159\u00ed, a pol\u00edbil Toma tak, a\u017e z toho spadli oba na zem, s t\u00edm, \u017ee Tom le\u017eel na z\u00e1dech rozpl\u00e1cl\u00fd jak je\u0161t\u011brka a Lucas a n\u011bm. Tom mu ale musel nechat, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b pov\u011bsti neklamaly a Lucas l\u00edbal bo\u017esky. Ne l\u00edp jak Bill, ale bo\u017esky! Nat\u00e1hl ruku a pohladil Lucase po sv\u011btl\u00fdch vlasech. Polibky mu za\u010dal opl\u00e1cet, ani nev\u011bd\u011bl jak. Kolem nich se oz\u00fdvalo povzbuzov\u00e1n\u00ed a sm\u00edch. Dokonce v t\u00e9 zm\u011bti hlas\u016f zaznamenal i Billa. Poznal, \u017ee se sm\u011bje. I v t\u00e9 opilosti vn\u00edmal, co se s n\u00edm d\u011bje, proto po chvilce p\u0159estal a se sm\u00edchem je oba zvedl. Lucas se s \u00fa\u0161klebkem vr\u00e1til na sv\u00e9 m\u00edsto a to\u010dilo se d\u00e1l. Takhle se vyst\u0159\u00eddali snad ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm. Nejhor\u0161\u00ed na tom cel\u00e9m bylo, \u017ee se po\u0159\u00e1d pilo d\u00e1l a d\u00e1l, a kolem nich se hromadily pr\u00e1zdn\u00e9 fla\u0161ky a plechovky. Kdo to bude ukl\u00edzet, nebylo jasn\u00e9, ale oni ur\u010dit\u011b ne, jak si ka\u017ed\u00fd jist\u011b \u0159ekl.<\/p>\n

Takhle to cel\u00e9 pokra\u010dovalo a\u017e do rann\u00edch hodin. Pak se n\u011bkdo odebral do koupelny a usnul ve sprch\u00e1ch, n\u011bkdo u z\u00e1chodu, n\u011bkdo se dokonce dostal do schod\u016f do lo\u017enice. Co\u017e byl p\u0159\u00edpad Toma, kter\u00fd je\u0161t\u011b p\u0159es rameno nesl zpit\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska, kter\u00fd mu bu\u0161il p\u011bstma do zad, a\u0165 ho pust\u00ed, \u017ee chce je\u0161t\u011b p\u00edt. Tom se jenom sm\u00e1l, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill proti jeho siln\u00fdm pa\u017e\u00edm zat\u00edm nem\u011bl moc \u0161anc\u00ed. V lo\u017enici se to rozjelo nanovo. Oba zpit\u00ed do n\u011bmoty tak, \u017ee nevn\u00edmali sv\u011bt kolem sebe. Bill u\u017e se v\u00e1lel rozpl\u00e1cl\u00fd pod Tomem, zat\u00edmco ten zpracov\u00e1val jeho rozkrok. Bill nekontrolovateln\u011b st\u00e9nal na celou m\u00edstnost a nehodlal se ti\u0161it.<\/p>\n

„Tomi pros\u00ed\u00ed\u00ed\u00edm!“ zaku\u0148kal Bill a zaklonil hlavu vzru\u0161en\u00edm. Tom pustil jeho u\u017e takhle nab\u011bhl\u00fd penis a strhal z nich obou p\u0159ebyte\u010dnou l\u00e1tku. Bill si ho p\u0159it\u00e1hl za rozeplou ko\u0161ili a vpil se mu drav\u011b do rt\u016f. Chlapec s \u010dern\u00fdmi cop\u00e1nky jeho hladov\u00e9 polibky op\u011btoval a mezit\u00edm p\u0159ipravoval Billovo mal\u00fd zade\u010dek na sv\u016fj vstup. Ten ut\u00e1p\u011bl sv\u00e9 hlasit\u00e9 vzdechy v Tomov\u00fdch polibc\u00edch a nehtama drtil jeho ramena a z\u00e1da. Tom, kdy\u017e sly\u0161el Billovy prosby, smiloval se nad n\u00edm. Bill automaticky p\u0159ikr\u010dil v\u00edce nohy k t\u011blu a u\u017e jen c\u00edtil, jak do n\u011bj Tom pomalu vnik\u00e1. U\u017e\u00edval si to. U\u017e\u00edval si ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed z\u00e1chv\u011bv v jeho t\u011ble. Miloval Tomovu p\u0159\u00edtomnost v sob\u011b. V\u00edce mu zaryl nehty do ramen a zaklonil hlavu. Tom do n\u011bj vnikl \u00fapln\u011b a i p\u0159es svou nekon\u010d\u00edc\u00ed nadr\u017eenost se krotil a dal Billovi \u010das, aby si zvykl.<\/p>\n

Kdy\u017e Bill s \u00fasm\u011bvem k\u00fdvl, teprve se odv\u00e1\u017eil pohnout a za\u010dal pomalu p\u0159ir\u00e1\u017eet. Postupn\u011b se jeho proc\u00edt\u011bn\u00e9 a opatrn\u00e9 p\u0159\u00edrazy zm\u011bnily v divokou j\u00edzdu. Pokojem se nesly trhan\u00e9 vzdechy dvou o sebe se ot\u00edraj\u00edc\u00edch t\u011bl. Bill, naprosto bez dechu, si n\u00e1hle p\u0159ipadal jako n\u011bjak\u00e1 d\u011bvka v bordelu. Skoro a\u017e k\u0159i\u010del slast\u00ed, a to se Tomovi l\u00edbilo a za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet je\u0161t\u011b v\u00edc. Bill nevydr\u017eel a ujal se s\u00e1m sv\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed. Rychle pohybuj\u00edc rukou, se b\u011bhem n\u011bkolika m\u00e1lo vte\u0159in ud\u011blal na sv\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Tomovi je\u0161t\u011b chvilku trvalo, ne\u017e vyplnil s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem Billovo \u00fatl\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko a zhroutil se na n\u011bj.<\/p>\n

„Billy… miluju t\u011b,“ vydechl zni\u010den\u011b Tom a pomalu z Billa vy\u0161el. Ten stihl dokonale vyst\u0159\u00edzliv\u011bt b\u011bhem toho \u0161\u00edlenstv\u00ed, co se tu odehr\u00e1lo, a\u017e by \u010dlov\u011bk nev\u011b\u0159il jak rychle. Schoulil se Tomovi do n\u00e1ru\u010d\u00ed a hned zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„J\u00e1 tebe p\u0159ece taky, Tomi., za\u0161eptal jen a oba usnuli.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed den je z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu po cel\u00e9 \u0161kole zmatek. Je ov\u0161em v\u00edkend, tak maj\u00ed volno. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro na\u0161e \u00fa\u010dastn\u00edky mejdanu. V\u0161ichni z\u00fa\u010dastn\u011bni vypadaj\u00ed jako po v\u00e1lce a vysp\u00e1vaj\u00ed jak dlouho to jen jde. Bill se vzbudil ne\u010dekan\u011b brzy a hned zaujal m\u00edsto ve spr\u0161e. Po n\u011bjak\u00e9 p\u016flhodince, kdy u\u017e se c\u00edtil jak\u017e tak\u017e jako koukateln\u00fd \u010dlov\u011bk, se odebral zp\u011bt do pokoje, aby je\u0161t\u011b dod\u011blal obli\u010dej a vlasy. Jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed pro n\u011bj bylo, kdy\u017e ve\u0161el do pokoje a na posteli sed\u011bl ji\u017e vzbuzen\u00fd Tom s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Jak to, \u017ee jsi u\u017e vzh\u016fru? Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 vysp\u00e1vat a\u017e do druh\u00e9ho dne,“ r\u00fdpnul si hned Bill a s ru\u010dn\u00edkem na hlav\u011b si sedl Tomovi do kl\u00edna.<\/div>\n

„P\u0159ece bych nemohl b\u00fdt den bez tv\u00fdch o\u010d\u00ed,“ usm\u011bje se a pol\u00edb\u00ed ho na tv\u00e1\u0159. Billovi tato slova dok\u00e1\u017eou vyloudit \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i. „No… j\u00e1 p\u016fjdu sehnat n\u011bco k sn\u00eddani… n\u011bco, po \u010dem n\u00e1m nebude zle!“ dodal se sm\u00edchem mezi dve\u0159mi Tom a zmizel v prostor\u00e1ch chodby.<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9mu zevn\u011bj\u0161ku. O chvilku pozd\u011bji ho v\u0161ak vyd\u011bsily chladn\u00e9 pa\u017ee kolem pasu.<\/p>\n

„Tome, to jsi byl a\u017e venku?“ zasm\u00e1l se, kdy\u017e je\u0161t\u011b netu\u0161il, kdo\u017ee to za n\u00edm doopravdy stoj\u00ed.<\/div>\n

„Oh ano, byl,“ \u0159ekl Billovi pov\u011bdom\u00fd hlas. Jako by zamrznul na m\u00edst\u011b. V hlav\u011b mu blikala jen jedin\u00e1 \u010derven\u00e1 kontrolka s n\u00e1pisem \u00fat\u011bk, ale nemhol se ani pohnout.<\/div>\n
„Co… Co tu d\u011bl\u00e1\u0161!? Jak ses sem dostal?!“ za\u010dal potichu rozklepan\u00fdm hl\u00e1skem Bill. Netu\u0161il, \u017ee tu ve \u0161kole maj\u00ed tak slabou ochranu.<\/div>\n
„Ach ano, Bille… nehl\u00eddaj\u00ed t\u011b tu na ka\u017ed\u00e9m kroku, co?“ z hlasu byl c\u00edtit \u00fa\u0161klebek a Billov\u00fdm t\u011blem projel mr\u00e1z. Najednou se otev\u0159elo okno a v m\u017eiku byli oba pry\u010d.<\/p>\n

Mezit\u00edm se vracel Tom se sn\u00eddan\u00ed. Pokoj nalezl pr\u00e1zdn\u00fd. Tedy v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed pr\u00e1zdn\u00fd, kdy\u017e nepo\u010d\u00edtal p\u00e1r st\u00e1le sp\u00edc\u00edch t\u011bl povaluj\u00edc\u00edch se po zemi. Odlo\u017eil t\u00e1c na stolek a ustlal postel. Pak se za\u010dal sh\u00e1n\u011bt po Billovi. Prob\u011bhal snad cel\u00fd hrad, ale nikde nic. Za\u010d\u00ednal m\u00edt strach. Ale co by se mu mohlo tak st\u00e1t? Tady. P\u0159eci v\u0161ude poletuj\u00ed u\u010ditel\u00e9 a venku je to hl\u00eddan\u00e9, nemohl by nikudy odej\u00edt, leda\u017eeby… ne to ne… Liam by… se sem p\u0159ece nedostal, nebo snad ano?! Vyst\u0159elil okam\u017eit\u011b do pokoje. Tam se ho sna\u017eil otravovat Lucas s Jamesem, ale odbyl je a z\u016fstal jako p\u0159imrazen\u00fd st\u00e1t na m\u00edst\u011b, kdy\u017e si v\u0161iml rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9ho skla v okn\u011b. Klesl na kolena. Musel to b\u00fdt Liam. Do o\u010d\u00ed se mu hrnuly slzy. Jak to mohl dopustit?! Dotazy ostatn\u00edch, jako by nesly\u0161el. Sebere sv\u00fdch p\u00e1r ostatk\u016f a vyb\u011bhne ven. Pro\u0161el snad u\u017e v\u0161echna jejich obl\u00edben\u00e1 m\u00edsta, ale nic. Zb\u00fdval pouze Bill\u016fv stromov\u00fd domek. Tam je\u0161t\u011b nebyl! Rozeb\u011bhl se za \u0161kolu k tomu m\u00edstu. V srdci c\u00edtil v tu chv\u00edli divn\u00fd pocit.<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill probral, v\u0161echno, co c\u00edtil, byla ostr\u00e1 pal\u010div\u00e1 bolest na krku. Opatrn\u011b se podep\u0159el na loktech a zam\u017eoural kolem sebe. K jeho zd\u011b\u0161en\u00ed zjistil, \u017ee nen\u00ed ve \u0161kole a ani na n\u011bjak\u00e9m m\u00edst\u011b, co by znal. Instinktivn\u011b si s\u00e1hnul na krk, ale jak\u00e9 bylo zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee medajlonek byl pry\u010d!<\/div>\n

„Do hajzlu!“ jeho hlas se rozlehl s ozv\u011bnou po cel\u00e9, chladn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed m\u00edstnosti. Najednou zavrzaly dve\u0159e a do pokoje vnikl slab\u00fd pruh sv\u011btla. P\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm pohledu Bill zjistil, \u017ee je to Liam. Skr\u010dil se intuitivn\u011b na posteli do rohu a jen \u010dekal, co bude. „Kde to jsem?! A co jsi sakra ud\u011blal s medajlonkem!“ jeho vlastn\u00ed hlas ho zradil a v\u016fbec to nevyzn\u011blo tak d\u011bsiv\u011b, jak p\u016fvodn\u011b m\u011blo. Do\u010dkal se od n\u011bj v\u0161ak jenom \u00fa\u0161klebku. Pot\u00e9 n\u011bco vyt\u00e1hl z kapsy a… Bill nemohl v\u011b\u0159it vlastn\u00edm o\u010d\u00edm. Ten pitom\u00fd up\u00edr m\u00e1 jeho medailonek! Jedin\u00e9, co m\u011bl te\u010f v hlav\u011b bylo, jak ho dostat zp\u00e1tky. „Vra\u0165 mi to!“ na nic jin\u00e9ho se nezm\u016f\u017ee? V duchu si nad\u00e1val.<\/p>\n

„Ne ne, mali\u010dk\u00fd… tak snadno to nep\u016fjde,“ schoval klenot zp\u00e1tky do kapsy dlouh\u00e9ho kab\u00e1tu a strhl Billa lehce na postel pod sebe. Ten jenom vyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bkal pohledem kolem a hledal cokoliv, \u010d\u00edm by ho mohl uzemnit, ale nikde nic. Najednou byl bez oble\u010den\u00ed a pod up\u00edrem le\u017eel tak, jak ho B\u016fh stvo\u0159il. Byl vyd\u011b\u0161en\u00fd. Hlavou se mu honilo jenom to, jak odsud honem rychle vypadnout. Tedy sebrat \u0159et\u00edzek a vypadnout, jak nejrychleji to p\u016fjde. Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ho v\u0161ak vytrhla ostr\u00e1 bolest hned na dvou m\u00edstech najednou. Jednak v zade\u010dku a n\u00e1sledoval krk. Znovu. Na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b. Bill vyjekl bolest\u00ed a za\u010dal do jeho zmrzl\u00e9ho t\u011bla bu\u0161it p\u011bstmi. Nebylo to v\u0161ak nic platn\u00e9. K\u0159i\u010del bolest\u00ed, ale nebylo to k ni\u010demu. C\u00edtil, jak z n\u011bj vyprch\u00e1v\u00e1 \u017eivot a pomalu u\u017e ani tu bolest nec\u00edtil. „Tome!“ za\u0161eptal chraplav\u00fdm hlasem a v tu chv\u00edli upadl do bezv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n

Mezit\u00edm zoufal\u00fd Tom sed\u011bl ve stromov\u00e9m domku a bre\u010del. St\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 perly se mu sypaly z o\u010d\u00ed jedna za druhou. Perly jm\u00e9nem zoufalost a strach. Seznamte se. U\u017e nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Pro\u0161el cel\u00fd hrad a okol\u00ed. Dokonce dvakr\u00e1t. U\u017e byl bezmocn\u00fd. Musel j\u00edt d\u00e1l. Pro\u010d ho to nenapadlo d\u0159\u00edv! Slezl opatrn\u011b po v\u011btv\u00edch a rozeb\u011bhl se p\u0159es dv\u016fr ven z br\u00e1ny na Temn\u00fd vrch. B\u011bhem n\u011bkolika minut st\u00e1l p\u0159ed mal\u00fdm, zastaral\u00fdm kostel\u00edkem a rozhl\u00ed\u017eel se kolem. Neust\u00e1le volal Billovo jm\u00e9no, ale bez odezvy. Sna\u017eil se dostat dovnit\u0159, ale dve\u0159e ji\u017e nikdo roky neotv\u00edral, tak se ani nehly. Ani jeho svaly mu v tuto chv\u00edli nepomohly. Sesunul se unaven\u011b k zemi a koukal na nebe. „Bille, j\u00e1 t\u011b najdu, a\u0165 jsi kde jsi… slibuju,“ \u0161eptal p\u0159i pohledu na slab\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky, co sem pronikaly do v\u011b\u010dn\u00e9 temnoty. N\u00e1hle se kolem n\u011bj rozlil chladn\u00fd v\u00e1nek. Ve vte\u0159in\u011b byl v pozoru a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe. Uc\u00edtil dotek na rameni a s trhnut\u00edm se oto\u010dil. Tam ale nikdo.<\/p>\n

„Nehraj si se mnou a vylez!“ k\u0159ikl nasran\u011b a oto\u010dil se zp\u00e1tky. M\u00e1lem to s n\u00edm \u0161lehlo. „Andreasi, kde je Bill?! Cos mu ud\u011blal?!“ chytil o n\u011bco vy\u0161\u0161\u00edho up\u00edra za ko\u0161ili a p\u0159ipl\u00e1cl ho st\u011b\u017e\u00ed na ze\u010f kostel\u00edka. Andy se jen usm\u00e1l a pokr\u010dil rameny.<\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Tome! Kdybych to v\u011bd\u011bl, nemysl\u00ed\u0161, \u017ee by tu u\u017e d\u00e1vno byl se mnou?!“ set\u0159\u00e1sl ze sebe jeho ruce a opr\u00e1\u0161il si \u010dernou ko\u0161ili.<\/div>\n
„Jo, asi jo… jenom… j\u00e1 jsem u\u017e zoufal\u00fd!“ sesunul se zp\u011bt na zem Tom a zakryl si obli\u010dej.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 v\u00edm, kde je… ale je to risk,“ za\u010dnal ti\u0161e Andy. Tom zvedl hlavu se zaujat\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„Poslouch\u00e1m t\u011b.“<\/p>\n

O dv\u011b hodiny pozd\u011bji… moment… mo\u017en\u00e1 je to d\u00fdl, Bill se vzbudil znovu, ale najednou jako by vid\u011bl sv\u011bt jin\u00fdma o\u010dima. Poc\u00edtil \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed v krku. Takov\u00fd… divn\u00fd pocit. Cht\u011bl si sednout, ale m\u00edsto toho ve vte\u0159in\u011b st\u00e1l na druh\u00e9 stran\u011b pokoje. Co\u017ee?! Vyd\u011b\u0161en\u011b d\u00fdchal a z\u00edral na studenou ze\u010f p\u0159ed sebou. V m\u017eiku byl u okna a odhrnul z\u00e1v\u011bs. Z\u00edral na sv\u016fj odraz a nemohl v\u011b\u0159it sv\u00fdm nov\u00fdm o\u010d\u00edm. Byly medov\u011b \u017elut\u00e9, podobn\u011b jako ty Andrease, ne\u017e se ov\u0161em zm\u011bnily na… \u010dervenou.. .pamatoval si moc dob\u0159e, co se pak d\u011blo. To se pak p\u0159ed Andreasem kryly i mrtvoly. Vyk\u0159ikl leknut\u00edm. A potom hned znovu, proto\u017ee se zalekl sv\u00e9ho hlasu. Takov\u00fd. Divn\u00fd.<\/div>\n

„Co se to sakra…“ po doteku na krku mu v\u0161echno do\u0161lo a vzpom\u00ednky na muka, co pro\u017eil v bezv\u011bdom\u00ed, se vracely. Pomyslel na Liama a ve vte\u0159in\u011b byl z\u0159ejm\u011b v jeho pokoji. Jak je to kurva mo\u017en\u00fd! Zd\u011b\u0161en\u00edm d\u00fdchal a jen tup\u011b z\u00edral na Liama, kter\u00fd jen sed\u011bl a n\u011bco psal brkem na pap\u00edr. „Cos mi provedl?!“ zaprskal na n\u011bj a rozhodil rukama. Ka\u017ed\u00fd jeho pohyb se zd\u00e1l jako zlomek milisekundy. D\u011bsilo ho to. Do\u010dkal se znovu jen \u00fa\u0161klebku.<\/div>\n
„Co bych ti provedl?“ zvednul se a p\u0159e\u0161el norm\u00e1ln\u00ed ch\u016fz\u00ed p\u0159\u00edmo k Billovi a obejmul ho kolem pasu. „Jsi te\u010f… jedn\u00edm z n\u00e1s… \u0159ekn\u011bme… v\u00edtejme na temn\u00e9 stran\u011b,“ zasm\u00e1l se zvoniv\u00fdm sm\u00edchem Liam a ol\u00edzl si rty. Z Billova hrdla se m\u00edsto \u0161\u0148\u016fry nad\u00e1vek vylinulo zlov\u011bstn\u00e9 zavr\u010den\u00ed. Usko\u010dil leknut\u00edm, kdy\u017e Liam ud\u011blal to sam\u00e9.<\/p>\n

V tu samou dobu ji\u017e p\u0159ed jeho s\u00eddlem st\u00e1ly dv\u011b postavy. Ob\u011b zahaleny v \u010dern\u00e9m, jak se Andy sna\u017eil Toma co nejl\u00e9pe zamaskovat. Ale pro Toma bohu\u017eel, nemohl zamaskovat jeho tlukot srdce a v\u016fni jeho krve pro ostatn\u00ed up\u00edry, co se v tomto s\u00eddle jisto jist\u011b vyskytuj\u00ed. Andy n\u011bco zamumlal a n\u00e1hle se otev\u0159ely s praskotem obrovsk\u00e9 vchodov\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n

„Jak prokouknuteln\u00e9!“ zamumlal Andy a se sm\u00edchem ve\u0161li oba dovnit\u0159. Dve\u0159e se zav\u0159ely a oni z\u016fstali v pasti, kde nebylo skoro vid\u011bt na krok. Andy jen m\u00e1vl rukou, aby ho Tom n\u00e1sledoval, a tak se oba vydali do schod\u016f. Jen co byli v pat\u0159e, ozval se k\u0159ik. Sp\u00ed\u0161e jen takov\u00e9 divn\u00e9 muml\u00e1n\u00ed. Jin\u00e1 \u0159e\u010d. Toma to d\u011bsilo. A z\u00e1rove\u0148 byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee tu na n\u011b ze z\u00e1kout\u00ed nevysko\u010dila je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161era. V duchu se tomu musel zasm\u00e1t. Najednou v sam\u00e9m zamy\u0161len\u00ed vrazil do Andyho, i kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee sp\u00ed\u0161 narazil do sk\u00e1ly.<\/div>\n
„Andy, co blbne\u0161?!“ ok\u0159ikl ho ti\u0161e a t\u0159el si poran\u011bn\u00e9 m\u00edsto. Andy jen zvedl ruku na znamen\u00ed, aby byl zticha. Kdy\u017e se zaposlouchal, najednou rozpozn\u00e1val jednotliv\u00e9 hlasy. Tentokr\u00e1t jim bylo rozum\u011bt.<\/p>\n

„Ne, Liame! J\u00e1 tu nez\u016fstanu! To rad\u0161i chc\u00edpnu na nedostatek krve, ne\u017e se p\u0159idat k tob\u011b a j\u00edt proti \u0161kole! Proti p\u0159\u00e1tel\u016fm! Proti m\u00e9 l\u00e1sce!“ K\u0159ikl na n\u011bj \u010dernovl\u00e1sek a vy\u0161el ven na chodbu. D\u016fraz sv\u00fdch slov potvrdil siln\u00fdm pr\u00e1sknut\u00edm dve\u0159\u00ed. Hned venku se ale zarazil. „Andy, co tu… TOME!“ vyk\u0159ikl \u0161\u0165astn\u011b a obejmul hned svou l\u00e1sku kolem pasu.<\/div>\n

„Billy! L\u00e1sko, tolik jsem se b\u00e1l!“ vydechl \u00falevou Tom. Kousek ho od sebe odt\u00e1hne, proto\u017ee se mu zd\u00e1lo, \u017ee je n\u011bco jinak. Jenom ve svitu lou\u010d\u00ed na zdi si v\u0161iml, \u017ee Billovy o\u010di u\u017e zdaleka nemaj\u00ed tu barvu \u010dokol\u00e1dov\u00fdch hloubek. N\u00fdbr\u017e maj\u00ed n\u00e1dech medu. To se mu necht\u011blo l\u00edbit. Andy pochopil ji\u017e d\u0159\u00edve a n\u011bkam zmizel. Nejsp\u00ed\u0161 si to vy\u0159\u00eddit s Liamem. Nebo ho aspo\u0148 zdr\u017eet natolik, aby ti dva mohli vypadnout. „Bille ty si…“ ne… nedok\u00e1zal to ani vyslovit! Jmenovan\u00fd jenom sklopil hlavu.<\/div>\n
„Ano, Tome… jsem jedn\u00edm z nich.“<\/p>\n

autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iveth Biersack Ahojte zlat\u00ed\u010dka \ud83d\ude42 V\u00edm, \u017ee to trvalo, ale hl\u00e1s\u00edm se v\u00e1m s nov\u00fdm d\u00edlkem :))Tentokr\u00e1t se do\u010dk\u00e1te po\u0159\u00e1dn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed Billa a Liama. D\u00e1le tak\u00e9 se m\u016f\u017eete t\u011b\u0161it na opravdu velk\u00fd zvrat v p\u0159\u00edb\u011bhu. Dovol\u00edm si \u0159\u00edct, \u017ee i mo\u017en\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[488],"tags":[],"class_list":["post-6431","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dark-hill-academy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6431","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6431"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6431\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6431"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6431"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6431"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}