{"id":644,"date":"2018-04-05T15:00:00","date_gmt":"2018-04-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=638"},"modified":"2018-04-05T15:00:00","modified_gmt":"2018-04-05T14:00:00","slug":"zaslepeni-19-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/05\/zaslepeni-19-2-2\/","title":{"rendered":"Zaslepen\u00ed 19. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 k Billov\u011b \u00falev\u011b cel\u00fd soud prob\u011bhl v jedn\u00e9 dlouh\u00e9, monot\u00f3nn\u00ed \u0161mouze. Ani zdaleka to nebylo tak dramatick\u00e9 jako v televizi, a jeho vlastn\u00ed v\u00fdpov\u011b\u010f trvala jen deset minut. Lars\u016fv pr\u00e1vn\u00edk byl ur\u010den soudem a nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho ot\u00e1zek; zd\u00e1lo se, \u017ee u\u017e na Larsovu vinu resignoval a jednodu\u0161e se jen sna\u017eil vyh\u00e1dat ulo\u017een\u00ed men\u0161\u00edho trestu. Nakonec byl Lars Jameson uzn\u00e1n vinn\u00fdm ve v\u0161ech bodech. Dostal 1000 $ pokutu a p\u011bt let za m\u0159\u00ed\u017eemi.<\/div>\n
Kolem budovy soudu se motalo n\u011bkolik m\u00edstn\u00edch report\u00e9r\u016f, ale Bill a jeho matky se jim v\u0161em p\u0159i odchodu vyhnuli; Bill \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b proto, \u017ee mu n\u011bjak nebylo dob\u0159e a cht\u011bl se tam odsud dostat, co nejrychleji to bude mo\u017en\u00e9. \u0158editelka Greenov\u00e1, kter\u00e1 byla tak\u00e9 p\u0159edvol\u00e1na jako sv\u011bdek, jej zastavila a pokusila se zap\u0159\u00edst lehk\u00fd rozhovor, a i kdy\u017e Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 jen dobr\u00e9 \u00famysly, zdvo\u0159ile j\u00ed \u0159ekl, \u017ee se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e a uvid\u00ed se dal\u0161\u00ed den ve \u0161kole.<\/div>\n
\n

Bill byl unaven\u00fd, to byl nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak to vyj\u00e1d\u0159it. Byl unaven\u00fd z toho v\u0161eho dramatu, z obav o svou budoucnost, z toho, \u017ee se musel dr\u017eet d\u00e1l od mu\u017ee, kter\u00e9ho miloval. Bill se nemohl do\u010dkat l\u00e9ta – m\u011bl dovolenou se sv\u00fdmi rodi\u010di, na kterou se mohl t\u011b\u0161it, spoustu voln\u00e9ho \u010dasu na sv\u00e9 um\u011bn\u00ed, a co bylo ze v\u0161eho nejlep\u0161\u00ed, spoustu voln\u00e9ho \u010dasu na tr\u00e1ven\u00ed s Tomem.<\/p><\/div>\n

Tyto my\u0161lenky Billa doprov\u00e1zely t\u011bmi posledn\u00edmi t\u00fddny \u0161koly, a on op\u011bt za\u010d\u00ednal nach\u00e1zet v Tomov\u00fdch hodin\u00e1ch n\u011bjak\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed. V\u011bci mezi nimi u\u017e nebyly tak napjat\u00e9, a\u010dkoli st\u00e1le m\u011bli snahu spolu nemluvit. Billovi se poda\u0159ilo naj\u00edt n\u011bjakou inspiraci pro fin\u00e1ln\u00ed projekt, kter\u00fdm m\u011blo b\u00fdt naps\u00e1n\u00ed kr\u00e1tk\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu zkombinov\u00e1n\u00edm element\u016f ze t\u0159\u00ed prac\u00ed, kter\u00e9 toho roku studovali. Mohli sv\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy prezentovat, v jak\u00e9m form\u00e1tu jen cht\u011bli; mohlo to b\u00fdt pra\u0161t\u011bn\u00e9, mohlo to b\u00fdt v\u00e1\u017en\u00e9, nebo cokoliv jin\u00e9ho jen cht\u011bli. Bill se rozhodl pro loutkov\u00e9 divadlo, a tak\u00e9 dostal \u0161anci zahr\u00e1t si v Mariin\u011b video projektu.<\/div>\n
\n

Zbytek Billov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f nebyl tolik n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Pov\u011bt\u0161inou m\u011bli jen hromadu pojm\u016f a jmen a dat k opakov\u00e1n\u00ed. Byl zcela osvobozen\u00fd ze z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch zkou\u0161ek z um\u011bn\u00ed, sboru i n\u011bm\u010diny, jeliko\u017e se mu po cel\u00fd rok poda\u0159ilo udr\u017eet si pr\u016fm\u011brnou zn\u00e1mku A. Bill poskakoval \u0161t\u011bst\u00edm, kdy\u017e dostal sv\u00e9 v\u00fdsledn\u00e9 zn\u00e1mky za cel\u00fd p\u016flrok. Jeho nejhor\u0161\u00ed zn\u00e1mka byla B z PoLit, a dokonce ani to nebylo nic, za co by se m\u011bl styd\u011bt. Andreas se zd\u00e1l b\u00fdt Billov\u00fdmi zn\u00e1mkami osobn\u011b dot\u010den\u00fd, samoz\u0159ejm\u011b, proto\u017ee jeho byly v\u0161echny ni\u017e\u0161\u00ed. Marina m\u011bla sam\u00e9 \u010dist\u00e9 A, s v\u00fdjimkou PoLit, kde m\u011bla B+.<\/p><\/div>\n

\n

„Oba v\u00e1s nen\u00e1vid\u00edm,“ zasy\u010del Andreas, kdy\u017e se jednoho kv\u011btnov\u00e9ho dne vydali na zmrzlinu. Zkou\u0161ky za\u010d\u00ednaly p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden a Marina byla osvobozena ze v\u0161ech krom\u011b angli\u010dtiny. Na druh\u00e9 stran\u011b Andreas st\u00e1le musel ud\u011blat zkou\u0161ku z ka\u017ed\u00e9ho ze sv\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Poda\u0159ilo se mu b\u011bhem roku n\u011bjak\u00e1 \u00c1\u010dka nasb\u00edrat, ale jako z\u00e1v\u011bre\u010dnou zn\u00e1mku nedostal ani jedno.<\/p><\/div>\n

„Hej, j\u00e1 m\u00e1m po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i zkou\u0161ky!“ Vyk\u0159ikl Bill.<\/div>\n
„T\u0159i,“ prohodila Marina. „Dostal jsi schvaluj\u00edc\u00ed zn\u00e1mku za tu zkou\u0161ku z matiky, nebo ne?“<\/div>\n
Bill zamrkal. M\u00e1lem zapomn\u011bl na st\u00e1tn\u00ed zkou\u0161ky; schvaluj\u00edc\u00ed zn\u00e1mka osvobozovala studenty i ze zkou\u0161ek, ale neb\u00fdvaly tak \u010dasto. On m\u011bl tento rok jen jednu z matiky. „T\u0159i zkou\u0161ky! Historie, chemie a angli\u010dtina. To nen\u00ed tak b\u00eddn\u00e9, co?“ Rozz\u00e1\u0159il se na Marinu. Andreas za nimi hlasit\u011b zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eete mi s u\u010den\u00edm, \u017ee jo? \u017de jo?“ Zeptal se jich, ale Bill si dlan\u011bmi zakryl u\u0161i.<\/div>\n
„Nesly\u0161\u00edm t\u011b p\u0159es ten zvuk l\u00e9ta p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho o t\u0159i dny d\u0159\u00edv!“ Zahul\u00e1kal Bill, a Andreas do n\u011bj str\u010dil ramenem.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b mus\u00ed\u0161 odmaturovat, idiote!“ P\u0159ipomn\u011bl mu Andreas, a Bill pokr\u010dil rameny. Prakticky u\u017e m\u011bl hotovo – a vyhl\u00eddka na to m\u00edt o jednu zkou\u0161ku m\u00e9n\u011b, na kterou si musel opakovat, mu p\u0159in\u00e1\u0161ela nad\u0161en\u00ed. Se sv\u00fdm projektem do angli\u010dtiny byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 hotov\u00fd, tak\u017ee mu zb\u00fdvalo intenzivn\u00ed u\u010den\u00ed jen na chemii a historii. Bylo toho dost, ale nebude to nic t\u011b\u017ek\u00e9ho, to si byl jist\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Co \u0159\u00edk\u00e1te na \u010dtvrte\u010dn\u00ed opakovac\u00ed seanci?“ Zval Andreas a pos\u00edlal sv\u00e9 zmrzlin\u011b mrzut\u00fd pohled, jako by ona byla zodpov\u011bdn\u00e1 za jeho pr\u016fm\u011brn\u00e9 zn\u00e1mky.<\/div>\n
„Ach, j\u00e1 nem\u016f\u017eu\u2026“ Za\u010dal Bill neklidn\u011b, a Andreas mu v\u011bnoval pora\u017eeneck\u00fd v\u011bdouc\u00ed pohled.<\/div>\n
„Zase ona?“ Ne\u0159ekl to tak vy\u010d\u00edtav\u011b, jak by mohl. Bill jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Chystali jsme se j\u00edt spolu do kina,“ vysv\u011btlil. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d jej Andreas v\u017edy p\u0159inutil c\u00edtit pot\u0159ebu sv\u016fj \u010das str\u00e1ven\u00fd s Nat\u00e1li\u00ed n\u011bjak ospravedlnit, dokonce i kdy\u017e poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jej t\u00edm konfrontoval, Andreas trval na tom, \u017ee s t\u00edm nem\u00e1 probl\u00e9m.<\/div>\n
Billovo p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Nat\u00e1li\u00ed u\u017e nebylo stejn\u00e9. Nebylo hor\u0161\u00ed ani lep\u0161\u00ed, jen jin\u00e9. Rozum\u011bli jeden druh\u00e9mu na jin\u00e9 \u00farovni; \u0161ikana, kterou trp\u011bla, ji zas\u00e1hla daleko hloub\u011bji, ne\u017e kdy zas\u00e1hla Billa. Coreyova slova se do n\u00ed za\u0159\u00edzla, skrz jej\u00ed chab\u00e9 obrany a p\u0159\u00edmo do jej\u00edho k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla. P\u0159i\u0161la o v\u0161echny sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele, jej\u00ed rodi\u010de to tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pali, a nem\u011bla n\u011bkoho jako Toma, na koho by se mohla obr\u00e1tit.<\/div>\n
\n

Billovi to trochu l\u00e1malo srdce, \u017ee Andreas tolik odol\u00e1val tomu, aby s n\u00ed op\u011bt mluvil, ale z\u00e1rove\u0148 Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Andreas st\u00e1le truchlil po tom, co m\u011bli d\u0159\u00edve. Andreas byl tak\u00e9 citliv\u00fd, ale jin\u00fdm zp\u016fsobem; rozhodl se, \u017ee to, co Nat\u00e1lie ud\u011blala, bylo neodpustiteln\u00e9, a odm\u00edtal si ji znovu pustit bl\u00ed\u017e, proto\u017ee by to nezm\u011bnilo v\u011bci zp\u00e1tky tak, jak byly p\u0159edt\u00edm.<\/p><\/div>\n

Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to Nat\u00e1lii taky bolelo, ale opravdu o tom nemluvili. Sna\u017eil se ji p\u0159edstavit i Marin\u011b, ale Nat\u00e1lie ji nemohla vyst\u00e1t – vid\u011bla Marinu jako svou n\u00e1hradu, a Bill s\u00e1m to mohl jen t\u011b\u017eko vyvr\u00e1tit.<\/div>\n
Sv\u00fdm zp\u016fsobem se Bill t\u011b\u0161il na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok, a\u017e Nat\u00e1lie odjede na vysokou \u0161kolu. V\u011bd\u011bl, \u017ee tam budou lid\u00e9, kte\u0159\u00ed j\u00ed m\u016f\u017eou pomoci, se kter\u00fdmi by mohla za\u010d\u00edt znovu. V\u011bd\u011bl, \u017ee to pot\u0159ebovala. Ale c\u00edtil se za to provinile; nebylo to tak, jako by snad cht\u011bl, aby Nat\u00e1lie zmizela a v\u011bci tak byly jednodu\u0161\u0161\u00ed. Bude ji postr\u00e1dat a bude si o ni d\u011blat starosti. Ale Bill si tak\u00e9 nemyslel, \u017ee by tam pro ni je\u0161t\u011b n\u011bco zb\u00fdvalo.<\/div>\n
Alespo\u0148 se zd\u00e1lo, \u017ee u\u017e se m\u00e1 l\u00e9pe, pov\u0161iml si. Kdy\u017e si spolu ve \u010dtvrtek vyrazili, v\u011bci se zd\u00e1ly nap\u016fl norm\u00e1ln\u00ed, s neust\u00e1l\u00fdm vtipkov\u00e1n\u00edm a Nat\u00e1liin\u00fdm komentov\u00e1n\u00edm roztomil\u00fdch d\u00edvek. Bill p\u0159edst\u00edral, jak je t\u00edm otr\u00e1ven\u00fd, ale popravd\u011b byl \u0161\u0165astn\u00fd. Z holek vy\u0161iluj\u00edc\u00ed Nat\u00e1lie byla \u0161\u0165astn\u00e1 Nat\u00e1lie.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Jak Bill o\u010dek\u00e1val, jeho zkou\u0161ky byly brnka\u010dka. V\u011bt\u0161ina z jeho zkou\u0161ek z chemie a historie byly jednoduch\u00e9 ot\u00e1zky s n\u011bkolika mo\u017enostmi nebo s kr\u00e1tk\u00fdmi odpov\u011b\u010fmi, s v\u00fdjimkou jedn\u00e9 t\u0159\u00ed-odstavcov\u00e9 eseje, kterou Bill musel napsat o projektov\u00e1n\u00ed \u00dastavy. Jeho zkou\u0161ka z angli\u010dtiny byla z\u00e1bavn\u00e1; jeho spolu\u017e\u00e1ci si loutkov\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed o\u010dividn\u011b u\u017e\u00edvali, zvl\u00e1\u0161t\u011b Tom. Bill napsal kr\u00e1tk\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh zalo\u017een\u00fd na t\u00e9matu tragick\u00fdch \u017eensk\u00fdch postav v knih\u00e1ch, kter\u00e9 \u010detli, a tak p\u0159irozen\u011b napsal p\u0159\u00edb\u011bh o sm\u016flou pron\u00e1sledovan\u00fdch lesbick\u00fdch milenk\u00e1ch ve viktori\u00e1nsk\u00e9 dob\u011b. Sna\u017eil se ud\u011blat to vtipn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 dojemn\u00e9, a vypadalo to, \u017ee usp\u011bl, dle nad\u0161en\u00e9ho potlesku sv\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f a Tomova py\u0161n\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/p><\/div>\n

Po posledn\u00ed zkou\u0161ce se Bill zastavil u Tomovy t\u0159\u00eddy. \u010ctvr\u0165\u00e1ci mohli odej\u00edt a v\u0161ichni ostatn\u00ed byli na ob\u011bd\u011b, tak\u017ee t\u0159\u00edda byla a\u017e na Toma pr\u00e1zdn\u00e1. Bill za sebou zav\u0159el dve\u0159e a vydal se k Tomovi s nad\u0161en\u00fdm \u00fa\u0161klebkem. C\u00edtil se trochu znepokojen\u011b, jeliko\u017e spolu za posledn\u00ed m\u011bs\u00edc jen sotva promluvili, ale Tom ho pob\u00eddl, aby p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e a vypadal dychtiv\u011b.<\/div>\n
\n

„M\u00e1m hotovo!“ Prohl\u00e1sil Bill, kdy\u017e dorazil k Tomovu stolu a rozp\u0159\u00e1hl pa\u017ee. Tom nevstal, ale stejn\u011b jeho objet\u00ed p\u0159ijal. Pevn\u011b Billa stisknul, ne\u017e se odt\u00e1hl.<\/p><\/div>\n

„Gratuluju! Jak\u00fd je to pocit?“ Zeptal se a zubil se na Billa.<\/div>\n
„Jako by mi z ramen spadla obrovsk\u00e1 t\u00edha. P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci jsem m\u011bl z tohohle okam\u017eiku docela strach, ale mysl\u00edm, \u017ee v\u0161echno se nakonec n\u011bjak vy\u0159e\u0161ilo. Jsem p\u0159ipraven\u00fd odej\u00edt.“ Bill se posadil na plastovou \u017eidli vedle Tomova stolu. „A\u2026 tak jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 mo\u017en\u00e1 bychom to mohli o v\u00edkendu oslavit?“ Dodal pln\u00fd nad\u011bje.<\/div>\n
To Toma zastihlo nep\u0159ipraven\u00e9ho, pokud se dalo soudit podle jeho polekan\u00e9ho pohledu. „Ne, Bille – po maturit\u011b, okay?“ Obr\u00e1til se zp\u00e1tky k jak\u00e9koliv pap\u00edrov\u00e9 pr\u00e1ci, na kter\u00e9 d\u011blal – pravd\u011bpodobn\u011b cel\u00e1 hora zkou\u0161ek – a Bill vid\u011bl, jak mu zrudl cel\u00fd krk. Bill m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed omotat kolem Toma sv\u00e9 pa\u017ee a po cel\u00e9 hodiny jej l\u00edbat. Ve skute\u010dnosti tam celou minutu sed\u011bl, bez ostychu z\u00edral na Tomovu tv\u00e1\u0159 a p\u0159edstavoval si to. Tom si toho v\u0161iml, vzhl\u00e9dl a \u0159ekl: „Co?“<\/div>\n
„Nic,“ usm\u00edval se Bill. „Promluv\u00edme si o tom po maturit\u011b. Uvid\u00edme se v sobotu.“<\/div>\n
\n

Bylo bolestn\u00e9 a frustruj\u00edc\u00ed od Toma tentokr\u00e1t odej\u00edt, dokonce i s p\u0159\u00edslibem brzk\u00e9ho znovu shled\u00e1n\u00ed. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed bylo t\u011bch nejdel\u0161\u00edch v Billov\u011b \u017eivot\u011b, a dokonce i po sobot\u011b Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee nebude m\u00edt jasno. Koneckonc\u016f, Tomovi zb\u00fdval dal\u0161\u00ed t\u00fdden \u0161koly, jeliko\u017e maturanti kon\u010dili o t\u00fdden d\u0159\u00edv. Bude tak zaplaven\u00fd prac\u00ed na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch zn\u00e1mk\u00e1ch na vysv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee si Bill nebyl jist\u00fd, kdy se znovu uvid\u00ed.<\/p><\/div>\n

Alespo\u0148 j\u00e1 m\u00e1m hotovo. U\u017e se ni\u010deho nemus\u00edm b\u00e1t<\/em>,“ pomyslel si Bill pro sebe, jak se v p\u00e1tek vlekl n\u00e1cvikem p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed maturitn\u00edho vysv\u011bd\u010den\u00ed. M\u011bl u\u017e tak bl\u00edzko ke svobod\u011b, k l\u00e9tu, k Tomovi.<\/div>\n
To si alespo\u0148 myslel, dokud nespat\u0159il pov\u011bdomou tv\u00e1\u0159 na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b t\u011blocvi\u010dny, jakmile toho dne skon\u010dili. Billovi se p\u0159eto\u010dil \u017ealudek a zato\u010dila se mu hlava.<\/div>\n
Byl tam J\u00f6rg, sledoval jej se siln\u00fdm, sm\u00ed\u0159en\u00fdm pocitem hrdosti, kter\u00fd Bill nedok\u00e1zal rozpoznat je\u0161t\u011b ani nap\u016fl cesty. J\u00f6rg naklonil hlavu, nijak ur\u010dit\u011b jej k sob\u011b nepob\u00edzel, a Bill se zachv\u011bl. Nemusel s n\u00edm mluvit; J\u00f6rg mu d\u00e1val na v\u00fdb\u011br. Bill se m\u00edsto toho roze\u0161el k \u0161atn\u00e1m, kter\u00e9 m\u011bly v\u00fdchod na studentsk\u00e9 parkovi\u0161t\u011b, ale zav\u00e1hal. St\u00e1le m\u011bl tolik ot\u00e1zek, na kter\u00e9 do t\u00e9to chv\u00edle zapomn\u011bl; pro\u010d se J\u00f6rg na Billa vyka\u0161lal? Jak\u00e1 byla pointa toho, \u017ee mu ukradl auto? Pro\u010d se po\u0159\u00e1d obt\u011b\u017eoval? Ale v\u0161echna ta slova se mu v krku scvrkla, kdy\u017e spat\u0159il, jak opravdu truchliv\u011b J\u00f6rg vypadal. P\u0159esto v\u0161ak se Bill obrnil, kdy\u017e k n\u011bmu do\u0161el, t\u011blocvi\u010dna u\u017e byla v tuto chv\u00edli t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e1. Nechystal se hr\u00e1t se sv\u00fdm otcem jeho hry.<\/div>\n
\n

„Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli bys m\u011b cht\u011bl na sv\u00e9 maturit\u011b,“ \u0159ekl J\u00f6rg, jakmile Bill p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, s v\u00fdrazn\u011b nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm. Bill se ost\u0159e nadechl a zadr\u017eel dech. „V\u00edm, \u017ee tady nem\u00e1m co d\u011blat. V\u00edm, \u017ee jsi se mnou nejsp\u00ed\u0161 u\u017e skon\u010dil. Ale cht\u011bl jsem se omluvit\u2026 a cht\u011bl jsem to ud\u011blat spr\u00e1vn\u011b.“<\/p><\/div>\n

Odml\u010del se a Bill si uv\u011bdomil, \u017ee \u010dekal na jeho pob\u00eddnut\u00ed, a tak trhnul hlavou v n\u011b\u010dem, co m\u011blo b\u00fdt p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, zastr\u010dil si ruce do kapes a \u010dekal.<\/div>\n
„No\u2026 ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv, Bille, jsem jen cht\u011bl, abys v\u011bd\u011bl\u2026 \u017ee, jsem na tebe py\u0161n\u00fd. V\u017edycky jsem byl.“ Bill vydechl vzduch, kter\u00fd v sob\u011b dr\u017eel, a povolil ramena. Tohle ne\u010dekal. Nikdy si nemyslel, \u017ee by J\u00f6rg ohledn\u011b n\u011bj v\u016fbec n\u011bco c\u00edtil. „Jen jsem to nikdy ne\u0159ekl, proto\u017ee jsem byl tak na\u0161tvan\u00fd, \u017ee tv\u00e1 matka\u2026 mi t\u011b vzala. Nen\u00e1vid\u011bl jsem ji.“ Sklopil pohled. „Cht\u011bl jsem se o tebe starat, ale nev\u011bd\u011bl jsem jak. Neuv\u011bdomil jsem si, a\u017e doned\u00e1vna, jak jsem byl sobeck\u00fd. Nebyl jsem p\u0159ipraven\u00fd na d\u00edt\u011b, nikdy jsem nebyl. Byl jsem na\u0161tvan\u00fd na Simone, proto\u017ee ona byla t\u00edm rodi\u010dem, kter\u00fdm jsem j\u00e1 pro tebe nikdy nebyl, ona tam byla v\u017edy pro tebe, a j\u00e1 jsem to cht\u011bl.“ J\u00f6rg hluboce popot\u00e1hl, ned\u016fstojn\u00fdm zp\u016fsobem, a Bill si s \u00fad\u011bsem uv\u011bdomil, \u017ee se J\u00f6rgovi lesknou o\u010di. Odvr\u00e1til pohled a na tv\u00e1\u0159\u00edch poc\u00edtil horko.<\/div>\n
\n

„Je mi moc l\u00edto, \u017ee jsem selhal, Bille. J\u00e1\u2026 vzal jsem ti auto, proto\u017ee jsem m\u011bl vztek, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na sebe, proto\u017ee jsem o tob\u011b nic nev\u011bd\u011bl, a\u2026 a tys tam byl, dosp\u011bl\u00fd mu\u017e\u2026“ Znovu popot\u00e1hl a trhan\u011b se nadechl, odml\u010del se, aby si ot\u0159el slzy, kter\u00e9 mu nyn\u00ed voln\u011b st\u00e9kaly. Bill se kousl do rtu, nejist\u00fd, jak ut\u011b\u0161it mu\u017ee, jen\u017e pro n\u011bj byl prakticky ciz\u00ed, ale n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 uc\u00edtil zatah\u00e1n\u00ed. Mohl by v sob\u011b naj\u00edt zp\u016fsob, jak odpustit mu\u017ei, kter\u00fd byl zcela ztracen\u00fd?<\/p><\/div>\n

„Jen bych si p\u0159\u00e1l\u2026 abych to mohl vz\u00edt v\u0161echno zp\u00e1tky. Nechci\u2026 t\u011b vz\u00edt od tv\u00fdch matek, to by nebylo spr\u00e1vn\u00e9. Ale ud\u011blal bych to jinak. Byl bych tady pro tebe. M\u00edst toho\u2026 jsem t\u011b ztratil\u2026 je to v\u0161echno moje zatracen\u00e1 chyba\u2026“ J\u00f6rg sklopil hlavu a znovu si promnul o\u010di. V tu chv\u00edli si Bill v\u0161iml, \u017ee byl oble\u010den\u00fd l\u00e9pe, v ko\u0161ili a nov\u00fdch d\u017e\u00ednech. Jeho vousy a vlasy byly zast\u0159i\u017een\u00e9 a jeho k\u016f\u017ee vypadala zdrav\u011bji. Bill uva\u017eoval, jestli to byla extra snaha pro Billovo dobro, nebo jestli to bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho celkov\u00e9 zm\u011bny.<\/div>\n
„Jen jsem cht\u011bl, abys v\u011bd\u011bl, Bille,“ pokra\u010doval J\u00f6rg kone\u010dn\u011b, a s hlubok\u00fdm n\u00e1dechem se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed. „\u017de\u2026 jsem potkal jednu d\u00e1mu\u2026 m\u00e1m ji r\u00e1d. A chci to s n\u00ed ud\u011blat spr\u00e1vn\u011b. Mo\u017en\u00e1 bych s n\u00ed mohl vychovat rodinu, ale\u2026 nikdy bych si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit za\u010d\u00edt novou rodinu, ani\u017e bych se usm\u00ed\u0159il s tebou. Ne\u010dek\u00e1m, \u017ee mi odpust\u00ed\u0161. Jen jsem cht\u011bl, abys to v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
\n

Uplynulo n\u011bkolik vte\u0159in, zat\u00edmco si J\u00f6rg ut\u00edral tv\u00e1\u0159 to ruk\u00e1vu – Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se a\u017e tak moc nezm\u011bnil – a pot\u00e9 za\u010dal J\u00f6rg odch\u00e1zet. Bill nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat nebo co vlastn\u011b c\u00edtil, jen to, \u017ee jeho t\u011blo bylo zt\u011b\u017ekl\u00e9 a vzd\u00e1len\u00e9, zat\u00edmco v hlav\u011b mu bzu\u010delo.<\/p><\/div>\n

Pot\u00e9, jakmile se zav\u0159ely dve\u0159e a Bill z\u016fstal v t\u011blocvi\u010dn\u011b o samot\u011b, uv\u011bdomil si, \u017ee tohle je mo\u017en\u00e1 jeho posledn\u00ed \u0161ance vid\u011bt sv\u00e9ho otce. <\/div>\n
„Tati, po\u010dkej!“ Zavolal Bill, kdy\u017e zatla\u010dil do dve\u0159\u00ed od t\u011blocvi\u010dny, a zd\u00e1lo se, jako by se zastavil \u010das, kdy\u017e se J\u00f6rg oto\u010dil, p\u0159ekvapen\u00ed na jeho tv\u00e1\u0159i naprosto zrcadlilo i Billovo p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
Tati<\/em>?<\/div>\n
„E-ehm, toti\u017e, jen\u2026 z\u016fsta\u0148 v kontaktu, okay?“ Bill se kousl do rtu, ne tak l\u00edtostiv\u011b kv\u016fli rodi\u010di, kter\u00e9ho nikdy nem\u011bl, jeliko\u017e st\u00e1le m\u011bl Simone a Karoline, ale J\u00f6rgova \u0159e\u010d jej dojala. Bojoval, aby udr\u017eel v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco do\u0161el ke sv\u00e9mu otci a zeptal se: „M\u016f\u017eu t\u011b zastihnout po\u0159\u00e1d na stejn\u00e9m emailu?“<\/div>\n
„Ano, m\u016f\u017ee\u0161. J\u00e1\u2026 budu v kontaktu.“<\/div>\n
„Okay. J\u00e1\u2026 chci sly\u0161et o sv\u00e9 nevlastn\u00ed m\u00e1m\u011b, okay?“<\/div>\n
Nakonec u\u017e to Bill nedok\u00e1zal d\u00e9le un\u00e9st. Nat\u00e1hl se pro sv\u00e9ho otce a drtiv\u011b jej objal. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to cht\u011bl v\u00edce, ne\u017e si byl ochoten p\u0159iznat.<\/div>\n
„Okay\u2026 z\u016fstanu v kontaktu\u2026 slibuju,“ \u0159ekl J\u00f6rg rozt\u0159esen\u011b, a pot\u00e9 se odt\u00e1hl, aby sev\u0159el Billovo rameno v otcovsk\u00e9m objet\u00ed.<\/p>\n

To gesto Billa p\u0159ekvapilo a on na\u0161el sv\u016fj zrak zaml\u017een\u00fd slzami, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na v\u0161echny ty chv\u00edle, kdy mu Tom ud\u011blal to sam\u00e9. Tohle opravdu bylo v\u0161echno, co cht\u011bl, uv\u011bdomil si. To byl d\u016fvod, pro\u010d nach\u00e1zel u Toma takov\u00e9 bezpe\u010d\u00ed, v mu\u017ei o tolik star\u0161\u00edm a mnohem vysp\u011blej\u0161\u00edm, ne\u017e v n\u011bkom, kdo mohl b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n pro Billa za mnohem vhodn\u011bj\u0161\u00edho. Nahrazoval si n\u011bco, co nikdy nem\u011bl.<\/div>\n

Mo\u017en\u00e1 u\u017e bylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b, aby to nyn\u00ed z\u00edskal. Mo\u017en\u00e1 nikdy nem\u011bl a nikdy nebude m\u00edt skute\u010dn\u00e9ho t\u00e1tu, otcovskou figuru. Ale byl ochotn\u00fd dop\u0159\u00e1t J\u00f6rgovi \u010dist\u00fd \u0161t\u00edt jak pro sv\u00e9 vlastn\u00ed, sobeck\u00e9 d\u016fvody, tak i pro J\u00f6rgovo dobro.<\/div>\n
„Mohl bys p\u0159ij\u00edt z\u00edtra, kdybys cht\u011bl,“ nab\u00eddl Bill, ale nemyslel to opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Bylo by divn\u00e9 tam J\u00f6rga m\u00edt. St\u00e1le do Billova \u017eivota tak \u00fapln\u011b nepasoval.<\/div>\n
„Ne\u2026 tohle mi sta\u010dilo. D\u011bkuju ti\u2026 j\u00e1\u2026 u\u017e tvou d\u016fv\u011bru znovu nezklamu.“ J\u00f6rg nap\u0159\u00e1hl ruku a Bill ji pevn\u011b stisknul. J\u00f6rg jej naposledy popl\u00e1cal po rameni, k\u00fdvl na n\u011bj, a pak ode\u0161el, ale tentokr\u00e1t, kdy\u017e ode\u0161el, se Bill c\u00edtil m\u00e9n\u011b pr\u00e1zdn\u00fd.<\/p>\n

autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Du\u0161inka T\u00e9m\u011b\u0159 k Billov\u011b \u00falev\u011b cel\u00fd soud prob\u011bhl v jedn\u00e9 dlouh\u00e9, monot\u00f3nn\u00ed \u0161mouze. Ani zdaleka to nebylo tak dramatick\u00e9 jako v televizi, a jeho vlastn\u00ed v\u00fdpov\u011b\u010f trvala jen deset minut. Lars\u016fv pr\u00e1vn\u00edk byl ur\u010den soudem a nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho ot\u00e1zek; zd\u00e1lo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[687],"tags":[],"class_list":["post-644","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zaslepeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/644","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=644"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/644\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=644"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=644"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=644"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}