{"id":6454,"date":"2012-05-28T15:00:00","date_gmt":"2012-05-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6436"},"modified":"2012-05-28T15:00:00","modified_gmt":"2012-05-28T14:00:00","slug":"haus-fur-ungewollt-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/28\/haus-fur-ungewollt-19\/","title":{"rendered":"Haus F\u00fcr Ungewollt 19."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nespokojen\u011b jsem si skl\u00e1dal v\u011bci do mal\u00e9 sportovn\u00ed ta\u0161ky, kter\u00e9 bylo p\u0159edur\u010deno odst\u011bhovat se spolu se mnou k Anisovi. Samotn\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee budu s Anisem \u010dasto, byla sice skv\u011bl\u00e1, ale v\u016fbec se mi nel\u00edbilo, \u017ee ut\u00edk\u00e1m. Samoz\u0159ejm\u011b, m\u011bl jsem z otce strach, neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach – cel\u00fd jsem se rozklepal jen p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by za mnou mohl p\u0159ij\u00edt. Ale fakt, \u017ee budu zbab\u011ble ut\u00edkat, se mi hnusil. Je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ale bylo, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017eu ani pracovat u Anise, proto\u017ee otec by ke mn\u011b m\u011bl snadn\u00fd p\u0159\u00edstup. Od Toma mi ale bylo \u0159e\u010deno, \u017ee pro m\u011b maj\u00ed s Anisem p\u0159ekvapen\u00ed, kter\u00e9 se dozv\u00edm a\u017e p\u0159i ve\u010de\u0159i, kde u\u017e Tom nebude, co\u017e pro m\u011b byla dal\u0161\u00ed r\u00e1na. Te\u010f, kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b usm\u00ed\u0159ili a dali se dohromady, ho mus\u00edm zase opou\u0161t\u011bt. P\u0159esto\u017ee domy od sebe nebyly nijak extra vzd\u00e1len\u00e9, st\u00e1le to nebylo spole\u010dn\u00e9 bydlen\u00ed, na kter\u00e9 jsem si u\u017e zvykl. A taky to bylo nedobrovoln\u00e9 posunut\u00ed vztahu s Anisem na dal\u0161\u00ed \u00farove\u0148. P\u0159i\u0161lo mi, jako bych se pohyboval ve zrychlen\u00e9m a opravdu \u0161patn\u00e9m filmu.<\/p>\n

„Jsi hotov\u00fd, Bille?“ objal m\u011b zezadu Tom.<\/div>\n

<\/div>\n
„Jsem,“ ti\u0161e jsem zamumlal, nasazuj\u00edc si velk\u00e9 \u010dern\u00e9 br\u00fdle. Hbit\u011b jsem se v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed p\u0159eto\u010dil, abych mohl p\u0159itisknout sv\u00e9 rty na ty jeho. „Bude se mi st\u00fdskat,“ zamumlal jsem v letm\u00e9m polibku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nikdy nejsem daleko,“ odv\u011btil mi mou obl\u00edbenou v\u011btou s \u00fasm\u011bvem a polibek kr\u00e1tce prohloubil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jdeme, Bille?“ ozval se ode dve\u0159\u00ed Anis. Odtrhl jsem se od Toma a s n\u011bm\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm pohl\u00e9dl k Anisovi. „Po\u010dk\u00e1m u auta,“ vzal mou ta\u0161ku. „M\u011bj se, Tome. A p\u0159ij\u010f kdykoli se ti zachce.“<\/div>\n
<\/div>\n
„\u010cau,“ zabru\u010del Tom za jeho mizej\u00edc\u00edmi z\u00e1dy, na\u010de\u017e se oto\u010dil znovu ke mn\u011b. „D\u00e1vej mi na sebe pozor, br\u00e1\u0161ko.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tomi,“ je\u0161t\u011b jednou jsem ho kr\u00e1tce pol\u00edbil, ne\u017e jsem se oto\u010dil a rychl\u00fdm krokem se roze\u0161el k autu. Hned po dosednut\u00ed se mi do o\u010d\u00ed nahrnuly slzy, tak jsem pro \u00fat\u011bchu vyhledal Anisovu ruku. S \u00falevou jsem s n\u00edm propletl prsty a nechal se obda\u0159it n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Vzh\u016fru do toho,“ za\u0161eptal jsem s pohledem up\u0159en\u00fdm na silnici.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bylo zhruba p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9 ve\u010der, m\u00e9 v\u011bci byly \u00fahledn\u011b ulo\u017een\u00e9 ve sk\u0159\u00edni a v koupeln\u011b, zat\u00edmco no\u010dn\u00ed stolek mi t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b ozdobila fotka s Tomem. Te\u010f jsme s Anisem sed\u011bli schoulen\u00ed pod tlustou dekou na zahradn\u00ed houpa\u010dce. Byla n\u00e1m zima a oba jsme byli unaven\u00ed, ale ani jednomu z n\u00e1s se necht\u011blo odch\u00e1zet dovnit\u0159.<\/p>\n

„S Tomem jsme pro tebe n\u011bco za\u0159\u00eddili, Bille,“ shl\u00e9dl ke mn\u011b. „Od p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho t\u00fddne nastupuje\u0161 na konzervato\u0159, d\u00e1lkov\u011b samoz\u0159ejm\u011b. Tom \u0159\u00edkal, \u017ee by ses asi cht\u011bl v\u011bnovat malov\u00e1n\u00ed a zp\u011bvu, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159es dopoledne ti zaplatil kurzy pedagogiky. Kone\u010dn\u011b bude\u0161 m\u00edt \u0161kolu, kterou chce\u0161,“ nad\u0161en\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n

<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9, d\u011bkuju!“ hbit\u011b jsem ho pol\u00edbil. „A jak dlouh\u00e1 bude ta konzervato\u0159?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Vzhledem k tomu, \u017ee na st\u0159edn\u00ed jsi byl dva roky, tak tady ti zb\u00fdvaj\u00ed je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i roky. Pak bude\u0161 d\u011blat absolutorium. Kdybys ale cht\u011bl, m\u016f\u017eeme zm\u011bnit obor.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, ne. Tohle je perfektn\u00ed,“ znovu jsem ho pol\u00edbil, zat\u00edmco on rukou odv\u00e1d\u011bl rozdov\u00e1d\u011bnou Pralinku.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu m\u00edt ot\u00e1zku?“ nesm\u011ble za\u0161eptal po chv\u00edli.<\/div>\n

<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, ptej se.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Co m\u00e1\u0161 s Tomem? Vid\u011bl jsem ten polibek.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Och,“ napr\u00e1zdno jsem otev\u0159el pusu. „Och! Tenhle polibek. M\u016fj vztah s Tomem je hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, m\u00e1me k sob\u011b opravdu bl\u00edzko a slova ‚Miluju t\u011b‘ u n\u00e1s nejsou v\u016fbec neobvykl\u00e1. A ty polibky\u2026 No, ty k tomu tak n\u011bjak neodlu\u010diteln\u011b pat\u0159\u00ed, za\u010dali jsme s t\u00edm asi ve t\u0159in\u00e1cti na n\u011bjak\u00e9 oslav\u011b a od t\u00e9 doby se n\u00e1s to dr\u017e\u00ed, je to pro n\u00e1s absolutn\u00ed samoz\u0159ejmost\u00ed, i kdy\u017e se n\u011bjak \u010dasto nel\u00edb\u00e1me. V\u011bt\u0161inou jde o vypjat\u00e9 situace.“<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m se n\u011b\u010deho b\u00e1t?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, bo\u017ee, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne!“ okam\u017eit\u011b jsem vyhrkl. „Tom je zatvrzel\u00fd heterosexu\u00e1l a tohle je v\u00edcem\u00e9n\u011b sou\u010d\u00e1st na\u0161eho sourozeneck\u00e9ho vztahu, ale rozhodn\u011b ne sexu\u00e1ln\u00edho r\u00e1zu!“<\/div>\n
<\/div>\n
„Dob\u0159e, to jsem si oddychl. Nev\u00edm, co bych d\u011blal, kdybych se musel d\u011blit o tv\u00e9 t\u011blo,“ v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159itiskl.<\/p>\n

„Nechal bys m\u011b sp\u00e1t s jin\u00fdm?“<\/div>\n

<\/div>\n
„Rozhodn\u011b ne,“ posm\u011b\u0161n\u011b si odfrkl. „Sice to ned\u00e1v\u00e1m najevo, ale puk\u00e1m \u017e\u00e1rlivost\u00ed, jen kdy\u017e se na tebe n\u011bkdo pod\u00edv\u00e1. Nesnesu pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by se t\u011b kdo m\u011bl jen dotknout. Jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u017e\u00e1rliv\u00fd, ale douf\u00e1m, \u017ee si to r\u00e1no nebude\u0161 pamatovat, proto\u017ee to jen nerad p\u0159izn\u00e1v\u00e1m,“ se sm\u00edchem m\u011b po\u0161imral pod bradou.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je sladk\u00e9,“ p\u0159idal jsem se k jeho sm\u00edchu. „Hej, Pralinko, neolizuj m\u011b!“ odt\u00e1hl jsem od sebe tu malou obludu, kter\u00e1 se mi u\u017e celou v\u011b\u010dnost sna\u017eila ol\u00edznout tv\u00e1\u0159. Sice \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee ps\u00ed sliny urychluj\u00ed, kdo v\u00ed pro\u010d, l\u00e9\u010den\u00ed, ale absolvovat to rozhodn\u011b nemus\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 snad n\u011bco proti ps\u00edm polibk\u016fm?“ ura\u017een\u011b natr\u010dil pusu Anis.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1? Rozhodn\u011b ne,“ se sm\u00edchem jsem se sklonil bl\u00ed\u017e k Pralince, aby m\u011b mohla ol\u00edznout, \u010deho\u017e opravdu n\u00e1le\u017eit\u011b vyu\u017eila a jazykem p\u0159ejela cel\u00fd m\u016fj obli\u010dej, a to minim\u00e1ln\u011b dvakr\u00e1t. „Rozko\u0161n\u00e9.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Absolutn\u011b,“ pok\u00fdval hlavou Anis.<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f mi d\u00e1t pusinku!“ okam\u017eit\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil na milimetrovou vzd\u00e1lenost. Sice se sna\u017eil uh\u00fdbat, ale nakonec se mi poda\u0159ilo zajmout jeho rty a vr\u00e1tit mu tak l\u00e1sku, kterou Pralinka v\u011bnovala mn\u011b.<\/p>\n

<\/div>\n

<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Brzy r\u00e1no m\u011b vzbudil \u0161ramot v pokoji. Pot\u00e9, co jsem se m\u00e1to\u017en\u011b posadil a rozhl\u00e9dl se, pohled mi padl na kmitaj\u00edc\u00edho Anise, jak sp\u011b\u0161n\u011b bal\u00ed sportovn\u00ed ta\u0161ku. Trochu nech\u00e1pav\u011b jsem se postavil a jemn\u00fd stiskem pa\u017ee ho zastavil.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“<\/div>\n

<\/div>\n
„Mus\u00edm na p\u00e1r dn\u00ed neodkladn\u011b odjet,“ roztr\u017eit\u011b zamumlal, zat\u00edmco pohledem t\u011bkal po pokoji. O\u010dividn\u011b n\u011bco hledal.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m jet s tebou?“ opatrn\u011b jsem se zeptal, p\u0159esto\u017ee mi bylo jasn\u00e9, co odpov\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co?“ p\u0159ekvapen\u011b ke mn\u011b vzhl\u00e9dl. „Ne, ne, pot\u0159ebuju, abys z\u016fstal tady. Tohle je osobn\u00edho r\u00e1zu a jedin\u011b t\u00edm, \u017ee z\u016fstane\u0161 tady, budu v\u011bd\u011bt, \u017ee se ti nic nestane,“ p\u0159ekotn\u011b drmolil. „Nech\u00e1m ti k dispozici Davida, aby ses mohl kdykoli dopravit, kam pot\u0159ebuje\u0161 – k Tomovi, Adrienovi nebo moj\u00ed m\u00e1m\u011b, ok?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, dej mu volno, kdy\u017etak pojedu autobusem nebo metrem, to je to nejmen\u0161\u00ed, jen\u2026“ s obavou jsem ho objal kolem pasu. „M\u00e1m z t\u00e9 tv\u00e9 cesty starost. Odj\u00ed\u017ed\u00ed\u0161 tak narychlo, \u0159\u00eddit bude\u0161 s\u00e1m b\u016fhv\u00edjak dlouho, nav\u00edc jsi rozru\u0161en\u00fd. M\u00e1m z toho sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Budu v pohod\u011b,“ kr\u00e1tce m\u011b pol\u00edbil. „Akor\u00e1t nev\u00edm, kdy se vr\u00e1t\u00edm, vypad\u00e1 to na trochu rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed probl\u00e9m.“<\/p>\n

„Co se d\u011bje, Anisi?“<\/div>\n

<\/div>\n
„Jde o m\u00e9ho otce,“ s povzdechem p\u0159iznal. Napr\u00e1zdno jsem otev\u0159el pusu, tohle bylo poprv\u00e9, co se o n\u011bm Anis by\u0165 jen zm\u00ednil, a rovnou ve spojitosti, \u017ee k n\u011bmu jede. „M\u00e1 n\u011bjak\u00fd mal\u00e9r a j\u00e1 ho z toho mus\u00edm vyt\u00e1hnout. Zase.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh, aha,“ zamumlal jsem. „No, tak\u2026 Nev\u00edm, co ti na to \u0159\u00edct, ka\u017edop\u00e1dn\u011b douf\u00e1m, \u017ee se ti to poda\u0159\u00ed co nejd\u0159\u00edv vy\u0159e\u0161it, aby ses co nejd\u0159\u00edv vr\u00e1til. A hlavn\u011b mi volej, a\u0165 v\u00edm, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku, jinak se utr\u00e1p\u00edm strachy,“ n\u011b\u017en\u011b jsem ho pol\u00edbil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00edm si sbalit,“ zkrou\u0161en\u011b vydechl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti,“ s letm\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i, na\u010de\u017e jsem se jal balit jeho svr\u0161ky. Spole\u010dn\u00fdmi silami jsme dali dohromady v\u0161e, co by na sv\u00e9 cest\u011b mohl pot\u0159ebovat, a nic mu tak nebr\u00e1nilo odjet. „Volej mi, ano?“ starostliv\u011b jsem ho l\u00edbal na \u010delo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ka\u017edou volnou chv\u00edli,“ p\u0159isl\u00edbil. V kr\u00e1tk\u00e9m polibku p\u0159itiskl rty na m\u00e9 a jen letmo spojil na\u0161e jazyky. „Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal mi do ucha, na\u010de\u017e nasedl do auta a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vyjel. S pohledem pln\u00fdm obav jsem ho doprov\u00e1zel a\u017e na konec ulice, ne\u017e se mi ztratil z dohledu.<\/p>\n

Zimom\u0159iv\u011b jsem se ot\u0159\u00e1sl, kdy\u017e m\u00e9 t\u011blo ov\u00e1l studen\u00fd v\u00edtr. St\u00e1le jsem byl ve sv\u00e9m no\u010dn\u00edm \u00faboru, kter\u00fd \u010d\u00edtal jen boxerky a dlouhou ko\u0161ili. Na chodb\u011b jsem se hned zachumlal do m\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho svetru, byl mi po kolena, s kapuc\u00ed s ou\u0161ky a n\u00e1dhern\u011b h\u0159\u00e1l. Obrovsk\u00fd d\u016fm, kdy\u017e byl pr\u00e1zdn\u00fd, p\u016fsobil chladn\u011b a d\u011bsiv\u011b, proto jsem si pustil r\u00e1dio a otev\u0159el dve\u0159e na terasu, aby tam proudil \u010derstv\u00fd vzduch a ta trocha slunce, kter\u00e1 si dok\u00e1zala prorazit cestu skrze mraky.<\/div>\n

<\/div>\n
Zat\u00edmco jsem si zp\u00edval spole\u010dn\u011b s r\u00e1diem, nachystal jsem si ob\u011bd na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed dva dny, ve\u010de\u0159i na dne\u0161ek, a nav\u00edc se mi poda\u0159ilo uva\u0159it i n\u011bco po\u017eivateln\u00e9ho pro Pralinku, tak douf\u00e1m, \u017ee nad t\u00edm neohrne nos, princezna. S miskou plnou t\u011bstovin, masa a trochou z\u00e1livky jsem se vydal na cestu k Pralin\u010din\u011b pel\u00ed\u0161ku.<\/p>\n

„Pralinko, m\u00e1m tu pro tebe ob\u00eddek,“ k\u0159ikl jsem. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b se proti mn\u011b ta chlupat\u00e1 koule vy\u0159\u00edtila, p\u0159i\u010dem\u017e po cest\u011b sta\u010dila porazit svou misku s vodou. „Pomalu, a\u0165 m\u011b neporaz\u00ed\u0161!“ Skute\u010dn\u011b jako na povel zpomalila a zbytek trasy ke mn\u011b do\u0161la pomalu, d\u00e1vaje pozor na to, kam \u0161lape. „\u0160ikulka,“ pochv\u00e1lil jsem ji, zat\u00edmco u\u017e se d\u00e1vala do j\u00eddla. P\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen, \u017ee to \u017eere, jsem konstatoval, \u017ee asi nejsem zas tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd kucha\u0159, a s t\u00edm jsem se vydal zp\u011bt do domu, kde na m\u011b \u010dekal\u2026 vlastn\u011b nikdo.<\/p>\n

<\/div>\n

<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Od Anisova odjezdu ub\u011bhly dva dny a minim\u00e1ln\u011b t\u0159in\u00e1ct rozhovor\u016f, kdy jsme spolu dok\u00e1zali mluvit t\u0159eba i hodinu. Vypadalo to, \u017ee m\u00e9 samotn\u00e9 hospoda\u0159en\u00ed bude je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu trvat, tak\u017ee jsem se dnes vydal na v\u00fdlet, a to do na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9 pizzerie. Bylo to u\u017e dlouho, co jsme tu byli naposledy, a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co jin\u00e9ho d\u011blat.<\/p>\n

„Co to bude?“ p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b se na m\u011b usm\u00e1la serv\u00edrka.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bramborov\u00e9 rizoto a hru\u0161kov\u00fd d\u017eus, d\u011bkuju,“ s \u00fasm\u011bvem jsem ji vyprovodil. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi d\u017eus p\u0159ist\u00e1l na stole, ale ne od serv\u00edrky, n\u00fdbr\u017e od sympatick\u00e9ho barmana. Toho stejn\u00e9ho, co mi podstr\u010dil sv\u00e9 \u010d\u00edslo.<\/p>\n

„Nechce\u0161 n\u011bjakou alkoholickou specialitu na \u00fa\u010det podniku?“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n

<\/div>\n
„Ne, d\u00edky. Nebylo mi osmn\u00e1ct,“ pokr\u010dil jsem rameny, ale \u00fasm\u011bv mu oplatil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh, doopravdy? Vypad\u00e1\u0161 star\u0161\u00ed,“ p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el pusu. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, co jsi ud\u011blal s \u010d\u00edslem, kter\u00e9 jsem ti dal?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b z\u016fstalo v t\u011bch kalhot\u00e1ch, nev\u00edm. P\u0159i\u0161lo mi nevhodn\u00e9 ukl\u00e1dat si ho, byl jsem tu s p\u0159\u00edtelem,“ zamrkal jsem. Opravdu si myslel, \u017ee bych si ho ulo\u017eil? To, \u017ee je pohledn\u00fd p\u0159eci nic neznamen\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale ten tu te\u010f nen\u00ed, \u017ee?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed,“ souhlasn\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl, a\u010dkoli se mi nel\u00edbilo, jak\u00fdm sm\u011brem se konverzace st\u00e1\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b jsem Lukas,“ nap\u0159\u00e1hl ke mn\u011b ruku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill,“ neochotn\u011b jsem si s n\u00edm pot\u0159\u00e1sl. Nepochybn\u011b to mohl b\u00fdt mil\u00fd \u010dlov\u011bk, ale skute\u010dnost, \u017ee si mysl\u00ed, jak moc snadn\u00fd ter\u010d jsem, kdy\u017e tu Anis nen\u00ed, ho v m\u00fdch o\u010d\u00edch nemilosrdn\u011b sr\u00e1\u017eela.<\/p>\n

„Stoj\u00ed ti tu pr\u00e1ce, Lukasi, \u0161\u00e9f se na tebe ptal,“ p\u0159i\u0161la sp\u00e1sn\u00e1 z\u00e1chrana v podob\u011b serv\u00edrky s m\u00fdm j\u00eddlem. Sekla po n\u011bm nep\u0159\u00edjemn\u00fdm pohledem, bylo zn\u00e1t, \u017ee ji \u0161tve, \u017ee on tu se mnou kl\u00e1bos\u00ed a ona mus\u00ed makat.<\/div>\n

<\/div>\n
„D\u00edky,“ usm\u00e1l jsem se vd\u011b\u010dn\u011b, kdy\u017e Lukas ode\u0161el. O pozn\u00e1n\u00ed mileji se na m\u011b usm\u00e1la i ona, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159i sv\u00e9m odchodu vzala i alkoholick\u00fd n\u00e1pojov\u00fd l\u00edstek, kter\u00fd Lukas naopak p\u0159inesl. Pustil jsem se do j\u00eddla, kter\u00e9 vypadalo naprosto skv\u011ble, a je\u0161t\u011b l\u00e9pe chutnalo.<\/p>\n

„Promi\u0148, asi jsem byl neurval\u00fd,“ p\u0159ito\u010dil se ke mn\u011b Lukas, kdy\u017e jsem se pomalu obl\u00e9kal a chystal k odchodu.<\/div>\n

<\/div>\n
„Ano, trochu byl,“ odsouhlasil jsem mu to bez rozpak\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, m\u016f\u017eu t\u011b za to pozvat na n\u011bjakou nealkoholickou specialitu? Bylo by to na m\u011b,“ usm\u00e1l se t\u00edm stylem \u00fasm\u011bvu, ve kter\u00e9m ka\u017ed\u00fd mus\u00ed naj\u00edt zal\u00edben\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nev\u00edm, moc se mi to nel\u00edb\u00ed,“ popravd\u011b jsem p\u0159iznal.<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak, jde jen o nez\u00e1vazn\u00fd pokec,“ okam\u017eit\u011b se za\u010dal p\u0159imlouvat. „Nehled\u011b na to, \u017ee jak jsem t\u011b pozoroval, nevypadalo to, \u017ee bys n\u011bjak extra n\u011bkam sp\u011bchal.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi hrozn\u00fd,“ zabru\u010del jsem, ale se sm\u00edchem se roze\u0161el sm\u011brem k baru. „Ale nepo\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee tu budu do ve\u010dera! Mus\u00edm nakrmit psa,“ znovu jsem si svl\u00e9kl kab\u00e1t a polo\u017eil ho na pult. „Chudinka by beze m\u011b um\u0159el.<\/p>\n

„Psa? A nesh\u00e1n\u00ed\u0161 mu kamar\u00e1da? Vzadu na \u0161atn\u011b m\u00e1m \u0161t\u011bn\u011b a nem\u016f\u017eu ho udat,“ okam\u017eit\u011b zareagoval.<\/div>\n

<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd, jestli by mi to Anis schv\u00e1lil,“ boj\u00e1cn\u011b jsem nakr\u010dil nos.<\/div>\n
<\/div>\n
„Copak je to tv\u016fj otec?“ zamra\u010dil se.<\/div>\n
<\/div>\n
„O to nejde, je to hodn\u011b komplikovan\u00e9, ale\u2026 Dob\u0159e, vezmu si ho. Kdyby byl probl\u00e9m, poslal bych ho d\u00e1l nebo ti ho vr\u00e1til,“ kone\u010dn\u011b jsem k\u00fdvnul. Jeden pes nav\u00edc se u n\u00e1s ztrat\u00ed a j\u00e1 alespo\u0148 budu m\u00edt s k\u00fdm sd\u00edlet postel. „Co je to za rasu?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, ale je dokonal\u00fd,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l. Pod nos mi p\u0159istr\u010dil sklenku s n\u011bjak\u00fdm koktejlem. Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b jsem k tomu p\u0159i\u010dichl, ale l\u00edbiv\u00e1 v\u016fn\u011b m\u011b nab\u00e1dala, \u017ee by to mohlo b\u00fdt dobr\u00e9. Jen zkusmo jsem usrkl skrz br\u010dko, ale jak napov\u00eddala v\u016fn\u011b, skute\u010dn\u011b to dobr\u00e9 bylo, a tak jsem se norm\u00e1ln\u011b napil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je to dobr\u00e9,“ obdivn\u011b jsem ho pochv\u00e1lil. „Chodil jsi na n\u011bjak\u00e9 kurzy nebo tak?“<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m st\u0159edn\u00ed na barmana a p\u00e1r dal\u0161\u00edch kurz\u016f,“ souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Ty d\u011bl\u00e1\u0161 co?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Asistent \u0159editele, \u0159ekl bych. Ale v pond\u011bl\u00ed nastupuju na konzervato\u0159, na zp\u011bv.“<\/p>\n

„Chce\u0161 b\u00fdt zp\u011bv\u00e1k?“ p\u0159ekvapen\u00edm mu vyl\u00e9tlo obo\u010d\u00ed a\u017e k ofin\u011b. „To bych do tebe ne\u0159ekl.“<\/div>\n

<\/div>\n
„Ne\u0159ekl bych p\u0159\u00edmo zp\u011bv\u00e1k, ale tenhle obor je v\u00edcem\u00e9n\u011b jedin\u00fd, ve kter\u00e9m c\u00edt\u00edm pevnou p\u016fdu pod nohama. Mysl\u00edm, \u017ee zp\u00edvat um\u00edm, tak bych toho cht\u011bl n\u011bjak vyu\u017e\u00edt, dokud to jde,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Bavilo by m\u011b i pracovat s d\u011btmi, ale nem\u00e1m trp\u011blivost, tak\u017ee bych u\u010ditele d\u011blat nemohl a studovat v\u00fd\u0161ku kv\u016fli \u0161kolce se mi nechce. S konzervato\u0159\u00ed bych eventueln\u011b mohl v\u00e9st n\u011bjak\u00e9 kurzy nebo u\u010dit ve \u0161kole zp\u011bv, tak uvid\u00edme.“<\/div>\n
<\/div>\n
„To zn\u00ed zaj\u00edmav\u011b. J\u00e1 m\u011bl tu v\u00fdhodu, \u017ee jsem si vybral obor, kter\u00fd se uplatn\u00ed v\u017edycky, a nav\u00edc kter\u00fd m\u011b bav\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee se to po\u0161t\u011bst\u00ed i tob\u011b,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ oplatil jsem mu \u00fasm\u011bv. Z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem si z\u00edsk\u00e1val moji n\u00e1klonnost, proto jsem se rozhodl, \u017ee rad\u011bji p\u016fjdu, ne\u017e se stane n\u011bco, co bych necht\u011bl. P\u0159evzal jsem od n\u011bj mal\u00e9 ps\u00ed klub\u00ed\u010dko, kter\u00e9 se mi okam\u017eit\u011b vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159itulilo k t\u011blu, a s \u00fasm\u011bvem jsme spole\u010dn\u011b ode\u0161li. Lukas \u0159\u00edkal, \u017ee pejsek je\u0161t\u011b nem\u00e1 jm\u00e9no, tak\u017ee celou cestu autobusem jsem uva\u017eoval nad t\u00edm, jak se ten drobe\u010dek bude jmenovat.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Nespokojen\u011b jsem si skl\u00e1dal v\u011bci do mal\u00e9 sportovn\u00ed ta\u0161ky, kter\u00e9 bylo p\u0159edur\u010deno odst\u011bhovat se spolu se mnou k Anisovi. Samotn\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee budu s Anisem \u010dasto, byla sice skv\u011bl\u00e1, ale v\u016fbec se mi nel\u00edbilo, \u017ee ut\u00edk\u00e1m. Samoz\u0159ejm\u011b, m\u011bl jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[481],"tags":[],"class_list":["post-6454","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-haus-fur-ungewollt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6454","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6454"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6454\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6454"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6454"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6454"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}