{"id":6520,"date":"2012-05-12T18:00:00","date_gmt":"2012-05-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6502"},"modified":"2012-05-12T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-12T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/12\/novel-of-dreams-my-nightmare-1\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 1."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/p>\n

<\/strong> V\u00edtejte zp\u00e1tky v na\u0161em sv\u011bt\u011b sn\u016f a no\u010dn\u00edch m\u016fr. Zaj\u00edmav\u00e1 v\u00e1s, jak bude pokra\u010dovat \u017eivot kluk\u016f, zda Bill p\u0159e\u017eije nehodu, a jak se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1d\u00e1? Co se mezit\u00edm stalo s Tomem? Splnil sv\u016fj slib, \u017ee si vezme \u017eivot, pokud Billa ztrat\u00ed? To v\u0161e a mnohem v\u00edc se dozv\u00edte v pokra\u010dov\u00e1n\u00ed pov\u00eddky Novel of Dreams. Zde v\u00e1m p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme druhou \u0159adu s n\u00e1zvem My Nightmare. =)<\/em><\/div>\n

V\u0161em v\u00e1m chceme moc pod\u011bkovat za podporu. I kdy\u017e se objevily z\u00e1porn\u00e9 koment\u00e1\u0159e k Tomovi, my to samoz\u0159ejm\u011b nebraly nijak \u0161patn\u011b. Jen je psychicky labiln\u00ed po tom v\u0161em, co si v \u017eivot\u011b pro\u017eil. Pouze jsme v\u00e1s tu necht\u011bly zat\u011b\u017eovat pov\u00eddkou, kterou by nakonec nikdo ne\u010detl kv\u016fli jedn\u00e9 postav\u011b. Proto v\u00e1m mockr\u00e1t d\u011bkujeme a snad si to u\u017eijete. Budeme op\u011bt r\u00e1dy za n\u011bjak\u00e9 koment\u00e1\u0159e.<\/em><\/div>\n
P\u0159ejeme p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> C\u00edtil jsem se, jako by cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo bylo v jednom ohni, jako by ho\u0159elo a n\u011bkdo m\u011b trhal na mali\u010dkat\u00e9 kous\u00ed\u010dky. Bolest, kterou jsem najednou c\u00edtil, byla p\u0159\u00edmo nesnesiteln\u00e1. A ten pocit se st\u00e1le prohluboval. Jako bych se t\u00edm tunelem vracel zp\u011bt. Sv\u011btlo, kter\u00e9 jsem vid\u011bl, zhas\u00ednalo. Jen\u017ee s ub\u00fdvaj\u00edc\u00edm sv\u011btlem bolest m\u00e9ho t\u011bla s\u00edlila. Cht\u011bl jsem to zastavit, rozeb\u011bhnout se p\u0159\u00edmo do sv\u011btla, abych tu bolest zni\u010dil, ale moje nohy odm\u00edtaly j\u00edt kup\u0159edu. St\u00e1le jsem jen couval bez zastaven\u00ed.<\/em><\/div>\n

I kdy\u017e jsem m\u011bl o\u010di zav\u0159en\u00e9, v\u0161ude se mi m\u00edhala r\u016fzn\u00e1 sv\u011bt\u00fdlka. To v\u0161ak r\u00e1zem ustalo. Vid\u011bl jsem ur\u010dit\u00e9 \u00faseky jist\u00fdch situac\u00ed. V ka\u017ed\u00e9 z nich byl Tom. Tom\u2026 Kde je Tom?!<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
N\u00e1hle jsem prudce otev\u0159el o\u010di a za\u010dal sebou cukat. Zak\u0148u\u010del jsem bolest\u00ed. Sv\u011bt kolem m\u011b se to\u010dil, v\u0161echno jsem m\u011bl rozmazan\u00e9. Z o\u010d\u00ed se mi ihned spustily slzy. Byl jsem naprosto om\u00e1men\u00fd, n\u011b\u010d\u00edm sv\u00e1zan\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem ten pocit popsat.<\/p>\n

„Kde je\u2026 Kde je Tom?“ vzlyknul jsem z pln\u00fdch plic a plakal. Co se stalo? Kde jsem a pro\u010d tu vlastn\u011b jsem? M\u00e1m pocit, \u017ee jsem roztrhan\u00fd na tis\u00edce kousk\u016f, ale to nen\u00ed to podstatn\u00e9. On se na m\u011b po\u0159\u00e1d zlob\u00ed. Ur\u010dit\u011b\u2026 m\u011b nechal, u\u017e nav\u017edy. J\u00e1 pro n\u011bj\u2026 jel, ano, jel jsem pro n\u011bj.<\/em><\/div>\n

„Bille, Bille\u2026 Bille, klid,“ zaslechl jsem hned \u017eensk\u00fd hlas. Doty\u010dn\u00e1 m\u011b chytila za ruku a za\u010dala m\u011b hladit po hlav\u011b. „P\u0161\u0161\u0161\u0161t\u2026“ Trhan\u011b jsem za\u010dal oddechovat. \u0160patn\u011b se mi d\u00fdchalo. Rukou jsem si za\u010dal p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po rtech a nose, abych na\u0161el n\u011bco, co by mi pomohlo d\u00fdchat. Teprve jsem po\u0159\u00e1dn\u011b zamrkal a pod\u00edval se sm\u011brem, odkud \u0161el ten hlas.<\/div>\n
„Si-Simone,“ na\u0159\u00edkal jsem. Pro\u010d je tady Simone? Pro\u010d tu nen\u00ed Tom? Ale j\u00e1 pro n\u011bj nedojel.<\/em> „Kde je? On\u2026 se zlob\u00ed\u2026“ lapal jsem po dechu.<\/div>\n
„Ne, nezlob\u00ed se. P\u0161\u0161\u0161\u0161t, mus\u00ed\u0161 se uklidnit. Uklidni se a d\u00fdchej\u2026“ po\u0161ept\u00e1 mi vl\u00eddn\u011b, a\u010dkoli o\u010di m\u011bla cel\u00e9 uplakan\u00e9. D\u00e1l m\u011b hladila po vlasech jako mal\u00e9ho kluka. Upnul jsem k n\u00ed pohled. Z o\u010d\u00ed se mi slzy doslovn\u011b valily. Pok\u00fdval jsem jen mali\u010dko hlavou a sna\u017eil se d\u00fdchat pravideln\u011b.<\/div>\n
„Tak, to je ono\u2026 N\u00e1dech, v\u00fddech\u2026 Mus\u00ed\u0161 se uklidnit. Byl jsi v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn\u00fd, Bille,“ po\u0161ept\u00e1 a ot\u0159e si tv\u00e1\u0159e od slz. Hled\u011bla na m\u011b naprosto bezmocn\u011b. Ale pro\u010d? Co se jen stalo\u2026<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n
„Co\u2026 co se stalo?“ oddechnul jsem. „A kde jsem?“ Chci se zvednout, jenom\u017ee m\u011b to stra\u0161n\u011b bol\u00ed.<\/div>\n
„Uklidni se, z\u016fsta\u0148 klidn\u011b le\u017eet,“ polo\u017e\u00ed m\u011b jemn\u011b zp\u00e1tky. „M\u011bl jsi nehodu. Byl jsi skoro dva t\u00fddny v komatu.“ Dva t\u00fddny? No to ne! Pane bo\u017ee, v\u017edy\u0165\u2026 j\u00e1 jsem m\u011bl b\u00fdt s n\u00edm.<\/em><\/div>\n
„V komatu? Ale j\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem jel pro Toma k Benovi a\u2026 on se se mnou rozejde. J\u00e1\u2026 j\u00e1 se na n\u011bj necht\u011bl vyka\u0161lat, ani na n\u011bj k\u0159i\u010det\u2026 J\u00e1\u2026“ rozvzlyk\u00e1m se bezmocn\u011b. „Simone, pros\u00edm, kde je? Pro\u010d tu nen\u00ed? On m\u011b\u2026 nem\u00e1 u\u017e r\u00e1d?“ Cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl. Chytnul jsem ji za ruku a za\u010dal ji tisknout. Nic mi ne\u0159ekla. Jenom m\u011b za\u010dala po ruce hladit a rozplakala se spole\u010dn\u011b se mnou. Vypadala, jako by ji n\u011bkdo za\u017eiva upaloval na hranici. Vyza\u0159ovala z n\u00ed \u010dist\u00e1 zoufalost. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je Molly mrtv\u00e1, ale co se je\u0161t\u011b stalo? Nechce mi nic \u0159\u00edct. J\u00e1 ale pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, kde je Tom!<\/p>\n

<\/em> „Ne, nepla\u010d. J\u00e1 se moc omlouv\u00e1m,“ sna\u017eil jsem se ji pohladit po tv\u00e1\u0159i, ale byl jsem nap\u00edchnut\u00fd na n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edstroje.<\/div>\n

„Tom u\u017e\u2026 u\u017e tu nen\u00ed,“ vzlykla a rychle se ot\u0159ela kapesn\u00ed\u010dkem.<\/div>\n
„Nen\u00ed,“ zopakoval jsem po n\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 om\u00e1men\u011b. „On u\u017e \u0161el dom\u016f?“ Dlouhou dobu m\u011b zni\u010den\u011b pozorovala, jako by nev\u011bd\u011bla, co mi \u0159\u00edct. J\u00e1 bych se p\u0159ece nezlobil, ale on mus\u00ed b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Byl tady? Spal? On\u2026 on v\u016fbec nejedl,“ zakrout\u00edm bolestn\u011b hlavou. „J\u00e1\u2026 jsem ho nevyzvedl.“<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1\u2026 ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee-\u017ee u\u017e\u2026 mu je to jedno,“ vyd\u00e1 ze sebe p\u0159es vzlyky a nanovo se rozpl\u00e1\u010de. Pod\u00edvala se n\u011bkam jinam.<\/div>\n
„Simone, co je s n\u00edm?“ P\u0159es ve\u0161kerou bolest jsem k n\u00ed nat\u00e1hnul v\u00edc ruku. „Pros\u00edm,“ za\u00fap\u00edm.<\/div>\n
„Ne, ne\u2026 Te\u010f mus\u00ed\u0161 b\u00fdt v klidu a\u2026 zotavit se. Pot\u0159ebuje\u0161 odpo\u010d\u00edvat. Dojdu-dojdu pro doktora,“ vzlykne. Ot\u0159e se kapesn\u00ed\u010dkem a zvedne se. Je\u0161t\u011b m\u011b pohladila po ramen\u011b.<\/div>\n
„Nee, pros\u00edm,“ za\u010dnu se po n\u00ed natahovat. „Kde je?“<\/div>\n
Pohladila m\u011b po hlav\u011b a povzdechla. Nakonec se ke mn\u011b usadila zp\u00e1tky. Bylo poznat, \u017ee nev\u00ed, jak mi sd\u011blit to, co se pr\u00e1v\u011b chyst\u00e1. „Mus\u00ed\u0161 mi to \u0159\u00edct.“ Sna\u017e\u00edm se v sob\u011b udr\u017eet slzy. „J\u00e1\u2026 On m\u011b nechal, \u017ee jo?“ Jestli m\u011b nechal, je to jen a jen moje vina. Jsem si toho v\u011bdom.<\/p>\n

<\/em> „Nechal\u2026 n\u00e1s oba, nechal v\u0161echny,“ naklon\u00ed hlavu ke stran\u011b. Sna\u017eila si udr\u017eet p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd v\u00fdraz, ale znovu se j\u00ed po tv\u00e1\u0159i roztekly slzy.<\/div>\n

„Jak v\u0161echny?“ po\u0161ept\u00e1m nech\u00e1pav\u011b a nat\u00e1hnu se k n\u00ed znovu. Vzlykla, zakroutila hlavou a schovala si obli\u010dej do dlan\u00ed, na\u010de\u017e se znovu rozplakala. Nerozum\u011bl jsem tomu, nech\u00e1pal jsem, o\u010d tady jde.<\/div>\n
„J\u00e1 tomu nerozum\u00edm. \u0158ekni mi to, pros\u00edm,“ zhluboka se nadechnu.<\/div>\n
„Ztratila jsem ob\u011b d\u011bti\u2026 Tom u\u017e tu s n\u00e1mi nen\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1 s pl\u00e1\u010dem. Ne, nesm\u00ed b\u00fdt\u2026 mrtv\u00fd. To mi nesm\u00ed \u0159\u00edct. Tak to nen\u00ed. On neum\u0159el!<\/em><\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ vyd\u00e1m ze sebe ochrapt\u011ble. „Co se mu stalo?“<\/div>\n
„Pokusil\u2026 pokusil se zab\u00edt.“<\/div>\n
„Ne,“ zakrout\u00edm hlavou. „To nen\u00ed mo\u017en\u00e9, ne,“ rozplakal jsem se znovu. „Ne\u2026 neum\u0159el, \u017ee ne?“ Ne, jen se mi to zd\u00e1. Tohle nen\u00ed pravda. J\u00e1 se z toho snu probud\u00edm a pojedu pro n\u011bj.<\/em><\/div>\n
„Prakticky\u2026 ano,“ \u0161eptne, zat\u00edmco vytahuje dal\u0161\u00ed kapesn\u00ed\u010dky, aby ot\u0159ela i m\u011b.<\/div>\n
„Ne!“ cuknu sebou, a\u017e si vytrhnu jednu z hadi\u010dek. „Ne, Simone\u2026 On nen\u00ed mrtv\u00fd!“ Ned\u00e1 se to nazvat pl\u00e1\u010dem, je to t\u00e9m\u011b\u0159 \u0159ev.<\/div>\n
„Bille, uklidni se, pros\u00edm t\u011b,“ rozbre\u010d\u00ed se. Sna\u017e\u00ed se m\u011b udr\u017eet v nepohyblivosti. „Nen\u00ed mrtv\u00fd, nen\u00ed.“<\/div>\n
„Tak kde je?“ zaklonil jsem s pl\u00e1\u010dem hlavu, t\u00e9m\u011b\u0159 jsem se zalykal. Po\u0159\u00e1d mi n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, ale st\u00e1le nev\u00edm, co se stalo. On nem\u016f\u017ee b\u00fdt mrtv\u00fd. Nenechal by m\u011b tu, j\u00e1 ho tu taky nenechal.<\/em> Ot\u0159ela m\u011b \u010dist\u00fdm kapesn\u00edkem a popot\u00e1hla nosem.<\/p>\n

Chv\u00edli ml\u010dela. Sb\u00edrala odvahu k tomu, aby mi pov\u011bd\u011bla celou pravdu.<\/div>\n

„Ten den, co byl u Bena a zavolali mu z nemocnice, \u017ee jsi m\u011bl nehodu, b\u011b\u017eel sem za tebou. Volal mi, byl na pokraji zhroucen\u00ed, ale kdy\u017e jsem p\u0159ijela, nebyl tady. Sna\u017eila jsem se mu volat. M\u011bl vypnut\u00fd mobil. Je\u0161t\u011b ve\u010der mi volali, p\u0159ivezli ho sem do nemocnice. Pokusil se\u2026 zab\u00edt. Po\u0159ezal\u2026 si z\u00e1p\u011bst\u00ed a\u2026 a\u2026 na\u0161el ho n\u011bjak\u00fd bezdomovec, kter\u00fd mu zavolal pomoc,“ rozpl\u00e1\u010de se n\u00e1hle. Sna\u017eila se uklidnit, ale moc j\u00ed to ne\u0161lo. Kv\u016fli mn\u011b se pod\u0159ezal. Kdybych na n\u011bj onen ve\u010der nek\u0159i\u010del, on by neode\u0161el a tohle by se nestalo. Je to jen kv\u016fli mn\u011b. To j\u00e1 jsem tu nem\u011bl b\u00fdt. Ne on!<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj,“ vydechnu naprosto om\u00e1men\u011b. Zam\u011b\u0159\u00edm pohled do nep\u0159esn\u00e9ho bodu a ti\u0161e pl\u00e1\u010du. „\u2026to je moje vina,“ vyd\u00e1m ze sebe. „A-a kde je te\u010f?“ P\u0159ipad\u00e1 mi to jako n\u011bjak\u00e1 sc\u00e9na vyst\u0159i\u017een\u00e1 z filmu. Nen\u00ed to pravda.<\/em><\/div>\n
„Doktor\u2026“ vzlykne a zhluboka se nadechne, „doktor \u0159ekl, \u017ee se musel nejsp\u00ed\u0161 uhodit do hlavy\u2026 p\u0159i tom p\u00e1du. On\u2026 jak u\u017e byl na t\u011bch operac\u00edch, tak\u2026 tak bylo v\u011bt\u0161\u00ed riziko a to v\u0161echno a-a\u2026 Tom\u2026 on\u2026 ztratil pam\u011b\u0165. V\u016fbec nic\u2026 si nepamatuje. P\u0159estal\u2026 taky p\u0159estal mluvit. V\u016fbec nikoho nevn\u00edm\u00e1, na nikoho nereaguje. U\u017e tu\u2026 prost\u011b nen\u00ed. Tohle u\u017e nen\u00ed Tom. Je to ciz\u00ed \u010dlov\u011bk, co o ni\u010dem nev\u00ed. Zav\u0159eli ho na psychiatrii. Bo\u017ee m\u016fj\u2026“ Jej\u00ed brek byl tentokr\u00e1t u\u017e hysterick\u00fd. On si nepamatuje. Ale \u017eije. Jen\u2026 nic nev\u00ed. Ztratil pam\u011b\u0165. On u\u017e m\u011b nebude zn\u00e1t, nebude si pamatovat nic.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Simone,“ cht\u011bl jsem ji n\u011bjak uklidnit, ale s\u00e1m jsem se v tom p\u0159\u00edmo topil. Za\u010dal jsem zrychlen\u011b d\u00fdchat, i kdy\u017e se mi d\u00fdchalo \u0161patn\u011b. M\u016fj tlak prudce klesal. Nedbala na m\u011b. Bre\u010dela d\u00e1l s obli\u010dejem v dlan\u00edch. Bylo to na m\u011b p\u0159\u00edli\u0161. Byl jsem slab\u00fd. \u00dadery m\u00e9ho srdce za\u010daly op\u011bt zpomalovat, ale jakmile jsem za\u010dal bre\u010det, tlak se mi tro\u0161ku zv\u00fd\u0161il.<\/div>\n
„To ne, to ne\u2026 Tak to b\u00fdt nem\u016f\u017ee.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 zavol\u00e1m ti doktora a\u2026 uklidni se, pros\u00edm. Jsi\u2026 jsi u\u017e jedin\u00fd, kdo mi zbyl, Bille,“ vzlykne. D\u00e1 mi pusu na tv\u00e1\u0159, pohlad\u00ed m\u011b po ramen\u011b a odejde z pokoje.<\/div>\n
Z\u016fstal jsem v tom b\u00edl\u00e9m pokoji naprosto s\u00e1m. Tu nep\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru prov\u00e1zelo jen p\u00edp\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edstroj\u016f a m\u016fj n\u00e1\u0159ek. P\u0159ipadal jsem si jako uv\u011bzn\u011bn\u00fd ve zl\u00e9m snu. V\u0161echno mi to p\u0159ipadalo jako ta nejhor\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fra.<\/p>\n

Cel\u00e9 dny jsem prole\u017eel a probre\u010del. To byla moje t\u00e9m\u011b\u0159 st\u00e1l\u00e1 \u010dinnost. Neust\u00e1le jsem si to v\u0161echno prom\u00edtal p\u0159ed o\u010dima. T\u00ed\u017eil m\u011b nep\u0159edstaviteln\u00fd pocit viny. Simone za mnou opravdu denn\u011b chodila. I kdy\u017e t\u0159eba jen na chvilku, ale v\u017edy p\u0159i\u0161la. Podporovala m\u011b a j\u00e1 se sna\u017eil ji ukonej\u0161it, ale moc se n\u00e1m to nevedlo. St\u00e1le se mi sna\u017eila vysv\u011btlit, \u017ee to moje vina nen\u00ed, ale nedal jsem j\u00ed za pravdu ani jednou. Pomalu se m\u016fj stav zlep\u0161oval, ale dom\u016f m\u011b pustit necht\u011bli. Byl jsem na tom psychicky hrozn\u011b a to byl jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d moje l\u00e9\u010dba \u0161la tak pomalu kup\u0159edu. Cht\u011bl jsem se za n\u00edm j\u00edt pod\u00edvat i p\u0159esto, \u017ee mi Simone tloukla do hlavy, \u017ee m\u011b p\u0159\u00edmo k n\u011bmu nepust\u00ed, \u017ee se mnou nebude mluvit ani m\u011b vn\u00edmat. Ale j\u00e1 ho vid\u011bt mus\u00edm.<\/p>\n

Dny ut\u00edkaly hrozn\u011b pomalu. \u010cas se p\u0159\u00edmo vlekl a j\u00e1 ho nedok\u00e1zal nijak posunout. Nemyslel jsem na nic jin\u00e9ho ne\u017e na n\u011bj. V noci jsem nespal, pr\u00e1\u0161ky mi nepom\u00e1haly. Probl\u00e9my jsem sice ned\u011blal, ale odm\u00edtal jsem j\u00edst a jakkoli spolupracovat. Nic m\u011b nenapl\u0148ovalo. A\u017e pot\u00e9 p\u0159i\u0161el den, kdy za mnou p\u0159i\u0161la op\u011bt Simone a jako spr\u00e1vn\u00e1 matka m\u011b pok\u00e1rala. Postavila m\u011b p\u0159ed hotovou v\u011bc, \u017ee bych se sebou m\u011bl za\u010d\u00edt n\u011bco d\u011blat a tehdy mi do\u0161lo, \u017ee m\u00e1 pravdu. U\u017e jen kv\u016fli n\u011bmu bych se sebou m\u011bl n\u011bco ud\u011blat, proto\u017ee j\u00e1 ho z toho mus\u00edm n\u011bjak dostat. Mus\u00edm s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Chci zp\u00e1tky sv\u00e9ho Toma. Mus\u00edm se postavit na nohy, abych za\u010dal n\u011bco d\u011blat s touhle situac\u00ed. Nejde o m\u011b, ale o n\u011bj a o Simone. V\u017edy\u0165 ona p\u0159i\u0161la o Molly a o Toma \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tak\u00e9. A j\u00e1 si nenech\u00e1m osudem vz\u00edt \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miluji. Ud\u011bl\u00e1m pro to cokoli, aby se mi vr\u00e1til.<\/p>\n

Zhruba po t\u0159ech t\u00fddnech doktor usoudil, \u017ee m\u016f\u017eu j\u00edt dom\u016f, ale \u017ee mus\u00edm b\u00fdt v naprost\u00e9m klidu. Simone m\u011b odvezla. Auto jsem m\u011bl v opravn\u011b, ale na tom mi te\u010f z\u00e1le\u017eelo ze v\u0161eho nejm\u00e9n\u011b. Nejhor\u0161\u00ed \u0161ok po p\u0159\u00edchodu dom\u016f byl, kdy\u017e jsem tam na\u0161el je\u0161t\u011b na posteli jeho v\u011bci. Dostal jsem t\u00e9m\u011b\u0159 hysterick\u00fd z\u00e1chvat, byl jsem k neuti\u0161en\u00ed. Takov\u00fd se s\u00e1m nezn\u00e1m. V\u017edycky jsem byl klidn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd jednal asertivn\u011b, ale te\u010f najednou\u2026 byl jsem p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd. Simone mi nab\u00eddla, \u017ee mi dojde nakoupit a uklid\u00ed mi tu, ale odm\u00edtnul jsem to. I ona pot\u0159ebovala tro\u0161ku odpo\u010dinku. A j\u00e1 musel hlavn\u011b za\u010d\u00edt n\u011bco d\u011blat, jinak bych se zbl\u00e1znil. Nebylo sice ve\u010dera, kdy bych nesed\u011bl alespo\u0148 s jeho tri\u010dkem v dlan\u00edch a nebre\u010del. St\u00e1le jsem spal na jeho stran\u011b postele a sna\u017eil si vybavit ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eiky, kter\u00e9 jsme spolu str\u00e1vili. Ta jeho v\u016fn\u011b, kter\u00e1 se linula z pol\u0161t\u00e1\u0159e a pe\u0159iny, mi v tom jedin\u011b pom\u00e1hala.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne V\u00edtejte zp\u00e1tky v na\u0161em sv\u011bt\u011b sn\u016f a no\u010dn\u00edch m\u016fr. Zaj\u00edmav\u00e1 v\u00e1s, jak bude pokra\u010dovat \u017eivot kluk\u016f, zda Bill p\u0159e\u017eije nehodu, a jak se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1d\u00e1? Co se mezit\u00edm stalo s Tomem? Splnil sv\u016fj slib, \u017ee si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6520","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6520","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6520"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6520\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6520"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6520"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6520"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}