{"id":6541,"date":"2012-05-07T18:00:00","date_gmt":"2012-05-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6523"},"modified":"2012-05-07T18:00:00","modified_gmt":"2012-05-07T17:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-67","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/07\/zeiten-andern-dich-67\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 67."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
Pozd\u011bji v noci u\u017e nech\u00e1m svou k\u016f\u017ei h\u00fd\u010dkat Tomov\u00fdmi dotyky a spokojen\u011b polo\u017een, poslouchaj\u00edc jeho srdce, zav\u0159u o\u010di.
„A ty jsi taky je\u0161t\u011b Miriam nevid\u011bl?“
„Hmm,“ brouknu jen a rukou pohlad\u00edm jeho b\u0159\u00ed\u0161ko. „Pro\u010dpak?“ zept\u00e1m se po chvilce, kdy\u017e ml\u010d\u00ed.
„Jen tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak\u00fd to je.“
„Kdy\u017e ti rodi\u010d p\u0159ivede domu takhle n\u011bkoho ciz\u00edho?“ dokon\u010d\u00edm si to a o\u010di zase otev\u0159u.
„Jo. Te\u010f to asi bude u\u017e jin\u00fd, ale jak\u00fd to bylo, kdy\u017e t\u011b mamka sezn\u00e1mila s Gordonem?“
„M\u011bl jsem strach. \u00dapln\u011b nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd strach, proto\u017ee jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee s mamkou m\u016f\u017eu \u017e\u00edt jenom j\u00e1. Necht\u011bl jsem se s n\u00ed d\u011blit od t\u00fd doby\u2026“ m\u00edrn\u011b se zaraz\u00edm, abych nabral dech, „co t\u00e1ta zmizel. Vlastn\u011b jsem se b\u00e1l, \u017ee ka\u017edej bude jako t\u00e1ta, \u017ee jsou v\u0161ichni stejn\u00ed.“
„Kolik ti bylo?“
„\u0160est\u2026 sedm vlastn\u011b. Ale kdy\u017e mne mamka sezn\u00e1mila s Gordonem, bylo mi jeden\u00e1ct.“<\/p>\n

„Kde jste bydleli?“
„Kousek od Regensburku. M\u011bl jsem to tam r\u00e1d.“
„Ale v\u017edy\u0165 to je a\u017e\u2026 jak to, \u017ee jste se st\u011bhovali takovou d\u00e1lku?“
„Prvn\u00edm rozhoduj\u00edc\u00edm bylo, \u017ee j\u00e1 cht\u011bl n\u011bkam daleko, a potom rozhodlo to, \u017ee Gordon m\u00e1 v Magdeburku rodi\u010de.“
„A kde m\u00e1\u0161 prarodi\u010de ty?“
Nadechnu se a zlehka polknu. „V Austr\u00e1lii. Vlastn\u011b u\u017e jen d\u011bdu, babi\u010dka za\u010d\u00e1tkem \u010dervence zem\u0159ela\u2026“
„Promi\u0148,“ \u0161pitne rychle na to Tom, ale j\u00e1 mu jen jemn\u011b stisknu ruku, abych ho ujistil, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku.
„Bydl\u00ed tam u\u017e dlouho. Vlastn\u011b v\u016fbec celou tu dobu, co s n\u00e1mi je Gordon. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee si ho nijak neobl\u00edbili. Nikdy jsme s mamkou nep\u0159i\u0161li na to pro\u010d, ale\u2026 bohu\u017eel. Chyb\u00ed mi, a mamce chyb\u011bli dvakr\u00e1t tolik.“<\/div>\n

\n
„Ty jsi n\u011bkdy za nima byl?“
„V\u00eddali jsme se tak dvakr\u00e1t do roka. Ale nikdy jsem nebyl v Austr\u00e1lii.“
„A s tv\u00fdm t\u00e1tou?“
Sev\u0159e se mi \u017ealudek a s t\u011b\u017ek\u00fdm v\u00fddechem lehce zavrt\u00edm hlavou. „Nev\u00edm, kde bydl\u00ed te\u010f,“ semknu rty k sob\u011b a sna\u017e\u00edm se odehnat slzy, kter\u00e9 se tam schov\u00e1vaj\u00ed u\u017e p\u011bknou chvilku, jen o sob\u011b daj\u00ed v\u00edce v\u011bd\u011bt a dol\u00e9hat na to, aby mohly ven. „A ani to v\u011bd\u011bt nechci,“ dod\u00e1m u\u017e jen zt\u011b\u017eka, kdy\u017e p\u00e1r slz pronikne ven a za\u010dnou si razit cestu nap\u0159\u00ed\u010d m\u00fdm obli\u010dejem s c\u00edlem dopadnout na Tomovu hru\u010f.
„Nee, ty pl\u00e1\u010de\u0161, promi\u0148 mi to,“ donut\u00ed mne se zvednout z jeho hrudi, aby mne mohl pevn\u011b obejmout. Jakmile mne ale jeho ruce ovinou, slzy se samovoln\u011b spust\u00ed zcela.
„To ty promi\u0148, j\u00e1 jen, \u017ee\u2026“ nezvl\u00e1dnu dokon\u010dit v\u011btu.
„Nem\u011bl bych b\u00fdt tak zv\u011bdavej, promi\u0148, promi\u0148, promi\u0148,“ pol\u00edb\u00ed mne na d\u016fkaz toho t\u0159ikr\u00e1t na \u010delo a nep\u0159est\u00e1v\u00e1 v ut\u011b\u0161iv\u00e9m hlazen\u00ed.
„Jsem stra\u0161n\u011b r\u00e1d, \u017ee maminka poznala n\u011bkoho, jako je Gordon, ne\u017e zem\u0159ela,“ \u0161pitnu pla\u010dtiv\u011b, „jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee tebe by m\u011bla r\u00e1da.“ Ot\u0159u si rychle slzy, abych mohl nasadit lehk\u00fd \u00fasm\u011bv, a pozvednu pohled k Tomovi. „A jsem si stejn\u011b tak jistej, \u017ee mi t\u011b podstr\u010dila do \u017eivota,“ zasm\u011bju se p\u0159es slzy a zhluboka se nadechnu.
„To si pi\u0161,“ usm\u011bje se a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed. „Co to je za p\u00edsni\u010dku?“ Nazna\u010d\u00ed na hudbu tichounce hraj\u00edc\u00ed, kterou jsem si pustil p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsme ulehli.
„Tohle jsou,“ zav\u00e1h\u00e1m na chvilku, „Bush. Tenhle song se jmenuje All Night Doctors.“
„Kr\u00e1snej song.“<\/p>\n

„Tomi, p\u0159ijedeme tam v noci,“ usm\u011bju se a propletu na\u0161e prsty. Napl\u00e1novali jsme si na v\u00edkend v\u00fdlet, ale d\u00e1le ne\u017e Magdeburk sah\u00e1. Respektive Gordon napl\u00e1noval, tak douf\u00e1m, \u017ee podle jeho instrukc\u00ed tam tref\u00edme. V\u00edm p\u0159ibli\u017en\u011b, kde to je, a \u017ee se to nach\u00e1z\u00ed u velk\u00e9ho jezera v chata\u0159sk\u00e9 oblasti, ale jak tam dojet? Ale co, hlavn\u00ed je, \u017ee budu cel\u00fd v\u00edkend s Tomem.
„Jo, ale zapomn\u011bl jsem n\u011bco d\u00e1t t\u00e1tovi. U\u017e jsem mu volal, p\u0159ijede hned, co bude moct,“ ujist\u00ed mne a nech\u00e1 otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e od jejich domu, kam n\u00e1s okam\u017eit\u011b doprovod\u00ed Basta se Samem.
„Co\u017e je kdy?“ \u0159eknu netrp\u011bliv\u011b, ale hned na to se rozesm\u011bju.
„Hele, vid\u00edm to takto,“ za\u010dne Tom s n\u00e1dechem, ale pak si m\u011b p\u0159it\u00e1hne bl\u00ed\u017ee a za\u010dne n\u011b\u017en\u011b dob\u00fdvat m\u00e9 rty. Jemn\u011b obto\u010d\u00ed sv\u00e9 ruce kolem m\u00e9ho t\u011bla a pak mne zvedne do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, ani\u017e by na\u0161e rty rozpojil. Se sm\u00edchem ho chytnu kolem krku a ovinu sv\u00e9 nohy kolem jeho t\u011bla, aby mne vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to donesl a\u017e na gau\u010d.<\/p>\n

„Uhm,“ zavrn\u00edm proti jeho rt\u016fm, „tv\u00e9 v\u00fdhledy do budoucna jsou\u2026 l\u00e1kav\u00e9.“ Jemn\u011b na n\u011bm dosud usazen se nadzvednu, tvrd\u011b proti n\u011bmu za\u00fato\u010d\u00edm sv\u00fdmi rty a ot\u0159u sv\u016fj rozkrok o jeho lehce odhalen\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Polibkama n\u00e1sleduji l\u00edcn\u00ed kost, a\u017e skon\u010d\u00edm na krku, kde m\u011b jeho parf\u00e9m tvrd\u011b ude\u0159\u00ed do nosu, \u017ee se m\u00e9 t\u011blo z toho zhoupne radost\u00ed. Tom mi mezit\u00edm rukama sjede na zadek a j\u00e1 naopak rukama obkresluji jeho r\u00fdsovan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Pak ale jednou rukou tvrd\u011b sjedu na jeho stehno, kter\u00e9 mu siln\u011b stisknu a lehce se ot\u0159u o jeho rozkrok, kter\u00fd je skv\u011ble vzru\u0161en\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee chyb\u00edme vz\u00e1jemn\u011b jeden druh\u00e9mu, jeliko\u017e jsme te\u010f spolu nebyli v\u00edc jak t\u0159i dny. Dny, kter\u00e9 nebraly konce.
P\u0159es rozkrok p\u0159ejedu dlan\u00ed, a\u017e se Tomova hlava zvr\u00e1t\u00ed dozadu, a vrhnu se na sund\u00e1n\u00ed jeho trika. Jakmile to ale ud\u011bl\u00e1m, vzru\u0161en\u011b a s \u00fasm\u011bvem si prohl\u00e9dnu jeho t\u011blo, a\u017e jasn\u011b poc\u00edt\u00edm, jak v m\u00e9m penisu siln\u011b za\u0161kube. Tom toho vyu\u017eije a za\u010dne rozep\u00ednat m\u00e9 kalhoty, ani\u017e by ze mne strhl pohled. Vyhled\u00e1m si jeho pohled a slastn\u011b vzdychnu, kdy\u017e m\u00edsto, aby kalhoty rozepnul zcela, jen tvrd\u011b rukou zajede a\u017e pod trenky na m\u016fj penis. Mysl\u00edm, \u017ee exploduju rovnou te\u010f a tady!
Tvrd\u011b skousnu sv\u016fj spodn\u00ed ret a polknu. Tom se v\u00edt\u011bzn\u011b usm\u011bje a v\u00e1\u0161niv\u011b mi skousne m\u00edrn\u011b krk a jemn\u011b vydechne do m\u00e9ho ucha.<\/p>\n

„Co kdy\u017e to byla jen z\u00e1minka, a nem\u00e1 vlastn\u011b p\u0159ijet nikdo?“ zasm\u011bje se a na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i se okam\u017eit\u011b utvo\u0159\u00ed \u00fasm\u011bv. Jasn\u011b, to by Toma vystihovalo pravd\u011bpodobn\u011bji.
„A\u0165 je to, jak je to, te\u010f u\u017e sakra dokon\u010d\u00ed\u0161, cos za\u010dal,“ vydechnu se sm\u00edchem a okam\u017eit\u011b si p\u0159ivlastn\u00edm jeho rty, kter\u00e9 za\u010dnu ne zrovna jemn\u011b dob\u00fdvat. Jeho ruce za\u010dnou pracovat na sund\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00fdch kalhot, ani\u017e by nezapomn\u011bl jemn\u011b prsty zajet pod trenky, \u010d\u00edm\u017e zp\u016fsobuje, \u017ee pomalu ztr\u00e1c\u00edm dech.
„Tome? V\u0161imla jsem si, \u017ee\u2026“ hlas pomalu p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed ke dve\u0159\u00edm v ob\u00fdv\u00e1ku n\u00e1hle utichne a my s Tomem synchronizovan\u011b koukneme t\u00edm sm\u011brem. Doh\u00e1je! Jeho mamka vypad\u00e1 v\u00edce vyd\u011b\u0161en\u00e1 ne\u017e my dva dohromady a nikomu z n\u00e1s v tuhle chv\u00edli nep\u0159ijde dobr\u00e9 \u0159\u00edct asi cokoliv.
„\u2026 no\u2026 j\u00e1\u2026 po\u010dk\u00e1m\u2026“ za\u010dne, zbytek slov polkne, zavrt\u00ed rychle hlavou a m\u00edstnost opust\u00ed, s t\u00edm, \u017ee zav\u0159e i dosud otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e.
„Doprdele!“ sykne Tom ti\u0161e, p\u0159ilo\u017e\u00ed si dla\u0148 na \u010delo a s v\u00fddechem se op\u0159e pevn\u011bji do gau\u010de.
„Ups,“ \u0161pitnu slabounce a nerv\u00f3zn\u011b si skousnu ret.
„M\u011bla p\u0159ijet a\u017e v pond\u011bl\u00ed.“
„M\u011bla bohu\u017eel nikdy neznamen\u00e1, \u017ee to tak bude.“
„Ve filmu to leda neplat\u00ed, tam p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj v nevhodn\u00fd \u010das,“ zasm\u011bje se, „u n\u00ed ale v pond\u011bl\u00ed znamen\u00e1 p\u0159ijedu ve st\u0159edu, tak pro\u010d dneska?“ pousm\u011bje se Tom, co\u017e mne trochu povzbud\u00ed. Kdy\u017e se usm\u00edv\u00e1 on, m\u011bl bych nechat i sv\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 emoce projevit. Trochu \u00fasm\u011bvn\u00e9 to je, jen\u017ee mi vrt\u00e1 hlavou, zda tohle pro ni nebude znamenat provokaci toho nejv\u011bt\u0161\u00edho stupn\u011b.
„Je to hloup\u00fd,“ s v\u00fddechem se na kolenou pozvednu a za\u010dnu si zap\u00ednat kalhoty. „Mo\u017en\u00e1 bychom se j\u00ed m\u011bli omluvit.“ Tom mne celou dobu pozoruje, a\u017e jsem nucen mu rukou jemn\u011b oto\u010dit hlavu, aby jeho pohled sm\u011b\u0159oval jinam. On se ale za\u010dne sm\u00e1t, kr\u00e1tce mne pol\u00edb\u00ed, a kdy\u017e mu ud\u011bl\u00e1m prostor, vstane a hod\u00ed na sebe triko.<\/p>\n

„Kdy\u017e bych se nevracel b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch deseti minut, tak m\u011b jistojist\u011b vzala p\u00e1nvi\u010dkou. Teda pokud se nach\u00e1z\u00ed v kuchyni. Pokud ne, tak p\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu\u2026“
P\u0159eru\u0161\u00edm ho se sm\u00edchem: „Jak m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt v tuhle chv\u00edli humor?“
„V\u017edy\u0165 si za to m\u016f\u017ee sama,“ pokr\u010d\u00ed ledabyle rameny.
„Nem\u011bl bych j\u00edt s tebou?“
„A kdo by pak zavolal policajty?“
Se sm\u00edchem nad n\u00edm zavrt\u00edm hlavou. „B\u011b\u017e.“ S v\u00fddechem kouknu na pejsky spokojen\u011b le\u017e\u00edc\u00ed kolem k\u0159esla a dojde mi, \u017ee jsou tady s n\u00e1mi celou dobu. Dal\u0161\u00ed div\u00e1ci? Jak rajcovn\u00ed! Ironicky se u\u0161kl\u00edbnu, kleknu si k nim na zem a za\u010dnu je oba hladit. Douf\u00e1m, \u017ee prob\u011bhne v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, nerad bych byl sv\u011bdkem n\u011bjak\u00e9 h\u00e1dky. Jen\u017ee sotva mi moje my\u0161lenka projde hlavou, zv\u00fd\u0161\u00ed se o m\u00edstnost vedle hlas. Ned\u00e1 mi to, zru\u0161\u00edm ve\u0161ker\u00e1 sv\u00e1 pravidla, a zv\u011bdav\u011b z ob\u00fdv\u00e1ku vyjdu ven, kde se op\u0159u o st\u011bnu a zaposlouch\u00e1m se.<\/p>\n

„Mami, promi\u0148, ale to je trochu sm\u011b\u0161n\u00fd, ne?“
„Tak co se s tebou stalo?“
„Co by se m\u011blo st\u00e1t? \u010clov\u011bk nep\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt \u010dlov\u011bkem, kdy\u017e se zaj\u00edm\u00e1 o stejn\u00fd pohlav\u00ed.“
„Tome, ale tohle nejsi ty!“
„V\u017edy\u0165 m\u011b nezn\u00e1\u0161.“
„Aha, jsem vlastn\u011b dosud byla m\u00e1mou n\u011bkoho jin\u00fdho.“
„Je\u017ei\u0161i! J\u00e1 p\u0159ece neodepsal ze sv\u00fdho \u017eivota nic, jen do n\u011bho p\u0159i\u0161el Bill. Kdo \u0159ekl, \u017ee nem\u016f\u017ee b\u00fdt v budoucnu v\u0161echno jinak? Kdo \u0159ekl, \u017ee jsem dosud byl norm\u00e1ln\u00ed, a te\u010f nejsem? Divnej p\u0159ijdu akor\u00e1t tob\u011b. Na\u0161el jsem v n\u011bm jen n\u011bco\u2026 prost\u011b m\u00e1 n\u011bco, m\u00e1 v sob\u011b n\u011bco, co nikdo jinej. C\u00edt\u00edm to pouze s n\u00edm, neum\u00edm si p\u0159edstavit, teda neum\u011bl jsem si p\u0159edstavit m\u00edt s klukem cokoliv, ale s n\u00edm\u2026 doh\u00e1je, co tady vlastn\u011b obhajuju?! Nic tu p\u0159ece nen\u00ed \u0161patn\u011b!“<\/p>\n

„A co kdy\u017e mi l\u017ee\u0161? Necht\u011bla jsem se t\u011b na to pt\u00e1t, ale posledn\u00ed dobou, co se tady objevil Bill, jste se p\u0159estali s Andreasem nejen st\u00fdkat, ale i bavit. Tak\u017ee se mi te\u010f nab\u00edz\u00ed ot\u00e1zka, jestli jsi nem\u011bl n\u011bjak\u00fd vztah i s Andreasem, a jen abyste to ukryli p\u0159ed n\u00e1mi, schv\u00e1ln\u011b jsi chodil s holkama. Jen co se objevil Bill, museli jste se rozej\u00edt, a proto je mezi v\u00e1mi to, co je. Prost\u011b si to mysl\u00edm, a p\u0159\u00e1la bych si, abys ohledn\u011b tohohle ke mn\u011b byl up\u0159\u00edmn\u00fd! Rozhodn\u011b by se mi to pak p\u0159ij\u00edmalo l\u00e9pe!“
„To ale nemysl\u00ed\u0161 u\u017e v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee ne?!“
„Nev\u00edm, co si m\u00e1m myslet!“
„Tak\u017ee kdy\u017e bych ti \u0159ekl: Ano, m\u011bl jsem n\u011bco s Andym, tak ty bude\u0161 v pohod\u011b, ale kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee jsem s Billem, tak m\u011b m\u00e1\u0161 chu\u0165 odepsat ze \u017eivota? To je trochu uboh\u00e9, nemysl\u00ed\u0161?“<\/p>\n

Uv\u011bdom\u00edm si, \u017ee tady stoj\u00edm s t\u00e9m\u011b\u0159 otev\u0159enou pusou a \u017ee bych tenhle rozhovor pro sv\u00e9 dobro rad\u011bji poslouchat nem\u011bl. Leknu se ale z\u00e1rove\u0148, kdy\u017e skrz otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e spat\u0159\u00edm, \u017ee p\u0159ed domem zastavilo dal\u0161\u00ed auto. Lehce zpanika\u0159\u00edm a co nejm\u00e9n\u011b n\u00e1padn\u011b ute\u010du zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Pozd\u011bji v noci u\u017e nech\u00e1m svou k\u016f\u017ei h\u00fd\u010dkat Tomov\u00fdmi dotyky a spokojen\u011b polo\u017een, poslouchaj\u00edc jeho srdce, zav\u0159u o\u010di.„A ty jsi taky je\u0161t\u011b Miriam nevid\u011bl?“„Hmm,“ brouknu jen a rukou pohlad\u00edm jeho b\u0159\u00ed\u0161ko. „Pro\u010dpak?“ zept\u00e1m se po chvilce, kdy\u017e ml\u010d\u00ed.„Jen tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6541","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6541","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6541"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6541\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6541"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6541"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6541"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}