{"id":6450,"date":"2012-05-28T18:00:00","date_gmt":"2012-05-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6432"},"modified":"2012-05-28T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-28T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/28\/novel-of-dreams-my-nightmare-9\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 9."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
Kdy\u017e jsem se probudil, slun\u00ed\u010dko u\u017e sv\u00edtilo do okna. Jak\u00fdm v\u0161ak bylo m\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee le\u017e\u00edm na Billovi. Nevzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee bych na n\u011bm us\u00ednal, ale mo\u017en\u00e1 si m\u011b na sebe s\u00e1m polo\u017eil. T\u0159eba je tak zkr\u00e1tka zvykl\u00fd. J\u00e1 si nic nepamatuju, nev\u00edm, jak tohle v\u0161echno d\u0159\u00edv prob\u00edhalo, jak\u00fd jsme m\u011bli vztah. No jo\u2026 Nebudu nad t\u00edm rad\u011bji p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/em><\/div>\n
Opatrn\u011b jsem se z n\u011bj zvednul. Necht\u011bl jsem ho probudit, nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed poka\u017ed\u00e9 takhle dlouho. Vsad\u00edm se, \u017ee poka\u017ed\u00e9 spal do ob\u011bda a j\u00e1 ho sledoval, jak sp\u00ed. Hah, ale je v\u00e1\u017en\u011b roztomil\u00fd. Dob\u0159e jsem si um\u011bl vybrat.<\/em><\/p>\n

Kdy\u017e jsem vylezl z postele, do\u0161el jsem ke sk\u0159\u00edni, kterou jsem n\u00e1sledn\u011b otev\u0159el. Prohr\u00e1bnul jsem p\u00e1r v\u011bc\u00ed, ale nic se mi nezal\u00edbilo. V\u0161echno to bylo upnut\u00e9, mal\u00e9, v\u00fdst\u0159edn\u00ed a\u2026 Billovo. Tak jsem zase sk\u0159\u00ed\u0148 zav\u0159el a otev\u0159el tu druhou, kde jsem v\u010dera na\u0161el v\u011bci na span\u00ed. Ah, \u017ee by? Tohle u\u017e vypad\u00e1 l\u00edp.<\/em> Vyt\u00e1hl jsem boxerky a prvn\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 se mi zal\u00edbily v\u010detn\u011b b\u00edl\u00e9 mikiny. Nem\u00e1m a\u017e tak \u0161patn\u00fd styl. V\u0161echno voln\u00fd, zna\u010dkov\u00fd\u2026 Hm, aspo\u0148 si v tom nebudu ma\u010dkat koule. Div\u00edm se, \u017ee Bill z t\u011bch jeho kalhot je\u0161t\u011b nen\u00ed impotent, ale\u2026 no, j\u00e1 to vlastn\u011b ani nev\u00edm. T\u0159eba je. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct.<\/em><\/p>\n

Rad\u011bji jsem se odebral do koupelny. Tam jsem se zav\u0159el a vykonal hygienu. Pou\u017e\u00edval jsem stejn\u00e9 v\u011bci jako v\u010dera ve\u010der bez ohledu na to, zda jsou moje nebo ne. Kdy\u017e jsem byl hotov\u00fd, prohl\u00e9dl jsem se je\u0161t\u011b v zrcadle na chodb\u011b a usoudil, \u017ee takhle vypad\u00e1m dob\u0159e. Spokojen\u011b jsem za\u0161el do kuchyn\u011b, abych si ulovil n\u011bco dobr\u00e9ho k sn\u00eddani. Jakmile jsem v\u0161ak otev\u0159el sp\u00ed\u017e a lednici, netrvalo dlouho a op\u011bt jsem oboje zav\u0159el. N\u011bjak mi nic z t\u011bch v\u011bc\u00ed nebylo po chuti. Cht\u011blo by to nakoupit n\u011bco \u010derstv\u00e9ho a dobr\u00e9ho.<\/em> Vlastn\u011b bych mohl zaj\u00edt do kr\u00e1mu, ur\u010dit\u011b potrv\u00e1, ne\u017e se ten sp\u00e1\u010d vzbud\u00ed. Mohl bych mu ud\u011blat alespo\u0148 drobnou radost.<\/em> S\u00e1m pro sebe k\u00fdvnu, odeberu se do chodby a najdu Billovu kabelu i s pen\u011b\u017eenkou. Snad se nebude zlobit, kdy\u017e si vezmu n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze. Nav\u00edc pro to m\u00e1m dobr\u00fd d\u016fvod. Chci uspokojit jeho chut\u011b a hlad.<\/em> Vzal jsem si jen 10\u20ac, necht\u011bl jsem kupovat v\u00e1\u017en\u011b nic drah\u00e9ho, ale \u010dlov\u011bk nikdy nev\u00ed, co se mu zal\u00edb\u00ed. Str\u010dil jsem si pen\u00edze do kapsy, jeliko\u017e jsem nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed zd\u00e1n\u00ed, kam se pod\u011bly v\u0161echny m\u00e9 v\u011bci, a z v\u011b\u0161\u00e1\u010dku jsem si vzal jeden z kl\u00ed\u010d\u016f. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee mi jeden pat\u0159\u00ed. Pak u\u017e jsem se jen obul a ti\u0161e za sebou zav\u0159el dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Okol\u00ed jsem prozat\u00edm moc neznal, ale jeliko\u017e u\u017e jsem u Billa p\u00e1rkr\u00e1t byl, m\u011bl jsem p\u0159edstavu, kde zhruba co je. V\u00edm, \u017ee kdy\u017e jsme sem p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli, na rohu byla n\u011bjak\u00e1 pek\u00e1rna. Tam ur\u010dit\u011b budou m\u00edt n\u011bjak\u00e9 \u010derstv\u00e9 pe\u010divo. Docela jsem se cestou loudal. Prohl\u00ed\u017eel jsem si okol\u00ed ve snaze, \u017ee bych si mohl na n\u011bco vzpomenout, ale marn\u011b. V\u0161echno mi to bylo pov\u011bdom\u00e9, jako n\u011bjak\u00e9 deja vu, av\u0161ak nic bli\u017e\u0161\u00edho se mi nevybavilo.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el do peka\u0159stv\u00ed, jen jsem pozdravil a rozhl\u00e9dl se. Hned se mi zal\u00edbily koblihy m\u00e1\u010den\u00e9 v barevn\u00e9 polev\u011b, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 rolky a croissanty.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 j\u00e1 bych si vzal 4 ty m\u00e1\u010den\u00e9 koblihy v t\u00e9 barevn\u00e9 polev\u011b, od ka\u017ed\u00e9 jednu. Tu modrou, r\u016f\u017eovou, \u017elutou a hn\u011bdou. Pak bych si vzal\u2026 hmmm\u2026 Dv\u011b ty \u010dokol\u00e1dov\u00e9 rolky a \u010dty\u0159i croissanty. Dva \u010dokol\u00e1dov\u00e9 a dva jahodov\u00e9,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m pan\u00ed za pultem. P\u00e1ni, nev\u011b\u0159il bych, jak je p\u011bkn\u00e9 mluvit s ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem.<\/em><\/div>\n
„A to v\u0161echno sn\u00edte s\u00e1m, chlap\u010de?“ zasm\u011bje se postar\u0161\u00ed pan\u00ed, kter\u00e1 m\u011b obsluhovala, zat\u00edmco mi d\u00e1vala do t\u0159\u00ed pap\u00edrov\u00fdch pytl\u00edk\u016f moji objedn\u00e1vku.<\/div>\n
„N\u00e9, n\u00e9, to n\u00e9,“ zasm\u011bji se. „Je to i pro Billa,“ usm\u011bji se p\u0159i jeho jm\u00e9n\u011b.<\/div>\n
„Bill?“ usm\u011bje se vl\u00eddn\u011b, kdy\u017e si v\u0161imne m\u00fdch rozpak\u016f.<\/div>\n
„No, on\u2026 bydl\u00ed tady kousek. Je vysok\u00fd, huben\u00fd, maluje se a\u2026 takov\u00e9 prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed stvo\u0159en\u00ed,“ zasm\u011bji se.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, jak\u00e9ho mysl\u00edte. \u010casto si tu kupuje latte\u2026 Vlastn\u011b kupoval, kdy\u017e jezd\u00edval r\u00e1no brzy do pr\u00e1ce. U\u017e dlouho jsem ho tu ale nevid\u011bla. Jste jeho p\u0159\u00edtel?“ zaj\u00edm\u00e1 se.<\/p>\n

No, nic j\u00ed do toho nen\u00ed, ale tak\u2026 l\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e o n\u011bm m\u016f\u017eu mluvit. M\u00e1m ho r\u00e1d\u2026 I kdy\u017e si nepamatuju, co mezi n\u00e1mi bylo. Je na m\u011b moc hodn\u00fd a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je mezi n\u00e1mi n\u011bco siln\u00e9ho. Jen to v sob\u011b mus\u00edm zase naj\u00edt.<\/p>\n

<\/em> „No\u2026 prakticky jo, ale\u2026 je to slo\u017eit\u00fd,“ pousm\u011bji se.<\/div>\n

„Aha, promi\u0148te, nic mi do toho nen\u00ed. Tady to je,“ zasm\u011bje se a polo\u017e\u00ed mi na pult zabalen\u00e9 pytl\u00edky.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, d\u011bkuju. A\u2026 vzal bych si teda je\u0161t\u011b to latt\u00e9 pro n\u011bj. Nebyl jsem si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli ho pije,“ brouknu. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee ho jednou nebo dvakr\u00e1t pil, ale nep\u0159i\u0161lo mi, \u017ee by ho m\u011bl a\u017e tak moc r\u00e1d. Ale mo\u017en\u00e1 ho pije po r\u00e1nu. Nikdy jsem s n\u00edm takhle brzy r\u00e1no nebyl. No\u2026 brzy, je u\u017e 10.<\/em><\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, vte\u0159inku,“ k\u00fdvne s \u00fasm\u011bvem. Pok\u00fdv\u00e1m hlavou, op\u0159u se nap\u016fl o pult a trp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1m. Je tu teplo a kr\u00e1sn\u011b to tu von\u00ed, tak na\u010d posp\u00edchat. Kdy\u017e latt\u00e9 bylo hotov\u00e9, kel\u00edmek uzav\u0159ela a podala mi ho.<\/div>\n
„Tak tady to je.“<\/div>\n
„D\u011bkuju mockr\u00e1t,“ pod\u00edv\u00e1m se na kasu a pod\u00e1m j\u00ed pen\u00edze. Pot\u00e9, co mi vr\u00e1tila nazp\u011bt, hodil jsem pen\u00edze do kapsy, pobral s\u00e1\u010dky do jedn\u00e9 ruky, do druh\u00e9 vzal Bill\u016fv obl\u00edben\u00fd n\u00e1poj a s rozlou\u010den\u00edm jsem opustil peka\u0159stv\u00ed.<\/p>\n

Snad mu ud\u011bl\u00e1m alespo\u0148 malou radost. Chci mu to v\u0161echno n\u011bjak oplatit. Ud\u011blal toho pro m\u011b tolik a\u2026 Dob\u0159e, p\u0159izn\u00e1m se. Stra\u0161n\u011b se mi l\u00edb\u00ed, kdy\u017e se na m\u011b tak sladce usm\u00edv\u00e1 t\u00edm sv\u00fdm l\u00e1skypln\u00fdm pohledem. Je to n\u00e1dhern\u00fd\u2026 On je n\u00e1dhern\u00fd\u2026<\/p>\n

<\/em> Chvilku mi trvalo, ne\u017e jsem na\u0161el spr\u00e1vn\u00fd vchod. Nebyl jsem si jist\u00fd t\u0159emi. Proto jsem do ka\u017ed\u00e9ho z\u00e1mku vyzkou\u0161el kl\u00ed\u010d a tam, do kter\u00e9ho pasoval, tam jsem bydlel. P\u0159ivolal jsem v\u00fdtah, a pot\u00e9, co jsem vyjel nahoru, do\u0161el jsem ke dve\u0159\u00edm od na\u0161eho bytu. Doufal jsem, \u017ee Bill bude st\u00e1le sp\u00e1t a j\u00e1 ho budu moct sm\u011bt probudit p\u0159ekr\u00e1snou v\u016fn\u00ed hork\u00e9ho latt\u00e9. N\u011bjakou dobu jsem z\u00e1pasil s kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku, jeliko\u017e jsem m\u011bl pln\u00e9 ruce. Nakonec jsem si polo\u017eil kel\u00edmek, odemkl a ve\u0161el. Je\u0161t\u011b jsem kel\u00edmek sebral a nohou za sebou zav\u0159el. V naprost\u00e9 tichosti jsem se zul. Kdy\u017e jsem ale zahl\u00e9dl, \u017ee dve\u0159e do lo\u017enice jsou otev\u0159en\u00e9, dovt\u00edpil jsem se, \u017ee u\u017e nejsp\u00ed\u0161 nesp\u00ed. Ov\u0161em chvilku pot\u00e9 se vy\u0159\u00edtil z ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/p>\n

„Tomi,“ vydechnul, jako by pr\u00e1v\u011b spat\u0159il Boha. Byl cel\u00fd rozechv\u011bl\u00fd. O\u010di m\u011bl opuchl\u00e9. Co se stalo?<\/em><\/div>\n

„Ahm\u2026“ vydechnu. „Ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161eptne a nahlas vydechne. „Kde-kde jsi byl?“<\/div>\n
„Um\u2026 no\u2026“ pod\u00edv\u00e1m se ke sv\u00fdm ruk\u00e1m, „v peka\u0159stv\u00ed. Cht\u011bl jsem\u2026 ti koupit n\u011bco \u010derstv\u00e9ho a m\u011bl jsem taky na n\u011bco chu\u0165. A\u2026 taky jsem ti koupil latt\u00e9,“ polknu a st\u00e1le ho pozoruji. „Co se stalo?“<\/div>\n
Najednou se na jeho tv\u00e1\u0159i rozjasnil lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. „Jsi moc hodn\u00fd, d\u011bkuju ti,“ za\u0161ept\u00e1 a dojde ke mn\u011b. „J\u00e1 se jen b\u00e1l, kde jsi, v\u00ed\u0161. M\u011bl jsem strach, jestli se ti n\u011bco nestalo,“ p\u0159izn\u00e1. Ach, b\u00e1l se o m\u011b\u2026 To se stalo.<\/em><\/div>\n
Provinile sklon\u00edm pohled. „Promi\u0148, j\u00e1\u2026 myslel jsem, \u017ee je\u0161t\u011b bude\u0161 sp\u00e1t a p\u0159ekvap\u00edm t\u011b.“<\/div>\n
„Ne, neomlouvej se, to j\u00e1 se omlouv\u00e1m. Jen jsem se polekal,“ pohlad\u00ed m\u011b zlehka po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ahm a\u2026 promi\u0148, vzal jsem si od tebe pen\u00edze,“ kousnu se do rtu. Podzvedne mi tro\u0161ku hlavu.<\/div>\n
„A to je \u0161patn\u011b? Ne, za to se neomlouvej, to je spr\u00e1vn\u00e9,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 Nev\u00edm, jak to mezi n\u00e1mi d\u0159\u00edv tady chodilo, tak nechci, aby ses zlobil, v\u00ed\u0161. Ten zbytek ti d\u00e1m hned, jak budu m\u00edt voln\u00fd ruce. Nasn\u00edd\u00e1\u0161 se teda se mnou?“ pod\u00edv\u00e1m se mu s \u00fasm\u011bvem do o\u010d\u00ed. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm na ty barevn\u00e9 kobl\u00ed\u017eky.<\/em><\/div>\n
„Nic mi ned\u00e1\u0161,“ zacul\u00ed se. „A ano, nasn\u00edd\u00e1m. To latt\u00e9 hrozn\u011b p\u011bkn\u011b von\u00ed,“ zalibuje si.<\/div>\n
„Jo? Ta pan\u00ed mi \u0159\u00edkala, \u017ee sis ho d\u0159\u00edv kupoval, kdy\u017e jsi jezdil brzy do pr\u00e1ce. Tak jsem ti ho vzal,“ p\u0159izn\u00e1m. Pov\u011bs\u00edm kl\u00ed\u010de na v\u011b\u0161\u00e1k a odejdu do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„To ti \u0159\u00edkala naprostou pravdu,“ p\u0159ijde za mnou do kuchyn\u011b. „A co sis koupil pro sebe, hm?“<\/div>\n
„To hned uvid\u00ed\u0161,“ zasm\u011bji se. „Koupil jsem toho hodn\u011b, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee po r\u00e1nu m\u00e1\u0161 takov\u00fd hlad jako j\u00e1.“<\/div>\n
„J\u00e1 to zjist\u00edm,“ popl\u00e1c\u00e1 se po b\u0159i\u0161e s \u00fasm\u011bvem. „Ale moc toho asi nesn\u00edm. Nejsem zvykl\u00fd po r\u00e1nu hned hodn\u011b j\u00edst,“ p\u0159izn\u00e1 se.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 t\u011b to nau\u010d\u00edm. Pot\u0159ebuje\u0161 tro\u0161ku vykrmit. M\u00e1\u0161 nohy huben\u00fd jako pavouk,“ \u0161\u0165ouchnu do n\u011bj pobaven\u011b bokem. Polo\u017e\u00edm mu latt\u00e9 na st\u016fl a pot\u00e9 rozbal\u00edm s\u00e1\u010dky.<\/p>\n

„Mohl bys mi vyndat tal\u00ed\u0159?“<\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, hned,“ dojde hned pro dva tal\u00ed\u0159ky a donese mi je. „A ne, nem\u00e1m nohy jako pavouk,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Ale m\u00e1\u0161. Pod\u00edvej se, jak je m\u00e1\u0161 huben\u00fd,“ pl\u00e1cnu ho se sm\u00edchem po stehn\u011b.<\/div>\n
„Ale jdi ty,“ usm\u011bje se sladce. Vezme si latt\u00e9 a p\u0159ivon\u00ed si k n\u011bmu.<\/div>\n
„Tro\u0161ku ti steh\u00fdnka vykrm\u00edme. A zadek taky,“ zasm\u011bji se. „Pozor,“ p\u0159ichyt\u00edm ho za boky, aby se mi nepletl v cest\u011b, a pot\u00e9 nand\u00e1m pe\u010divo na tal\u00ed\u0159ky. Je tak vysok\u00fd a huben\u00fd, \u017ee m\u00e1m skoro strach, aby se mi nezlomil, jak ho chyt\u00edm.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 se tu nechci motat,“ zvedne ruce na znamen\u00ed, \u017ee je nevinen. „\u017d\u00e1dn\u00fd vykrmov\u00e1n\u00ed nebude. Jak to je, tak to je,“ zasm\u011bje se. Pche, to se uvid\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ale ku\u0161. Se\u0161 m\u016fj, tak si t\u011b vykrm\u00edm podle sv\u00e9ho,“ u\u0161kl\u00edbnu se. Vezmu hned koblihu s modrou polevou a p\u0159istr\u010d\u00edm mu ji k puse. „Hami\u2026“ Je\u0161t\u011b ho nakonec budu u\u010dit j\u00edst.<\/em> Z\u016fstane se na m\u011b d\u00edvat. Jeho pohled je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, pronikav\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 d\u011bkovn\u00fd. Po chvilce se ale zacul\u00ed a pootev\u0159e tro\u0161ku pusu. „Snad nechce\u0161, abych t\u011b krmil jako mimino,“ brouknu s \u00fasm\u011bvem, p\u0159i\u010dem\u017e ho pozoruji, jak ukusuje prvn\u00ed kousek.<\/div>\n
„Mm, m\u016f\u017ee\u0161,“ zacul\u00ed se a ukousne si. „Je moc dobr\u00e1,“ pochv\u00e1l\u00ed a ot\u0159e si koutky. Te\u010f bych mu dal pusu\u2026 Chmpf\u2026<\/p>\n

<\/em> Usm\u011bji se, tak\u00e9 si kousnu a pok\u00fdv\u00e1m hlavou na souhlas. „Jakou zkus\u00edme te\u010f? \u017dlutou?“<\/div>\n

„Jo, \u017elutou,“ broukne a u\u017e otev\u00edr\u00e1 pusu. Vezmu do druh\u00e9 ruky \u017elutou, p\u0159istoup\u00edm a\u017e k n\u011bmu a d\u00e1m mu ji ochutnat. S pootev\u0159enou pusou ho sleduji. Takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed siln\u00fd cit\u2026 Ochutnat jeho rty\u2026 Pol\u00edbit ho\u2026 Pohladit ho\u2026 C\u00edtit jeho v\u016fni a obejmout ho\u2026<\/em> Kous\u00ed\u010dek si ukousne, hned sousto sn\u00ed a ol\u00edzne si n\u00e1sledovn\u011b rty. Vezme mi koblihu z ruky a s\u00e1m mi ji d\u00e1 k puse. S \u00fasm\u011bvem si ukousnu a zav\u0159u o\u010di, abych si pln\u011b mohl vychutnat chu\u0165.<\/div>\n
„Mmhh, tahle je lep\u0161\u00ed ne\u017e ta modr\u00e1,“ zkonstatuji s plnou pusou a u\u017e beru do ruky r\u016f\u017eovou koblihu, kterou mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed str\u010d\u00edm pobaven\u011b k puse.<\/div>\n
„U\u017e m\u00e1m dost,“ vydechne se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, \u017e\u00e1dn\u00fd takov\u00fd. Pod\u00edvej se, kolik jsem toho koupil. V\u0161echno spolu ochutn\u00e1me, \u0161up,“ zasm\u011bji se. Ochutn\u00e1m tak\u00e9 koblihu s r\u016f\u017eovou polevou a odlo\u017e\u00edm ji. Bill sice st\u00e1le n\u011bco k\u0148oural, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee, ale nakonec se mi do n\u011bj povedlo nacpat od v\u0161eho trochu. J\u00e1 jsem si na tom mimochodem moc pochutnal.<\/p>\n

Kdy\u017e u\u017e se odebral ke sv\u00e9mu latt\u00e9, usadil jsem se na linku a vychutn\u00e1val jsem si \u010dokol\u00e1dovou rolku. Bylo mi jedno, \u017ee m\u00e1m od \u010dokol\u00e1dy i prsty. Bylo to v\u00fdte\u010dn\u00fd. P\u0159istihl jsem ho, jak m\u011b sleduje a ti\u0161e se sm\u011bje. Napil se tro\u0161ku latt\u00e9, viditeln\u011b rychle polknul a zase se zasm\u00e1l.<\/div>\n

„Nesm\u011bj se mi. B\u016fhv\u00ed, jak dlouho jsem nem\u011bl n\u011bco tak v\u00fdte\u010dn\u00e9ho,“ ot\u0159u si se sm\u00edchem pusu od \u010dokol\u00e1dy a zavrt\u00edm se.<\/div>\n
„Kdy\u017e ty jsi tak rozko\u0161n\u00fd,“ zacul\u00ed se. „Jen papej, papej,“ zvedne se a dojde ke mn\u011b. Usm\u011bji se a d\u00e1l spokojen\u011b j\u00edm. Jen po o\u010dku ho sleduji. To by m\u011b zaj\u00edmalo, co chce ud\u011blat. Obejmout m\u011b? D\u00e1t mi pusu?<\/em><\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00ed\u0161 tomu, \u017ee m\u00e1\u0161 tu \u010dokol\u00e1du i na tv\u00e1\u0159i?“ zasm\u011bje se a set\u0159e mi ji jemn\u011b prstem.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161, \u017ee v\u011b\u0159\u00edm?“ zamuml\u00e1m se sm\u00edchem a doj\u00edm posledn\u00ed sousto.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d,“ usm\u011bje se. „Pros\u00edm t\u011b, dovol mi ti to ut\u0159\u00edt,“ sm\u011bje se.<\/div>\n
„V\u0161ak se neptej a klidn\u011b mi to set\u0159i. B\u016fhv\u00ed, co jsme spolu v\u0161echno d\u0159\u00edv d\u011blali,“ nastav\u00edm mu tv\u00e1\u0159 a \u010dek\u00e1m. Tro\u0161ku se zaseknul, ale nakonec se nevinn\u011b usm\u00e1l. Hned mi to za\u010dal jemn\u011b ot\u00edrat. M\u011bl u toho pootev\u0159en\u00e9 rty, jak se soust\u0159edil. Ti\u0161e jsem ho p\u0159i tom pozoroval.<\/p>\n

Zn\u00e1m ho u\u017e jakou dobu, i kdy\u017e si to nepamatuju. Ale od t\u00e9 chv\u00edle, co za mnou p\u0159i\u0161el do l\u00e9\u010debny, v\u00edm, \u017ee je mezi n\u00e1mi siln\u00fd cit. V\u00edm, \u017ee je n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 m\u011b zakopan\u00fd, a tak\u00e9 v\u00edm, \u017ee jednoho dne ho op\u011bt o\u017eiv\u00edm, proto\u017ee u\u017e te\u010f c\u00edt\u00edm, jak zase s\u00edl\u00ed. I kdybych si nevzpomn\u011bl, chci b\u00fdt pr\u00e1v\u011b s n\u00edm. Cht\u011bl bych s n\u00edm za\u010d\u00edt znovu. Nebyli jsme spolu tak \u0161\u0165astn\u00ed p\u0159ece jenom tak. Museli jsme si b\u00fdt souzeni. St\u00e1le si mus\u00edme b\u00fdt souzeni\u2026 Kdyby se to v\u0161echno nestalo, b\u016fhv\u00ed, kde bychom te\u010f byli a co bychom spolu d\u011blali\u2026<\/p>\n

<\/em> Po chvilce se usm\u00e1l se slovem: „Hotovo.“<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ \u0161eptnu s pohledem upnut\u00fdm k jeho mandlov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Za nic, Tomi,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l a ol\u00edznul si rty. St\u00e1hnu rty k sob\u011b a d\u00e1l si ho ml\u010dky prohl\u00ed\u017e\u00edm. Vsad\u00edm se, \u017ee d\u0159\u00edv tyhle tich\u00e9 chvilky nenastaly, a pokud ano, jsem si jist\u00fd, \u017ee jsme v\u011bd\u011bli, \u010d\u00edm je zaplnit.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b hlad?“ uji\u0161\u0165uje se.<\/div>\n
„Mm-mm,“ zavrt\u00edm nepatrn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e, a kakao, d\u00e1\u0161 si?“ usm\u011bje se sladce. Ten jeho \u00fasm\u011bv\u2026<\/em><\/div>\n
„Ne, ne, d\u00edky.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou a poklid\u00ed n\u011bjak\u00e9 drobnosti na lince. V\u0161echno nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee bych si mohl vzpomenout, tak pro\u010d se po\u0159\u00e1d nic ned\u011bje? J\u00e1 si pot\u0159ebuju vzpomenout. Kv\u016fli n\u011bmu\u2026 Pros\u00edm\u2026<\/em> Nejprve jsem ho sledoval, ale pot\u00e9 jsem za\u010dal l\u00e9zt dol\u016f, abych mu nep\u0159ek\u00e1\u017eel.<\/div>\n
„Ne, ne, jen se\u010f,“ usm\u011bje se a p\u0159ilo\u017e\u00ed mi dla\u0148 na stehno na znamen\u00ed, abych z\u016fstal. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m jeho doteku mnou projede vlna horka a podivn\u011b m\u011b za\u0161imr\u00e1 v podb\u0159i\u0161ku. N\u011b\u017en\u011b ho za tu ruku chyt\u00edm a sev\u0159u ji ve sv\u00fdch tepl\u00fdch dlan\u00edch. Chci si jen vzpomenout a zase \u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot. Copak chci tak moc?<\/em> Oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b \u00fapln\u011b a vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u011bje. Jen lehce m\u011b prsty pohlad\u00ed.<\/p>\n

„Chci si kone\u010dn\u011b vzpomenout,“ vydechnu se sklon\u011bnou hlavou.<\/div>\n

„J\u00e1 ti to v\u011b\u0159\u00edm. Vzpomene\u0161 si, jen\u2026 tomu dej \u010das,“ \u0161eptne mi a dojde bl\u00ed\u017e ke mn\u011b.<\/div>\n
„Nechci po\u0159\u00e1d jenom \u010dekat. Chci zp\u00e1tky sv\u016fj \u017eivot,“ sleduji jeho triko.<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jak r\u00e1d bych ti ho vr\u00e1til,“ sklop\u00ed pohled tak\u00e9, ale ruku mi stiskne.<\/div>\n
„D\u011blal bych v\u011bci, kter\u00e9 te\u010f d\u011blat nem\u016f\u017eu\u2026“ za\u0161ept\u00e1m sp\u00ed\u0161 pro sebe.<\/div>\n
„\u2026a to jak\u00e9?“ po\u0161ept\u00e1 mi. Vzhl\u00e9dnu k jeho o\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Plno v\u011bc\u00ed\u2026“ pokr\u010d\u00edm neur\u010dit\u011b rameny a pousm\u011bji se. Pohled mi sklouzne k jeho rt\u016fm. M\u00e1 je pootev\u0159en\u00e9. Jsou tak pln\u00e9, sametov\u00e9\u2026 Vzpom\u00edn\u00e1m si na jejich m\u011bkkost, kdy\u017e m\u011b l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159. Cht\u011bl bych\u2026 je ochutnat.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ p\u00edpne potichu. Nejsp\u00ed\u0161 bych na n\u011bj nem\u011bl tak p\u0159ipitom\u011ble z\u00edrat. Mus\u00edm vypadat d\u011bsn\u011b a ur\u010dit\u011b je to n\u00e1padn\u00fd.<\/em> Odtrhnu zrak od jeho rt\u016f, nevinn\u011b vzhl\u00e9dnu k jeho o\u010d\u00edm a nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161iju.<\/div>\n
„Ptej se, na co chce\u0161, d\u011blej, co chce\u0161\u2026 Naprosto,“ zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Je tak hodn\u00fd.<\/em> Jen se pousm\u011bji, sklon\u00edm pohled kamsi a kousnu se do rtu. Nehod\u00ed se to, nem\u011bl bych.<\/em><\/div>\n
„Ty m\u016f\u017ee\u0161,“ nazna\u010d\u00ed mi a pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017ei.<\/div>\n
„Co m\u016f\u017eu?“ nech\u00e1pav\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dnu. Nejsem si zcela jist\u00fd, o \u010dem to mluv\u00ed.<\/em><\/div>\n
„D\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee v\u0161echno,“ z\u016fstane se na m\u011b d\u00edvat. V\u0161echno\u2026 Hm\u2026<\/em><\/div>\n
„Aha\u2026“<\/p>\n

Pohlad\u00ed m\u011b zlehka po tv\u00e1\u0159i a ol\u00edzne si nedbale rty. Polknu, trochu se narovn\u00e1m a zhluboka oddechnu. Po\u0159\u00e1d se na m\u011b d\u00edv\u00e1. Tak ti\u0161e oddechuje, jako by necht\u011bl tenhle okam\u017eik naru\u0161it. M\u00e1m pocit, \u017ee mi srdce bu\u0161\u00ed a\u017e v krku. Nep\u0159ekvapilo by m\u011b, kdyby ho sly\u0161el. Nev\u00edm, co \u0159\u00edkat, ani co d\u011blat. Ale on to p\u0159eru\u0161\u00ed. Nahne se ke mn\u011b a l\u00edbne m\u011b na tv\u00e1\u0159, bl\u00ed\u017e ke rt\u016fm. Jen pol\u00edbit m\u011b si nedovol\u00ed. P\u0159iv\u0159u o\u010di a vydechnu. Opravdu to chce ud\u011blat\u2026 C\u00edt\u00edm to.<\/em><\/div>\n

„Pokud\u2026 ti to vad\u00ed, tak mi to pov\u011bz, ano?“ za\u0161eptal a dal mi dal\u0161\u00ed pusinku. Nedok\u00e1\u017eu jen tak nehybn\u011b sed\u011bt. V\u017edy\u0165 p\u0159esn\u011b tohle jsem cht\u011bl.<\/em> Vzt\u00e1hnu k n\u011bmu ruku a dla\u0148 mu jemn\u011b p\u0159ilo\u017e\u00edm na krk do m\u00edst, kde m\u00e1 tepnu. Hned jsem poc\u00edtil, jak m\u00e1 rychl\u00fd tep. Dal mi je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed pusinku a ot\u0159el se mi o tv\u00e1\u0159 svoj\u00ed. Nato\u010dil jsem hlavu a n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel nosem po jeho tv\u00e1\u0159i t\u00e9m\u011b\u0159 k jeho rt\u016fm. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima jsem si sna\u017eil p\u0159i jeho sladk\u00e9 ko\u0159en\u011bn\u00e9 v\u016fni n\u011bco vybavit. I tu nejv\u011bt\u0161\u00ed drobnost.<\/p>\n

P\u0159iv\u0159el nepatrn\u011b o\u010di a oddechnul nosem. Rty tro\u0161ku pootev\u0159el. Kr\u00e1tce jsem se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Op\u011bt o\u010di zav\u0159u a za\u010dnu ho n\u011b\u017en\u011b hladit prsty po l\u00edcn\u00edch kostech, odkud jedu na \u010delist. No tak\u2026 Vzpome\u0148 si\u2026 Ty rysy jsou ti tak zn\u00e1m\u00e9. Jeho v\u016fn\u011b, teplo jeho t\u011bla\u2026 Tak u\u017e si vzpome\u0148, sakra.<\/em> Dr\u017eel. Naprosto se mi odd\u00e1val. Jen oddechoval a pln\u011b vn\u00edmal m\u00e9 dotyky. Sice se lehce chv\u011bl, ale bylo vid\u011bt, \u017ee se mu to l\u00edb\u00ed. N\u011b\u017en\u011b jsem se ot\u0159el nosem o jeho a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. O\u010di zav\u0159el \u00fapln\u011b a opravdu n\u011b\u017en\u011b \u0161\u0165ouchnul nosem do toho m\u00e9ho. Musel jsem se nad t\u00edm usm\u00e1t. Tro\u0161ku jsem naklonil hlavu ke stran\u011b a pootev\u0159el rty. Cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl, ale vy\u0161el mi vst\u0159\u00edc. Hlavu tak\u00e9 tro\u0161ku naklonil a oddechnul mi na rty. Vybavila se mi v\u016fn\u011b d\u0159eva, pap\u00edr\u016f, nov\u00fdch plast\u016f a Billova v\u016fn\u011b sm\u00edch\u00e1na s jeho teplem. N\u011bjak\u00e1 kancel\u00e1\u0159\u2026<\/em> Puls mi za\u010dal zrychlovat. N\u011bco m\u011b nutilo vp\u00edt se do jeho rt\u016f, obejmout ho a l\u00edbat ho.<\/p>\n

Vydechnu a lehce se mu o rty ot\u0159u vlastn\u00edmi. Trhan\u011b oddechne. Nasucho polkne, a pot\u00e9 mi to oplat\u00ed. Jen n\u011b\u017en\u011b se ot\u0159e. Za t\u00fdl si ho p\u0159ivinu k sob\u011b a n\u011b\u017en\u011b se p\u0159itisknu k jeho rt\u016fm pro polibek. Ramena mu poklesla, naprosto se uvolnil a oplatil mi to. Pol\u00edbil m\u011b opravdu n\u011b\u017en\u011b a l\u00e1skypln\u011b. Byl pln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd. Oddechnu mu do rt\u016f a vy\u017e\u00e1d\u00e1m si dal\u0161\u00ed polibek. Za\u010dnu se chv\u011bt a nepravideln\u011b d\u00fdchat. C\u00edt\u00edm, jak mi srdce za\u010d\u00edn\u00e1 tlouct mnohem rychleji. Op\u0159e se mi opatrn\u011b ob\u011bma rukama o stehna, ale nijak po nich nevyj\u00ed\u017ed\u00ed. Hned mi vl\u00edpne dal\u0161\u00ed polibek. Semkne rty k sob\u011b a nasaje mi opatrn\u011b spodn\u00ed ret. J\u00e1 u\u017e se v\u0161ak p\u0159estanu br\u00e1nit v\u0161em cit\u016fm a spust\u00edm z\u00e1brany. P\u0159ijmu ho k sob\u011b mezi stehna, vjedu mu rukou do vlas\u016f a za\u010dnu ho l\u00edbat.<\/div>\n

„Mm,“ zavrn\u00ed potichu. Pohlad\u00ed m\u011b po jednom ze stehen, ale sjede jen na koleno. Spokojen\u011b se ke mn\u011b p\u0159ivine a ka\u017edi\u010dk\u00fd polibek mi oplat\u00ed. L\u00edb\u00e1 m\u011b tak vroucn\u011b. Je c\u00edtit, \u017ee do toho d\u00e1v\u00e1 naprosto v\u0161echno. Pohlad\u00edm ho po \u0161\u00edji, rozechv\u011ble vydechnu a p\u0159itisknu se k jeho hork\u00e9mu t\u011blu. S n\u00e1dechem se mi do plic dostane omamn\u00e1 v\u016fn\u011b jeho t\u011bla.<\/p>\n

* N\u011b\u017en\u011b nasaji jeho ret, a\u017e to ti\u0161e mlaskne. Op\u0159e se mi o nohy a tenhle lechtiv\u00fd polibek mi oplat\u00ed. Zamot\u00e1 se mi hlava z nedostatku kysl\u00edku. \u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl d\u00fdchat. V tu chv\u00edli m\u011b p\u0159estanou poslouchat ruce a podlom\u00ed se mi. Jako by to Bill vyc\u00edtil, chytne m\u011b opatrn\u011b v m\u00edst\u011b \u017eeber a p\u0159idr\u017e\u00ed si m\u011b. *<\/p>\n

<\/em> Zadrhnu se v dechu i l\u00edb\u00e1n\u00ed. Otev\u0159u o\u010di. Po chvili\u010dce se jen na p\u00e1r milimetr\u016f odt\u00e1hne, aby zjistil, co se d\u011bje. Je ti\u0161e, jen se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/p>\n

* Srdce se mi jako na povel rozbu\u0161\u00ed je\u0161t\u011b jednou tak rychle, a\u017e se trochu zamra\u010d\u00edm. Polknu, abych nem\u011bl sucho v krku, a trhan\u011b se nadechnu, aby se mi tak nemotala hlava. Sklop\u00ed tro\u0161ku hlavu a sjede mi tak rty po brad\u011b. Vydechne mi rozn\u011b\u017en\u011ble na krk a p\u0159ivine si m\u011b k sob\u011b o tro\u0161ku v\u00edc. D\u00e1m mu drobn\u00fd polibek nad rty, p\u0159\u00edmo pod nos.<\/em><\/div>\n

„Mmhmmh,“ skoro a\u017e zavzlyk\u00e1 a zvedne hlavu. Nev\u00e1h\u00e1 ani okam\u017eik, a hned m\u011b pol\u00edb\u00ed. Tenhle polibek byl tak vyz\u00fdvav\u00fd a dr\u00e1\u017ediv\u00fd, skoro a\u017e tou\u017eebn\u00fd. Ot\u0159e se mi o nos t\u00edm sv\u00fdm a sjede mi rukama na bedra. *<\/p>\n

<\/em> Z\u016fstal jsem z\u00edrat do pr\u00e1zdna.<\/p>\n

* Konej\u0161iv\u011b m\u011b pohlad\u00ed po z\u00e1dech a nadechne se. Sklon\u00ed ke mn\u011b hlavu a vyzve m\u011b k dal\u0161\u00edmu polibku.<\/em><\/div>\n

„Pokud se ti to alespo\u0148 mali\u010dko l\u00edbilo\u2026 op\u011btuj mi to, pros\u00edm,“ vy\u0159kne svou prosbu.<\/em><\/div>\n
„Zahr\u00e1v\u00e1\u0161 si s m\u00fdm zdrav\u00edm, Bille,“ \u0161eptnu. I p\u0159esto se mu zad\u00edv\u00e1m na rty, a pot\u00e9 mezi n\u011b odv\u00e1\u017en\u011b vt\u011bsn\u00e1m sv\u00e9. P\u0159idr\u017e\u00ed si m\u011b pouze pravou rukou a levou mi sjede od kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a\u017e po b\u0159\u00ed\u0161ko. Za\u010dne pohybovat rty proti m\u00fdm a jazykem m\u011b vyz\u00fdv\u00e1 k tomu, abych mu to oplatil. *<\/p>\n

<\/em> „Tomi,“ za\u0161ept\u00e1 Bill ti\u0161e a pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017ei. Upnu k n\u011bmu nev\u011bdouc\u00ed pohled.<\/p>\n

* „Ne,“ ud\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b krok ke mn\u011b, „j\u00e1 bych na tom zapracoval r\u00e1d,“ zap\u0159e se rukou o hranu stolu vedle m\u00e9. Jakmile se kolem mne ovine jeho osobit\u00e1 v\u016fn\u011b, projede mi cel\u00fdm t\u011blem jemn\u00fd z\u00e1chv\u011bv. Trhan\u011b vydechnu. Sjedu mu pohledem na rty a trochu se instinktivn\u011b zaklon\u00edm.<\/em><\/div>\n

„Tak-tak\u2026 zapracuj,“ hlesnu sotva sly\u0161iteln\u011b a polknu.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekne skoro nesly\u0161n\u011b. P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se ke mn\u011b je\u0161t\u011b o tro\u0161ku v\u00edc a vezme si mou tv\u00e1\u0159 do dlan\u011b. Jemn\u011b mi sjede po l\u00edcn\u00ed kosti palcem. Po\u0159\u00e1d se mi v\u011brn\u011b a oddan\u011b d\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed. *<\/p>\n

<\/em> Pohlad\u00ed m\u011b konej\u0161iv\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n

„Bille,“ hlesnu rozn\u011b\u017en\u011ble. To byl ten st\u016fl\u2026 To byl n\u00e1\u0161 prvn\u00ed polibek\u2026<\/em><\/div>\n
„Ano?“ vyhled\u00e1 si m\u016fj pohled.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ M\u00e1m mu to \u0159\u00edct nebo nem\u00e1m? Mo\u017en\u00e1 te\u010f nen\u00ed nejlep\u0161\u00ed vytahovat na\u0161i historii. M\u011bl bych o tom nejd\u0159\u00edv pop\u0159em\u00fd\u0161let\u2026<\/em> Pootev\u0159e rty a se z\u00e1jmem mi naslouch\u00e1. „\u2026m\u011bli bychom u\u017e jet,“ vydechnu ti\u0161e a sklop\u00edm pohled. Pomalu se mu vyman\u00edm a slezu z linky. Opravdu jsem si vzpomn\u011bl, nebo je to jen moje bujn\u00e1 p\u0159edstavivost? Doktor \u0159ekl, \u017ee je jen 5% \u0161ance, \u017ee by se mi pam\u011b\u0165 mohla vr\u00e1tit. Mo\u017en\u00e1 jsem si tohle jen vysnil, a kdy\u017e to te\u010f n\u011bkomu pov\u00edm, budou si myslet, \u017ee bl\u00e1zn\u00edm\u2026<\/p>\n

<\/em> Zaslechl jsem jeho povzdech, i p\u0159esto, \u017ee byl tich\u00fd.<\/div>\n

„\u2026dob\u0159e,“ vydechnul. P\u0159ikryji si na okam\u017eik obli\u010dej rukou, a co nejrychleji se odeberu do lo\u017enice pro sv\u00e9 v\u011bci. Mo\u017en\u00e1 u\u017e mi v\u00e1\u017en\u011b hrabe, mo\u017en\u00e1 by m\u011b m\u011bli zase zav\u0159\u00edt. Mus\u00edm se vr\u00e1tit a vz\u00edt si ty pr\u00e1\u0161ky, co mi d\u00e1vaj\u00ed. Co kdy\u017e v\u00e1\u017en\u011b bl\u00e1zn\u00edm, co kdy\u017e tohle cel\u00e9 je jen moje p\u0159edstavivost a j\u00e1 \u017eiji v naprosto odli\u0161n\u00e9m sv\u011bt\u011b. Jak m\u016f\u017eu v\u011bd\u011bt, \u017ee tohle cel\u00e9 je pravda, \u017ee tohle je skute\u010dnost? Mus\u00edm\u2026 zp\u00e1tky.<\/em> A\u017e po chvilce, co zavolal taxi, za mnou do\u0161el. Ze sk\u0159\u00edn\u011b si vzal n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed.<\/p>\n

„Promi\u0148 mi to\u2026“ za\u0161eptal ti\u0161e najednou.<\/div>\n

„M\u016f\u017eeme\u2026 u\u017e jet?“ vydechnu rozru\u0161en\u011b. Dojdu ke dve\u0159\u00edm a vynervovan\u011b za\u010dnu prsty klepat do futer, p\u0159i\u010dem\u017e ho sleduji. Mo\u017en\u00e1 si d\u011bl\u00e1me jen zbyte\u010dn\u00e9 nad\u011bje, tohle cel\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt jen n\u011bjak\u00fd podfuk, moje fantazie, moje no\u010dn\u00ed m\u016fra.<\/em> Co kdy\u017e jsem ve skute\u010dnosti zav\u0159en\u00fd st\u00e1le v t\u00e9 ohavn\u00e9 b\u00edl\u00e9 m\u00edstnosti? Te\u010f tam le\u017e\u00edm na zemi, bre\u010d\u00edm nad svou hlavou a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak se sprovodit z tohoto sv\u011bta. Jak si m\u016f\u017eu b\u00fdt, sakra, jist\u00fd, \u017ee tohle je realita?!<\/em><\/div>\n
„Jen se obl\u00e9knu,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou a za\u010dne se soukat do d\u017e\u00edn\u016f. C\u00edt\u00edm, jak se chv\u011bju. Rozechv\u011ble p\u0159estanu klepat do futer a za\u010dnu si kousat nehet. Byl oble\u010den\u00fd b\u011bhem p\u00e1r minut.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme j\u00edt?“ zept\u00e1 se a vezme si bundu. Beze slov odejdu do chodby, obuji se a otev\u0159u dve\u0159e. Chci u\u017e odtud pry\u010d. Mus\u00edm na vzduch, do voln\u00e9ho prostranstv\u00ed.<\/em><\/p>\n

Dojde hned za mnou. Spole\u010dn\u011b pot\u00e9 vyjdeme ven. Kdy\u017e zamknul, do\u0161li jsme k v\u00fdtahu, do kter\u00e9ho jsme n\u00e1sledn\u011b nastoupili. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem, objal si rukama hrudn\u00edk a zad\u00edval se na podlahu.<\/div>\n

„Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ zeptal se n\u00e1hle ti\u0161e. Co mu na to m\u00e1m \u0159\u00edct? \u017de nev\u00edm, co se d\u011bje, jestli je tohle realita? \u017de m\u00e1m n\u011bjak\u00fd\u2026 z\u00e1chvat?<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme prost\u011b u\u017e j\u00edt? Chci pry\u010d\u2026“ \u0159eknu rozru\u0161en\u011b a sna\u017e\u00edm se vystoupit, jen\u017ee mi stoj\u00ed v cest\u011b. Sklop\u00ed pohled a pok\u00fdv\u00e1 hlavou. Ustoup\u00ed mi, a pot\u00e9 vyjde z v\u00fdtahu za mnou. Chvilku jsme \u010dekali p\u0159ed bar\u00e1kem na taxi, kter\u00e9 n\u00e1s n\u00e1sledn\u011b odvezlo do l\u00e9\u010debny. V aut\u011b nepadlo jedin\u00e9 slovo. Sed\u011bl jsem a\u017e na druh\u00e9 stran\u011b zadn\u00edho sedadla. Byl jsem paranoidn\u00ed, ztr\u00e1cel jsem se mezi dv\u011bma sv\u011bty. Nakonec nebyl nejsp\u00ed\u0161 a\u017e tak dobr\u00fd n\u00e1pad m\u011b n\u011bkam pou\u0161t\u011bt. Jakmile jsme dojeli k l\u00e9\u010debn\u011b, p\u0159evzal si m\u011b m\u016fj doktor. Bill se m\u011b sna\u017eil zastavit, omlouval se mi, cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co se stalo, ale kdy\u017e doktor vid\u011bl m\u016fj stav, poslal ho pry\u010d. A j\u00e1 nic ne\u0159ekl.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Kdy\u017e jsem se probudil, slun\u00ed\u010dko u\u017e sv\u00edtilo do okna. Jak\u00fdm v\u0161ak bylo m\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee le\u017e\u00edm na Billovi. Nevzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee bych na n\u011bm us\u00ednal, ale mo\u017en\u00e1 si m\u011b na sebe s\u00e1m polo\u017eil. T\u0159eba je tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6450","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6450","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6450"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6450\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6450"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6450"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6450"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}