{"id":6464,"date":"2012-05-25T18:00:00","date_gmt":"2012-05-25T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6446"},"modified":"2012-05-25T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-25T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/25\/wenn-es-manchmal-regnet-16\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 16."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Zkurven\u00fd\u2026 doprdele, j\u00e1 se na to vyseru!“<\/em><\/div>\n
Tom zam\u017eoural do \u0161era v pokoji a automaticky za\u0161m\u00e1tral rukou vedle sebe. Prudce se posadil na posteli a shodil ze sebe pe\u0159inu.<\/div>\n
„Kurva!“<\/em><\/div>\n
Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se mu ulevilo a podle nad\u00e1vek a bouch\u00e1n\u00ed poznal, \u017ee Bill je jenom v koupeln\u011b. Z\u00edvnul a prot\u00e1hnul se, a\u017e mu zak\u0159upalo v z\u00e1dech, ne\u017e rozespal\u00fdm krokem do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, za kter\u00fdmi Bill tak zap\u00e1len\u011b nad\u00e1val.<\/p>\n

„Billeee?“ prot\u00e1hl jeho jm\u00e9no s dal\u0161\u00edm zaz\u00edv\u00e1n\u00edm a nahl\u00e9dl do koupelny. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ztuhl v p\u016flce pohybu, kdy\u017e vid\u011bl sv\u00e9ho bratra, jak se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b sna\u017e\u00ed rozbalit pr\u0165av\u00fd modr\u00fd bal\u00ed\u010dek ve sv\u00e9 ruce.<\/div>\n

„Co je, doprdele?!“ vyjel na n\u011bj, a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo dostat se k heroinu. \u00dalevn\u011b si povzdechl a vysypal fet na l\u017ei\u010dku. Tom na n\u011bj st\u00e1le z\u00edral. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, co Bill prov\u00e1d\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si \u0161el odsko\u010dit do koupelny. Ale nikdy u toho p\u0159\u00edmo nebyl<\/em>. „Bude\u0161 na m\u011b \u010dum\u011bt celou dobu?“ oto\u010dil se na n\u011bj vztekle bratr, zat\u00edmco p\u0159id\u00e1val k fetu kyselinu.
„J\u00e1-j\u00e1 ne, j\u00e1-“ zakoktal se Tom, ale po\u0159\u00e1d se nehnul z m\u00edsta. Bill si jen odfrknul a za\u0161m\u00e1tral v ta\u0161ce.<\/p>\n

„Kde je ten zkurven\u00fd zapalova\u010d?“ obr\u00e1til svou ta\u0161ku vzh\u016fru nohama a ve zm\u011bti v\u0161eho mo\u017en\u00e9ho na zem vypadl i zapalova\u010d, kter\u00fd hledal. Sehnul se pro n\u011bj a l\u017ei\u010dka v jeho ruce se nebezpe\u010dn\u011b naklonila. S klen\u00edm se op\u011bt narovnal a zabodl pohled do Toma. „Byl bys tak laskav a podal mi ten zasran\u00fd ohe\u0148?“ vyjel na n\u011bj a \u00fazkostliv\u011b kontroloval, jestli mu na l\u017ei\u010dce z\u016fstalo v\u0161echno.<\/div>\n

„Ne! Nebudu ti v tom pom\u00e1hat!“ vzpamatoval se Tom a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Tak pro\u010d tady, kurva, je\u0161t\u011b stoj\u00ed\u0161, kdy\u017e nejsi schopn\u00fd ud\u011blat ani tohle?! K \u010demu tady v\u016fbec jsi, co? K ni\u010demu! Jsi mi, kurva, naprosto k ni\u010demu! A p\u0159esta\u0148 na m\u011b, doprdele, tak \u010dum\u011bt a vypadni!“ za\u0159val na n\u011bj Bill, opatrn\u011b si polo\u017eil l\u017ei\u010dku na umyvadlo a prudce Toma vystr\u010dil ze dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 za n\u00edm n\u00e1sledn\u011b zamkl. Vztekle sebral zapalova\u010d ze zem\u011b, a kone\u010dn\u011b byl schopn\u00fd d\u00e1vku si p\u0159ipravit. M\u011bl dojem, \u017ee jestli bude muset \u010dekat je\u0161t\u011b chv\u00edli, ze\u0161\u00edl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
*<\/p>\n

Bill se vr\u00e1til zp\u00e1tky do pokoje t\u00e9m\u011b\u0159 o hodinu pozd\u011bji. Celou tu dobu sed\u011bl Tom nepohnut\u011b na kraji postele a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b kroutil hlavou. Nedok\u00e1zal pochopit bratrovo chov\u00e1n\u00ed. V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b v\u010dera mu visel kolem krku s prosbou, a\u0165 jej nikdy neopou\u0161t\u00ed, a dnes mu vy\u010d\u00edtal, \u017ee je naprosto neschopn\u00fd?<\/div>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee by jeho slova nem\u011bl br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. – V\u017edy\u0165 dob\u0159e znal, jak Bill b\u00fdv\u00e1 p\u0159ed d\u00e1vkou podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. Ale m\u011bl pocit, \u017ee tentokr\u00e1t je v tom n\u011bco v\u00edc. A ubl\u00ed\u017een\u00e9ho pocitu, kter\u00fd v n\u011bm po bratrov\u00fdch slovech z\u016fstal, se nemohl zbavit.<\/p>\n

Bill pro\u0161el kolem n\u011bj a lehl si zp\u00e1tky do postele. P\u0159ikryl se a\u017e po nos a pohledem se zabodl do zad sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Dlouhou dobu bylo ticho. Tom up\u0159en\u011b z\u00edral na sv\u00e9 ruce a Bill l\u00edn\u011b z\u00edral na n\u011bj.<\/div>\n

„Tome,“ zahuh\u0148al zpod pe\u0159iny. Tom jen p\u0159iv\u0159el o\u010di a sklonil je\u0161t\u011b v\u00edce hlavu. Hlas jeho bratra byl zase nal\u00e9hav\u00fd a m\u011bkk\u00fd, tak jako v\u010dera. Pry\u010d byla v\u0161echna zloba a vztek. Sly\u0161el v jeho hlase i tu unavenou zast\u0159enost, kter\u00e1 tam byla poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si Bill \u0161lehnul. „Tak Tome,“ tepl\u00e1 ruka ho pohladila po z\u00e1dech a za ramena jej st\u00e1hla do pe\u0159in vedle sebe. Pooto\u010dil se na bok, aby se mu mohl d\u00edvat do tv\u00e1\u0159e, a zklaman\u011b si povzdechl. Nem\u011bl r\u00e1d, jak jeho bratr vypadal s t\u011bma d\u011bsiv\u011b mal\u00fdma zorni\u010dkama a nijak\u00fdm v\u00fdrazem. Ale rozhodn\u011b to bylo lep\u0161\u00ed, ne\u017e ten hysterick\u00fd Bill, kter\u00fd na n\u011bj \u0159val v koupeln\u011b. Tenhle Bill alespo\u0148 nebyl tak nevyzpytateln\u00fd.<\/p>\n

Bratr mu polo\u017eil dla\u0148 na tv\u00e1\u0159 a jemn\u011b obkresloval jeho rysy. Tom p\u0159ekvapen\u011b zav\u0159el o\u010di a nechal jej, a\u0165 ho hlad\u00ed. Byl zmaten\u00fd ze zm\u011bn jeho n\u00e1lad, kter\u00e9 nest\u00edhal. Nev\u011bd\u011bl, jestli na n\u011bj m\u00e1 b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd za to, co \u0159ekl, nebo m\u00e1 b\u00fdt naopak r\u00e1d za to, co pr\u00e1v\u011b d\u011blal. C\u00edtil se unaven\u011b z toho v\u0161eho, co se kolem n\u011bj d\u011blo. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se nevzpamatoval z informac\u00ed, kter\u00e9 se na n\u011bj v\u010dera sesypaly jako lavina, a nech\u00e1pal se, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee tady te\u010f le\u017e\u00ed a ochotn\u011b mu nastavuje tv\u00e1\u0159, aby se ho mohl dot\u00fdkat. – Rukama, kter\u00fdma se dot\u00fdkal nespo\u010detn\u011b dal\u0161\u00edch. Byl vnit\u0159n\u011b rozpolcen\u00fd, a nev\u011bd\u011bl, co vlastn\u011b chce. Hnusilo se mu v\u0161echno to, co se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jeho bratr d\u011blal pro pen\u00edze, a p\u0159esto sta\u010dilo tak m\u00e1lo a on doslova prosil o jeho pozornost. P\u0159ipadal si tak zraniteln\u00fd, kdy\u017e nemohl ovl\u00e1dnout ani vlastn\u00ed \u010diny. Jeho t\u011blo a mysl byly dv\u011b naprosto rozd\u00edln\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 spolu odm\u00edtaly spolupracovat.<\/p>\n

„Tomi,“ vydechnul Bill potichu jeho jm\u00e9no a Tom m\u011bl pocit, \u017ee se mu rozsko\u010d\u00ed srdce. V\u017edycky, kdy\u017e vyslovovalo jeho jm\u00e9no jeho dvoj\u010de, zn\u011blo mu to o mnoho jinak ne\u017e oby\u010dejn\u00e9 osloven\u00ed. Zn\u011blo mu to o mnoho slad\u010deji. V takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch byl r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 jm\u00e9no, kter\u00fdm ho m\u016f\u017ee bratr oslovovat. Proto\u017ee jeho u\u0161\u00edm to zn\u011blo jako nejlep\u0161\u00ed lichotka.<\/p>\n

„Zlob\u00ed\u0161 se?“ p\u00e1trav\u00e9 prsty se mu rozb\u011bhly do vlas\u016f, kde h\u00fd\u010dkaly jeho cop\u00e1nky. Tom jen zamru\u010del, ale neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n

„Nesm\u00ed\u0161 se zlobit,“ podle \u0161ust\u011bn\u00ed povle\u010den\u00ed poznal, \u017ee Bill vrt\u00ed hlavou v zam\u00edtav\u00e9m gestu. M\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l. P\u0159edstavoval si jeho tv\u00e1\u0159, jak by vypadala, bez heroinu. – Hlubok\u00e9, tmav\u00e9, velk\u00e9 o\u010di. Omluvn\u00fd, b\u00e1zliv\u00fd pohled. Vykrojen\u00e9, pln\u00e9 rty s koutky vzh\u016fru, a ne naopak.<\/p>\n

„Potkal jsem v\u010dera otce.“ Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e ta slova doputovala do jeho mozku a ne\u017e mu do\u0161el jejich prav\u00fd v\u00fdznam.<\/div>\n

„Co\u017ee?!“ vyjekl, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se vymr\u0161til do sedu. Bratrova ruka spadla ochable na pol\u0161t\u00e1\u0159. „Tys potkal – jak, kde, co-?“ valil na n\u011bj o\u010di a chrlil jednu ot\u00e1zku za druhou. Kdy\u017e mu v\u010dera v noci Bill volal, m\u011bl dojem, \u017ee se strachy sesype. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co se bratrovi stalo, ale vid\u011bt ho schoulen\u00e9ho u zdi toho klubu, naprosto zlomen\u00e9ho a ztracen\u00e9ho v jemu nezn\u00e1m\u00e9m utrpen\u00ed, mu trhalo srdce. Najednou m\u011bl dojem, jako by ho n\u011bkdo pra\u0161til do br\u00e1nice – nemohl se nadechnout a mysl mu zaplavila pulzuj\u00edc\u00ed nen\u00e1vist, kter\u00e1 se v n\u011bm rozp\u00ednala jako jed. Celou dobu trnul strachy, co se jeho mal\u00e9mu bratrovi stalo, ale tohle by ne\u010dekal ani ve sv\u00fdch snech. M\u011bl za to, \u017ee jejich otec d\u00e1vno zmizel z m\u011bsta, dokonce si myslel, \u017ee je i pry\u010d z N\u011bmecka. O to v\u00edc ho p\u0159ekvapila bratrova slova.<\/p>\n

„Bille,“ jemn\u011b ho chytil za ruku a nal\u00e9hav\u011b mu ji stiskl. „Co se stalo? On\u2026 ubl\u00ed\u017eil ti?“ nebyl si jist\u00fd, co ud\u011bl\u00e1, pokud usly\u0161\u00ed kladnou odpov\u011b\u010f. Srdce mu v hrudi prudce tepalo a rozh\u00e1n\u011blo tu nen\u00e1vist v\u016f\u010di jejich otci, kter\u00e1 mu proudila v \u017eil\u00e1ch, cel\u00fdm t\u011blem. Sta\u010dilo jen velmi m\u00e1lo, aby vybouchl. A Bill si toho byl asi taky v\u011bdom, proto\u017ee jen ustra\u0161en\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n

„Nechci o tom mluvit,“ za\u0161eptal potichu. Byla to pravda, nec\u00edtil se na to, \u017ee by si m\u011bl v\u010derej\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed p\u0159ipom\u00ednat, ale necht\u011bl, a\u0165 je na n\u011bj Tom na\u0161tvan\u00fd. Musel mu \u0159\u00edct, pro\u010d byl tak podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd a pro\u010d na n\u011bj tak k\u0159i\u010del.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 mi \u0159\u00edct, co ti ud\u011blal, Bille.“ Znovu se mu dostalo jen prudk\u00e9ho zavrt\u011bn\u00ed hlavou. „Nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ed t\u00edm po\u0159\u00e1d ut\u00edkat, jednou o tom bude\u0161 muset mluvit. A j\u00e1 chci, a\u0165 o tom za\u010dne\u0161 mluvit – te\u010f<\/em>.“<\/div>\n
„Nic se nestalo, Tome, pros\u00edm<\/em>,“ zak\u0148oural jeho bratr a vykroutil svou ruku, proto\u017ee jeho stisk za\u010d\u00ednal b\u00fdt bolestiv\u00fd.<\/div>\n
„\u0158ekni mi, co se stalo! P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jestli ti ten bastard n\u011bco ud\u011blal-“ c\u00edtil, jak za\u010d\u00edn\u00e1 rudnout ve tv\u00e1\u0159i a bezd\u011bky zat\u00ednal te\u010f u\u017e pr\u00e1zdnou p\u011bst.<\/div>\n
„Nic mi neud\u011blal, jasn\u00fd! Nic! Cht\u011bl se jenom omluvit.“ Posledn\u00ed v\u011btu Bill odfrknul.<\/p>\n

„Omluvit? Omluvit?! Tak on se-“ zaj\u00edknul se. „Ten zkurvysyn si mysl\u00ed, \u017ee kdy\u017e se omluv\u00ed, tak mu sko\u010d\u00ed\u0161 s d\u00edky kolem krku?!“ prskal kolem sebe rozho\u0159\u010den\u011b Tom a p\u0159ed o\u010dima m\u011bl rudo. Zhluboka oddechoval, zat\u00edmco v hlav\u011b mu b\u011b\u017eely p\u0159edstavy o tom, jak by otci ubl\u00ed\u017eil, kdyby mu te\u010f byl nabl\u00edzku. „Tak proto jsi mi v\u010dera volal?“ zeptal se po chv\u00edli, kdy\u017e se trochu uklidnil. Bill mu na to op\u011bt jen p\u0159ik\u00fdvnul. „On tam n\u011bkde bydl\u00ed? J\u00e1 ho-“ zvedal se na nohy. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co chce ud\u011blat – mo\u017en\u00e1 prost\u011b pojede, zazvon\u00ed u jeho dve\u0159\u00ed, a potom mu rozbije dr\u017eku.<\/div>\n

„Tome, uklidni se!“ st\u00e1hnul ho bratr za ruk\u00e1v zp\u00e1tky na postel. „Ano, bydl\u00ed tam – ale neptej se m\u011b kde p\u0159esn\u011b. U\u017e bych to nena\u0161el.“ T\u00edm si byl v\u00edcem\u00e9n\u011b jist\u00fd. Cestu tam nevn\u00edmal, proto\u017ee v aut\u011b bre\u010del, a kdy\u017e od n\u011bj ode\u0161el, soust\u0159edil se na to, jak sehnat fet, a ne na to, kudy \u0161el.<\/p>\n

„Ale jak ses dostal a\u017e tam?“ zamra\u010dil se Tom nech\u00e1pav\u011b. V hlav\u011b mu \u0161rotovalo najednou tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee je nestihl t\u0159\u00eddit.<\/div>\n

„Odvezl n\u00e1s autem,“ vysv\u011btlil Bill.<\/div>\n
„Ty jsi k n\u011bmu \u0161el dobrovoln\u011b do auta?“ vyjeknul jeho bratr zd\u011b\u0161en\u011b. „A nechal ses odv\u00e9zt a\u017e na druh\u00fd konec m\u011bsta? S n\u00edm?!“<\/div>\n
„Neud\u011blal jsem to dobrovoln\u011b!“ ohradil se Bill. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to on, potkal jsem ho na place. Myslel jsem, \u017ee je to norm\u00e1ln\u00ed z\u00e1kazn\u00edk.“<\/div>\n
„Tys co?“ zarazil se Tom, kdy\u017e si p\u0159ebral v\u00fdznam toho, co jeho bratr \u0159ekl. Najednou jako by se v\u0161echny my\u0161lenky zastavily a v jeho hlav\u011b scvaklo. „Cos to \u0159ekl? Kdes ho, kurva potkal? Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee prvn\u00ed v\u011bc, kterou jsi ud\u011blal, po tom, co jsi ode\u0161el, je to, \u017ee jsi \u0161el, kurva, \u0161lapat?“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti vr\u00e1tit ty pen\u00edze! Vyhodil jsi m\u011b a j\u00e1 myslel, \u017ee kdy\u017e ti to v\u0161echno vr\u00e1t\u00edm, tak-“ odpov\u011bd\u011bl zara\u017een\u011b Bill.<\/div>\n
„Doprdele, Bille! Copak tob\u011b to nedoch\u00e1z\u00ed? Tady v\u016fbec nejde o n\u011bjak\u00e9 pod\u011blan\u00e9 prachy! Ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych si vzal jedin\u00fd cent, kdybych v\u011bd\u011bl, cos za n\u011bj musel ud\u011blat? Copak jsi opravdu tak natvrdl\u00fd?“ Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, do jak\u00e9ho stupn\u011b mus\u00ed ta zu\u0159ivost uvnit\u0159 n\u011bj stoupnout, aby jeho t\u011blo explodovalo, ale myslel si, \u017ee je t\u00e9 hranici u\u017e velmi bl\u00edzko.<\/p>\n

„Tak co jsem m\u011bl podle tebe ud\u011blat?“<\/div>\n

„Jestli se na tohle mus\u00ed\u0161 pt\u00e1t, pak nem\u00e1 smysl ti cokoli \u0159\u00edkat,“ zakroutil Tom pora\u017een\u011b hlavou.<\/div>\n
„Tak\u2026 j\u00e1 slibuju, \u017ee u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1m. Jestli je to to, co chce\u0161.“<\/div>\n
„Co j\u00e1<\/em> chci?“ vyjeknul Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Ach bo\u017ee, tohle nem\u00e1 cenu. Na tohle nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Kam jde\u0161, Tome?!“<\/div>\n
„Jdu na vzduch, proto\u017ee m\u00e1m pocit, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco \u0161patn\u011b s m\u00fdm mozkem. Jinak tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda.“<\/p>\n

***<\/p>\n

V Tomovi to v\u0159elo vzteky. Nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, \u017ee jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka byl schopn\u00fd opravdu chodit na to odporn\u00e9 m\u00edsto a tam se bezosty\u0161n\u011b nab\u00edzet t\u011bm nechutn\u00fdm chlap\u016fm. Byl ze sv\u00e9 situace zoufal\u00fd. Cht\u011blo se mu k\u0159i\u010det, dokud neztrat\u00ed hlas, proto\u017ee nic jin\u00e9ho ud\u011blat nemohl. Vztekle kopal do obrubn\u00edk\u016f a sna\u017eil se nebre\u010det. \u017divot p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt takov\u00e1 sra\u010dka!<\/p>\n

V hlav\u011b se mu honily p\u0159edstavy o Billovi a n\u011bjak\u00e9m obtloustl\u00e9m \u010dty\u0159ic\u00e1tn\u00edkovi, a on se c\u00edtil znechucen\u00fd. Znechucen\u00fd cel\u00fdm sv\u011btem, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017ee dopustit.
Byla to jedna r\u00e1na za druhou, a a\u010dkoli si o sob\u011b v\u017edycky myslel, \u017ee je siln\u00e1 osobnost, tak na tohle byl slab\u00fd. P\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd, aby se se v\u0161\u00edm sm\u00ed\u0159il a \u0161el d\u00e1l. C\u00edtil se jenom jako hloup\u00fd mal\u00fd kluk, kter\u00fd teprve te\u010f zjistil, \u017ee ka\u017ed\u00fd skutek m\u00e1 taky n\u00e1sledek. A a\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, nemohl naj\u00edt jedin\u00fd skutek, kter\u00fd by mu p\u0159inesl alespo\u0148 trochu \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n

Zamy\u0161len\u011b se op\u0159el o z\u00e1bradl\u00ed p\u0159ed placem, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, jak se tam dostal, a zap\u00e1lil si cigaretu. V hlav\u011b m\u011bl pr\u00e1zdno. U\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le p\u0159em\u00fd\u0161let nad v\u0161\u00edm, co ho tr\u00e1pilo. Bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed to prost\u011b vypnout a nec\u00edtit. P\u0159estat p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, \u017ee jeho bratr byl ochotn\u00fd nab\u00edzet vlastn\u00ed t\u011blo, aby dostal zaplaceno. P\u0159estat p\u0159em\u00fd\u0161let nad otcem, kter\u00fd byl ochotn\u00fd zab\u00edt ve\u0161kerou nevinnost, kter\u00e1 byla v jeho synovi, jen pro vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed.<\/p>\n

„Ahoj,“ ozval se vedle n\u011bj n\u011bjak\u00fd hlas. Tom ani neoto\u010dil hlavu, aby se pod\u00edval. „\u010cek\u00e1\u0161 na n\u011bkoho?“ ot\u00e1zal se zase hlas. Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b vydechl a zahodil \u0161pa\u010dek. Vyt\u00e1hl si druhou cigaretu a op\u011bt si zap\u00e1lil. Na doty\u010dn\u00e9ho se po\u0159\u00e1d nepod\u00edval. Doufal, \u017ee kdy\u017e ho bude ignorovat, nech\u00e1 ho b\u00fdt. „Vypad\u00e1\u0161 smutn\u011b. Jestli chce\u0161, m\u016f\u017eu t\u011b rozveselit. Nebude to drah\u00e9,“ tentokr\u00e1t hlas zn\u011bl podb\u00edziv\u011b a lacin\u011b. Tom se donutil pod\u00edvat na osobu, kter\u00e1 st\u00e1la vedle n\u011bj, a musel potla\u010dit znechucen\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n

Jakoby vid\u011bl bratra v bled\u011b modr\u00e9m. Huben\u00e1 mal\u00e1 postava chlapce se kr\u010dila v p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9m oble\u010den\u00ed, tmav\u00e9 kruhy pod o\u010dima a \u0161pinav\u00e1 ple\u0165 mluvily za sv\u00e9. Dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu spadaly do tv\u00e1\u0159e, vypadaly, \u017ee \u0161ampon nevid\u011bly u\u017e del\u0161\u00ed dobu, a jeho o\u010di, a\u010dkoli byly modr\u00e9, m\u011bly ten stejn\u00fd pr\u00e1zdn\u00fd pohled, jak\u00fd Tom v\u00eddal v o\u010d\u00edch sv\u00e9ho bratra.
Bolestiv\u011b jej p\u00edchlo na prsou, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 co do\u010din\u011bn\u00ed s dal\u0161\u00ed ze ztracen\u00fdch drogov\u00fdch existenc\u00ed. Najednou v sob\u011b poc\u00edtil zase ten stra\u0161n\u00fd vztek, \u017ee je proti tomu v\u0161emu tak hrozn\u011b bezmocn\u00fd.<\/p>\n

Chlapec – opravdu mu v mysli nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, \u017ee je to mu\u017e – vypadal nanejv\u00fd\u0161 na 16, k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku a dotkl se jeho ramene. Tom od n\u011bj odsko\u010dil p\u016fl metru a znechucen\u011b trhl rukou.
„Je\u0161t\u011b jednou na m\u011b s\u00e1hni a bude\u0161 litovat, \u017ee ses kdy narodil. Je\u0161t\u011b jednou na m\u011b s\u00e1hni a zabiju t\u011b!“ zavr\u010del, oto\u010dil se na pat\u011b a rychle se vydal pry\u010d.<\/div>\n

Co si to v\u016fbec dovolil? Copak nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou \u00factu? K n\u011bmu nebo sob\u011b sam\u00e9mu? V duchu se uchechtl nad svou naivitou. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nem\u00e1. Jedin\u00e9, o co mu \u0161lo, byly prachy, kter\u00e9 n\u00e1sledn\u011b vym\u011bn\u00ed za fet, kter\u00fd se zm\u011bn\u00ed na fale\u0161nou spokojenost.
Nemohl to u\u017e d\u00e9le sn\u00e1\u0161et, a proto bezmy\u0161lenkovit\u011b zam\u00ed\u0159il do prvn\u00ed hospody, na kterou narazil. Poru\u010dil si vodku, do kter\u00e9 se hned na baru s radost\u00ed pustil.<\/p>\n

*<\/p>\n

O p\u00e1r hodin pozd\u011bji – nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b ur\u010dit, jak dlouho se v hospod\u011b zdr\u017eel – se sna\u017eil dopravit dom\u016f. Byl r\u00e1d, \u017ee je v\u016fbec schopn\u00fd se udr\u017eet na nohou. Na druhou stranu se mu \u00fasp\u011b\u0161n\u011b poda\u0159ilo vyhnat v\u0161echny jeho my\u0161lenky z hlavy, proto\u017ee jedin\u00e9, na co myslel, bylo to, aby neupadl.
Trvalo mu nejm\u00e9n\u011b p\u011bt minut, ne\u017e se mu poda\u0159ilo trefit se kl\u00ed\u010dem do toho pitom\u00e9ho z\u00e1mku, kter\u00fd mu snad jako naschv\u00e1l uh\u00fdbal, a vpadl do ztemn\u011bl\u00e9ho domu. Prvn\u00ed v\u011bc, kterou spat\u0159il, kdy\u017e ve\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, byl bratr, kter\u00fd sed\u011bl na gau\u010di a podle v\u0161eho z\u00edral do pr\u00e1zdna.<\/div>\n

„Kdes byl?“ ot\u00e1zal se ho tich\u00fdm hlasem, ani\u017e by p\u0159eru\u0161il svou \u010dinnost – tedy z\u00edr\u00e1n\u00ed do st\u011bny.
Tom beze slova p\u0159e\u0161el ke gau\u010di a klekl si p\u0159ed Billa. Donutil ho pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed, a jakmile vid\u011bl, \u017ee m\u00e1 m\u00edsto nich po\u0159\u00e1d jen tit\u011brn\u00e9 \u0161pendl\u00edkov\u00e9 hlavi\u010dky, neudr\u017eel se a vrazil mu facku. V tom jedin\u00e9m okam\u017eiku, kdy mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed, se mu v\u0161echno zase vr\u00e1tilo. V\u0161echna ta ubl\u00ed\u017eenost a zloba, kterou si nesl uvnit\u0159. V\u0161echna ta bezmoc a zran\u011bn\u00e9 srdce se zase p\u0159ihl\u00e1sily o slovo. Znovu c\u00edtil, jak je od hlavy k pat\u011b nap\u011bchovan\u00fd zlost\u00ed, a alkohol, kter\u00fd vypil, tomu je\u0161t\u011b napom\u00e1hal. Bratra r\u00e1na srazila na bok a on si p\u0159ekvapen\u011b mnul tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Co to?“ zmaten\u011b zakoktal.
„\u0158ekni mi jaks mohl? Byl jsem se dneska pod\u00edvat na – a to\u2026 to\u2026 Jak jsi to mohl d\u011blat?“ \u0159val vztekle Tom a t\u0159\u00e1sl se zmaten\u00fdm bratrem.
„Sl\u00edbil jsem, \u017ee u\u017e to neud\u011bl\u00e1m,“ hlesl Bill potichu. M\u011bl z n\u011bj strach. Bratr ho nikdy neuhodil.<\/p>\n

„Sl\u00edbil? Jo, to m\u00e1\u0161 pravdu. Sl\u00edbil! Ale j\u00e1 ti nev\u011b\u0159\u00edm! Proto\u017ee v\u0161echno, co jsi mi kdy sl\u00edbil, jsi potom poru\u0161il! Jen se na sebe pod\u00edvej! Sed\u00ed\u0161 si tady, sjet\u00fd jako obvykle, i kdy\u017e mi po\u0159\u00e1d slibuje\u0161, \u017ee toho nech\u00e1\u0161, a chce\u0161, abych ti v\u011b\u0159il?! V\u00ed\u0161 v\u016fbec, co to d\u016fv\u011bra je, Bille?“
„Tak co m\u00e1m ud\u011blat, abys mi uv\u011b\u0159il?“ zak\u0159i\u010del na opl\u00e1tku bratr zoufale.
„Doka\u017e<\/em> mi, \u017ee ti m\u016f\u017eu<\/em> v\u011b\u0159it! Doka\u017e mi, \u017ee pat\u0159\u00ed\u0161 jen mn\u011b!“ Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kde se v n\u011bm najednou vzala a\u017e surov\u00e1 touha bratra vlastnit. Dok\u00e1zat si, \u017ee jen on m\u00e1 n\u00e1rok na ka\u017ed\u00fd Bill\u016fv pohled – na ka\u017ed\u00fd jeho dotek. Na ka\u017edou my\u0161lenku a slovo. \u017de nepat\u0159\u00ed t\u011bm chlap\u016fm, se kter\u00fdmi „sp\u00e1val“, \u017ee nepat\u0159\u00ed heroinu.<\/p>\n

Bill zmaten\u011b zamrkal o\u010dima a nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, co t\u00edm jeho bratr myslel. Jak mu to mohl dok\u00e1zat? V p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vte\u0159in\u011b, kdy\u017e mu p\u0159ed o\u010dima spadly Tomovy kalhoty a on se k n\u011bmu bl\u00ed\u017eil jen ve spodn\u00edm pr\u00e1dle, mu to bylo jasn\u00e9. Tohle je tedy d\u016fkaz, kter\u00fd po n\u011bm chce.
Tom si bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed sundal i boxerky a surov\u011b chytil bratra za dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy. Hlavu mu prudce natla\u010dil do sv\u00e9ho vzru\u0161en\u00e9ho kl\u00edna a neubr\u00e1nil se hlasit\u00e9mu stenu, kdy\u017e na k\u016f\u017ei uc\u00edtil bratr\u016fv rozt\u0159esen\u00fd hork\u00fd dech.<\/p>\n

„Tak d\u011blej. Na tohle jsi p\u0159ece zvykl\u00fd, ne? D\u011bl\u00e1\u0161 to p\u0159ece denn\u011b, tak to snad nem\u016f\u017ee b\u00fdt pro tebe probl\u00e9m. Jen dal\u0161\u00ed pt\u00e1k v tv\u00fdch \u00fastech,“ jeho hlas byl j\u00edzliv\u00fd a jedovat\u00fd. V\u0161echna ta ura\u017een\u00e1 je\u0161itnost a zklam\u00e1n\u00ed z pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee Bill d\u00e1vno nen\u00ed nevinn\u00fd, jak si myslel, prorazila v\u0161echna stav\u011bdla, kter\u00e1 v sob\u011b m\u011bl, a nechala na povrch vytanout v\u0161echno to temn\u00e9, co v n\u011bm zahn\u00edvalo.
Znovu, si vzpomn\u011bl na toho chlapce, kter\u00fd ho oslovil na place, a stiskl p\u011bst, ve kter\u00e9 dr\u017eel bratrovy vlasy, a\u017e mu jich p\u00e1r vytrhl. Natla\u010dil mu hlavu je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b a donutil ho vz\u00edt ho do \u00fast.<\/p>\n

Bill za celou dobu nevydal jedinou hl\u00e1sku. Poslu\u0161n\u011b dr\u017eel, i kdy\u017e mu Tomova ruka bolestiv\u011b \u0161kubala vlasy, a sna\u017eil se nepozvracet, kdy\u017e mu bratr hluboce zaj\u00ed\u017ed\u011bl do krku. Byl tak v \u0161oku, \u017ee ho ani nenapadlo se n\u011bjak br\u00e1nit. Mohl ho jednodu\u0161e kousnout a Tom by ho hned pustil. Ale byl to u\u017e v\u00edcem\u00e9n\u011b reflex. Jeho z\u00e1kazn\u00edci s n\u00edm mnohdy nejednali o nic l\u00e9pe a on v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud se bude br\u00e1nit, nedostane \u017e\u00e1dn\u00e9 prachy, tak nanejv\u00fd\u0161 p\u0159es hubu, a to nemohl dopustit. Proto\u017ee jejich prachy v\u017edycky pot\u0159eboval. A tak dr\u017eel a sna\u017eil se nemyslet. D\u00edky droze, kter\u00e1 mu putovala v \u017eil\u00e1ch, se mu to da\u0159ilo dob\u0159e.<\/p>\n

Netrvalo to nijak dlouho, za chv\u00edli u\u017e v puse c\u00edtil teplou tekutinu, kterou p\u0159ekvapen\u011b polkl. Tom od n\u011bj o krok odstoupil a nat\u00e1hl na sebe zp\u00e1tky oble\u010den\u00ed. Bill z\u016fst\u00e1val kle\u010det na podlaze. Vlastn\u011b si nebyl jist\u00fd, co by m\u011bl te\u010f ud\u011blat. Rozt\u0159esenou rukou si ot\u0159el \u00fasta a vzhl\u00e9dl k bratrovi.<\/p>\n

Tom se vyh\u00fdbal pohledu na to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 kle\u010delo zasko\u010den\u011b na podlaze. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blal. On p\u0159ece nen\u00ed zr\u016fda, nen\u00ed bezcitn\u00fd! Nen\u00ed p\u0159ece jako jejich otec!<\/p>\n

Pod\u00edval se bratrovi do o\u010d\u00ed a jeho srdce n\u00e1hle zaplavil cit tak siln\u00fd, \u017ee ho m\u00e1lem srazil na kolena. Byl by mu te\u010f schopn\u00fd vyznat l\u00e1sku a vz\u00edt ho do n\u00e1ru\u010d\u00ed a nikdy nepustit. Byl p\u0159ipraven\u00fd mu odpustit a bojovat za n\u011bj – za n\u011b, a\u017e dokud bude moci. Ne\u017e v\u0161ak stihl cokoli \u0159\u00edct, bratr se v\u00e1hav\u011b vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a prolomil ticho.<\/div>\n

„Skon\u010dil jsi? U\u017e m\u016f\u017eu j\u00edt sp\u00e1t? Jsem unaven\u00fd,“ jeho hlas byl bezbarv\u00fd, nesly\u0161el tam \u017e\u00e1dn\u00fd vztek nebo zklam\u00e1n\u00ed, zkr\u00e1tka \u017e\u00e1dn\u00e9 emoce.<\/p>\n

„J-j\u00e1…“ zakoktal se Tom. Bill ho ov\u0161em u\u017e neposlouchal. Bez dal\u0161\u00edho pohledu na n\u011bj si lehl na gau\u010d z\u00e1dy k n\u011bmu a p\u0159ikryl se dekou.
Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli v pokoji nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval, ale proto\u017ee nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na to, co by m\u011bl \u0159\u00edct, rad\u011bji zam\u00ed\u0159il do koupelny, kde si dal sprchu a pak \u0161el do postele, i kdy\u017e mu bylo jasn\u00e9, \u017ee na sp\u00e1nek bude dnes \u010dekat marn\u011b. V tom se ale m\u00fdlil.<\/p>\n

*<\/p>\n

Co vlastn\u011b c\u00edtil? Byla to l\u00edtost? – Ne, l\u00edtost ne. Tu si zak\u00e1zal u\u017e d\u00e1vno. Jinak by s takov\u00fdm klidem nedok\u00e1zal v\u011bdom\u011b ni\u010dit s\u00e1m sebe.
Tak snad c\u00edtil pon\u00ed\u017een\u00ed? – Blbost, staly se mu v\u011bci mnohem hor\u0161\u00ed ne\u017e tohle.
Hork\u00e9 slzy mu za\u010daly st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch a vp\u00edjet se do deky, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee nec\u00edt\u00ed nic. Proto\u017ee si byl jist\u00fd, \u017ee v tuhle chv\u00edli by n\u011bco c\u00edtit m\u011bl. M\u011bl by b\u00fdt na pokraji exploze ze v\u0161ech pocit\u016f, kter\u00e9 v n\u011bm m\u011bly v\u00ed\u0159it, ale nev\u00ed\u0159ily – a on je nedok\u00e1zal p\u0159ivolat. U\u017e nev\u011bd\u011bl jak.
Bolestiv\u00fd vzlyk se mu dral z hrdla, proto si p\u0159itiskl dla\u0148 na \u00fasta, aby ho zadusil. Nemohl dopustit, aby ho Tom sly\u0161el.<\/p>\n

Ti\u0161e le\u017eel, zat\u00edmco prol\u00e9val dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed slzy a pomalu se nech\u00e1val pohltit nicotou, kter\u00e1 se v n\u011bm rozp\u00ednala.
Pokud n\u011bkdy myslel, \u017ee je na dn\u011b, teprve te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee to dno pod sebou m\u016f\u017ee c\u00edtit. Tohle uv\u011bdom\u011bn\u00ed ho zas\u00e1hlo jako kladivo. Proto\u017ee takhle hmatateln\u00e9 to bylo je\u0161t\u011b mnohem d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed.
Jedin\u00e1 v\u011bc, kterou si byl jist\u00fd, bylo to, \u017ee ta nicota, kterou c\u00edt\u00ed, je \u0161patn\u00e1. On nikdy nebyl pr\u00e1zdn\u00fd.
A taky si byl jist\u00fd, \u017ee n\u00ed\u017e, n\u00ed\u017e u\u017e se opravdu propadnout nem\u016f\u017ee. Tam dole bylo u\u017e jen peklo a on se pekla v\u017edycky b\u00e1l.<\/p>\n

*<\/p>\n

Po\u0159\u00e1d nemohl usnout. P\u0159evracel se na gau\u010di u\u017e hodiny, venku dokonce za\u010d\u00ednalo sv\u00edtat. Pot\u00e9, co si m\u00e1lem vybre\u010del o\u010di, se marn\u011b sna\u017eil vypnout my\u0161lenky, kter\u00e9 mu bolestiv\u011b nar\u00e1\u017eely do vnit\u0159ku lebky, a pono\u0159it se do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.
Nakonec se sm\u00ed\u0159en\u011b zvedl a na ztuhl\u00fdch noh\u00e1ch se vydal do koupelny. Tv\u00e1\u0159 si opl\u00e1chl studenou vodou a z\u016fstal na sebe z\u00edrat do zrcadla.<\/p>\n

Siln\u011bji ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm si uv\u011bdomoval, \u017ee je Tomovo dvoj\u010de. Vid\u011bl stejn\u00e9 o\u010di, stejn\u00e1 \u00fasta i nos. Ale rozd\u00edly, kter\u00e9 nach\u00e1zel, ho d\u011bsily st\u00e1le v\u00edce. Jeho propadl\u00e9 l\u00edce a vybledl\u00fd pohled. Jakoby \u010dokol\u00e1da v jeho o\u010d\u00edch byla ud\u011bl\u00e1na z m\u00e9n\u011b kvalitn\u00edho kakaa. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee o\u010di jsou br\u00e1nou do du\u0161e. Pokud to tak opravdu bylo, nikdy si nep\u0159\u00e1l do sv\u00fdch o\u010d\u00ed znovu pohl\u00e9dnout. Proto\u017ee v tom p\u0159\u00edpad\u011b by jeho du\u0161e musela b\u00fdt p\u00e1chnouc\u00ed, krvav\u00e1, hnij\u00edc\u00ed v\u011bc, kterou si nosil uvnit\u0159 sebe. M\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk o du\u0161i p\u0159ij\u00edt, kdy\u017e si j\u00ed nev\u00e1\u017e\u00ed? Problesklo mu hlavou.
\u0160klebil se na sebe, a s\u00e1m sob\u011b se hnusil. Nepozn\u00e1val tu osobu, kter\u00e1 se mu vysm\u00edvala z r\u00e1mu zrcadla. Jej\u00ed tv\u00e1\u0159 byla pr\u00e1zdn\u00e1, stejn\u011b, jako se c\u00edtil pr\u00e1zdn\u00fd uvnit\u0159.
Hubenou rukou si prohr\u00e1bl vlasy a za\u0161klebil se je\u0161t\u011b v\u00edce. Odporn\u00e9 – to jedin\u00e9 slovo mu viselo v mysli.<\/p>\n

Kdy\u017e se na sebe d\u00e9le nevydr\u017eel d\u00edvat, rozhodn\u011b se oto\u010dil a vydal se zp\u00e1tky do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. V p\u016flce cesty ho zastavil sten vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tomova pokoje. Nejist\u011b nahl\u00e9dl \u0161kv\u00edrou mezi dve\u0159mi na bratra, kter\u00fd m\u011bl evidentn\u011b \u0161patn\u00e9 span\u00ed.
Ani\u017e by nad t\u00edm n\u011bjak p\u0159em\u00fd\u0161lel, najednou se ocitl vedle n\u011bj a vm\u00e1\u010dkl se pod stejnou p\u0159ikr\u00fdvku. Tom se jen ze sp\u00e1nku zavrt\u011bl a zabru\u010del n\u011bco, \u010demu Bill nerozum\u011bl, ale spal d\u00e1l.
Nejist\u011b si polo\u017eil hlavu na jeho hrudn\u00edk a nechal se ukol\u00edbat k sp\u00e1nku zvukem jeho tepaj\u00edc\u00edho srdce.<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa „Zkurven\u00fd\u2026 doprdele, j\u00e1 se na to vyseru!“ Tom zam\u017eoural do \u0161era v pokoji a automaticky za\u0161m\u00e1tral rukou vedle sebe. Prudce se posadil na posteli a shodil ze sebe pe\u0159inu. „Kurva!“ Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se mu ulevilo a podle nad\u00e1vek a bouch\u00e1n\u00ed poznal,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-6464","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6464","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6464"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6464\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6464"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6464"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6464"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}