{"id":6548,"date":"2012-05-06T17:00:00","date_gmt":"2012-05-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6530"},"modified":"2012-05-06T17:00:00","modified_gmt":"2012-05-06T16:00:00","slug":"side-by-side-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/06\/side-by-side-21\/","title":{"rendered":"Side by side 21."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine
<\/strong> <\/p>\n

Zprvu bych se moc cht\u011bla omluvit za to, \u017ee tak dlouho nep\u0159ibyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00edl. M\u011bla jsem jist\u00e9 probl\u00e9my, kter\u00e9 mi znemo\u017e\u0148ovaly psan\u00ed, necht\u011bla jsem t\u00edm pov\u00eddku kazit. Nebylo to o tom, \u017ee bych nev\u011bd\u011bla, jak d\u00e1l.<\/em><\/div>\n

Douf\u00e1m, \u017ee u\u017e to te\u010f bude v po\u0159\u00e1dku a d\u00edly budou p\u0159ib\u00fdvat pravideln\u011b. \ud83d\ude42 Je slun\u00ed\u010dko, p\u011bkn\u011b, tak\u017ee n\u00e1lada \u0161la nahoru, tak\u017ee bude i chu\u0165 do psan\u00ed. \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
T\u011bm, kte\u0159\u00ed z\u016fstali pov\u00eddce v\u011brni, p\u0159eju p\u011bkn\u00fd po\u010dten\u00ed. Ti, kte\u0159\u00ed ji \u010detli a nebudou se vracet\u2026 Rozum\u00edm tomu, byla mezi d\u00edly velk\u00e1 odmlka. \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
D\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jste mi kdy napsali, v\u00e1\u017en\u011b m\u011b to t\u011b\u0161\u00ed. \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Cathy.))<\/em><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Tom za n\u00e1s oba zaplatil vstupenky do kina a necht\u011bl sly\u0161et o tom, \u017ee mu d\u00e1m pen\u00edze za svou vstupenku. Koupil jsem tedy alespo\u0148 velk\u00fd popcorn, o kter\u00fd se rozd\u011bl\u00edme. N\u00e1dobu s n\u00edm m\u00e1m na kl\u00edn\u011b a Tom m\u011b veze do s\u00e1lu. M\u00e1me m\u00edsta v \u0159ad\u011b, kter\u00e1 je \u00fapln\u011b dole. Pro Toma to bude mo\u017en\u00e1 nepohodln\u00e9, ale j\u00e1 bych se nikam jinam nedostal. Jsem r\u00e1d, \u017ee to respektuje, proto\u017ee by m\u011b klidn\u011b mohl nechat dole samotn\u00e9ho a s\u00e1m j\u00edt v\u00fd\u0161, kde by m\u011bl rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed v\u00fdhled na prom\u00edtac\u00ed pl\u00e1tno. Zaparkoval jsem tedy na konci prvn\u00ed \u0159ady a pod\u00edval se na Toma. Nechce si sednout? Nebo… Pro\u010d stoj\u00ed?<\/p>\n

„Posa\u010f se,“ vyzval jsem ho a pokynul rukou k \u010derven\u00e9 seda\u010dce vedle sebe. Tohle v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n

„Posad\u00edm se, ale jinam, ne\u017e ukazuje\u0161,“ v\u011bnoval mi sv\u016fj \u00fasm\u011bv. Tak\u017ee se mnou tady nez\u016fstane, chce m\u00edt lep\u0161\u00ed m\u00edsto, ne\u017e je to dole. No… Dalo se to \u010dekat, ale mrz\u00ed m\u011b to.<\/em> Bohu\u017eel s t\u00edm nic neud\u011bl\u00e1m, pouze jsem k\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
„Um… Aha. U\u017eij si film,“ sna\u017eil jsem se tv\u00e1\u0159it tak, \u017ee mi je to vlastn\u011b \u00fapln\u011b jedno. Bohu\u017eel to tak ale \u00fapln\u011b nevy\u0161lo, neum\u00edm se tak dokonale p\u0159etva\u0159ovat. Pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i, palcem p\u0159ejel po brad\u011b a za n\u00ed pohled m\u00fdch o\u010d\u00ed k sv\u00fdm zdvihl.<\/div>\n
„U\u017eiju si ho, ale s tebou. Jsme tady spolu, ne?“<\/div>\n
A ani\u017e by \u010dekal na jakoukoliv odpov\u011b\u010f z moj\u00ed strany, sklonil se a zase si m\u011b vyhoupl na ruce. Nejsem pro n\u011bj moc t\u011b\u017ek\u00fd? Vypad\u00e1 sice, \u017ee posilovna je pro n\u011bj n\u011bco jako druh\u00fd domov, ale starosti typu, zda nejsem moc t\u011b\u017ek\u00fd, si odpustit nem\u016f\u017eu.<\/em><\/div>\n
„Jsme tady spolu, ale…“ pod\u00edval jsem se na n\u011bj, „kam m\u011b nese\u0161?“ sna\u017eil jsem se zjistit v\u00edc k d\u016fvodu, pro\u010d m\u011b m\u00e1 na rukou.<\/div>\n
Nic, bez odpov\u011bdi. V\u00e1\u017en\u011b je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tome,“ zasm\u00e1l jsem se a polechtal ho prsty prav\u00e9 ruky, kterou se ho dr\u017e\u00edm v t\u00fdle. Ml\u010d\u00ed a z\u00e1hadn\u011b se usm\u00edv\u00e1. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe. Jsem uprost\u0159ed s\u00e1lu, u \u0159ady, kde jsou dvousedadla, a Tom se u nich zastavil. Zamrkal jsem, on chce j\u00edt sem? M\u00e1me l\u00edstky dol\u016f, ne sem, to bych to musel v\u011bd\u011bt. Byl jsem u toho, kdy\u017e je platil. Skousl jsem si jemn\u011b ret, mus\u00edm Toma n\u011bjak upozornit na to, \u017ee jsme \u0161patn\u011b. Ale jak? A\u0165 to hlavn\u011b nevyzn\u00ed tak, jako kdybych na tom hledal zbyte\u010dn\u00e9 chyby!<\/p>\n

„Tome… M\u00e1me m\u00edsta dole,“ pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed. Se mnou v n\u00e1ru\u010d\u00ed si dere cestu mezi sedadly, dr\u017e\u00ed m\u011b hrozn\u011b opatrn\u011b, ale p\u0159itom pevn\u011b. Je v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00fd. Cel\u00fd Tom, cel\u00fd jeho p\u0159\u00edstup… Cel\u00fd dne\u0161ek je b\u00e1je\u010dn\u00fd, a to je\u0161t\u011b neskon\u010dil. U\u017e te\u010f ale v\u00edm, \u017ee se mus\u00edme zase co nejd\u0159\u00edve domluvit na spole\u010dn\u00e9 sch\u016fzce.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, Billy. Byl jsi kupovat popcorn… A j\u00e1 l\u00edstky vym\u011bnil. Myslel jsem si, \u017ee takhle to bude lep\u0161\u00ed,“ uculil se na m\u011b a posadil se. M\u011b posadil hned vedle sebe, ruku mi automaticky obmotal kolem pasu. Donutil m\u011b tak, abych se uvolnil. M\u00e1 hlava klesla na jeho prav\u00e9 rameno, p\u0159iv\u0159el jsem o\u010di.<\/div>\n
„To je… p\u011bkn\u00fd,“ na v\u00edc jsem se nezmohl. Nem\u016f\u017eu toti\u017e uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsme v tak d\u016fv\u011brn\u00e9 poloze. Ne, \u017ee bych necht\u011bl… Prost\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee se mi to jenom zd\u00e1. A tohle nen\u00ed sen, o to je to hez\u010d\u00ed a m\u00e9n\u011b uv\u011b\u0159iteln\u00fd. Nikdy se mi nic takov\u00e9ho nestalo, v\u0161e, co te\u010f za\u017e\u00edv\u00e1m, je pro m\u011b \u00fapln\u011b nov\u011b objeven\u00e9. A ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem chci v\u00edc a v\u00edc, je to jako z\u00e1vislost vznikl\u00e1 na droze. Rozd\u00edl je v tom, \u017ee tohle nen\u00ed zdrav\u00ed \u0161kodliv\u00e9.<\/div>\n
„Ty jsi p\u011bkn\u00fd,“ za\u0161eptal mi u ucha a vtiskl na n\u011bj malou pusinku. Oh, bo\u017ee, tohle a\u0165 ned\u011bl\u00e1! Mus\u00edm bejt \u010dervenej a\u017e na zadku.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju,“ odv\u011btil jsem nep\u0159irozen\u011b vysok\u00fdm hlasem a skousl si ret. Tak tohle bylo trapn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„No… Mn\u011b za svoj\u00ed kr\u00e1su ned\u011bkuj,“ pokra\u010doval. D\u011bl\u00e1 si ze m\u011b srandu? Pro\u010d alespo\u0148 neum\u00edm lichotky p\u0159ij\u00edmat, ani\u017e bych se prezentoval jako d\u00edt\u011b? Tom se t\u00edm mus\u00ed n\u00e1le\u017eit\u011b bavit.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/p>\n

A mezi t\u00edm v\u0161\u00edm za\u010daly titulky k filmu, ostatn\u00ed lid\u00e9, bylo jich asi deset, byli potichu. Bylo nezdvo\u0159il\u00e9, \u017ee je od filmu vyru\u0161ujeme sv\u00fdm nem\u00edstn\u00fdm \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00edm. P\u0159ilo\u017eil jsem Tomovi na rty prst, abych mu nazna\u010dil, a\u0165 je potichu. Pohl\u00e9dl jsem mu do tv\u00e1\u0159e a dle jeho v\u00fdrazu bylo jasn\u00e9, \u017ee se chce za\u010d\u00edt sm\u00e1t – cukaly mu koutky. Musel jsem si skousnout mezi zuby spodn\u00ed ret, abych nevybuchl sm\u00edchy. Tahle situace je v\u00e1\u017en\u011b komick\u00e1.<\/p>\n

„Billy,“ zamumlal Tom a jemn\u011b m\u011b kousnul do prstu. Sundal jsem mu ho ze rt\u016f. Co asi m\u016f\u017ee po mn\u011b cht\u00edt? Nech\u00e1pav\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval a vyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed. V\u00fdraz musel mluvit za v\u0161e, proto\u017ee se nadechl a za\u010dal mluvit.<\/div>\n

„Dej mi pros\u00edm pusinku,“ zamumlal a na\u0161pulil rty. Je\u0161t\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. Pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i a naklonil jsem se k n\u011bmu. Nebylo to ale kv\u016fli polibku. Op\u0159el jsem si \u010delo o jeho, o\u010di jsem taky p\u0159iv\u0159el.<\/div>\n
„Moc bys cht\u011bl pusinku?“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b moc,“ za\u0161eptal a nosem se ot\u0159el o ten m\u016fj, byl jako malej mazl\u00edk.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b bys j\u00ed m\u011bl dostat,“ uculil jsem se a chytil ho opatrn\u011b za ruku. Po\u0159\u00e1d toti\u017e nev\u00edm, jestli sm\u00edm nebo ne. Jemn\u011b jsem mu ji stiskl a on mi stisk op\u011btoval. Spokojen\u011b jsem vydechl, kdyby se m\u011b necht\u011bl dr\u017eet, pust\u00ed m\u011b rovnou, ne? V\u00edc jsem se na jeho t\u011blo natiskl a vtiskl jsem mu malou pusu pod rty. Potichu se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Mali\u010dk\u00fd, dej mi je\u0161t\u011b pusinku na rty.“<\/div>\n
„Moc chce\u0161?“ provokativn\u011b jsem mu spodn\u00ed ret ol\u00edzl \u0161pi\u010dkou jazyka, bav\u00ed m\u011b takhle si hr\u00e1t.<\/div>\n
„Moc… A neprovokuj,“ za\u0161eptal a pohladil m\u011b palcem druh\u00e9 ruky po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nebo?<\/div>\n
„Nebooo…“ naklonil se mi k uchu, ol\u00edzl lal\u016f\u010dek a jemn\u011b m\u011b do n\u011bj kousl. Nasucho jsem polkl a potichu vzdychl. Tak tohle bylo… skv\u011bl\u00fd. Bylo to skv\u011bl\u00fd a nem\u011bl by to provozovat v kin\u011b, proto\u017ee mi to jako m\u00e1vnut\u00edm proutku navodilo a\u017e moc p\u0159\u00edjemn\u00fdch pocit\u016f.<\/div>\n
„Nebo?“ za\u0161eptal jsem znovu, akor\u00e1t rozechv\u011ble.<\/div>\n
„Nebo t\u011b pol\u00edb\u00edm s\u00e1m a ul\u00edb\u00e1m t\u011b k smrti,“ za\u0161eptal mi chtiv\u011b do ucha. Zamrkal jsem a pod\u00edval se na n\u011bj. Tohle mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b? Je to tak \u00fa\u017easn\u00fd, zn\u00ed to tak n\u00e1dhern\u011b. Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct nemravn\u011b, ale n\u011bjak\u00fd, alespo\u0148 malink\u00fd pod\u00edl nemravnosti v tom byl. V\u011bta v kombinaci s Tomov\u00fdm sexy hlasem zn\u011bla nesm\u00edrn\u011b vra\u017eedn\u011b. Zachv\u011bl jsem se a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ul\u00edbej m\u011b k smrti,“ zamru\u010del jsem, nebylo to u\u017e tak potichu jako v\u0161echno p\u0159ed t\u00edm. Hned jsem se rozhl\u00e9dl kolem sebe, kdy\u017e v tom se oto\u010dil mu\u017e, kter\u00fd sed\u011bl na seda\u010dce pod n\u00e1mi a sjel n\u00e1s oba pohledem. Mohlo mu b\u00fdt tak t\u0159icet, v\u00edc ale ne.<\/p>\n

„Pokud chcete vyru\u0161ovat, jd\u011bte z kina ven. Ostatn\u00ed p\u0159i\u0161li kv\u016fli filmu, ne kv\u016fli tomu, aby poslouchali v\u00e1s dva… N\u011bjak\u00fd buzeranty,“ za\u0161klebil se hnusn\u011b a oto\u010dil se zp\u00e1tky. Bodlo m\u011b u srdce. Tak tohle bylo… hnusn\u00fd. A typick\u00fd jedn\u00e1n\u00ed homofobn\u00edho \u010dlov\u011bka. Nech\u00e1pu je, nikdy je ani nepochop\u00edm. Co je \u0161patn\u00e9ho na tom, \u017ee se n\u011bkomu l\u00edb\u00ed \u010dlov\u011bk stejn\u00e9ho pohlav\u00ed?<\/div>\n

Semkl jsem k sob\u011b v\u00ed\u010dka a op\u0159el se v\u00edc do seda\u010dky. Pod\u00edval jsem se pod nohy a tro\u0161ku jsem se pousm\u00e1l. Asi bych se takov\u00fdmi lidmi nem\u011bl zab\u00fdvat, tr\u00e1pit se t\u00edm… Ale to nejde. Nejde, abych to nevn\u00edmal.<\/div>\n
„Billy, moment,“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Oto\u010dil jsem na n\u011bj hlavu, co jde d\u011blat?<\/div>\n
„Co…?“ nech\u00e1pav\u011b jsem zamrkal. Chce snad odej\u00edt?<\/em><\/div>\n
„Dej mi chvilku, hm?“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i a sp\u011b\u0161n\u011b l\u00edbnul na rty. K\u00fdvl jsem mu na souhlas a zase se oto\u010dil k pl\u00e1tnu. Jak \u00fa\u017easn\u011b zka\u017een\u00e1 chv\u00edle… Jenom kv\u016fli jednomu hlup\u00e1kovi. To se mi snad v\u00e1\u017en\u011b jenom zd\u00e1.<\/p>\n

„Mohl bys mi laskav\u011b zopakovat, co jsi \u0159ekl Billovi?!“ ozvalo se nep\u0159\u00edjemn\u011b pod na\u0161\u00edm m\u00edstem s Tomem. Pod\u00edval jsem se na… Toma? Vyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed. Na tohle cht\u011bl chvilku? \u0160el vy\u0159e\u0161it nedorozum\u011bn\u00ed?<\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se n\u011bjak\u00fdho debiln\u00edho buzeranta boj\u00edm? Naivko,“ pokra\u010doval.<\/div>\n
„M\u011bl bys,“ zavr\u010del Tom, v jeho hlase byla v\u00e1\u017en\u011b sly\u0161et zloba, „a co, \u017ee jsme dva kluci? Co je na tom kurva divn\u00fdho? Je to norm\u00e1ln\u00ed, jako kluk s holkou. Vsad\u00edm se, \u017ee kdyby za tebou byly dv\u011b holky, ohmat\u00e1valy se a b\u016fhv\u00edco, ani tro\u0161ku ti to nevad\u00ed a je\u0161t\u011b r\u00e1d se na n\u011b u toho d\u00edv\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„To je n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00fdho. A te\u010f vypadni, zaplatil jsem si za film, hm?“<\/div>\n
„Co je na tom jin\u00fdho, do prdele?!“ Tom se u\u017e nesna\u017eil m\u00edrnit. Kdybych se mohl postavit, sna\u017e\u00edm se ho zastavit. Takhle ale m\u016f\u017eu jenom doufat, \u017ee pokud mu to \u0159eknu slovn\u011b, tak on m\u011b poslechne.<\/div>\n
„Tome, ne\u0159e\u0161 to… Nem\u00e1 to cenu, hm?“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj. Pot\u0159ebuji ho uklidnit. On se ale klidnit asi nepl\u00e1noval. Pod\u00edval se na m\u011b, v obli\u010deji je cel\u00fd brun\u00e1tn\u00fd.<\/p>\n

U\u017e to vypadalo, \u017ee m\u00e1 pro m\u011b t\u00e9\u017e p\u0159ichystanou n\u011bjakou u\u0161t\u011bpa\u010dnou pozn\u00e1mku, na posledn\u00ed chv\u00edli ji ale spolknul. Pouze zakroutil hlavou nad mu\u017eem, kter\u00fd sed\u011bl pod n\u00e1mi a vr\u00e1til se zp\u00e1tky ke mn\u011b. Pohladil m\u011b po vlasech a pot\u00e9 sjel dlan\u00ed po tv\u00e1\u0159i a\u017e na \u010delist, po kter\u00e9 mi p\u0159ejel palcem. Pousm\u00e1l jsem se, pod dotekem jsem p\u0159iv\u0159el o\u010di. Je to tak moc p\u0159\u00edjemn\u00e9, v\u00e1\u017en\u011b. Za tak kr\u00e1tkou chvilku jsem se nau\u010dil zbo\u017e\u0148ovat Tomovy doteky, t\u011b\u0161\u00edm se na n\u011b v\u00edc a v\u00edc, zda-li je to je\u0161t\u011b v\u016fbec mo\u017en\u00e9. Naklonil se mi k uchu. Oh… Chce mi snad na n\u011bj d\u00e1t zase tu malinkou pusu? Okam\u017eit\u011b se mi rozbu\u0161ilo srdce, nasucho jsem polknul. V\u00e1\u017en\u011b netu\u0161\u00edm, co m\u00e1m o\u010dek\u00e1vat, co bude d\u011blat. M\u00edsto pusy ale za\u010dal \u0161eptat.<\/div>\n

„Billy… V\u00edm, \u017ee asi kaz\u00edm film, ale… ten chlap. Stra\u0161n\u011b m\u011b na\u0161tval. Nep\u016fjdeme u\u017e? Nechce se mi tady b\u00fdt. Omlouv\u00e1m se, slibuju, \u017ee na n\u011bco p\u016fjdeme jindy. Nevad\u00ed ti to?“ domluvil a dal mi na ucho i pusu, kterou jsem tak moc o\u010dek\u00e1val. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a skousl si ret. Na film jsem se sice hodn\u011b t\u011b\u0161il, ale pokud se tady Tomovi nechce b\u00fdt, nem\u016f\u017eu ho nutit. Pouze jsem p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme j\u00edt… Bude to asi lep\u0161\u00ed, proto\u017ee stejn\u011b bys z filmu nic nem\u011bl.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, princezno,“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i a zvedl se. To byl pro m\u011b jasn\u00fd sign\u00e1l, posunul jsem se co nejv\u00edce na okraj, aby si m\u011b mohl vz\u00edt do n\u00e1ru\u010de. U\u010dinil tak a snesl m\u011b dol\u016f. Usadil m\u011b opatrn\u011b do m\u00e9ho voz\u00ed\u010dku a vezl m\u011b z kina.<\/p>\n

***<\/p>\n

Venku je p\u0159\u00edjemn\u00fd vzduch. Zima nen\u00ed tak p\u0159\u00edli\u0161 lezav\u00e1, p\u0159esto\u017ee ji\u017e spadl prvn\u00ed sn\u00edh. Nebo m\u011b snad h\u0159eje my\u0161lenka, \u017ee m\u00e1m Toma u sebe? I to je docela mo\u017en\u00e9. Ur\u010dit\u011b zase budu dlouho p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak\u00e9 to dneska bylo. Neboj\u00edm se pou\u017e\u00edvat slovo, \u017ee to bylo dokonal\u00e9. Bylo to toti\u017e mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e to. Nakonec jsme se shodli, \u017ee na j\u00eddlo u\u017e nep\u016fjdeme, proto\u017ee jsme byli oba pln\u00ed rozpukan\u00e9 kuku\u0159ice. To ov\u0161em nevad\u00ed, zvl\u00e1dneme to p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. A na p\u0159\u00ed\u0161t\u011b se ji\u017e v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u0161\u00edm. Pod\u00edval jsem se na r\u016f\u017ei, kterou m\u00e1m na kl\u00edn\u011b. V\u00e1\u017en\u011b si ji mus\u00edm usu\u0161it, abych m\u011bl na dne\u0161ek i hmotnou vzpom\u00ednku.<\/p>\n

Vzhl\u00e9dl jsem p\u0159ed sebe a zakroutil jsem hlavou. Mus\u00edm se vzpamatovat, my\u0161lenk\u00e1m se m\u016f\u017eu odd\u00e1vat, a\u017e budu s\u00e1m doma. Hned jsem p\u0159ejel pohledem ulici, jsme v na\u0161\u00ed. D\u016fm, ve kter\u00e9m s rodi\u010di bydl\u00edme, je hned na okraji. \u0160koda, co bych te\u010f dal za to, kdyby byl d\u00e1l. Mohl bych b\u00fdt s Tomem je\u0161t\u011b o chv\u00edli d\u00e9le.<\/div>\n

„Jsme tady,“ zamumlal jsem nespokojen\u011b a Tom zastavil. Ihned si stoupl p\u0159ede m\u011b. Zvednul jsem k n\u011bmu pohled, pohl\u00e9dl jsem mu do o\u010d\u00ed. Pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Tak n\u011b\u017en\u011b, opatrn\u011b\u2026 Jako poka\u017ed\u00e9, tak jak to um\u00ed jenom on.<\/div>\n
„Ozvu se ti, ano? Chci t\u011b zase co nejd\u0159\u00edv vid\u011bt,“ pousm\u00e1l se. K\u00fdvl jsem na souhlas.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky\u2026 Budu \u010dekat, Tome. D\u011bkuju ti za dne\u0161ek, bylo to v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1dhern\u00fd,“ uculil jsem se.<\/div>\n
„To j\u00e1 d\u011bkuju tob\u011b, v\u00e1\u017en\u011b. Dobrou noc,“ sklonil se ke mn\u011b a l\u00e1skypln\u011b m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i a pol\u00edbil na rty.<\/div>\n
„Dobrou,“ za\u0161eptal jsem mu do rt\u016f, znovu jsem ho pol\u00edbil. Je\u0161t\u011b jsem ho po tv\u00e1\u0159i pohladil a on ode m\u011b odstoupil. Vyndal jsem kl\u00ed\u010de, odemkl branku a otev\u0159el ji. Vjel jsem dovnit\u0159, oto\u010dil jsem se na Toma. Zam\u00e1val jsem mu, on mi zam\u00e1val nazp\u011bt. Je\u0161t\u011b mi poslal vzdu\u0161nou pusu. P\u0159\u00edjemn\u011b m\u011b zah\u0159\u00e1lo u srdce, bude se mi us\u00ednat s opravdu n\u00e1dhern\u00fdm pocitem.<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine Zprvu bych se moc cht\u011bla omluvit za to, \u017ee tak dlouho nep\u0159ibyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00edl. M\u011bla jsem jist\u00e9 probl\u00e9my, kter\u00e9 mi znemo\u017e\u0148ovaly psan\u00ed, necht\u011bla jsem t\u00edm pov\u00eddku kazit. Nebylo to o tom, \u017ee bych nev\u011bd\u011bla, jak d\u00e1l. Douf\u00e1m, \u017ee u\u017e to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[475],"tags":[],"class_list":["post-6548","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-side-by-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6548","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6548"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6548\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6548"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6548"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6548"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}