{"id":6556,"date":"2012-05-04T17:00:00","date_gmt":"2012-05-04T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6538"},"modified":"2012-05-04T17:00:00","modified_gmt":"2012-05-04T16:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-66","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/05\/04\/zeiten-andern-dich-66\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 66."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nelly, ty jsi teda protivn\u00e1 dneska,“ utrous\u00edm a zavrt\u00edm nad n\u00ed hlavou. „Cht\u011bla jsi, aby si Tom p\u0159ivezl brusle, ale takhle nem\u00e1m n\u00e1ladu s tebou ani nikam j\u00edt, kdy\u017e se takhle tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161.“
„Hm,“ \u0159ekne jen a pokr\u010d\u00ed rameny.
\u00dater\u00fd jsem se p\u0159eci jen do\u010dkal, ale tak, jak jsem se t\u011b\u0161il na odpoledne s Tomem a Nelly, tak natolik mi to Nelly zkazila. Nechce se j\u00ed nic d\u011blat, a kdy\u017e se j\u00ed sna\u017e\u00edm vyhov\u011bt, tak je je\u0161t\u011b drz\u00e1. „Vid\u00ed\u0161 to, o kom se mluv\u00edv\u00e1,“ Tomovo auto zastav\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm domem, „p\u016fjde\u0161 Toma aspo\u0148 p\u0159iv\u00edtat?“
„Nechci,“ zavrt\u00ed hlavou.
S v\u00fddechem proto\u010d\u00edm o\u010di a vyd\u00e1m se ho tedy p\u0159iv\u00edtat s\u00e1m. Ch\u00e1pu, \u017ee nemus\u00ed m\u00edt Nelly po\u0159\u00e1d n\u00e1ladu, je to taky \u010dlov\u011bk, ale takhle protivn\u00e1 by b\u00fdt nemusela, to u\u017e si jen p\u0159ihr\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

„Ahoj,“ usm\u011bju se, jakmile spat\u0159\u00edm Toma p\u0159ed sebou. Byl to sice pouh\u00fd den a n\u011bco, ale stejn\u011b mi chyb\u011bl.
„Ahoj,“ nech\u00e1 se ode mne pol\u00edbit na p\u0159iv\u00edtanou. „\u010cekal jsem tady nastoupenou brusla\u0159skou elitu, a ono nic,“ usm\u011bje se.
„To jsi je\u0161t\u011b dneska nevid\u011bl Nelly. Mysl\u00edm, \u017ee j\u00ed doma zamknu, a p\u016fjdeme jen spolu.“
„Co \u017ee tak p\u0159\u00edsn\u011b?“ pohlad\u00ed mne lehce po z\u00e1dech, kdy\u017e spole\u010dn\u00fdmi kroky dojdeme dom\u016f. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b nakoukne do ob\u00fdv\u00e1ku na otr\u00e1venou Nelly. „Ahoj princezno. Tak kde jsou ty brusle?“
„Ahoj,“ vzdychne jen a schov\u00e1 se pod deku, „nechci na \u017e\u00e1dn\u00fd brusle.“
„Nelly, ale u\u017e v\u00e1\u017en\u011b p\u0159esta\u0148, u\u017e je to otravn\u00fd.“
„No a co.“
„Nelly! Nech\u00e1me t\u011b doma a p\u016fjdeme bruslit jen s Tomem.“
„Ne!“
„K\u0159i\u010det m\u016f\u017ee\u0161, jak chce\u0161, m\u011b nebav\u00ed tady na tebe koukat.“<\/div>\n

\n
„Tak jestli nechce\u0161 bruslit, m\u016f\u017eeme d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho,“ navrhne Tom, ale j\u00e1 jen zavrt\u00edm hlavou.
„To u\u017e jsem taky zkou\u0161el.“ Jenom\u017ee pochopiteln\u011b na Tomovu odpov\u011b\u010f Nelly reaguje jinak.
„A co budeme d\u011blat?“
„Co bude\u0161 cht\u00edt ty.“
„Chci se… t\u0159eba d\u00edvat na Lv\u00edho kr\u00e1le,“ vykoukne zpod deky. S v\u00fddechem kouknu na Toma.
„Tak budeme koukat na Lv\u00edho kr\u00e1le,“ usm\u011bje se. „A bruslit p\u016fjdeme pozd\u011bji,“ obdaruje \u00fasm\u011bvem i m\u011b a jemn\u011b mne pohlad\u00ed po ruce.
„Hmm, tak jo,“ p\u0159ipust\u00ed a vyleze zpod deky. „Mus\u00edm ale pro Lv\u00edho kr\u00e1le nahoru.“ Prob\u011bhne kolem n\u00e1s a vyb\u011bhne do sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee te\u010f chce d\u011blat v\u0161echno,“ u\u0161kl\u00edbnu se.
„Na ciz\u00edho v\u017edycky reagujou d\u011bti jinak,“ \u0159ekne sm\u00ed\u0159liv\u011b Tom a pol\u00edb\u00ed mne.
„Umf,“ vzdychnu jen, „co mamka? Mluvil jsi s n\u00ed?“
Na to ale vzdychne Tom a n\u00e1padn\u011b uhne pohledem. „Hm, v\u010dera.“
„Co?“ zept\u00e1m se podez\u00edrav\u011b, u\u017e podle jeho reakce.
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee to nem\u00e1 cenu.“
„Ale ne, pro\u010d?“
„Bille, to je na dlouho a nechci to te\u010f rozeb\u00edrat.“
„Ach Tome,“ semknu rty k sob\u011b, „myslel jsem, \u017ee… ne, doufal jsem…“
„Jen to prost\u011b te\u010f ne\u0159e\u0161, nechci se o tom bavit,“ p\u0159eru\u0161\u00ed mne.
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnu ch\u00e1pav\u011b a pohlad\u00edm ho. Chmpf, a p\u0159itom jsem si myslel, \u017ee podle toho, jak vypadal spokojen\u011b, bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Zd\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee klamat.
„Billeee!“ ozve se shora Nelly, „nem\u016f\u017eu to naj\u00edt, poj\u010f mi pomoct!“
„\u0158\u00edk\u00e1 se pros\u00edm,“ utrous\u00edm ti\u0161e. „Budeme mluvit, a\u017e bude\u0161 cht\u00edt ty, hm?“
„D\u00edky,“ usm\u011bje se Tom a popostr\u010d\u00ed mne, abych Nelly \u0161el pomoct naj\u00edt Lv\u00edho kr\u00e1le.<\/p>\n

„Ahoj,“ zazub\u00edm se na Gordona, kter\u00fd p\u0159ijede domu d\u0159\u00edv ne\u017e obvykle. Vylezu zcela p\u0159ed d\u016fm a lehce nohou zamez\u00edm pejsk\u016fm, aby vb\u011bhli dovnit\u0159, a dve\u0159e za sebou zav\u0159u.
„Jsi rychlej\u0161\u00ed ne\u017e blesk,“ usm\u011bje se Gordon. „Kde m\u00e1\u0161 ty dva? Tedy, Tom tu m\u00e1 auto, tak jsem usoudil…“
„Oba usnuli,“ pokr\u010d\u00edm s \u00fasm\u011bvem rameny.
„Usnuli?“
„Nelly byla dnes cel\u00fd den protivn\u00e1, tak\u017ee jsem r\u00e1d, \u017ee usnula a Tom… tu\u0161\u00edm, \u017ee posledn\u00ed dobou v\u016fbec nesp\u00ed.“
„A j\u00e1 nesm\u00edm dovnit\u0159?“ nazna\u010d\u00ed a mn\u011b dojde, \u017ee dr\u017e\u00edm dve\u0159e jako n\u011bjak\u00e1 str\u00e1\u017e.
„Oh jasn\u011b,“ se zasm\u00e1n\u00edm ustoup\u00edm. „Jen nepou\u0161t\u011bj prcky dovnit\u0159, a\u0165 je nevzbud\u00ed.“<\/p>\n

„Jak mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude reagovat Nelly?“
„J\u00e1 nev\u00edm,“ pokr\u010d\u00edm rameny, „mo\u017en\u00e1 se bude b\u00e1t, v\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm, anebo naopak to bude br\u00e1t dob\u0159e. T\u011b\u017eko soudit, nejprve to budeme muset zkusit.“ U\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 hodinu sed\u00edme s Gordonem venku a rozeb\u00edr\u00e1me t\u00e9ma Miriam. Kone\u010dn\u011b se rozhoupal k tomu, \u017ee by n\u00e1m ji i p\u0159edstavil, ale m\u00e1 strach. A co se mu vlastn\u011b div\u00edm, s\u00e1m bych strach m\u011bl.
„Vypr\u00e1v\u011bl jsem j\u00ed o tob\u011b a o Tomovi, a dozv\u011bd\u011bl jsem se…“
„Drbno,“ utrous\u00edm s \u00fasm\u011bvem b\u011bhem jeho \u0159e\u010di.
„Dozv\u011bd\u011bl jsem se,“ pokra\u010duje, „\u017ee jej\u00ed sestra \u017eije pr\u00fd u\u017e osm let s p\u0159\u00edtelkyn\u00ed. Pr\u00fd to zpo\u010d\u00e1tku jej\u00ed rodi\u010de necht\u011bli skousnout, ale kdy\u017e si pak po\u0159\u00eddily dvoj\u010d\u00e1tka, \u017ee na to za\u010dali nahl\u00ed\u017eet jinak.“
„To je dob\u0159e,“ usm\u011bju se, „lidi by m\u011bli za\u010d\u00edt vn\u00edmat norm\u00e1ln\u011b, \u017ee i dva lidi stejn\u00fdho pohlav\u00ed m\u016f\u017eou m\u00edt plnohodnotnou rodinu.“
„Tak v\u00e1m zb\u00fdvaj\u00ed u\u017e jen ty dvoj\u010data.“<\/p>\n

Se sm\u00edchem nad n\u00edm zavrt\u00edm hlavou a zpozorn\u00edm, kdy\u017e se otev\u0159ou dve\u0159e od domu. „O kom se mluv\u00edv\u00e1,“ usm\u011bju se na Gordona, kdy\u017e spat\u0159\u00edm rozespal\u00e9ho Toma, kter\u00fd s pozdravem dojde a\u017e k n\u00e1m, kde se usad\u00ed.
„Nelly je\u0161t\u011b sp\u00ed?“ zept\u00e1 se usm\u011bvav\u011b Gordon, na\u010de\u017e mu Tom p\u0159ik\u00fdvne, a hned na to se na m\u011b m\u00edrn\u011b zamra\u010d\u00ed.
„Pro\u010d jsi m\u011b nechal sp\u00e1t?“
Jen se tomu zasm\u011bju a lehce ho pohlad\u00edm po stehn\u011b. „Mo\u017en\u00e1 se v\u00e1\u017en\u011b Nelly pot\u0159ebuje jen vyspat. Aspo\u0148 by to vysv\u011btlovalo fakt, pro\u010d to s n\u00ed bylo k nevydr\u017een\u00ed.“
„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj to,“ zchlad\u00ed m\u011b Gordon.
„Co? Tys r\u00e1no odjel, jak m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, jak\u00fd to bylo?“ usm\u011bju se a kouknu na Toma, kter\u00fd zkoum\u00e1 m\u016fj palec, kde m\u00e1m n\u00e1plast, skrz kterou krev pros\u00e1kla a\u017e ven. No jo, kdy\u017e n\u011bkdo d\u011bl\u00e1, co nem\u00e1.
„Za vte\u0159inu jsem zp\u011bt,“ zpozorn\u00ed Gordon, kter\u00fd si nejsp\u00ed\u0161 na n\u011bco vzpomn\u011bl, a vstane.
„Jo,“ brouknu jen s \u00fasm\u011bvem a ten okam\u017eit\u011b sto\u010d\u00edm i k Tomovi, kter\u00e9ho je\u0161t\u011b neopustila touha zjistit, co se skr\u00fdv\u00e1 pod n\u00e1plast\u00ed.<\/p>\n

„Copak jsi d\u011blal?“
„Myslel jsem na to, na co jsem nem\u011bl,“ zasm\u011bju se a Tomovu zv\u011bdavou ruku jen chyt\u00edm a jemn\u011b ho pohlad\u00edm. „\u017de tys zase v noci nespal?“
„Tak… jak to \u0161lo. Vlastn\u011b jsem nebyl v\u016fbec doma, ale…“ vyleze z n\u011bho pomalu, tak\u017ee je mi to v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9. Pol\u00edb\u00edm ho v oblasti sp\u00e1nku a p\u0159it\u00e1hnu si ho na svou hru\u010f.
„Kdy tomuhle bude konec.“ Vy\u0159knu \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zku a pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech.
„V\u017edycky sp\u00edm \u0161patn\u011b bez tebe,“ pronese s \u00fasm\u011bvem, obto\u010d\u00ed sv\u00e9 ruce kolem m\u00e9ho t\u011bla a se spokojen\u00fdm v\u00fddechem, polo\u017een lehce na mn\u011b, op\u011bt zav\u0159e o\u010di.
„Lh\u00e1\u0159i,“ pronesu d\u016fle\u017eit\u011b, ale vesele, a zad\u00edv\u00e1m se ke dve\u0159\u00edm na dov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed prcky.<\/p>\n

*<\/p>\n

„U\u017e nem\u016f\u017eu!“ zavol\u00e1m a zabrzd\u00edm. Tom a za chvilku i Nelly mne dojedou na kole\u010dkov\u00fdch brusl\u00edch a oba s rozko\u0161n\u00fdm \u00fasm\u011bvem, jako by se ode mne n\u011bco o\u010dek\u00e1valo. Vyrazili jsme skute\u010dn\u011b na brusle, kdy\u017e Nelly vstala a dalo se s n\u00ed kone\u010dn\u011b mluvit, mezit\u00edm co se Gordon nab\u00eddl, \u017ee ud\u011bl\u00e1 ve\u010de\u0159i, ne\u017e se vr\u00e1t\u00edme.
„Pojedeme u\u017e dom\u016f? M\u00e1m hlad,“ usm\u011bje se Nelly a obejme mne.
„Dob\u0159e, zvl\u00e1dne\u0161 dojet je\u0161t\u011b dom\u016f?“
„J\u00e1 nev\u00edm,“ pokr\u010d\u00ed ram\u00ednky a oto\u010d\u00ed se k Tomovi, „jednou budu lep\u0161\u00ed ne\u017e vy dva.“
„My tomu v\u011b\u0159\u00edme. U\u017e dneska jsi byla v\u00fdborn\u00e1,“ ujist\u00ed ji Tom.
„Tak si d\u00e1me z\u00e1vod a\u017e dom\u016f?“ koukne se na oba, a my j\u00ed to jen odsouhlas\u00edme.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nech\u00e1me Nelly dojet prvn\u00ed, proto\u017ee si v\u00e1\u017en\u011b zaslou\u017e\u00ed ocenit za to, \u017ee a\u010dkoliv na brusl\u00edch stoj\u00ed podruh\u00e9 v \u017eivot\u011b, jde j\u00ed to skv\u011ble. Tom je\u0161t\u011b zahraje divad\u00fdlko, tak\u017ee r\u00e1doby bez dechu padne na na\u0161\u00ed zahrad\u011b do tr\u00e1vy. Nelly se se sm\u00edchem nad n\u00edm sklon\u00ed a pl\u00e1cne si s n\u00edm.
„U\u017e jsem lep\u0161\u00ed,“ zvol\u00e1 v\u00edt\u011bzn\u011b a po tr\u00e1v\u011b dojde a\u017e ke sch\u016fdk\u016fm, kde se posad\u00ed a za\u010dne opatrn\u011b brusle vyzouvat.<\/p>\n

Se spokojen\u011b unaven\u00fdm t\u011blem sebou pl\u00e1cnu vedle Toma a s \u00fasm\u011bvem ho kousnu jemn\u011b do krku, kter\u00fd vystavuje d\u00edky tomu, \u017ee sleduje se zaklon\u011bnou hlavou Nelly. Jakmile se ale dotknu jeho k\u016f\u017ee, hlavu sklon\u00ed a ukradne si polibek.
„Je fakt dobr\u00e1,“ podotkne.
„Kdo byl jej\u00edm u\u010ditelem?“ zept\u00e1m se n\u00e1padn\u011b, a je\u0161t\u011b n\u00e1padn\u011bji pouk\u00e1\u017eu na sebe.
„Dob\u0159e, prvn\u00ed pochvaly jdou k jej\u00edmu u\u010diteli,“ se zasm\u00e1n\u00edm mne podruh\u00e9 n\u011b\u017en\u011b pol\u00edb\u00ed. Ale to by se mezi n\u00e1s nesm\u011bla za\u010d\u00edt cp\u00e1t \u010dum\u00e1\u010dkem Mal\u00e1 d\u00e1ma.
„Co ty, mil\u00e1\u010dku?“ zabo\u0159\u00edm nos do jej\u00ed srsti s \u00fasm\u011bvem, a pak j\u00ed l\u00edpnu pusinku na hlavi\u010dku. Ta se rozko\u0161n\u011b sval\u00ed na zem a vy\u017e\u00e1d\u00e1 si pohlazen\u00ed.
„Tati, tati, j\u00e1 vyhr\u00e1la!“ Vyk\u0159ikne Nelly, jakmile shl\u00e9dnu, \u017ee se otev\u0159ely dve\u0159e od domu. Tom se p\u0159eto\u010d\u00ed na b\u0159icho, op\u0159e se v lokti a usm\u011bje se na Malou d\u00e1mu, kter\u00e1 se mu sna\u017e\u00ed o\u017eu\u017elat prst.
„A Bill byl posledn\u00ed pfff,“ \u0159ekne Nelly se sm\u00edchem, a ute\u010de dom\u016f s bruslema v ruce.<\/p>\n

„Bill byl posledn\u00ed,“ zopakuje pobaven\u00fdm t\u00f3nem Tom, ani\u017e by ke mn\u011b sto\u010dil pohled. Str\u010d\u00edm do n\u011bj se sm\u00edchem loktem a kouknu ke dve\u0159\u00edm.
„M\u011bl bys j\u00edt n\u011bkdy z\u00e1vodit s n\u00e1mi, Nelly je fakt v\u00fdborn\u00e1,“ vy\u0159knu dal\u0161\u00ed pochvalu na jej\u00ed \u00fa\u010det.
„Jo, n\u011bkdy p\u016fjde\u0161 s n\u00e1mi a j\u00e1 v\u00e1s v\u0161echny p\u0159edjedu,“ vykr\u00e1\u010d\u00ed si Nelly jako hv\u011bzda, u\u017e p\u0159ezut\u00e1, ven. „Je\u0161t\u011b sice trochu pad\u00e1m a neum\u00edm brzdit, ale to se v\u0161echno nau\u010d\u00edm.“
„Tro\u0161ku pad\u00e1,“ \u0159eknu ti\u0161e sm\u011brem k Tomovi a zasm\u011bju se nad jej\u00ed roztomilost\u00ed. Padala pochopiteln\u011b na za\u010d\u00e1tku v\u00edce, ale jakmile j\u00ed n\u011bkdo pochv\u00e1l\u00ed, \u0159ekne, \u017ee padala jen tro\u0161ku, aby se to nerozhodl vz\u00edt zp\u011bt.
„Neka\u017e j\u00ed to,“ zasm\u011bje se ti\u0161e Tom t\u011bsn\u011b u m\u00e9ho ucha, kde pak jemn\u011b skousne. Lehce p\u0159iv\u0159u o\u010di a sto\u010d\u00edm k n\u011bmu pohled.
„Ned\u011blej to, proto\u017ee nev\u00ed\u0161, jak to rajcuje,“ \u0161pitnu. Tom se usm\u011bje a jen mrkne. \u0158ekn\u011bme, \u017ee to vezmu jako pozd\u011bj\u0161\u00ed dohodu. Kr\u00e1tce se zasm\u011bju a po vte\u0159ince se posad\u00edm, abych si sundal brusle.<\/p>\n

„Mus\u00edte m\u00edt u\u017e hlad, byli jste venku dv\u011b hodiny,“ podotkne Gordon.
„Kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nem\u00e1me?“ pracn\u011b z nohy st\u00e1hnu jednu brusli a zazub\u00edm se na n\u011bj.
„J\u00e1 m\u00e1m hlad, j\u00e1 m\u00e1m hlad, vlastn\u011b!“ za\u010dne vyskakovat Nelly. „Co m\u00e1me dobr\u00fdho?“ Se sm\u00edchem se ji v\u0161ichni prohl\u00eddneme, jak zmiz\u00ed sm\u011br kuchy\u0148.
„Za to, \u017ee jsem byl posledn\u00ed, mi sund\u00e1\u0161 tu druhou brusli, jsem p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd,“ podotknu v\u00e1\u017en\u011b. Tom si mne se sm\u00edchem prohl\u00e9dne a zavrt\u00ed hlavou. „Tss.“<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam „Nelly, ty jsi teda protivn\u00e1 dneska,“ utrous\u00edm a zavrt\u00edm nad n\u00ed hlavou. „Cht\u011bla jsi, aby si Tom p\u0159ivezl brusle, ale takhle nem\u00e1m n\u00e1ladu s tebou ani nikam j\u00edt, kdy\u017e se takhle tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161.“„Hm,“ \u0159ekne jen a pokr\u010d\u00ed rameny.\u00dater\u00fd jsem se p\u0159eci<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6556","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6556","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6556"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6556\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6556"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6556"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6556"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}