{"id":6529,"date":"2012-05-10T18:00:00","date_gmt":"2012-05-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6511"},"modified":"2012-05-10T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-10T17:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-68","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/10\/zeiten-andern-dich-68\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 68."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Jasn\u011b, j\u00e1 jsem tam byl. Jen si vezmu ty pl\u00e1nky, a jsem\u2026 Tom? Nebyl tam? Jo tak j\u00e1 mu to vy\u0159\u00edd\u00edm.“ Sly\u0161\u00edm v hale otce Toma a m\u00edrn\u011b pozvednu obo\u010d\u00ed. Tak\u017ee Tom nelhal, \u017ee m\u00e1 p\u0159ijet i jeho ta\u0165ka. Psiska se l\u00edn\u011b zvednou a vydaj\u00ed se do haly pozdravit nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed osobu.
„Tomeee?“ zavol\u00e1 do domu. „M\u00e1\u0161 u Richarda ten pytel, a co d\u011blaj uvnit\u0159 zase psi?“ Do p\u00e1r vte\u0159in u\u017e je sly\u0161et i Tom\u016fv hlas, kter\u00fd se p\u0159ibli\u017euje d\u00edky tomu, \u017ee vych\u00e1z\u00ed z kuchyn\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 ale je\u0161t\u011b neskon\u010dil hovor s mamkou.
„Je to sm\u011b\u0161n\u00fd!“ \u0159ekne mezi dve\u0159mi v kuchyni a podle bl\u00edzkosti jeho hlasu usoud\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b potkal sv\u00e9ho t\u00e1tu. „Ahoj. Sko\u010d\u00edm ti pro to a odj\u00ed\u017ed\u00edm.“
„Kam jede\u0161?“ zept\u00e1 se je\u0161t\u011b rychle.
„Nebudu tady, pokud mi chce n\u011bkdo namluvit, \u017ee jsem vy\u0161inutej, bl\u00e1zen, a nev\u00edm co v\u0161echno.“ Tom\u016fv hlas se zase ztrat\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 proto\u017ee ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a j\u00e1 sly\u0161\u00edm jen tich\u00fd rozhovor mezi jeho rodi\u010di.<\/p>\n

„Co je zase?“
„Nic.“
„No kdy\u017e t\u011b takhle vid\u00edm, tak asi t\u011b\u017eko nic. Hele, jednou prov\u017edy toho nechte. Je mladej, je\u0161t\u011b s\u00e1m nev\u00ed, co chce,“ reaguje jeho ta\u0165ka. Pak se ale ne\u010dekan\u011b vyd\u00e1 do ob\u00fdv\u00e1ku, tak\u017ee si trochu p\u0159ipad\u00e1m, jako kdyby m\u011b u n\u011b\u010deho p\u0159istihl. Jako bych byl vet\u0159elec, kter\u00fd jim pomalu a bolestiv\u011b krade syna. Jakmile si ale vym\u011bn\u00edme pozdrav i s \u00fasm\u011bvem, ulev\u00ed se mi.
„Tom hned p\u0159ijde,“ mrkne na mne pak jen a za\u010dne hledat n\u011bco ve sk\u0159\u00edni.
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ ujist\u00edm ho, \u017ee s t\u00edm po\u010d\u00edt\u00e1m, a trochu si oddechnu, \u017ee nejsem vystaven ni\u010demu jin\u00e9mu. Jeho ta\u0165ka m\u00e1 na to cel\u00e9 asi zdrav\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zor ne\u017e jeho mamka.
„Hele, u\u017e jsem se ti omluvil, u\u017e je to v\u00e1\u017en\u011b sme\u0161n\u00fd, a pak, neud\u011blali jsme to naschv\u00e1l,“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se op\u011bt Tom\u016fv hlas, kter\u00fd ihned na to vejde do ob\u00fdv\u00e1ku a usm\u011bje se na m\u011b, „\u017ee?“ \u00dasm\u011bv mu op\u011btuju a pohlad\u00edm Bastu, kter\u00fd p\u0159i\u0161el a mazliv\u011b si op\u0159el hlavu o gau\u010d.<\/div>\n

\n
„U\u017e jste zase u toho t\u00e9matu?“ ozve se naopak Tom\u016fv ta\u0165ka. Ups, asi je to t\u00e9ma tady u\u017e na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku. Ale Tomovi st\u00e1le tv\u00e1\u0159 zdob\u00ed \u00fasm\u011bv, co\u017e vypov\u00edd\u00e1 o tom, \u017ee je to v\u00e1\u017en\u011b u\u017e jen fra\u0161ka.
„Jak “jste“? M\u011bl bys k tomu taky n\u011bco \u0159\u00edct!“ objev\u00ed se Tomova mamka ve dve\u0159\u00edch a j\u00e1 rad\u011bji nech\u00e1m sklopen\u00fd pohled, up\u0159en\u00fd na Bastu. Ne\u0159\u00edkal jsem pr\u00e1v\u011b, \u017ee jsem u\u0161et\u0159en cel\u00e9 t\u00e9 sc\u00e9ny?
„Bla, bla, bla,“ pronese Tom a pap\u00edry, kter\u00e9 v ruce p\u0159inesl, hlasit\u011b zarovn\u00e1 o st\u016fl, kam je pak polo\u017e\u00ed.
„Tome, nebu\u010f drzej!“
„Sv\u00fd jsem si vy\u0159\u00eddil, te\u010f odj\u00ed\u017ed\u00edm.“ Jsem jedin\u00fd, kter\u00fd se tady c\u00edt\u00ed v\u00edce ne\u017e hloup\u011b?
„Bille, nezlob se, nemysl\u00edm to v\u016f\u010di tob\u011b,“ \u0159ekne rychle jeho mamka, snad aby se ospravedlnila kv\u016fli tomu, \u017ee n\u00e1s nachytala. Mo\u017en\u00e1 \u017ee jsem naopak r\u00e1d, \u017ee n\u00e1s nezastihla o p\u00e1r chvil pozd\u011bji.
„Ne to\u2026 j\u00e1 se omlouv\u00e1m\u2026“ pokr\u010d\u00edm rameny, zvednu k n\u00ed pohled a nadechnu se, \u017ee budu pokra\u010dovat, ale to by m\u011b nesm\u011bl p\u0159eru\u0161it Tom.
„Ty se nem\u00e1\u0161 za co omlouvat,“ vydechne a strhne pohled ze m\u011b, „mami, je sprost\u00fd hr\u00e1t takhle na v\u0161echny strany.“ Jeho mamce asi dojdou slova, tak\u017ee jen rezignovan\u011b slo\u017e\u00ed ruce na prsou. „Pojedeme, hm?“
„Hm,“ p\u0159itak\u00e1m mu plnohodnotn\u011b a s\u00e1m pro sebe se mus\u00edm usm\u00e1t.<\/p>\n

„P\u0159ipad\u00e1m si te\u010f jak idiot,“ \u0159eknu, p\u0159ipout\u00e1m se a se sm\u00edchem kouknu na Toma.
„Sm\u011bje\u0161 se, u\u017e ti to taky p\u0159ijde tak trapn\u00fd?“ zasm\u011bje se, a m\u00edsto aby nastartoval, v\u00e1\u0161niv\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed.
„Ale stejn\u011b, takhle to p\u0159ece nem\u016f\u017ee j\u00edt do nekone\u010dna.“
„U\u017e aspo\u0148 pochopila, \u017ee to nem\u00e1 tak pro\u017e\u00edvat, a v\u016fbec, \u017ee j\u00ed stejn\u011b nic nepom\u016f\u017ee.“
„Tv\u016fj ta\u0165ka ale\u2026“ zapo\u010dnu v\u011btu, ale n\u011bjak spolknu my\u0161lenku na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, tak\u017ee mne Tom okam\u017eit\u011b dopln\u00ed a p\u0159ik\u00fdvne.
„Jo, ten to vzal nejen celkem v pohod\u011b, ale hlavn\u011b to rozsekl t\u00edm, \u017ee j\u00ed \u0159ekl, \u017ee u\u017e to d\u00e1vno v\u011bd\u011bl.“
Usm\u011bju se a zavrt\u00edm hlavou. „Stejn\u011b si budu p\u0159ipadat blb\u011b.“
„Poj\u010f sem,“ obejme mne, „nech to b\u00fdt. Vzdala to a mn\u011b se bude zase l\u00e9pe us\u00ednat. Dnes to v\u016fbec vzala za dobrej konec. Prej zjistila, \u017ee jsem vlastn\u011b m\u011bl cosi s Andreasem, ale nechali jsme toho kv\u016fli tob\u011b. A aby nep\u0159i\u0161li v\u0161ichni kolem na to, \u017ee spolu n\u011bco m\u00e1me, tak jsme chodili s holkama. J\u00e1 jsem si v\u017edycky o sob\u011b myslel, \u017ee um\u00edm skv\u011ble maskovat v\u011bci, ale takhle dob\u0159e\u2026?“
Zachov\u00e1m chladnou hlavu, a abych nedal najevo, \u017ee jsem to sly\u0161el, rozesm\u011bju se, jako bych to sly\u0161el teprve prvn\u011b. „A m\u011bl jsi s n\u00edm n\u011bco?“ zept\u00e1m se pak vesele a pozvednu obo\u010d\u00ed.
„\u0158ekn\u011bme, \u017ee to n\u011bco je\u0161t\u011b ani neskon\u010dilo\u2026“
„Tak proto mi p\u0159i\u0161lo, \u017ee Andreas vypad\u00e1, jako kdy\u017e \u017e\u00e1rl\u00ed.“
„To bude ono,“ odk\u00fdve mi to v\u00e1\u017en\u011b.
S v\u00fddechem se usm\u011bju. „Tome, v\u00e1\u017en\u011b to bude v pohod\u011b?“
„V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku,“ ujist\u00ed mne \u00fasm\u011bvem a nastartuje.<\/p>\n

Jenom\u017ee hezk\u00e9 \u010dasy rychle plynou, a mezit\u00edm, ani\u017e bych m\u011bl \u0161anci to post\u0159ehnout, ute\u010dou dva t\u00fddny jako nic, a \u0161kola se sakramentsky p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. Zb\u00fdvaj\u00ed do \u0161koly n\u011bjak\u00e9 posledn\u00ed \u010dty\u0159i dny, a to je neskute\u010dn\u011b m\u00e1lo. D\u00edky tomu si taky teprve za\u010d\u00edn\u00e1m uv\u011bdomovat, \u017ee mi vlastn\u011b bude vadit, \u017ee s Tomem budeme ka\u017ed\u00fd na jin\u00e9 \u0161kole, a \u010das s n\u00edm prost\u011b bude t\u00edm omezen\u00fd. U\u017e te\u010f mi chyb\u00ed!
„Nad \u010d\u00edmpak dum\u00e1\u0161?“ stiskne Tom jemn\u011b mou ruku, kdy\u017e se vrac\u00edme dom\u016f. Do pr\u00e1zdn\u00e9ho domu, proto\u017ee Nelly s Gordonem p\u0159ijedou a\u017e pozd\u011bji ve\u010der.
„Jak m\u016f\u017eou ty pr\u00e1zdniny tak rychle ut\u00e9ct?“
„Boj\u00ed\u0161 se toho?“
„Nijak jsem si to nep\u0159ipou\u0161t\u011bl, ale \u010d\u00edm bl\u00ed\u017e to je, t\u00edm v\u00edc se boj\u00edm.“
„To zvl\u00e1dne\u0161, neboj,“ mrkne na m\u011b.
„Slibuje\u0161?“
„Slibuju.“
„Beru t\u011b za slovo.“
„V\u0161ak s t\u00edm po\u010d\u00edt\u00e1m,“ usm\u011bje se.<\/p>\n

Zastav\u00edm ho, abych ho mohl pol\u00edbit. Jenom\u017ee v tu chv\u00edli u\u017e takhle potemn\u011bl\u00e9 nebe se st\u00e1hne zcela a za\u010dne po kapk\u00e1ch nazna\u010dovat d\u00e9\u0161\u0165. A ne\u017e se rozkouk\u00e1me, spust\u00ed se d\u00e9\u0161\u0165 naplno. My to m\u00e1me ale je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b p\u011bt minut dom\u016f, tak\u017ee se na sebe jen pod\u00edv\u00e1me a pak se rozesm\u011bje.
„Fajn,“ pokr\u010d\u00edm rameny, jako by mi bylo jedno, \u017ee u\u017e po p\u011bti vte\u0159in\u00e1ch jsem durch. Pejsci stejn\u011b tak, a nakonec n\u00e1m s Tomem nezbyde nic jin\u00e9ho, ne\u017e se rozut\u00e9ct, a\u010dkoliv u\u017e zachra\u0148ovat nen\u00ed co.
Se sm\u00edchem za n\u00e1mi zav\u0159u dve\u0159e od domu, kdy\u017e vb\u011bhneme dovnit\u0159.
„Ups,“ prohl\u00e9dne si n\u00e1s Tom se sm\u00edchem. S \u00fasm\u011bvem si ho prohl\u00e9dnu takt\u00e9\u017e, av\u0161ak s m\u00edrn\u011b skousnut\u00fdm rtem a pohnut\u00fdmi my\u0161lenkami. Mokr\u00e9 tri\u010dko perfektn\u011b obkresluje jeho figuru a kapky st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po jeho obli\u010deji na krk mne l\u00e1kaj\u00ed akor\u00e1t si ho p\u0159it\u00e1hnout k sob\u011b a za\u010d\u00edt ho l\u00edbat. Je tak zatracen\u011b sexy!
„Zlat\u00ed\u010dko, klidn\u011b to sundej,“ zavrn\u00edm mu se zasm\u00e1n\u00edm do ucha a zatah\u00e1m za okraj jeho tri\u010dka.
„A\u017e po tob\u011b,“ zasm\u011bje se Tom a l\u00edpne mi pusu na \u010delo.
„Uff, budu muset nejd\u0159\u00edv usu\u0161it je,“ kouknu na ty dva prcky, kte\u0159\u00ed se sna\u017e\u00ed ot\u0159epat ze sebe vodu. A m\u011bl bych to ud\u011blat d\u0159\u00edv, ne\u017e se to pokus\u00ed ot\u0159\u00edt t\u0159eba do koberce. „Pom\u016f\u017ee\u0161 mi s nimi?“
„Uhm,“ stvrd\u00ed mi to polibkem.<\/p>\n

Donesu ru\u010dn\u00edky a ka\u017ed\u00fd se ujmeme jednoho miminka. Mal\u00e1 d\u00e1ma se se mnou sice sna\u017e\u00ed pr\u00e1t, ale je\u0161t\u011b jsem furt siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ona. Kouknu na Toma, kter\u00fd se zas naopak sna\u017e\u00ed Mikyho sp\u00ed\u0161e rozdov\u00e1d\u011bt, ne\u017e usu\u0161it. Kdy\u017e se to ale p\u0159eci jen povede, postav\u00edm Malou d\u00e1mu zp\u00e1tky na nohy, vezmu si v\u011bt\u0161\u00ed \u010dist\u00fd ru\u010dn\u00edk a vrhnu se na Toma.
„Tak, a te\u010f se postar\u00e1me o to v\u011bt\u0161\u00ed miminko,“ s \u00fasm\u011bvem mu p\u0159ehod\u00edm ru\u010dn\u00edk p\u0159es z\u00e1da a za jeho konce si ho p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b. Po kolenou se p\u0159i\u0161oupu a\u017e k n\u011bmu a uko\u0159ist\u00edm si jeho rty. Jeho ruce sjedou na m\u016fj zadek, tak\u017ee se na n\u011bj lehce posad\u00edm.
„Hmmm,“ projede mi prsty m\u00e9 mokr\u00e9 vlasy a pak s nimi zat\u0159ese, a\u017e n\u00e1s oba post\u0159\u00edkaj\u00ed kapi\u010dky z kone\u010dk\u016f vlas\u016f.
„Tome!“ o\u0161iju se sm\u00edchem, p\u0159ehod\u00edm mu ru\u010dn\u00edk p\u0159es hlavu a pokus\u00edm se mu v n\u011bm hlavu podr\u017eet. Ale n\u011bjak se mu poda\u0159\u00ed vyvl\u00edknout, tak\u017ee se nakonec pod ru\u010dn\u00edkem vyskytneme oba dva. Se sm\u00edchem ho poval\u00edm na zem, b\u011bhem toho, co se sna\u017e\u00ed vysu\u0161it m\u00e9 vlasy, a ukradnu si op\u011bt jeho rty. Jeho ruce lehce sjedou po m\u00e9m mokr\u00e9m tri\u010dku, a\u017e sklouznou pod n\u011bj a cel\u00e9 ho, taky za m\u00e9 drobn\u00e9 pomoci, ze m\u011b vysvl\u00e9knou.<\/p>\n

„To abys nenastydl,“ zasm\u011bje se Tom a la\u0161kovn\u011b mrkne. S \u00fasm\u011bvem si p\u0159ejedu jazykem po horn\u00edm rtu a zamy\u0161len\u011b si ho prohl\u00e9dnu.
„Mysl\u00edm, \u017ee tohle l\u00e9to u\u017e tu hore\u010dku n\u011bkdo m\u011bl.“
„Ale kdy\u017e se vysvl\u00edkne\u0161,“ usm\u011bvav\u011b mi sjede rukama na kalhoty a za\u010dne je pomalu rozep\u00ednat, „tak m\u011b nebude\u0161 chladit a j\u00e1 nem\u016f\u017eu nastydnout.“ Se sm\u00edchem mu ruce odt\u00e1hnu od sv\u00fdch kalhot, ale nepust\u00edm ho. Naopak mu je dr\u017e\u00edm do doby, ne\u017e se poda\u0159\u00ed dostat na nohy mn\u011b, a pak sv\u00e9pomoc\u00ed dostanu na nohy i jeho.
„A kdybychom se zah\u0159\u00e1li vz\u00e1jemn\u011b, nikomu t\u00edm taky neu\u0161kod\u00edme,“ pronesu l\u00edsav\u011b a p\u0159it\u00e1hnu si jeho t\u011blo na to sv\u00e9, abych n\u00e1s vz\u00e1p\u011bt\u00ed nato dot\u00e1hl do sprchov\u00e9ho koutu.
Cestou do koupelny z n\u011bho vysvl\u00e9knu mokr\u00e9 tri\u010dko a pomalu i kalhoty, ale nakonec ho i s nimi zat\u00e1hnu pod sprchu. No co, stejn\u011b u\u017e jsme perfektn\u011b mok\u0159\u00ed skrz naskrz. Se sm\u00edchem pust\u00edm sprchu a kouknu se \u0161k\u00e1dliv\u011b na n\u011bho, jak se u\u0161kl\u00edbne. Kdy\u017e ale s\u00e1m vlezu pod ten proud p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159ejiv\u00e9 vody, m\u00e9 t\u011blo se lehce ulekne a Tom si m\u011b se sm\u00edchem prohl\u00e9dne.
„Copak? P\u0159ece by ses neb\u00e1l vody,“ p\u0159it\u00e1hne si mne pevn\u011bji t\u011blo na t\u011blo, a\u017e mi t\u00e9m\u011b\u0159 znemo\u017en\u00ed mu kalhoty sundat, tak\u017ee rukama vjedu pod alespo\u0148 rozepl\u00e9 d\u017e\u00edny. Chv\u00edli up\u0159en\u011b sleduji jeho rty, ne\u017e je pomali\u010dku za\u010dnu ochutn\u00e1vat. Jeho pln\u00e9, m\u011bkk\u00e9, tepl\u00e9 a jemn\u00e9 rty si \u0159\u00edkaj\u00ed o h\u00fd\u010dk\u00e1n\u00ed neust\u00e1le.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam „Jasn\u011b, j\u00e1 jsem tam byl. Jen si vezmu ty pl\u00e1nky, a jsem\u2026 Tom? Nebyl tam? Jo tak j\u00e1 mu to vy\u0159\u00edd\u00edm.“ Sly\u0161\u00edm v hale otce Toma a m\u00edrn\u011b pozvednu obo\u010d\u00ed. Tak\u017ee Tom nelhal, \u017ee m\u00e1 p\u0159ijet i jeho ta\u0165ka. Psiska<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6529","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6529","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6529"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6529\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6529"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6529"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6529"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}