{"id":6507,"date":"2012-05-15T18:00:00","date_gmt":"2012-05-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6489"},"modified":"2012-05-15T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-15T17:00:00","slug":"my-sci-fi-lullaby","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/15\/my-sci-fi-lullaby\/","title":{"rendered":"My sci-fi lullaby"},"content":{"rendered":"
autor: Fee<\/p>\n

pairing: Billshido\/slash<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm, sle\u010dny. Po velmi dlouh\u00e9 dob\u011b bych tu cht\u011bla p\u0159edstavit dal\u0161\u00ed kousek z m\u00e9 Billshido d\u00edlny, pro jeho\u017e seps\u00e1n\u00ed jsem si na\u0161la \u010das, abych se trochu odreagovala od Movie. To zab\u00edr\u00e1 ve\u0161kerou mou pozornost a voln\u00e9 chv\u00edle, a proto a\u010dkoliv nos\u00edm v hlav\u011b n\u011bkolik n\u00e1pad\u016f na v\u00edced\u00edln\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy Billa a Anise, nedostanu se k nim d\u0159\u00edv, ne\u017e tu svou liter\u00e1rn\u00ed epopej dokon\u010d\u00edm. Zat\u00edm tedy vezm\u011bte zavd\u011bk touhle jednor\u00e1zovkou. P\u0159\u00edjemnou z\u00e1bavu.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Odjak\u017eiva jsem sl\u00fdch\u00e1val ony obvykl\u00e9 fr\u00e1ze typu ‚ka\u017ed\u00fd je sv\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed str\u016fjcem‘, ‚sv\u016fj osud m\u00e1\u0161 ve sv\u00fdch rukou‘ \u010di ‚knihu sv\u00e9ho \u017eivota si ka\u017ed\u00fd p\u00ed\u0161e s\u00e1m‘. No, kdybych to bral takhle, nem\u011bl bych p\u0159\u00edli\u0161 slu\u0161iv\u00e9 rezim\u00e9. M\u016fj dosavadn\u00ed \u017eivot byl jedna velk\u00e1 prohra a nemyslel jsem si, \u017ee by se to kdy mohlo zm\u011bnit.<\/p>\n

Bylo mi dvacet, \u017eil jsem v Berl\u00edn\u011b a \u0161lapal jsem chodn\u00edk. M\u016fj pas\u00e1k si nech\u00e1val \u0159\u00edkat Bushido. Mn\u011b a ostatn\u00edm ze sv\u00e9 st\u00e1je<\/em> zabavoval v\u00edce ne\u017e polovinu v\u00fdd\u011blku. S\u00e1m chodil v oblec\u00edch a vozil si zadek v BMW, zat\u00edmco my jsme vypadali jako skute\u010dn\u011b nejlacin\u011bj\u0161\u00ed \u0161lapky. Bydleli jsme v ubytovn\u011b, kterou Bushido koupil, aby n\u00e1s m\u011bl v\u0161echny pod palcem. A j\u00e1 byl jedin\u00fd kluk mezi jeho sv\u011b\u0159enci. Byla pravda, \u017ee na m\u011b obzvl\u00e1\u0161\u0165 trp\u011bl (co\u017e se ov\u0161em v\u016fbec neprojevovalo, kdy\u017e m\u011b nah\u00e1n\u011bl do pr\u00e1ce). J\u00e1 do n\u011bj byl zamilovan\u00fd. Ale z\u00e1rove\u0148 jsem ho trpce nen\u00e1vid\u011bl.<\/p>\n

Byl ve\u010der a j\u00e1, jako \u010dasto, odm\u00edtal j\u00edt vyd\u011bl\u00e1vat. Le\u017eel jsem v posteli a p\u0159edst\u00edral, \u017ee neexistuju, kdy\u017e jsem zaslechl jeho kroky na schodech. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ve\u0161el. Nemohl jsem se p\u0159ed n\u00edm ani zamknout, nechal kl\u00ed\u010de hromadn\u011b zlikvidovat.<\/div>\n

„Co to zase je, Bille? V\u0161echny holky u\u017e ode\u0161ly.“<\/div>\n
Nereagoval jsem. S v\u00fddechem se posadil na matraci a oto\u010dil m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u00edt op\u011bt probl\u00e9my?“<\/div>\n
N\u011bkolik okam\u017eik\u016f jsem rozm\u00fd\u0161lel, jestli mi to za to stoj\u00ed. Dob\u0159e jsem si vzpom\u00ednal, co se d\u011blo tenkr\u00e1t p\u0159ed m\u011bs\u00edci, kdy jsem nejv\u00edc vyv\u00e1d\u011bl. Anis p\u0159es sv\u00e9ho k\u00e1mo\u0161e Kaye, kter\u00fd d\u011blal dozorce ve v\u011bzen\u00ed, za\u0159\u00eddil, aby m\u011b tam na den zav\u0159el jako rozpt\u00fdlen\u00ed v\u011bz\u0148\u016fm. Zn\u00e1silnilo m\u011b dvacet chlap\u016f, ne\u017e se nade mnou smilovali. Nest\u00e1l jsem o to zopakovat si to. A proto jsem na n\u011bj vrhnul zl\u00fd pohled a za\u010dal jsem se obl\u00e9kat. K odchodu se nijak nem\u011bl.<\/div>\n
\n
„M\u011bl bys mi projevovat trochu v\u00edc vd\u011bku.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ op\u00e1\u010dil jsem su\u0161e, a\u010dkoliv jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee dr\u00e1\u017ed\u00edm hada bosou nohou. Anis dok\u00e1zal vylet\u011bt z nuly na stoosmdes\u00e1t za vte\u0159inu. Nebylo tomu jinak ani te\u010f.<\/div>\n
„Vyt\u00e1hnul jsem t\u011b ze sra\u010dek!“<\/div>\n
Pohrdliv\u011b jsem si odfrknul, soukaje se do mini\u0161ortek.<\/div>\n
„Ba co v\u00edc, poskytl jsem ti mo\u017enost vyd\u011blat si n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze,“ dodal blahosklonn\u011b.<\/div>\n
„A kdo ti o to st\u00e1l?!“ rozk\u0159ikl jsem se. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to n\u011bjakej med, nechat se p\u00edchat oplzlejma hrubejma chlapama desetkr\u00e1t za noc?! Cokoliv na sv\u011bt\u011b bych d\u011blal rad\u0161i!“ se zoufal\u00fdm vztekem jsem do n\u011bj str\u010dil. Sev\u0159el mi z\u00e1p\u011bst\u00ed a zat\u0159\u00e1sl mnou.<\/p>\n

„B\u00fdval by ses ufetoval!“<\/div>\n

„Cht\u011bl jsem se ufetovat!“ vzlyknul jsem a s pl\u00e1\u010dem se zhroutil vedle n\u011bj. Bre\u010del jsem pro minulost. Pro m\u00e9ho Toma – milovan\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 cel\u00fd \u017eivot trp\u011blo siln\u00fdmi epileptick\u00fdmi z\u00e1chvaty a v patn\u00e1cti letech jeden z nich nep\u0159e\u017eilo. M\u016fj sv\u011bt se rozt\u0159\u00ed\u0161til a zhasnul. S Tomem ode\u0161ly v\u0161echny m\u00e9 jistoty a smysl byt\u00ed. Zachv\u00e1tily m\u011b deprese. Utekl jsem z domova a sna\u017eil jsem se zab\u00edt. Dva roky jsem jel v heroinu, ne\u017e se objevil Anis. Z jednoho scest\u00ed m\u011b p\u0159ivedl ke scest\u00ed jin\u00e9ho druhu. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee m\u011b obral o m\u016fj osud. Bez Toma jsem byl pouhou sko\u0159\u00e1pkou. Trp\u011bl jsem za\u017eiva a on mi zabr\u00e1nil se toho zbavit, a nav\u00edc mi nalo\u017eil na bedra dal\u0161\u00ed z\u00e1va\u017e\u00ed. Prokl\u00ednal jsem ho.<\/p>\n

„Vypadni,“ \u0161eptnul jsem, hrub\u011b si ot\u0159el o\u010di a t\u0159\u00edsknul jsem za sebou dve\u0159mi koupelny.<\/div>\n

Pot\u00e9, co jsem se ukonej\u0161il, jsem se nal\u00ed\u010dil. Tentokr\u00e1t jsem si ned\u00e1val z\u00e1le\u017eet, nap\u0159\u00edklad lak na nehtech pamatoval u\u017e lep\u0161\u00ed \u010dasy. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til do pokoje, Anis byl na\u0161t\u011bst\u00ed v trapu. Dokon\u010dil jsem obl\u00e9k\u00e1n\u00ed elastick\u00fdm t\u00edlkem, kter\u00e9 mi kon\u010dilo soub\u011b\u017en\u011b s \u017eebry, a ko\u017eenou bundou. Nazul jsem si vysok\u00e9 boty, sebral kabelku a vyrazil jsem do ulic.<\/p>\n

K r\u00e1nu u\u017e m\u011b od sam\u00e9ho p\u0159ech\u00e1zen\u00ed \u010dtvrt\u011bmi bolely nohy. \u0158ekl jsem si, \u017ee ud\u011bl\u00e1m posledn\u00edho z\u00e1kazn\u00edka a vr\u00e1t\u00edm se. V\u0161ak jsem na tom tak\u00e9 za celou noc byl psychicky dost zle. P\u0159e\u0161el jsem bl\u00ed\u017e k silnici a svl\u00e9kl jsem si bundu, ne\u017e jsem se op\u0159el o pouli\u010dn\u00ed lampu. Sv\u016fdn\u011b jsem vystr\u010dil bok. Zastavilo mi t\u0159et\u00ed proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed auto. Vyfouknul jsem bublinu, \u017ev\u00fdka\u010dku vyplivnul na chodn\u00edk a dokr\u00e1\u010del jsem ke spu\u0161t\u011bn\u00e9mu ok\u00e9nku. Z volantem sed\u00edc\u00edmu mu\u017ei mohlo t\u00e1hnout na pades\u00e1t. Nebyl to zrovna fe\u0161\u00e1k.<\/p>\n

„Za kolik?“<\/div>\n

„10 euro se v\u0161\u00edm v\u0161udy.“<\/div>\n
„Fajn. Nastup si.“<\/p>\n

Zabouchnul jsem za sebou dve\u0159e a vzal si p\u00e1s. Rozjel se. Za chv\u00edli mi polo\u017eil ruku na stehno a chl\u00edpn\u011b ho stisknul. Pokusil jsem se o \u00fasm\u011bv. Po p\u00e1r metrech zabo\u010dil do postrann\u00ed ulice a jal se vystupovat. M\u00edrn\u011b neochotn\u011b jsem ho n\u00e1sledoval. Rad\u0161i bych si to rozdal na zadn\u00edch sedadlech ne\u017e n\u011bkde na rohu.<\/div>\n

Dlouho jsem se nezdr\u017eoval. Jakmile mi dal pen\u00edze, klesnul jsem na kolena a st\u00e1hnul mu kalhoty i s trenkami. Nebyl vyholen\u00fd. Potla\u010dil jsem zhnusen\u00ed a za\u010dal jsem ho kou\u0159it. Ud\u011blal jsem ho skoro a\u017e do konce, abych to pak m\u011bl rychle za sebou, a\u017e ho do m\u011b str\u010d\u00ed. Potom jsem zpod lemu boty vylovil prezervativ a nasadil mu ho. Rozepnul mi kra\u0165\u00e1sky. Nenosil jsem pr\u00e1dlo, bylo to zbyte\u010dn\u00e9. Op\u0159el jsem se dlan\u011bmi o kapotu, rozt\u00e1hnul nohy a vystr\u010dil na n\u011bj zadek. Zatnul jsem zuby a zav\u0159el o\u010di. Prudce se do m\u011b vecpal. Dal\u0161\u00ed z t\u011bch sobeck\u00fdch a neciteln\u00fdch, kte\u0159\u00ed si mysl\u00ed, \u017ee jsem snad ze \u017eeleza. Hran\u011b jsem zast\u00e9nal, a\u010dkoliv bych se nejrad\u011bji rozk\u0159i\u010del. Zpoza \u0159as mi unikla osam\u011bl\u00e1 slza.<\/p>\n

M\u00e9 utrpen\u00ed trvalo zhruba deset minut. Jakmile se pomysln\u00fd prach za jeho pneumatikami usadil, odkulhal jsem hloub\u011bji do uli\u010dky. Po dne\u0161n\u00edch osmi surov\u00fdch \u010d\u00edslech jsem byl uvnit\u0159 neskute\u010dn\u011b sed\u0159en\u00fd. Bolest\u00ed jsem se cel\u00fd t\u0159\u00e1sl, p\u0159esto jsem se posadil na p\u0159evr\u00e1cen\u00fd odpadkov\u00fd ko\u0161 a hlasit\u011b jsem oplak\u00e1val ve\u0161ker\u00e9 nov\u00e9 trauma, kter\u00e9 mi tahle noc zp\u016fsobila. Kone\u010dn\u011b jsem mohl, te\u010f u\u017e na make – upu nez\u00e1le\u017eelo.
To nejhor\u0161\u00ed jsem ze sebe dostal. Ut\u0159el jsem si nos h\u0159betem ruky a zap\u00e1lil si cigaretu. Pustil jsem se do rozhovoru s Tomem. Pov\u00eddal jsem si s n\u00edm \u010dasto, uklid\u0148ovalo m\u011b to.<\/p>\n

„Je to \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed, Tomi. Anis m\u011b pova\u017euje za n\u011bjakou svou v\u011bc. Nech\u00e1v\u00e1 mi tak m\u00e1lo pen\u011bz, abych si za n\u011b nemohl koupit fet, a abych nemohl pr\u00e1sknout do bot. Stejn\u011b nem\u00e1m kam j\u00edt. Chyb\u00ed\u0161 mi, Tomi. Cht\u011bl bych za tebou. Nem\u00e1m nikoho, kdo by m\u011b objal a \u0159ekl, \u017ee m\u011b m\u00e1 r\u00e1d a \u017ee v\u0161echno bude dobr\u00e9. D\u0159\u00edv jsem si neuv\u011bdomoval, jak moc tohle \u010dlov\u011bk pot\u0159ebuje. Mo\u017en\u00e1 by to \u0161lo, d\u00e1t \u017eivotu \u0161anci, ale rozhodn\u011b ne za podm\u00ednek, kter\u00e9 m\u00e1m. Asi nakonec prost\u011b sko\u010d\u00edm z mostu a bude to.“<\/p>\n

Sed\u011bl jsem tam dlouho, a pak, kdy\u017e u\u017e jsem \u00fanavou z\u00edval, jsem se vydal na U-Bahn. U dve\u0159\u00ed na\u0161eho doup\u011bte jsem se setkal s p\u00e1r holkama. Anis vyb\u00edral v\u00fdd\u011blky a postupn\u011b n\u00e1s pou\u0161t\u011bl dovnit\u0159. J\u00e1 byl na \u0159ad\u011b posledn\u00ed. Lhostejn\u011b jsem mu dal v\u0161echny prachy. Z ka\u017ed\u00fdch deseti eur mi vr\u00e1til \u010dty\u0159i. \u0160mejd jeden.<\/div>\n

„Necht\u011bl bys j\u00edt dneska p\u0159espat ke mn\u011b?“ nadhodil. „Je tam klid, nalo\u017e\u00ed\u0161 se do vany\u2026“ pokou\u0161el m\u011b. Odevzdan\u011b jsem souhlasil. P\u0159\u00e1l jsem si po\u0159\u00e1dn\u011b si odpo\u010dinout.<\/p>\n

Anis m\u011bl pokoj a\u017e \u00fapln\u011b naho\u0159e. Byl velik\u00fd a samoz\u0159ejm\u011b p\u0159epychov\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd. Bonusem byla luxusn\u00ed koupelna. Dop\u0159\u00e1l jsem si vo\u0148avou koupel a skoro jsem v n\u00ed usnul. S vd\u011bkem jsem se zachumlal do ka\u0161m\u00edrov\u011b povle\u010den\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek man\u017eelsk\u00e9 postele. Anis se na m\u011b usm\u00e1l. Jestli \u010dek\u00e1, \u017ee se s n\u00edm vysp\u00edm, tak je po\u0159\u00e1dn\u011b bl\u00e1hov\u00fd. Oto\u010dil jsem se k n\u011bmu z\u00e1dy a do minuty jsem spal.<\/div>\n

Probudil jsem se pln\u00fd el\u00e1nu, ale mrzut\u00fd. Byl jsem mrzut\u00fd po\u0159\u00e1d. Anis sed\u011bl vedle m\u011b s laptopem na kl\u00edn\u011b a surfoval po internetu. Jakmile jsem procitnul, op\u011bt se na m\u011b usm\u00e1l a pop\u0159\u00e1l mi dobr\u00e9 r\u00e1no. Jen jsem n\u011bco zabru\u010del. Podep\u0159el jsem se p\u0159edlokt\u00edm a uhladil jsem si rozcuchan\u00e9 vlasy.<\/p>\n

„Kolik je hodin?“<\/div>\n

„Budou t\u0159i. Pro\u010d se na m\u011b po\u0159\u00e1d mra\u010d\u00ed\u0161?“ post\u011b\u017eoval si.<\/div>\n
„A ty se mi div\u00ed\u0161?“<\/p>\n

Nebyl jsem r\u00e1d za sv\u00e9 city k n\u011bmu. A d\u00e1val jsem to hodn\u011b najevo. I kdy\u017e jsem musel uznat, \u017ee je krasavec a jeho polonah\u00e9 t\u011blo m\u011b p\u0159itahuje. Zatv\u00e1\u0159il jsem se tro\u0161ku m\u00edrn\u011bji. Odlo\u017eil notebook a p\u0159ilehnul si ke mn\u011b. Dovolil jsem mu, aby m\u011b pol\u00edbil. Jak dlouho to bylo od doby, kdy jsme se k sob\u011b naposledy chovali d\u016fv\u011brn\u011b? Pootev\u0159el jsem rty a polaskal se s jeho jazykem. Zapletl mi prsty do vlas\u016f a zakryl m\u011b sv\u00fdm t\u011blem. Jemn\u011b jsem vydechl a objal ho kolem krku.<\/p>\n

„Jsi n\u00e1dhern\u00fd,“ zamru\u010del. Jeho obrovsk\u00fd penis m\u011b tla\u010dil do b\u0159\u00ed\u0161ka. Rozpt\u00fdlil m\u011b dal\u0161\u00edm n\u011b\u017en\u00fdm polibkem a jedn\u00edm pohybem mi st\u00e1hnul pr\u00e1dlo. Znepokojen\u011b jsem se o\u0161il.<\/div>\n

„Anisi, ne\u2026 Jsem rozbolav\u011bl\u00fd.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee se mnou t\u011b to nebol\u00ed, zlato. Jsem na tebe opatrn\u00fd,“ oponoval mi a byla to pravda. K m\u00e9mu souhlasu p\u0159isp\u011blo i to, \u017ee m\u011b za\u010dal hladit v kl\u00edn\u011b. Rozko\u0161 u m\u011b nebyla zrovna na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku. Pomilovali jsme se a bylo to kr\u00e1sn\u00e9. Na chv\u00edli mi sv\u011bt p\u0159ipadal barevn\u011bj\u0161\u00ed. Ov\u0161em jen do ve\u010dera, kdy m\u011b znovu poslal na ulici. Byl jsem pobou\u0159en\u00fd a hrozn\u011b jsem se s n\u00edm poh\u00e1dal.<\/p>\n

„Prober se, Bille, j\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd tv\u016fj princ na b\u00edl\u00e9m koni! To, \u017ee spolu n\u011bco m\u00e1me, neznamen\u00e1, \u017ee automaticky p\u0159est\u00e1v\u00e1\u0161 b\u00fdt t\u00edm, \u010d\u00edm se\u0161. Nebo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b pozvednu na svoj\u00ed \u00farove\u0148 a budu si t\u011b vydr\u017eovat jako princ\u00e1tko a holky budou vyd\u011bl\u00e1vat na n\u00e1s oba?!“<\/div>\n

Roz\u010d\u00edlil jsem se, proto\u017ee p\u0159esn\u011b to jsem si vysnil.<\/div>\n
„Jsi hajzl! V\u0161echny ty kecy o tom, co pro tebe znamen\u00e1m, byly le\u017e! Kdybys ke mn\u011b n\u011bco c\u00edtil, nesnesl bys, \u017ee se d\u00e1v\u00e1m ciz\u00edm chlap\u016fm, ale hlavn\u011b to, \u017ee m\u011b to tak mu\u010d\u00ed! V\u00edc ne\u017e na mn\u011b ti z\u00e1le\u017e\u00ed na pen\u011bz\u00edch, kter\u00fd ti vyd\u011bl\u00e1v\u00e1m! Skon\u010dil jsem s tebou!“<\/p>\n

Utekl jsem do m\u011bsta. S \u017ealostnou n\u00e1ladou jsem proch\u00e1zel Unter den Linden. Kolem Brandenbursk\u00e9 br\u00e1ny se rojilo v\u00edc turist\u016f ne\u017e za denn\u00edho sv\u011btla. V\u0161ichni si ji tou\u017eili vyfotografovat oz\u00e1\u0159enou a skvostnou. Na okam\u017eik jsem se zastavil a s ne\u0161t\u011bst\u00edm vryt\u00fdm v obli\u010deji jsem sledoval idylu a spokojenost v\u0161ech kolem m\u011b. Ka\u017ed\u00fd z nich jist\u011b m\u00e1 kr\u00e1sn\u00fd, perspektivn\u00ed, napln\u011bn\u00fd \u017eivot. Nikdo nen\u00ed troska jako j\u00e1.
N\u011bjak\u00fd zamilovan\u00fd p\u00e1re\u010dek m\u011b po\u017e\u00e1dal, zda bych je nezachytil apar\u00e1tem pro \u010dasy budouc\u00ed. Rad\u011bji jsem p\u0159edst\u00edral, \u017ee jim nerozum\u00edm a ode\u0161el jsem odtamtud.<\/p>\n

Loudal jsem se k Potsdamer Platzu, mysl zkalenou \u010dern\u00fdmi my\u0161lenkami. M\u016fj dobrovoln\u011b nedobrovoln\u00fd c\u00edl byla \u010dtvr\u0165 Sch\u00f6neberg – berl\u00ednsk\u00e1 r\u016f\u017eov\u00e1 \u010dtvr\u0165, proslaven\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 v cel\u00e9 Evrop\u011b. Kluby a sexshopy praskala ve \u0161vech. Ka\u017edou noc sem podnikaly v\u00fdpravy tlupy mlad\u00fdch sv\u011b\u017e\u00edch gay\u016f, jejich\u017e c\u00edlem bylo tancovat do \u00fasvitu a pro\u017e\u00edt sexu\u00e1ln\u00ed ext\u00e1zi bez hranic. K tomu jsem m\u011bl slou\u017eit i j\u00e1.<\/p>\n

Jako v\u017edy, kdy\u017e jsem zav\u00edtal sem – noc pro m\u011b byla \u00farodn\u00e1. Vyd\u011blal jsem mnoho. Jednodu\u0161e jsem se sna\u017eil v\u0161echny tr\u00fdzniv\u00e9 vzpom\u00ednky vy\u0161ukat z hlavy. Zdr\u017eel jsem se a\u017e do pozdn\u00edho sv\u00edt\u00e1n\u00ed, necht\u011blo se mi dom\u016f<\/em>.<\/div>\n

S rozb\u0159eskem jsem p\u0159ech\u00e1zel po chodn\u00edku sem a tam u v\u00fdchodu z jedn\u00e9 z diskot\u00e9k. Vzhl\u00e9dl jsem, jakmile se ven vyvalila parti\u010dka mlad\u00edk\u016f ve zna\u010dkov\u00e9m oble\u010den\u00ed. Minuli m\u011b bez pov\u0161imnut\u00ed. Bylo to pochopiteln\u00e9; mlad\u00ed p\u0159ita\u017eliv\u00ed kluci v podstat\u011b nem\u011bli zapot\u0159eb\u00ed platit si kurvu. M\u011bli spoustu skv\u011bl\u00e9ho sexu zadarmo.<\/p>\n

U vchodu op\u011bt bouchly dve\u0159e. Pod\u00edval jsem se t\u00edm sm\u011brem. Z\u0159ejm\u011b opozdiv\u0161\u00ed \u010dlen t\u00e9to skupiny. Vysok\u00fd a \u010dernovlas\u00fd. Sp\u011b\u0161n\u011b se\u0161el ze schod\u016f, a kdy\u017e m\u011b m\u00edjel, z\u016fstal na mn\u011b viset pohledem. Skoro znateln\u011b m\u011b zamrazilo. Byl uhran\u010div\u00fd. K m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed se zastavil a d\u00edval se na m\u011b, \u0159ekl bych, stejn\u011b fascinovan\u011b jako j\u00e1 na n\u011bj. Ud\u011blal dva kroky bl\u00ed\u017e. N\u00e1dhern\u00e9 \u0161ediv\u00e9 o\u010di. Hledal jsem ztracenou stabilitu.<\/p>\n

„Rozd\u00e1me si to?“ nadhodil jsem state\u010dn\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 se po t\u00e9 v\u011bt\u011b za\u010dervenal studem. Nepatrn\u011b pohnul hlavou v zam\u00edtav\u00e9m gestu, ov\u0161em p\u0159i\u0161el ke mn\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Nerv\u00f3zn\u011b jsem se kousnul do rtu. Pro\u010d se na m\u011b po\u0159\u00e1d tak d\u00edv\u00e1?<\/div>\n

„Mnohem rad\u011bji bych t\u011b pozval na sch\u016fzku.“<\/div>\n
Zkoprn\u011bl jsem. Sp\u00edm snad?<\/div>\n
„Co?“ p\u00edpnul jsem. Pokr\u010dil rameny a slab\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jsi moc hezk\u00fd, cht\u011bl bych si s tebou vyj\u00edt.“<\/div>\n
\u0160el jsem do kolen.<\/div>\n
„Co t\u0159eba z\u00edtra?“ pokra\u010doval, neztr\u00e1cej\u00edc \u010das. „Tedy vlastn\u011b u\u017e dnes. Ud\u011blal by sis na m\u011b chvilku?“<\/div>\n
On\u011bm\u011ble jsem p\u0159ik\u00fdvl. St\u00e1le jsem si myslel, \u017ee m\u011b \u0161\u00e1l\u00ed v\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
„\u0158ekn\u011bme ve \u010dty\u0159i?“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ p\u0159itakal jsem dychtiv\u011b. „\u2026 u br\u00e1ny?“<\/div>\n
„Okej. Mimochodem\u2026“ rozvern\u011b pohodil hlavou, aby dostal ofinu ze \u0159as „jsem Erik.“<\/div>\n
„Bill.“<\/div>\n
Naklonil se a ot\u0159el se rty o mou tv\u00e1\u0159. Zard\u011bl jsem se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00edm se,“ brouknul je\u0161t\u011b a svi\u017enou ch\u016fz\u00ed vyrazil za sv\u00fdmi druhy. Ohl\u00e9dl se na m\u011b a naposledy se kouzeln\u011b usm\u00e1l. Zatetelil jsem se a p\u0159itisknul si kone\u010dky prst\u016f na \u00fasta, o\u010di navrch hlavy. J\u00e1 m\u00e1m rande. S takhle atraktivn\u00edm klukem. Kter\u00fd nav\u00edc v\u00ed, \u017ee jsem d\u011bvka, a o\u010dividn\u011b s t\u00edm nem\u00e1 probl\u00e9m. Cht\u011blo se mi pi\u0161t\u011bt nebo nev\u00edm co. Ale m\u00edsto toho jsem si jen dopnul bundu a vyrazil jsem na metro. Bo\u0159il jsem se do n\u011b\u010deho, co mi dlouho bylo odp\u00edr\u00e1no – euforie. Jen co jsem se o m\u00e1lo des\u00edtek minut pozd\u011bji zavrtal do postele, na\u0159\u00eddil jsem si bud\u00edk, abych nezaspal, a z\u00e1hy jsem usnul bla\u017een\u00fdm sp\u00e1nkem.<\/p>\n

Probudil jsem se v jednu. Akor\u00e1t jsem se ustrojil a umyl a p\u0159es ulici si do\u0161el do j\u00eddelny na ob\u011bd. Nacpal jsem se Eintopfem. B\u011bhem zkou\u0161en\u00ed oble\u010den\u00ed jsem si dokonce prozp\u011bvoval. V\u017edycky jsem m\u011bl radost, kdy\u017e jsem si mohl obl\u00e9knout n\u011bco norm\u00e1ln\u00edho<\/em>. Vybral jsem \u010dern\u00e9 obta\u017een\u00e9 kalhoty, tenk\u00e9 \u010dern\u00e9 triko s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem a kolem krku si ov\u00e1zal fialovou \u0161\u00e1lku. Zat\u00edmco jsem se pe\u010dliv\u011b l\u00ed\u010dil, myslel jsem na to, \u017ee je to vlastn\u011b prvn\u00ed milostn\u00e1 sch\u016fzka v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Pochopiteln\u011b. Nejd\u0159\u00edv jsem na to byl moc mal\u00fd, potom jsem \u017eil na ulici a potom se \u017eivil jako \u0161lapka. O takov\u00e9 z\u00e1jem v tomhle sm\u011bru nen\u00ed. Budu v\u016fbec v\u011bd\u011bt, jak se m\u00e1m chovat? Uvid\u00edme.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem byl po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch p\u0159ipraven\u00fd, je\u0161t\u011b jsem si nasadil pletenou \u010depi\u010dku a vyrazil jsem. U dve\u0159\u00ed z budovy okoun\u011bl Anis. Jakmile m\u011b spat\u0159il, s \u00fasm\u011bvem m\u011b pozdravil. \u00c1, chce si to vy\u017eehlit. Ale to m\u00e1 sm\u016flu. Tentokr\u00e1t ne.<\/div>\n

„Kam m\u00e1\u0161 nam\u00ed\u0159eno?“ se \u0161armantn\u00edm v\u00fdrazem se op\u0159el o ze\u010f. Ani jsem se na n\u011bj nepod\u00edval.<\/div>\n
„Na rande.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Po\u010dkej!“ volal za mnou. Uk\u00e1zal jsem mu zdvi\u017een\u00fd prost\u0159edn\u00ed\u010dek a zabo\u010dil jsem za roh.<\/div>\n
M\u011bl jsem dostate\u010dnou \u010dasovou rezervu, tak\u017ee jsem na m\u00edsto srazu \u0161el p\u011b\u0161ky a u\u017e\u00edval si malebn\u00e9ho dne. Trochu jsem se divil s\u00e1m sob\u011b, nebo\u0165 jsem o\u010dek\u00e1val, \u017ee budu mnohem v\u00edc rozru\u0161en\u00fd. Zkr\u00e1tka jsem se pouze t\u011b\u0161il. A\u017e se o tom pohledn\u00e9m mlad\u00edkovi dozv\u00edm v\u00edc\u2026 Jeho pozv\u00e1n\u00ed mi nepopsateln\u011b lichotilo. A samoz\u0159ejm\u011b pro m\u011b bylo z\u00e1\u0159iv\u00fdm bodem m\u00e9ho temn\u00e9ho vesm\u00edru.<\/p>\n

Erik u\u017e \u010dekal. Tak\u00e9 se dostavil s p\u0159edstihem, stejn\u011b jako j\u00e1. Jen co m\u011b zaregistroval, strhnul si z u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka a usm\u00e1l se na m\u011b. Z\u016fstal jsem st\u00e1t jen nepatrn\u00fd kousek od n\u011bj.<\/div>\n

„Ahoj,“ rovn\u011b\u017e jsem se usm\u00e1l a dychtiv\u011b jsem se zhoupnul na pat\u00e1ch.<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b ti to slu\u0161\u00ed, vypad\u00e1\u0161 moc\u2026 opravdu moc p\u011bkn\u011b,“ vychrlil na m\u011b a nesm\u011ble pohladil m\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed. Ten dotek doslova \u0159\u00edkal ‚chci se t\u011b dot\u00fdkat, ale nebylo by slu\u0161n\u00e9 cokoliv intimn\u011bj\u0161\u00edho, jeliko\u017e se sotva zn\u00e1me‘. Jak gentlemansk\u00e9!<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ p\u0159edvedl jsem dol\u00ed\u010dky ve tv\u00e1\u0159\u00edch. „Tak, m\u016f\u017eeme j\u00edt?“<\/div>\n
Vydali jsme se p\u0159es silnici do Tiergarten, nejv\u011bt\u0161\u00edho berl\u00ednsk\u00e9ho parku, pro za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n
„Co jsi to prve poslouchal?“ vyzv\u00eddal jsem bezelstn\u011b, nebo\u0165 hudba byla m\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Uk\u00e1\u017eu ti to, vte\u0159inku.“<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

„Ach, Placebo! To je moje nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed skupina!“<\/p>\n

B\u011bhem na\u0161\u00ed proch\u00e1zky jsem nechal mluvit hlavn\u011b jeho. Dozv\u011bd\u011bl jsem se o n\u011bm spoustu v\u011bc\u00ed. \u017de je o rok star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, jeho matka je Norka, studuje d\u011bjiny um\u011bn\u00ed a se sv\u00fdm otcem spoluvlastn\u00ed galerii. Byl jsem z n\u011bj naprosto u vytr\u017een\u00ed. M\u011bl \u017eivot jako ze \u017eurn\u00e1lu.<\/div>\n

„A tv\u00fdm rodi\u010d\u016fm nevad\u00ed, \u017ee jsi gay?“<\/div>\n
„Na\u0161t\u011bst\u00ed ne. Jsou b\u00e1je\u010dn\u00ed, nemohl bych si p\u0159\u00e1t lep\u0161\u00ed. A co tvoje rodina?“<\/div>\n
„\u2026 to bych rad\u0161i probral u kafe.“<\/p>\n

Zap\u00edchli jsme to ve Starbucks, kter\u00e9 s\u00eddlilo coby kamenem dohodil proti Brandenbursk\u00e9 br\u00e1n\u011b, a poskytovalo p\u0159edpisov\u00fd v\u00fdhled na tuhle atraktivn\u00ed dominantu. Oba jsme si dali karamelov\u00e9 frappuccino a sedli jsme si ven. Sev\u0159el jsem br\u010dko mezi zuby a vychutnal jsem si n\u011bkolik prvn\u00edch lahodn\u00fdch dou\u0161k\u016f.<\/p>\n

„Tob\u011b nevad\u00ed, \u010d\u00edm se \u017eiv\u00edm?“ odhodlal jsem se nadhodit. V\u00edcem\u00e9n\u011b mi to ne\u0161lo do hlavy. Ale ur\u010dit\u011b mi p\u0159i\u0161lo lep\u0161\u00ed, \u017ee u\u017e o tom v\u011bd\u011bl. Nedovedl jsem si p\u0159edstavit, jak bych se mu k n\u011b\u010demu tak opovr\u017een\u00edhodn\u00e9m p\u0159izn\u00e1val.<\/div>\n

„Ne. S\u00e1m jsi to \u0159ekl, \u017eiv\u00ed\u0161 se t\u00edm. V\u00edm, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho \u010dlov\u011bk ned\u011bl\u00e1 proto, \u017ee by cht\u011bl, ale kv\u016fli tomu, \u017ee mu nic jin\u00e9ho nezb\u00fdv\u00e1\u2026“ odml\u010del se a pohl\u00e9dl na m\u011b s pochopen\u00edm a nenucenou ot\u00e1zkou. A tak jsem mu v\u0161echno \u0159ekl. Celou story sv\u00e9ho absurdn\u00edho a patetick\u00e9ho \u017eivota. Nem\u011bl jsem co ztratit. Zaml\u010del jsem jen jedinou v\u011bc – to, \u017ee m\u00e1m s Anisem nav\u00edc i pom\u011br. Tedy m\u011bl jsem. Jinak jsem byl naprosto up\u0159\u00edmn\u00fd.<\/p>\n

„Nev\u00edm, co bych d\u011blal, b\u00fdt na tv\u00e9m m\u00edst\u011b,“ zareagoval na to zasko\u010den\u011b, nep\u0159est\u00e1vaje se mi v\u00e1\u017en\u011b d\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Jsi p\u011bkn\u00fd ne\u0161\u0165astn\u00edk.“<\/div>\n

„A nejsem zrovna ide\u00e1ln\u00ed partie,“ za\u017eertoval jsem, ov\u0161em zaj\u00edmalo m\u011b, co odpov\u00ed.<\/div>\n
„Tohle posouzen\u00ed nech laskav\u011b na mn\u011b,“ zazubil se. R\u00e1d jsem se k n\u011bmu p\u0159idal.<\/p>\n

Str\u00e1vili jsme spolu perfektn\u00ed odpoledne. Moc jsem si s n\u00edm rozum\u011bl. Pozd\u011bji m\u011b i doprovodil na metro. Vym\u011bnili jsme si telefonn\u00ed \u010d\u00edsla. Bylo nepokryt\u011b z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se ka\u017edop\u00e1dn\u011b nevid\u00edme naposledy. Kdy\u017e p\u0159ijela moje souprava, do\u0161lo i na polibek. Roztomil\u00fd, rozjit\u0159el\u00fd a podmaniv\u00fd polibek. Na posledn\u00ed chv\u00edli jsem vklouznul do vag\u00f3nu a skrz sklen\u011bn\u00e9 dve\u0159e mu je\u0161t\u011b zam\u00e1val, usm\u00edvaj\u00edc se jako bl\u00e1zen.<\/p>\n

Anis m\u011b vyhl\u00ed\u017eel ode dve\u0159\u00ed jako hl\u00eddac\u00ed pes. M\u011bl jsem z toho \u0161kodolibou radost.<\/div>\n

„Jak\u00fd bylo rande?“ zahalekal u\u017e zdaleka. Blahosklonn\u011b jsem se usm\u00e1l a uk\u00e1zal zdvi\u017een\u00fd palec. Zatnul \u010delist. „Jestlipak u\u017e v\u00ed, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161 d\u011bvku?“ zavr\u010del jedovat\u011b. Na\u0161tvan\u011b se mi bl\u00fdsklo v o\u010d\u00edch. Pozd\u011b bycha honit, drahou\u0161ku.<\/div>\n
„Bude\u0161 se divit, ale jo, proto\u017ee jsme se poznali p\u0159i m\u00e9 pr\u00e1ci<\/em>. A v\u016fbec mu to nevad\u00ed,“ syknul jsem mu do obli\u010deje a hrd\u011b jsem se odnesl do schod\u016f. Ubo\u017e\u00e1k jeden.<\/div>\n
Jeliko\u017e jsem m\u011bl dobrou n\u00e1ladu, ani trochu se mi necht\u011blo j\u00edt vyd\u011bl\u00e1vat. A proto jsem si sbalil p\u00e1r v\u011bc\u00ed, svoje \u00faspory, po\u010dkal jsem, a\u017e Anis vypadne od vchodu, a ode\u0161el jsem p\u0159enocovat do hotelu.<\/p>\n

\u010casy se zm\u011bnily. Bylo tomu u\u017e dva m\u011bs\u00edce, co jsme s Erikem tvo\u0159ili ofici\u00e1ln\u00ed p\u00e1r. Ztr\u00e1cel jsem pro n\u011bj hlavu, den ode dne v\u00edc a v\u00edc. Byl mi neskute\u010dnou oporou. P\u0159edstavil m\u011b sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm, zahrnoval m\u011b do sv\u00e9ho \u017eivota, d\u00e1val mi nad\u011bji. U\u017e jsem v\u016fbec nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee bych m\u011bl p\u00e1chat n\u011bjakou sebevra\u017edu. Po\u010d\u00edtal jsem s na\u0161\u00ed spole\u010dnou budoucnost\u00ed. Cht\u011bl jsem se vymanit z t\u00e9hle pasti, naj\u00edt si pr\u00e1ci, dod\u011blat \u0161kolu, m\u00edt norm\u00e1ln\u00ed teplej \u017eivot se sv\u00fdm skandin\u00e1vsk\u00fdm princem. Bylo to na spadnut\u00ed, kdy\u017e m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych se k n\u011bmu nast\u011bhoval. Nem\u011bl jsem nad \u010d\u00edm v\u00e1hat. Sbalil jsem si p\u00e1r sv\u00fdch kr\u00e1m\u016f, rozlou\u010dil se s holkama. Neb\u00e1l jsem se, \u017ee by mi Bushido br\u00e1nil v odchodu. Erik by si to s n\u00edm vy\u0159\u00eddil ru\u010dn\u011b.<\/p>\n

Ne, nebr\u00e1nil mi. Nem\u011bl jak, \u017e\u00e1dn\u00e1 esa v ruk\u00e1vu. Ov\u0161em v osudnou chv\u00edli, vid\u00edc ho na m\u011b \u010dekat typicky u dve\u0159\u00ed, nemohl jsem ho se svou ta\u0161kou jen tak minout. Zastavil jsem se.<\/div>\n

„Tak\u017ee odch\u00e1z\u00ed\u0161,“ konstatoval. Bolest v jeho hlase m\u011b drobn\u011b zchladila. Lhal bych, kdybych tvrdil, \u017ee u\u017e k n\u011bmu nic nec\u00edt\u00edm. Schoval jsem se za sv\u00fdmi vlasy a ml\u010dky k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Pro\u010d?!“ zopakoval jsem po n\u011bm s hysterick\u00fdm podt\u00f3nem. „Proto\u017ee s n\u00edm m\u011b \u010dek\u00e1 v\u0161echno, jen ne to, co s tebou. Erik je hodn\u00fd, ohledupln\u00fd, miluje m\u011b-„<\/div>\n
„Ale ty nemiluje\u0161 jeho,“ p\u0159eru\u0161il m\u011b s neochv\u011bjnou jistotou.<\/div>\n
„Miluju.“<\/div>\n
Dlouho bylo ticho. Moje dlan\u011b se potily.<\/div>\n
„A co j\u00e1?“ zeptal se jako d\u00edt\u011b. Av\u0161ak nebylo na tom v\u016fbec nic k posm\u011bchu. Trhan\u011b jsem se nadechl, p\u0159istoupil k n\u011bmu a odmrkal pry\u010d vlezl\u00e9 slzy.<\/div>\n
„U\u017e t\u011b nikdy nechci vid\u011bt,“ za\u0161eptal jsem a po zav\u00e1h\u00e1n\u00ed ho n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil na \u00fazk\u00e9 rty. Na rozlou\u010denou. Jeho strni\u0161t\u011b m\u011b naposledy po\u0161kr\u00e1balo na tv\u00e1\u0159i. Naposledy jsem se zad\u00edval do jeho mahagonov\u00fdch o\u010d\u00ed. Pak jsem se oto\u010dil a vykro\u010dil z budovy do sluncem zalit\u00e9ho dne a k siluet\u011b m\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Vzal mi ta\u0161ku, l\u00edbnul m\u011b do vlas\u016f, majetnicky m\u011b objal kolem ramen a za \u0161vito\u0159en\u00ed z\u00e1bavn\u00fdch nesmysl\u016f jsme zam\u00ed\u0159ili sm\u011br jeho byt. Sm\u011br na\u0161e budoucnost.<\/p>\n

autor: Fee<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fee pairing: Billshido\/slash Zdrav\u00edm, sle\u010dny. Po velmi dlouh\u00e9 dob\u011b bych tu cht\u011bla p\u0159edstavit dal\u0161\u00ed kousek z m\u00e9 Billshido d\u00edlny, pro jeho\u017e seps\u00e1n\u00ed jsem si na\u0161la \u010das, abych se trochu odreagovala od Movie. To zab\u00edr\u00e1 ve\u0161kerou mou pozornost a voln\u00e9 chv\u00edle, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6507","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6507","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6507"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6507\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6507"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6507"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6507"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}