{"id":6439,"date":"2012-05-31T16:00:00","date_gmt":"2012-05-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6421"},"modified":"2012-05-31T16:00:00","modified_gmt":"2012-05-31T15:00:00","slug":"someone-like-you-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/31\/someone-like-you-32\/","title":{"rendered":"Someone like you 32."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Alwine, tohle nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b!“ Geo se p\u0159i pohledu na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku a na p\u011bt velik\u00fdch ply\u0161\u00e1k\u016f v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le d\u00edvat. Slo\u017eil tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zoufale zamru\u010del. „Jedete jenom na dva dny. Pro\u010d si nevezme\u0161 pouze jednoho, nebo n\u011bkolik men\u0161\u00edch hm?“ sna\u017eil se mu ji\u017e n\u011bkolik minut domluvit, ale Alwin prost\u011b v\u011bd\u011bl sv\u00e9.<\/div>\n
Spokojen\u011b \u0161pulil rt\u00edky a stav\u011bl se na \u0161pi\u010dky, aby na Gea skrz velik\u00e9 hromady ply\u0161e v\u016fbec vid\u011bl.<\/div>\n
„Bill mi \u0159ekl, \u017ee si m\u016f\u017eu vz\u00edt tolik hra\u010dek, kolik jen budu cht\u00edt,“ vysv\u011btlil mu sv\u00fdm tenk\u00fdm hl\u00e1skem a malinko se zapot\u00e1cel. Ty hra\u010dky byly opravdu velik\u00e9, ale on se prost\u011b nedok\u00e1zal vzd\u00e1t ani jedn\u00e9. M\u011bl je r\u00e1d v\u0161echny stejn\u011b a v\u0161echny bral jako sv\u00e9 dobr\u00e9 kamar\u00e1dy.<\/div>\n
„Ach Alwine, ty m\u011b jednou utr\u00e1p\u00ed\u0161,“ Geo si k n\u011bmu p\u0159iklekl a zad\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Z\u0159ejm\u011b se na ten men\u0161\u00ed v\u00fdlet skute\u010dn\u011b t\u011b\u0161il, proto\u017ee p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159il. U\u017e dlouho jej nevid\u011bl tak spokojen\u00e9ho. Chv\u011bl se radost\u00ed a nemohl se do\u010dkat chv\u00edle, kdy vyraz\u00ed. Byl opravdu \u0161\u0165astn\u00fd a Geo byl na druhou stranu tak\u00e9 \u0161\u0165astn\u00fd. Nebylo to jenom t\u00edm, \u017ee m\u011bl v\u00edkend kone\u010dn\u011b pouze pro sebe, za co\u017e byl kluk\u016fm nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, ale tak\u00e9 Alwinov\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Pro n\u011bj t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem na sv\u011bt\u011b. Ani sebekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed holka by nedovedla vykouzlit tak nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv. Kdy\u017e se nad t\u00edm v\u0161ak zamyslel, v Billovi vid\u011bl jeho velikou konkurenci.<\/p>\n

„Ale bude\u0161 mi moc chyb\u011bt,“ i kdy\u017e to ned\u011blal \u010dasto, musel s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznat, \u017ee si neum\u011bl p\u0159edstavit den bez toho mal\u00e9ho \u0161punta, nato\u017e cel\u00fd v\u00edkend. Kluk\u016fm v\u0161ak bezprost\u0159edn\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval, a pr\u00e1v\u011b proto se neb\u00e1l, \u017ee by se mu n\u011bco mohlo st\u00e1t.<\/div>\n

\n
\n

„Mn\u011b bude taky smutno,“ vydechlo to mal\u00e9 klub\u00ed\u010dko, upustilo v\u0161echny sv\u00e9 ply\u0161\u00e1ky a p\u0159\u00edmo vlet\u011blo do bratrovy n\u00e1ru\u010de. Tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o Ge\u016fv hrudn\u00edk a zhluboka nas\u00e1l v\u016fni jeho tri\u010dka. Miloval tu v\u016fni, stejn\u011b jako v\u016fni objet\u00ed sv\u00e9 maminky, proto\u017ee jedin\u011b tehdy se c\u00edtil skute\u010dn\u011b v bezpe\u010d\u00ed. „Nech\u00e1m ti tady jednoho z m\u00fdch ply\u0161\u00e1k\u016f. Cht\u011bl bys?“ Geo p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, jak by mu m\u011bl odpov\u011bd\u011bt.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
V n\u011bkter\u00fdch chv\u00edl\u00edch si v\u00edce ne\u017e jindy uv\u011bdomoval, \u017ee to s d\u011btmi v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku vlastn\u011b v\u016fbec neum\u011bl a pr\u00e1v\u011b tato chv\u00edle byla jednou z nich. Zmaten\u011b se zad\u00edval na hromadu hra\u010dek a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kterou by si m\u011bl vybrat. Mezi ob\u0159\u00edm medv\u011bdem, gepardem, pejskem a je\u0161t\u011b \u010d\u00edmsi, co neum\u011bl identifikovat, v\u0161ak nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl.<\/p>\n

„Je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou ses necht\u011bl vzd\u00e1t ani jednoho z nich, a te\u010f mi jej tady chce\u0161 dobrovoln\u011b nechat?“ hrav\u011b jej po\u0161imral po b\u0159\u00ed\u0161ku, vstal a vzal si jej do n\u00e1ru\u010de. Alwin se k n\u011bmu automaticky p\u0159itulil a vesele p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 si vybrat,“ p\u00edpl, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed vesele zam\u00e1val na Billa, kter\u00fd ve\u0161el do m\u00edstnosti, i s Alwinov\u00fdm bat\u016f\u017ekem. Pohled mu t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b p\u0159ist\u00e1l na hromad\u011b ply\u0161ov\u00fdch zv\u00ed\u0159\u00e1tek, kter\u00e9 mu vykouzlily na tv\u00e1\u0159i n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee tenhle v\u00edkend sp\u00edme s Tomem na podlaze,“ vydechl a nechal se un\u00e1\u0161et obrazem, kter\u00fd mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed prol\u00e9tl mysl\u00ed. Jako by m\u011bl mal\u00e9ho Alwina zasypan\u00e9ho zv\u00ed\u0159\u00e1tky p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima a soud\u00edc dle jejich velikosti tu\u0161il, \u017ee by se tam ur\u010dit\u011b nena\u0161lo m\u00edsto je\u0161t\u011b pro n\u011b dva. Ale p\u0159edstava to byla skute\u010dn\u011b roztomil\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 se tam pro jednoho z v\u00e1s najde m\u00edsto, jeliko\u017e jeden z ply\u0161\u00e1k\u016f z\u016fst\u00e1v\u00e1 doma.“ Bill se ti\u0161e zachichotal a popo\u0161el bl\u00ed\u017e. „Geo si ale neum\u00ed vybrat,“ dodal Alwin sv\u00fdm tenk\u00fdm hl\u00e1skem, a je\u0161t\u011b v\u00edce se ke sv\u00e9mu bratrovi p\u0159itulil.<\/p>\n

„Kdybych byl na tv\u00e9m m\u00edst\u011b, vzal bych si tohohle velik\u00fdho medv\u00eddka,“ Bill se sklonil, vzal hra\u010dku do n\u00e1ru\u010de a prohl\u00e9dl si ji.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem sp\u00ed\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm mal\u00fdm zelen\u00fdm cosi, ale ani medv\u011bd nen\u00ed \u0161patn\u00e1 volba,“ Geo opatrn\u011b postavil Alwina zp\u00e1tky na zem, l\u00e1skypln\u011b jej pohladil po vlasech a vzal si od Billa nab\u00edzenou hra\u010dku. Alespo\u0148 kv\u016fli Alwinovi se pokusil zatv\u00e1\u0159it nad\u0161en\u011b, p\u0159itulil ji k sob\u011b a obr\u00e1til se pohledem na Billa. „Tak co, m\u00e1te u\u017e sbaleno?“zeptal se, sleduj\u00edc, jak Alwin poslu\u0161n\u011b vzal v\u0161echny zbyl\u00e9 hra\u010dky a spokojen\u011b vyb\u011bhl z m\u00edstnosti.<\/div>\n

Bill se zhluboka nadechl a ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvl. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, do\u0161el ke gau\u010di a posadil se na jeho op\u011bradlo. Se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak by m\u011bl Geovi \u0159\u00edct to, co m\u011bl na srdci.<\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bl mu pod\u011bkovat za to v\u0161echno, co pro n\u011b posledn\u00ed dobou ud\u011blal, ale sl\u016fvko d\u011bkuju ani z poloviny nevystihovalo to, jak moc mu byl vd\u011b\u010dn\u00fd. Pomohl mu s prac\u00ed, poskytl jim n\u00e1hradn\u00ed domov, a te\u010f jim dokonce umo\u017enil jet za jeho rodi\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo toho a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/p>\n

„Cht\u011bl jsem ti pod\u011bkovat.“ Geo p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty a pohl\u00e9dl mu hluboce do o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch dok\u00e1zal vy\u010d\u00edst, jak moc si jej v\u00e1\u017eil.
„Pros\u00edm t\u011b, nen\u00ed za co d\u011bkovat,“ rychle zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n

„Jist\u011b\u017ee ano. Mo\u017en\u00e1 si to neuv\u011bdomuje\u0161, ale hodn\u011b jsi n\u00e1m pomohl. A je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d pom\u00e1h\u00e1\u0161. Nev\u00edm, jak bych ti m\u011bl za to v\u0161echno pod\u011bkovat.“ Georg na to nic ne\u0159ekl. Pousm\u00e1l se, do\u0161el k Billovi bl\u00ed\u017e a postavil se tak, aby se mu mohl zad\u00edvat do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
„A jak ti m\u00e1m pod\u011bkovat j\u00e1, hm?“za\u0161eptal a d\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec stihl Bill jakkoliv zareagovat, pokra\u010doval. „Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny byl Tom jako bez du\u0161e. Byl ne\u0161\u0165astn\u00fd, zamlkl\u00fd a j\u00e1 jsem v jeho o\u010d\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 neust\u00e1le vid\u011bl bolest,“ p\u0159i vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed na minulost poka\u017ed\u00e9 c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1val \u00fazkosti.<\/div>\n
Tomovo tr\u00e1pen\u00ed se jej opravdu dot\u00fdkalo.<\/div>\n
Nebral jej jako nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, Tom mu byl dal\u0161\u00edm bratrem, a pr\u00e1v\u011b proto jej ni\u010dil pohled na jeho tr\u00e1pen\u00ed. Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em v\u0161ak bylo to, \u017ee mu nedok\u00e1zal pomoct. Mohl pouze ne\u010dinn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet tomu, jak jej ta neust\u00e1l\u00e1 samota v\u011bdom\u011b ni\u010d\u00ed. P\u0159i pohledu na Billa mu bylo p\u0159\u00edmo do pl\u00e1\u010de, a to se mu nest\u00e1valo \u010dasto. Vp\u00edjel se do t\u011bch hlubok\u00fdch mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed a d\u011bkoval Bohu za to, \u017ee se zjevily v Tomov\u011b \u017eivot\u011b. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee se v tak k\u0159ehounk\u00e9m chlapci ukr\u00fdval ve\u0161ker\u00fd Tom\u016fv sv\u011bt.<\/p>\n

„A pod\u00edvej se na n\u011bj te\u010f,“ dodal tich\u00fdm hlasem a sledoval, jak Bill siln\u011b stiskl rty a sklonil tv\u00e1\u0159. „Za\u010dal op\u011bt \u017e\u00edt.“<\/div>\n

„J\u00e1 jsem za\u010dal tak\u00e9 \u017e\u00edt. Tom je pro m\u011b v\u0161\u00edm. Miluju jej a jsem z toho naprosto zoufal\u00fd. Jak bych se jej mohl n\u011bkdy vzd\u00e1t, kdy\u017e je t\u00edm jedin\u00fdm, co skute\u010dn\u011b pot\u0159ebuju?“ Bill\u016fv hlas se nesl na hranici \u0161epotu a Georg mohl lehko poznat z\u0159eteln\u00e9 chv\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Netrap se t\u00edm, co mo\u017en\u00e1 p\u0159ijde. M\u011bl bys zapomenout na v\u0161echny starosti a po\u0159\u00e1dn\u011b si u\u017e\u00edt tenhle v\u00edkend. Zm\u011bna prost\u0159ed\u00ed a obrovsk\u00e1 vzd\u00e1lenost od Andrease v\u00e1m jenom prosp\u011bje,“ hrav\u011b jej dloubl do \u0161pi\u010dky nosu, a jakmile spat\u0159il Bill\u016fv \u00fasm\u011bv, byl spokojen.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu. M\u011bl bych na v\u0161echno zapomenout a soust\u0159edit se pouze na to, \u017ee n\u00e1s jist\u011b \u010dek\u00e1 kr\u00e1sn\u00fd v\u00edkend,“ vstal, s tich\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm v\u011bnoval Geovi dlouh\u00e9 objet\u00ed, a pot\u00e9 pomalounku do\u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

„Bille?“ Ge\u016fv pohled by se v tu chv\u00edli dal p\u0159irovnat k pohledu d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 n\u011bco provedlo. Stydliv\u011b se kousal do rtu a roztr\u017eit\u011b p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b. „Jsem r\u00e1d, \u017ee chcete vz\u00edt i Alwina, ale ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee to s t\u011bmi ply\u0161\u00e1ky myslel v\u00e1\u017en\u011b. Z\u0159ejm\u011b opravdu nebudete m\u00edt kde sp\u00e1t, proto\u017ee m\u016fj br\u00e1\u0161ka je schopen si je v\u0161echny vz\u00edt do postele.“<\/div>\n
Bill pobaven\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed a vesele se zachichotal.<\/div>\n
„V nejhor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b se vysp\u00edme na gau\u010di. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je to, \u017ee tam Tom bude se mnou. Klidn\u011b bych se vyspal i na podlaze,“ vydechl s \u00fasm\u011bvem na rtech, a pot\u00e9 spole\u010dn\u011b vy\u0161li p\u0159ed d\u016fm, kde na n\u011b ji\u017e \u010dekal Tom s mal\u00fdm Alwinem na rukou\u2026<\/p>\n

Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee maj\u00ed p\u0159ed sebou dlouhou cestu, a i kdy\u017e se nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u0161il na setk\u00e1n\u00ed s Billov\u00fdmi rodi\u010di, c\u00edtil neuv\u011b\u0159itelnou bolest. P\u0159i pohledu do Billovy rozz\u00e1\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159e poznal, jak moc se dom\u016f t\u011b\u0161il, a pr\u00e1v\u011b proto jej necht\u011bl zat\u011b\u017eovat sv\u00fdm tr\u00e1pen\u00edm. Kdy\u017e v\u0161ak po prvn\u00edch dvou hodin\u00e1ch j\u00edzdy i s Alwinem usnuli, u\u017e nemusel d\u00e9le p\u0159edst\u00edrat \u00fasm\u011bv a dobrou n\u00e1ladu.<\/div>\n

<\/div>\n
Smutn\u00fdm pohledem sledoval cestu p\u0159ed sebou a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil potla\u010dit p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed pl\u00e1\u010d. Alespo\u0148 jednou cht\u011bl b\u00fdt siln\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e bolest, kter\u00e1 jej cel\u00e9ho pohltila, ale bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9. Vracel se na m\u00edsto, kde jako mal\u00fd kluk pro\u017eil tolik kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed, kde se dokonce s Billem poprv\u00e9 setkali, a p\u0159esto nedok\u00e1zal myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na sv\u00e9 vlastn\u00ed rodi\u010de. Tak\u00e9 se cht\u011bl vr\u00e1tit dom\u016f. Tak\u00e9 cht\u011bl z\u00e1\u0159it radost\u00ed a ho\u0159et nedo\u010dkavost\u00ed, kdy op\u011bt spat\u0159\u00ed jejich tv\u00e1\u0159e a nech\u00e1 se sev\u0159\u00edt v jejich objet\u00ed.<\/p>\n

Po tv\u00e1\u0159i mu nev\u011bdomky stekla drobn\u00e1 slza, jak si uv\u011bdomil, \u017ee se to ji\u017e nikdy nestane. Jeho rodi\u010de byli pry\u010d, a i kdy\u017e by dal i v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, aby je mohl je\u0161t\u011b na chvili\u010dku spat\u0159it, v\u011bd\u011bl, \u017ee by to bylo \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e9.<\/div>\n

<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a uplakan\u00fdm pohledem pohl\u00e9dl na sp\u00edc\u00edho Billa, kter\u00fd mu v tu chv\u00edli p\u0159i\u0161el neuv\u011b\u0159iteln\u011b k\u0159ehk\u00fd a bezbrann\u00fd. On m\u011bl b\u00fdt t\u00edm siln\u011bj\u0161\u00edm. M\u011bl jej chr\u00e1nit p\u0159esn\u011b tak, jak si to i kdysi sl\u00edbil, a nepodl\u00e9hat r\u00e1n\u011b, zp\u016fsoben\u00e9 minulost\u00ed. M\u011bl se t\u011b\u0161it, proto\u017ee byl s n\u00edm a \u010dekal je jist\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd v\u00edkend, ale nedok\u00e1zal to. Byl slaboch, kter\u00fd si to alespo\u0148 v tu chv\u00edli mohl dobrovoln\u011b p\u0159iznat.<\/div>\n
<\/div>\n
Sna\u017eil se soust\u0159edit na cestu p\u0159ed sebou, a p\u0159esto mu pomalounku mizela p\u0159ed o\u010dima, nahrazena vzpom\u00ednkou na moment, kdy naposled vid\u011bl sv\u00e9 rodi\u010de \u017eiv\u00e9\u2026<\/p>\n

„A pro\u010d nem\u016f\u017eu jet s v\u00e1mi?“ jako z\u0159ejm\u011b ka\u017ed\u00e9 jeden\u00e1ctilet\u00e9 d\u00edt\u011b by dal tehdy p\u0159ednost \u010demukoliv p\u0159ed dnem str\u00e1ven\u00fdm ve \u0161kole. Pr\u00e1v\u011b proto se sna\u017eil ze v\u0161ech sil p\u0159emluvit sv\u00e9 rodi\u010de, aby i jeho vzali na v\u00fdlet za p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi.<\/p>\n

„Mil\u00e1\u010dku, u\u017e jsme se ti to sna\u017eili vysv\u011btlit snad stokr\u00e1t. Dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee dnes m\u00e1te ve \u0161kole d\u016fle\u017eit\u00fd test. Z nep\u0159\u00edtomnosti na n\u011bm by t\u011b jist\u011b neomluvilo to, \u017ee jsi \u0161el nav\u0161t\u00edvit svou tetu,“ n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv jeho maminky jej dok\u00e1zal ut\u011b\u0161it poka\u017ed\u00e9, ale v tuto chv\u00edli mu to bylo skute\u010dn\u011b l\u00edto. Ne\u0161lo mu jenom o p\u00edsemku. Cht\u011bl b\u00fdt s nimi.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Jakmile se ocitl v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9ho t\u00e1ty, smutn\u011b stiskl rty a p\u0159itulil se k n\u011bmu.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, \u017ee bude\u0161 tet\u011b Helen\u011b jist\u011b chyb\u011bt, ale ve \u0161kole ti bude l\u00edp. Nechceme, aby se k tob\u011b Andreas choval zase tak jako posledn\u011b. Je to sice daleko, ale ne\u017e p\u0159ijde\u0161 ze \u0161koly, budeme t\u011b tady ji\u017e oba \u010dekat,“ promluvil sv\u00fdm chraplav\u00fdm hlasem a l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil sv\u00e9ho synka do st\u0159apat\u00fdch vlas\u016f.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Slib n\u00e1m, \u017ee d\u00e1\u0161 na sebe pozor,“po\u0161eptala mu jeho mamka a tak\u00e9 jej dlouze pol\u00edbila.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Slibuju,“ p\u00edpl a i kdy\u017e nerad, vzdal sv\u016fj boj. V\u011bnoval je\u0161t\u011b ob\u011bma dlouh\u00e9 objet\u00ed, rozlou\u010dil se s nima a vydal se do \u0161koly\u2026<\/p>\n

<\/em> „Tome,“ jakmile na sv\u00e9 dlani uc\u00edtil nejist\u00fd dotek, trhl sebou, ale neust\u00e1le hled\u011bl p\u0159ed sebe. Nemohl se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Ne te\u010f, kdy\u017e byl cel\u00fd uplakan\u00fd. Necht\u011bl, aby jej Bill pova\u017eoval za slabocha, i p\u0159esto\u017ee odm\u00edt\u00e1n\u00ed p\u0159izn\u00e1n\u00ed si skute\u010dnosti moc sil\u00e1ck\u00e9 nebylo.<\/div>\n

<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se m\u016f\u017eeme vr\u00e1tit. Nechci, aby ses kv\u016fli mn\u011b musel jakkoliv p\u0159em\u00e1hat,“ Bill\u016fv hlas nezn\u011bl v\u016fbec vy\u010d\u00edtav\u011b. Sp\u00ed\u0161 naopak. Sv\u00fdmi slovy mu cht\u011bl nazna\u010dit, \u017ee mu rozum\u00ed, \u017ee by pochopil i to, kdyby se vr\u00e1tili zp\u011bt. Tom v\u0161ak r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bl hlavou a zhluboka se nadechl.<\/div>\n
„Nebudu se p\u0159em\u00e1hat. Skute\u010dn\u011b chci poznat tvoje rodi\u010de Bille, jen,“ nedopov\u011bd\u011bl. V krku c\u00edtil obrovsk\u00fd knedl\u00edk a pr\u00e1v\u011b ten mu zabr\u00e1nil v mluven\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill v\u0161ak jeho slova nepot\u0159eboval. Dok\u00e1zal se i bez nich v\u017e\u00edt do Tomov\u00fdch pocit\u016f a d\u00edky tomu mu naprosto rozum\u011bl. Kdyby byl na jeho m\u00edst\u011b, z\u0159ejm\u011b by reagoval stejn\u011b. I p\u0159esto\u017ee od jejich nehody uplynula ji\u017e l\u00e9ta, bylo p\u0159irozen\u00e9, \u017ee jej vzpom\u00ednka na n\u011b rozl\u00edtostnila a dohnala k slz\u00e1m.<\/p>\n

„Jsem slaboch,“ p\u00edpl a potla\u010dil vzlyknut\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee by t\u00edm mohl probudit Alwina, a to rozhodn\u011b necht\u011bl.<\/div>\n

„L\u00e1sko, jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct?“ Bill se k n\u011bmu rychle naklonil, pevn\u011b stiskl jeho dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9 a dlouze jej pol\u00edbil do vlas\u016f.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem,“ Tom zoufale zaf\u0148ukal a op\u0159el se do Billova m\u011bkk\u00e9ho doteku. V tu chv\u00edli jej neuv\u011b\u0159iteln\u011b pot\u0159eboval. Netu\u0161il, co by s n\u00edm bylo, kdyby se s Billem ji\u017e nesetkali.<\/div>\n
„Kdybys\u2026 kdybys v\u011bd\u011bl, jak moc jsem je prosil, aby m\u011b vzali tak\u00e9. Tak moc jsem cht\u011bl jet s nima a nyn\u00ed u\u017e v\u00edm pro\u010d.“ Bill se o n\u011bj op\u0159el, konej\u0161iv\u011b jej objal jednou rukou a kone\u010dky prst\u016f mu opatrn\u011b ot\u00edral mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Zachr\u00e1nili t\u011b. Kdyby ti dovolili jet, u\u017e bys tady z\u0159ejm\u011b nebyl, Tome. A j\u00e1 si n\u011bco takov\u00e9ho neum\u00edm p\u0159edstavit,“ jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, o setk\u00e1n\u00ed se s chlape\u010dkem, kter\u00fd mu kdysi daroval p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek, by z\u0159ejm\u011b z\u016fstalo nespln\u011bno.<\/div>\n

„Neopou\u0161t\u011bj m\u011b, Bille. Nechci, abychom se rozd\u011blili. Nechci, abys u m\u011b z\u016fstal u\u017e jenom p\u00e1r t\u00fddn\u016f, a pak mi ode\u0161el. J\u00e1 si zase neum\u00edm p\u0159edstavit, \u017ee budu bez tebe,“ Tom zastavil u kraje silnice, odepnul si bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1s a nal\u00e9hav\u011b se k Billovi p\u0159itulil.<\/div>\n
„Neopust\u00edm t\u011b, Tome. J\u00e1 s\u00e1m bych bez tebe nemohl b\u00fdt. Jak bych tak\u00e9 mohl, kdy\u017e m\u00e9 srdce tlu\u010de tady,“ \u0161eptaj\u00edc p\u0159ilo\u017eil sv\u00e9 zk\u0159ehl\u00e9 prsty na Tom\u016fv hrudn\u00edk a pohl\u00e9dl mu hluboce do o\u010d\u00ed. „Od chv\u00edle, kdy jsi m\u011b poprv\u00e9 pol\u00edbil jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee od tebe neodejdu. Ud\u011bl\u00e1m cokoliv, jenom abych mohl b\u00fdt s tebou,“ Tom sv\u00edral Billovu tv\u00e1\u0159 ve sv\u00fdch dlan\u00edch a netu\u0161il, co za kouzlo se v n\u011bm ukr\u00fdvalo, ale sta\u010dil jeden jedin\u00fd polibek a ve\u0161ker\u00e1 bolest, byla pry\u010d.<\/p>\n

Jejich polibky byly v tu chv\u00edli p\u0159\u00edmo zoufal\u00e9.<\/p>\n

Tom si Billa co nejopatrn\u011bji vysadil na kl\u00edn, vpletl mu ob\u011b dlan\u011b do uhlov\u011b tmav\u00fdch vlas\u016f a ti\u0161e zast\u00e9nal, jakmile k sob\u011b jejich jazyky kone\u010dn\u011b nalezly cestu. Jejich poloha sice nebyla nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, zejm\u00e9na pro Billa, ale v tom okam\u017eiku, mu na tom v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo. Pot\u0159eboval c\u00edtit Tomovu bl\u00edzkost, i kdy\u017e jenom na chvilku. Hladov\u011b opl\u00e1cel ve\u0161ker\u00e9 Tomovy polibky a s\u00e1m se chtiv\u011b vp\u00edjel do jeho pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n

<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ st\u00e9nal proti jeho rt\u016fm, a jakmile se jeho vyzn\u00e1n\u00ed do\u010dkalo tich\u00e9 odezvy, jeho srdce p\u0159\u00edmo posko\u010dilo radost\u00ed. Spokojen\u011b se k Tomovi p\u0159itulil a nechal se un\u00e1\u0161et pouze jeho v\u016fn\u00ed a klidn\u00fdm d\u00fdch\u00e1n\u00edm. Z\u016fstali tak je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut, ne\u017e se rozhodli op\u011bt vyrazit, tentokr\u00e1t v\u0161ak se zamilovan\u00fdmi \u00fasm\u011bvy na tv\u00e1\u0159\u00edch\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Alwine, tohle nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b!“ Geo se p\u0159i pohledu na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku a na p\u011bt velik\u00fdch ply\u0161\u00e1k\u016f v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le d\u00edvat. Slo\u017eil tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zoufale zamru\u010del. „Jedete jenom na dva dny. Pro\u010d si nevezme\u0161 pouze<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[474],"tags":[],"class_list":["post-6439","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-someone-like-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6439","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6439"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6439\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6439"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6439"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6439"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}