{"id":6537,"date":"2012-05-08T17:00:00","date_gmt":"2012-05-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6519"},"modified":"2012-05-08T17:00:00","modified_gmt":"2012-05-08T16:00:00","slug":"nesmireny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/08\/nesmireny\/","title":{"rendered":"Nesm\u00ed\u0159en\u00fd?"},"content":{"rendered":"
autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Nikdy netu\u0161il, co jej \u010dek\u00e1. Nikdy netu\u0161il, pro\u010d je \u017eivot tak krut\u00fd. A nikdy nepoznal l\u00e1sku. P\u0159esto se nau\u010dil jejich pravidla, aby v\u016fbec p\u0159e\u017eil. Hr\u00e1l hru podle nich, jen aby na sebe neupozornil. Vnit\u0159n\u011b se za to nesn\u00e1\u0161el, nemohl u\u017e d\u00e1l vydr\u017eet… a p\u0159esto ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no sebral s\u00edlu a \u0161el se znovu a znovu postavit okoln\u00edmu sv\u011btu. Nemohl jinak. B\u00fdt \u0161ed\u00e1 my\u0161 se jevilo lep\u0161\u00ed, ne\u017e vy\u010dn\u00edvat svou skute\u010dnou osobnost\u00ed. Mal\u00e9 sou\u010d\u00e1stky velk\u00e9ho davu si nikdo nev\u0161imne – zd\u00e1nliv\u011b. Sna\u017eil se jim zavd\u011b\u010dit, vyhov\u011bt v\u0161em, a pr\u00e1v\u011b proto se nejsp\u00ed\u0161 nikdy nestal jedn\u00edm z nich.<\/p>\n

A uvnit\u0159 si p\u0159\u00edsahal, \u017ee u\u017e mu nikdy nevezmou jeho v\u016fli. V\u016fli k \u017eivotu, v\u016fli v\u011b\u0159it. Nebyl to boj. Byl to \u017eivot. A jeho \u017eivot nikdy nebyl r\u016f\u017eov\u00fd. Ob\u010das si \u0159\u00edkal, jestli to nebyl on, kdo v\u0161echny ty probl\u00e9my zp\u016fsobil, proto\u017ee podlehnul sv\u00e9mu bezstarostn\u00e9mu sn\u011bn\u00ed. Kdy\u017e v\u011b\u0159il sv\u00fdm sn\u016fm, mohl \u017e\u00edt. Kdy\u017e si v du\u0161i namaloval svoje vzdu\u0161n\u00e9 z\u00e1mky, mohl chodit s hlavou hrd\u011b vzty\u010denou. Fyzick\u00e9 i psychick\u00e9 kopance vn\u00edmal rozmazan\u011b, po letech u\u017e ani tolik nebolely. Jen otev\u00edraly r\u00e1nu, kter\u00e1 se t\u00e1hla v jeho srdci u\u017e osmn\u00e1ct let.<\/p>\n

P\u0159e\u017e\u00edval mezi lidmi, kter\u00e9 miloval a nesn\u00e1\u0161el z\u00e1rove\u0148. Nikdy nem\u011bl nikoho bl\u00edzk\u00e9ho sv\u00e9mu srdci, a p\u0159esto nikdy nep\u0159estal doufat. Sny o \u010dlov\u011bku, kter\u00fd ho nebude ch\u00e1pat jako oby\u010dejn\u00e9ho. Cht\u011bl \u010dlov\u011bka, kter\u00fd pochop\u00ed jeho osobnost a bude m\u00edt dostatek empatie, aby se vc\u00edtil do jeho pocit\u016f. Aby pochopil, pro\u010d bre\u010d\u00ed v temn\u00fdch noc\u00edch, nebo pro\u010d se nad r\u00e1nem bud\u00ed s k\u0159ikem. Pot\u0159eboval n\u011bkoho, kdo bude v\u011bd\u011bt, kdy jej m\u00e1 obejmout kolem ramen, aby mu pomohl st\u00e1t zp\u0159\u00edma.<\/div>\n

Lid\u00e9 okolo se v\u011bnovali jen tomu, aby zni\u010dili i ten posledn\u00ed kousek du\u0161e, kterou si uchov\u00e1val pro toho v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho n\u011bkoho, kdo m\u011bl p\u0159ij\u00edt. Jestli se jim to povedlo, byla ot\u00e1zka, na kterou si dosud neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
\n
\n

Jak mohl tu\u0161it, \u017ee tohle dal\u0161\u00ed oby\u010dejn\u00e9 r\u00e1no, kdy se pomalu rozedn\u00edvalo a kdy slunce zal\u00e9valo ulici sv\u00fdm povzbudiv\u00fdm svitem, mu zm\u011bn\u00ed \u017eivot nav\u017edy? Jak rozeznat pr\u00e1v\u011b takov\u00e9hle r\u00e1no od toho oby\u010dejn\u00e9ho, v\u0161edn\u00edho, kter\u00e9 s sebou nese jen pr\u00e1zdn\u00fd den? Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky, jen ot\u00e1zky. \u010cernota dne zal\u00e9vala jeho mysl, v to r\u00e1no, kdy se vlastn\u011b nic nestalo. Byl to toti\u017e pr\u00e1v\u011b tento \u00fasvit, kdy do\u0161el na dno. Na dno, ze kter\u00e9ho se mohl odrazit a za\u010d\u00edt znovu. Jen\u017ee nem\u011bl dost s\u00edly, aby vylet\u011bl dost vysoko. Proto i p\u0159es ve\u0161kerou snahu padal zp\u00e1tky na zem. Na dno, kde nic nezb\u00fdvalo. Jen\u017ee voda byla moc m\u011blk\u00e1 a nutila jej, aby se brodil d\u00e1l. Byl to \u017eivot.<\/p><\/div>\n

Nikdy voln\u00fd. Nikdy sv\u016fj.<\/div>\n
Jen jejich. Nebylo to tak dlouho, co tomu skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159il. Co nedoufal ve zm\u011bnu. Jen\u017ee situace se obr\u00e1tila, jako se noc obrac\u00ed do dne a den zase do noci, p\u0159ed\u011blen pouze stm\u00edv\u00e1n\u00edm.<\/p>\n

A\u017e jednoho dne nabral s\u00edlu, aby se odrazil. Osoba, kter\u00e1 mu dopomohla, zmizela ve st\u00ednech nov\u00e9ho \u00fasvitu rychleji ne\u017e srpek m\u011bs\u00edce ve slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159i. Jen\u017ee on u\u017e ji nepot\u0159eboval. Na p\u00e1r chvil m\u011bl dokonce pocit, \u017ee je vlastn\u00edm p\u00e1nem. Jen\u017ee pot\u00e9 jej unesl proud. Zm\u00edt\u00e1n dal\u0161\u00edm zvratem \u017eivota nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Bez opory t\u011bch \u017eivotem obvin\u011bn\u00fdch lid\u00ed nev\u011bd\u011bl, co d\u00e1l. Jak \u017e\u00edt, jak plout. Jak se mohl ztratit, kdy\u017e nikdy nikam nem\u00ed\u0159il? Jak mohl ztratit kurz, kdy\u017e nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd nem\u011bl? P\u00e1r vesel\u00fdch z\u00e1blesk\u016f p\u0159ekryly vlny rozbou\u0159en\u00e9 \u0159eky, kter\u00e1 je un\u00e1\u0161ela pry\u010d. A zbyly jen vzpom\u00ednky na zmatek, strach a \u00fazkost. Sta\u017een\u00fd \u017ealudek. Zt\u011b\u017ekl\u00e1 v\u00ed\u010dka. Ut\u00edkal. Ut\u00edkal d\u00e1l a d\u00e1l. Cht\u011bl ut\u00e9ct tomu proudu. Ne\u0161lo to, pohlcoval jej a nutil b\u011b\u017eet d\u00e1l. Jen\u017ee jin\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e s\u00e1m cht\u011bl. Op\u011bt klesal ke dnu.<\/div>\n

P\u0159ibli\u017en\u011b v ten moment si polo\u017eil ot\u00e1zku, jestli v\u016fle n\u011bco zm\u016f\u017ee.<\/p>\n

Najednou se ochladilo. \u0158eka zamrzla a on uv\u00edznul v situaci, kterou nemohl vy\u0159e\u0161it. P\u0159ineslo mu to bolest, strach, ale z\u00e1rove\u0148 jistotu. Kone\u010dn\u011b byl na m\u00edst\u011b. Na m\u00edst\u011b, kde se mohl rozhl\u00e9dnout. Aby poznal nov\u00e9 pocity, musel d\u00e1l. Ale on necht\u011bl. P\u0159ipadal si p\u0159ehlcen\u00fd \u017eivotem, t\u00edm vlastn\u00edm, i t\u00edm, kte\u0159\u00ed \u017eili jin\u00ed. Jeho dar b\u00fdt jin\u00fd se mu vracel s ho\u0159ko-sladk\u00fdm v\u00e1nkem, kter\u00fd cuchal jeho nervy a pohr\u00e1val si s jeho srdcem.<\/div>\n

Pamatoval si jich n\u011bkolik. N\u011bkolik osob, je\u017e p\u0159edstavovaly matn\u00e9 siluety v ne\u00faprosn\u00e9m proudu \u010dasu. V prudk\u00e9m toku \u0159eky, kter\u00e1 s ka\u017ed\u00fdm z nich v\u00edc a v\u00edc rozmrzala. Bo\u0159il se dol\u016f s ka\u017edou dal\u0161\u00ed \u010derno\u010dernou siluetou. U\u017e necht\u011bl nikoho, proto\u017ee cht\u011bl z\u016fstat naho\u0159e. Necht\u011bl d\u00e1l! Jen\u017ee p\u0159ich\u00e1zely dal\u0161\u00ed siluety a \u0159eka se st\u00e1le rozvod\u0148ovala. A\u017e mu jednoho dne podtrhla nohy. Zachytil jej proud, jen\u017ee tentokr\u00e1t se netopil roky. Siln\u00e1 v\u016fle jej zachytila na m\u00edst\u011b, kter\u00e9 nikdy nevid\u011bl. Kter\u00e9 nikdy nec\u00edtil. Jen\u017ee to nebyla jeho v\u016fle. C\u00edtil n\u011bkoho ciz\u00edho, n\u011bkoho, kdo byl siln\u011b odhodl\u00e1n mu pomoci vystoupit z \u0159eky a postavit se na nohy. N\u011bkoho, jeho\u017e \u017eivot byl srovnan\u00fd do nejmen\u0161\u00edch detail\u016f. N\u011bkoho, kdo se jevil dokonal\u00fd. Jeho silueta z\u00e1\u0159ila st\u0159\u00edb\u0159it\u00fdm jasem.<\/p>\n

Po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b pochopil, \u017ee vztahy jsou jako ta \u0159eka. Ob\u010das zamrznou, nebo tak\u00e9 pluj\u00ed bez ohledu na okol\u00ed. Drav\u011b a rychle. A jakmile pochopil, \u017ee srdce se ovl\u00e1d\u00e1 je\u0161t\u011b obt\u00ed\u017en\u011bji ne\u017e t\u011blo v rozbou\u0159en\u00e9 \u0159ece, pochopil tak\u00e9, jak moc se ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b zm\u00fdlil. Tak moc se sna\u017eil b\u00fdt ten nevinn\u00fd, a p\u0159itom to byl on, kdo se provinil. Proti sob\u011b. Proti osob\u011b, kter\u00e1 se jako jedin\u00e1 starala. Proti lidem okolo. Tak jak mohl vinit je, kdy\u017e nedok\u00e1zal odpustit ani s\u00e1m sob\u011b?<\/div>\n

Jen\u017ee vina vymizela. \u010casem v\u0161echna ode\u0161la pry\u010d spolu s noc\u00ed, kdy se nic nestalo. D\u00e1l un\u00e1\u0161en proudem jako loutka. Utopen v jeze\u0159e smutku a unesen \u0159ekou zklam\u00e1n\u00ed, pl\u00e1cal sebou d\u00e1l. Sna\u017eil se nadechnout, ale n\u011bco mu br\u00e1nilo. V\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co to je. Zjizven\u00e1 my\u0161lenka. Nikdy nem\u011bl nechat odej\u00edt tu siluetu, kter\u00e1 tolik z\u00e1\u0159ila. Jeho odhodl\u00e1n\u00ed se st\u0159etlo s \u00fanavou v souboji, kter\u00fd m\u011bl jen jednoho v\u00edt\u011bze. Bojoval dlouho, vnit\u0159n\u011b rozpolcen\u00fd mezi srdcem a rozumem. Jen\u017ee bojovat se srdcem je t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e plavat. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy\u017e se obracel k \u017eivotu z\u00e1dy a bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed se vydal zp\u011bt. Kdy\u017e le\u017eel vy\u010derpan\u00fd pod h\u0159\u00ed\u0161nou oblohou, kdy\u017e znovu nalezl s\u00edlu se zvednout a pokra\u010dovat. St\u0159\u00edb\u0159it\u00e1 silueta ho poznamenala.<\/p>\n

Plazil se po kolenou, od\u00edral si ruce a padal po\u0159\u00e1d \u010dast\u011bji a \u010dast\u011bji, ale my\u0161lenka na boj proti \u017eivotu, kter\u00fd zapo\u010dal, dr\u017eela jeho snahu \u017eivou. Udr\u017eovala jej ve vakuu, kdy nic nevid\u011bl, ani nesly\u0161el. Jen \u0161el. D\u00e1l a d\u00e1l, proti star\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m a d\u00e1vno za\u0161l\u00fdm strach\u016fm. B\u00e1l se. Jako vyd\u011b\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b, schov\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v rohu p\u0159ed bou\u0159kou. Pot\u0159eboval tu pevnou v\u016fli, pot\u0159eboval, aby mu jeho z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed silueta podala ruku. Pomoc. Jedin\u00e9 co cht\u011bl. B\u00e1l se toho, co c\u00edtil, tak moc se b\u00e1l. Cht\u011bl jen ujistit\u2026<\/div>\n

O svoj\u00ed nevin\u011b. Proto\u017ee s\u00e1m si odpustit nedok\u00e1zal. Vina u\u017e netepala jeho hlavou, ale on se st\u00e1le obvi\u0148oval.<\/div>\n
Byl tak moc nesm\u00ed\u0159en\u00fd. A\u017e do doby, kdy svou zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed v\u016fli k \u017eivotu spojil s tou, kterou tak dlouho hledal. R\u00e1na na jeho srdci pulzovala, jen\u017ee on poprv\u00e9 c\u00edtil, jak se zaceluje v pouhou za\u0161lou jizvu.<\/div>\n
U\u017e nikdy\u2026 u\u017e nikdy s\u00e1m. Nikdy ni\u010d\u00ed jin\u00fd, jen sv\u016fj. Pozvednul bradu k \u010dern\u00e9mu nebi a rozhodnul se.<\/div>\n
S posledn\u00edm pohledem do tmy se pustil ledov\u00e9ho parapetu a padal.<\/p>\n

Dopadl do m\u011bkk\u00e9 tmy, kde vedle zamotan\u00e1 v pe\u0159in\u00e1ch le\u017eela jeho vysn\u011bn\u00e1 st\u0159\u00edb\u0159it\u00e1 silueta, kter\u00e1 u\u017e d\u00e1vno nabrala jasn\u00e9 obrysy. S posledn\u00edm v\u00fddechem se stulil do jej\u00ed n\u00e1ru\u010de, aby jej ochr\u00e1nila p\u0159ed dal\u0161\u00ed noc\u00ed, kterou probd\u00ed. Jako tuhle. Na parapetu okna, z\u00edr\u00e1n\u00edm do sv\u011btel m\u011bsta, kter\u00e1 d\u0159\u00edv tak l\u00e1kala. U\u017e ne. U\u017e nikdy ne. Srdcem byl mo\u017en\u00e1 star\u00fd, ale bylo mu teprve osmn\u00e1ct. M\u011bl dost sil. Kdyby znovu padl do \u0159eky nesm\u00ed\u0159en\u00e9ho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a viny, u\u017e nikdy by se nenechal un\u00e9st proudem. Plaval by, dokud by mu nedo\u0161ly s\u00edly.<\/div>\n

Proto\u017ee se sm\u00ed\u0159il.<\/div>\n
Vina prohr\u00e1la boj.<\/div>\n
A \u017eivot zm\u011bnil v\u00e1lku na m\u00edr a jizva v jeho srdci zmizela.<\/div>\n
U\u017e nikdy nesm\u00ed\u0159en\u00fd.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
Dredy za\u0161ustily p\u0159es pol\u0161t\u00e1\u0159, jak se chlapec vedle na posteli oto\u010dil a obejmul \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo \u010dernovl\u00e1ska. „Ano?“<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/p>\n

Obr\u00e1zek \u010dernovlas\u00e9ho chlapce sed\u00edc\u00edho na parapetu se u\u017e nikdy nevymazal z pam\u011bti okoln\u00edho m\u011bsta. <\/a><\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Nikdy netu\u0161il, co jej \u010dek\u00e1. Nikdy netu\u0161il, pro\u010d je \u017eivot tak krut\u00fd. A nikdy nepoznal l\u00e1sku. P\u0159esto se nau\u010dil jejich pravidla, aby v\u016fbec p\u0159e\u017eil. Hr\u00e1l hru podle nich, jen aby na sebe neupozornil. Vnit\u0159n\u011b se za to nesn\u00e1\u0161el, nemohl u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6537","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6537","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6537"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6537\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6537"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6537"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6537"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}