{"id":650,"date":"2018-04-02T16:00:00","date_gmt":"2018-04-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=644"},"modified":"2018-04-02T16:00:00","modified_gmt":"2018-04-02T15:00:00","slug":"zaslepeni-19-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/02\/zaslepeni-19-1-2\/","title":{"rendered":"Zaslepen\u00ed 19. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zaslepen\u00ed, \u010d\u00e1st 1.<\/strong><\/div>\n
\n

Nejprve byla cel\u00e1 ta situace pro Billa obt\u00ed\u017en\u00e1, aby kolem n\u00ed dok\u00e1zal omotat svou mysl. Byl si jist\u00fd, \u017ee ka\u017edou vte\u0159inou mu jedna z policistek ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed jeho popis cel\u00e9 t\u00e9 st\u0159ede\u010dn\u00ed situace, aby mohly pokra\u010dovat v trestn\u00edm st\u00edh\u00e1n\u00ed proti Coreyovi Jamesonovi. Hodn\u011b se ptaly na Billovy zku\u0161enosti s Coreyem – jak\u00e9 bylo jeho obvykl\u00e9 chov\u00e1n\u00ed? P\u0159i\u0161el n\u011bkdy do \u0161koly s mod\u0159inami? Byl z n\u011bj c\u00edtit alkohol? – ale ani slovo o jejich st\u0159ede\u010dn\u00ed rva\u010dce.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 tomu nerozum\u00edm,“ \u0159ekl Bill asi po deseti minut\u00e1ch rozhovoru s policistkami. V tu chv\u00edli u\u017e byly zcela uvnit\u0159 a Simone jim p\u0159inesla k\u00e1vu. „Nehrozilo Coreyovi obvin\u011bn\u00ed z trestn\u00e9ho \u010dinu?“<\/div>\n
„Ano, hrozilo, ale ve sv\u011btle ned\u00e1vn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed\u2026 m\u011bl doma probl\u00e9mov\u00fd \u017eivot, v\u00ed\u0161, a my jsme nevid\u011bly smysl v potrest\u00e1n\u00ed n\u011bkoho, kdo u\u017e to m\u00e1 tak obt\u00ed\u017en\u00e9. N\u00e1\u0161 pl\u00e1n je pokusit se jej m\u00edsto toho napravit. D\u00e1t mu druhou \u0161anci. Po zbytek pololet\u00ed, zat\u00edmco s n\u00edm budeme pracovat, bude pry\u010d ze \u0161koly. Doufejme, \u017ee pro n\u011bj nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b,“ vysv\u011btlila Constanza. Bill t\u00edm musel vypadat na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee okam\u017eit\u011b pokra\u010dovala. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ho vid\u00ed\u0161 jako tyrana a chce\u0161 spravedlnost-„<\/div>\n
„Ne, ne, to ne,“ p\u0159eru\u0161il ji Bill, a\u010dkoliv si uv\u011bdomil, \u017ee skute\u010dn\u00fd d\u016fvod jeho rozmrzelosti byl stejn\u011b tak sobeck\u00fd. Tohle bylo dobr\u00e9 i pro Coreyho, ne jen pro n\u011bj. „J\u00e1, ehm, myslel jsem si, \u017ee u n\u011bj doma mo\u017en\u00e1 p\u016fjde o v\u00edce.“ To byla, ve v\u0161\u00ed up\u0159\u00edmnosti, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti le\u017e. Nikdy se neobt\u011b\u017eoval p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161let nad Coreyov\u00fdmi motivy. „J\u00e1 jen nerozum\u00edm, jak se to v\u0161echno stalo?“<\/div>\n
\n

„Jak u\u017e \u0159ekla m\u00e1 kolegyn\u011b, zatkly jsme Larse Jamesona, Coreyova otce,“ \u0159ekla Boulstridgeov\u00e1, se zcela v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem. „Kdy\u017e jsme se pokusily promluvit s Coreyem o t\u00e9 st\u0159ede\u010dn\u00ed ud\u00e1losti, setkaly jsme se s podez\u0159el\u00fdmi aktivitami. Po z\u00edsk\u00e1n\u00ed povolen\u00ed k prohl\u00eddce jsme m\u011bli dostatek d\u016fkaz\u016f k zat\u010den\u00ed jeho otce. Bylo n\u00e1m jasn\u00e9, jak mohlo Coreye jeho dom\u00e1c\u00ed prost\u0159ed\u00ed ovlivnit, a rozhodly jsme se j\u00edt rad\u011bji a\u017e ke ko\u0159en\u016fm cel\u00e9ho toho probl\u00e9mu. Koneckonc\u016f, Corey se nedopustil \u017e\u00e1dn\u00e9ho z\u00e1va\u017en\u00e9ho zlo\u010dinu, a tak jsme si myslely, \u017ee bychom jej mohly napravit d\u0159\u00edve, ne\u017e n\u011bco takov\u00e9ho nastane.“<\/p><\/div>\n

„Co se stalo?“ Zeptal se Bill, st\u00e1le ze v\u0161eho lehce nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd, a\u010dkoliv p\u0159i pohledu zp\u011bt to pro n\u011bj opravdu nebylo a\u017e tak p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed. „Co jeho otec provedl?“<\/div>\n
„Nen\u00ed to moc p\u0159\u00edjemn\u00e9 na poslech,“ za\u010dala v\u00e1hav\u011b Constanza, poslala Karoline stoj\u00edc\u00ed za Billem t\u00e1zav\u00fd pohled, a on uc\u00edtil, jak mu jeho matka polo\u017eila ruku na rameno, jako by mu cht\u011bla dodat s\u00edlu. „V\u011bt\u0161ina obvin\u011bn\u00ed byla ve skute\u010dnosti za t\u00fdr\u00e1n\u00ed zv\u00ed\u0159at, ale m\u00e1me d\u016fvod v\u011b\u0159it, \u017ee Lars t\u00fdral i svou \u017eenu a syna. Je to n\u00e1siln\u00fd opilec, to prozat\u00edm v\u00edme. Je to prost\u011b cel\u00e9 extr\u00e9mn\u011b smutn\u00e9.“<\/div>\n
Na moment nastalo ticho a pot\u00e9 Simone, kter\u00e1 se posadila vedle Billa, za\u010dala vst\u00e1vat. „Moc v\u00e1m d\u011bkujeme. Pokud byste znovu pot\u0159ebovaly s Billem mluvit, nev\u00e1hejte n\u00e1s kontaktovat.“<\/div>\n
Policistky si pot\u0159\u00e1sly rukama se Simone a Karoline, pod\u011bkovaly za k\u00e1vu, a vydaly se na cestu.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se vr\u00e1til do \u0161koly v pond\u011bl\u00ed. Do t\u00e9 doby v\u011bt\u0161ina dramatu – pokud tam v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 bylo – zjevn\u011b umlkla. Bill si vyslou\u017eil p\u0159es chodbu n\u011bkolik p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edch pohled\u016f, ale nikdo jej neobt\u011b\u017eoval. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee v\u0161ichni byli a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rozpt\u00fdleni pov\u00edda\u010dkami o zat\u010den\u00ed Larse Jamesona na to, aby si vzpomn\u011bli, co k tomu vedlo.<\/p><\/div>\n

„Bille, z\u016fstane\u0161 chv\u00edli po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, pros\u00edm?“ Po\u017e\u00e1dal Tom tich\u00fdm t\u00f3nem, kdy\u017e se zastavil u Billovy lavice. Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee \u0161lo o hodiny, kter\u00e9 zame\u0161kal, a Tom prost\u011b jen necht\u011bl znovu p\u0159itahovat pozornost na jeho nep\u0159\u00edtomnost p\u0159ed ostatn\u00edmi spolu\u017e\u00e1ky. Bill p\u0159ik\u00fdvl a po zbytek hodiny nechal svou hlavu sklopenou.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Cel\u00fd ten den byl stresuj\u00edc\u00ed; dokonce i um\u011bn\u00ed, na kter\u00e9 se Bill obvykle t\u011b\u0161il jako na p\u0159est\u00e1vku od v\u0161eho toho chaosu, bylo \u0161\u00edlen\u00e9. Univerzity rozeslaly desky, ve kter\u00fdch jim m\u011bli odeslat nazp\u011bt sv\u00e1 d\u00edla, co\u017e znamenalo, \u017ee v\u011bci u\u017e se opravdu d\u00e1valy do pohybu. Billovi zb\u00fdvaly na dokon\u010den\u00ed je\u0161t\u011b t\u0159i kousky. Sna\u017eil se zablokovat paniku a nerv\u00f3zn\u00ed chechot sv\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f, ale bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9.<\/div>\n
Ze v\u0161eho nejobt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak byla p\u0159\u00edtomnost Nat\u00e1lie. Bill u\u017e Andreasovi \u0159ekl, \u017ee se tak trochu usm\u00ed\u0159ili, ale oba jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 se zd\u00e1li b\u00fdt extr\u00e9mn\u011b v\u00e1hav\u00ed ohledn\u011b toho, aby s nimi sed\u011bla, a v\u0161echno to nap\u011bt\u00ed mezi nimi na Billa po celou hodinu siln\u011b dol\u00e9halo. Bill si myslel, \u017ee ji Andreas p\u0159iv\u00edt\u00e1 zp\u00e1tky, ale k jeho p\u0159ekvapen\u00ed se na ni Andreas dok\u00e1zal jen sotva pod\u00edvat. Na konci hodiny se Bill c\u00edtil mizern\u011b. Rozlou\u010dil se s Andreasem i Nat\u00e1li\u00ed odd\u011blen\u011b, a vydal se za Tomem.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e vstoupil do t\u0159\u00eddy, st\u00e1le se tam je\u0161t\u011b motalo n\u011bkolik student\u016f a Tom vzhl\u00e9dl, k\u00fdvl na n\u011bj a zvedl prst.<\/p><\/div>\n

„Ano, Megan?“<\/div>\n
Bill si povzdechl, dosedl do jedn\u00e9 lavice v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u0159\u00eddy a polo\u017eil si hlavu. Byl vy\u010derpan\u00fd, byl to dlouh\u00fd den a on si nemyslel, \u017ee se u\u017e pln\u011b zotavil z toho ot\u0159esu mozku. Nebyl si jist\u00fd, jak dlouho tam tak le\u017eel, ne\u017e se Tom dotkl jeho ramene, ale p\u0159ipadalo mu to jen jako p\u00e1r minut. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b kdy\u017e zvedl hlavu, t\u0159\u00edda byla pr\u00e1zdn\u00e1 a na chodb\u00e1ch ticho.<\/div>\n
„Ahoj.“ Tom si vedle n\u011bj p\u0159id\u0159epl a on kolem n\u011bj omotal pa\u017ee a pevn\u011b jej stisknul. „To byl ale t\u00fdden, co?“ Tom vstal, posb\u00edral n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry a pot\u00e9 se posadil do lavice p\u0159ed Billem. „C\u00edt\u00ed\u0161 se dob\u0159e?“<\/div>\n
„Ne, c\u00edt\u00edm se na hovno,“ p\u0159iznal Bill a promnul si o\u010di. „Chci si zd\u0159\u00edmnout.“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee dneska nejsi pro n\u011bjak\u00e9 to opakov\u00e1n\u00ed\u2026“ Bill zavrt\u011bl hlavou a Tom se zamra\u010dil a pohl\u00e9dl na materi\u00e1ly ve sv\u00e9 ruce. „No, tak si to vezmi s sebou dom\u016f. Myslel jsem, \u017ee bychom si to mohli proj\u00edt spolu, ale mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl po\u010dkat na pozd\u011bji, a\u017e\u2026“<\/div>\n
„M\u00e1m pr\u00e1ci,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill, a Tom vzdychl a rukou si projel skrz vlasy.<\/div>\n
„Bille\u2026“ Vypadal frustrovan\u011b, a Bill se na n\u011bj usm\u00e1l a ten stoh pap\u00edr\u016f si od n\u011bj vzal.<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m, co budu moct, a na zbytek se m\u016f\u017eeme pod\u00edvat z\u00edtra,“ navrhl a za\u010dal si ukl\u00e1dat pap\u00edry do batohu.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 z\u00edtra nem\u016f\u017eu. Sch\u016fze zam\u011bstnanc\u016f. Stav\u00ed\u0161 se b\u011bhem ob\u011bda?“ Tom vstal a doprovodil Billa ke dve\u0159\u00edm. Vypadal tak ustaran\u011b, a\u0165 u\u017e kv\u016fli Billov\u00fdm zn\u00e1mk\u00e1m nebo jeho blahobytu, ale nejsp\u00ed\u0161 v tom bylo oboj\u00ed, a Bill se d\u00edky tomu c\u00edtil pon\u011bkud l\u00e9pe. Tom nikdy nezklamal v tom, aby se s n\u00edm c\u00edtil ope\u010dov\u00e1van\u011b.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee z\u00edtra, b\u011bhem ob\u011bda. Snad u\u017e v tu dobu nebudu \u00fapln\u011b zni\u010den\u00fd.“<\/div>\n
„Okay, odpo\u010di\u0148 si. A d\u00e1vej na sebe pozor.“<\/div>\n
„Ach, Tome-“ Za\u010dal Bill, pak se zarazil, jak t\u00edm p\u0159ekvapil sebe i Toma. Bill si odka\u0161lal, nap\u0159\u00edmil se a rychle \u0159ekl: „D\u011bl\u00e1te si o m\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 starosti, pane Kaulitzi. Uvid\u00edme se z\u00edtra.“ Bill se kousl do rtu, sd\u00edlel s Tomem ztr\u00e1pen\u00fd pohled, a pot\u00e9 se oto\u010dil a opustil t\u0159\u00eddu. Nemohli si dovolit b\u00fdt neopatrn\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

V\u011bci s Tomem za\u010daly b\u00fdt mdl\u00e9 a strnul\u00e9; sotva se na sebe v\u016fbec pod\u00edvali. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo cel\u00e9 p\u0159edst\u00edran\u00e9, ale byla to velk\u00e1 r\u00e1na pro jeho ego, kdy\u017e se Tom poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edval, odvr\u00e1til. Alespo\u0148 byl schopn\u00fd pono\u0159it se do u\u010den\u00ed. Za\u010dal si br\u00e1t ob\u011bd do u\u010debny um\u011bn\u00ed a pracoval na sv\u00fdch d\u00edlech b\u011bhem p\u0159est\u00e1vek, dokonce vym\u011bnil sv\u00e9 sendvi\u010de s bur\u00e1kov\u00fdm m\u00e1slem a \u017eel\u00e9 za nakr\u00e1jenou mrkev a m\u00fcsli ty\u010dinky. Na\u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e pot\u0159eboval pomoc s angli\u010dtinou, m\u011bl v\u011bt\u0161inou jako z\u00e1lohu Marinu.<\/p><\/div>\n

\n

„Je mezi v\u00e1mi dv\u011bma v\u0161echno okay?“ Za\u0161eptala Marina, kdy\u017e jednoho dne ode\u0161li ze t\u0159\u00eddy, a Bill se za\u0161klebil a pot\u00e9 ze sebe vynutil \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

„Jo, je to jen t\u011b\u017ek\u00e9. Ale jsme v pohod\u011b,“ ujistil ji. Dokonce i kdy\u017e to byla pravda, tak n\u011bjak mu to p\u0159ipadalo jako le\u017e. Ohl\u00e9dl se p\u0159es rameno a v okam\u017eiku, kdy se jeho pohled setkal s Tomov\u00fdm, v\u011bd\u011bl, \u017ee to byla chyba. Tentokr\u00e1t se odvr\u00e1til Bill, a\u010dkoliv se mu p\u0159i tom sev\u0159el \u017ealudek.<\/div>\n
A samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne m\u011bli odevzdat zadan\u00e9 opakov\u00e1n\u00ed a Marina se po \u0161kole nemohla zdr\u017eet, proto\u017ee musela s n\u011b\u010d\u00edm pomoct sv\u00e9 matce. Bill zva\u017eoval, \u017ee by akceptoval hor\u0161\u00ed zn\u00e1mku jen proto, aby se vyhnul Tomovi, ale okam\u017eit\u011b zalitoval, \u017ee jej to v\u016fbec jen napadlo. Toma miloval a nem\u011bl by se mu vyh\u00fdbat, ne, kdy\u017e m\u011bl naprosto opr\u00e1vn\u011bn\u00fd d\u016fvod jej vid\u011bt. Toho dne se Bill u Toma zastavil po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

„Bille\u2026 ehm, te\u010f nen\u00ed dobr\u00e1 chv\u00edle,“ utrousil Tom a ani se nesetkal s Billov\u00fdma o\u010dima, zat\u00edmco si skl\u00edzel v\u011bci ze stolu. Bill okam\u017eit\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je n\u011bco \u0161patn\u011b, ale nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct, s tou \u0159adou student\u016f stoj\u00edc\u00edch za n\u00edm a cht\u011bj\u00edc\u00edch mluvit s Tomem.<\/p><\/div>\n

„Okay, ehm\u2026 j\u00e1 jen\u2026 m\u00e1m pot\u00ed\u017ee s t\u00edm opakov\u00e1n\u00edm,“ \u0159ekl Bill, nejist\u00fd, jak se chovat s tolika faktory ve h\u0159e. V\u00e1hav\u00fd zp\u016fsob, s jak\u00fdm k n\u011bmu Tom vzhl\u00e9dl, byl tou jednou odpov\u011bd\u00ed, kterou Bill pot\u0159eboval; Tom jim d\u00e1val v\u00fdmluvu se nesetkat. Bill si p\u0159\u00e1l, aby jej dok\u00e1zal p\u0159im\u011bt porozum\u011bt, \u017ee tohle nebylo jen proto, aby s n\u00edm mohl tr\u00e1vit \u010das; skute\u010dn\u011b pot\u0159eboval pomoc.<\/div>\n
„Zavolej Lau\u0159e. Ona d\u011bl\u00e1 dou\u010dov\u00e1n\u00ed,“ navrhl Tom, ukl\u00edzel si slo\u017eky do sv\u00e9 ta\u0161ky, ale jeho sp\u011bch byl p\u0159edst\u00edran\u00fd, to Bill dok\u00e1zal \u0159\u00edct. Pohyboval se s nal\u00e9havost\u00ed, ale jen sotva b\u011bhem toho, co spolu mluvili, n\u011bco ud\u011blal.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jste \u0159\u00edkal, \u017ee v\u017edy pom\u016f\u017eete studentovi, kter\u00fd to bude pot\u0159ebovat,“ zkou\u0161el to Bill, jeho slova m\u011bla trochu ost\u0159ej\u0161\u00ed podt\u00f3n, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu, a on se kousnul do jazyka, jak si p\u0159\u00e1l, aby je mohl vz\u00edt zp\u011bt, jakmile spat\u0159il na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i z\u00e1blesk ubl\u00ed\u017eenosti. Bill pokro\u010dil kup\u0159edu, cht\u011bl \u0159\u00edct nebo ud\u011blat n\u011bco, \u010d\u00edm by jej ukonej\u0161il, ale uv\u011bdomil si, \u017ee v tomto bod\u011b tam doslova nebylo nic, co by n\u011bkter\u00fd z nich mohl ud\u011blat.<\/div>\n
\n

Hra m\u011bla do konce je\u0161t\u011b daleko, ale oba hr\u00e1\u010di byli vy\u010derpan\u00ed. Sna\u017eili se sv\u016fj vztah skr\u00fdvat, a selhali, sna\u017eili se b\u00fdt od sebe, a selhali. Nyn\u00ed se museli st\u00e1t cizinci, aby sami sebe ochr\u00e1nili. Bill poodstoupil od Tomova stolu, oto\u010dil se a ode\u0161el. Jejich \u010das nebyl nyn\u00ed, ale brzy. U\u017e jen jeden m\u011bs\u00edc.<\/p><\/div>\n

P\u0159esto to byla jen neur\u010dit\u00e1 nad\u011bje a Billova n\u00e1lada le\u017eela v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u00fddnech u ledu. \u010cas ut\u00edkal rychle ale bolestiv\u011b, jako by ka\u017ed\u00fd den byl dal\u0161\u00ed m\u00edl\u00ed mezi Billem a Tomem. Bill vzdal snahu o dou\u010dov\u00e1n\u00ed a m\u00edsto toho si pe\u010dliv\u011b pl\u00e1noval \u010das s Marinou, aby se ujistil, \u017ee bude dostupn\u00e1, kdykoliv ji jen bude pot\u0159ebovat. Dokonce za\u010dal t\u00e9 l\u017ei v\u011b\u0159it, za\u010dal v\u011b\u0159it, \u017ee Tom s n\u00edm skon\u010dil a \u017ee v\u0161e, na \u010dem Bill po cel\u00fd rok pracoval, bylo k ni\u010demu.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se na za\u010d\u00e1tku kv\u011btna Bill posadil ke sv\u00e9 zkou\u0161ce z PoLit a \u00fa\u0159edn\u00edk za\u010dal p\u0159ed\u010d\u00edtat instrukce, tak Toma nen\u00e1vid\u011bl. Nen\u00e1vid\u011bl jej za to, \u017ee se na n\u011bj vyka\u0161lal, kdy\u017e ho nejv\u00edce pot\u0159eboval. Kdy\u017e pot\u0159eboval podporu, dokonce i jen tak oby\u010dejnou, jako byl \u00fasm\u011bv z druh\u00e9 strany t\u0159\u00eddy, Tom selhal. Pro\u010d Bill tuhle zkou\u0161ku v\u016fbec d\u011blal? Nez\u016fstal v t\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b po cel\u00fd rok jen kv\u016fli Tomovu nal\u00e9h\u00e1n\u00ed, \u017ee je inteligentn\u00ed a schopn\u00fd?<\/p><\/div>\n

Po\u0159\u00e1d si to mysl\u00ed<\/em>, \u0159\u00edkal mu hlas v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti hlavy, ale bylo lehk\u00e9 ho potla\u010dit. Co na tom z\u00e1le\u017eelo? Ten jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d tam Bill dnes sed\u011bl, byl, \u017ee jej Tom b\u011bhem cesty p\u0159i ka\u017ed\u00e9m kroku dr\u017eel za ruku. Nevzdal se jen Billa, sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, ale tak\u00e9 Billa, sv\u00e9ho studenta.<\/div>\n
A jako by to snad nesta\u010dilo, soud s Larsem Jamesonem byl za \u0161est dn\u00ed a Bill souhlasil, \u017ee bude sv\u011bd\u010dit. Billovu mysl to t\u00ed\u017eilo jako v\u00e1ha n\u011bkolika tun; nikdy se p\u0159\u00edli\u0161 neptal, aby se dozv\u011bd\u011bl n\u011bco o Coreyov\u011b osobn\u00edm \u017eivot\u011b, nato\u017e aby byl jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed, a obecn\u011b pro n\u011bj ta p\u0159edstava byla d\u011bsiv\u00e1. Nev\u011bd\u011bl, jak se v\u016fbec bude schopn\u00fd s bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se soudem soust\u0159edit.<\/div>\n
\n

„M\u00e1 ka\u017ed\u00fd dv\u011b tu\u017eky \u010d\u00edslo dv\u011b a pero?“<\/p><\/div>\n

Billovi se zhoupnul \u017ealudek stejn\u011b jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se v t\u011bchto dnech nach\u00e1zel kolem Toma. Pod\u00edval se na svou lavici a uv\u011bdomil si, \u017ee m\u00e1 jen mechanickou tu\u017eku, kter\u00e1 nebyla \u00fa\u0159edn\u011b povolena. Nejprve si Bill pomyslel, \u017ee se o tom nezm\u00edn\u00ed, ale pak Tom pohl\u00e9dl jeho sm\u011brem a jejich o\u010di se setkaly. Bill \u010dekal, a\u017e se odvr\u00e1t\u00ed, ale kdy\u017e se tak nestalo, Bill pokorn\u011b zvedl ruku.<\/div>\n
„J\u00e1 pot\u0159ebuju dv\u011b tu\u017eky\u2026 a pero,“ za\u0161eptal. \u00da\u0159edn\u00edkova slova se d\u00e1le ut\u00e1p\u011bla v pozad\u00ed.<\/div>\n
„Ach! Pro\u010d jsi to ne\u0159ekl?“ Tom mu poslal osl\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv a vydal se mezi stoly sm\u011brem k n\u011bmu, aby mu podal psac\u00ed pot\u0159eby. Jeho o\u010di se znovu setkaly s Billov\u00fdma, h\u0159ejiv\u00e9 a pln\u00e9 viny a omluvy.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ utrousil pod vousy, a ta dv\u011b slova byla dostate\u010dn\u00e1 – ne kv\u016fli sv\u00e9mu obsahu, ale dle zp\u016fsobu, jak\u00fdm byla vyslovena: potaj\u00ed, d\u016fv\u011brn\u011b. Pouze pro Billovy u\u0161i, pouze Bill jim mohl rozum\u011bt. Tak, jako to b\u00fdvalo d\u0159\u00edv. „Povede\u0161 si skv\u011ble, v\u00edm to.“<\/div>\n
Po fin\u00e1ln\u00edm \u00fasm\u011bvu, ne\u017e n\u00e1sledn\u011b opustil aulu, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to tak v\u00e1\u017en\u011b myslel. Mo\u017en\u00e1 to byl d\u016fvod, pro\u010d to s Billem vzdal – m\u011bl tak moc d\u016fv\u011bry v Billovy schopnosti. Co\u017e byla h\u0159ejiv\u00e1 my\u0161lenka, i kdy\u017e zcela naivn\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Po zkou\u0161ce se Bill se sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny a sklopenou hlavou vy\u0161oural z auly. Tom \u010dekal na sv\u00e9 studenty v hale a Bill se p\u0159ikr\u010dil, kdy\u017e za Tomem p\u0159i\u0161lo n\u011bkolik student\u016f a nad\u0161en\u011b mu vykl\u00e1dali, jak dob\u0159e si nejsp\u00ed\u0161 vedli, a jak to bylo o hodn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e \u010dekali. Bill vyhledal Marinu, kter\u00e1 se zdr\u017eovala vzadu a vypadala sama se sebou o\u010dividn\u011b spokojena.<\/p><\/div>\n

„Vsad\u00edm se, \u017ee m\u00e1\u0161 za p\u011bt,“ \u0159ekl j\u00ed vy\u010d\u00edtav\u011b, a p\u0159itiskl si dla\u0148 na obli\u010dej. Dal do toho v\u0161echno, ale nakonec Tomova dvouvte\u0159inov\u00e1 povzbuzuj\u00edc\u00ed \u0159e\u010d nebyla dostate\u010dn\u00e1. Selhal, bez\u00fat\u011b\u0161n\u011b, t\u00edm si byl jist\u00fd. „Ugh, pro\u010d se v\u016fbec tolik star\u00e1m? Jdu na um\u011bleckou \u0161kolu.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi \u0161prt,“ zabroukala Marina a popl\u00e1cala jej po z\u00e1dech. To bylo tak nepravdiv\u00e9, a\u017e to bylo t\u00e9m\u011b\u0159 vtipn\u00e9, ale Bill nem\u011bl energii se dohadovat. „Ale, bude to v pohod\u011b. V\u00e1\u017en\u011b s\u00e1m sebe podce\u0148uje\u0161.“<\/div>\n
„Toti\u017e, ne \u017ee bych si myslel, \u017ee bych to nemohl zvl\u00e1dnout\u2026“ Tom te\u010f m\u00ed\u0159il sm\u011brem k nim a Bill necht\u011bl, aby v\u011bd\u011bl, jak moc selhal. Ne, kdy\u017e m\u011bl v n\u011bj Tom takovou slepou d\u016fv\u011bru. „Jsem jen nerv\u00f3zn\u00ed, to je v\u0161echno,“ zalhal. „V\u00fdsledky se nedozv\u00edme d\u0159\u00edv ne\u017e v \u010dervenci.“<\/div>\n
Marina se rozesm\u00e1la, a pot\u00e9 se rozz\u00e1\u0159ila na Toma. „Tady dvakr\u00e1t za p\u011bt, pane Kaulitzi,“ \u0159ekla, a Bill trochu povadl.<\/div>\n
„\u2026 p\u011bt?“ \u0159ekl chab\u011b a poslal Marin\u011b bo\u010dn\u00ed pohled. „Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, doufal jsem tak v trojku.“<\/div>\n
\n

Tom se rozesm\u00e1l. „To r\u00e1d sly\u0161\u00edm. No, oba jste v\u00fdborn\u00ed studenti, jsem si jist\u00fd, \u017ee se nem\u00e1m \u010deho b\u00e1t.“ Nejprve mluvil jen k Marin\u011b, ale pak pohl\u00e9dl na Billa a lehce p\u0159itom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, jako by u\u017e ani nev\u011bd\u011bl, jak se m\u00e1 k Billovi chovat. Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee Tom d\u0159\u00edve sv\u016fj kodex poru\u0161il, aby mohl Billa povzbudit, a nyn\u00ed se museli vr\u00e1tit k chov\u00e1n\u00ed dvou cizinc\u016f. Billovi to p\u0159in\u00e1\u0161elo sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity; cht\u011bl Toma zp\u00e1tky, ale v\u011bd\u011bl, pro jeho i Tomovo dobro, \u017ee takhle to bylo nejlep\u0161\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Co budeme d\u011blat te\u010f, kdy\u017e u\u017e m\u00e1me test z PoLit za sebou?“ vyzv\u00eddala Marina, a Tom se pod\u00edval zp\u00e1tky na ni a nad\u0161en\u011b se zazubil, jako by jen \u010dekal, kdy se na to n\u011bkdo zept\u00e1. Alespo\u0148 byl v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b, pomyslel si Bill zachmu\u0159en\u011b.<\/div>\n
„Budeme \u010d\u00edst p\u00e1r kr\u00e1tk\u00fdch pov\u00eddek – z\u00e1bavn\u00fdch! – a opakovat na z\u00e1v\u011bre\u010dnou zkou\u0161ku, kterou bude kreativn\u00ed projekt. \u017d\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky!“ Bill \u0161oupal nohama o linoleum na podlaze. P\u0159\u00e1l si, aby u\u017e \u0161koln\u00ed rok byl u konce. Nem\u011bl energii se dokonce t\u011b\u0161it ani na z\u00e1bavn\u00e9 \u00fakoly.<\/div>\n
A ten soud. Bill lehce klop\u00fdtnul, poc\u00edtil trochu slabost a jen sotva si pov\u0161iml, kdy Tom ode\u0161el a za\u010dal zah\u00e1n\u011bt studenty do t\u0159\u00edd. Bill se jen na pat\u011b oto\u010dil a za\u010dal m\u00ed\u0159it pry\u010d; t\u00e9m\u011b\u0159 Toma nesly\u0161el, kdy\u017e na n\u011bj zavolal.<\/div>\n
\n

„Jo, a Bille!“<\/p><\/div>\n

P\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee Tom v\u016fbec bral na v\u011bdom\u00ed jeho existenci, se Bill pomalu oto\u010dil, jako by Tom m\u011bl b\u00fdt pry\u010d a Bill m\u011bl zjistit, \u017ee to byl jen v\u00fdplod jeho fantazie. Ale ne, Tom st\u00e1l v polovin\u011b chodby a zubil se Billov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Bude\u0161 v pohod\u011b.“ K\u00fdvl na Billa, a Bill n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00edm myslel: My budeme v pohod\u011b<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\n

autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Du\u0161inka Zaslepen\u00ed, \u010d\u00e1st 1. Nejprve byla cel\u00e1 ta situace pro Billa obt\u00ed\u017en\u00e1, aby kolem n\u00ed dok\u00e1zal omotat svou mysl. Byl si jist\u00fd, \u017ee ka\u017edou vte\u0159inou mu jedna z policistek ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed jeho popis cel\u00e9 t\u00e9 st\u0159ede\u010dn\u00ed situace, aby mohly pokra\u010dovat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[687],"tags":[],"class_list":["post-650","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zaslepeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/650","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=650"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/650\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=650"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=650"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=650"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}