{"id":6513,"date":"2012-05-14T16:00:00","date_gmt":"2012-05-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6495"},"modified":"2012-05-14T16:00:00","modified_gmt":"2012-05-14T15:00:00","slug":"someone-like-you-29-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/14\/someone-like-you-29-2-2\/","title":{"rendered":"Someone like you 29. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill si vesele skousl rty a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e pomalu ve\u0161el dovnit\u0159, zaklepal na dve\u0159e s velik\u00fdm barevn\u00fdm n\u00e1pisem ALWIN.<\/div>\n
Jednotliv\u00e1 p\u00edsmenka byla na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech k\u0159iv\u00e1 a rozt\u0159esen\u00e1, a to jej jenom usv\u011bd\u010dilo v tom, \u017ee si je maloval vlastn\u00edk pokoje osobn\u011b.<\/div>\n
„Ahoj,“ za\u0161eptal a v\u011bnoval mal\u00e9mu chlapci sed\u00edc\u00edmu na posteli n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Jenom jsem v\u00e1m cht\u011bl pop\u0159\u00e1t dobrou noc,“ schv\u00e1ln\u011b promluvil v mno\u017en\u00e9m \u010d\u00edsle. Na Alwinov\u011b kl\u00edn\u011b se toti\u017e rozvaloval kocourek, kter\u00fd se od n\u011bj od doby, co se k nim nast\u011bhovali, ani nepohnul. Pop\u0159\u00e1n\u00ed dobr\u00e9 noci v\u0161ak nebylo jedin\u00fdm d\u016fvodem. Cht\u011bl jej j\u00edt zkontrolovat, proto\u017ee se mu zd\u00e1l u\u017e u ve\u010de\u0159e zvl\u00e1\u0161tn\u011b zamlkl\u00fd, a to bylo skute\u010dn\u011b podez\u0159el\u00e9, proto\u017ee Alwinovi se pusinka jen tak lehce nezav\u0159ela. V tomhle si byli vlastn\u011b dost podobn\u00ed.<\/p>\n

„Ahoj Bille,“ p\u00edpl a zad\u00edval se na n\u011bj pohledem, ve kter\u00e9m z posledn\u00edch sil zadr\u017eoval slzy.<\/div>\n

„N\u00e1m se ale s kocourkem je\u0161t\u011b nechce j\u00edt sp\u00e1t. M\u00e1me smutnou n\u00e1ladu a dnes spinkat prost\u011b nep\u016fjdeme,“ trucovit\u011b na\u0161pulil drobn\u00e9 rty, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si h\u0159betem dlan\u011b set\u0159el zbloudilou slzu, st\u00e9kaj\u00edc\u00ed jeho roztomilou tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a opatrn\u011b se posadil vedle n\u011bj. On s\u00e1m nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed n\u00e1ladu, tak\u00e9 byl smutn\u00fd a p\u0159i pohledu na jeho slzy mu bylo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Alwin byl v\u00fdjime\u010dn\u00fd mal\u00fd chlape\u010dek, byly mu pouze t\u0159i roky a tak mal\u00e9 d\u00edt\u011b by p\u0159ece nem\u011blo b\u00fdt smutn\u00e9.<\/div>\n
„A prozrad\u00ed\u0161 mi, pro\u010d m\u00e1te smutnou n\u00e1ladu?“ kr\u00e1tce jej pohladil po baculat\u00e9m l\u00ed\u010dku a zklaman\u011b vydechl, jakmile byl Alwinovou odpov\u011bd\u00ed nesouhlas.<\/p>\n<\/div>\n
\n
S jinou reakc\u00ed v\u0161ak v podstat\u011b ani nepo\u010d\u00edtal. Pr\u00e1v\u011b proto sklonil tv\u00e1\u0159, pousm\u00e1l se a rozhodl se \u010dekat. Nem\u011blo smysl jej do n\u011b\u010deho nutit. Alwin byl otev\u0159en\u00fdm \u010dlov\u00ed\u010dkem, pot\u0159eboval o sob\u011b d\u00e1vat v\u011bd\u011bt, a pr\u00e1v\u011b proto si byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee je jenom ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy s n\u00edm za\u010dne mluvit.<\/div>\n
A nem\u00fdlil se.<\/div>\n
Neub\u011bhla mo\u017en\u00e1 ani minuta a Alwin se mu nesm\u011ble uvelebil na kl\u00edn\u011b. Nat\u011bsnal se do jeho n\u00e1ru\u010de a hlavou se op\u0159el o Bill\u016fv klidn\u011b se zvedaj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk.<\/p>\n

„Kocourkovi chyb\u00ed maminka,“ promluvil t\u0159esouc\u00edm se hl\u00e1skem a zad\u00edval se do Billov\u00fdch laskav\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Kocourkovi chyb\u00ed maminka?“ Bill t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b zopakoval Alwinovu odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„A mn\u011b taky chyb\u00ed maminka,“ dodal \u0161eptem a d\u00e9le se pl\u00e1\u010di ji\u017e neubr\u00e1nil. Sklonil se a vytvo\u0159il na Billov\u011b kl\u00edn\u011b drobn\u00e9 bre\u010d\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dko, kter\u00e9 tou\u017eilo jenom po l\u00e1sce sv\u00e9 maminky, a tu mu Bill bohu\u017eel vynahradit nemohl. Georgova m\u00e1ma toti\u017e musela ne\u010dekan\u011b odej\u00edt na n\u011bkolikadenn\u00ed slu\u017eebn\u00ed cestu a Alwin se s p\u0159edstavou, \u017ee ji tak dlouhou dobu neuvid\u00ed, smi\u0159oval jen t\u011b\u017eko.<\/div>\n
„Maminka se za p\u00e1r dn\u00ed vr\u00e1t\u00ed, Alwine. Ani si to nestihne\u0161 uv\u011bdomit a bude op\u011bt u tebe. A krom toho, je tady p\u0159ece Geo, kter\u00fd t\u011b m\u00e1 nejrad\u011bji na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b,“ sna\u017eil se jej rozveselit, ale bylo to mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel. Alwin se je\u0161t\u011b nal\u00e9hav\u011bji p\u0159itulil k jeho bok\u016fm a jeho pl\u00e1\u010d byl n\u00e1hle mnohem srdceryvn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Jsem tady i j\u00e1 s Tomem, i kocourek a my v\u0161ichni t\u011b m\u00e1me moc r\u00e1di. U\u017eijeme si spolu spoustu legrace,“ zlehka jej pohladil po bled\u00fdch vl\u00e1sc\u00edch a opatrn\u011b se pohupoval ze strany na stranu. Alwin\u016fv pl\u00e1\u010d v\u0161ak po\u0159\u00e1d neust\u00e1val a Billovi to p\u0159\u00edmo dralo srdce. Necht\u011bl, aby plakal, aby trp\u011bl jenom proto, \u017ee sv\u011bt dosp\u011bl\u00fdch jednodu\u0161e nelze ovlivnit a pozm\u011bnit pouh\u00fdm d\u011btsk\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem svou maminku nevid\u011bl u\u017e t\u00fddny,“ promluvil \u0161eptem a smutn\u00fdm pohledem prol\u00e9tl kr\u00e1sn\u011b vybaven\u00fd d\u011btsk\u00fd pokoj. „To je hodn\u011b dlouh\u00e1 doba Alwine, a je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho ji neuvid\u00edm.“ Alwin n\u00e1hle ztichl, narovnal se a uplakan\u00fdm pohledem sledoval Billovu sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

„J\u00e1 bych to dlouho bez maminky nevydr\u017eel,“ p\u0159iznal, odlo\u017eil kocourka vedle sebe a p\u0159itulil se k Billovu b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 se k n\u00e1m p\u0159idat. N\u00e1m chyb\u00ed maminka i tob\u011b chyb\u00ed maminka,“ Bill se i p\u0159esto, \u017ee mu hrdlo sv\u00edralo \u00fazkost\u00ed, nedok\u00e1zal neusm\u00e1t.<\/div>\n
To d\u00edt\u011b bylo prost\u011b \u00fa\u017easn\u00e9.<\/div>\n
Alwin z\u0159ejm\u011b zalo\u017eil jak\u00fdsi spolek, ve kter\u00e9m v\u0161ichni smutnili za sv\u00fdmi rodi\u010di, a p\u0159itom jedin\u00fd, kter\u00fd m\u011bl skute\u010dn\u011b pr\u00e1vo plakat, se sna\u017eil ze v\u0161ech sil bojovat d\u00e1l a nepodlehnout ztr\u00e1t\u011b, kter\u00e1 jej tolik zas\u00e1hla.<\/div>\n
I kdy\u017e se Tom pova\u017eoval za slabocha, za hodn\u011b \u0161patnou osobu, kter\u00e1 se nezaslou\u017e\u00ed b\u00fdt milov\u00e1na, jej Bill miloval cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, ka\u017edou vte\u0159inu po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, co te\u010f ud\u011bl\u00e1me?“ vesele na n\u011bj mrkl a Alwin p\u0159\u00edmo posko\u010dil zv\u011bdavost\u00ed. „P\u016fjdeme spinkat. Kocourek tady u tebe z\u016fstane a a\u017e se r\u00e1no probud\u00ed\u0161, pojedeme v\u0161ichni n\u011bkam na v\u00fdlet, cht\u011bl bys? Ale u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 slzy.“ Byl v\u00edkend, tak\u017ee si mohli dovolit men\u0161\u00ed odreagov\u00e1n\u00ed v p\u0159\u00edrod\u011b, kter\u00e9 by jim jist\u011b v\u0161em prosp\u011blo. A krom toho, za Alwin\u016fv \u00fasm\u011bv to v\u0161echno skute\u010dn\u011b st\u00e1lo.<\/div>\n

„M\u00e1m r\u00e1d v\u00fdlety,“ odv\u011btil sv\u00fdm pisklav\u00fdm hl\u00e1skem, nechal se Billem poslu\u0161n\u011b ulo\u017eit a v\u011bnoval mu kr\u00e1tk\u00e9 pol\u00edben\u00ed na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„J\u00e1 taky,“ n\u011b\u017en\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l, pe\u010dliv\u011b jej p\u0159ikryl, a pot\u00e9 pomalu do\u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Dobrou noc, Alwine.“<\/div>\n
„Dobrou noc, Bille,“ Alwin mu je\u0161t\u011b zam\u00e1val, pot\u00e9 se polo\u017eil na m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, zhasl malou stoln\u00ed lampi\u010dku a zav\u0159el o\u010di. My\u0161lenky na maminku n\u00e1hle vyst\u0159\u00eddaly p\u0159edstavy z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho kr\u00e1sn\u00e9ho dne, kter\u00e9 jej pomalu ukol\u00e9baly ke sp\u00e1nku\u2026<\/p>\n

Bill za sebou ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e a pokusil se kolem sebe rozhl\u00e9dnout v nad\u011bji, \u017ee najde vyp\u00edna\u010d, kter\u00fdm bude moct rozsv\u00edtit sv\u011btlo. Chodbou se v\u0161ak nesla neproniknuteln\u00e1 tma a Bill nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, jak\u00fdm sm\u011brem by se m\u011bl vydat. Ud\u011blal n\u011bkolik nejist\u00fdch krok\u016f vp\u0159ed a poslepu se sna\u017eil nahmatat d\u0159ev\u011bn\u00fd povrch dve\u0159\u00ed. D\u0159\u00edv, ne\u017e se ke dve\u0159\u00edm v\u016fbec dostal, se mu p\u0159\u00edmo zastavil dech.<\/div>\n

Zastavil v p\u016fli pohybu, zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl v\u016fn\u011b, kter\u00e1 se zjevila z nicoty, rozl\u00e9haj\u00edc\u00ed se v\u0161ude kolem n\u011bj.<\/div>\n
C\u00edtil jeho bl\u00edzkost.<\/div>\n
Co bylo na tom v\u0161em v\u0161ak nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, byl fakt, \u017ee Tom o sob\u011b nedal v\u011bd\u011bt tak dlouho, dokud Bill nezast\u00e9nal jeho jm\u00e9no a nedal mu t\u00edm najevo, \u017ee o n\u011bm v\u00ed. Tichounce vy\u010dk\u00e1val, vzd\u00e1len\u00fd pouh\u00fdch n\u011bkolik centimetr\u016f od n\u011bj, a teprve Bill\u016fv hlas jej p\u0159inutil k pohybu.<\/div>\n
Necht\u011bl jej vyd\u011bsit.<\/div>\n
Necht\u011bl mu zp\u016fsobit dal\u0161\u00ed z\u00e1chvat nebo lap\u00e1n\u00ed po dechu, a pr\u00e1v\u011b proto byly i jeho doteky jemn\u00e9.<\/p>\n

Ti\u0161e jako st\u00edn se zezadu p\u0159itiskl na Billovo chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo, objal jej kolem bok\u016f a drav\u00fdmi polibky za\u00fato\u010dil na Bill\u016fv \u0161t\u00edhl\u00fd, p\u0159\u00edmo labut\u00ed krk. Netu\u0161il, kde se v n\u011bm n\u00e1hle vzalo tak velik\u00e9 mno\u017estv\u00ed touhy, p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nedok\u00e1\u017ee d\u00e9le \u010dekat. Ten kluk jej p\u0159iv\u00e1d\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed u\u017e jenom t\u00edm, \u017ee se t\u0159\u00e1sl v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, odd\u00e1n Tomov\u011b v\u00e1\u0161ni chtiv\u011b zakl\u00e1n\u011bl hlavu, a i p\u0159esto, \u017ee se Tom tolik sna\u017eil, bezmocn\u011b lapal po dechu.<\/div>\n

Tou\u017eebn\u011b se ot\u00edral svou tv\u00e1\u0159\u00ed o Tom\u016fv nata\u017een\u00fd krk a vn\u00edmal, jak jej pomalounku, za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed jeho bled\u00e9 k\u016f\u017ee, vede vp\u0159ed. Po chvilce skute\u010dn\u011b narazili na povrch dve\u0159\u00ed a Billovi bylo v tu chv\u00edli \u00fapln\u011b jedno, zdali objevili spr\u00e1vn\u00fd pokoj, rychle otev\u0159el dve\u0159e, vt\u00e1hl Toma dovnit\u0159 a t\u00edhou sv\u00e9ho t\u011bla je vz\u00e1p\u011bt\u00ed zav\u0159el.<\/p>\n

„Panebo\u017ee,“ vydechl, jakmile uc\u00edtil Tomovy dlan\u011b, plaz\u00edc\u00ed se p\u0159es jeho hol\u00e9 boky tak dlouho, dokud z n\u011bj nest\u00e1hly voln\u00e9 tmav\u00e9 tepl\u00e1ky. Bill z nich vystoupil a z\u016fstal p\u0159ed Tomem st\u00e1t pouze ve velik\u00e9m b\u00edl\u00e9m t\u00edlku, kter\u00e9 mu klouzalo z ramen.<\/div>\n

„Panebo\u017ee,“ zopakoval Tom bez dechu a z\u016fstal nech\u00e1pav\u011b viset pohledem na sv\u00e9 polonah\u00e9 l\u00e1sce. Necht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee n\u011bco tak n\u00e1dhern\u00e9ho, v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitu p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159\u00edc\u00edho, skute\u010dn\u011b pat\u0159ilo jemu. Srdce mu bilo p\u0159\u00edmo \u0161\u00edlenou rychlost\u00ed.<\/div>\n
Vzd\u00e1lenost, ji\u017e d\u011blila jejich chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011bla, byla p\u0159\u00edmo zni\u010duj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„J-j\u00e1 nev\u00edm, co d\u00e1l,“ promluvil Tom po chvilce a nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Chci se t\u011b dot\u00fdkat, l\u00edbat t\u011b, milovat se s tebou, a p\u0159esto v\u0161echno by mi sta\u010dilo, kdybys mi dovolil se na tebe pouze d\u00edvat, proto\u017ee\u2026,“ ztichl a p\u0159istoupil k n\u011bmu bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
Chytil jej za tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl mu hluboce do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Proto\u017ee u\u017e i to mi p\u0159ijde jako z\u00e1zrak,“ Bill pla\u0161e sklonil pohled a jemn\u011b pol\u00edbil Tomovo z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 se na m\u011b d\u00edvat. M\u016f\u017ee\u0161 se m\u011b dot\u00fdkat, l\u00edbat m\u011b a promilovat se mnou i celou noc,“ jeho rty se zvlnily ve sladk\u00e9m \u00fasm\u011bvu, jak se nakl\u00e1n\u011bl k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i a nosem se dot\u00fdkal toho jeho.<\/div>\n
„Opravdu bys cht\u011bl se mnou promilovat celou noc?“ Tomovi v t\u00e9 chv\u00edli roztomile zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e a Billovi p\u0159ipomn\u011bl toho Toma, kter\u00fd mu p\u0159ed n\u011bkolika lety v\u011bnoval kr\u00e1sn\u00fd, kouzeln\u00fd p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek.<\/div>\n
„Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho si neum\u00edm p\u0159edstavit,“ kone\u010dky prst\u016f jej pohladil po rtech, kter\u00fdm vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u011bnoval dlouh\u00fd polibek.<\/div>\n
Za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed se pomalu pokl\u00e1dali na postel, zbavuj\u00edc se zbyl\u00fdch kousk\u016f oble\u010den\u00ed i rozv\u00e1\u017enosti.<\/p>\n

„Nesm\u00ed\u0161 m\u011b m\u00edt r\u00e1d. A j\u00e1 nesm\u00edm m\u00edt r\u00e1d tebe. Za p\u00e1r t\u00fddn\u016f odjede\u0161, a pak u\u017e se z\u0159ejm\u011b nikdy neuvid\u00edme. Opravdu si chce\u0161 takhle zkomplikovat \u017eivot?“ hled\u011bli si up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed a sna\u017eili se jeden druh\u00e9mu vy\u010d\u00edst z pohled\u016f to, co nedok\u00e1zali \u0159\u00edct nahlas.<\/p>\n

<\/em> Ano, chci\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bill si vesele skousl rty a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e pomalu ve\u0161el dovnit\u0159, zaklepal na dve\u0159e s velik\u00fdm barevn\u00fdm n\u00e1pisem ALWIN. Jednotliv\u00e1 p\u00edsmenka byla na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech k\u0159iv\u00e1 a rozt\u0159esen\u00e1, a to jej jenom usv\u011bd\u010dilo v tom, \u017ee si je maloval vlastn\u00edk<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[474],"tags":[],"class_list":["post-6513","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-someone-like-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6513","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6513"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6513\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6513"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6513"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6513"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}