{"id":6457,"date":"2012-05-27T17:00:00","date_gmt":"2012-05-27T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6439"},"modified":"2012-05-27T17:00:00","modified_gmt":"2012-05-27T16:00:00","slug":"genesis-56","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/27\/genesis-56\/","title":{"rendered":"Genesis 56."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
David prob\u011bhl laborato\u0159\u00ed, sebral cestou z pracovn\u00edho stolu skalpel, aby m\u011bl alespo\u0148 n\u011bjakou zbra\u0148, a vy\u0161el na chodbu. Cestu k v\u00fdtahu mu tentokr\u00e1t nic nezhatilo, v\u0161ude bylo naprost\u00e9 ticho a klid. Ani \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159ekotn\u00fd porod se nekonal, nikdo ne\u010dekal na pohotovosti se zran\u011bn\u00edm nebo hore\u010dkou. Bylo sly\u0161et jen pravideln\u00e9 cink\u00e1n\u00ed v\u00fdtahu, jak se neust\u00e1le znovu a znovu pokou\u0161\u00ed zav\u0159\u00edt sv\u00e9 ocelov\u00e9 dve\u0159e, aby poka\u017ed\u00e9 narazil na rozml\u00e1cen\u00fd obraz velk\u00e9ho Garryho. David na tu spou\u0161\u0165 chvilku z\u00edral, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee ji mus\u00ed odstranit, aby se odtud dostal nahoru. Je\u0161t\u011b si ov\u011b\u0159il, zda jsou skute\u010dn\u011b st\u00e1le zam\u010den\u00e9 dve\u0159e na nouzov\u00e9 schodi\u0161t\u011b, a pustil se do \u00faklidu.<\/p>\n

„Jau,“ zasy\u010del, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo \u0159\u00edznout o kousek skla, str\u010dil si poran\u011bn\u00fd prst okam\u017eit\u011b do pusy. Zbytek u\u017e jen odkopal botou a nastoupil do v\u00fdtahu. Zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko -1 a z\u00edral na sebe do zrcadla, j\u00edm\u017e byla pokryta cel\u00e1 zadn\u00ed st\u011bna kabiny. Vypadal d\u011bsn\u011b. Triko na dvou m\u00edstech roztr\u017een\u00e9, z\u0159ejm\u011b jak na n\u011bj Tom sko\u010dil, na krku \u0161linc po st\u0159epu, kter\u00fdm ob\u010das Tom zaryl malinko v\u00edc, vlasy rozcuchan\u00e9 je\u0161t\u011b ze sexu s Larou, u\u017e by pot\u0159eboval zase ost\u0159\u00edhat, a v obli\u010deji strhan\u00e9 rysy, jako by \u0161el pr\u00e1v\u011b ze \u0161ichty v dolech. Nic moc, povzdechl si, ale to u\u017e se dve\u0159e v\u00fdtahu op\u011bt otev\u0159ely a on mohl vystoupit.<\/p>\n

Skalpel s kr\u00e1tkou \u010depel\u00ed sv\u00edral pevn\u011b v ruce, zastr\u010den\u00fd ost\u0159\u00edm pod ruk\u00e1v, aby si jeho zbran\u011b nikdo nev\u0161iml. Ke sv\u00e9mu \u00fadivu musel konstatovat, \u017ee to tu vypadalo naprosto stejn\u011b jako dole. Ani noha, jen p\u0159\u00edmo naproti v\u00fdtahu, kousek od zdi, n\u011bjak\u00e1 divn\u00e1 lou\u017ee. Davidovi se zvedl \u017ealudek, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co to je. Obloukem tu nechutnou p\u00e1chnouc\u00ed hmotu obe\u0161el, jako by se j\u00ed b\u00e1l, a pokra\u010doval d\u00e1l sm\u011brem ke sv\u00e9mu apartm\u00e1nu.<\/div>\n

\n
P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak te\u010f neud\u011blat chybu. Lara byla jeho l\u00e1ska, to ano, byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee ji kone\u010dn\u011b m\u00e1, ale pokud \u0161lo o jeho dal\u0161\u00ed \u017eivot mimo tuhle komunitu, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b zanedlouho nastane, nebyl si tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli by byl ochoten ho pro ni ob\u011btovat. Ne, nejsp\u00ed\u0161 nebyl. Ani dvoj\u010data ani Lara netu\u0161ili, jak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 katastrofa by pro n\u011bj byla, kdyby se skute\u010dn\u011b stalo to, co \u0159\u00edkali. Oni v pohod\u011b vyjdou na povrch, za\u010dnou \u017e\u00edt sv\u00e9 nov\u00e9 \u017eivoty, ale co on? M\u00e1 sice d\u00edky \u0161\u00e9fovi naho\u0159e novou identitu, v\u0161echny jeho doklady jsou na p\u0159\u00edjmen\u00ed M\u00fcller, m\u00e1 konto v bance, kter\u00e9 si zalo\u017eil a ukl\u00e1dal do n\u011bj p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 \u010d\u00e1stky zbyl\u00e9 z n\u00e1kup\u016f, co\u017e mu za ta l\u00e9ta ud\u011blalo celkem slu\u0161nou sumu, auto je napsan\u00e9 na n\u011bj, ale p\u0159ed \u010dasem po n\u011bm vyhl\u00e1sili celost\u00e1tn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed, tud\u00ed\u017e dob\u0159e v\u011bd\u00ed, \u017ee David Jost nikdy neum\u0159el, a bude jen ot\u00e1zkou \u010dasu, ne\u017e zjist\u00ed, koho \u017ee to vylovili z t\u00e9hle podzemn\u00ed d\u00edry.<\/p>\n

Mus\u00ed se odtud dostat d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u0159ijdou policajti, a to bezpodm\u00edne\u010dn\u011b. Laru si najde pozd\u011bji, pokud v\u016fbec, bude muset nejsp\u00ed\u0161 ut\u00e9ct n\u011bkam hodn\u011b daleko a schov\u00e1vat se, dokud se mu nepoda\u0159\u00ed dostat n\u011bkam za oce\u00e1n. Do\u017eivotn\u011b na \u00fat\u011bku, skr\u00fdv\u00e1n\u00ed, to by nebyl \u017eivot pro Laru, nejsp\u00ed\u0161 by s n\u00edm ani nebyla ochotn\u00e1 j\u00edt. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee j\u00ed dvoj\u010data neubl\u00ed\u017e\u00ed, nejsou to \u017e\u00e1dn\u00ed zabij\u00e1ci, tak\u017ee doufal, \u017ee spolu vydr\u017e\u00ed v zam\u010den\u00e9 tajn\u00e9 laborato\u0159i a\u017e do p\u0159\u00edchodu policie, pokud n\u011bjak\u00e1 p\u0159ijde, ale to u\u017e on bude d\u00e1vno daleko odtud. Alespo\u0148 v to doufal a hodlal pro to ud\u011blat v\u0161echno. A\u017e bude v bezpe\u010d\u00ed, zjist\u00ed ze sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edk\u016f, jestli utekl v\u010das, nebo se m\u016f\u017ee vr\u00e1tit a v\u0161echno byl jen plan\u00fd poplach. N\u011bjakou v\u00fdmluvu pro Noa by si v\u017edycky na\u0161el, selhat m\u016f\u017ee ze strachu ka\u017ed\u00fd. Te\u010f musel myslet hlavn\u011b na sebe, \u0161lo o jeho dal\u0161\u00ed \u017eivot.<\/p>\n

Rychle a pokud mo\u017eno ti\u0161e sp\u011bchal k sob\u011b. Nejd\u0159\u00edv si mus\u00ed sbalit doklady, pen\u00edze, cennosti, n\u011bjak\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed osobn\u00ed v\u011bci, a p\u0159edev\u0161\u00edm svou zbra\u0148. Odemkl, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a rozsv\u00edtil. Skalpel odlo\u017eil na st\u016fl, ten u\u017e pot\u0159ebovat nebude, daleko lep\u0161\u00ed slu\u017ebu mu poskytne jeho v\u011brn\u00e1 R-jedni\u010dka, p\u0159esn\u011bji pistole zna\u010dky Remington 1911 R1 r\u00e1\u017ee 45, luxusn\u00ed kousek, sat\u00e9nov\u011b \u010dern\u00e1 s d\u0159evem vykl\u00e1danou pa\u017ebou a dv\u011bma z\u00e1sobn\u00edky po sedmi n\u00e1boj\u00edch.<\/div>\n

Vyndal z p\u0159\u00edru\u010dn\u00edho trezoru zelen\u00fd plastov\u00fd kuf\u0159\u00edk, vyjmul z n\u011bj zbra\u0148, zasadil jeden ze z\u00e1sobn\u00edk\u016f, druh\u00fd str\u010dil do kapsy a pistoli zajistil. Kolem pasu si p\u0159ipnul ko\u017een\u00e9 pouzdro, zasunul do n\u011bj zbra\u0148, jak byl zvykl\u00fd z ml\u00e1d\u00ed, kdy si tuhle hra\u010dku kv\u016fli sv\u00e9 bezpe\u010dnosti mezi fe\u0165\u00e1ky a dealery koupil. Kuf\u0159\u00edk s p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm ulo\u017eil na dno kufru, jen\u017e vozil s sebou, kdy\u017e jezdil do Hamburku nakupovat pro Billa oble\u010den\u00ed. Nah\u00e1zel do n\u011bj zbytek v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mu p\u0159i\u0161ly pod ruku a trad\u00e1, u\u017e ho tady nikdo neuvid\u00ed. Auto napsan\u00e9 na Davida M\u00fcllera bylo, jak doufal, st\u00e1le v gar\u00e1\u017ei na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, p\u0159es ochranku u\u017e se n\u011bjak dostane, to nebude probl\u00e9m, se v\u0161emi se znal. A kdyby to jinak ne\u0161lo\u2026 m\u011bl svou zbra\u0148, byla mu v\u011brn\u00e1, nikdy nezklamala, kdy\u017e se ob\u010das stavil venku v n\u011bjak\u00e9 st\u0159elnici, aby ji prov\u011b\u0159il a procvi\u010dil si svou mu\u0161ku. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv bude pry\u010d, t\u00edm l\u00edp. Pozotv\u00edral v\u0161echny sk\u0159\u00ed\u0148ky, aby se ujistil, \u017ee na nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho nezapomn\u011bl, a vydal se k v\u00fdtahu. Cel\u00e9 mu to netrvalo ani deset minut, a u\u017e nastupoval do osv\u011btlen\u00e9 kabiny, zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko nula a \u010dekal, a\u017e se objev\u00ed v p\u0159echodov\u00e9 komo\u0159e.<\/p>\n

Velk\u00fd Garry myslel na v\u0161echno. N\u011bkolikr\u00e1t spolu na tohle t\u00e9ma mluvili je\u0161t\u011b p\u0159ed jeho smrt\u00ed, tak\u017ee moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, pro\u010d mus\u00ed poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se vrac\u00ed ze sv\u00fdch pracovn\u00edch cest, proj\u00edt p\u0159es detektor radiace v dekontamina\u010dn\u00ed komo\u0159e. Pokud m\u011bl naho\u0159e prob\u011bhnout Armagedon, bylo pot\u0159eba se ujistit, \u017ee se do podzem\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 radiace nedostane. Jadern\u00e1 katastrofa byla jednou z mnoha mo\u017enost\u00ed, jak samo sebe vyhub\u00ed sou\u010dasn\u00e9 lidstvo, dokonce jedna z nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edch na \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku. Zat\u00edm fungovala komora jako oby\u010dejn\u00e1 m\u00edstnost, a\u010dkoliv detektory radiace byly v provozu st\u00e1le, \u0161\u00e9f necht\u011bl riskovat, \u017ee vl\u00e1da a bezpe\u010dnostn\u00ed slo\u017eky st\u00e1tu p\u0159\u00edpadn\u00e9 zamo\u0159en\u00ed obyvatelstvu prost\u011b zataj\u00ed, nebylo by to nic divn\u00e9ho, vl\u00e1dy v\u0161ech st\u00e1t\u016f d\u011blaly, co mohly, aby sv\u00e9 ob\u010dany nemusely informovat pokud mo\u017eno o ni\u010dem, co bylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Vysok\u00e1 hra se hr\u00e1la jinde a jinak.<\/p>\n

Za dekontamina\u010dn\u00ed komorou se nach\u00e1zel zcela nen\u00e1padn\u00fd sklad, do kter\u00e9ho kdy\u017e zvenku p\u0159i\u0161el \u010dlov\u011bk neznal\u00fd v\u011bci, nem\u011bl \u0161anci zjistit, co se za nen\u00e1padn\u00fdm odsunovac\u00edm reg\u00e1lem pln\u00fdm \u00faklidov\u00fdch prost\u0159edk\u016f ukr\u00fdv\u00e1. V\u0161echno bylo vymy\u0161leno tak, aby nikoho p\u0159\u00edchoz\u00edho nenapadlo, \u017ee se zde m\u016f\u017ee nach\u00e1zet n\u011bco tak absurdn\u00edho, jako je vchod do podzemn\u00edho komplexu pln\u00e9ho lid\u00ed. Asi jako ta tajn\u00e1 La\u0159ina laborato\u0159, star\u00fd \u0161\u00e9f to m\u011bl kdysi dob\u0159e promy\u0161len\u00e9.<\/div>\n

David pro\u0161el skrz dekontamina\u010dn\u00ed prostor a p\u0159ilo\u017eil palec na mal\u00fd panel, nad n\u00edm\u017e sv\u00edtila \u010derven\u00e1 kontrolka. \u010cekal, a\u017e p\u0159\u00edstroj naskenuje jeho otisk a rozsv\u00edt\u00ed se zelen\u011b, dve\u0159e cvaknou a bzu\u010d\u00e1k uvoln\u00ed cestu ven. Jen\u017ee kontrolka jen blikla. Z\u016fstala \u010derven\u00e1 i po druh\u00e9m a t\u0159et\u00edm pokusu.<\/div>\n
„Do prdele,“ zanad\u00e1val pod fousy, nejsp\u00ed\u0161 Noe zablokoval jeho otisk, aby mu tak znemo\u017enil kv\u016fli celost\u00e1tn\u00edmu p\u00e1tr\u00e1n\u00ed na povrchu vych\u00e1zet ven. Neuv\u011bdomil si to, po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee jako v\u017edy p\u0159edt\u00edm v pohod\u011b projde. Co te\u010f? Mus\u00ed za \u0161\u00e9fem. Bez n\u011bj se z\u0159ejm\u011b ven nedostane, to mu do\u0161lo.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„Rozkaz velitele akce Svoboda. Pro v\u0161echny skupiny. Pokra\u010dujte v pl\u00e1novan\u00e9m postupu sm\u011brem k elektr\u00e1rn\u011b. Kolem komplexu jsme zatkli celkem deset \u010dlen\u016f ochranky v\u010detn\u011b jejich velitele. Co nejrychleji se dosta\u0148te na sv\u00e1 stanovi\u0161t\u011b. Velitel\u00e9 ur\u010d\u00ed ke ka\u017ed\u00e9 klimatiza\u010dn\u00ed \u0161acht\u011b na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed dva mu\u017ee. Ostatn\u00ed se p\u0159esunou na dv\u016fr elektr\u00e1rny, akce za\u010dne b\u011bhem dvaceti minut. Konec.“<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

David dopravil kufr zp\u00e1tky do sv\u00e9ho apartm\u00e1nu. Sundal zimn\u00ed bundu a zvedl sluch\u00e1tko telefonu na pracovn\u00edm stole. P\u0159ece jen, kdy\u017e se mu nepoda\u0159ilo zat\u00edm ut\u00e9ct, ozve se t\u011bm spiklenc\u016fm dole, aby je udr\u017eoval ve v\u00ed\u0159e, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Necht\u011bl, aby Lara jeho \u00fat\u011bk odnesla za n\u011bj.<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm,“ ozvalo se po dvou vyzv\u00e1n\u011bc\u00edch t\u00f3nech, linka 412 fungovala.<\/div>\n
„Ahoj Tome,“ poznal hlas kytaristy.<\/em> „Je tady zat\u00edm naprost\u00fd klid, na chodb\u00e1ch ani noha, jen u v\u00fdtahu se n\u011bkdo pozvracel.“<\/div>\n
„Kde jsou ti dva?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, nepotkal jsem ani jednoho, p\u016fjdu to zjistit. Zase se ozvu.“ Zav\u011bsil. Necht\u011bl se s Tomem d\u00e1l vykec\u00e1vat, pravd\u011bpodobn\u011b to bylo naposledy, kdy sly\u0161el jeho hlas, te\u010f bylo t\u0159eba naj\u00edt \u0161\u00e9fa. Poupravil si mikinu, aby pouzdro se zbran\u00ed nebylo na prvn\u00ed pohled patrn\u00e9, a vydal se na chodbu.<\/p>\n

Lehce za\u0165ukal na dve\u0159e \u0161\u00e9fovy kancel\u00e1\u0159e, ale kdy\u017e se nic ned\u011blo, zjistil, \u017ee je zam\u010deno. P\u0159esunul se o p\u00e1r dve\u0159\u00ed d\u00e1l k jeho apartm\u00e1nu. Op\u011bt se nic neoz\u00fdvalo, tak po zaklep\u00e1n\u00ed zm\u00e1\u010dkl pokusn\u011b kliku a ta povolila. Fajn, Noe bude nejsp\u00ed\u0161 tady.<\/div>\n

Nakoukl do m\u00edstnosti a spat\u0159il v \u0161eru postavu na \u017eidli. Byl to Kat a n\u011bco tlumen\u00fdm hlasem opakoval, jako by mluvil s\u00e1m pro sebe. Kdy\u017e se David l\u00e9pe rozkoukal, zaznamenal na pohovce le\u017e\u00edc\u00ed t\u011blo. \u0160\u00e9f, kter\u00e9ho hledal. Potichu za sebou zav\u0159el, a a\u017e klepnut\u00ed dve\u0159n\u00edho z\u00e1mku probralo Kata k pozornosti. Nap\u0159\u00edmil se na \u017eidli.<\/div>\n
„Davide,“ p\u0159ekvapen\u011b zvedl hlavu ke dve\u0159\u00edm. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem v\u010dera ve\u010der hl\u00e1\u0161en\u00ed o zmizen\u00ed Paula, tak jsem si \u0159ekl, \u017ee se zept\u00e1m, jak to dopadlo, a jestli Noe nepot\u0159ebuje pomoc,“ pl\u00e1cl prvn\u00ed, co mu slina na jazyk p\u0159inesla, \u017ee byly skoro \u010dty\u0159i r\u00e1no, ne\u0159e\u0161il. „Nem\u016f\u017eu usnout,“ dodal, kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak divn\u011b jeho d\u016fvod vypad\u00e1. „Co mu je?“ k\u00fdvl hlavou ke zmi\u0148ovan\u00e9mu v\u016fdci.<\/div>\n
„Bolela ho hlava, tak m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych mu ud\u011blal hypn\u00f3zu, proto\u017ee pr\u00e1\u0161ky nezab\u00edraly,“ vysv\u011btlil Eberhard. Sakra, te\u010f se mu do jeho \u00fa\u017easn\u00e9ho pl\u00e1nu naboural mana\u017eer. Nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee se objev\u00ed, myslel, \u017ee d\u00e1vno sp\u00ed a nev\u00ed o sv\u011bt\u011b. Co te\u010f?<\/p>\n

Z\u00edrali chv\u00edli jeden na druh\u00e9ho, netu\u0161e, co v\u00ed a co nev\u00ed ten druh\u00fd.<\/p>\n

„U\u017e jste toho Paula na\u0161li?“ za\u010dal prvn\u00ed David, m\u011bl v\u00fdhodu, \u017ee v\u011bd\u011bl v\u00edc. Na rozd\u00edl od Kata, kter\u00fd se domn\u00edval, \u017ee mana\u017eer o ni\u010dem z posledn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed v prvn\u00edm podla\u017e\u00ed nem\u00e1 ani p\u00e1ru.<\/div>\n

„Ne, asi utekl,“ v\u00e1hav\u011b promluvil Kat. Prob\u00edral rychle v hlav\u011b, co v\u0161echno v\u00ed o Davidovi, analyzoval mo\u017enost spojenectv\u00ed. Vzhledem k jeho krimin\u00e1ln\u00ed minulosti bylo jasn\u00e9, \u017ee by m\u011bl odtud taky co nejrychleji zmizet.<\/div>\n
„Asi?“ pozvedl obo\u010d\u00ed David. Tak\u017ee Kat se nejsp\u00ed\u0161 rozhodl mu rva\u010dku s dvoj\u010daty zaml\u010det.<\/div>\n
„S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed,“ zdr\u017eoval Kat. „Co v\u00ed\u0161 o \u010derven\u00e9m k\u00f3du?“ zeptal se, kdy\u017e dob\u011bhl proces vyhodnocov\u00e1n\u00ed, David byl vhodn\u00fd kandid\u00e1t, znal se je\u0161t\u011b se star\u00fdm \u0161\u00e9fem, a Katovi do\u0161lo, \u017ee by mohl m\u00edt daleko lep\u0161\u00ed p\u0159ehled o bezpe\u010dnostn\u00edch opat\u0159en\u00edch, ne\u017e m\u011bl on s\u00e1m, proto\u017ee jezdil \u010dasto na povrch nakupovat. Bylo t\u0159eba ho vyu\u017e\u00edt, proto\u017ee Noe prozat\u00edm na hypn\u00f3zu nereagoval moc dob\u0159e. Nejsp\u00ed\u0161 mu ot\u0159es mozku zp\u016fsobil v\u011bt\u0161\u00ed po\u0161kozen\u00ed, ne\u017e se zd\u00e1lo. B\u011bhem prvn\u00ed \u010d\u00e1sti hypn\u00f3zy upadl do sp\u00e1nku, a prozat\u00edm s n\u00edm nebyla mo\u017enost komunikace. Kat si d\u00e1l nev\u011bd\u011bl rady, nikdy nepracoval s n\u011bk\u00fdm, kdo m\u011bl poran\u011bn\u00fd mozek. Tak\u017ee kdy\u017e to vezme kolem a kolem, David se mu vlastn\u011b nakonec hodil. Pokud bude spolupracovat.<\/p>\n

„Je vyhl\u00e1\u0161en\u00fd \u010derven\u00fd k\u00f3d?“ reagoval okam\u017eit\u011b mana\u017eer. „No do prdele,“ vydechl ne\u0161\u0165astn\u011b, kone\u010dn\u011b mu do\u0161lo, pro\u010d ta sta\u017een\u00e1 sv\u011btla, zam\u010den\u00e9 schodi\u0161t\u011b, nefunguj\u00edc\u00ed v\u00fdtahy a dve\u0159e, kter\u00e9 ho necht\u011bly naho\u0159e pustit ven. P\u0159i vyhl\u00e1\u0161en\u00ed \u010derven\u00e9ho k\u00f3du byla v\u0161echna p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va zablokov\u00e1na, byl to stav nev\u011bt\u0161\u00edho ohro\u017een\u00ed.<\/div>\n

„Jo, byl jsem u toho, kdy\u017e to \u0161\u00e9f n\u011bkomu do telefonu \u0159\u00edkal. Mysl\u00edm, \u017ee Markovi, \u0161\u00e9fovi ochranky. Co to p\u0159esn\u011b znamen\u00e1?“<\/div>\n
„Jsme tu zam\u010den\u00ed, jedeme na polovi\u010dn\u00ed v\u00fdkon, vlastn\u00ed elekt\u0159ina, vlastn\u00ed vzduch, v\u0161echno je ut\u011bsn\u011bn\u00e9 kv\u016fli radiaci, tak\u017ee i klimatizace, ven se jen tak nedostaneme,“ zhroutil se David na \u017eidli, ve\u0161ker\u00e9 nad\u011bje na \u00fat\u011bk t\u00edm padly. \u010cerven\u00fd k\u00f3d byl nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd poplach. „Kv\u016fli \u010demu to \u0161\u00e9f vyhl\u00e1sil?“ zeptal se Kata, a\u010dkoliv to moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Kv\u016fli Paulovu \u00fat\u011bku. Je p\u0159edpoklad, \u017ee n\u00e1s pr\u00e1skne a p\u0159ijdou sem poldov\u00e9.“<\/div>\n
„A co se stane, a\u017e p\u0159ijdou?“ zeptal se logicky mana\u017eer. Kat jen pokr\u010dil rameny. Netu\u0161il, co m\u011bl Noe v \u00famyslu, ale nehodlal na to \u010dekat.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, jak by se to dalo zru\u0161it?“ zeptal se Kat po chvilce p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, \u010das ut\u00edkal, bylo t\u0159eba jednat.<\/div>\n

„Jen on osobn\u011b to m\u016f\u017ee zase odvolat,“ k\u00fdvl David sm\u011brem ke sp\u00edc\u00ed postav\u011b. „Jestli p\u0159ijdou policajti, jsme v prdeli.“<\/div>\n
„Mus\u00edme se dostat ven a zdrhnout,“ rozhodl se Kat vyzradit svoje \u00famysly. „Nehodl\u00e1m tu na n\u011b \u010dekat, nejsem bl\u00e1zen. Nem\u016f\u017eu z n\u011bj ale nic dostat, je v limbu, m\u00e1 ot\u0159es mozku, proto\u017ee dostal kopanec od tv\u00fdho vztekl\u00fdho kytaristy, kter\u00fdmu se b\u016fhv\u00edjak vr\u00e1tila pam\u011b\u0165. P\u0159i\u0161li jsme na to, \u017ee cht\u011bli nejsp\u00ed\u0161 s Billem ut\u00e9ct spolu s Paulem,“ sna\u017eil se rychle vysv\u011btlit, v jak\u00e9 situaci se nach\u00e1zej\u00ed. David jen p\u0159ik\u00fdvl, nebyl ochotn\u00fd Katovi vyzradit svou v\u00fdhodu, mohl si tak hl\u00eddat, co mu p\u0159\u00edpadn\u011b bude cht\u00edt zaml\u010det, a rozpoznat tak jeho \u00famysly. „Jestli m\u00e1\u0161 pon\u011bt\u00ed, jak se odtud dostat, tak si rychle vzpome\u0148, proto\u017ee jestli ne, my oba budeme v p\u011bkn\u00fd rej\u017ei.“<\/p>\n

„Jeden v\u00fdtah funguje, v\u0161iml jsem si, \u017ee sv\u00edt\u00ed, kdy\u017e jsem \u0161el kolem,“ reagoval mana\u017eer svou polopravdou. Nehodlal mu vykl\u00e1dat, \u017ee s n\u00edm p\u0159ijel zdola a n\u00e1sledn\u011b shora po nezda\u0159en\u00e9m \u00fat\u011bku, ale bylo jasn\u00e9, \u017ee maj\u00ed s Katem stejn\u00e9 \u00famysly.<\/div>\n

„Jo, ten Noe odblokoval, abychom se mohli pohybovat mezi patry,“ potvrdil Davidovi, \u017ee o n\u011bm v\u00ed. „Ale pak s n\u00edm zdrhli ti dva poveden\u00ed brat\u0159\u00ed\u010dci dol\u016f na \u010dty\u0159ku, tak\u017ee nen\u00ed jist\u00fd, jestli p\u016fjde p\u0159ivolat.“<\/div>\n
„Sv\u00edtila na n\u011bm m\u00ednus jedni\u010dka, tak\u017ee by m\u011bl b\u00fdt tady,“ d\u011blal mana\u017eer, \u017ee si vzpom\u00edn\u00e1, aby m\u011bli tuhle lap\u00e1lii z krku. „Kdy\u017e se n\u00e1m poda\u0159\u00ed dostat nahoru, je pot\u0159eba p\u0159ekonat jen jedny bezpe\u010dnostn\u00ed dve\u0159e, ale jsou na otisk prstu. M\u016fj fungovat nebude, proto\u017ee p\u0159i \u010derven\u00e9m k\u00f3du se v\u0161echna povolen\u00ed ke vstupu a v\u00fdstupu blokuj\u00ed, ale Noe m\u00e1 taky palec,“ k\u00fdvl hlavou ke sp\u00edc\u00edmu \u0161\u00e9fovi. „M\u016f\u017eeme to zkusit, mo\u017en\u00e1 m\u00e1 u \u010derven\u00e9ho k\u00f3du v\u00fdjimku,“ dodal. Byla to st\u0159elba naslepo, \u0161\u00e9f mu nikdy nic takov\u00e9ho nenazna\u010dil, ale logick\u00e9 by to bylo. P\u0159ece musel m\u00edt aspo\u0148 n\u011bkdo mo\u017enost bezpe\u010dnostn\u00ed dve\u0159e otev\u0159\u00edt. A kdo jin\u00fd by to mohl b\u00fdt ne\u017e \u0161\u00e9f.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ k\u00fdvl Kat, nebyl \u010das vym\u00fd\u0161let n\u011bco jin\u00e9ho, tohle vypadalo jako dobr\u00fd pl\u00e1n, vlastn\u011b jedin\u00fd mo\u017en\u00fd. „Zkus\u00edme to,“ ani ne\u010dekal na David\u016fv souhlas, jejich spojenectv\u00ed bylo samoz\u0159ejm\u00e9. „Mus\u00edm si ale sko\u010dit dol\u016f pro v\u011bci, bez doklad\u016f ven nep\u016fjdu.“<\/div>\n

„J\u00e1 taky,“ hr\u00e1l David d\u00e1l svou komedii. „Sejdeme se tady za deset minut. Neprobere se?“ k\u00fdvl sm\u011brem ke sp\u00edc\u00ed postav\u011b na pohovce.<\/div>\n
„Nem\u011bl by,“ zakroutil hlavou Kat. „A i kdyby, je mu blb\u011b, zase znovu usne. Tak za deset minut tady,“ pod\u00edval se Kat na hodiny na st\u011bn\u011b, bylo t\u0159i \u010dtvrt\u011b na \u010dty\u0159i r\u00e1no.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„Kone\u010dn\u011b, to v\u00e1m to trvalo,“ p\u0159iv\u00edtal Benedikt Karla a Saschu, kdy\u017e se svou skupinou dorazili na dv\u016fr elektr\u00e1rny.<\/p><\/div>\n

„Tady mladej furt zdr\u017eoval,“ popl\u00e1cal sv\u00e9ho hou\u017evi\u010dku po z\u00e1dech H\u00fcne, „ka\u017edou chv\u00edli se v\u00e1lel po zemi jako mr\u0161ina,“ zasm\u00e1l se, „musel jsem ho v\u017edycky sebrat.“<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159te mu ani slovo,“ ohradil se Sascha na\u010dep\u00fd\u0159en\u011b, „p\u00e1rkr\u00e1t jsem zakopl, ale v\u017edycky m\u011b tady v\u00e1\u0161 obr zachytil,“ vr\u00e1til to detektivovi i s p\u0159ezd\u00edvkou, kterou mu dosud \u0159\u00edkal jen v duchu.<\/div>\n
„Nepo\u0161\u0165uchujte se jak mal\u00fd kluci, m\u00e1me tu d\u016fle\u017eit\u00fd \u00fakol,“ pobaven\u011b je zarazil Ben, te\u010f opravdu nebyl \u010das na blbosti. „Vyslechli jsme zat\u00edm s Polakem \u0161\u00e9fa ochranky, ale moc jsme se toho nedozv\u011bd\u011bli. Tvrd\u00ed, \u017ee o ni\u010dem nev\u00ed, \u017ee je tady jen zam\u011bstnanec elektr\u00e1rny, o \u017e\u00e1dn\u00e9m podzemn\u00edm komplexu v \u017eivot\u011b nesly\u0161el, no prost\u011b n\u00e1m podle m\u00e9ho n\u00e1zoru p\u0159edlo\u017eil nau\u010denou b\u00e1sni\u010dku o tom, jak s t\u00edm nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Tak kudy p\u016fjdeme dovnit\u0159?“ zeptal se hned nedo\u010dkav\u011b Karl, tohle v\u00edcem\u00e9n\u011b \u010dekali.<\/div>\n
„Bohu\u017eel, ta nejsnaz\u0161\u00ed cesta je pry\u010d, klimatiza\u010dn\u00ed \u0161achty mezit\u00edm stihli zaslepit ocelov\u00fdmi deskami, je to v\u0161ude stejn\u00e9, nejsp\u00ed\u0161 je to pro n\u00e1s na uv\u00edtanou,“ u\u0161kl\u00edbl se. „Hlavn\u00ed vchod do podzem\u00ed kluci hledaj\u00ed, ale zat\u00edm se neozvali.“<\/div>\n
„No, tak\u017ee co te\u010f?“<\/div>\n
„Polak navrhuje zkusit kontaktovat n\u011bkoho uvnit\u0159 pro vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, nejl\u00e9pe pana \u0161\u00e9fa osobn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Ben.<\/div>\n
„A co takhle Semtex, a\u017e ten vchod najdou?“ op\u00e1\u010dil Karl, vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed mu p\u0159i\u0161lo jako zbyte\u010dn\u00e9 zdr\u017eov\u00e1n\u00ed. Stejn\u011b jim nikdo neotev\u0159e, nakonec budou muset plastickou trhavinu pou\u017e\u00edt tak jako tak.<\/p>\n

„Vezmete si na sv\u011bdom\u00ed, kdy\u017e dole kv\u016fli va\u0161emu zbrkl\u00e9mu postupu v\u0161ichni zem\u0159ou?“ ozvalo se za jeho z\u00e1dy, Polak je z\u0159ejm\u011b poslouchal n\u011bkde ve tm\u011b dvora, aby se te\u010f zapojil.<\/div>\n

„Pro\u010d by um\u00edrali?“ odsekl mu Karl, zat\u00edmco se na n\u011bj vztekle ot\u00e1\u010del. Nem\u011bl tohohle t\u00fdpka moc r\u00e1d, tv\u00e1\u0159il se, \u017ee se\u017eral v\u0161echnu moudrost sv\u011bta.<\/div>\n
„Proto\u017ee tam dole je to jeden fanatik vedle druh\u00e9ho, co jsou za svoje n\u00e1zory ochotni klidn\u011b i um\u0159\u00edt. M\u016f\u017ee je zab\u00edt i vlastn\u00ed guru, nebylo by to poprv\u00e9. Sly\u0161el jste n\u011bkdy o Jonestownu a sekt\u011b Chr\u00e1m lidu? Ne? P\u0159es 900 mrtv\u00fdch, v\u010detn\u011b d\u011bt\u00ed a jejich v\u016fdce. Ten si pot\u00e9, co je donutil vyp\u00edt jed a zbytek nechal post\u0159\u00edlet, prohnal hlavou kulku. Nezn\u00e1te my\u0161len\u00ed takov\u00fdch lid\u00ed, tak si ty svoje v\u00fdbu\u0161niny nechte na pozd\u011bji,“ zpra\u017eil ho Polak. „V\u00e1\u0161 postup by se dal mo\u017en\u00e1 pou\u017e\u00edt, kdyby o n\u00e1s nev\u011bd\u011bli, ale jak je vid\u011bt, p\u0159i\u0161li na to, \u017ee jim n\u011bkdo chyb\u00ed a dali si dv\u011b a dv\u011b dohromady, tak\u017ee n\u00e1s o\u010dek\u00e1vaj\u00ed. Nejd\u0159\u00edv je t\u0159eba vyjedn\u00e1vat.“<\/p>\n

Karl si jen znechucen\u011b odfrkl, v\u011bdec ho nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nep\u0159esv\u011bd\u010dil. Kdyby prost\u011b odp\u00e1lili dve\u0159e a vl\u00edtli dovnit\u0159, bylo by to hned a bez vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed. Jestli je cht\u011bl v\u0161echny zab\u00edt, u\u017e jsou stejn\u011b mrtv\u00ed. A jestli ne, m\u016f\u017ee je s t\u00edm akor\u00e1t po telefonu vyd\u00edrat. On by to prost\u011b vy\u0159e\u0161il r\u00e1zn\u011b. Ob\u011bti stejn\u011b n\u011bjak\u00e9 budou, s t\u00edm se p\u0159i takov\u00fdchhle akc\u00edch muselo po\u010d\u00edtat.<\/div>\n

„Dob\u0159e, tak jdeme zkusit kontaktovat Noa Winkleho,“ rezignoval na jak\u00e9koliv jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed Ben. Kdyby se cokoliv zvrtlo, necht\u011bl m\u00edt na triku stovky mrtv\u00fdch, od toho tady byl jejich poradce.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„Co \u0159\u00edkal?“ zeptali se unisono Lara a Bill, kdy\u017e Tom polo\u017eil sluch\u00e1tko. Oto\u010dil se na ty dva. Lara v \u017eupanu s nohama pod sebou v rohu seda\u010dky, a Bill na voz\u00edku v b\u00edl\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch zabalen\u00fd jako mumie, aby mu nebyla zima od nohou. Vypadali jak na py\u017eamov\u00e9 p\u00e1rty.<\/p><\/div>\n

„\u017de prej je naho\u0159e klid,“ odpov\u011bd\u011bl zara\u017een\u011b Tom. David byl tak \u00fase\u010dn\u00fd, vypadalo to, jako by se s n\u00edm ani necht\u011bl bavit. Doufal, \u017ee na n\u011b nehodl\u00e1 p\u0159iv\u00e9st Kata. Kdy\u017e u\u017e vstal, rozhl\u00eddl se kolem sebe a jeho zrak padl na laboratorn\u00ed st\u016fl. Byly na n\u011bm i pracovn\u00ed n\u00e1stroje, kter\u00e9 by se daly eventueln\u011b pou\u017e\u00edt na obranu, kdyby je cht\u011bl David zradit a p\u0159iv\u00e9st sem ochranku nebo Kata. Chv\u00edli na n\u011b z\u00edral, ne\u017e si vybral jeden z laboratorn\u00edch skalpel\u016f, kter\u00fd mohl dob\u0159e poslou\u017eit jako zbra\u0148, a posadil se zp\u00e1tky na pohovku vedle Lary. Cht\u011bl ji m\u00edt na o\u010d\u00edch, kdyby n\u00e1hodou dostala n\u00e1pad se ozbrojit a ut\u00e9ct. Takhle to bude bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Je tady d\u011bsn\u00e1 nuda,“ zak\u0148oural trochu Bill, „nem\u00e1\u0161 tu n\u011bjakou hru?“ zeptal se Lary, ale ta zavrt\u011bla odm\u00edtav\u011b hlavou.<\/div>\n

„Nechod\u00edm si sem hr\u00e1t, pracuju tady,“ odpov\u011bd\u011bla klidn\u011b.<\/div>\n
„Bille, to vydr\u017e\u00ed\u0161, snad se David vr\u00e1t\u00ed brzy,“ trochu napomenul sv\u00e9 dvoj\u010de Tom, ob\u010das \u0161patn\u011b sn\u00e1\u0161el tuhle Billovu hv\u011bzdnou rozk\u0148ouranou str\u00e1nku. Posadil se zp\u00e1tky na pohovku vedle Lary. „Ale m\u016f\u017eeme si zahr\u00e1t na pravdu, co vy na to?“ pod\u00edval se pronikav\u00fdm pohledem na vedouc\u00ed laborato\u0159e. „Te\u010f, kdy\u017e se mi vr\u00e1tila pam\u011b\u0165, m\u016f\u017eu klidn\u011b odpov\u00eddat,“ dodal se sarkastick\u00fdm \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Jo, to je skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad,“ zatleskal Bill nad\u0161en\u011b, ani\u017e by si v\u0161iml Tomov\u00fdch pohled\u016f La\u0159in\u00fdm sm\u011brem, „j\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1m,“ hned dodal, aby mu jeho prvenstv\u00ed nikdo nevyfoukl. N\u011bkdy Tomovi jeho dvoj\u010de p\u0159ipadalo jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Tak jo,“ k\u00fdvl Tom s \u00fasm\u011bvem. „Mlad\u0161\u00ed brat\u0159i maj\u00ed p\u0159ednost,“ pod\u00edval si p\u0159i sv\u00fdch slovech na Laru, a vid\u011bl, jak malinko ztuhla.<\/div>\n
„Tak\u017ee o tom v\u00edte,“ konstatovala vedouc\u00ed laborato\u0159e.<\/div>\n
„Jo, Paul n\u00e1m to prozradil, ale spoustu dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed nev\u00edme, tak za\u010dni, Bille,“ pob\u00eddl bratra Tom.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„V\u00e1\u017en\u011b se neprobud\u00ed?“ \u0161eptal David, kdy\u017e nakl\u00e1dali \u0161\u00e9fa na kole\u010dkovou \u017eidli, aby ho nemuseli tahat. Takhle ho do v\u00fdtahu pohodln\u011b odvezou.<\/p><\/div>\n

„Ne, je v hlubok\u00fdm hypnotick\u00fdm limbu,“ ubezpe\u010dil ho Kat. Vytla\u010dil \u017eidli pomalu z \u0161\u00e9fova apartm\u00e1nu, kdy\u017e se p\u0159edt\u00edm pe\u010dliv\u011b rozhl\u00e9dl, jestli na chodb\u011b nikdo nen\u00ed. „Vem na\u0161e v\u011bci, j\u00e1 povezu jeho,“ vydal rozkaz a rozjel se sm\u011brem k v\u00fdtahu. David popadl sv\u016fj kufr a Katovu ta\u0161ku, moc si toho z\u0159ejm\u011b sbalit nestihl, a vydal se za sv\u00fdm spiklencem. V\u00fdtah u\u017e na n\u011b \u010dekal, op\u011bt cinkal, jak se sna\u017eil zav\u0159\u00edt dve\u0159e, kter\u00e9 tentokr\u00e1t Kat zajistil sv\u00fdm dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edru\u010dn\u00edm zavazadlem.<\/p>\n

Ani jeden z nich nemohl sly\u0161et, \u017ee na \u0161\u00e9fov\u011b stole zvon\u00ed telefon. Dve\u0159e v\u00fdtahu za nimi zapadly, a oni stoupali vzh\u016fru ke svobod\u011b. Tedy doufali v to.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule David prob\u011bhl laborato\u0159\u00ed, sebral cestou z pracovn\u00edho stolu skalpel, aby m\u011bl alespo\u0148 n\u011bjakou zbra\u0148, a vy\u0161el na chodbu. Cestu k v\u00fdtahu mu tentokr\u00e1t nic nezhatilo, v\u0161ude bylo naprost\u00e9 ticho a klid. Ani \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159ekotn\u00fd porod se nekonal, nikdo ne\u010dekal na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-6457","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6457","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6457"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6457\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6457"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6457"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6457"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}