{"id":6527,"date":"2012-05-11T16:00:00","date_gmt":"2012-05-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6509"},"modified":"2012-05-11T16:00:00","modified_gmt":"2012-05-11T15:00:00","slug":"saviour","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/11\/saviour\/","title":{"rendered":"Saviour"},"content":{"rendered":"
autor: Lenna W.K.T.<\/p>\n

<\/strong> A tak se mi zacht\u011blo trochu experimentu. Hodn\u011b velk\u00e9ho experimentu. Tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se mi na to sleze kladn\u00e1 kritika, i kdy\u017e j\u00e1 sama t\u00edm t\u0159eba zas a\u017e tak spokojen\u00e1 nejsem. Ten konec je takov\u00fd dost rozvern\u00fd, ale douf\u00e1m, \u017ee v tom najdete n\u011bjakou kr\u00e1su a mn\u011b se tak dostav\u00ed k\u00fd\u017een\u00e1 satisfakce \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

D\u00edky za pomoc T-KAY p\u0159i tvo\u0159en\u00ed banneru, bez tebe bych to holka nedala \ud83d\ude09 :-*<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Warning: NOT TWINCEST<\/em><\/strong><\/div>\n
Pairing: Bill Kaulitz\/ Yu Phoenix (Cinema Bizarre)<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jako by p\u0159i\u0161el ze tmy, jako by se rozhodl zachr\u00e1nit m\u011b p\u0159ed temnem, a z\u00e1rove\u0148 m\u011b do n\u011bj zat\u00e1hnout. Netu\u0161il jsem, kdo je, co chce, ale jeho o\u010di m\u011b sledovaly, a to byla vlastn\u011b jedin\u00e1 jistota, kterou jsem v \u017eivot\u011b m\u011bl.<\/p>\n

Pracoval jsem jako poradce v jedn\u00e9 dost zn\u00e1m\u00e9 a vlivn\u00e9 firm\u011b, nebudu tu zmi\u0148ovat jm\u00e9no, abych tu ned\u011blal reklamu. Bohu\u017eel jsem se sv\u00fdm vzhledem ud\u011blal sv\u00fdm \u0161\u00e9f\u00edk\u016fm n\u011bjak\u00e9 chut\u011b, a po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b mi za\u010dali d\u00e1vat chl\u00edpn\u00e9 nab\u00eddky odm\u011bnou za to, \u017ee mi zv\u00fd\u0161\u00ed plat. Bohu\u017eel pro ob\u011b strany jsem poka\u017ed\u00e9 odm\u00edtl, a kdy\u017e jsem odm\u00edtl v po\u0159ad\u00ed snad u\u017e stou nab\u00eddku, \u0161\u00e9f mi zam\u00e1val v\u00fdpov\u011bd\u00ed p\u0159ed obli\u010dejem. Od t\u00e9 doby jsem bez pr\u00e1ce, samoz\u0159ejm\u011b bez pen\u011bz a se \u0161patn\u00fdm hodnocen\u00edm od b\u00fdval\u00e9ho zam\u011bstnavatele. Proto m\u011b taky nikde necht\u011bj\u00ed p\u0159ijmout. Tud\u00ed\u017e s pen\u011bzi ode\u0161el i m\u016fj luxusn\u00ed \u017eivot na vysok\u00e9 noze a samoz\u0159ejm\u011b r\u00e1doby p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/p>\n

Ob\u010das jsem si p\u0159ivyd\u011blal n\u011bjakou brig\u00e1dou na pod\u0159adn\u00fdch m\u00edstech jako Mc’Donald. Byl jsem prost\u011b zvykl\u00fd na n\u011bco jin\u00e9ho. Po chv\u00edli jsem to p\u0159estal \u0159e\u0161it a m\u016fj \u017eivot se stal opravdu v\u00edce ne\u017e\u2026 apatick\u00fdm. Pen\u00edze z brig\u00e1dy jsem v\u011bt\u0161inou vzal a sednul si v baru a zap\u00edjel sv\u016fj \u017eal ze ztr\u00e1ty soci\u00e1ln\u00edho postaven\u00ed. A pr\u00e1v\u011b v tom baru se ze tmy vyno\u0159il on. \u010cern\u00fd and\u011bl. Potk\u00e1vali jsme se tam t\u00e9m\u011b\u0159 pravideln\u011b. C\u00edtil jsem, \u017ee m\u011b sleduje, ale necht\u011bl jsem, aby vid\u011bl, jak moc m\u011b to vyv\u00e1d\u00ed z m\u00edry, a tak jsem v\u017edy prost\u011b jen pil svou whiskey a d\u011blal, \u017ee nic z toho, co se d\u011bje, v\u016fbec nechci vid\u011bt.<\/p>\n

Kdyby ov\u0161em mohl \u010d\u00edst moje my\u0161lenky, tak by si p\u0159e\u010detl moc p\u011bkn\u00e9 v\u011bci. Sta\u010dilo mi jen p\u00e1r pohled\u016f, abych si ho dok\u00e1zal dokonale zmapovat. Tak povrchn\u00ed \u010dlov\u011bk jako j\u00e1 si dok\u00e1zal v\u0161imnout b\u011bhem zlomku sekundy ka\u017ed\u00e9ho detailu. P\u0159esn\u011b. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem platil svoji \u00fatratu na baru, c\u00edtil jsem, jak m\u011b rentgenuje, a nev\u011bd\u011bl jsem pro\u010d. Modlil jsem se, aby v tu chv\u00edli moje tv\u00e1\u0159e nebyly rud\u00e9 jako raj\u010data. N\u011bco m\u011b na n\u011bm stra\u0161n\u011b d\u011bsilo a t\u00e1hlo m\u011b to k n\u011bmu z\u00e1rove\u0148.<\/p>\n

V\u017edycky jsem se b\u00e1l st\u0159etnout se s n\u00edm pohledy. Mysl\u00edm, \u017ee pohled do jeho o\u010d\u00ed by m\u011b st\u00e1hnul do pekla. Ano, vypadal skute\u010dn\u011b jako sluha \u010f\u00e1bl\u016fv, sluha, kter\u00fd m\u00e1 dostat moji du\u0161i za v\u0161echny moje h\u0159\u00edchy. V tu chv\u00edli m\u011b napadlo, \u017ee Satan na m\u011b mus\u00ed b\u00fdt opravdu hodn\u011b nasran\u00fd, kdy\u017e pos\u00edl\u00e1 takov\u00e9ho\u2026 fe\u0161\u00e1ka, aby m\u011b dostal, proto\u017ee si mohl b\u00fdt jist\u00fd t\u00edm, \u017ee tenhle frajer m\u011b dostane. Nicm\u00e9n\u011b nikdy nic nezkusil. Nikdy. V\u017edycky jsem ho vid\u011bl ve stejn\u00e9 pozici u baru, le\u017e\u00e9rn\u011b op\u0159en\u00fd jedn\u00edm loktem o bar a v druh\u00e9 sv\u00edral pan\u00e1ka vodky. Tro\u0161ku m\u011b mrzelo, \u017ee m\u011b nikdy neoslovil, j\u00e1 s\u00e1m rozhodn\u011b nejsem \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by oslovoval, jsem r\u00e1d lovenou zv\u011b\u0159\u00ed a r\u00e1d si nech\u00e1v\u00e1m skl\u00e1dat komplimenty. R\u00e1d poslouch\u00e1m, jak jsem dokonal\u00fd. Teda b\u00fdval jsem dokonal\u00fd, te\u010f u\u017e nem\u00e1m ani pen\u00edze na po\u0159\u00e1dnou tu\u017eku na o\u010di.<\/div>\n

\n
\n

Takhle to \u0161lo p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f. On post\u00e1val na sv\u00e9m m\u00edst\u011b u baru a j\u00e1 sed\u00e1val u sv\u00e9ho stolku, pop\u00edjel, ut\u00e1p\u011bl se v l\u00edtostiv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. U\u017e m\u011b to nebavilo, cht\u011bl jsem se sebou n\u011bco ud\u011blat, ale byla to rutina. Bez toho to ne\u0161lo. V tu chv\u00edli jsem uc\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost a v\u0161echny sebel\u00edtostn\u00e9 my\u0161lenky zmizely. Za\u010daly krou\u017eit op\u011bt kolem jeho z\u00e1hadn\u00e9ho zjeven\u00ed. V duchu jsem ho prosil, aby p\u0159i\u0161el, a kone\u010dn\u011b m\u011b oslovil a \u0159ekl mi, pro\u010d na m\u011b tak z\u00edr\u00e1, co je na mn\u011b tak zaj\u00edmav\u00e9ho. Bez jedin\u00e9ho slova m\u011b dok\u00e1zal sledovat hodiny. Tohle u\u017e muselo m\u00edt n\u011bjak\u00fd d\u016fvod! Na druhou stranu jsem ten d\u016fvod ani zn\u00e1t necht\u011bl, proto\u017ee bych musel prolomit ten tajemn\u00fd led, to nezn\u00e1mo, kter\u00e9 m\u011b k \u010dern\u00e9mu and\u011blovi p\u0159itahovalo. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee do baru u\u017e jsem chodil jen proto, abych c\u00edtil ty o\u010di.<\/p>\n

Toho osudn\u00e9ho ve\u010dera jsem se rozhodl n\u011bco ud\u011blat. Tenhle kluk se mnou dok\u00e1zal ud\u011blat sakra divn\u00fd v\u011bci! O tomhle bych nikdy ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Nicm\u00e9n\u011b jsem na n\u011bj u\u017e od ve\u010dera \u010dekal pobl\u00ed\u017e jeho m\u00edsta u baru. Byl jsem ale oto\u010den\u00fd z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm, a kdy\u017e u\u017e se dlouho nikde neobjevoval, pod\u00edval jsem se nap\u0159\u00ed\u010d lok\u00e1lem, kde u\u017e alkohol se \u0161tamgasty za\u010dal d\u011blat sv\u00e9. C\u00edtil jsem, \u017ee je bl\u00edzko. Moje o\u010di se \u0161okovan\u011b zastavily na m\u00edst\u011b, kde norm\u00e1ln\u011b sed\u00e1v\u00e1m j\u00e1. Sed\u011bl z\u00e1dy ke mn\u011b, nakl\u00e1n\u011bl se nad stolem. Trochu jsem se zavrt\u011bl, tohle mi bylo zna\u010dn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9! Cht\u011bl jsem c\u00edtit jeho o\u010di, kter\u00e9 propaluj\u00ed do m\u00fdch zad d\u00edry! Nicm\u00e9n\u011b jsem si jej mohl v\u00edce prohl\u00e9dnout.<\/div>\n

Ve tm\u011b, kter\u00e1 panovala na ‚jeho m\u00edst\u011b‘, jsem si nikdy nev\u0161iml v\u011bc\u00ed, jako jsou \u010derven\u00e9 mel\u00edry v \u010dern\u00fdch vlasech, byly to malichernosti, ale dost m\u011b to zasko\u010dilo, \u017ee zrovna j\u00e1 jsem si nev\u0161iml n\u011b\u010deho tak\u2026 podstatn\u00e9ho. Pohledem jsem sjel na jeho ramena, byla siln\u00e1 a dost p\u0159ita\u017eliv\u00e1, ple\u0165 byla bled\u00e1, sem tam naru\u0161en\u00e1 dokonal\u00fdmi liniemi tetov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edce vynikla v jeho \u010dern\u00e9 vest\u011b. V\u00edc jsem vid\u011bt nemohl, ale p\u0159i\u0161lo mi to, jako kdybych objevil Ameriku.<\/p>\n

Ani jsem si neuv\u011bdomoval, \u017ee na \u010cern\u00e9ho And\u011bla, jak jsem mu za\u010dal \u0159\u00edkat, kouk\u00e1m s otev\u0159enou pusou, a m\u016fj dech je m\u00edrn\u011b zrychlen\u00fd. P\u0159ekvapen\u011b jsem vydechl a vsadil bych se o du\u0161i s \u010f\u00e1blem, \u017ee p\u0159esn\u011b v tu chv\u00edli mu nasko\u010dila na ramenou hus\u00ed k\u016f\u017ee. Vypadalo to, jako kdybychom byli n\u011bjak propojen\u00ed. Vid\u011bl jsem, jak se pohnul a odt\u00e1hl se od stolu, rychle jsem sebou cuknul a oto\u010dil se. Lekl jsem se, z n\u011bjak\u00e9ho nepochopiteln\u00e9ho d\u016fvodu jsem necht\u011bl, aby vid\u011bl, jak se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m. Po chv\u00edli p\u0159i\u0161la serv\u00edrka a mile mi p\u0159edala jak\u00fdsi not\u00fdsek, kter\u00fd mi pr\u00fd pos\u00edl\u00e1 velmi pohledn\u00fd mlad\u00edk sed\u00edc\u00ed tamhle u stolu. \u0160okovan\u011b jsem se oto\u010dil, ale \u010cern\u00fd And\u011bl u\u017e tam nebyl. Zklaman\u011b jsem vzal not\u00fdsek do prst\u016f a otev\u0159el jej na prvn\u00ed str\u00e1nce. \u0160okovan\u011b jsem napr\u00e1zdno zaklapal pusou. Musel jsem v tu chv\u00edli vypadat opravdu vtipn\u011b, ale bylo mi to jedno. V ten moment m\u011b zamrzelo je\u0161t\u011b v\u00edce, \u017ee \u010cern\u00fd And\u011bl u\u017e ode\u0161el. Kdy\u017e jsem ot\u00e1\u010del dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed str\u00e1nky, m\u016fj \u00fadiv rostl a m\u011bnil se skoro a\u017e ve zd\u011b\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Na ka\u017ed\u00e9 str\u00e1nce byl m\u016fj obli\u010dej, m\u011bl jsem jemn\u011b pootev\u0159en\u00e9 rty, vlasy spu\u0161t\u011bn\u00e9 pod\u00e9l tv\u00e1\u0159\u00ed, a nebyl jsem namalovan\u00fd ani mali\u010dko, co\u017e se stalo dnes opravdu poprv\u00e9. O to v\u00edc m\u011b to \u0161okovalo, proto\u017ee jsme se dnes v\u016fbec nest\u0159etli pohledy. Po chv\u00edli jsem pochopil, o co m\u011blo j\u00edt, na ka\u017ed\u00e9m obr\u00e1zku jsem m\u011bl jin\u00e9 o\u010di, jinak jsem se d\u00edval a v ten moment mi do\u0161lo, \u017ee moje o\u010di na obr\u00e1zku \u0161ly p\u0159esn\u011b podle toho, jak jsem jej dnes sledoval. Jak m\u011b ale mohl vid\u011bt?! Byl oto\u010den\u00fd z\u00e1dy ke mn\u011b, jak mohl nakreslit n\u011bco tak\u2026 identick\u00e9ho? Jak mohl vid\u011bt, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m? Ten den jsem se rozhodl, \u017ee tomu cel\u00e9mu p\u0159ijdu na kloub.<\/p>\n

Bohu\u017eel, \u0161t\u011bst\u00ed mi nep\u0159\u00e1lo. I kdy\u017e jsem ihned po pr\u00e1ci chod\u00edval do baru, nikdy tam nebyl, v\u017edycky mi ale od n\u011bj barman dal n\u011bjak\u00fd obr\u00e1zek. A v\u017edycky jsem byl na obr\u00e1zku j\u00e1, nakreslen\u00fd v tom moment\u011b, kdy jsem koukal na sv\u016fj dal\u0161\u00ed obr\u00e1zek. Jako kdyby byl v\u0161ude okolo, jako kdyby byl neviditeln\u00fd, vid\u011bl do budoucnosti.<\/p>\n

V\u016fbec mi to ne\u0161lo na mozek, co ode m\u011b ten kluk chce, co mi chce \u0159\u00edct? Co se v n\u011bm skr\u00fdv\u00e1 za bytost? Je snad m\u016fj str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl? Je snad opravdu m\u00fdm \u010dern\u00fdm and\u011blem? Od toho dne, co jsem dostal not\u00fdsek, se mi op\u011bt za\u010dalo da\u0159it. Dostal jsem nab\u00eddku k pr\u00e1ci ve firm\u011b, kter\u00e1 byla nejv\u011bt\u0161\u00edm konkurentem firmy, kde jsem pracoval p\u0159edt\u00edm, dostal jsem nov\u00fd slu\u017eebn\u00ed byt, auto a m\u016fj \u017eivot se za\u010dal dost\u00e1vat do norm\u00e1lu. S ka\u017ed\u00fdm obr\u00e1zkem, kter\u00fd p\u0159ib\u00fdval do m\u00e9 sb\u00edrky, se mi v \u017eivot\u011b da\u0159ilo. S ka\u017ed\u00fdm obr\u00e1zkem, kter\u00fd jsem m\u011bl ve sv\u00e9 sb\u00edrce, jsem tou\u017eil toho kluka poznat, co je za\u010d? Ka\u017ed\u00fd obr\u00e1zek jsem skoro a\u017e zamilovan\u011b p\u0159itiskl ke sv\u00e9 hrudi. V\u0161echny jsem si poctiv\u011b schov\u00e1val, proto\u017ee jsem se b\u00e1l, \u017ee kdyby se by\u0165 jen jeden ztratil, p\u0159i\u0161el bych op\u011bt o v\u0161echno. V\u0161echny ty obr\u00e1zky mi za\u010daly p\u0159ipom\u00ednat, jak zl\u00fd a \u0161patn\u00fd \u010dlov\u011bk jsem byl p\u0159edt\u00edm, jak zl\u00fd a namy\u0161len\u00fd jsem byl, pohrdal jsem v\u0161\u00edm, co nebylo na moj\u00ed \u00farovni. P\u0159i\u0161lo mi to jako r\u00e1na osudu, jako trest, a pot\u00e9 dar za napraven\u00ed. Proto\u017ee j\u00e1 se opravdu napravil. Sice jsem byl velk\u00fd samot\u00e1\u0159, ale rozhodn\u011b jsem se c\u00edtil jako jin\u00e1 osoba. Lep\u0161\u00ed. Pom\u00e1hal jsem sousedce odn\u00e9st n\u00e1kup do schod\u016f a celkov\u011b takov\u00e9 mal\u00e9 malichernosti, kter\u00e9 mi pak d\u00e1valy pocit, \u017ee jsem dobr\u00fd. V\u0161echno to byla z\u00e1sluha And\u011bla. Kdy\u017e jsem do sv\u00e9ho nov\u00e9ho bytu p\u0159est\u011bhoval i tu posledn\u00ed pono\u017eku, vyt\u00e1hl jsem si sv\u00e9 pe\u010dliv\u011b st\u0159e\u017een\u00e9 obr\u00e1zky a v\u0161echny je vyskl\u00e1dal tak, jak \u0161ly za sebou.<\/p>\n

Vid\u011bl jsem tu trosku, jak\u00e1 ze m\u011b byla, tu z\u00e1\u0161\u0165 a zlost na v\u0161echno ve sv\u00fdch o\u010d\u00edch, pozd\u011bji ale mizela a v m\u00fdch o\u010d\u00edch se dokonce objevovala l\u00e1ska. L\u00e1ska k nezn\u00e1mu, k nejistot\u011b. Z trosky se pomalu st\u00e1vala op\u011bt vesel\u00e1, nicm\u00e9n\u011b ne py\u0161n\u00e1 osoba. M\u011bl jsem z toho radost, c\u00edtil jsem se toti\u017e skv\u011ble, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to tak je\u0161t\u011b ned\u00e1vno nebylo. Na ka\u017ed\u00fd obr\u00e1zek jsem si poctiv\u011b koupil r\u00e1me\u010dek a v\u0161echny si je vlastnoru\u010dn\u011b zar\u00e1me\u010dkoval a p\u0159ipevnil na ze\u010f. Ne proto, \u017ee bych natolik miloval svou tv\u00e1\u0159, ale proto, \u017ee se mi ty kresby l\u00edbily jako takov\u00e9, ten styl a ta du\u0161e, kterou jim \u010cern\u00fd And\u011bl d\u00e1val. Tak\u00e9 proto, \u017ee to byly obr\u00e1zky od n\u011bj. P\u0159ipom\u00ednalo mi to, \u017ee u\u017e nechci b\u00fdt takov\u00fd, jak\u00fd jsem b\u00fdval kdysi, dr\u017eelo m\u011b to nohama na zemi a s nosem p\u011bkn\u011b dole, necht\u011bl jsem, aby mi do n\u011bj znova napr\u0161elo.<\/p>\n

V\u00edce ne\u017e p\u016fl roku po tom, co jsem dostal not\u00fdsek, p\u0159i\u0161el den, kdy pro m\u011b barman u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed obr\u00e1zek nem\u011bl. M\u016fj sv\u011bt se najednou rozpadnul na mal\u00e9 st\u0159\u00edpky. P\u0159ijdu o svoji motivaci k tomu, abych se nepropadl zp\u011bt do t\u00e9 propasti p\u00fdchy?<\/div>\n

Smutn\u00fd, se sv\u011b\u0161enou hlavou, jsem se odebral rovnou dom\u016f. Opustil m\u011b snad u\u017e i m\u016fj \u010cern\u00fd And\u011bl? Ano, m\u011bl jsem \u00fasp\u011bch, pen\u00edze, ale na p\u0159\u00e1tele jsem si d\u00e1val velk\u00fd pozor, cht\u011bl jsem n\u011bjak\u00e9ho kamar\u00e1da, u kter\u00e9ho jsem si mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee m\u011b neopust\u00ed, a on by tot\u00e9\u017e vy\u017eadoval ode m\u011b. Jedin\u00e1 moje jistota byly jeho o\u010di zap\u00edchnut\u00e9 do m\u00fdch zad, a jeho obr\u00e1zky, kter\u00e9 ze m\u011b d\u011blaly lep\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

„Nad \u010d\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, Bille?“ zaslechl jsem hlubok\u00fd hlas. Hladil, hr\u00e1l, mrazil i dral k\u016f\u017ei na kost. Leknut\u00edm jsem sebou trhnul. Rychle jsem zvedl hlavu a ve st\u00ednu vchodu do domu jsem zahl\u00eddl postavu v dlouh\u00e9m pl\u00e1\u0161ti, m\u011bl vysok\u00e9 boty, to jsem vid\u011bl, a taky jsem vid\u011bl, \u017ee m\u011bl kapuci, to bylo cel\u00e9. St\u00edn v chab\u00e9m sv\u011btle pouli\u010dn\u00edch lamp mi nedovolil rozeznat v\u00edce. Ale ten pocit, co mi d\u00e1val jeho pohled, jsem znal snad l\u00e9pe ne\u017e sebe sam\u00e9ho. And\u011bl.<\/div>\n

„Nemus\u00ed\u0161 nic \u0159\u00edkat, v\u00edm to.“ Jeho hlas se usm\u00e1l a moje srdce t\u00e1lo. Byl tak\u2026 ani popsat jsem ho neum\u011bl.<\/div>\n
„A- and\u011bl.“ \u0160eptnul jsem konsternovan\u011b, ale And\u011bl se zasm\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edce. Byl to zvoniv\u00fd up\u0159\u00edmn\u00fd sm\u00edch od srdce.<\/p>\n

H\u0159\u00e1lo m\u011b z toho, a z\u00e1rove\u0148 mrazilo.<\/div>\n

„Jak\u00fd and\u011bl, pros\u00edm tebe.“ Vystoupil ze tmy. Zastavil se mi dech. M\u011bl jsem chu\u0165 se rozbre\u010det \u0161t\u011bst\u00edm a padnout mu k noh\u00e1m s m\u00fdmi velk\u00fdmi d\u00edky.<\/div>\n
„Za- zachra\u0148uje\u0161 m\u011b od propasti.“ Po\u0161eptal jsem zara\u017een\u011b. Koukal jsem na n\u011bj jako na svat\u00fd obr\u00e1zek. Nevid\u011bl jsem mu do tv\u00e1\u0159e, ale moc jsem si p\u0159\u00e1l mu do tv\u00e1\u0159e vid\u011bt. Skoro jako kdyby na tom z\u00e1visel m\u016fj \u017eivot!<\/div>\n
„Sm- uhm- sm\u00edm?“ po\u0161eptal jsem a postava naproti mn\u011b sotva znateln\u011b p\u0159ik\u00fdvla. P\u0159ipadal mi jako p\u0159\u00edzrak, kter\u00fd se zrodil ze tmy, aby p\u0159inesl sv\u011btlo do m\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 b\u00e1zliv\u011b jsem nat\u00e1hl ruce – byl to snad prvn\u00ed mu\u017e, kter\u00fd byl t\u00e9m\u011b\u0159 vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1 – a se v\u0161\u00ed opatrnost\u00ed st\u00e1hl kapuci. O krok jsem ustoupil a zalapal po dechu. Z bl\u00edzka vypadal mnohem\u2026 jinak ne\u017e z v\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1lky.<\/div>\n

„Copak, jsi \u0161okov\u00e1n?“ zamru\u010del a vzal m\u011b za ruku. Jeho stisk byl pevn\u00fd, prsty m\u011bkk\u00e9, ale hrub\u00e9, dla\u0148 ledov\u00e1 a\u017e p\u00e1lila. Tro\u0161ku vyd\u011b\u0161en\u011b jsem vyjekl. Jeho o\u010di byly t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dern\u00e9, \u010dern\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed celou jeho tajemnost je\u0161t\u011b v\u00edce podtrhovalo. B\u00edla ple\u0165 snad z\u00e1\u0159ila i ve tm\u011b a pln\u00e9 rty zdobilo p\u00e1r piercing\u016f. „\u010cek\u00e1 t\u011b posledn\u00ed zkou\u0161ka, Bille, posledn\u00ed a nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed zkou\u0161ka.“ \u0158ekl a mou ruku pustil. T\u00e9m\u011b\u0159 l\u00e1skypln\u011b jsem ji nat\u00e1hl a prsty se dotknul porcel\u00e1nov\u00e9 pleti. Byla tepl\u00e1 a p\u0159\u00edjemn\u00e1, jemn\u00e1, p\u0159itom mu\u017en\u00e1.<\/div>\n
„Kdo jsi?“ po\u0161eptal jsem, ale odpov\u011bdi se mi nedostalo.<\/div>\n
„Nepozve\u0161 sv\u00e9ho And\u011bla d\u00e1l?“ m\u00e1vnul rukou sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm a j\u00e1 si uv\u011bdomil, \u017ee jsem asi na n\u011bj z\u00edral jako poleno. Musel jsem vypadat dost sm\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Oh, jo jasn\u011b.“ P\u0159ik\u00fdvl jsem a za\u010dal v ta\u0161ce hledat kl\u00ed\u010de.<\/p>\n

Nesm\u011ble jsem vkro\u010dil za And\u011blem do sv\u00e9ho bytu. Zaslechl jsem obdivn\u00e9 p\u00edsknut\u00ed. Odlo\u017eil jsem kl\u00ed\u010de, zul se, odlo\u017eil ta\u0161ku a na konci toho v\u0161eho zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n

„Luxus, pane\u010dku,“ p\u0159ik\u00fdvl uznale. Trapn\u011b jsem se podrbal ve vlasech.<\/div>\n
„Jo, d\u011bkuju.“ Do\u0161el jsem a\u017e za jeho z\u00e1da, sledoval sv\u00e9 vlastn\u00ed obr\u00e1zky. „J\u00e1\u2026 nalepil jsem je sem, proto\u017ee mi p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed to, jak\u00fd jsem byl p\u0159edt\u00edm, a to rozhodn\u011b nechci.“<\/div>\n
„Tak\u017ee sis to uv\u011bdomil?“ obr\u00e1til se ke mn\u011b a jeho \u010dern\u00e9 o\u010di m\u011b zase za\u010daly rentgenovat. Zp\u016fsobovalo mi to mot\u00fdlkov\u00e9 v\u00fdbuchy v b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
Zahanben\u011b jsem sklopil zrak a p\u0159ik\u00fdvl. Uc\u00edtil jsem And\u011blovy prsty na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, za bradu mi zvednul hlavu.<\/div>\n
„Mohl bych v\u011bd\u011bt, kdo jsi?“ zeptal jsem se pokorn\u011b. Pokoru, tu ve mn\u011b snad nikdy nikdo nedok\u00e1zal probudit. V\u017edy jsem \u0161el tvrd\u011b hlavou proti zdi, \u0161el p\u0159es mrtvoly jen za t\u00edm, co jsem cht\u011bl j\u00e1, na ostatn\u00ed jsem ka\u0161lal. And\u011bl se z\u010distajasna odt\u00e1hl. Ode\u0161el do kuchyn\u011b a z lednice vyt\u00e1hl lahev \u010derven\u00e9ho v\u00edna.<\/div>\n
„Kdy\u017e ti to \u0159eknu, stejn\u011b mi nebude\u0161 v\u011b\u0159it.“ \u0158ekl a do dvou sklenek nalil po tro\u0161ce. S\u00e1m si jednu vzal a napil se.<\/div>\n
„Na tom nesejde. Chci v\u011bd\u011bt, kdo m\u011b zachr\u00e1nil.“ Pod\u00edval jsem se na n\u011bj smutn\u011b. „Jsi and\u011bl, \u017ee?“ byl jsem o tom p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd. On v\u0161ak zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Jmenuji se Yu, Yu Phoenix a nemysl\u00edm si, \u017ee bys m\u011b kdy p\u0159edt\u00edm v \u017eivot\u011b potkal. I kdybys m\u011b potkal, nevid\u011bl bys m\u011b, proto\u017ee jsi m\u011b vid\u011bt necht\u011bl.“ Za\u010dal, a nakonec vzal i druhou sklenku a vrazil mi ji do rukou. \u010cekal, dokud se s\u00e1m nenapiju. „Nejsem v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd and\u011bl, ale nem\u00e1m k n\u011bmu daleko. \u0158\u00edkaj\u00ed mi Spasitel. Napravuju zatracen\u00e9 du\u0161e, kter\u00e9 nejsou nenapraviteln\u00e9. Ty jsi byl jeden z toho m\u00e1la du\u0161\u00ed, kter\u00e9 v sob\u011b m\u011bly dobro, jen o n\u011bm nev\u011bd\u011bly. Proto sis m\u011b dok\u00e1zal p\u0159ivolat.“ \u0158ekl stru\u010dn\u011b. Ne, \u017ee by mi toho moc prozradil.<\/div>\n
„P\u0159ivolat? Jak p\u0159ivolat?“<\/div>\n
„To nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, d\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee jsem tu a \u017ee t\u011b m\u00e1m podrobit posledn\u00ed zkou\u0161ce.“<\/div>\n
„Jak\u00e9 zkou\u0161ce?“ m\u011bl jsem tolik ot\u00e1zek, ale na \u017e\u00e1dnou se mi nedostala odpov\u011b\u010f. Yu op\u011bt p\u0159ejel pohledem po v\u0161ech obr\u00e1zc\u00edch a znovu se napil. N\u011bco mi \u0159\u00edkalo, \u017ee chce, abych se napil taky, a tak jsem to ud\u011blal.<\/p>\n

„Na to bude\u0161 muset p\u0159ij\u00edt s\u00e1m, proto je ta zkou\u0161ka tak t\u011b\u017ek\u00e1. M\u00e1lokdo ji dok\u00e1\u017ee slo\u017eit. Za ta l\u00e9ta, co jsem Spasitelem, se mi poda\u0159ilo napravit jen jednoho smrteln\u00edka natolik, aby tou zkou\u0161kou dok\u00e1zal proj\u00edt. Ale j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee ty ji zvl\u00e1dne\u0161.“ Usm\u00e1l se na m\u011b.<\/div>\n

„A co se stane, kdy\u017e tu zkou\u0161ku neslo\u017e\u00edm?“<\/div>\n
„Tv\u00e1 du\u0161e upadne do zapomn\u011bn\u00ed. Peklo o \u010dist\u00e9 du\u0161e z\u00e1jem nem\u00e1 a nebe t\u011b tak\u00e9 nep\u0159ijme d\u00edky neslo\u017een\u00e9 zkou\u0161ce.“ Zalapal jsem po dechu.<\/div>\n
„To jako znamen\u00e1\u2026“<\/div>\n
„\u017de tv\u00e1 du\u0161e bude bloudit prostorem, nebude\u0161 ani \u017e\u00edt, nebude\u0161 ani mrtv\u00fd. Nav\u011bky uv\u011bzn\u011bn v \u010dasoprostoru, bez n\u00e1roku na znovuzrozen\u00ed.“<\/div>\n
„Yu, ty si ze m\u011b utahuje\u0161.“ Zabrblal jsem. Necht\u011blo se mi tomu v\u011b\u0159it, ale m\u016fj and\u011bl by m\u011b p\u0159eci nezklamal.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti d\u00e1t jen jednu jedinou radu.“ Zamru\u010del a podrbal se za krkem. V tu chv\u00edli mi vypadla sklenka z ruky a rozt\u0159\u00ed\u0161tila se o parkety. N\u011bco m\u011b k n\u011bmu t\u00e1hlo, musel jsem to ud\u011blat.<\/p>\n

Moje ruce se ovinuly kolem Yuova krku a za\u010dal jsem l\u00edbat jeho \u010delist. Polil m\u011b mr\u00e1z, kdy\u017e jsem uc\u00edtil jeho velk\u00e9 dlan\u011b na sv\u00fdch boc\u00edch.<\/p>\n

„Kdy\u017e du\u0161e pad\u00e1 ke dnu,<\/div>\n

ti\u0161e ztr\u00e1c\u00ed se v nekone\u010dn\u00e9m temnu,<\/div>\n
zkou\u0161kou du\u0161i osvobod\u00ed\u0161,<\/div>\n
jen kdy\u017e se jej\u00edho srdce zmocn\u00ed\u0161.<\/p>\n

\u010clov\u011bka naprav od z\u00e1kladu,<\/div>\n

v\u0161echno vyplyne a\u017e p\u0159i z\u00e1padu.“<\/p>\n

Za\u010dal l\u00edn\u011b recitovat, nastavoval krk m\u00fdm horliv\u00fdm rt\u016fm. Jeho ruce za\u010daly putovat po cel\u00e9m m\u00e9m t\u011ble. Po boc\u00edch, na z\u00e1dech, na zade\u010dku. Najednou jsem ho c\u00edtil v\u0161ude kolem sebe.<\/p>\n

„Nad\u011bji vem, a pak mu ji vra\u0165,<\/div>\n

n\u00e1hle se z jeho \u017eivota ztra\u0165,<\/div>\n
srdce mu vem a u\u017e mu ho nevracej,<\/div>\n
jinak bude nav\u017edy zatracen.“<\/p>\n

Moje prsty se p\u0159esunuly ke knofl\u00edk\u016fm t\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 vesty, kter\u00e1 zv\u00fdraz\u0148ovala jeho pevn\u00e1 svalnat\u00e1 ramena.<\/div>\n

Odhalil jsem jeho hru\u010f a div jsem nezast\u00e9nal, ple\u0165 b\u00edl\u00e1 jako porcel\u00e1n proti m\u00fdm prst\u016fm doslova z\u00e1\u0159ila, p\u0159ejel jsem mu nehty po prsou. Byl hodn\u011b potetovan\u00fd, a to m\u011b dok\u00e1zalo opravdu zbavit ve\u0161ker\u00fdch z\u00e1bran. Jeho slova jsem p\u0159esto po\u0159\u00e1dn\u011b vn\u00edmal, byl jsem konsternovan\u00fd jeho t\u011blem, cht\u011bl jsem ho l\u00edbat a hladit, byl jsem vzru\u0161en\u00fd. Yu se nechal, nechal m\u011b si s n\u00edm d\u011blat, co chci.<\/p>\n

„\u010clov\u011bku radu milou dej,<\/div>\n

polibky od n\u011bj vy\u017e\u00e1dej,<\/div>\n
nech jej vzplanout ohn\u011bm v\u00e1\u0161n\u011b,<\/div>\n
touhu na n\u011bm vid\u00ed\u0161 jasn\u011b,<\/div>\n
trochu l\u00e1sky sv\u00e9 mu uka\u017e<\/div>\n
a pak jej nech si vybrat.“<\/p>\n

Dokon\u010dil ver\u0161e, v\u016fbec mi to ned\u00e1valo smysl, ale v tuhle chv\u00edli jsem cht\u011bl ud\u011blat p\u0159esn\u011b to, co posledn\u00ed ver\u0161e b\u00e1sn\u011b \u0159\u00edkaly. Chci uho\u0159et v tom \u017ehav\u00e9m ohni. Jakmile Yu dopov\u011bd\u011bl posledn\u00ed slova, p\u0159itiskly se jeho pln\u00e9 rty na ty moje a tvrd\u011b m\u011b pol\u00edbil. Zatla\u010dil na moje boky, a dokonce mysl\u00edm, \u017ee jsem pro\u0161el st\u0159epy ze sklenice, ale te\u010f mi to bylo jedno. Jakoby Yua posedlo n\u011bco, co m\u011b hrozn\u011b moc cht\u011blo dob\u00fdt, a mn\u011b se z toho cht\u011blo k\u0159i\u010det. Ani\u017e by se odd\u00e1lil od m\u00fdch rt\u016f, m\u011b popadl za l\u00edmec tri\u010dka. Co se s n\u00edm stalo d\u00e1l u\u017e nev\u00edm, sly\u0161el jsem jen zvuk podobn\u00fd trh\u00e1n\u00ed l\u00e1tky. Bylo mi to \u00fapln\u011b jedno. Jeho velk\u00e1 dla\u0148 p\u0159ejela po moj\u00ed hrudi a chytla m\u011b pod krkem. To m\u011b vzru\u0161ilo snad je\u0161t\u011b v\u00edce. Odt\u00e1hl m\u011b od sebe a j\u00e1 se natahoval je\u0161t\u011b pro dal\u0161\u00ed polibky. Prsty ale siln\u011b stiskly m\u00e9 hrdlo. Odt\u00e1hl m\u011b a prakticky m\u011b odhodil na postel, o kter\u00e9 ani nev\u00edm, kde se pode mnou vzala. N\u00e1sledn\u011b na to m\u011b p\u0159ilehl a op\u011bt se hladov\u011b vrhnul na m\u00e9 rty. Postel se pod n\u00e1mi zhoupla. Dlan\u011bmi jsem p\u0159ejel po t\u011bch pevn\u00fdch ramenou, a kone\u010dn\u011b st\u00e1hl jeho vesti\u010dku, moje prsty p\u0159ejely po boc\u00edch, a\u017e dokud se nedostaly k p\u00e1sku, kde jsem jej jemn\u011b ukazov\u00e1\u010dkem dr\u00e1\u017edil t\u011bsn\u011b nad lemem \u010douhaj\u00edc\u00edho pr\u00e1dla. C\u00edtil jsem, jak se Yuovo t\u011blo zachv\u011blo, sklonil hlavu a zt\u011b\u017eka vydechl. Vyu\u017eil jsem sv\u00e9ho okam\u017eiku a nat\u00e1hl krk, abych dos\u00e1hl rty op\u011bt na ten jeho.<\/p>\n

Jeho dla\u0148 p\u0159ist\u00e1la na m\u00e9m rameni a shodil m\u011b zp\u011bt do dek.<\/p>\n

Doslova jsem se nechal spalovat t\u011bma o\u010dima. Plameny m\u011b pohlcovaly a mn\u011b za\u010dalo b\u00fdt opravdu velk\u00e9 teplo.<\/p>\n

Zak\u0148oural jsem, kdy\u017e mi na opl\u00e1tku p\u0159ejel po krku jazykem on. Skous\u00e1val moj\u00ed k\u016f\u017ei a moje prsty za\u010daly pomalu ale jist\u011b rozep\u00ednat tu obrovitou sponu od p\u00e1sku.<\/div>\n

N\u00e1sledn\u011b jsme na\u0161i velmi \u017ehavou p\u0159edehru zbrzdili. Pot\u00e9, co jsme se navz\u00e1jem vyprostili z kalhot, jsem se op\u011bt nechal p\u0159ilehnout, a jen tak jsem jej nech\u00e1val se rozkrokem ot\u00edrat o ten m\u016fj. Nohy jsem m\u011bl slab\u011b pokr\u010den\u00e9 vedle jeho boku, prsty obou rukou m\u011bl pevn\u011b propleten\u00e9 s t\u011bmi m\u00fdmi, dr\u017eel mi je za hlavou. L\u00edbal m\u011b v\u00e1\u0161niv\u011b, c\u00edtil jsem jeho dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a v\u0161echno m\u011b omamovalo, cel\u00e1 jeho existence, byl jako z poh\u00e1dky, jako spln\u011bn\u00fd sen. P\u0159edstava o ide\u00e1ln\u00edm mu\u017ei.<\/div>\n
„Yu, \u0159ekni, \u017ee to nen\u00ed naposledy, co se vid\u00edme.“ T\u00e9m\u011b\u0159 jsem vzlyknul, necht\u011bl jsem o takov\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 z\u00e1\u017eitky p\u0159ij\u00edt, necht\u011bl jsem p\u0159ij\u00edt o sv\u00e9ho Spasitele. U\u017e nikdy. P\u0159ipadal jsem si, jako kdybych u\u017e nem\u011bl b\u00fdt nikdy \u0161\u0165astn\u00fd, kdyby mi ode\u0161el. Yu ale ml\u010del a rozhodl se podrobit m\u011b mal\u00e9mu mu\u010den\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e se jeho jazyk prvn\u011b dotkl m\u00e9ho penisu, musel jsem se opravdu hodn\u011b dr\u017eet, abych se boky nesna\u017eil dostat do toho tepl\u00e9ho vlhka.<\/div>\n
„Yuuuu\u2026“ zak\u0148u\u010del jsem a co nejjemn\u011bji pohladil jeho \u010dern\u00e9 vlasy. Velk\u00e9 svalnat\u00e9 pa\u017ee m\u011b dr\u017eely za boky a j\u00e1 se ztr\u00e1cel v ext\u00e1zi. Kdy\u017e jsem opravdu c\u00edtil, \u017ee v\u00edc u\u017e bych nesnesl, jemn\u011b jsem jej zastavil.<\/div>\n
„Te\u010f ty,“ po\u0161eptal jsem a s\u00e1m jsem rozt\u00e1hl nohy, aby ke mn\u011b mohl. „Chci, aby sis to u\u017eil i ty.“ Zamrousk\u00e1m, m\u00e1m strach, \u017ee mi odejde, a tak jsem v sob\u011b posb\u00edral ve\u0161kerou pokoru, kterou jsem na\u0161el, a prakticky jsem jej nechal si d\u011blat se mnou, co chce.<\/p>\n

Pousm\u00e1l se a pomalu do m\u011b pronikl prsty. V pe\u0159in\u00e1ch jsem se zavrt\u011bl jako mal\u00e9 h\u00e1d\u011b, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b n\u011bkdo vyru\u0161il z odpo\u010dinku. Nat\u00e1hl jsem krk a k\u0148u\u010div\u011b vzdychnul. Uc\u00edtil jsem ty jeho zoubky, jak m\u011b dr\u00e1\u017edily na krku, nemohl jsem odolat st\u00e9n\u00e1n\u00ed, musel jsem se projevit.<\/p>\n

Stahoval jsem se kolem jeho prstu, necht\u011bl jsem ho moc do sebe pou\u0161t\u011bt, moje t\u011blo ne a ne se uvolnit.<\/div>\n

„Billy,“ po\u0161eptal po chv\u00edli. Bylo to snad poprv\u00e9, co za celou dobu promluvil.<\/div>\n
„Yu\u2026“ vydechl jsem na opl\u00e1tku a uvolnil se zrovna v moment\u011b, kdy Yuovy prsty byly na cest\u011b k moj\u00ed prostat\u011b. Siln\u011b jsem se prohnul a sv\u016fj vstup dost znateln\u011b otev\u0159el. M\u00e1lokomu dovol\u00edm tohle d\u011blat, ale Yuovi z n\u011bjak\u00fdch nezi\u0161tn\u00fdch d\u016fvod\u016f v\u011b\u0159\u00edm. Ub\u011bhlo p\u00e1r vte\u0159in, kter\u00e9 mn\u011b osobn\u011b p\u0159i\u0161ly jako dny, m\u011bs\u00edce, roky. Jen jsem le\u017eel na posteli s prsty zabo\u0159en\u00fdmi v prost\u011bradle, o\u010di zav\u0159en\u00e9 a jen jsem poslu\u0161n\u011b \u010dekal, co se mnou Yu hodl\u00e1 d\u011blat.<\/p>\n

C\u00edtil jsem tupou bolest proch\u00e1zej\u00edc\u00ed cel\u00fdm m\u00fdm t\u011blem. Cpal se do m\u011b tak siln\u011b, \u017ee jsem opravdu myslel, \u017ee m\u011b roztrhne na kousky. Neopov\u00e1\u017eil jsem se ani ceknout, bylo to ze strachu, \u017ee by ode\u0161el.<\/p>\n

Uc\u00edtil jsem polibek na nose, otev\u0159el jsem v\u00ed\u010dka, zpod kter\u00fdch jsem tak propustil slan\u00e9 pot\u016f\u010dky.<\/div>\n

„Bol\u00ed t\u011b to? M\u00e1m p\u0159estat?“<\/div>\n
„NE!“ vyjekl jsem a dlan\u011b mu polo\u017eil na pa\u017ee, o kter\u00e9 se op\u0159el pod m\u00fdma rukama. „Chci to.“ Do\u0159eknu hned a rychle si ot\u0159u slzy, nem\u00e1 to v\u0161ak sebemen\u0161\u00ed smysl, hrnou se dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, v\u011bt\u0161\u00ed a bolestn\u011bj\u0161\u00ed. Yu\u016fv penis ve mn\u011b mi zp\u016fsobuje doslova muka. Sna\u017e\u00edm se uvolnit, ale i kdy\u017e jsem absolutn\u011b uvoln\u011bn\u00fd, tak to st\u00e1le bol\u00ed a \u017e\u00e1dn\u00e1 \u00faleva nep\u0159ich\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159estanu.“ \u0158ekne Yu, ale j\u00e1 ho za krk p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b. Nechci, aby toho nechal. U\u017e jenom proto, \u017ee je vzru\u0161en\u00fd on s\u00e1m.<\/div>\n
„Ne, bu\u010f ve mn\u011b, pros\u00edm, ud\u011blej se do m\u011b.“ Zak\u0148our\u00e1m.<\/div>\n
„Ale m\u00e1\u0161 bolesti.“ Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Mn\u011b, mn\u011b to nevad\u00ed, j\u00e1 bych si p\u0159\u00e1l, aby sis to u\u017eil hlavn\u011b ty.“ \u0160eptnu uzou\u010dk\u00fdm hl\u00e1skem a pohlad\u00edm jej po zpocen\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Yu m\u011b na\u0161t\u011bst\u00ed pol\u00edb\u00ed na uklidn\u011bn\u00ed a za\u010dne se pomalu pohybovat. C\u00edt\u00edm, jak k\u016f\u017ee v okol\u00ed m\u00e9ho vstupu doslova prask\u00e1, c\u00edt\u00edm, jak to \u0161t\u00edpe a p\u00e1l\u00ed, i kdy\u017e lubrikant zajist\u00e9 pou\u017eil, sly\u0161el jsem lupnout v\u00ed\u010dko. I kdy\u017e rozhodn\u011b nev\u00edm, kde ho vzal, ale to je te\u010f vedlej\u0161\u00ed. Polo\u017eil hlavu na moje rameno a za\u010dal mi pravideln\u011b oddychovat a st\u00e9nat do ucha.<\/p>\n

Do o\u010d\u00ed se mi hrnulo \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc slz, ale vzlyky jsem dusil v sob\u011b. Cel\u00e9 tohle mi zp\u016fsobovalo muka jako nikdy nic. \u00daleva se nedostavovala, p\u0159esto jsem si nep\u0159\u00e1l, aby byl konec. Trp\u011bl jsem jako pes, ale stejn\u011b jsem od sebe Yua neodstr\u010dil, naopak, omotal jsem nohy kolem jeho bok\u016f a patami ho tla\u010dil hloub\u011bji do sebe, nehty jsem mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po ramenou a z\u00e1dech a sna\u017eil se alespo\u0148 n\u011bjak vzru\u0161en\u011b k\u0148ourat, aby si to u\u017eil. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se nap\u0159\u00edmil a svoje pohyby zrychlil a rozhodn\u011b p\u0159itvrdil v dora\u017een\u00ed do m\u00fdch \u00fatrob.<\/p>\n

V\u0161echno to, co se d\u011blo, m\u011b nutilo k\u0159i\u010det, bohu\u017eel ne slast\u00ed, ale vypadalo to, \u017ee Yuimu je to na\u0161t\u011bst\u00ed jedno. Tolik jsem mu to necht\u011bl zkazit. Cht\u011bl jsem mu d\u00e1t v\u0161echno, co jsem m\u011bl, za to, co pro m\u011b ud\u011blal. P\u0159\u00e1l jsem si um\u0159\u00edt bolest\u00ed, ale na druhou stranu jsem si p\u0159\u00e1l tohle za\u017e\u00edvat neust\u00e1le, donekone\u010dna. Byl jsem spojen\u00fd se sv\u00fdm Spasitelem, co mohlo b\u00fdt kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e to?<\/div>\n

„Yuuu\u2026“ zast\u00e9nal jsem bolestn\u011b, p\u0159esto jsem mu nedovolil se odd\u00e1lit. Moje z\u00e1da se proh\u00fdbala v \u017ealostn\u00fdch k\u0159e\u010d\u00edch, p\u0159ipadal jsem se jako ovl\u00e1dnut\u00fd \u010f\u00e1blem.<\/p>\n

Yuova ruka vzala moj\u00ed nohu pod kolenem a v\u00edce mi ji p\u0159itiskl k hrudi. Nech\u00e1pal jsem, PRO\u010c se st\u00e1le nedostavuje ten pocit \u00falevy, ten pocit slasti. Jako by neexistoval.<\/p>\n

Na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e to netrvalo dlouho a Yukiho hlubok\u00e9 steny se za\u010daly zkracovat a jeho pohyby se staly je\u0161t\u011b o n\u011bco prud\u0161\u00edmi. Tu\u0161il jsem, \u017ee brzy bude konec, na jednu stranu jsem necht\u011bl, ale moje t\u011blo k\u0159i\u010delo KONE\u010cN\u011a. Zoufalstv\u00ed prot\u00ednalo m\u00e9 t\u011blo a j\u00e1 u\u017e tou\u017eil po konci. Kdybych ov\u0161em v\u011bd\u011bl, jak\u00e1 muka budou n\u00e1sledovat, rad\u0161i bych do konce \u017eivota sn\u00e1\u0161el tohle.<\/div>\n

Yu se propnul a j\u00e1 chv\u00edli \u0161okovan\u011b sledoval jeho svaly r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se pod ka\u017ed\u00fdm milimetrem porcel\u00e1nov\u00e9 k\u016f\u017ee. Na chv\u00edli m\u011b to odreagovalo od t\u011bch spaluj\u00edc\u00edch muk, co vyst\u0159elovaly bolestiv\u00e9 k\u0159e\u010de do cel\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Bille…“ vydechl mi do ucha a c\u00edtil jsem, jak se zastavil hluboko ve mn\u011b. Trp\u011bl jsem. Trp\u011bl jsem pro n\u011bj. Yuovy boky se op\u011bt rozpohybovaly, ale u\u017e trochu l\u00edn\u011b, posledn\u00ed jeho p\u0159\u00edraz byl ale t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm utrpen\u00edm, kter\u00e9 jsem kdy za\u017eil. C\u00edtil jsem, jak do m\u011b pronik\u00e1 jeho semeno, jak p\u00e1l\u00ed moje \u00fatroby, c\u00edtil jsem se, jako kdyby mi do zadku narval \u017ehav\u00e9 uhl\u00edky. Slzy se nekontrolovateln\u011b za\u010daly hrnout z m\u00fdch o\u010d\u00ed a moje svaly se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 stahovaly. Yu m\u011b ale pohladil po tv\u00e1\u0159i a vy\u0161el ze m\u011b. Hned jsem se sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka a sna\u017eil se uvolnit. P\u0159ipadal jsem si, jako kdybych se rozpou\u0161t\u011bl v kyselin\u011b. C\u00edtil jsem tu velkou p\u0159\u00edjemnou dla\u0148 na sv\u00e9m rameni, ti\u0161e jsem plakal, nic jsem mu nezazl\u00edval, p\u0159i\u0161lo mi to jako n\u011bjak\u00fd trest.<\/p>\n<\/div>\n
„Billy,“ po\u0161eptal a p\u0159itulil se k m\u00fdm z\u00e1d\u016fm. P\u0159ijal jsem to i p\u0159es to, \u017ee jsem se c\u00edtil nanejv\u00fd\u0161 zneu\u017eit\u00fd, nezazl\u00edval jsem mu to.<\/div>\n
„Yu…“ f\u0148uknul jsem a zkusil jsem si ot\u0159\u00edt slzy. Bylo to k ni\u010demu, po chv\u00edli moje tv\u00e1\u0159e byly zm\u00e1chan\u00e9 stejn\u011b. Ne-li v\u00edc. Yuovy siln\u00e9 pa\u017ee si m\u011b k sob\u011b tiskly, byl jsem mu vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee m\u011b dr\u017e\u00ed, \u017ee mi t\u00edm ukazuje, \u017ee mu nejsem lhostejn\u00fd.<\/div>\n
„Nikdy m\u011b to tolik nebolelo, v\u017edycky jsem se dok\u00e1zal uvolnit a dok\u00e1zal jsem zp\u016fsobit opravdu velkou slast,“ f\u0148uknul jsem. P\u0159ipadal jsem si jako b\u0159\u00eddil.<\/div>\n
„To nebyla tvoje vina, Bille, m\u00e9ho… m\u00e9ho partnera \u010di partnerku v\u017edycky stra\u0161n\u011b bolel prvn\u00ed sex,“ \u0159ekl velmi ti\u0161e, hlubok\u00fdm hlasem. „Tohle je takov\u00fd m\u016fj \u00fad\u011bl, v\u00ed\u0161, od t\u00e9 doby, co jsem spasitelem, p\u0159in\u00e1\u0161\u00edm bolest v t\u011bch nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edch chv\u00edl\u00edch, a nad\u011bji, kdy\u017e u\u017e nev\u00ed\u0161, kudy kam. Tohle byl jeden z projev\u016f, v\u00ed\u0161,“ \u0161eptal st\u00e1le a oto\u010dil si m\u011b k sob\u011b.
„Tak\u017ee, kdybychom se milovali podruh\u00e9, tak… by to tolik nebolelo?“ zeptal jsem se s nad\u011bj\u00ed v hlase, ale Yu k m\u00e9mu smutku zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Nev\u00edm, ona, v\u011bt\u0161ina to v\u017edycky ihned stopla, kdy\u017e zjistila, jak moc velkou bolest by m\u011bla p\u0159i sexu podstoupit. Tud\u00ed\u017e jsem nikdy ani nedos\u00e1hl plnohodnotn\u00e9ho orgasmu,“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Jsi jedin\u00fd, kdo v\u00edce myslel na m\u011b a ne na svoje utrpen\u00ed, Billy,“ po\u0161eptal mi velmi m\u011bkce, ale nanejv\u00fd\u0161 tajemn\u011b. Stydliv\u011b jsem sklopil o\u010di.<\/p>\n

„Tak\u017ee nev\u00ed\u0161, zda by to bolelo i podruh\u00e9,“ broukl jsem a tv\u00e1\u0159 v\u00edce p\u0159itiskl k jeho velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 dlani.<\/div>\n

„Nev\u00edm,“ pol\u00edbil m\u011b na nos. V\u016fbec netu\u0161\u00edm, kde se v cel\u00e9 t\u00e9hle chv\u00edli vzala ta romantika a jemnost. P\u0159ikryl n\u00e1s a mn\u011b se zacht\u011blo sp\u00e1nku. Jen\u017ee mi n\u011bco \u0159\u00edkalo, \u017ee kdy\u017e usnu, on u\u017e tu r\u00e1no nebude. Lehl jsem si na z\u00e1da a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. On mi polo\u017eil hlavu na b\u0159icho a nechal m\u011b v\u00edskat jeho roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9 vlasy.<\/div>\n
„P\u0159ijde mi, jako kdybys mi cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Chci ti n\u011bco \u0159\u00edct,“ oto\u010dil hlavu a pod\u00edval se na m\u011b. Posadil se.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, mus\u00edm se t\u011b te\u010f na n\u011bco zeptat a pot\u0159ebuji, abys odpov\u011bd\u011bl od srdce. Tak, jak to doopravdy c\u00edt\u00ed\u0161, i kdyby tvoje odpov\u011b\u010f byla sebehnusn\u011bj\u0161\u00ed. Je to opravdu d\u016fle\u017eit\u00e9, ano?“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnul jsem a posadil se naproti n\u011bmu. Syknul jsem, proto\u017ee m\u016fj zade\u010dek m\u011b opravdu je\u0161t\u011b bolel.<\/div>\n
„Tak\u017ee, kdybych ti \u0159ekl, \u017ee ti m\u016f\u017eu vr\u00e1tit tv\u016fj star\u00fd \u017eivot, pen\u00edze, sl\u00e1vu, \u00fasp\u011bch, luxus, \u017ee by ti na tohle \u0161patn\u00e9 obdob\u00ed nezbyla jedin\u00e1 vzpom\u00ednka, \u017ee bych nav\u017edy ode\u0161el z tv\u00e9ho \u017eivota, u\u017e bys m\u011b nikdy nemusel vid\u011bt nebo naopak, kdybych t\u011b o v\u0161echno p\u0159ipravil, kdybych ti sebral i \u0161ance na lep\u0161\u00ed \u017eivot s t\u00edm, \u017ee bys m\u011bl velkou p\u0159\u00edle\u017eitost m\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkdy v \u017eivot\u011b vid\u011bt, a dokonce se mnou b\u00fdt, milovat se, co by sis vybral?“ kouknul mi hluboko do o\u010d\u00ed. \u0160okovan\u011b jsem jej sledoval, co je tohle za debiln\u00ed ot\u00e1zku, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee bych se nikdy nevzdal toho, co doslova pot\u0159ebuji ke sv\u00e9mu \u017eivotu!<\/p>\n

„Yu, co je to za hloup\u00e9 ot\u00e1zky?!“ \u0159ekl jsem tro\u0161ku \u0161okovan\u011b a na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n

„Je to d\u016fle\u017eit\u00e9, Bille, chci, abys mi na tuhle ot\u00e1zku dal odpov\u011b\u010f,“ promnul jsem si obli\u010dej v dlan\u00edch.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee bych cht\u011bl tak tro\u0161ku vr\u00e1tit sv\u016fj star\u00fd \u017eivot, ale rozhodn\u011b ho nechci tolik, jako b\u00fdt s tebou. Klidn\u011b bych p\u0159i\u0161el o v\u0161echno, jen abych mohl b\u00fdt s tebou. I kdyby m\u011b to m\u011blo st\u00e1t v\u0161echno a m\u011bl trp\u011bt cel\u00fd \u017eivot,“ \u0159ekl jsem nakonec a v tu chv\u00edli m\u011b zalilo ostr\u00e9 b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo.<\/p>\n

***<\/p>\n

Probral jsem se do dal\u0161\u00edho studen\u00e9ho r\u00e1na, byla mi zima a p\u0159ipadal jsem si odporn\u00fd. Ostatn\u011b u\u017e dlouho si tak p\u0159ipad\u00e1m. Po tom, co jsem p\u0159i\u0161el o pr\u00e1ci, tak jsem sv\u016fj spl\u00edn za\u010dal \u0159e\u0161it alkoholem, skon\u010dil jsem jako nicka, na ulici. V\u016fbec si neuv\u011bdomuji, \u017ee bych se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout natolik, abych skon\u010dil takhle \u0161patn\u011b.<\/p>\n

V sob\u011b si nos\u00edm jen pocit, kter\u00fd m\u011b napl\u0148uje. Ten pocit, \u017ee jednoho dne p\u0159ijde n\u011bkdo… nev\u00edm kdo, p\u0159ijde n\u011bkdo, kdo m\u011b zachr\u00e1n\u00ed. N\u011bkdo, kdo m\u011b bude m\u00edt r\u00e1d. V\u00edm, \u017ee n\u011bkdo takov\u00fd jednou p\u0159ijde, promlouv\u00e1 ke mn\u011b v m\u00fdch snech, \u0159\u00edk\u00e1 mi, \u017ee jsem se dok\u00e1zal zachr\u00e1nit, \u017ee jsem dok\u00e1zal zachr\u00e1nit jeho \u017eivot, svoji du\u0161i. Nezn\u00e1m jeho jm\u00e9no, jak vypad\u00e1, zn\u00e1m jen ten hlubok\u00fd hlas. Jsem si jist\u00fd, \u017ee tenhle hlas jsem nikde jinde ne\u017e ve sv\u00fdch snech nesly\u0161el, nikdy jsem tohoto \u010dlov\u011bka nevid\u011bl. Ale \u0159\u00edkal mi, \u017ee sv\u00fdm rozhodnut\u00edm jsem jej zachr\u00e1nil od smrti, \u017ee kdybych se rozhodl jinak, zem\u0159el by, co\u017e m\u011b \u010dinilo trochu \u0161\u0165astn\u00fdm. Tak\u00e9 mi \u0159\u00edkal, \u017ee jednoho dne si pro m\u011b p\u0159ijde.<\/div>\n

A j\u00e1 jsem v\u011b\u0159il, \u017ee opravdu p\u0159ijde.<\/p>\n

M\u016fj \u017eivot zd\u00e1l se b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00fd, a kdy\u017e jsem se po spoust\u011b let na ulici dostal do nemocnice, byl jsem u\u017e velmi star\u00fd. St\u00e1le jsem ale \u010dekal na toho, co mi sliboval, \u017ee si pro m\u011b p\u0159ijde.<\/div>\n

Nev\u011bd\u011bl jsem, co se se mnou d\u011bje, jakoby z d\u00e1lky jsem jen sly\u0161el, \u017ee u\u017e jsem velmi star\u00fd a \u017ee m\u016fj \u010das u\u017e nade\u0161el, ale j\u00e1 jsem necht\u011bl zem\u0159\u00edt! Musel jsem po\u010dkat na sv\u00e9ho and\u011bla! A v tu chv\u00edli jsem ho vid\u011bl, mo\u017en\u00e1 naposledy, ale kone\u010dn\u011b jsem zahl\u00e9dl toho, jemu\u017e pat\u0159il ten hlas, co m\u011b doprov\u00e1zel tolik let na ulici.<\/div>\n
V tu chv\u00edli jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159i\u0161el m\u016fj Spasitel.<\/p>\n

autor: Lenna W.K.T.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lenna W.K.T. A tak se mi zacht\u011blo trochu experimentu. Hodn\u011b velk\u00e9ho experimentu. Tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se mi na to sleze kladn\u00e1 kritika, i kdy\u017e j\u00e1 sama t\u00edm t\u0159eba zas a\u017e tak spokojen\u00e1 nejsem. Ten konec je takov\u00fd dost rozvern\u00fd, ale douf\u00e1m,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6527","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6527","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6527"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6527\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6527"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6527"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6527"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}