{"id":6441,"date":"2012-05-30T18:00:00","date_gmt":"2012-05-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6423"},"modified":"2012-05-30T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-30T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/30\/novel-of-dreams-my-nightmare-10\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 10."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong> <\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Dal\u0161\u00ed den jsem nedok\u00e1zal nazvat ani dal\u0161\u00edm, jeliko\u017e jsem celou noc nespal. Op\u011bt jsem vyc\u00edtil tu pr\u00e1zdnotu v na\u0161\u00ed posteli. Tom tu nebyl, nec\u00edtil jsem ho, nemohl jsem ho pohladit ani se k n\u011bmu p\u0159itulit. Po\u0159\u00e1d jsem jen posed\u00e1val. Od t\u00e9 doby, co jsem se vr\u00e1til z l\u00e9\u010debny, jsem se nezmohl na nic ne\u017e jen na nespo\u010det vzlyk\u016f a slz. To, co se stalo, je nepopsateln\u00e9. Tak stra\u0161n\u011b to bol\u00ed. P\u0159ipad\u00e1m si, jako bych to v\u0161echno znovu pokazil. Jako by snad nesta\u010dilo, \u017ee vlastn\u011b to v\u0161echno, co se stalo, je moje vina. Z\u0159ejm\u011b jsem na n\u011bj byl moc rychl\u00fd, ale vypadal, jako by to s\u00e1m vy\u017eadoval. Jako by to cht\u011bl zkusit, j\u00e1 nev\u00edm. M\u011bl jsem pocit, \u017ee mi \u0159ekne, \u017ee si vzpomn\u011bl, ale ten ze m\u011b vyprchal, kdy\u017e se ode m\u011b tak odvr\u00e1til. Nem\u011bl jsem to d\u011blat. Myslel jsem si, \u017ee by tohle mohl b\u00fdt podn\u011bt k tomu, aby si vzpomn\u011bl, ale bylo to z\u0159ejm\u011b nef\u00e9r. M\u011bl jsem to ud\u011blat, ale a\u017e si vzpomene a bude v\u011bd\u011bt, na \u010dem je, co se d\u011bje, jak\u00fd je n\u00e1\u0161 vztah, kdo jsem a jak\u00fd jsem\u2026 jak\u00fd je on. St\u00e1le vid\u00edm tu pr\u00e1zdnotu v jeho o\u010d\u00edch, kdy\u017e jsem odch\u00e1zel. On se po mn\u011b ani neohl\u00e9dnul. Byl snad n\u011bkde jinde. Doktor m\u011b ihned poslal pry\u010d. Co kdy\u017e m\u011b za n\u00edm te\u010f ani nepust\u00ed? V\u0161echno jsem\u2026 ztratil.<\/p>\n

<\/em> A\u017e b\u011bhem odpoledne jsem si dal sprchu. Tro\u0161ku jsem se upravil a obl\u00e9knul se. Dlouho jsem se rozm\u00fd\u0161lel, jestli tam pojedu nebo ne, ale nakonec jsem si \u0159ekl, \u017ee za zkou\u0161ku nic ned\u00e1m, risk je zisk. Mo\u017en\u00e1 m\u011b k n\u011bmu ani nepust\u00ed, ale pot\u0159ebuju mluvit s doktorem. To, co se stalo, nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace. Zavolal jsem si taxi a rozjel se do l\u00e9\u010debny. Za celou cestu jsem neodpoutal pohled od okna. St\u00e1le jsem hled\u011bl ven, ani\u017e bych post\u0159ehl, na jak\u00fd bod st\u00e1le pohled up\u00edn\u00e1m. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem.<\/div>\n

\n
Co kdy\u017e m\u011b k n\u011bmu pust\u00ed, ale on m\u011b odm\u00edtne\u2026? Mo\u017en\u00e1 mi nazna\u010d\u00ed, jak nechce b\u00fdt se mnou, \u017ee op\u011bt bude odm\u00edtat mou p\u0159\u00edtomnost, jako kdy\u017e jsem ho tam vezl. No, sp\u00ed\u0161 doprov\u00e1zel. Byl mi tak vzd\u00e1len\u00fd. C\u00edtil jsem z n\u011bj n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, ale nedok\u00e1\u017eu popsat co. Kdy\u017e m\u011b za\u010dal l\u00edbat, chvilku se m\u011b zmocnil pocit, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, \u017ee se vlastn\u011b nic nestalo a jdeme d\u00e1l. Ale on se odtrhnul, reagoval jinak, ne\u017e kdykoli jindy. Bylo to hezk\u00e9, moc hezk\u00e9, jen si nejsem jist\u00fd t\u00edm, \u017ee z jeho strany to bylo a\u017e tak proc\u00edt\u011bn\u00e9. N\u011bco mi nehr\u00e1lo.<\/p>\n

<\/em> „Jsme na m\u00edst\u011b,“ \u0159ekne taxik\u00e1\u0159. Nevn\u00edmal jsem ho. St\u00e1le jsem hled\u011bl z okna se slzami v o\u010d\u00edch. „Pane, jsme na m\u00edst\u011b,“ odka\u0161lal si nahlas n\u00e1hle. Post\u0159ehl jsem to.<\/div>\n

„Ahm, promi\u0148te.“ Rychle mu zaplat\u00edm a vystoup\u00edm z auta. Po p\u00e1r minut\u00e1ch u\u017e bloud\u00edm chodbami l\u00e9\u010debny. Mus\u00edm naj\u00edt doktora. Zeptal jsem se p\u00e1r sester, kter\u00e9 m\u011b nakonec poslaly na m\u00edsto, kde by m\u011bl pr\u00e1v\u011b b\u00fdt. Zaklepal jsem na dve\u0159e, na kter\u00fdch byla jeho jmenovka. Jakmile jsem zaslechnul pokyn, abych ve\u0161el, ud\u011blal jsem tak.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, neru\u0161\u00edm v\u00e1s?“ vejdu dovnit\u0159.<\/div>\n

„Ah, dobr\u00fd den, pane Tr\u00fcmpere. V po\u0159\u00e1dku, jen poj\u010fte d\u00e1l,“ v\u011bnuje mi doktor zdvo\u0159il\u00fd \u00fasm\u011bv a zaklapne notebook. Hned jsem tedy ve\u0161el a zav\u0159el za sebou ti\u0161e dve\u0159e.<\/div>\n
„Moc d\u011bkuji,“ dojdu ke stolu.<\/div>\n
„Posa\u010fte se,“ pokyne rukou ke k\u0159eslu naproti sob\u011b.<\/div>\n
„D\u00edky,“ k\u00fdvnu hlavou a usad\u00edm se. Nerv\u00f3zn\u011b se ale ihned o\u0161iju. Jsem vy\u010derpan\u00fd.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 co pro v\u00e1s m\u016f\u017eu ud\u011blat?“ zap\u0159e se rukama o st\u016fl.<\/div>\n
„Pros\u00edm, \u0159ekn\u011bte mi, jak je na tom Tom?“ semknu rty k sob\u011b. Nebudu chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e. On ho v\u010dera vid\u011bl, v jak\u00e9m byl stavu.<\/em><\/div>\n
„Tom\u2026“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou, jako by si snad v hlav\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bl pomysln\u00fd seznam pacient\u016f. „Kdy\u017e jste ho v\u010dera p\u0159ivedl, m\u011bl panick\u00fd z\u00e1chvat. Byl opravdu zmaten\u00fd a rozru\u0161en\u00fd. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, co to zp\u016fsobilo. \u0158ekl nebo ud\u011blal jste n\u011bco, \u010d\u00edm jste mu to mohl zp\u016fsobit?“<\/p>\n

To nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Panick\u00fd z\u00e1chvat? J\u00e1 jsem mu nic neprovedl. On m\u011b l\u00edbal. J\u00e1 se po n\u011bm p\u0159ece nevrhnul. J\u00e1 mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit!<\/p>\n

<\/em> „Pa-panick\u00fd z\u00e1chvat?“ vykokt\u00e1m po n\u011bm znovu a narovn\u00e1m se. „J\u00e1\u2026“ odml\u010d\u00edm se. Nechci se ospravedl\u0148ovat, ale v\u00e1\u017en\u011b jsem mu snad nic neud\u011blal.<\/em> „J\u00e1 jsem mu nic neud\u011blal, j\u00e1 v\u00e1m klidn\u011b pop\u00ed\u0161u celou situaci.“<\/div>\n

„Na\u0161e radov\u00e1n\u00ed z\u0159ejm\u011b bylo p\u0159ed\u010dasn\u00e9. Jeho psychick\u00fd stav se nezd\u00e1 a\u017e tak v po\u0159\u00e1dku, jak jsme p\u0159edpokl\u00e1dali. Ale\u2026 je dobr\u00e9, \u017ee si s\u00e1m uv\u011bdomil, jak na tom je, proto\u017ee m\u011b v\u00fdslovn\u011b \u017e\u00e1dal, abych ho zav\u0159el n\u011bkam, kde bude s\u00e1m, \u017ee se pot\u0159ebuje uklidnit a p\u0159em\u00fd\u0161let. M\u00e1m ten pap\u00edr\u2026 tady,“ zalov\u00ed v \u0161upl\u00edku pod hromadou pap\u00edr\u016f a pod\u00e1 mi ho.<\/div>\n
„Pap\u00edr?“ zaraz\u00edm se. On s nimi asi mluvit nechce. To bude t\u00edm. Dal\u0161\u00ed pokrok v h\u00e1ji.<\/em> „Ah\u2026 Napsal v\u00e1m to?“ zamra\u010d\u00edm se tro\u0161ku.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Jak jinak bychom se mohli dorozum\u00edvat?“ pousm\u011bje se vl\u00eddn\u011b.<\/div>\n
„On\u2026 v\u010dera ve\u010der promluvil,“ nasucho polknu. „Cel\u00fd den jsme si pak\u2026 norm\u00e1ln\u011b pov\u00eddali.“<\/div>\n
„Pov\u00eddali?“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. „Kdy\u017e jsem s n\u00edm dnes r\u00e1no mluvil a ptal se ho na v\u010derej\u0161\u00ed den, proto\u017ee s n\u00edm v\u010dera nebyla prakticky \u0159e\u010d, tak mi \u0159ekl, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 pokroky nepost\u0159ehl,“ \u0159ekne trochu zmaten\u011b.<\/div>\n
„Ah, \u017e\u00e1dn\u00e9 pokroky,“ povzdechnu a schov\u00e1m si obli\u010dej do dlan\u00ed. Nechce jim to p\u0159iznat, mo\u017en\u00e1 se boj\u00ed, mo\u017en\u00e1 nechce. Zatracen\u011b.<\/em><\/div>\n
„Co se d\u011bje, Bille? Jste p\u0159epracovan\u00fd? Netrp\u00edte migr\u00e9nami? Vypad\u00e1te, jako byste celou noc nespal,“ za\u010dne si m\u011b starostliv\u011b prohl\u00ed\u017eet. Perfektn\u00ed. Zav\u0159ou m\u011b sem taky?<\/em><\/div>\n
„Ne, nespal jsem,“ proced\u00edm skrz zuby.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem si s v\u00e1mi promluvit o tom, jak se Tom p\u0159izp\u016fsobil sv\u00e9mu okol\u00ed i co se t\u00fd\u010de p\u0159esp\u00e1n\u00ed a tak, ale\u2026 vid\u00edm, \u017ee na to nen\u00ed vhodn\u00e1 doba. V tom p\u0159\u00edpad\u011b se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee u\u017e pro v\u00e1s nemohu nic ud\u011blat,“ odsune se s k\u0159eslem kousek od stolu.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 pane doktore, promi\u0148te,“ zvednu k n\u011bmu uslzen\u00e9 o\u010di. „V\u0161echno v\u00e1m \u0159eknu, m\u011b jen p\u0159ekvapuje, \u017ee v\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1\u2026 l\u017ei,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e. Necht\u011bl jsem to tak \u0159\u00edct, ale on jim v\u00e1\u017en\u011b l\u017ee. Copak nen\u00ed pokrok, \u017ee jsem ho krmil, mluvil s n\u00edm\u2026 l\u00edbal ho?<\/em><\/div>\n
„Jak\u00e9 l\u017ei? O \u010dem to tu mluv\u00edte?“ povzdechne netrp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e, od za\u010d\u00e1tku,“ povzdechnu.<\/p>\n

P\u0159evypr\u00e1v\u00edm mu cel\u00fd den, pot\u00e9 i ve\u010der. N\u00e1sledn\u011b mu \u0159eknu o jeho n\u00e1hl\u00e9m odchodu. „\u2026a potom sed\u011bl na lince a\u2026 po\u0159\u00e1d se to tak n\u011bjak mezi n\u00e1mi m\u00edsilo a za\u010dali jsme se l\u00edbat. Do ni\u010deho jsem ho nenutil, nechal jsem to na n\u011bm a on to ud\u011blal,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„Tak mi vysv\u011btlete, pro\u010d nemluv\u00ed, pro\u010d se chov\u00e1 stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Mo\u017en\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1 u\u017e je toho na v\u00e1s moc, m\u011bl byste si odpo\u010dinout, Bille,“ \u0159ekne mi, kdy\u017e m\u011b zkoum\u00e1 pohledem. Co si o sob\u011b, sakra, mysl\u00ed? Cht\u011bl bych vid\u011bt jeho. Nikdo se tady nedok\u00e1\u017ee vc\u00edtit pod k\u016f\u017ei druh\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1te pocit, \u017ee si vym\u00fd\u0161l\u00edm? \u017de jsem se jednodu\u0161e zbl\u00e1znil?“ \u0161eptnu potichu. Nelhal bych, v tomhle rozhodn\u011b ne.<\/em> „J\u00e1 bych v\u00e1m tak r\u00e1d dal d\u016fkaz, ale j\u00e1 nev\u00edm, jak v\u00e1m to dok\u00e1zat. Opravdu se mnou za\u010dal mluvit. Byl smutn\u00fd z toho, \u017ee si na nic nevzpom\u00edn\u00e1, pr\u00fd hlavn\u011b kv\u016fli mn\u011b\u2026“ \u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Dob\u0159e, zajdu za n\u00edm a promluv\u00edm s n\u00edm. Uvid\u00edm, co mi \u0159ekne,“ k\u00fdvne.<\/div>\n
„A kdy\u017e v\u00e1m to nep\u0159izn\u00e1, tak mi \u0159eknete, \u017ee l\u017eu,“ povzdechnu.<\/div>\n
„Vlastn\u011b\u2026“ odka\u0161le si a zvedne se z k\u0159esla. Pomalu p\u0159e\u0161el k oknu a zad\u00edval se z n\u011bj. „\u2026nikdo nev\u00ed, co se v\u010dera opravdu stalo. Tom se vr\u00e1til ve \u0161patn\u00e9m stavu a vzhledem k tomu, \u017ee za\u017e\u00e1dal, abychom v\u00e1s k n\u011bmu nepou\u0161t\u011bli, rad\u011bji ani pravdu v\u011bd\u011bt nechci,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem. „V\u00edte, pane Tr\u00fcmpere\u2026 J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee jste dost star\u00fd na to, abyste posoudil, co je spr\u00e1vn\u00e9 a co ne. Tom ud\u011blal velk\u00e9 pokroky a mo\u017en\u00e1 je schopn\u00fd zase norm\u00e1ln\u011b \u017e\u00edt. Jenom\u017ee vy ho nepust\u00edte d\u00e1l. St\u00e1le se s v\u00e1mi vrac\u00ed k tomu, co bylo, sna\u017e\u00ed si vzpomenout. Ale marn\u011b. Mo\u017en\u00e1 je na\u010dase ho nechat j\u00edt\u2026“ D\u00edval jsem se na n\u011bj. Ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 \u0159ekl, bylo jako bodn\u00e1 r\u00e1na p\u0159\u00edmo do m\u00e9ho srdce. Nedok\u00e1zal jsem popsat tu bolest.<\/div>\n
„To nemysl\u00edte v\u00e1\u017en\u011b,“ vydechnu na pr\u00e1zdno.<\/p>\n

Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9. On m\u011b u sebe cht\u011bl. Jim nev\u011b\u0159il a j\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem mu nic neud\u011blal. Nech\u00e1val jsem to na n\u011bm, ned\u011blal jsem nic, co necht\u011bl. Alespo\u0148 m\u011b na nic neupozornil. Te\u010f\u2026 by bylo lep\u0161\u00ed ho nechat j\u00edt? M\u00e1m b\u00fdt u\u017e nav\u017edy bez n\u011bj?<\/em><\/p>\n

„On m\u011b\u2026 k sob\u011b nechce?“ spolyk\u00e1m n\u011bkolik ho\u0159k\u00fdch slz.<\/div>\n

„Ano, napsal to\u2026“ \u0159ekne ti\u0161eji. Vr\u00e1t\u00ed se ke stolu a p\u0159edlo\u017e\u00ed p\u0159ede m\u011b dal\u0161\u00ed pap\u00edr. Vezmu si ho do rukou a za\u010dnu \u010d\u00edst. „U\u017e ke mn\u011b Billa nepou\u0161t\u011bjte. Nechci \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy.“ Ne, ne, ne! On to nemohl napsat. Oni\u2026 cht\u011bj\u00ed mi ho sebrat.<\/em> Zakrout\u00edm hlavou a pap\u00edr mu vr\u00e1t\u00edm.<\/div>\n
„Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda,“ po\u0161ept\u00e1m. „Pane doktore, pros\u00edm v\u00e1s. Mysl\u00edte si, \u017ee bych celou noc nespal, kdybych toho kluka nemiloval? J\u00e1\u2026 ud\u011blal bych pro n\u011bj v\u0161echno. On si chce st\u00e1le vzpomenout, tla\u010d\u00ed na to. J\u00e1 mu st\u00e1le \u0159\u00edk\u00e1m, aby tomu dal \u010das, \u017ee\u2026 \u017ee to bude dobr\u00e9, \u017ee nad\u011bji m\u00e1, ale \u017ee na to mus\u00ed pomalu. J\u00e1 bych mu neubl\u00ed\u017eil. Nikdy,“ vzlyknu. Nev\u00edm, jak mu to popsat. O\u010dividn\u011b mi nev\u011b\u0159\u00ed.<\/div>\n
„R\u00e1d bych v\u00e1m v\u011b\u0159il, ale j\u00e1 mus\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm koukat na to, co chce m\u016fj pacient. M\u016f\u017eete si \u0159\u00edct, pro\u010d bych m\u011bl v\u011b\u0159it bl\u00e1zn\u016fm, ale oba moc dob\u0159e v\u00edme, \u017ee Tom je schopn\u00fd logicky p\u0159em\u00fd\u0161let. Vid\u00edm to, co mi napsal, vid\u011bl jsem jeho stav. A to je pro m\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed,“ \u0159ekne naprosto v\u00e1\u017en\u011b s rukama za z\u00e1dy. Hajzl jeden. D\u00e1v\u00e1 mi najevo, \u017ee ho asi t\u00fdr\u00e1m a \u017ee jsem mu jen ubl\u00ed\u017eil. To, sakra, nevid\u011bl, \u017ee j\u00e1 s n\u00edm byl schopn\u00fd pracovat oproti n\u011bmu?! Jemu zase jen p\u00ed\u0161e.<\/p>\n

<\/em> „Ano, j\u00e1 tohle pln\u011b ch\u00e1pu a jsem r\u00e1d, \u017ee na sv\u00e9 pacienty tolik d\u00e1te. Ale pochopte, pros\u00edm, \u017ee se v n\u011bm n\u011bco zm\u011bnilo. J\u00e1 to nech\u00e1pu, ale je to tak. Za\u010dal ke mn\u011b m\u00edt n\u00e1klonnost, bylo to, jako by si za\u010dal vzpom\u00ednat. Kdybyste ho vid\u011bl, \u0159\u00edkal byste si to tak\u00e9. Ale on najednou prudce oto\u010dil. \u0158ekl mi, \u017ee chce pry\u010d. Nech\u00e1pal jsem to. J\u00e1 mu nic neud\u011blal, p\u0159\u00edsah\u00e1m. J\u00e1 bych pro n\u011bj i d\u00fdchal, sakra,“ rozpl\u00e1\u010du se. Co mi to, proboha, ud\u011blal. O co se to sna\u017e\u00ed? Ano, on logicky mysl\u00ed, tak pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1. St\u00e1le \u0159\u00edkal, \u017ee ho mrz\u00ed, \u017ee t\u00edm trp\u00edm, ale to, jak trp\u00edm te\u010f, je mu asi jedno. L\u017ee, sna\u017e\u00ed se m\u011b potopit, nebo o\u010d mu jde?<\/em><\/div>\n

„Ale no tak, nebre\u010dte,“ p\u0159i\u0161oupne ke mn\u011b krabici s kapesn\u00edky. „Mohl jste o\u010dek\u00e1vat, \u017ee cel\u00fd tenhle proces nebude lehk\u00fd. To jen Tom n\u00e1s p\u0159ekvapil. U\u017e to pro n\u00e1s byla samoz\u0159ejmost, ale z\u0159ejm\u011b je n\u011bkde v n\u011bm st\u00e1le n\u011bco \u0161patn\u011b a my mus\u00edme p\u0159ij\u00edt na to, co to je, a napravit to. Pot\u0159ebuje \u010das\u2026 Pot\u0159ebuje je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu\u2026“ Jo, jasn\u011b, te\u010f m\u011b ut\u011b\u0161uj. Mysl\u00ed si, \u017ee kdy\u017e je doktor, \u017ee mi m\u016f\u017ee \u0159\u00edct cokoli.
<\/em> „J\u00e1 to v\u00edm,“ vyhrknu ze sebe a vysmrk\u00e1m se. „J\u00e1 tohle v\u00edm, ale p\u0159ijde mi, jako byste ze m\u011b d\u011blal lh\u00e1\u0159e. Celou dobu sledujete, jak se mnou spolupracuje a te\u010f\u2026 prost\u011b oto\u010dil, n\u011bco v n\u011bm se zlomilo. J\u00e1 to nech\u00e1pu,“ ot\u0159u si o\u010di. Bylo to z minuty na minuty. Sotva se ode m\u011b poodt\u00e1hnul a bum b\u00e1c, najednou u\u017e m\u011b necht\u011bl snad ani vid\u011bt. Bo\u017ee, ale pro\u010d, za co\u2026<\/p>\n

<\/em> Doktor se op\u0159el zadkem o st\u016fl a chv\u00edli na m\u011b soucitn\u011b hled\u011bl. Kdy\u017e promluvil, jeho hlas byl pon\u011bkud jemn\u00fd a ch\u00e1pav\u00fd. „A co mysl\u00edte, \u017ee ten zlom zap\u0159\u00ed\u010dinilo?“<\/div>\n

Up\u0159el jsem k n\u011bmu pohled a nasucho polknul. T\u011b\u017ece jsem povzdechl a zakroutil hlavou. To bych taky r\u00e1d v\u011bd\u011bl.<\/em> „\u2026to kdybych v\u011bd\u011bl. P\u0159i\u0161lo mi, jako by si vzpomn\u011bl. Ano, u\u017e ve\u010der mi to tak p\u0159i\u0161lo. Mo\u017en\u00e1\u2026 si v\u00e1\u017en\u011b vzpomn\u011bl a jen se toho boj\u00ed nebo j\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
„Ano? Co se ve\u010der stalo, \u017ee m\u00e1te pocit, \u017ee si vzpomn\u011bl? Na co si mysl\u00edte, \u017ee si vzpomn\u011bl? Popi\u0161te mi to p\u0159esn\u011bji,“ po\u017e\u00e1d\u00e1 m\u011b.<\/div>\n
„No,“ oddechnu a ot\u0159u si o\u010di, „j\u00e1 jsem \u0161el ve\u010der do sprchy, a kdy\u017e jsem se vr\u00e1til do lo\u017enice, kde m\u011bl tu noc sp\u00e1t, tak tam sed\u011bl a dr\u017eel v dlani n\u00e1ramek. On m\u011bl sestru, Molly, ale to jist\u011b v\u00edte. Dal jsem j\u00ed ho, ale kdy\u017e um\u00edrala, dala ho jemu,“ k\u00fdvnu hlavou. „J\u00e1\u2026 m\u011bl jsem na sob\u011b b\u00edlou ko\u0161ili, takovou volnou a dlouhou. Tak prazvl\u00e1\u0161tn\u011b na ni sahal, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po n\u00ed. Hladil m\u011b tak,“ \u0161ept\u00e1m a d\u00edv\u00e1m se p\u0159itom do neur\u010dit\u00e9ho bodu.<\/div>\n
„A Bille, te\u010f opravdu,“ povzdechne. „Promluvil?“<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m,“ \u0159eknu okam\u017eit\u011b. Kdyby to \u0161lo, tak bych mu to snad i nahr\u00e1l, ale bylo to tak intimn\u00ed, tak hezk\u00e9 a jen mezi n\u00e1mi.<\/em><\/div>\n
„Tak mi \u0159ekn\u011bte, pro\u010d proboha nemluv\u00ed, pro\u010d n\u011bco ne\u0159ekne,“ m\u00e1chne roz\u010d\u00edlen\u011b rukou a za\u010dne se zalo\u017een\u00fdma rukama p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti. „J\u00e1 ho nech\u00e1pu, i kdy\u017e se sna\u017e\u00edm toho kluka jakkoli pochopit, sakra.“<\/p>\n

„Doktore, j\u00e1\u2026 kdybych to v\u011bd\u011bl, tak bych v\u00e1m to \u0159ekl. On mi v\u011b\u0159\u00ed, on to mezi n\u00e1mi c\u00edt\u00ed\u2026 Z\u0159ejm\u011b proto na m\u011b promluvil. Ale ne promluvil, v\u017edy\u0165\u2026 my si spolu pov\u00eddali.“<\/div>\n

„Hmmm,“ zamru\u010d\u00ed n\u011bco neur\u010dit\u00e9ho a d\u00e1l se sta\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm pochoduje po m\u00edstnosti. Nahlas povzdechnu a za\u010dnu se zvedat.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b k n\u011bmu nesm\u00edm?“ vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm. Podle m\u011b by bylo lep\u0161\u00ed, kdybychom v\u00e1s k n\u011bmu pustili, ale nechce to. Netu\u0161\u00edm, pro\u010d,“ zavrt\u00ed bezradn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Mohl bych mu napsat vzkaz? P\u0159ed\u00e1te mu ho?“ zept\u00e1m se. Z\u0159ejm\u011b nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho. K\u00e9\u017e by to aspo\u0148 n\u011bco zm\u011bnilo k lep\u0161\u00edmu.<\/em><\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ahm\u2026 sep\u00ed\u0161u to tady,“ posad\u00edm se zp\u011bt do m\u011bkk\u00e9ho k\u0159esla.<\/div>\n
„Chcete pap\u00edr, propisku?“ nab\u00eddne mi.<\/div>\n
„Byl byste moc hodn\u00fd,“ semknu rty k sob\u011b a polo\u017e\u00edm si ta\u0161ku na kl\u00edn. P\u0159ik\u00fdvne nepatrn\u011b hlavou, otev\u0159e \u0161upl\u00edk a vyt\u00e1hne blok \u010dist\u00fdch pap\u00edr\u016f. P\u0159i\u0161oupne ke mn\u011b kel\u00edmek s propiskami.<\/div>\n
„Moc d\u011bkuju,“ brouknu a chop\u00edm se propisky. P\u0159esto, \u017ee jsem byl pln\u00fd n\u00e1pad\u016f, co mu nap\u00ed\u0161u, te\u010f t\u00e1pu. Nakonec ale zm\u00e1\u010dknu propisku a za\u010dnu ps\u00e1t:<\/p>\n

„Moc m\u011b to mrz\u00ed, cht\u011bl jsem ti jen pomoct. Nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil. Znamen\u00e1\u0161 pro m\u011b n\u011bco nep\u0159edstaviteln\u00e9ho a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ty to c\u00edt\u00ed\u0161. Bol\u00ed m\u011b, co se stalo, bol\u00ed m\u011b tvoje jedn\u00e1n\u00ed, ale jsem povinn\u00fd ho respektovat. Dr\u017e se, Tomi. St\u00e1le tu pro tebe jsem a v\u017edycky budu. Je to jen na tob\u011b. S l\u00e1skou\u2026 Bill.“<\/em><\/p>\n

Jakmile jsem dopsal posledn\u00ed p\u00edsmeno, musel jsem si ot\u0159\u00edt o\u010di. Pap\u00edr jsem \u00fahledn\u011b slo\u017eil, abych se soust\u0159edil na n\u011bjakou \u010dinnost. Douf\u00e1m, \u017ee si to doktor nebude \u010d\u00edst. Nechci, aby si to \u010detl n\u011bkdo jin\u00fd ne\u017e Tom.<\/em><\/div>\n

„Tady to je\u2026“ pod\u00e1m to doktorovi a vr\u00e1t\u00edm mu zbyl\u00e9 pap\u00edry i s propiskami.<\/div>\n
„Dob\u0159e, doprovod\u00edm v\u00e1s a pot\u00e9 se za n\u00edm stav\u00edm,“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„D\u00edky,“ usm\u011bju se tro\u0161ku a zvednu se. Pomalu s n\u00edm dojdu a\u017e k v\u00fdchodu z l\u00e9\u010debny. „Mohl bych v\u00e1s n\u011bjak kontaktovat? Nev\u00edm, jestli m\u00e1 cenu sem jet, kdy\u017e m\u011b k sob\u011b nepust\u00ed.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ usm\u011bje se a zahrabe v n\u00e1prsn\u00ed kapse, odkud vynd\u00e1 svoji vizitku. „Tady je moje \u010d\u00edslo. Volejte kdykoli.“ Hah, jen ne\u0159\u00edkej. Budu ti volat p\u011btkr\u00e1t za hodinu, co je s n\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Jste v\u00e1\u017en\u011b moc hodn\u00fd, d\u011bkuju,“ hned si vizitku uschov\u00e1m. „Tak se m\u011bjte hezky a je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuju, nashledanou,“ rozlou\u010d\u00edm se s n\u00edm. Potom se u\u017e d\u00e1m zase na cestu dom\u016f. Pot\u0159ebuji si prov\u011btrat hlavu a pop\u0159em\u00fd\u0161let o tom v\u0161em.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Dal\u0161\u00ed den jsem nedok\u00e1zal nazvat ani dal\u0161\u00edm, jeliko\u017e jsem celou noc nespal. Op\u011bt jsem vyc\u00edtil tu pr\u00e1zdnotu v na\u0161\u00ed posteli. Tom tu nebyl, nec\u00edtil jsem ho, nemohl jsem ho pohladit ani se k n\u011bmu p\u0159itulit. Po\u0159\u00e1d<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6441","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6441","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6441"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6441\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6441"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6441"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6441"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}