{"id":6447,"date":"2012-05-29T16:00:00","date_gmt":"2012-05-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6429"},"modified":"2012-05-29T16:00:00","modified_gmt":"2012-05-29T15:00:00","slug":"cejchovni-znameni-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/29\/cejchovni-znameni-17\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 17."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
To nejhez\u010d\u00ed r\u00e1no<\/p>\n

<\/strong> Bill z\u016fstal v Tomov\u00fdch komnat\u00e1ch p\u0159es noc. Je\u0161t\u011b nikdy se nestalo, \u017ee by to ud\u011blal, ale tentokr\u00e1t c\u00edtil, \u017ee nem\u00e1 pot\u0159ebnou s\u00edlu na to, aby ode\u0161el. Tom ho nechal sp\u00e1t ve sv\u00e9 posteli, zat\u00edmco on s\u00e1m dlouho do noci bd\u011bl a sledoval jeho klidnou sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. Po slz\u00e1ch, kter\u00e9 on s\u00e1m ti\u0161il, nezbylo ani pam\u00e1tky, m\u00edsto toho se na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i rozl\u00e9val spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, jak se mu zd\u00e1lo o n\u011b\u010dem, co nejsp\u00ed\u0161 nebylo v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b mo\u017en\u00e9. Tom detailn\u011b vn\u00edmal ka\u017ed\u00fd jeho n\u00e1dech a sebemen\u0161\u00ed zat\u0159esen\u00ed dlouh\u00fdmi \u0159asami. Te\u010f kdy\u017e si kone\u010dn\u011b alespo\u0148 na n\u011bco vzpomn\u011bl, dob\u0159e ch\u00e1pal, pro\u010d se nechal un\u00e9st a p\u0159id\u011blil Billovi pr\u00e1v\u011b takov\u00fd cejch. V tuto chv\u00edli si nedovedl p\u0159edstavit, \u017ee by bez n\u011bj m\u011bl nad\u00e1le \u017e\u00edt. Jak jen mohl zapomenout\u2026? Te\u010f, kdy\u017e Bill poklidn\u011b spal, mohl d\u00e1t prostor sv\u00fdm sv\u00edrav\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m. Odvr\u00e1til zrak od sp\u00edc\u00edho chlapce, jeho pohled zam\u00ed\u0159il k \u010dern\u00e9 lvici oddechuj\u00edc\u00ed na kobere\u010dku vedle postele. Oby\u010dejn\u011b by z\u016fstala vzh\u016fru s n\u00edm – a to byla dal\u0161\u00ed z v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 Tomovi vrtala hlavou. Jeho milovan\u00e1 lvice se posledn\u00ed dobou chovala prazvl\u00e1\u0161tn\u011b a uchov\u00e1vala si sv\u00e9 my\u0161lenky pouze pro sebe. Tom nedok\u00e1zal proniknout hradbou, kterou vytvo\u0159ila kolem sv\u00e9 mysli, nedok\u00e1zal se do n\u00ed vp\u00edt, jako to d\u0159\u00edve r\u00e1d d\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Palcem a ukazov\u00e1kem si prot\u0159el unaven\u00e9 o\u010di. Nepochyboval o tom, \u017ee se pot\u0159ebuje vyspat, ale z\u00e1rove\u0148 se je\u0161t\u011b necht\u011bl zvedat ze zem\u011b. Pot\u0159eboval p\u0159em\u00fd\u0161let, o v\u0161em. P\u0159ev\u00e1\u017en\u011b o tom, co zp\u016fsobilo jeho v\u00fdpadek. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co by to mohlo zap\u0159\u00ed\u010dinit\u2026 Pouze ona slabost, kter\u00e1 se mu vt\u00edrala do morku kost\u00ed, kdy\u017e nemohl naj\u00edt svoji milovanou La-ilu. Ani o n\u00ed v\u0161ak netu\u0161il, kde se tam vzala. D\u0159\u00edv La-ila mizela \u010dasto kv\u016fli potrav\u011b, kterou se vyd\u00e1vala hledat na vlastn\u00ed p\u011bst, ne\u017e zleniv\u011bla a zdomestikovala. Nikdy p\u0159edt\u00edm nereagoval tak p\u0159ehnan\u011b jako toho dne. V mysli se mu tvo\u0159ilo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 ot\u00e1zek, na kter\u00e9 nemohl nikde naj\u00edt odpov\u011bdi. Jen nerad se zvedal z podlahy, aby se polo\u017eil na velk\u00e9 l\u016f\u017eko vedle nic netu\u0161\u00edc\u00edho Billa.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Bill se probudil jako prvn\u00ed. Zalepen\u00fdma o\u010dkama zam\u017eoural do pokoje, kter\u00fd se ani v nejmen\u0161\u00edm nepodobal tomu jeho. Le\u017eel p\u0159ekryt\u00fd tlustou p\u0159ikr\u00fdvkou, pod kterou za\u010d\u00ednalo b\u00fdt nesnesiteln\u00e9 teplo, jak teplota okoln\u00edho ovzdu\u0161\u00ed postupn\u011b rostla. Nen\u00e1vid\u011bl vst\u00e1v\u00e1n\u00ed – nikdy se mu necht\u011blo z kr\u00e1sn\u011b vyh\u0159\u00e1t\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek, i kdy\u017e p\u0159i jeho vst\u00e1v\u00e1n\u00ed u\u017e bylo v pal\u00e1ci relativn\u011b teplo. P\u0159eto\u010dil se na druh\u00fd bok a set\u0159\u00e1sl tak ze sebe ruku, kter\u00e1 obj\u00edmala jeho pas. A\u017e kdy\u017e vl\u00e1\u010dn\u00e1 ruka dopadla na matraci, za\u010dal si pomalu spojovat v\u0161echno do sebe. To, \u017ee usnul v Tomov\u011b posteli, to, \u017ee le\u017e\u00ed v jeho pokoji, to, \u017ee jeho ruku shodil ze sv\u00e9ho pasu. Fakty poskl\u00e1dan\u00e9 za sebe do souvislost\u00ed mu vyvolaly na rtech \u00fasm\u011bv. Ihned si p\u0159ipadal odpo\u010dat\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdomil, kdo jej nejsp\u00ed\u0161 celou noc obj\u00edmal. Nepamatoval si v\u0161ak, \u017ee by Tom \u0161el sp\u00e1t z\u00e1rove\u0148 s n\u00edm, ba naopak, z\u016fst\u00e1val je\u0161t\u011b vzh\u016fru. Bill si pamatoval, jak sed\u011bl vedle postele a hladil ho ve vlasech, aby ho co nejrychleji ukol\u00e9bal k sp\u00e1nku.<\/p>\n

Za\u0161\u00e1tral rukou pod pe\u0159inou a nahmatal h\u0159bet Tomovy ruky. Letmo p\u0159ejel p\u0159es zhrublou k\u016f\u017ei na n\u011bm. Sledoval postupn\u011b se m\u011bn\u00edc\u00ed grimasy v Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e se p\u0159eto\u010dil na druh\u00fd bok a ruku polo\u017eil na pol\u0161t\u00e1\u0159 vedle hlavy. Bill se za\u0161klebil na jeho z\u00e1da, p\u0159es kter\u00e1 voln\u011b spadaly blon\u010fat\u00e9 a sv\u011btlehn\u011bd\u00e9 dredy. Jejich zabarven\u00ed Billovi mnohdy p\u0159ipom\u00ednalo barvu medu. Do stejn\u00e9 barvy ob\u010das p\u0159ech\u00e1zela i barva Tomov\u00fdch duhovek. V\u011bt\u0161inou tomu tak bylo, kdy\u017e ho net\u00ed\u017eily \u017e\u00e1dn\u00e9 zbyte\u010dn\u00e9 starosti a mohl si u\u017e\u00edvat \u017eivota. Bill ho letmo pohladil p\u0159es rameno a rozhodl se vst\u00e1t. P\u0159ekro\u010dil lvici, le\u017e\u00edc\u00ed mu v cest\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e pouze pootev\u0159ela oko, a posb\u00edral svoje v\u011bci. Tom mu p\u016fj\u010dil oble\u010den\u00ed na span\u00ed, aby nemusel chodit k sob\u011b. Rychle se p\u0159evl\u00e9kl a doufal, \u017ee ho na chodb\u011b nikdo nepotk\u00e1. Nepot\u0159eboval n\u011bkoho vid\u011bt – rozcuchan\u00fd, rozespal\u00fd a, jak zjistil p\u0159i pohledu do zrcadla, s v\u00fdrazn\u00fdm zarudl\u00fdm otlakem pol\u0161t\u00e1\u0159e na tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

Vycupital z Tomova pokoje a poklusem zam\u00ed\u0159il ke sv\u00fdm komnat\u00e1m. D\u011bkoval v\u0161em Boh\u016fm, kdy\u017e nenarazil na \u017eivou du\u0161i. Posadil se p\u0159ed kosmetick\u00fd stolek, na n\u011bm\u017e le\u017eel h\u0159eben, po kter\u00e9m u\u017e zoufale volaly jeho vlasy. Bl\u00ed\u017eila se hodina sn\u00eddan\u011b a on sp\u011bchal, aby p\u0159i\u0161el v\u010das. Byl r\u00e1d, \u017ee stihl z Tomov\u00fdch komnat odej\u00edt d\u0159\u00edv, ne\u017e ho n\u011bkter\u00fd ze slu\u017eebnictva p\u0159i\u0161el budit kv\u016fli sn\u00eddani. Kdyby je n\u011bkdo vid\u011bl spolu v tak d\u016fv\u011brn\u00e9 poloze, ur\u010dit\u011b by se po pal\u00e1ci roznesly klepy, o kter\u00e9 Bill skute\u010dn\u011b nest\u00e1l. Sta\u010dilo mu i to m\u00e1lo, kter\u00e9 ob\u010das zaslechl, kdy\u017e si ho n\u011bkte\u0159\u00ed rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u011b debatuj\u00edc\u00ed slou\u017e\u00edc\u00ed nev\u0161imli. S povzdechem proj\u00ed\u017ed\u011bl h\u0159eben dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy a sna\u017eil se soust\u0159edit na n\u011bco jin\u00e9ho. Na rtech se mu znovu rozlil bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv p\u0159i vzpom\u00ednce na tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 r\u00e1no.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Sn\u00eddani str\u00e1vil v tichosti j\u00eddeln\u00edho s\u00e1lu. Tom se k jeho sn\u00eddani nep\u0159ipojil. Jak mu pozd\u011bji slou\u017e\u00edc\u00ed sd\u011blili, star\u00fd l\u00e9\u010ditel, jeho\u017e vid\u011bl p\u0159edchoz\u00edho dne u Tomova pokoje, mu zak\u00e1zal do ob\u011bda opou\u0161t\u011bt pokoj. Pr\u00fd mu stoupla teplota a dolehly na n\u011bj d\u016fsledky v\u010derej\u0161\u00edho t\u011blesn\u00e9ho kolapsu. Billova n\u00e1lada se p\u0159i tom sd\u011blen\u00ed okam\u017eit\u011b zhor\u0161ila a klesla pod bod mrazu. Beztak za to mohl on, kdy\u017e ho ve\u010der zdr\u017eoval a z\u016fstal u n\u011bj p\u0159es noc. Se sv\u011b\u0161enou hlavou odch\u00e1zel ze s\u00e1lu a rozhodl se vyhledat \u00fat\u011bchu v konej\u0161iv\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e archivu. Jeho kroky si samy vyhledaly cestu tam.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se za n\u00edm zav\u0159ely t\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e, okam\u017eit\u011b se c\u00edtil l\u00e9pe. Vt\u00e1hl do sebe v\u016fni prachu, papyru a vyhasl\u00fdch sv\u00edc\u00ed. Automaticky zam\u00ed\u0159il k \u010d\u00edt\u00e1rn\u011b a zap\u00e1lil sv\u00ed\u010dky. Necht\u011blo se mu \u010d\u00edst, proto se jen posadil a zav\u0159el o\u010di. Natahoval do sebe atmosf\u00e9ru kolem sebe. Rozv\u00ed\u0159en\u00e9 my\u0161lenky divoce poletuj\u00edc\u00ed jeho hlavou se kone\u010dn\u011b za\u010d\u00ednaly uklid\u0148ovat, stejn\u011b jako on.<\/p>\n

„Nikdy jsem ani v nejmen\u0161\u00edm netu\u0161il, jak moc m\u016f\u017ee b\u00fdt zaj\u00edmav\u00e9 zav\u00edtat ob\u010das mezi svitky. Asi u\u017e ch\u00e1pu, co n\u011bkte\u0159\u00ed vid\u00ed na tomhle archivu.“ Bill znovu rozt\u00e1hl rty do \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Anisi,“ pousm\u00e1l se, ale o\u010di neotev\u0159el. P\u0159edstavoval si otrok\u00e1\u0159e, jak stoj\u00ed op\u0159en\u00fd o op\u011bradlo \u017eidle naproti n\u011bmu a svaly na pa\u017e\u00edch se mu znateln\u011b r\u00fdsuj\u00ed pod sn\u011bd\u011b op\u00e1lenou k\u016f\u017e\u00ed. I na jeho tv\u00e1\u0159i hr\u00e1l v Billov\u00fdch p\u0159edstav\u00e1ch \u00fasm\u011bv a jeho temn\u011b zabarven\u00e9 o\u010di pozorovaly Billa s v\u00fdrazem, kter\u00fd Bill nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b identifikovat. Obo\u010d\u00ed se mu st\u00e1hlo hlubok\u00fdm p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm, jak se pr\u00e1v\u011b tento v\u00fdraz dostal do Anisov\u00fdch o\u010d\u00ed v jeho p\u0159edstav\u00e1ch.<\/div>\n
Otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval se na otrok\u00e1\u0159e strnul\u00e9ho p\u0159esn\u011b v takov\u00e9 poloze, v jak\u00e9 si ho p\u0159edstavoval.<\/div>\n
„Tr\u00e1v\u00ed\u0161 zde hodn\u011b \u010dasu, \u017ee?“ zeptal se otrok\u00e1\u0159 a posadil se na \u017eidli, o kterou se je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed op\u00edral.<\/div>\n
„V\u011bnuji se studiu,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„A jde ti to?“<\/div>\n
„Posledn\u00ed dobou mi moc nejde soust\u0159edit se,“ p\u0159iznal Bill. Prstem krou\u017eil po desce stolku mezi nimi a sledoval jeho pohyby, vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed neviditeln\u00e9 obrazce. S\u00e1m dob\u0159e v\u011bd\u011bl, pro\u010d mu studium nejde – v jeho hlav\u011b poletovalo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 my\u0161lenek nad jeho vztahem s Tomem, ne\u017e aby to dok\u00e1zal. Fara\u00f3n se mu dostal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hluboko pod k\u016f\u017ei.<\/p>\n

„Vybral sis u\u017e cestu, kterou se jednou vyd\u00e1\u0161?“ zeptal se otrok\u00e1\u0159. Ot\u00e1zka Billa zasko\u010dila. Nikdy nad t\u00edm ani neuva\u017eoval, necht\u011bl se st\u00e1t kn\u011bzem. N\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee Bohov\u00e9 by s n\u00edm nedok\u00e1zali b\u00fdt spokojen\u00ed. Skute\u010dn\u011b nest\u00e1l o to, aby proti Igdaru obr\u00e1tili svoji zlov\u011bstnou moc jen kv\u016fli tomu, \u017ee je urazil. Zat\u00edm si nebyl jist\u00fd ani jednou z cest, kterou mu jeho cejch dovoloval, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee k Tomovi t\u00edhne daleko v\u00edce, i kdy\u017e studium n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed bylo tak\u00e9 velice zaj\u00edmav\u00e9 a p\u0159in\u00e1\u0161elo mu mnohdy ne\u010dekan\u00e9 poznatky.<\/div>\n

„Nechci se st\u00e1t kn\u011bzem,“ zahuhlal Bill a d\u00e1l p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prstem po d\u0159ev\u011b. Rad\u0161i sledoval prst, ne\u017e aby se musel pod\u00edvat na Anise. Nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt p\u0159\u00edmo, proto\u017ee si s\u00e1m nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd. M\u011bl Toma r\u00e1d, to ano, ale sta\u010dilo to?<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by se to dalo n\u011bjak obej\u00edt, naj\u00edt skulinu, v\u00ed\u0161?“ zeptal se s nad\u011bj\u00ed v hlase Anis. Dlouho do noci p\u0159em\u00fd\u0161lel o Billov\u011b osudu.<\/div>\n
„Zat\u00edm nechci nic hledat,“ \u0161pitl Bill.<\/p>\n

Bezd\u011bky si vzpomn\u011bl na Tom\u016fv hn\u011bv, kdy\u017e vid\u011bl jizvy na jeho b\u0159i\u0161e. Rozhodl se zm\u011bnit t\u00e9ma.<\/div>\n

„Anisi, zodpov\u00edte mi jednu ot\u00e1zku? Pravdiv\u011b?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, ptej se. Pokud budu zn\u00e1t odpov\u011b\u010f,“ usm\u00e1l se p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b a Bill chv\u00edli pochyboval o tom, jestli se v\u016fbec m\u00e1 pt\u00e1t.<\/div>\n
„Dok\u00e1zal\u2026 dok\u00e1zal byste m\u011b zab\u00edt?“ zeptal se a c\u00edtil bodnut\u00ed u srdce, kdy\u017e ot\u00e1zku vyslovil nahlas. Pokud otrok\u00e1\u0159e p\u0159ekvapil, nedal to na sob\u011b zn\u00e1t. Jeho tv\u00e1\u0159 zkamen\u011bla a prom\u011bnila se v neprostupnou masku.<\/div>\n
„Ne, nedok\u00e1zal bych to,“ odpov\u011bd\u011bl skoro \u0161eptem. „Bolelo m\u011b u\u017e jen b\u00edt t\u011b. Zab\u00edt bych t\u011b nedok\u00e1zal, i kdyby mi to bylo na\u0159\u00edzeno. Rad\u0161i bych se s\u00e1m stal otrokem, ne\u017e abych n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blal. Nena\u0161el bych dostatek sil\u2026“ Jeho \u0161epot pohasl do ztracena. Bill k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. V jeho o\u010d\u00edch zahl\u00e9dl z\u00e1blesk n\u011b\u010deho, co ho p\u0159esv\u011bd\u010dilo o tom, \u017ee mluv\u00ed jen a pouze pravdu. Nec\u00edtil v\u0161ak pocit zadostiu\u010din\u011bn\u00ed, o kter\u00e9m myslel, \u017ee se dostav\u00ed hned, jak se p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee m\u011bl pravdu on.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal se m\u00edsto toho, aby se za\u010dal radovat se sv\u00e9ho nepodstatn\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad Tomem.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie To nejhez\u010d\u00ed r\u00e1no Bill z\u016fstal v Tomov\u00fdch komnat\u00e1ch p\u0159es noc. Je\u0161t\u011b nikdy se nestalo, \u017ee by to ud\u011blal, ale tentokr\u00e1t c\u00edtil, \u017ee nem\u00e1 pot\u0159ebnou s\u00edlu na to, aby ode\u0161el. Tom ho nechal sp\u00e1t ve sv\u00e9 posteli, zat\u00edmco on s\u00e1m dlouho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6447","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6447","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6447"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6447\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6447"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6447"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6447"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}