{"id":6515,"date":"2012-05-13T18:00:00","date_gmt":"2012-05-13T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6497"},"modified":"2012-05-13T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-13T17:00:00","slug":"genesis-54","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/13\/genesis-54\/","title":{"rendered":"Genesis 54."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kde ses tam tak najednou vzal?“ zeptal se Tom Billa ud\u00fdchan\u011b po kr\u00e1tk\u00e9m vd\u011b\u010dn\u00e9m polibku, zat\u00edmco jejich v\u00fdtah pomalu klesal do ni\u017e\u0161\u00edch pater. Kdy\u017e se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zpoza rohu vy\u0159\u00edtil Bill na voz\u00edku v situaci, kdy si d\u00e1l nev\u011bd\u011bl rady, p\u0159ipadalo mu to jako bo\u017e\u00ed z\u00e1zrak, jeho dvoj\u010de mu vlastn\u011b zachr\u00e1nilo krk. Nemohl mu b\u00fdt v\u00edc vd\u011b\u010dn\u00fd ne\u017e te\u010f.<\/div>\n
„Vzbudil m\u011b sen, \u017ee se ti n\u011bco stalo, a pak jsem sly\u0161el v\u00fdk\u0159iky,“ \u0161eptal Bill. „Dostal jsem strach, tak jsem sedl rychle na voz\u00edk a vyjel ven, zrovna kdy\u017e se Kat vypot\u00e1cel z tv\u00e9ho pokoje, tak mi do\u0161lo, \u017ee ti hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. Co se vlastn\u011b stalo?“<\/div>\n
„Nev\u00edm p\u0159esn\u011b, ale asi p\u0159i\u0161li na to, \u017ee jsme Paulovi pom\u00e1hali,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, zat\u00edmco hypnotizoval pomalu klesaj\u00edc\u00ed \u010d\u00edsla pater. „\u0160\u00e9f p\u0159i\u0161el v noci vyzv\u00eddat, jestli ta \u010dern\u00e1 mikina nen\u00ed moje, vypadal p\u011bkn\u011b roz\u010d\u00edlen\u011b, a kdy\u017e jsem to p\u0159iznal, tak se zklidnil a ode\u0161el,“ taktn\u011b zaml\u010del svoje pro\u0159eknut\u00ed, na to bylo \u010dasu dost. V\u00fdtah zastavil a dve\u0159e se automaticky otev\u0159ely. \u010ctvrt\u00e9 patro bylo jen nouzov\u011b osv\u011btlen\u00e9 a k jejich v\u00fdhod\u011b lidupr\u00e1zdn\u00e9. „Pak se ale i s Katem vr\u00e1tili, cht\u011bli m\u011b om\u00e1mit n\u011bjak\u00fdm svinstvem a odt\u00e1hnout dol\u016f. Mysleli si, \u017ee sp\u00edm, ale j\u00e1 jim utekl. U\u017e to vypadalo, \u017ee m\u011b dostanou, ale pak ses tam na\u0161t\u011bst\u00ed objevil ty, a d\u00e1l u\u017e to zn\u00e1\u0161.“ Vysv\u011btloval Tom, zat\u00edmco vman\u00e9vroval Billa i s voz\u00edkem mezi dve\u0159e v\u00fdtahu. „Se\u010f, ani se nehni, nesm\u00edme ho pustit,“ sd\u011blil jedn\u00edm dechem sv\u00e9mu dvoj\u010deti, z kter\u00e9ho t\u00edm ud\u011blal pojistku, aby se dve\u0159e samo\u010dinn\u011b nezav\u0159ely a v\u00fdtah si nemohl nikdo shora p\u0159ivolat.<\/p>\n

„To tady jako budeme \u010dekat, a\u017e si pro n\u00e1s p\u0159ijdou?“ zeptal se bos\u00fd Bill bezradn\u011b sed\u00edc\u00ed na voz\u00edku jen ve sv\u00e9m no\u010dn\u00edm tri\u010dku a boxerk\u00e1ch, nebylo mu jasn\u00e9, pro\u010d se hned nesna\u017e\u00ed n\u011bkam schovat, a\u010dkoliv stejn\u011b netu\u0161il kam.<\/div>\n

„Nep\u0159ijdou, proto\u017ee dokud tam sed\u00ed\u0161, nem\u016f\u017eou se zav\u0159\u00edt dve\u0159e, a kdy\u017e se nem\u016f\u017eou zav\u0159\u00edt dve\u0159e, nem\u016f\u017eou si ti dva naho\u0159e p\u0159ivolat tenhle v\u00fdtah,“ vysv\u011btlil polopaticky Tom, zat\u00edmco kontroloval displej vedlej\u0161\u00edch dvou v\u00fdtah\u016f. Oba byly zhasnut\u00e9, co\u017e k jeho radosti znamenalo, \u017ee jsou mimo provoz.<\/div>\n
„Hned vedle je ale schodi\u0161t\u011b,“ oponoval Bill.<\/div>\n
„Je b\u016fhv\u00edpro\u010d zam\u010den\u00fd, to jsem zkou\u0161el u\u017e naho\u0159e,“ vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm a sv\u00e1 slova Billovi n\u00e1zorn\u00fdm zarumplov\u00e1n\u00edm klikou potvrdil.<\/div>\n
\n
„Jen\u017ee \u0161\u00e9f m\u00e1 kl\u00ed\u010de od ka\u017ed\u00e9ho z\u00e1mku v tomhle komplexu,“ upozornil Toma zcela logicky Bill, trochu se zachv\u011bl, za\u010d\u00ednala mu b\u00fdt zima.<\/div>\n
„J\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee te\u010f je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d le\u017e\u00ed na zemi a nem\u016f\u017ee se z t\u011bch kopanc\u016f vzpamatovat. Tys Kata taky celkem slu\u0161n\u011b z\u0159\u00eddil, sly\u0161els, jak to \u017euchlo, kdy\u017e sebou \u0159\u00edznul?“ zazubil se na Billa, „tak\u017ee bychom mohli m\u00edt chvilku n\u00e1skok.“<\/div>\n
„Jo, chvilku, ale co pak?“<\/div>\n
„Tak mi pora\u010f. Ty se tu vyzn\u00e1\u0161, je tu n\u011bkde m\u00edsto, kam se d\u00e1 schovat?“ reagoval malinko podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b Tom na Billovy zv\u00eddav\u00e9 ot\u00e1zky, st\u00e1valo se mu to, kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l. Byl vr\u017een do situace, se kterou si nedok\u00e1zal hned poradit.<\/div>\n
„Byl jsem tu poprv\u00e9 po letech a\u017e v\u010dera s tebou na rentgenu,“ k\u00fdvl Bill hlavou sm\u011brem, kde v\u011bd\u011bl, \u017ee je m\u00edstn\u00ed \u0161pit\u00e1l. Jako sedmilet\u00fd kluk v n\u011bm le\u017eel s alergickou reakc\u00ed na jablka, od t\u00e9 doby tu ale nebyl. „Nevyzn\u00e1m se tu stejn\u011b jako ty.“<\/div>\n
„Jo, nemocnice, tam by se mo\u017en\u00e1 dalo za\u0161\u00edt,“ uva\u017eoval nahlas Tom.<\/div>\n
„Oni naho\u0159e moc dob\u0159e v\u011bd\u00ed, do kter\u00e9ho jsme sjeli patra, je tam displej, pamatuje\u0161? Za chv\u00edli n\u00e1s stejn\u011b chyt\u00ed, nem\u00e1 cenu se n\u011bkam schov\u00e1vat,“ rezignoval Bill, moc optimismu v sob\u011b nenach\u00e1zel.<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00e1 minuta dobr\u00e1, podle m\u011b se prost\u011b mus\u00ed bl\u00ed\u017eit pomoc shora,“ sna\u017eil se ho trochu povzbudit Tom. „Paul ur\u010dit\u011b n\u011bkoho zavolal, a dokud n\u00e1s nechyt\u00ed, nem\u016f\u017eou n\u00e1m ubl\u00ed\u017eit. Mus\u00edme n\u011bkam zal\u00e9zt a vydr\u017eet tam, ne\u017e p\u0159ijdou,“ p\u0159esv\u011bd\u010doval Billa, zat\u00edmco v chodb\u011b hledal n\u011bco, \u010d\u00edm by se daly zablokovat dve\u0159e v\u00fdtahu. S v\u00fdrazem triumfu sundal ze zdi velkou zasklenou fotografii zakladatele sekty, jej\u00ed\u017e kopie visely na v\u0161ech chodb\u00e1ch. Jo, to bylo ono, s\u00e1m mrtv\u00fd v\u016fdce se bude hodit. „M\u016f\u017ee\u0161 vyjet,“ pob\u00eddl Billa, kdy\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 dotan\u010dil zp\u00e1tky k v\u00fdtahu, obraz Garryho polo\u017eil mezi dve\u0159e a s uspokojen\u00edm sledoval, jak jej dv\u011b kovov\u00e1 k\u0159\u00eddla drt\u00ed svou silou, kdy\u017e se sna\u017e\u00ed zav\u0159\u00edt. Po chvilce, kdy\u017e z obrazu nad\u011blaly jen kousky d\u0159eva, zmuchlan\u00e9ho pap\u00edru a rozbit\u00e9ho skla, to vzdaly a znovu se otev\u0159ely, aby to po stanoven\u00e9m limitu zase zkusily. Marn\u011b. Tom si z hrom\u00e1dky smet\u00ed vyndal jeden z nejdel\u0161\u00edch sklen\u011bn\u00fdch st\u0159ep\u016f a oto\u010dil se na Billa.<\/div>\n
„Poje\u010f, pod\u00edv\u00e1me, se jestli tu nen\u00ed n\u011bco, kam se schovat,“ pob\u00eddl ho, a zp\u011bv\u00e1k se za n\u00edm v\u00e1hav\u011b rozjel. Ned\u00e1val jim moc \u0161anc\u00ed na \u00fasp\u011bch, ale nic jin\u00e9ho, ne\u017e n\u00e1sledovat sv\u00e9ho bos\u00e9ho bratra ozbrojen\u00e9ho st\u0159epem, mu nezb\u00fdvalo.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„Noe, prober se,“ pl\u00e1cal Kat po tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa, kter\u00fd le\u017eel na podlaze mimo sebe. P\u0159i posledn\u00edm Tomov\u011b kopu spadl tak ne\u0161\u0165astn\u011b, \u017ee narazil hlavou do podlahy, co\u017e mu zp\u016fsobilo mdlobu. Kat doufal, \u017ee sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa probere, proto\u017ee bez n\u011bj nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Ti dva \u0161\u00edlenci utekli v\u00fdtahem n\u011bkam dol\u016f, co\u017e mu moment\u00e1ln\u011b moc starost\u00ed ned\u011blalo, proto\u017ee odtud stejn\u011b nebylo \u00faniku, tam je najdou v\u017edycky. Ale co on? Jestli se Noe neprobere a nezru\u0161\u00ed ten sv\u016fj pitom\u00fd \u010derven\u00fd k\u00f3d, z\u016fstane tu zav\u0159en\u00fd i Kat. K jeho radosti se po dal\u0161\u00ed facce \u0161\u00e9fovy \u0159asy m\u00edrn\u011b zachv\u011bly, a po chv\u00edli se otev\u0159ely i o\u010di.<\/p><\/div>\n

„Co?“ za\u0161eptal Noe slab\u011b, hlava se mu to\u010dila jako na koloto\u010di, nebyl schopen chv\u00edli ur\u010dit, kde je, co tam d\u011bl\u00e1, a u\u017e v\u016fbec, jak se tam dostal.<\/div>\n
„No hur\u00e1,“ oddychl si Kat. „U\u017e jsem myslel, \u017ee se neprobere\u0161.“<\/div>\n
„Co se stalo?“ za\u0161eptal om\u00e1men\u011b Noe, kdy\u017e mu Kat pom\u00e1hal do sedu.<\/div>\n
„Ten dredatej magor t\u011b nakop tak, \u017ee ses pra\u0161til hlavou o zem, ale vypad\u00e1 to dob\u0159e,“ ohmatal mu malou bouli na temeni. „Bol\u00ed t\u011b n\u011bco?“<\/div>\n
„Blb\u00e1 ot\u00e1zka,“ chytil se za hlavu \u0161\u00e9f.<\/div>\n
„Jo, to je fakt,“ pokr\u010dil rameny Kat. S\u00e1m nev\u011bd\u011bl, jestli ho v\u00edc bol\u00ed nakopnut\u00fd rozkrok nebo t\u00e9m\u011b\u0159 zlomen\u00e1 p\u00e1te\u0159. Nejv\u00edc ho \u0161tvalo, \u017ee ho zlikvidovala takov\u00e1 hou\u017evi\u010dka, jako je ten vychrtl\u00fd zp\u011bv\u00e1k. A je\u0161t\u011b k tomu mu podkopl nohy zezadu, z\u00e1ke\u0159nej malej \u0161mejd. V\u016fbec netu\u0161il, \u017ee za n\u00edm jede na tom sv\u00fdm invalidn\u00edm vehiklu, kdyby to v\u011bd\u011bl, d\u00e1val by si na n\u011bj pozor. Byl tak vy\u0159\u00edzen\u00fd z toho prvn\u00edho nakopnut\u00ed, \u017ee mu mozek pracoval jen na p\u016fl \u00favazku. Te\u010f ale museli vy\u0159e\u0161it, co bude d\u00e1l.<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 vst\u00e1t?“ zeptal se \u0161\u00e9fa t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ten se cel\u00fd zelen\u00fd naklonil do strany a vyzvracel na podlahu obsah sv\u00e9ho \u017ealudku. „No fujtajbl,“ za\u0161eptal Kat sp\u00ed\u0161 pro sebe a odklonil hlavu do strany, aby na to nemusel koukat, instinktivn\u011b si chytil nos. Jestli n\u011bco opravdu nesn\u00e1\u0161el, tak n\u011b\u010d\u00ed zvratky. „U\u017e je to lep\u0161\u00ed?“ podal po chvilce Noemu pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00ed\u010dek, balen\u00ed m\u011bl pro jistotu v\u017edycky v kapse kalhot. Ten jen n\u011bm\u011b pod\u011bkoval, ut\u0159el si pustu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyhodil druhou d\u00e1vku. „Sakra,“ zaklel Kat, to vypadalo \u0161patn\u011b. „M\u00e1\u0161 nejsp\u00ed\u0161 ot\u0159es mozku, m\u011bli bychom naj\u00edt doktora. \u0160lupka do hlavy to byla p\u011bkn\u00e1,“ mluvil, aby se z toho taky nepozvracel. „Poj\u010f, vezmu t\u011b na z\u00e1da, a nenablij mi za krk, pros\u00edm t\u011b,“ nab\u00e1dal \u0161\u00e9fa, kdy\u017e se ten podruh\u00e9 ut\u0159el a trochu se vzpamatoval.<\/p>\n

„Mus\u00edme je chytit,“ za\u0161eptal \u0161\u00e9f, kdy\u017e ho Kat zvedal, nakonec mu jen sta\u010dilo, kdy\u017e jej podp\u00edral, zvl\u00e1dl chodit s\u00e1m.<\/div>\n

„Pros\u00edm t\u011b, jsou ve \u010dty\u0159ce,“ mrkl na displej v\u00fdtahu, na kter\u00e9m neust\u00e1le sv\u00edtilo \u010d\u00edslo patra, v n\u011bm\u017e v\u00fdtah stoj\u00ed. „Odtud nikam neute\u010dou, na to vem jed. Nahoru se nevr\u00e1t\u011bj, v\u011bd\u00ed, \u017ee jsme tady, tak\u017ee klid. Ty si te\u010f pot\u0159ebuje\u0161 hlavn\u011b lehnout,“ uklid\u0148oval sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa. Sna\u017eil se vybavit si, co se po takov\u00e9m ot\u0159esu mozku d\u011bl\u00e1, ale krom klidu na l\u016f\u017eku mu nic jin\u00e9ho na mysl nep\u0159i\u0161lo.<\/div>\n
„Tak zavol\u00e1m ochranku, aby je chytli,“ nedal pokoj Noe.<\/div>\n
„Je \u010dtvrt na \u010dty\u0159i r\u00e1no, v\u0161ichni sp\u011bj, nem\u00e1 cenu kv\u016fli nim d\u011blat povyk, oni se do r\u00e1na nevypa\u0159ej, a pak je chlapi chyt\u00ed. M\u00e1\u0161 n\u011bkde kl\u00ed\u010de?“ do\u0161li spole\u010dn\u011b k \u0161\u00e9fovu apartm\u00e1nu, kam ho Kat hodlal ulo\u017eit.<\/div>\n
„V kapse,“ za\u0161eptal Noe. „Je\u017ei\u0161, m\u011b bol\u00ed hlava jako st\u0159ep.“<\/div>\n
„Lehne\u0161 si a bude to lep\u0161\u00ed,“ sliboval Kat, zat\u00edmco odemykal.<\/p>\n

Tahle noc byla v\u00e1\u017en\u011b \u0161\u00edlen\u00e1. M\u011bl by zavolat doktora, aby se na \u0161\u00e9fa pod\u00edval, ale ten byl v m\u00ednus \u010dty\u0159ce, kam se moment\u00e1ln\u011b nedalo dostat kv\u016fli \u010derven\u00e9mu k\u00f3du. Sakra, bylo to na pytel, musel n\u011bjak vyrazit z Noeho, jak se ten \u010derven\u00fd k\u00f3d ru\u0161\u00ed. Hor\u0161\u00ed bylo, \u017ee nemohl vyslechnout Toma, aby zjistil, co naho\u0159e vlastn\u011b Paul d\u011bl\u00e1 nebo co m\u011bl v pl\u00e1nu d\u011blat.<\/div>\n

Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee od jeho \u00fat\u011bku uplynuly u\u017e dva dny, a nic se je\u0161t\u011b nestalo. P\u0159edpokl\u00e1dal by, \u017ee kdy\u017e m\u011bl p\u0159ipraven\u00e9 auto, kter\u00e9 ho n\u011bkam odvezlo, a on je cht\u011bl udat policii, u\u017e by tady snad byli. Jen\u017ee \u010demu vlastn\u011b m\u016f\u017ee v\u011b\u0159it? M\u011bl by ut\u00e9ct, a to co nejd\u0159\u00edv, tady u\u017e nen\u00ed – a jak spr\u00e1vn\u011b podotkl \u0161\u00e9f – u\u017e ani nikdy nebude, bezpe\u010dno. Paul m\u016f\u017ee promluvit klidn\u011b z\u00edtra, za t\u00fdden, m\u011bs\u00edc, nebo za dva, to je fuk. M\u00e1 je v hrsti.<\/p>\n

Genesis kon\u010d\u00ed jako bezpe\u010dn\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b, a pokud jako spole\u010denstv\u00ed p\u0159e\u017eije, bude se muset obej\u00edt bez sv\u00e9ho Kata. Jeho v\u00edra v c\u00edl Genesis stejn\u011b nikdy nebyla takov\u00e1, aby ji nebyl schopen vid\u011bt shora, a nem\u011bl na ni sv\u016fj n\u00e1zor; \u0161el sem sp\u00ed\u0161 proto, \u017ee mu byla poskytnuta zaj\u00edmav\u00e1 nov\u00e1 pr\u00e1ce. Sv\u00e9 vztahy na povrchu v\u016fbec ne\u0159e\u0161il, sestra se bez n\u011bj obe\u0161la, man\u017eelku ani d\u011bti nem\u011bl, rodi\u010de d\u00e1vno zem\u0159eli, tak nev\u00e1hal a na l\u00e1kavou nab\u00eddku k\u00fdvnul. Nebyl jako ostatn\u00ed, kte\u0159\u00ed sem p\u0159i\u0161li kv\u016fli sv\u00e9mu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nebo ze strachu ze zk\u00e1zy planety, kter\u00fdm Garry sv\u00fdm ove\u010dk\u00e1m vyhro\u017eoval, a odevzdali spole\u010denstv\u00ed cel\u00fd sv\u016fj majetek. On jedin\u00fd m\u011bl za svou pr\u00e1ci plat, kter\u00fd si dohodl na za\u010d\u00e1tku s Garrym. Chodil mu na konto v bance, tud\u00ed\u017e byl na st\u00e1\u0159\u00ed d\u00e1vno zabezpe\u010den\u00fd a nemusel si d\u011blat hlavu s t\u00edm, co na povrchu bude d\u011blat. Te\u010f jen, jak se odsud co nejrychleji dostat a zmizet co nejd\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

David za sebou potichu zaklapl dve\u0159e laborato\u0159e a vydal se chodbou sm\u011brem k v\u00fdtah\u016fm. Byl absolutn\u011b uspokojen\u00fd, nejrad\u0161i by u Lary v posteli z\u016fstal nav\u017edycky, ale bylo pomalu p\u016fl \u010dtvrt\u00e9 r\u00e1no, a on musel zp\u00e1tky do sv\u00e9ho apartm\u00e1nu, aby byl \u0161\u00e9fovi k dispozici, kdyby n\u011bco. Ne, \u017ee by m\u011bl zak\u00e1z\u00e1no n\u011bkoho nav\u0161t\u011bvovat, ale cht\u011bl b\u00fdt uprost\u0159ed d\u011bn\u00ed, aby v\u011bd\u011bl, jak v\u011bc s Paulem pokra\u010duje, a to se u Lary prost\u011b nedalo.<\/p><\/div>\n

Proch\u00e1zel z\u0161e\u0159elou chodbou sm\u011brem k v\u00fdtah\u016fm, bylo mu divn\u00e9, \u017ee jsou sv\u011btla sta\u017een\u00e1 na polovinu, vypadalo to, jako by byl vyhl\u00e1\u0161en\u00fd poplach. To by ale chodby nebyly tak lidupr\u00e1zdn\u00e9, uva\u017eoval. Nejsp\u00ed\u0161 to bude m\u00edt co d\u011blat s Paulov\u00fdm zmizen\u00edm. Proch\u00e1zel kolem hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed m\u00edstn\u00ed nemocnice, kdy\u017e j\u00edm najednou projel n\u00e1hl\u00fd pocit ohro\u017een\u00ed. Snad ho upozornil jeho perifern\u00ed zrak, nev\u011bd\u011bl, ale ne\u017e sta\u010dil cokoliv ud\u011blat, na z\u00e1da mu sko\u010dilo n\u011bco, co ho v okam\u017eiku svou vahou srazilo k zemi. Ne\u017e sta\u010dil vyk\u0159iknout, to n\u011bco mu dlan\u00ed zakrylo \u00fasta, a z n\u011bj u\u017e vy\u0161el jen tlumen\u00fd zvuk, kter\u00fd zaru\u010den\u011b nemohl nikdo sly\u0161et. Le\u017eel na b\u0159i\u0161e p\u0159i\u0161pendlen\u00fd k zemi, neschopen se hnout, proto\u017ee majitel ruky, co mu u krku dr\u017eela n\u016f\u017e, na n\u011bm spo\u010d\u00edval celou svou vahou.<\/p>\n

„Ticho, Davide, kdy\u017e bude\u0161 hodnej, nic se ti nestane,“ za\u0161eptal mu \u00fato\u010dn\u00edk do ucha a v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b p\u0159itla\u010dil na n\u016f\u017e. V tu chv\u00edli mu do mozku dorazilo jeho jm\u00e9no. Tom. Sakra, co ten tady d\u011bl\u00e1? A pro\u010d ho napadl? Ze\u0161\u00edlel snad z t\u011bch Katov\u00fdch hypn\u00f3z a chce ho te\u010f zab\u00edt? Je tohle n\u00e1sledek toho v\u0161eho? Hlavou mu let\u011bly bl\u00e1zniv\u00e9 teorie, jen ta spr\u00e1vn\u00e1 ho ani n\u00e1hodou nenapadla. „Tak co, bude\u0161 hodnej?“ za\u0161eptal Tom v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fdm t\u00f3nem. David zareagoval okam\u017eit\u011b v\u00fdznamn\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm, aby bylo jasn\u00e9, \u017ee souhlas\u00ed, za\u010d\u00ednal se pomalu dusit. Tom mu toti\u017e dlan\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zakr\u00fdval i nos, co\u017e mu d\u00fdch\u00e1n\u00ed zna\u010dn\u011b znesnad\u0148ovalo. „Opova\u017e se ceknout,“ uvolnil Tom trochu dla\u0148, aby vyzkou\u0161el, jestli jejich mana\u017eer, kter\u00fd se tu z\u010distajasna ne\u010dekan\u011b zjevil, bude poslu\u0161n\u00fd. Kdy\u017e neza\u010dal \u0159v\u00e1t, Tom uvolnil stisk \u00fapln\u011b, a\u010dkoliv st\u0159ep z obrazu velk\u00e9ho Garryho pry\u010d nedal. Dr\u017eel ho \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zabalen\u00fd ve sv\u00e9m velk\u00e9m triku, aby si nepo\u0159ezal dla\u0148, jistil se j\u00edm, aby se David neza\u010dal pr\u00e1t.<\/p>\n

„Pomalu vsta\u0148, a nic nezkou\u0161ej,“ vydal p\u0159\u00edkaz, a mana\u017eer ho poslouchal jako ove\u010dka. Necht\u011bl se pr\u00e1t se \u0161\u00edlencem, p\u0159ece se nenech\u00e1 zab\u00edt te\u010f, kdy\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el n\u011bkoho, s k\u00fdm chce pro\u017e\u00edt zbytek \u017eivota, to mu za riziko nest\u00e1lo. Kdy\u017e se narovnali oba dva, Tom popadl Davida kolem pasu a tla\u010dil ho p\u0159ed sebou chodbou zp\u00e1tky. Zahnuli do postrann\u00ed chodbi\u010dky vedouc\u00ed k nemocni\u010dn\u00edm sklad\u016fm, na jej\u00edm\u017e konci David ke sv\u00e9mu \u00fadivu spat\u0159il polonah\u00e9ho Billa na voz\u00edku. Kristepane, projelo mu hlavou. Ze\u0161\u00edleli snad oba?<\/p>\n

„Ahoj Davide,“ \u0161eptl Bill, vypadal vystra\u0161en\u011b. \u017de by tam Tom zat\u00e1hl i jeho? Chce mu snad taky ubl\u00ed\u017eit? M\u00e1 v pl\u00e1nu vyvra\u017edit cel\u00e9 spole\u010denstv\u00ed? David mu jen nepatrn\u011b k\u00fdvl na pozdrav, b\u00e1l se, aby mu Tom sv\u00fdm neuv\u00e1\u017een\u00fdm chov\u00e1n\u00edm nepod\u0159\u00edzl krk.<\/div>\n

„Co se d\u011bje?“ \u0161pitl celkem odv\u00e1\u017en\u011b, \u010dekal, \u017ee dostane r\u00e1nu nebo kopanec, ale na\u0161t\u011bst\u00ed k tomu nedo\u0161lo.<\/div>\n
„Tvoji kump\u00e1ni p\u0159i\u0161li na to, \u017ee jsme cht\u011bli s Paulem zdrhnout, a mysleli si, \u017ee mi daj\u00ed \u010duchnout n\u011bjak\u00fdho svinstva a dostanou m\u011b zp\u00e1tky na k\u0159eslo,“ \u0159ekl mu do ucha Tom, „a aby se jim to nepovedlo, ty n\u00e1m pom\u016f\u017ee\u0161 se schovat, ne\u017e p\u0159ijde z povrchu pomoc.“<\/div>\n
„J\u00e1?“ reagoval udiven\u011b. „Kdo jsou moji kump\u00e1ni<\/em>?“ z\u00edral na Billa, zat\u00edmco ho Tom zezadu st\u00e1le jistil st\u0159epem. Tak\u017ee Bill nen\u00ed jeho ob\u011b\u0165, do\u0161lo mu, jsou tu jako uprchl\u00edci spolu, a Paul je skute\u010dn\u011b pry\u010d. No pot\u011b\u0161. To bude pr\u016fser.<\/div>\n
„Noe a Kat,“ \u0161pitl Bill, nebyl moc nad\u0161en\u00fd z Tomova agresivn\u00edho p\u0159epaden\u00ed, bylo mu Davida l\u00edto, ale jinak to ne\u0161lo. Mana\u017eer by s nimi nejsp\u00ed\u0161 dobrovoln\u011b nespolupracoval, a kdy\u017e u\u017e ho sem n\u011bjak\u00fd z\u00e1zrak poslal, bylo t\u0159eba toho vyu\u017e\u00edt. Vzhledem k tomu, \u017ee na rozhodnut\u00ed m\u011bli jen p\u00e1r vte\u0159in pot\u00e9, co zaslechli na chodb\u011b jeho kroky, bylo to to nejlep\u0161\u00ed, co mohli ud\u011blat.<\/p>\n

„Vymysli rychle, kam se tady m\u016f\u017eeme schovat, nebo t\u011b pod\u0159\u00edznu,“ za\u0161eptal mu Tom do ucha, a\u010dkoliv dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee by toho nejsp\u00ed\u0161 nebyl schopen. A\u0165 u\u017e mu David ud\u011blal cokoliv, nebyl vrah a ani se j\u00edm necht\u011bl st\u00e1t. Pot\u0159eboval ho jen donutit ke spolupr\u00e1ci.<\/div>\n

„Zb\u00e1znil ses, Tome? Co jsem ti ud\u011blal?“ zeptal se p\u0159epaden\u00fd, a\u010dkoliv u\u017e mu doch\u00e1zelo, o co tady jde. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mu jeho domn\u011bnku Tom potvrdil.<\/div>\n
„Jen se mi vr\u00e1tila pam\u011b\u0165,“ informoval ho Tom sarkastick\u00fdm t\u00f3nem. Nem\u011blo cenu to d\u00e1l rozeb\u00edrat, Davidovi bylo jasn\u00e9, \u017ee on je prvn\u00ed, na koho je Tom na\u0161tvan\u00fd za sv\u016fj \u00fanos.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, tady \u017e\u00e1dn\u00e1 skr\u00fd\u0161 nen\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl zoufale David, teprve te\u010f dostal z Toma ten spr\u00e1vn\u00fd strach. Neze\u0161\u00edlel, byl vztekl\u00fd, a to bylo mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Nekecej! Cos tady d\u011blal? Pokud v\u00edm, tak tady nebydl\u00ed\u0161,“ zareagoval Tom, oba se p\u0159i sv\u00e9m rozhovoru d\u00edvali na Billa, kter\u00fd je vystra\u0161en\u011b sledoval.<\/div>\n
„Byl jsem u Lary,“ \u0161eptl David, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed toho litoval. Nem\u011bl ji prozrazovat, sakra, te\u010f bude v ohro\u017een\u00ed i ona. Jeho \u00favaha se mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed potvrdila.<\/div>\n
„V laborato\u0159i? Tak jdeme, schov\u00e1\u0161 n\u00e1s n\u011bkde tam,“ rozhodl Tom. Sice tam nikdy nebyl, ale p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee v laborato\u0159i najdou p\u00e1r m\u00edstnost\u00ed, kter\u00e9 se budou hodit jako skr\u00fd\u0161 alespo\u0148 pro za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n
„Ona sp\u00ed,“ sna\u017eil se to chab\u011b zachr\u00e1nit David, ale u Toma nepochodil.<\/div>\n
„Tak j\u00ed vzbud\u00ed\u0161,“ odsekl nekompromisn\u011b kytarista.<\/div>\n
„Ale Lara za nic nem\u016f\u017ee,“ skoro f\u0148ukl mana\u017eer, tohle se mu vymykalo z rukou, ne \u017ee by nad t\u00edm n\u011bkdy m\u011bl kontrolu. Teprve te\u010f pochopil, jak\u00e9 to je, kdy\u017e se v\u00e1m klidn\u00fd a spokojen\u00fd \u017eivot ve vte\u0159in\u011b oto\u010d\u00ed o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f, pr\u00e1v\u011b to pro\u017e\u00edval.<\/div>\n
„Nechci j\u00ed ubl\u00ed\u017eit, a tob\u011b taky ne, kdy\u017e budete spolupracovat. Ostatn\u011b, mysl\u00edm, \u017ee by se ti to tak jako tak vyplatilo. A\u017e p\u0159ijdou poldov\u00e9, rozpr\u00e1\u0161ej tuhle bandu sr\u00e1\u010d\u016f jako nic, a ty p\u016fjde\u0161 do lochu za to, \u017ees m\u011b unesl,“ chladil si na n\u011bm \u017e\u00e1hu Tom. „A nejen m\u011b,“ kone\u010dn\u011b to mohl \u0159\u00edct nahlas, netv\u00e1\u0159it se jako jelim\u00e1nek s vymazanou pam\u011bt\u00ed. Celkem \u00faleva.<\/p>\n

Po chvilce ticha, kdy se pomalu p\u0159ibli\u017eovali zp\u00e1tky k laborato\u0159i, zat\u00edmco je Bill na voz\u00edku ti\u0161e n\u00e1sledoval, Tom tlak st\u0159epu na David\u016fv krk povolil. Necht\u011bl ho zranit proto, \u017ee m\u011bl s\u00e1m strach, a nebyl schopen ovl\u00e1dat tlak ruky. P\u0159i ch\u016fzi to bylo nebezpe\u010dn\u00e9. Davidovi se malinko ulevilo, a celou tu dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel o Tomov\u00fdch slovech. A\u010dkoliv byl ten kluk cvok, tak jestli se mu v\u0161echno v hlav\u011b poskl\u00e1dalo spr\u00e1vn\u011b, tak nem\u011bl jinou \u0161anci, ne\u017e s n\u00edm spolupracovat. Paul z\u0159ejm\u011b utekl s c\u00edlem p\u0159iv\u00e9st pomoc pro tyhle dva, a jestli se mu to povede, a vtrhnou sem opravdu policajti, m\u00e1 v\u011bzen\u00ed jist\u00e9. Ka\u017ed\u00e1 poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnost pak bude dobr\u00e1.<\/p>\n

„Budu spolupracovat, m\u016f\u017ee\u0161 m\u011b pustit,“ za\u0161eptal dozadu sm\u011brem k Tomovi.<\/div>\n

„Jestli kec\u00e1\u0161, vraz\u00edm ti ten st\u0159ep do ledvin, a v\u011b\u0159 mi, \u017ee to bude pomal\u00e1 a bolestiv\u00e1 smrt, proto\u017ee t\u011b n\u011bkam zav\u0159u, a tam t\u011b nech\u00e1m chc\u00edpnout stejn\u011b nemilosrdn\u011b, jako jsi m\u011b ty p\u0159edhodil Katovi.“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl David a zaznamenal povolen\u00ed stisku, kter\u00fdm ho Tom a\u017e dote\u010f dr\u017eel kolem pasu. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se st\u00e1hla i ruka se zbran\u00ed, o kter\u00e9 se dosud domn\u00edval, \u017ee je n\u016f\u017e, ale sp\u00ed\u0161 instinktivn\u011b ji hned na to uc\u00edtil v z\u00e1dech. Byli u dve\u0159\u00ed laborato\u0159e. David zvedl pomalu ruku, aby Toma nevystra\u0161il rychl\u00fdm pohybem, a zazvonil. Lara u\u017e nejsp\u00ed\u0161 spala, ale tenhle zvuk byl tady proto, aby ji probudil, kdy\u017e bylo pot\u0159eba jej\u00edch slu\u017eeb. „Slib mi, \u017ee j\u00ed neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161,“ je\u0161t\u011b znovu \u017e\u00e1dal David vystra\u0161en\u011b Toma, poprv\u00e9 za celou dobu se nato\u010dil tak, aby mu vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e. Lekl se jeho vztekem tmav\u00fdch o\u010d\u00ed, ale ten pohled vydr\u017eel. Oddechl si, kdy\u017e zaznamenal Tomovo lehk\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Nezb\u00fdvalo mu, ne\u017e mu v\u011b\u0159it.<\/div>\n
„U\u017e b\u011b\u017e\u00edm, vydr\u017e, n\u011bco sis tu zapomn\u011bl?“ zaslechli v\u0161ichni t\u0159i La\u0159in hlas, jak se bl\u00ed\u017e\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Cvakl z\u00e1mek a dve\u0159e se otev\u0159ely.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Saschu u\u017e bolely nohy. Cesta tmav\u00fdm lesem nebyla v\u016fbec jednoduch\u00e1. Sna\u017eil se dr\u017eet sv\u00e9ho moment\u00e1ln\u00edho \u0161\u00e9fa, ale ten klop\u00fdtal \u00fapln\u011b stejn\u011b jako on, ne-li h\u016f\u0159. Ob\u010das zaslechl i p\u0159es repr\u00e1\u010dek v helm\u011b, napojen\u00fd na spole\u010dnou frekvenci vys\u00edla\u010dek, jak si nad\u00e1v\u00e1 pod fousy. Z reproduktoru se ka\u017edou chv\u00edli oz\u00fdvaly hlasy t\u011bch, co spole\u010dn\u011b koordinovali postup obkli\u010dov\u00e1n\u00ed elektr\u00e1rny ze v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch stran. Oni dva byli sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1padn\u00ed skupiny, postupovali k elektr\u00e1rn\u011b stejnou cestou, jakou p\u0159edt\u00edm ut\u00edkali Sascha s Paulem. Mlad\u00fd novin\u00e1\u0159 u\u017e se postupn\u011b p\u0159estal lekat ka\u017ed\u00e9ho dal\u0161\u00edho zaprask\u00e1n\u00ed, kdy\u017e se ozvala zaj\u00edmav\u00e1 hl\u00e1\u0161ka.<\/p><\/div>\n

„Z\u00e1padn\u00ed skupina stop, p\u011bt set metr\u016f napravo spat\u0159en pohyb, vys\u00edl\u00e1m pr\u016fzkumn\u00edka, a\u017e do dal\u0161\u00edho rozkazu se nepohybujte.“ Z\u016fstali tedy v\u0161ichni tak, jak byli, kdy\u017e rozkaz p\u0159i\u0161el, a\u017e na Karla, kter\u00fd se bez jak\u00fdchkoliv rozpak\u016f okam\u017eit\u011b posadil na zem. Bylo mu jedno, \u017ee je v\u0161ude mokro, rann\u00ed rosa u\u017e za\u010dala padat, pot\u0159eboval si prost\u011b odpo\u010dinout. Sascha nad n\u00edm chv\u00edli jen tak st\u00e1l, a pak, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl sv\u00fdm zelen\u00fdm vid\u011bn\u00edm kolem sebe, na\u0161el si mal\u00fd pa\u0159\u00edzek, na kter\u00fd usadil svou zadnici. Karlovi by nesta\u010dil, pro n\u011bj byl akor\u00e1t. V\u0161ichni kolem nich si podle jejich p\u0159\u00edkladu posedali, kam mohli, a \u010dekali na dal\u0161\u00ed rozkaz. N\u011bkde vep\u0159edu v prvn\u00ed linii prob\u00edhal pr\u016fzkum. V\u011bt\u0161ina p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee se pr\u016fzkumn\u00edci jen p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed o setk\u00e1n\u00ed s n\u011bjakou lesn\u00ed zv\u011b\u0159\u00ed, a proto v\u0161ichni zpozorn\u011bli, kdy\u017e se ozvala dal\u0161\u00ed zpr\u00e1va.<\/p>\n

„Z\u00e1padn\u00ed skupino, byl zadr\u017een jeden z hl\u00edda\u010d\u016f elektr\u00e1rny, podle jeho v\u00fdpov\u011bdi je v oblasti jej\u00edho okol\u00ed vyhl\u00e1\u0161ena pohotovost, m\u011bn\u00edme pl\u00e1ny, prozat\u00edm z\u016fsta\u0148te na sv\u00fdch stanovi\u0161t\u00edch. Akce Svoboda pokra\u010duje, v\u0161echny skupiny vy\u0161lou p\u0159edvoj, kter\u00fd vy\u0159e\u0161\u00ed ne\u010dekan\u00e9 pot\u00ed\u017ee, pak dostanete dal\u0161\u00ed rozkazy. Konec.“<\/div>\n

„Tak\u017ee n\u00e1s u\u017e \u010dekali, Paul\u016fv \u00fat\u011bk evidentn\u011b praskl,“ povzdychl si Karl a sundal si ze zad batoh. Byl \u010das se nap\u00edt a naj\u00edst, pak u\u017e t\u0159eba nebude p\u0159\u00edle\u017eitost. Doufal, \u017ee u toho neusne.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Kde ses tam tak najednou vzal?“ zeptal se Tom Billa ud\u00fdchan\u011b po kr\u00e1tk\u00e9m vd\u011b\u010dn\u00e9m polibku, zat\u00edmco jejich v\u00fdtah pomalu klesal do ni\u017e\u0161\u00edch pater. Kdy\u017e se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zpoza rohu vy\u0159\u00edtil Bill na voz\u00edku v situaci, kdy si d\u00e1l nev\u011bd\u011bl rady,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-6515","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6515","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6515"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6515\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6515"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6515"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6515"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}