{"id":6553,"date":"2012-05-05T16:00:00","date_gmt":"2012-05-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6535"},"modified":"2012-05-05T16:00:00","modified_gmt":"2012-05-05T15:00:00","slug":"mask-of-the-phantom-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/05\/mask-of-the-phantom-12\/","title":{"rendered":"Mask of the Phantom 12."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom:<\/p>\n

<\/strong> „Co to, kurva, bylo?“ zvolal Bill, lapaj\u00edc\u00ed po dechu. V\u011bnoval jsem mu pouze nejist\u00e9 uculen\u00ed. „Ty’s\u2026 A j\u00e1\u2026 A\u2026 Kurva.“ Musel jsem se sm\u00e1t. Bill\u016fv v\u00fdraz vypov\u00eddal o naprost\u00e9m zmaten\u00ed, kter\u00e9 zrovna poci\u0165oval. Chv\u00edli p\u016fsobil snad a\u017e vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n

„Bille, v pohod\u011b? Jestli ti to vadilo, omlouv\u00e1m se,“ uculil jsem se. Najednou mi za\u010dalo doch\u00e1zet sebev\u011bdom\u00ed. U\u017e kdy\u017e jsem poprv\u00e9 za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, \u017ee by se n\u011bco podobn\u00e9ho mohlo st\u00e1t, nikdy m\u011b nenapadlo, \u017ee by to Billovi mohlo vadit. P\u0159ece to on to d\u0159\u00edv cht\u011bl, kdy\u017e j\u00e1 ne.<\/div>\n
„Nevadilo, jen\u2026 nech\u00e1pu to,“ zabru\u010del a z\u00edral na svoje prsty propl\u00e9taj\u00edc\u00ed se mezi sebou. Sed\u011bl v tureck\u00e9m sedu naproti mn\u011b a hrudn\u00edk se mu st\u00e1le je\u0161t\u011b divoce zvedal.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ za\u0161klebil jsem se. „Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 r\u00e1d, kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
Vtom trhl hlavou vzh\u016fru. „Jestli to d\u011bl\u00e1\u0161 jen kv\u016fli soucitu nebo kv\u016fli tomu, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b to pot\u011b\u0161\u00ed, tak se m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159estat sna\u017eit. Nepot\u0159ebuju n\u011bco takov\u00e9ho!“<\/div>\n
Ne\u017e jsem se stihl n\u011bjak obh\u00e1jit, ode\u0161el.<\/div>\n
„Kurva!“ ulevil jsem si do ticha s\u00e1lu, kter\u00e9 se rozprost\u0159elo v\u0161ude kolem, kdy\u017e odezn\u011bl zvuk Billov\u00fdch krok\u016f. Pr\u00e1v\u011b te\u010f jsem nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. J\u00edt za n\u00edm, nebo z\u016fstat? A jestli j\u00edt, co mu \u0159\u00edct? Omluvit se, \u017ee tak jsem to nemyslel? Vysv\u011btlit, \u017ee nic ned\u011bl\u00e1m ze soucitu? Nikdy jsem se v t\u011bchhle v\u011bcech neorientoval, takov\u00e9 vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, podl\u00e9z\u00e1n\u00ed a omlouv\u00e1n\u00ed se mi p\u0159\u00ed\u010dilo v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho, ale te\u010f z\u0159ejm\u011b nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e zvednout zadek a j\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill:<\/p>\n

<\/strong> Kdy\u017e jsem utekl, nev\u011bd\u011bl jsem, kam j\u00edt. Prala se ve mn\u011b sm\u011bsice pocit\u016f. Jedna \u010d\u00e1st st\u00e1le je\u0161t\u011b c\u00edtila na jazyku chu\u0165 Tomov\u00fdch rt\u016f, tu omamnou p\u0159ekr\u00e1snou chu\u0165, kterou jsem c\u00edtil naposledy p\u0159ed dv\u011bma lety, a to jen n\u00e1hodou. Druh\u00e1 \u010d\u00e1st m\u011bla v o\u010d\u00edch slzy, kter\u00e9 s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm krokem klouzaly po tv\u00e1\u0159\u00edch. Kroky samy m\u00ed\u0159ily pry\u010d, dokud jsem nezaznamenal dve\u0159e Tomovy mask\u00e9rny sd\u00edlen\u00e9 s Meg. Automaticky jsem proklouzl za dve\u0159e a usadil se do \u017eidle p\u0159ed jemu p\u0159id\u011blen\u00e9 zrcadlo. Z\u0159ejm\u011b si tu ka\u017ed\u00fd \u00faklid musel zajistit s\u00e1m, proto\u017ee Tomovo zrcadlo se skr\u00fdvalo pod tenk\u00fdm n\u00e1nosem prachu. Sem tam ho k\u0159i\u017eovala klikat\u00e1 \u010d\u00e1ra od tu\u017eky na o\u010di nebo mastn\u00fd flek od odli\u010dovac\u00edho kr\u00e9mu. I p\u0159es ne\u010distotu na zrcadle jsem vid\u011bl sv\u016fj odraz. Dokonce i v t\u00e9 tm\u011b pro\u0165at\u00e9 pouze prou\u017ekem m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho sv\u011btla pronikaj\u00edc\u00edm oknem do m\u00edstnosti. Vid\u011bl jsem alespo\u0148 svoji siluetu, tmav\u00fd st\u00edn na sv\u011btl\u00e9m podkladu. V t\u00e9 tm\u011b se nedalo poznat, jestli jsem mu\u017e nebo \u017eena, jestli mi je dvacet nebo sedmdes\u00e1t. Nebylo poznat, jestli um\u00edr\u00e1m pod k\u0159e\u010demi v \u017ealudku od sm\u00edchu, nebo m\u011b spaluje \u017eal. V zrcadle se odr\u00e1\u017eela pouze silueta \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Automaticky jsem nat\u00e1hl ruku k onomu z\u00e1hadn\u00e9mu odrazu, o kter\u00e9m jsem s p\u0159esnost\u00ed nemohl ani \u0159\u00edct, jestli jsem to skute\u010dn\u011b j\u00e1, a p\u0159ejel prsty \u0161p\u00ednou pod\u00e9l klikat\u00e9ho okraje siluety. \u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl na svoji rozh\u00e1ranost, na svoji neschopnost ur\u010dit, \u010d\u00edm se m\u00e1m \u0159\u00eddit. K\u00e9\u017e by to bylo tak lehk\u00e9, jak ukazuje zrcadlo. Bu\u010f m\u00e1te na tv\u00e1\u0159i p\u0159i\u0161it\u00fd \u00fasm\u011bv, nebo v\u00e1m po tv\u00e1\u0159\u00edch te\u010dou slzy. Nic v\u00edc zrcadlo stejn\u011b nikdy neuk\u00e1\u017ee. \u017divot by byl o tolik jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdyby m\u011bl \u010dlov\u011bk na v\u00fdb\u011br pouze ze dvou du\u0161evn\u00edch stav\u016f.<\/p>\n

„Tak tady jsi! Hledal jsem t\u011b snad v\u0161ude!“ Hrklo ve mn\u011b, kdy\u017e m\u011b Tom\u016fv hlas vytrhl z tolik zbyte\u010dn\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n

„Co chce\u0161?“ \u0161t\u011bkl jsem po n\u011bm, ne zrovna p\u0159\u00edjemn\u011b.<\/div>\n
„Omluvit se a vysv\u011btlit ti to. M\u00e1m pocit, \u017ee tady do\u0161lo k p\u011bkn\u011b velk\u00e9mu omylu.“ Ode dve\u0159\u00ed p\u0159e\u0161el ke druh\u00e9mu zrcadlu a od n\u011bj si p\u0159it\u00e1hl \u017eidli na kole\u010dk\u00e1ch naproti mn\u011b. Dosedl do n\u00ed, a ne\u017e jsem stihl n\u011bco \u0159\u00edct, chytil m\u011b za ruce. „V\u0161echno jsi to \u0161patn\u011b pochopil. Nikdy jsem ti necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, a u\u017e v\u016fbec ne n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm. Ze soucitu bych to nikdy neud\u011blal, Bille. Mo\u017en\u00e1 jsem se hodn\u011b zm\u011bnil, ale tohle bych neud\u011blal nikdy. V\u017edycky pro to mus\u00edm m\u00edt n\u011bjak\u00fd d\u016fvod. N\u011bkolik posledn\u00edch dn\u00ed jsem ze sebe stra\u0161n\u011b zmaten\u00fd. Od t\u00e9 doby, co ses tu objevil. A j\u00e1 u\u017e m\u011bl pocit, \u017ee kdybych to neud\u011blal te\u010f, ta chv\u00edle, po kter\u00e9 jsem v posledn\u00edch dnech tolik tou\u017eil, by nikdy nep\u0159i\u0161la.“<\/p>\n

Zmaten\u011b jsem na n\u011bj zamrkal. Naprosto jsem netu\u0161il, jak to m\u00e1m ch\u00e1pat.<\/div>\n

„Ned\u011blal jsem to z donucen\u00ed, j\u00e1 cht\u011bl,“ \u0161pitl je\u0161t\u011b, kdy\u017e se nedo\u010dkal \u017e\u00e1dn\u00e9 reakce. V\u0161echno jsem si p\u0159ehr\u00e1val v hlav\u011b. Vracel jsem se k dob\u011b, kdy to v\u0161echno za\u010dalo. Kdy to p\u0159erostlo ve snad a\u017e nen\u00e1vistnou touhu. Kdy jsem se to v\u0161echno sna\u017eil udusit t\u00edm, \u017ee jsem se od Toma dr\u017eel, co nejd\u00e1l to \u0161lo.<\/div>\n
„A kdybys mohl, ud\u011bl\u00e1\u0161 to znovu?“ zeptal jsem se s pohledem st\u00e1le je\u0161t\u011b rozml\u017een\u00fdm pod n\u00e1porem vzpom\u00ednek.<\/div>\n
„Tak tomu v\u011b\u0159\u2026“ v\u011bnoval mi Tom jeden ze sv\u00fdch typick\u00fdch frajersk\u00fdch \u00fa\u0161klebk\u016f. Nejsp\u00ed\u0161 netu\u0161il, \u017ee pr\u00e1v\u011b upsal svoji du\u0161i \u010f\u00e1blu.<\/div>\n
„Ud\u011blej to,“ zabru\u010del jsem a zvedl k n\u011bmu pohled. \u00da\u0161klebek se zm\u011bnil v naprost\u00e9 zmaten\u00ed. Povyt\u00e1hl jedno obo\u010d\u00ed, jako by nev\u011bd\u011bl, co jsem \u0159ekl. „\u0158ekl jsem, \u017ee to m\u00e1\u0161 ud\u011blat znovu,“ zopakoval jsem netrp\u011bliv\u011b sv\u016fj po\u017eadavek.<\/div>\n
„To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Neser.“<\/div>\n
„Neseru.“<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
„No jo, sakra, no jo!“<\/p>\n

Nejsp\u00ed\u0161 jsem nem\u011bl provokovat a vyvol\u00e1vat v n\u011bm agresi, pozd\u011bji toho mo\u017en\u00e1 budu litovat, ale nemohl jsem si odpomoci od jist\u00e9ho pocitu zadostiu\u010din\u011bn\u00ed, kdy\u017e si m\u011b kone\u010dn\u011b za t\u00fdl p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Tatam v\u0161ak byla ve\u0161ker\u00e1 n\u011b\u017enost a snaha zap\u016fsobit na city. Jeho rty tvrd\u011b narazily do m\u00fdch a j\u00e1 bych \u0159ekl, \u017ee tak \u00fapln\u011b v t\u00e9 tm\u011b kolem n\u00e1s neodhadl na\u0161i vzd\u00e1lenost. Ani jednoho z n\u00e1s to v\u0161ak neodradilo. S p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed dravost\u00ed jsem mu opl\u00e1cel ka\u017ed\u00fd by\u0165 jen nepatrn\u00fd pohyb a vych\u00e1zel mu vst\u0159\u00edc. Spokojen\u011b pobrouk\u00e1val do m\u00fdch rt\u016f a jeho jazyk si sebev\u011bdom\u011b razil cestu vp\u0159ed stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm ten m\u016fj. Spont\u00e1nn\u011b jsem mu omotal ruce kolem krku a nechal se st\u00e1hnout na jeho kl\u00edn, tak\u017ee musel m\u00edrn\u011b zaklonit hlavu. Propl\u00e9tal jsem mu prsty mezi cop\u00e1nky, zat\u00edmco urychlen\u00e9 tempo polibk\u016f zpomalilo na l\u00edn\u00fd tanec jazyk\u016f.<\/p>\n

Pohladil jsem ho ze strany po hlav\u011b a odd\u00e1lil se od n\u011bj, abych vyslovil ot\u00e1zku, kter\u00e1 mi jen tak vyb\u011bhla na mysli.<\/div>\n

„A tohle te\u010f budeme d\u011blat \u010dast\u011bji?“ zeptal jsem se s \u00fa\u0161klebkem. Samoz\u0159ejm\u011b jsem si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby se to stalo pravidelnou \u010dinnost\u00ed. L\u00edbilo se mi to. Jak by taky ne, kdy\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed dv\u011bma lety to byl m\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed sen.<\/div>\n
„Pokud bude\u0161 cht\u00edt,“ zamumlal a st\u00e1hl si m\u011b dol\u016f pro dal\u0161\u00ed polibek.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tom: „Co to, kurva, bylo?“ zvolal Bill, lapaj\u00edc\u00ed po dechu. V\u011bnoval jsem mu pouze nejist\u00e9 uculen\u00ed. „Ty’s\u2026 A j\u00e1\u2026 A\u2026 Kurva.“ Musel jsem se sm\u00e1t. Bill\u016fv v\u00fdraz vypov\u00eddal o naprost\u00e9m zmaten\u00ed, kter\u00e9 zrovna poci\u0165oval. Chv\u00edli p\u016fsobil snad a\u017e vyd\u011b\u0161en\u011b. „Bille,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[491],"tags":[],"class_list":["post-6553","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mask-of-the-phantom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6553","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6553"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6553\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6553"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6553"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6553"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}