{"id":6455,"date":"2012-05-27T18:00:00","date_gmt":"2012-05-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6437"},"modified":"2012-05-27T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-27T17:00:00","slug":"it-s-good-to-be-king-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/27\/it-s-good-to-be-king-2\/","title":{"rendered":"It’s Good to Be King 2."},"content":{"rendered":"
autor: zeph317
<\/strong> <\/p>\n

Tom se nemohl do\u010dkat, a\u017e bude voln\u00fd. Byl uspan\u00fd, hozen\u00fd do klece, let\u011bl p\u0159es celou zemi, a te\u010f m\u011bl kone\u010dn\u011b vid\u011bt sv\u016fj nov\u00fd domov. Chodil sem a tam v mal\u00e9 kleci, lehce kroutil hlavou, aby rozehnal i ten posledn\u00ed zbytek drog, co mu dali.<\/p>\n

Kdy\u017e nerv\u00f3zn\u011b p\u00e1chnouc\u00ed \u010dlov\u011bk otev\u0159el klec, Tom p\u0159ed sebou uvid\u011bl velk\u00fd otev\u0159en\u00fd prostor. M\u011bl by b\u00fdt ostra\u017eit\u00fd, ale cht\u011bl se jen dostat ven, tak\u017ee vyb\u011bhl do v\u00fdb\u011bhu.<\/p>\n

Chv\u00edli se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe. Bylo to hezk\u00e9 m\u00edsto, v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e jeho star\u00fd domov. Byla tam hlubok\u00e1 j\u00e1ma napln\u011bn\u00e1 vodou, hrani\u010d\u00edc\u00ed s jednou dlouhou \u010d\u00e1st\u00ed ohrady. Na druh\u00e9 stran\u011b byli lidi, uc\u00edtil Tom. Druh\u00e1 dlouh\u00e1 strana velk\u00e9ho v\u00fdb\u011bhu byla tvo\u0159ena vysok\u00fdmi skalami zakryt\u00fdmi stromy, kter\u00e9 poskytovaly st\u00edn, a n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edk\u0159ej\u0161\u00ed stoup\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vypadalo jako jeskyn\u011b nebo nory vytvo\u0159en\u00e9 pro n\u011b jako p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky. T\u0159et\u00ed strana byla tak strm\u00e1, \u017ee Tom pochyboval, \u017ee by po n\u00ed n\u011bkdo z nich mohl vy\u0161plhat, a na posledn\u00ed stran\u011b byla ohrada, odkud ho lid\u00e9 vypustili.<\/p>\n

Tom spokojen\u011b zafun\u011bl. Ta v\u016fn\u011b lvic byla nesm\u00edrn\u00e1. M\u011blo by tu b\u00fdt v\u00edc dobr\u00fdch sle\u010den, podle v\u016fn\u011b t\u011bch v\u011bc\u00ed. Co sly\u0161el ve sv\u00e9 star\u00e9 ZOO, sle\u010dny tady nebyly dostate\u010dn\u011b obsluhov\u00e1ny<\/em>, aby m\u011bly ml\u00e1\u010fata, tak\u017ee pot\u0159ebovaly n\u011bkoho siln\u00e9ho a mu\u017en\u00e9ho, jako je Tom.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Nemohl si pomoct, ale hrd\u011b se nadmul, kdy\u017e myslel na v\u0161echny ty lvice, kter\u00e9 pro n\u011bj cht\u011bly zvedat ocasy. Nikdy ale nemusel bojovat se star\u00fdm alfou o v\u0161echno, a p\u0159esto\u017ee si u\u017e\u00edval z\u00e1bavu, nikdy nebyl otcem ml\u00e1\u010fat.<\/div>\n
Tohle byla zm\u011bna. Byl tu chlap, tak \u0159\u00edkaj\u00edc.<\/p>\n

Tom se vydal vst\u0159\u00edc baz\u00e9nu \u010derstv\u00e9 vody, kdy\u017e koutkem oka zachytil rychl\u00fd pohyb. Sko\u010dil na stranu, aby udr\u017eel toho nezn\u00e1m\u00e9ho p\u0159ed sebou. Zavr\u010del.<\/p>\n

„Ehm, \u010dau, ahoj.“ Tom to znal a\u017e moc dob\u0159e na to, aby se \u00fapln\u011b uklidnil, ale p\u0159i pohled na druh\u00e9ho lva opustil bojov\u00e9 p\u0159ikr\u010den\u00ed. Ten druh\u00fd lev, z\u0159ejm\u011b ne o moc star\u0161\u00ed ne\u017e on, ale rozhodn\u011b o moc huben\u011bj\u0161\u00ed, trochu zaka\u0161lal a pak za\u0159val: „CHT\u011aL JSEM \u0158\u00cdCT AHOJ!“<\/p>\n

Tom st\u00e1hl u\u0161i, ale k\u016f\u017ee na krku se mu nezje\u017eila. Ten druh\u00fd lev pokra\u010doval.<\/p>\n

„JSEM BILL A JSEM TADY ALFA. MUS\u00cd\u0160 SE MI PODVOLIT. Oh, po\u010dkat, tohle nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b. Chci \u0159\u00edct, NEJSI TU V\u00cdTAN\u00dd. J\u00c1 JSEM ALFA A TY SE MUS\u00cd\u0160…“<\/p>\n

„Jo, to u\u017e jsi \u0159\u00edkal,“ Tom ho p\u0159eru\u0161il.<\/p>\n

„Oh, \u0159\u00edkal? Ehm, promi\u0148, jsem jen tak nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee jsem zapomn\u011bl sv\u016fj text. No, to je jedno, jsem Bill a jsem tu alfa,“ poda\u0159ilo se lvovi ze sebe dostat.<\/p>\n

„Jo, j\u00e1 v\u00edm. Po\u0159\u00e1d to opakuje\u0161.“ Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo proti instinkt\u016fm, ale nap\u0159\u00edmil se ze sv\u00e9ho p\u0159ikr\u010den\u00ed. Nemohl br\u00e1t tohohle lva v\u00e1\u017en\u011b jako hrozbu, dokud nevid\u011bl, co mohl ud\u011blat. Mo\u017en\u00e1 byl tohle n\u011bjak\u00fd trik, aby se p\u0159estal kr\u00fdt.<\/p>\n

„Jak je? Jsem Tom.“<\/p>\n

„Ah, ahoj, Tome. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ \u0159ekl Bill automaticky, ale pak zakroutil hlavou. „Ne! Teda, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b, ale nem\u011bl bych k tob\u011b b\u00fdt mil\u00fd. J\u00e1 jsem alfa a ty jsi m\u016fj protivn\u00edk.“<\/p>\n

„Opravdu? Ty jsi tady alfa? To bych nikdy ne\u0159ekl.“ Tom proto\u010dil o\u010di. Jestli tohle byl zp\u016fsob, jak\u00fdm se ten druh\u00fd samec choval, nem\u011bl pochyby o tom, \u017ee to od lvic nemohl dostat.<\/p>\n

„Tohle nefunguje. Nic nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to zkaz\u00edm!“<\/p>\n

Tom pozoroval druh\u00e9ho lva, jak si mne tlapou tv\u00e1\u0159. Tenhle Bill m\u011bl opravdu \u010dernou h\u0159\u00edvu, naje\u017eenou nahoru do sm\u011b\u0161n\u00fdch rozm\u011br\u016f. Tomovi to p\u0159ipomn\u011blo ocas jednoho na\u0161tvan\u00e9ho p\u00e1va, kter\u00e9ho jednou vid\u011bl ve sv\u00e9 star\u00e9 ZOO. A m\u011bl tmav\u00e9 zna\u010dky kolem o\u010d\u00ed, n\u011bco, co Tom nikdy p\u0159edt\u00edm na lvovi nevid\u011bl. Pr\u00e1v\u011b te\u010f byly jeho o\u010di pevn\u011b semknuty k sob\u011b a vypadalo to, jako by mluvil s\u00e1m k sob\u011b.
„Kurva, jsem ztracen\u00fd. Prost\u011b to zvl\u00e1dnu.“<\/p>\n

Tom zaklonil hlavu, aby Billa pozoroval bl\u00ed\u017e.<\/p>\n

„Pod\u00edvej, j\u00e1 jsem tady alfa, Tome. Lvice cht\u011bj\u00ed, abych j\u00e1<\/em> byl alfa. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jsi opravdu mil\u00fd a opravdu jsi velk\u00fd a vypad\u00e1\u0161 siln\u00fd, ale my tu pot\u0159ebujeme jen jednoho alfu. A to jsem j\u00e1.“<\/p>\n

Kdy\u017e si byl Tom jist\u00fd, \u017ee Bill skon\u010dil, obrovsky si z\u00edvl, co\u017e zapojilo ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd sval v jeho tv\u00e1\u0159i v\u010detn\u011b krku. Ujistil se, \u017ee uk\u00e1zal v\u0161echny svoje zuby a prot\u00e1hl h\u0159bet. Kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee Billa po\u0159\u00e1dn\u011b ohromil, \u0159ekl: „V\u00ed\u0161, b\u00fdt alfa nen\u00ed o tom, nechat lvice, aby si t\u011b vybraly. To nen\u00ed demokracie, Bille. To je o tom, b\u00fdt ne\u00fastupn\u00fd, siln\u011bj\u0161\u00ed, rychlej\u0161\u00ed a chyt\u0159ej\u0161\u00ed.“<\/p>\n

Tom se pomalu pohnul, kradl se tak o n\u011bco bl\u00ed\u017e k Billovi. Ten druh\u00fd lev ho pozoroval s o\u010dima doko\u0159\u00e1n, jeho ocas sebou bouchal, zrazuj\u00edc tak jeho nervozitu. Jak Tom p\u0159ech\u00e1zel na jednu stranu, Bill se rozhodl trochu ustupovat d\u00e1l od Toma, kter\u00fd po stran\u011b pokra\u010doval.<\/p>\n

„Tak\u017ee Bille, m\u016f\u017ee\u0161 lvic\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem tu nov\u00fd alfa. M\u00e1m v \u00famyslu to tu p\u0159evz\u00edt a uspokojit je ve v\u0161ech sm\u011brech, jestli mi rozum\u00ed\u0161.“ Tom mrknul, jak se po\u0159\u00e1d pl\u00ed\u017eil kolem, nep\u0159ibli\u017euj\u00edc se k Billovi, ale nut\u00edc ho, aby ustoupil, pokud nechce Toma nechat st\u00e1t za n\u00edm. „M\u016f\u017eeme to ud\u011blat po dobr\u00e9m nebo po zl\u00e9m.“<\/p>\n

„Opravdu?“ Bill se zastavil a pomalu se posazoval na zadek, kdy\u017e se Tom na chv\u00edli odml\u010del. „Jak je to po dobr\u00e9m?“<\/p>\n

„No, nech\u00e1m t\u011b ve sme\u010dce, zachov\u00e1\u0161 si svou hrdost, bude\u0161 moct d\u011blat to, co ka\u017ed\u00fd den. Slunce, j\u00eddlo, voda a v\u0161echno ostatn\u00ed, co pot\u0159ebuje\u0161. Jedin\u00e9, co pro to mus\u00ed\u0161 ud\u011blat je, podvolit se mi a j\u00edt mi z cesty, co se dam t\u00fd\u010de.“<\/p>\n

Bill se znova postavil, nahrbil se a za\u0159val: „Ani n\u00e1hodou! Nepodvol\u00edm se ti! A nedovol\u00edm ti sahat na \u017e\u00e1dnou z m\u00fdch kamar\u00e1dek a mamku! Necht\u011bj\u00ed t\u011b. Cht\u011bj\u00ed m\u011b. Z\u016fstanu alfou!“<\/p>\n

„No dob\u0159e. Budeme to muset ud\u011blat po zl\u00e9m,“ \u0159ekl Tom.<\/p>\n

Bill stihl jen \u0159\u00edct: „A co je po zl\u00e9m…“, kdy\u017e se Tom p\u0159ikr\u010dil, zavrt\u011bl zadkem a vysko\u010dil bez p\u0159edchoz\u00edho varov\u00e1n\u00ed. Bill vylet\u011bl p\u0159\u00edmo do vzduchu a pokou\u0161el se sko\u010dit zp\u011bt, p\u0159i\u010dem\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ho Tom donutil vycouvat a\u017e p\u0159\u00edmo k vod\u011b. Bylo moc pozd\u011b na zm\u011bnu dr\u00e1hy a Tom se jen sm\u00e1l, kdy\u017e druh\u00fd lev se \u0161plouchnut\u00edm spadl do studen\u00e9ho, temn\u00e9ho baz\u00e9nu. Sed\u011bl u vody a\u017e do chv\u00edle, dokud se Bill bezpe\u010dn\u011b nevyno\u0159il a neplaval pod\u00e9l b\u0159ehu a\u017e na m\u00edsto, kde mohl vyl\u00e9zt ven.<\/p>\n

Bill vylezl a ot\u0159epal ze sebe vodu, vyza\u0159oval nen\u00e1vist a pohor\u0161en\u00ed zp\u016fsobem, jak\u00fdm to um\u00ed jen ko\u010dky.<\/div>\n

Tom zavolal: „Tohle je po zl\u00e9m, Bille. P\u0159eju hezk\u00fd den!“<\/p>\n

Bill se roze\u0161el ke skal\u00e1m, a\u017e dokud ho Tom nevid\u011bl zal\u00e9zt do jedn\u00e9 z nor. Tom se rozhl\u00e9dl a bylo mu jasn\u00e9, \u017ee lvice to v\u0161echno vid\u011bly. Mohly vid\u011bt, \u017ee Tom je lep\u0161\u00ed lev, a t\u00edm p\u00e1dem lep\u0161\u00ed alfa. Oh, jo, m\u011bly by k n\u011bmu hned b\u011b\u017eet. Postavil se a hrd\u011b se oklepal, ukazuj\u00edc tak svaly a \u017elutohn\u011bdou srst. Te\u010f musel naj\u00edt slune\u010dn\u00e9 m\u00edsto na span\u00ed, dokud nep\u0159ijde na zp\u016fsob, jak Billovi znovu a jednou prov\u017edy uk\u00e1zat, \u017ee to on tady m\u00e1 b\u00fdt alfa.<\/p>\n

autor: Zeph317<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Iw\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: zeph317 Tom se nemohl do\u010dkat, a\u017e bude voln\u00fd. Byl uspan\u00fd, hozen\u00fd do klece, let\u011bl p\u0159es celou zemi, a te\u010f m\u011bl kone\u010dn\u011b vid\u011bt sv\u016fj nov\u00fd domov. Chodil sem a tam v mal\u00e9 kleci, lehce kroutil hlavou, aby rozehnal i ten posledn\u00ed zbytek<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[500],"tags":[],"class_list":["post-6455","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-it-s-good-to-be-king"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6455","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6455"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6455\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6455"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6455"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6455"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}