{"id":6460,"date":"2012-05-26T18:00:00","date_gmt":"2012-05-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6442"},"modified":"2012-05-26T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-26T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/26\/novel-of-dreams-my-nightmare-8\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 8."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Dny plynuly jako voda. Jednou ov\u0161em nade\u0161el den, kdy doktor svolil i k tomu, aby u m\u011b Tom p\u0159espal a do l\u00e9\u010debny se vr\u00e1til druh\u00fd den po ob\u011bd\u011b. Je pravda, \u017ee jsem ho musel hodn\u011b ukec\u00e1vat, ale poda\u0159ilo se. Nakonec usoudil, \u017ee na tom nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho. V\u011bd\u011bl, \u017ee Toma v\u017edy p\u0159ivedu v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, a dokonce i s lep\u0161\u00ed n\u00e1ladou.<\/div>\n

Cel\u00e9 odpoledne jsme str\u00e1vili s Tomem ve m\u011bst\u011b, proch\u00e1zeli jsme se, za\u0161li jsme si na zmrzlinu, jen tak jsme si n\u011bkde sedli a pov\u00eddali si op\u011bt p\u0159es m\u016fj mobil. Bylo to vskutku hezk\u00e9 odpoledne. Nave\u010der jsme se u\u017e ale roze\u0161li k n\u00e1m. Byl jsem moc r\u00e1d, \u017ee to p\u0159esp\u00e1n\u00ed vlastn\u011b napadlo Toma. To on m\u011b \u017e\u00e1dal, abych to zkusil za\u0159\u00eddit.<\/p>\n

„Kde bude\u0161 cht\u00edt sp\u00e1t?“ usm\u011bju se na n\u011bj, kdy\u017e mu p\u0159ipravuju hrnek kakaa. P\u0159\u00e1l si ho hned, jak jsme dorazili dom\u016f. Klasika.<\/em><\/div>\n

„Nev\u00edm. Asi\u2026 v posteli?“ nap\u00ed\u0161e mi pobaven\u011b. Hah, j\u00e1 ale nev\u00edm, jestli chce sp\u00e1t se mnou. Ne, rozhodn\u011b ho nech\u00e1m sp\u00e1t v lo\u017enici a j\u00e1 p\u016fjdu na gau\u010d.<\/em><\/div>\n
„Je mi to jasn\u00e9,“ usm\u011bju se sladce. „Mm, tady to je,“ pod\u00e1m mu kakao. „Zat\u00edm si odpo\u010di\u0148, j\u00e1 zajdu povl\u00e9knout postel.“ K\u00fdvl, usadil se a za\u010dal pop\u00edjet sv\u016fj obl\u00edben\u00fd hork\u00fd n\u00e1poj. V\u011bnoval jsem mu jen sladk\u00fd \u00fasm\u011bv, a pot\u00e9 zab\u011bhl do lo\u017enice. P\u0159evl\u00e9kl jsem celou postel. Cht\u011bl jsem, aby se mu tu spalo dob\u0159e. Po chv\u00edli jsem se k n\u011bmu vr\u00e1til a nalil si sklenku vody.<\/p>\n

„Taky t\u011b tak bol\u00ed nohy?“ uchechtnu se. Horliv\u011b zak\u00fdv\u00e1 hlavou a odlo\u017e\u00ed hrnek. Pusu m\u011bl celou od kakaa. Hned jsem se ti\u0161e zasm\u00e1l. Do\u0161el jsem k n\u011bmu a ot\u0159el mu to zlehka prstem. D\u0159\u00edv bych mu to sice sl\u00edbal, ale nevad\u00ed.<\/em> „\u010cun\u00edku,“ usm\u011bju se. Se sm\u00edchem se ol\u00edznul, n\u00e1sledn\u011b se je\u0161t\u011b ot\u0159el rukou a usm\u00e1l se. Prot\u00e1hnul jsem se, a\u017e mi k\u0159uplo v z\u00e1dech.<\/div>\n

„Uhm, vid\u00edm to na sprchu,“ pok\u00fdv\u00e1m s\u00e1m pro sebe hlavou. Pousm\u00e1l se, pokynul rukou a op\u011bt se chopil sv\u00e9ho hrnku. „Nebo bys cht\u011bl j\u00edt prvn\u00ed ty?“ usm\u011bju se sladce. Znovu m\u00e1vnul rukou, abych \u0161el. „No, dob\u0159e, dob\u0159e, u\u017e jdu,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
\n
Zajdu si do lo\u017enice pro \u010dist\u00e9 boxerky a n\u011bco, v \u010dem budu sp\u00e1t. Hm, nechci, aby se c\u00edtil n\u011bjak blb\u011b. Ale nechci se tu cel\u00fd zbytek ve\u010dera a noc roz\u010dilovat s tepl\u00e1ky a tri\u010dkem. A nav\u00edc by mi\u2026<\/em> M\u011bl jsem pocit, jako bych n\u011bco zaslechl. Pooto\u010dil jsem t\u00edm sm\u011brem hlavu. V\u011bci jsem odlo\u017eil na postel a vr\u00e1til se do kuchyn\u011b. Tom tam v\u0161ak nebyl. Kam se pod\u011bl?<\/em><\/div>\n
„Tomi?“ \u0159eknu hned. Nic se neozve. Mo\u017en\u00e1 \u0161el jen na z\u00e1chod.<\/em> Vr\u00e1til jsem se tedy zase do lo\u017enice pro oble\u010den\u00ed. Vzal jsem si tedy \u010dist\u00e9 boxerky a b\u00edlou ko\u0161ili. To bylo pro m\u011b snad to jedin\u00e9 pohodln\u00e9. Hned z lo\u017enice jsem se vydal do koupelny. Jakmile jsem za sebou zav\u0159el dve\u0159e, tak jsem vlezl do sprch\u00e1\u010de a dal si sprchu. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se umyl a oholil, jako tomu bylo ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Pot\u00e9 jsem se osu\u0161il, tro\u0161ku se u\u010desal a obl\u00e9knul se.<\/p>\n

Ani ne po dvaceti minut\u00e1ch jsem vy\u0161el a m\u00ed\u0159il rovnou do lo\u017enice. Tam sed\u011bl Tom na m\u00e9 polovin\u011b postele. No\u010dn\u00ed stolek byl otev\u0159en\u00fd. Hlavu m\u011bl sklopenou. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a hned k n\u011bmu do\u0161el.<\/div>\n

„Co se d\u011bje?“ po\u0161ept\u00e1m a odlo\u017e\u00edm si kom\u00ednek se slo\u017een\u00fdm oble\u010den\u00edm na zem. Nevzhl\u00e9dl. Na ruce ale m\u011bl n\u00e1ramek, kter\u00fd jsem dal Molly, a ta n\u00e1sledn\u011b jemu. Ihned jsem pochopil, o\u010d jde. Co kdy\u017e si vzpomn\u011bl\u2026? Chci se ho zeptat, ale co kdy\u017e se n\u011bjak na\u0161tve. Nechci mu ubl\u00ed\u017eit.<\/em> Pohladil jsem ho po p\u0159edlokt\u00ed a kleknul si k n\u011bmu na bobek. Pod\u00edval se na m\u011b, ale pohled mu sklouzl na moji ko\u0161ili. V ten okam\u017eik ztuhnul. Nedok\u00e1zal jsem moment\u00e1ln\u011b vy\u010d\u00edst, jak\u00fd z toho m\u00e1 pocit a pro\u010d se na m\u011b tak d\u00edv\u00e1. Polknul, zav\u0159el o\u010di a hlavu op\u011bt sklopil.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ za\u0161ept\u00e1m. „Je ta\u2026 ko\u0161ile \u0161patn\u00e1? Vad\u00ed ti na mn\u011b? J\u00e1 se p\u0159evl\u00e9knu.“ Mo\u017en\u00e1 mu to p\u0159ipomn\u011blo l\u00e9\u010debnu, jinak si to vysv\u011btlit neum\u00edm.<\/em> Jen\u017ee on ke mn\u011b vzt\u00e1hnul ruku. T\u0159esouc\u00edmi prsty vzal na okam\u017eik l\u00edme\u010dek a sev\u0159el ho. Pot\u00e9 sjel k prvn\u00edmu knofl\u00edku, po kter\u00e9m n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel jedn\u00edm prstem. Nechal jsem ho. Jen jsem ho ti\u0161e sledoval. Kdyby tak promluvil\u2026 bylo by v\u0161echno lep\u0161\u00ed. J\u00e1 nedok\u00e1\u017eu jen z jeho gest a mimiky posoudit, co se d\u011bje.<\/em> P\u0159ejel prsty po l\u00e1tce a\u017e k m\u00fdm stehn\u016fm, a pot\u00e9 se s nimi vydal zp\u011bt nahoru k m\u00e9mu krku. Vypadal, jako by byl v transu. Jen jsem zvolna d\u00fdchal. Vzhl\u00e9dl jsem mu znovu do o\u010d\u00ed a pootev\u0159el rty. N\u00e1hle semknul o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka k sob\u011b, vydechl a ruku spustil. Ov\u0161em j\u00e1 mu ji chytil a n\u011b\u017en\u011b stisknul v t\u00e9 sv\u00e9.<\/p>\n

„\u2026na co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n

Zakroutil hlavou a ruku mi vyvl\u00e9kl. Znovu si za\u010dal prohl\u00ed\u017eet ten n\u00e1ramek na ruce. Musel si ho s\u00e1m p\u0159ipnout. „Dob\u0159e, jen bu\u010f v klidu, ano?“ Ustaran\u011b se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m. Mus\u00ed to m\u00edt n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s Molly, to je jist\u00e9. Ale co ho tolik zarazilo na t\u00e9 ko\u0161ili\u2026<\/em> Odsunul se ode m\u011b a zvedl se. Asi cht\u011bl j\u00edt do koupelny.<\/div>\n
„Tomi,“ po\u0161ept\u00e1m je\u0161t\u011b. R\u00e1d bych, aby se uklidnil. Jenom\u017ee si vzal oble\u010den\u00ed na span\u00ed, co si tu mezit\u00edm p\u0159ipravil, kter\u00e9ho jsem si ani nev\u0161iml, a ode\u0161el do koupelny. Zamknul se. Zav\u0159el jsem bolestn\u011b o\u010di a posadil se na postel. Nev\u00edm, co to do n\u011bj najednou vjelo, na co myslel. Po chvilce jsem si uklidil oble\u010den\u00ed a za\u010dal pochodovat po lo\u017enici. Vrtalo mi hlavou, co ho na t\u00e9 ko\u0161ili a celkov\u011b tolik rozru\u0161ilo. Pokud se jedn\u00e1 o ten n\u00e1ramek, tak to pln\u011b ch\u00e1pu, ale jinak\u2026 tomu nerozum\u00edm.<\/em> P\u0159ibli\u017en\u011b po p\u016fl hodin\u011b jsem zaslechl otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed od koupelny. Hned jsem se zastavil a posadil se, abych nevypadal jako idiot. P\u0159i\u0161el pomalu do lo\u017enice. M\u011bl na sob\u011b sv\u00e9 oble\u010den\u00ed, co nos\u00edval d\u0159\u00edv. Tepl\u00e1ky a sv\u011btl\u00e9 triko. Vzhl\u00e9dl jsem k n\u011bmu. B\u00e1l jsem se cokoli \u0159\u00edct, ale pot\u00e9 jsem se odhodlal.<\/p>\n

„\u2026vzpomn\u011bl sis?“ \u0159eknu skoro nesly\u0161n\u011b. Pod\u00edval se na m\u011b, uhnul pohledem a zakroutil hlavou. „Dob\u0159e, promi\u0148 mi to. J\u00e1\u2026 nech\u00e1m t\u011b o samot\u011b, abys m\u011bl klid,“ zvednu se pomalu z postele. Kousne se do rtu, nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvne a uhne mi z cesty. „Kdybys cokoli pot\u0159eboval,“ zastav\u00edm se ve dve\u0159\u00edch, „budu vedle, Tomi. P\u0159ij\u010f kdykoli.“ P\u0159ik\u00fdvne, sev\u0159e v ruce n\u00e1ramek a v\u011bnuje mi nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tro\u0161ku jsem se usm\u00e1l taky, a pot\u00e9 za sebou u\u017e zav\u0159el dve\u0159e. Sv\u011bsil jsem hlavu a roze\u0161el se do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsem m\u011bl u\u017e deku. Posadil jsem se do k\u0159esla a p\u0159ikryl se tro\u0161ku tou dekou. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee jsem zkazil ve\u010der. I kdy\u017e, co jsem \u010dekal. Bude tu\u2026 po tom v\u0161em sp\u00e1t prvn\u011b, pot\u0159ebuje si tro\u0161ku zvyknout.<\/p>\n

<\/em> Po chvilce jsem se nat\u00e1hnul pro fo\u0165\u00e1k. P\u0159ehodil jsem pam\u011b\u0165ov\u00e9 karty a dobrou hodinu si fotky prohl\u00ed\u017eel. D\u011bl\u00e1val jsem to t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Chyb\u011bl mi. I p\u0159esto, \u017ee jsem ho m\u011bl nedaleko od sebe, mi p\u0159i\u0161lo, \u017ee je ode m\u011b na m\u00edle daleko<\/em>. Skon\u010dil jsem u fotky, kde jsme se l\u00edbali. Set\u0159el jsem si jen slzy a na pr\u00e1zdno oddechnul. N\u00e1hle se ve dve\u0159\u00edch mihl st\u00edn. Prudce jsem si ot\u0159el o\u010di znovu a zpozorn\u011bl jsem. Tom st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch s \u00fazkostliv\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Ne\u010dekal jsem, \u017ee p\u0159ijde. Ale jsem r\u00e1d, to ano.<\/em><\/div>\n

„Poj\u010f,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e. P\u0159iloudal se a\u017e ke mn\u011b. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a odlo\u017eil jsem fo\u0165\u00e1k. St\u00e1hl ze m\u011b deku.<\/div>\n
Nech\u00e1pal jsem, ale tro\u0161ku jsem se usm\u00e1l. „Copak?“<\/div>\n
Opatrn\u011b si na m\u011b sedl, schoulil se do klub\u00ed\u010dka a pak n\u00e1s zase p\u0159ikryl. P\u0159ijal jsem ho k sob\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed a ihned ho k sob\u011b p\u0159ivinul. Nic proti nem\u00e1m, jen m\u011b to udivuje. Chvilku je ke mn\u011b naprosto odta\u017eit\u00fd, po chvilce zase naopak.<\/em> Jakmile m\u011b objal rukou kolem pasu, hlavi\u010dku si polo\u017eil na m\u00e9 rameno. Pooto\u010dil jsem hlavu na stranu a tro\u0161ku se nadechnul nosem. Hned potom jsem ji vr\u00e1til do p\u016fvodn\u00ed pozice.<\/p>\n

„Nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t?“ \u0161eptnu ti\u0161e. Beze slov hlavu zvedl, smutn\u011b se na m\u011b pod\u00edval a n\u011b\u017en\u011b mi set\u0159el zbytek slz z tv\u00e1\u0159e. V ten okam\u017eik mi bylo trapn\u011b, \u017ee jsem to nedok\u00e1zal skr\u00fdt. Vyhledal si m\u00e9 o\u010di a pootev\u0159el pusu. Ud\u011blal jsem tot\u00e9\u017e. Bylo to pro m\u011b u\u017e automatick\u00e9. Zhluboka se nadechl a polkl. Rty jsem zase semknul k sob\u011b a n\u011b\u017en\u011b ho pohladil po z\u00e1dech. Mluvit asi zat\u00edm nechce. Pusu mi asi tak\u00e9 ned\u00e1. Co j\u00e1 si v\u016fbec myslel? Mus\u00edm m\u00edt jednodu\u0161e pochopen\u00ed. A\u0165 jsem empatick\u00fd jakkoli, do n\u011bj se vc\u00edtit nedok\u00e1\u017eu.<\/em> Jenom\u017ee on znovu rty pootev\u0159el. Sledoval jsem ho, ale nic jsem ne\u0159\u00edkal. Nechci mu naru\u0161ovat my\u0161lenku nebo nyn\u011bj\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed. Zamrkal, n\u011b\u017en\u011b mi vzal tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a vydechl.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026“ zachrapt\u00ed n\u00e1hle ti\u0161e, „\u2026p\u0159\u00e1l bych si vzpomenout. Kv\u016fli\u2026 tob\u011b.“<\/p>\n

Z\u016fstal jsem se na n\u011bj d\u00edvat. Pro tentokr\u00e1t jsem rty pootev\u0159el tak\u00e9. Byl jsem tak v \u0161oku. Promluvil. On v\u00e1\u017en\u011b promluvil. Nav\u00edc to, co \u0159ekl. Bo\u017ee m\u016fj. Vra\u017ete mi n\u011bkdo facku.<\/em><\/div>\n

„Nechci, abys\u2026 bre\u010del,“ vyd\u00e1 ze sebe. Za\u010daly se mu lesknout o\u010di, do kter\u00fdch se mu sb\u00edhaly slzy. U m\u011b se d\u011blo tot\u00e9\u017e. Je\u0161t\u011b se strachuje, co se d\u011bje se mnou. J\u00e1 nem\u00e1m slov.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ vydechnu a pevn\u011b ho obejmu. P\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu a oddechnu mu na krk. Pot\u0159ebuju ho m\u00edt u sebe.<\/em><\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si vzpomenout od prvn\u00ed chv\u00edle, co jsem t\u011b poznal. Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak m\u011b bol\u00ed, kdy\u017e se mus\u00edm denn\u011b d\u00edvat na to, jak kv\u016fli mn\u011b trp\u00ed\u0161,“ za\u010dal plakat. Tak moc m\u011b tohle mrz\u00ed. Bohu\u017eel mu nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee to tak nen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ale ne, nepla\u010d,“ p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. „Nepla\u010d, pros\u00edm t\u011b o to. Tomi, j\u00e1\u2026 j\u00e1 m\u00e1m hroznou radost z toho, jak\u00e9 d\u011bl\u00e1\u0161 pokroky, ale odpus\u0165 mi. J\u00e1\u2026 mus\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let i tro\u0161ku jinak. Tr\u00e1p\u00ed m\u011b to a nebudu to tajit, v\u017edy\u0165 to s\u00e1m v\u00ed\u0161. Ale tohle bude dobr\u00e9\u2026 J\u00e1 to v\u00edm,“ hlad\u00edm ho po z\u00e1dech. „D\u011bkuju, \u017ee jsi promluvil. Ani nev\u00ed\u0161, co tohle pro m\u011b znamen\u00e1.“ Jsem tak om\u00e1men\u00fd, \u017ee nedok\u00e1\u017eu ani dob\u0159e poskl\u00e1dat souv\u011bt\u00ed.<\/p>\n

„U\u017e m\u011b nebavilo v\u0161echno ps\u00e1t,“ zasm\u011bje se s pl\u00e1\u010dem. „A cht\u011bl jsem ti ud\u011blat radost\u2026“<\/div>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b to p\u0159estalo bavit,“ usm\u011bju se tro\u0161ku. „Pro\u010d jsi nemluvil, Tomi?“ Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b to u\u017e tak dlouho.<\/em><\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv\u2026 to ne\u0161lo. Jako bych\u2026 Nev\u00edm, jak to vysv\u011btlit. Pak jsem to\u2026 zkusil a \u0161lo to. Jen jsem\u2026 nem\u011bl o \u010dem a s k\u00fdm. Po\u0159\u00e1d jsem nic nev\u011bd\u011bl, i kdy\u017e jsi mi plno v\u011bc\u00ed u\u017e \u0159ekl. Ale a\u017e dnes jsem kone\u010dn\u011b n\u011bco c\u00edtil. Na\u0161el jsem ten n\u00e1ramek a v\u011bd\u011bl, \u017ee je m\u016fj, i kdy\u017e nev\u00edm pro\u010d. A tvoje ko\u0161ile\u2026 To se ned\u00e1 popsat. Bylo to jako\u2026 jako by m\u011b n\u011bkdo kopl do b\u0159icha,“ vydechne.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, rozum\u00edm ti,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou. „Jen to s tou ko\u0161il\u00ed mi v\u00edc popi\u0161,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m ho.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la mi\u2026 pov\u011bdom\u00e1,“ po\u0161ept\u00e1 a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„To je dost pravd\u011bpodobn\u00e9,“ \u0161eptnu. Pohlad\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b po z\u00e1dech a semknu rty tro\u0161ku k sob\u011b. „Tohle jsou tak dobr\u00e1 znamen\u00ed.“ Mo\u017en\u00e1 si ji\u017e brzy vzpomene, nebo alespo\u0148 jednou\u2026 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to p\u0159ijde.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e tam nechci zp\u00e1tky. Chci tu z\u016fstat s tebou, Bille,“ \u0159ekne smutn\u011b a schov\u00e1 se mi do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Bro\u2026 Tomi,“ semknu rty rychle k sob\u011b. M\u011bl bych se hl\u00eddat. Takhle to nejde.<\/em> „J\u00e1 bych si to taky p\u0159\u00e1l a moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee to tak c\u00edt\u00ed\u0161, ale mus\u00ed\u0161 to z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu vydr\u017eet. J\u00e1 si s doktorem klidn\u011b promluv\u00edm. Nav\u00edc, kdyby sis s n\u00edm promluvil s\u00e1m, poznal by, \u017ee je to zase o n\u011bco lep\u0161\u00ed,“ usm\u011bju se.<\/p>\n

„V\u017edycky jsi mi \u0159\u00edkal\u2026 brou\u010dku?“ \u0161eptne pla\u0161e, ani\u017e by reagoval na zbytek m\u00fdch slov. Sklop\u00edm tro\u0161ku o\u010di.<\/div>\n

„\u2026ano,“ po\u0161ept\u00e1m provinile.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi tak \u0159\u00edkat,“ zabo\u0159\u00ed si obli\u010dej mezi m\u016fj krk a rameno.<\/div>\n
„Chce\u0161 to?“ zept\u00e1m se ti\u0161e, a hned mu p\u0159ejedu prsty po \u0161\u00edji.<\/div>\n
„Chci, aby se v\u011bci zab\u011bhly, jako byly d\u0159\u00edv. Mo\u017en\u00e1 si tak l\u00e9pe vzpomenu, no ne?“ vydechne mi na krk.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu, ale j\u00e1 na tebe nechci b\u00fdt s ni\u010d\u00edm p\u0159\u00edli\u0161\u2026 hrr,“ usm\u011bju se tro\u0161ku.<\/div>\n
„Oslovov\u00e1n\u00ed brou\u010dku se mi i docela l\u00edb\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee to snesu\u2026 Bille,“ usm\u011bje se pobaven\u011b. „L\u00edb\u00ed se mi \u0159\u00edkat tvoje jm\u00e9no.“<\/div>\n
„Jo? Mn\u011b se zase l\u00edb\u00ed, kdy\u017e m\u011b oslovuje\u0161,“ usm\u011bju se sladce.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu sp\u00e1t tady s tebou? Nem\u016f\u017eu tam usnout,“ ot\u0159e se mi nosem o kl\u00ed\u010dn\u00ed kost.<\/div>\n
„Ahm, no\u2026“ zaseknu se. Chce sp\u00e1t se mnou? Sly\u0161el jsem dob\u0159e?<\/em> „Tady je to ale nepohodln\u00e9. M\u00e1m si j\u00edt lehnout tam k tob\u011b? J\u00e1 si lehnu na matraci,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Byl bych rad\u0161i, kdyby sis lehl ke mn\u011b do postele,“ ujasn\u00ed mi.<\/div>\n
„Nen\u00ed to pro m\u011b probl\u00e9m, ale jen\u2026 nechci, aby sis to \u0161patn\u011b vylo\u017eil,“ vydechnu a pohlad\u00edm ho po cel\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
„Je to na\u0161e postel,“ odt\u00e1hne se. Kouknu se na n\u011bj. Tro\u0161ku se usm\u011bju a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„V\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee jsi \u00fa\u017easn\u00fd, Tomi, ale ne a\u017e tak\u2026“ po\u0161ept\u00e1m potichu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 a\u017e si jednou vzpomenu, asi t\u011b p\u011bkn\u011b za tohle v\u0161echno nakopu do zadku,“ zasm\u011bje se a postav\u00ed se i s dekou, kterou hod\u00ed na gau\u010d. To jsou mi v\u011bci. On m\u011b m\u00e1 v pl\u00e1nu i kopat. Brou\u010dek m\u016fj.<\/em><\/div>\n
„No po\u010dkej, ale pro\u010d?“ zasm\u011bju se s n\u00edm a vstanu tak\u00e9.<\/div>\n
„M\u00e1m ten pocit. Ur\u010dit\u011b jsme se chovali \u00fapln\u011b jinak,“ pousm\u011bje se a rozejde se do lo\u017enice. Po cest\u011b zhasne.<\/div>\n
„Ale m\u016fj zadek to odn\u00e9st p\u0159ece nemus\u00ed,“ zasm\u011bju se.<\/p>\n

Jakmile dojdeme do lo\u017enice, zav\u0159u za n\u00e1mi dve\u0159e.<\/div>\n

„V\u017edycky jsi je zav\u00edral?“ oto\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„V\u011bt\u0161inou ano, v\u0161echny dve\u0159e,“ brouknu.<\/div>\n
„Myslel jsem si to. D\u011bl\u00e1\u0161 to automaticky,“ pok\u00fdv\u00e1 rozumn\u011b hlavou a vleze do postele na svoji polovinu, jako by se nikdy nic nezm\u011bnilo. Je tak chytr\u00fd a v\u0161\u00edmav\u00fd. Jako v\u017edycky.<\/em> D\u00edval jsem se za n\u00edm s naprost\u00fdm zaujmut\u00edm. A\u017e po chvili\u010dce jsem se roze\u0161el k n\u011bmu a posadil se na svou polovinu.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi \u0161el na tuhle polovinu?“<\/div>\n
„Je moje\u2026 Nen\u00ed?“ op\u0159e si t\u011blo o lokty. Chvilku jsem se na n\u011bj d\u00edval. Netr\u00e1pil bych ho, ale te\u010f byl tak rozko\u0161n\u011b nejist\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Je tvoje, Tomi,“ usm\u011bju se na n\u011bj. Usm\u011bje se, zahrabe se do pe\u0159iny a spokojen\u011b povzdechne.<\/div>\n
Pohlad\u00edm ho po hlav\u011b. „Bude\u0161 u\u017e spinkat?“<\/div>\n
„Jo, asi u\u017e jo. A ty?“ vykoukne na m\u011b zas zpod pe\u0159iny.<\/div>\n
„Asi ano,“ usm\u011bju se na n\u011bj. Pohlad\u00edm ho je\u0161t\u011b po hlav\u011b a zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Zase mu m\u016f\u017eu \u0159\u00edct dobrou noc, usnout vedle n\u011bj a r\u00e1no\u2026 r\u00e1no se vedle toho dokonal\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed\u010dka probudit.<\/em> „Jsem stra\u0161n\u011b r\u00e1d, \u017ee t\u011b tu m\u00e1m.“<\/div>\n
Nad t\u00edm se usm\u00e1l a ti\u0161e m\u011b pozoroval.<\/div>\n
„No, nebudu t\u011b u\u017e ru\u0161it, spinkej,“ semknu rty k sob\u011b a usm\u011bju se. „Dobrou noc, brou\u010dku,“ neodpust\u00edm si.<\/div>\n
„Dobrou, Bille,“ broukne sladce. Jen se nad t\u00edm pousm\u011bju, a potom se zachuml\u00e1m do pe\u0159iny taky. N\u011bjakou dobu na m\u011b koukal, a\u017e se trochu odkryl a op\u0159el se o loket.<\/p>\n

„Copak je?“ vydechnu. V\u00e1hav\u011b se ke mn\u011b sklonil. Pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed a pomalu p\u0159eru\u0161il prostor mezi n\u00e1mi. P\u0159itiskl jemn\u011b sv\u00e9 m\u011bkk\u00e9 rty k m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. P\u0159iv\u0159el jsem okam\u017eit\u011b pod dotekem jeho rt\u016f o\u010di. V tenhle okam\u017eik jsem si uvnit\u0159 sebe musel vybudovat obrovskou v\u016fli, abych ho nepol\u00edbil, ale zvl\u00e1dl jsem to. Nesm\u00ed\u0161, nesm\u00ed\u0161.<\/em> Pohladil jsem ho po t\u00e9 jeho tv\u00e1\u0159i\u010dce a pot\u00e9 mu na ni dal pusinku.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ za\u0161ept\u00e1m a d\u011bkovn\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m. Dal mi je\u0161t\u011b jednu drobnou pusinku na \u010delist a znovu si lehnul. Z\u016fstal le\u017eet \u010delem ke mn\u011b. Rozechv\u011ble jsem oddechnul a pousm\u00e1l se. Dal jsem si dla\u0148 k t\u00e9 jeho a pohladil ho po prstech. Nechal ji le\u017eet u m\u011b a zav\u0159el o\u010di. Je\u0161t\u011b jsem ho chv\u00edli pozoroval. \u010cekal jsem, a\u017e opravdu usne. Netrvalo to p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. B\u011bhem chvilky u\u017e pravideln\u011b oddechoval a ob\u010das se mu lehce zat\u0159epotaly \u0159asy, co\u017e pro m\u011b byl jasn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee spink\u00e1.<\/div>\n
I j\u00e1 jsem po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b usnul. Sice jsem se st\u00e1le p\u0159em\u00e1hal a d\u00edval se na n\u011bj, ale potom m\u011b \u00fanava p\u0159emohla. A\u017e v noci jsem tro\u0161ku zamru\u010del. N\u011bco m\u011b probudilo, jako by m\u011b n\u011bco tro\u0161ku t\u00ed\u017eilo. Mm, to je u m\u011b asi Tomi\u2026 TOMI?!<\/em> Ihned jsem otev\u0159el o\u010di. P\u0159i\u0161lo mi to v\u017edycky tak p\u0159irozen\u00e9, \u017ee m\u011b to ani nevzbudilo, ale te\u010f\u2026 On na mn\u011b v\u00e1\u017en\u011b le\u017e\u00ed. Lehnul si na m\u011b, to m\u011b probudilo. Chvilku jsem se na n\u011bj d\u00edval a sna\u017eil si p\u0159iznat ten fakt, \u017ee si na m\u011b v\u00e1\u017en\u011b lehnul a objal m\u011b kolem pasu. Sice tvrd\u011b spal, ale le\u017eel na mn\u011b. I p\u0159esto, \u017ee o tom z\u0159ejm\u011b nev\u00ed, m\u011b to t\u011b\u0161\u00ed. S pot\u011b\u0161uj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem na rtech jsem zase usnul.<\/p>\n

Sv\u011btlo m\u011b bodalo i p\u0159es v\u00ed\u010dka do o\u010d\u00ed, nav\u00edc ten pocit pr\u00e1zdna m\u011b probudil ihned. Otev\u0159el jsem o\u010di a pod\u00edval se vedle sebe, ale Tom vedle m\u011b nele\u017eel. Kdy\u017e jsem pohled sto\u010dil na hodiny, zjistil jsem, \u017ee je u\u017e 10 hodin. Sakra, jak jsem mohl sp\u00e1t tak dlouho. To je t\u00edm, jak jsem spokojen\u011b a klidn\u011b spal.<\/em> Ihned jsem se posadil.<\/div>\n

„Tomi?“ vydechnu ne p\u0159\u00edli\u0161 nahlas, ale odpov\u011bdi se mi nedostane ani po dal\u0161\u00ed uplynul\u00e9 minut\u011b. Proto jsem se zvedl a hned vy\u0161el z lo\u017enice ven. „Tome? Tomi, kde jsi?“ Proch\u00e1zel jsem cel\u00fdm bytem, nevynechal jsem jedin\u00e9 m\u00edsto, ale on nikde nebyl. Zatracen\u011b!<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Dny plynuly jako voda. Jednou ov\u0161em nade\u0161el den, kdy doktor svolil i k tomu, aby u m\u011b Tom p\u0159espal a do l\u00e9\u010debny se vr\u00e1til druh\u00fd den po ob\u011bd\u011b. Je pravda, \u017ee jsem ho musel hodn\u011b ukec\u00e1vat,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6460","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6460","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6460"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6460\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6460"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6460"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6460"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}