{"id":656,"date":"2018-03-31T16:00:00","date_gmt":"2018-03-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=650"},"modified":"2018-03-31T16:00:00","modified_gmt":"2018-03-31T15:00:00","slug":"scar-tissue-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/03\/31\/scar-tissue-10\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 10."},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Rozkv\u011bt<\/strong><\/div>\n
\n

Billova ruka byla st\u00e1le tak nehybn\u00e1 a bled\u00e1 jako zbytek jeho t\u011bla, jak tam le\u017eela na sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvce, s v\u00fdjimkou toho, \u017ee jej\u00ed jemn\u00e1 k\u016f\u017ee nebyla poznamen\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00fdm zran\u011bn\u00edm. Tom, kter\u00fd byl na kolenou schoulen\u00fd na zemi vedle postele, p\u0159itiskl rty a pot\u00e9 \u010delo k ruce sv\u00e9ho chot\u011b a zav\u0159el o\u010di. Bill byl st\u00e1le v bezv\u011bdom\u00ed. Soud\u011b dle o\u0161kliv\u00e9 r\u00e1ny na jeho prav\u00e9m sp\u00e1nku jej bu\u010f zas\u00e1hla v\u011btev stromu, anebo jej shodil jeho k\u016f\u0148, pravd\u011bpodobn\u011b vylekan\u00fd bleskem. V tom pekeln\u00e9m po\u010das\u00ed se mohlo p\u0159ihodit cokoliv a podle diagn\u00f3zy doktora Krause utrp\u011bl tak rozs\u00e1hl\u00fd ot\u0159es mozku, \u017ee se nedalo \u0159\u00edct, kdy se probud\u00ed. Domn\u00edval se, \u017ee to potrv\u00e1 minim\u00e1ln\u011b jeden nebo dva dny. Tom odm\u00edtal vz\u00edt na v\u011bdom\u00ed ta nevysloven\u00e1 \u00b4jestli\u00b4 za ka\u017ed\u00fdm slovem, kter\u00e1 jim ten mu\u017e \u0159\u00edkal t\u00edm charakteristick\u00fdm hypnotick\u00fdm hlasem, je\u017e l\u00e9ka\u0159i pou\u017e\u00edvali, kdy\u017e museli p\u0159\u00edbuzn\u00fdm sd\u011blit \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy. Ne, Bill se probud\u00ed. Mus\u00ed se probudit. Mo\u017enost jeho ztr\u00e1ty Toma d\u011bsila a\u017e do nitra jeho byt\u00ed a krev mu m\u011bnila v led.<\/p><\/div>\n

\n

Jeho rty p\u0159ejely po Billov\u011b ruce v dal\u0161\u00edm chv\u011bj\u00edc\u00edm se polibku, a pot\u00e9 Tom vstal a upravil druh\u00e9mu chlapci p\u0159ikr\u00fdvku na hrudi. Sv\u00fdm zp\u016fsobem byl r\u00e1d, \u017ee je Bill v bezv\u011bdom\u00ed a nem\u016f\u017ee c\u00edtit bolest. M\u011bl zlomen\u00e9 \u017eebro a lehce vymknut\u00e9 rameno, nemluv\u011b o n\u011bkolika otev\u0159en\u00fdch r\u00e1n\u00e1ch a od\u0159enin\u00e1ch po cel\u00e9m t\u011ble a tv\u00e1\u0159i – v\u00fdsledk\u016fm toho nejsp\u00ed\u0161 nejne\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edho ko\u0148sk\u00e9ho incidentu v historii – a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee dokonce i s pr\u00e1\u0161ky proti bolesti by tato zran\u011bn\u00ed byla proch\u00e1zkou peklem. O\u010di se mu st\u00e1le navracely k man\u017eelov\u011b bled\u00e9, pohmo\u017ed\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159i, a srdce se mu nad t\u00edm pohledem sev\u0159elo. Absolutn\u011b v\u0161ak nem\u011bl v \u00famyslu sv\u00e9 m\u00edsto po Billov\u011b boku opustit, a tak si vybral proch\u00e1zet se kolem postele, uhladil z\u00e1hyby na p\u0159ikr\u00fdvce, zastr\u010dil pramen vlas\u016f Billovi za ucho a pod tlust\u00fd obvaz na jeho hlav\u011b, a srovnal p\u0159edm\u011bty na no\u010dn\u00edm stolku do systemati\u010dt\u011bj\u0161\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. N\u011bco d\u011blat, cokoliv, a\u0165 u\u017e jakkoliv zbyte\u010dn\u00e9ho, bylo st\u00e1le lep\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159ipustit si skute\u010dnost sv\u00e9 vlastn\u00ed bezmocnosti. A Tom byl ochoten se v sou\u010dasn\u00e9 situaci dr\u017eet \u010dehokoliv.<\/p><\/div>\n

\n

Bill le\u017eel mezi ke\u0159i dole pod svahem, kdy\u017e jej na\u0161el. Devilish, ta jeho bl\u00e1zniv\u00e1 klisna, nebyla nikde k vid\u011bn\u00ed. V tu chv\u00edli u\u017e bou\u0159e \u0159\u00e1dila v pln\u00e9 s\u00edle, tak\u017ee Tom m\u011bl pot\u00ed\u017ee udr\u017eet v tom lij\u00e1ku o\u010di otev\u0159en\u00e9, a taky udr\u017eet se na nohou, zat\u00edmco v\u00edtr v\u0161ude kolem n\u011bj l\u00e1mal v\u011btve. Jeho vlastn\u00ed k\u016f\u0148 poskakoval na m\u00edst\u011b a v panice r\u017e\u00e1l, kdy\u017e jej Tom p\u0159ivazoval ke stromu. Bylo mu toho neboh\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete l\u00edto, ale \u010dekat na Sakiho, ne\u017e z gar\u00e1\u017e\u00ed vyveze automobil, nebylo p\u0159ijatelnou mo\u017enost\u00ed. Jakmile zanechal majordoma s instrukcemi, aby vzal auto a jel za n\u00edm tak rychle, jak jen to dok\u00e1\u017ee, Tom seb\u011bhl do st\u00e1j\u00ed a vysko\u010dil na kon\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 \u010dasu nazbyt.<\/p><\/div>\n

U\u017e byl zdr\u017een dostate\u010dn\u011b dlouho.<\/div>\n
\n

Zvedl ruku ke sv\u00e9mu rozra\u017een\u00e9mu rtu a trhnul sebou. St\u00e1le to bolelo, spolu s o\u0161klivou mod\u0159inou na lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i a s n\u011bkolika m\u00edsty na hlav\u011b, kde jej J\u00f6rg popadl za vlasy a nel\u00edtostn\u011b s n\u00edm t\u0159\u00e1sl. Tah\u00e1n\u00ed za vlasy byla preferovan\u00e1 metoda jeho otce, jak mu zp\u016fsobit bolest, pokud Tomovi pot\u0159ebovalo b\u00fdt p\u0159ipomenuto, kdo je p\u00e1nem domu, a komu Tom dlu\u017e\u00ed absolutn\u00ed poslu\u0161nost. Nezanech\u00e1valo to viditeln\u00e9 jizvy, a tak nikdo nepokl\u00e1dal ot\u00e1zky. J\u00f6rg m\u011bl image, kterou si p\u0159ed sv\u00fdmi obchodn\u00edmi partnery a takzvan\u00fdmi p\u0159\u00e1teli musel udr\u017eovat. Tentokr\u00e1t v\u0161ak Tom za\u0161el a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko.<\/p><\/div>\n

\n

Tomovi to zabralo dlouh\u00fdch deset minut, ne\u017e zm\u011bnil n\u00e1zor a rozhodl se, \u017ee dovolit Billovi, a\u0165 je po jeho, byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 chyba. Venku se schylovalo k obrovsk\u00e9 bou\u0159i, kter\u00e1 slibovala mnohem v\u00edce, ne\u017e jen t\u011bch n\u011bkolik de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek, nad kter\u00fdmi Bill p\u0159ed odchodem pokr\u010dil rameny, a Tom dok\u00e1zal rozpoznat nebezpe\u010d\u00ed, kdy\u017e ho vid\u011bl. Byl na cest\u011b ven z domu, aby Billa p\u0159ivedl dovnit\u0159, kdy\u017e jej zastihl jeho otec a zat\u00e1hl jej do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Otev\u0159en\u00e9 vzep\u0159en\u00ed se J\u00f6rgov\u00fdm v\u00fdslovn\u00fdm na\u0159\u00edzen\u00edm J\u00f6rga vyburcovalo do takov\u00e9 zu\u0159ivosti, \u017ee se zcela zapomn\u011bl a n\u011bkolikr\u00e1t s Tomem pra\u0161til o ze\u010f, zat\u00edmco mu k\u0159i\u010del do tv\u00e1\u0159e.<\/p><\/div>\n

Tom v\u011bd\u011bl l\u00e9pe, \u017ee je lep\u0161\u00ed se nebr\u00e1nit a p\u0159ijmout n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed bit\u00ed v tichosti, zat\u00edmco bude uva\u017eovat, jak to vysv\u011btl\u00ed Billovi, a\u017e se jeho man\u017eel setk\u00e1 tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 s jeho zran\u011bn\u00edmi. Ale jeho mysl u\u017e byla nastaven\u00e1 a nic z toho, co mu J\u00f6rg ud\u011bl\u00e1, nemohlo zm\u011bnit jeho rozhodnut\u00ed. V\u011bd\u011bl, odkud jeho nov\u011b nalezen\u00e1 s\u00edla poch\u00e1z\u00ed. Nyn\u00ed u\u017e to nebyl jen on proti J\u00f6rgovi – kde Tom byl t\u00e9m\u011b\u0159 sm\u011b\u0161n\u011b mimo J\u00f6rgovu \u00farove\u0148 – ale on a Bill, dokonce i kdy\u017e Bill nemohl m\u00edt ani tu\u0161en\u00ed o povaze prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v\u00e1lky mezi otcem a synem.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Nestar\u00e1m se o to, co mi ud\u011bl\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Tom pot\u00e9, co se s pot\u00ed\u017eemi postavil zp\u00e1tky na nohy a pod\u00edval se p\u0159\u00edmo do J\u00f6rgov\u00fdch maniak\u00e1ln\u00edch o\u010d\u00ed. „Ale mus\u00ed\u0161 se dostat p\u0159ese m\u011b, aby ses dostal k Billovi. A to t\u011b bude st\u00e1t hodn\u011b.“<\/div>\n
Ze zp\u016fsobu, jak\u00fdm se J\u00f6rgovy o\u010di zm\u011bnily, Tom instinktivn\u011b v\u011bd\u011bl, co usly\u0161\u00ed. I p\u0159esto mu ta slova zp\u016fsobila v\u011bt\u0161\u00ed \u0161kodu, ne\u017e jak\u00e1koliv r\u00e1na.<\/div>\n
„To se vsad\u00edm,“ prot\u00e1hl J\u00f6rg a koutkem jeho \u00fast se zkroutil vzh\u016fru v o\u0161kliv\u00e9m \u00fa\u0161klebku. „My oba v\u00edme, za co stoj\u00ed\u0161, kdy\u017e p\u0159ijde na tv\u00e9 st\u00e1n\u00ed mezi mnou a ostatn\u00edmi.“<\/div>\n
Na okam\u017eik Tom nemohl ani d\u00fdchat ani myslet a ani se hnout. Jen pouh\u00e1 existence se zd\u00e1la b\u00fdt nesnesitelnou, jak jej p\u0159epadla vina. Tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 vina zanech\u00e1vaj\u00edc\u00ed za sebou vlnu ochromuj\u00edc\u00ed nevolnosti. To byl ten zdroj s\u00edly, kter\u00fd J\u00f6rgovi umo\u017e\u0148oval nad Tomem vl\u00e1dnout. \u010cir\u00e1 nen\u00e1vist by Tomovi dala s\u00edlu mu vzdorovat, ale vina z n\u011bj ve\u0161kerou s\u00edlu vys\u00e1la a zp\u016fsobovala, \u017ee v\u0161e, v\u010detn\u011b vzdoru, se zd\u00e1lo b\u00fdt zbyte\u010dn\u00e9. Nic z toho, co Tom mohl vzn\u00e9st proti sv\u00e9mu otci, nemohlo zm\u011bnit skute\u010dnost, \u017ee v tom rozhoduj\u00edc\u00edm momentu Tom zamrzl, kdy\u017e m\u011bl jednat. Nem\u011bl tu s\u00edlu J\u00f6rga zastavit.<\/div>\n
\n

„Jsi slaboch, Tome, v\u017edycky jsi byl.“ J\u00f6rg se k n\u011bmu naklonil bl\u00ed\u017e a odhalil zuby. „Nestoj\u00ed\u0161 za nic. A a\u017e si ten tv\u016fj man\u017e\u00edlek nakonec uv\u011bdom\u00ed, jak slab\u00fd\u2026“<\/p><\/div>\n

Ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed zvuk hromu se roznesl bur\u00e1cej\u00edc\u00ed oblohou a p\u0159eru\u0161il tak J\u00f6rgova zlomysln\u00e1 slova. Ale ud\u011blal toho v\u00edc. P\u0159inutil Toma se vzpamatovat a v hlav\u011b se mu okam\u017eit\u011b rozjasnilo.<\/div>\n
Bill.<\/div>\n
Musel sv\u00e9ho man\u017eela p\u0159iv\u00e9st zp\u00e1tky. Bez ohledu na to, jak k ni\u010demu nebo slab\u00fd mohl b\u00fdt, tohle je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d ud\u011blat mohl.<\/div>\n
„Schovej si sv\u016fj jed na pozd\u011bji, ot\u010de,“ zasy\u010del J\u00f6rgovi do tv\u00e1\u0159e. „Bill je n\u011bkde tam venku v t\u00e9 bou\u0159i a m\u016f\u017ee m\u00edt pot\u00ed\u017ee. Jen si p\u0159edstav, jak by Gordon Tr\u00fcmper reagoval, kdyby se jeho jedin\u00e9mu d\u011bdici n\u011bco stalo. To by bylo pro obchod p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9, \u017ee?“<\/div>\n
\n

Tom poklesl na stranu Billovy postele a z\u00edral na mlad\u00edkovu podivn\u011b klidnou tv\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

M\u00e1lem jsem t\u011b opustil tak\u00e9<\/em>, pomyslel si. M\u00e1lem jsem t\u011b ztratil<\/em>.<\/div>\n
Nat\u00e1hl se a \u0161pi\u010dkami prst\u016f p\u0159ejel po podlitin\u011b na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a nemohl si pomoct, aby se neztratil v t\u011bch hezk\u00fdch rysech tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho chot\u011b. Bill nikdy nevypadal h\u016f\u0159, a p\u0159esto jej Tom je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl tak kr\u00e1sn\u00e9ho. Billova kr\u00e1sa byla n\u011bco tak zjevn\u00e9ho, \u017ee dokonce i Tom to musel vz\u00edt na v\u011bdom\u00ed v tom prvn\u00edm okam\u017eiku, kdy se setkali, navzdory tomu, jak moc si p\u0159\u00e1l poslat to man\u017eelstv\u00ed do pekla. Vzal to na v\u011bdom\u00ed, ale zas to z n\u011bj vyklouzlo, ani\u017e by jej to zas\u00e1hlo n\u011bkde uvnit\u0159 a dotklo se jej to. Tom si myslel, \u017ee tam uvnit\u0159 n\u011bj nebylo nic, \u010deho by se to mohlo dotknout, to byl ten d\u016fvod, ale nyn\u00ed vid\u011bl, jak moc se m\u00fdlil. Byl neproniknuteln\u00fd, ale ne pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
\n

V tuto chv\u00edli c\u00edtil v\u0161e, krom\u011b pr\u00e1zdnoty, a ten, kdo udr\u017eoval tuto v\u00ed\u0159ivou z\u00e1plavu emoc\u00ed uvnit\u0159 n\u011bj v pohybu, byl Bill. Ta my\u0161lenka na Billovu ztr\u00e1tu, na neschopnost je\u0161t\u011b n\u011bkdy vid\u011bt jeho \u00fasm\u011bv, nebo jej u\u017e prost\u011b nem\u00edt bl\u00edzko sebe, jej natolik vyd\u011bsila, a\u017e mu do o\u010d\u00ed vyhrkly slzy. Sna\u017eil se je chv\u011bj\u00edc\u00edma se rukama ot\u0159\u00edt, rychle, jako by to snad znamenalo, \u017ee \u010d\u00edm rychleji zmiz\u00ed, t\u00edm jednodu\u0161\u0161\u00ed bude zastavit jejich proud\u011bn\u00ed. Musel zav\u0159\u00edt o\u010di a zhluboka se nadechnout. Net\u0159\u00e1sly se mu pouze ruce, ale t\u0159es vibroval ka\u017edou bu\u0148kou jeho byt\u00ed a ka\u017edou vte\u0159inou byl siln\u011bj\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed, a Tom se ob\u00e1val, \u017ee se rozpadne, pokud nenajde zp\u016fsob, jak to zastavit. N\u011bco obrovsk\u00e9ho a t\u011b\u017ek\u00e9ho se uvnit\u0159 n\u011bj pohybovalo, pukalo, za\u010dalo op\u011bt t\u00e9ct, a zat\u00edmco se to zd\u00e1lo b\u00fdt osvobozuj\u00edc\u00ed, v tu samou chv\u00edli to Tom t\u00e9m\u011b\u0159 nedok\u00e1zal zvl\u00e1dnout.<\/p><\/div>\n

P\u0159edklonil se a zabo\u0159il si tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Byl zvykl\u00fd na b\u0159emeno viny sed\u00edc\u00ed na jeho ramenou, ale tentokr\u00e1t byl zdroj t\u00e9 viny odli\u0161n\u00fd.<\/div>\n
<\/p>\n

Co te\u010f budu d\u011blat?<\/em> opakoval si v hlav\u011b. Nev\u011bd\u011bl, jak k tomu p\u0159istoupit, jak sv\u00e9 zmaten\u00ed zvl\u00e1dnout. Myslel si, \u017ee u\u017e tam nebylo nic, ohledn\u011b \u010deho mohl b\u00fdt zmaten\u00fd. V\u0161echno se to zd\u00e1lo b\u00fdt tak kone\u010dn\u00e9. A na sv\u016fj osud rezignoval. Zaslou\u017eil si ho, spr\u00e1vn\u011b? Zaslou\u017eil si nad\u00e1le \u017e\u00edt v pekle za to, \u017ee byl tak slab\u00fd, tak k ni\u010demu. Zaslou\u017eil si sv\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016fry a sv\u00e9 osam\u011bn\u00ed, s v\u00fdjimkou toho, \u017ee u\u017e nad\u00e1le nebyl tak osam\u011bl\u00fd. A Billova p\u0159\u00edtomnost po jeho boku v jejich posteli, v jeho \u017eivot\u011b, se zd\u00e1la b\u00fdt schopn\u00e1 za\u017eehnat to nejhor\u0161\u00ed z jeho no\u010dn\u00edch m\u016fr.<\/div>\n

Nap\u0159\u00edmil se a znovu pohl\u00e9dl na chlapce v bezv\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
Bill m\u011bl sv\u016fj vlastn\u00ed soukrom\u00fd pokoj, se svou vlastn\u00ed postel\u00ed, ale v t\u00e9 posteli od jejich takzvan\u00e9 svatebn\u00ed noci nespal. Tomovi se sev\u0159el \u017ealudek nad my\u0161lenkou, jak h\u0159ejiv\u00e9 bylo Billovo t\u011blo v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed pod p\u0159ikr\u00fdvkou, jak jeho vlasy sladce von\u011bly. Dokonce i v ty noci, kdy sp\u00e1nek nep\u0159ich\u00e1zel a Tom tam le\u017eel a pomalu mrkal do tmy, to bylo mnohem snesiteln\u011bj\u0161\u00ed, jeliko\u017e m\u011bl Billa po sv\u00e9m boku. Naslouchal jeho d\u00fdch\u00e1n\u00ed a v\u017edycky poznal, kdy Bill spal nejtvrd\u011bji, proto\u017ee p\u0159itom za\u010dal d\u00fdchat pusou a z hrdla mu za\u010daly vych\u00e1zet ty roztomil\u00e9 mlaskav\u00e9 zvuky\u2026<\/div>\n
<\/p>\n

Roztomil\u00e9<\/em>\u2026<\/div>\n

\n

Tom pohledem pe\u010dliv\u011b studoval man\u017eelovu tv\u00e1\u0159. Ano, n\u011bjak\u00e1 podoba s Kaiem tam byla, o tom nebylo pochyb, ale nyn\u00ed se to zd\u00e1lo t\u00e9m\u011b\u0159 sm\u011b\u0161n\u00e9, jak Tom v\u00edd\u00e1val jinou tv\u00e1\u0159 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na Billa pod\u00edval. Jak jej to bolelo se na Billa pod\u00edvat. Nyn\u00ed mu to p\u0159in\u00e1\u0161elo jen radost. Tom si ani zaboha nedok\u00e1zal vybavit, kdy Bill p\u0159estal b\u00fdt v jeho hlav\u011b vzd\u00e1lenou replikou n\u011bkoho jin\u00e9ho, ale v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku se to stalo a pot\u00e9 druh\u00e9 chlapec vystoupil na sv\u011btlo mezi skute\u010dn\u00e9, trojrozm\u011brn\u00e9 lidi.<\/p><\/div>\n

Byl to Bill – se sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi, zato\u010den\u00fdmi \u0159asami, orient\u00e1ln\u011b tvarovan\u00fdma jantarov\u00fdma o\u010dima, dokonale tvarovan\u00fdmi jemn\u00fdmi rty a lehce k\u0159iv\u00fdmi zuby. Bill – se sv\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, d\u011btsk\u00fdm sm\u00edchem, a svou nechut\u00ed k va\u0159en\u00e9 zelenin\u011b, se svou v\u00e1\u0161n\u00ed ke kon\u00edm a stydlivost\u00ed, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na t\u011blesn\u00e9 \u010d\u00e1sti. Bill – se sv\u00fdmi delik\u00e1tn\u00edmi prsty, jejich\u017e lehounk\u00fd dotek jako p\u00edrko dok\u00e1zal odvr\u00e1tit Tomovu pekelnou bolest hlavy a je\u017e dok\u00e1zaly st\u00e1hnout jeho blond vlasy po r\u00e1nu do ohonu. Bill – kter\u00fd r\u00e1d tr\u00e1vil hodiny v koupeln\u011b a vych\u00e1zel z n\u00ed z\u00e1\u0159iv\u011b \u010dist\u00fd a vo\u0148av\u00fd jako nymfa\u2026<\/div>\n
\n

Jeho Bill.<\/p><\/div>\n

\n

Kdy se z toho cizince stal Tom\u016fv Bill?<\/p><\/div>\n

\n

„Ach, bo\u017ee, pros\u00edm uzdrav se, pros\u00edm uzdrav se\u2026“ \u0161eptal blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk chraplav\u011b, jak se mu hrdlo st\u00e1hlo kolem vzlyku, kter\u00fd hrozil, \u017ee unikne ven. P\u0159itiskl svou tv\u00e1\u0159 jemn\u011b k Billov\u011b nezran\u011bn\u00e9mu l\u00edci a pokl\u00e1dal mu na n\u011bj mal\u00e9, l\u00e1skypln\u00e9 polibky. Pot\u00e9 jej pol\u00edbil na sp\u00e1nek a na \u010delo a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima \u0161eptal prosebn\u00e1 slova, o kter\u00fdch mohl jen doufat, \u017ee se n\u011bjak dostanou skrz tu mlhu bezv\u011bdom\u00ed a Billa probud\u00ed.<\/p><\/div>\n

Z\u016fstal tak po dlouh\u00e9 minuty, zapomn\u011bl na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b na v\u0161echno ostatn\u00ed, soust\u0159edil se pouze na Billa a zoufale se sna\u017eil p\u0159esm\u011brovat svou s\u00edlu do druh\u00e9ho chlapce, silou v\u016fle jej probudit, dokud nezaslechl zdvo\u0159il\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Neochotn\u011b se posadil a pot\u00e9, co se trochu sebral, pozval osobu za dve\u0159mi d\u00e1l.<\/div>\n
<\/p>\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

Objemov\u00fd majordomus ve\u0161el do m\u00edstnosti se svou obvyklou d\u016fstojnost\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm o prominut\u00ed, pane Tome,“ Saki se lehce poklonil. „Myslel jsem si, \u017ee byste byl r\u00e1d informov\u00e1n, \u017ee pan Andreas pr\u00e1v\u011b dorazil ve spole\u010dnosti pana Georga a pana Gustava.“<\/div>\n
Tom zamrkal.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b\u2026“ Vstal a p\u0159ik\u00fdvl. „D\u011bkuju, Saki. Kde jsou nyn\u00ed?“<\/div>\n
„Doprovodil jsem je do velk\u00e9ho sal\u00f3nu a po\u017e\u00e1dal je, aby tam po\u010dkali,“ \u0159ekl majordomus, a pot\u00e9 v\u00e1hav\u011b dodal: „Nebyli z toho tak \u00fapln\u011b \u0161\u0165astn\u00ed, pokud mohu \u0159\u00edct.“<\/div>\n
Tom nebyl p\u0159ekvapen\u00fd. On by z toho tak\u00e9 nebyl \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
„Za minutku budu dole.“<\/div>\n
„Ano, pane Tome,“ odpov\u011bd\u011bl Saki, a pot\u00e9 se zd\u00e1l b\u00fdt v\u00e1hav\u00fd ohledn\u011b opu\u0161t\u011bn\u00ed m\u00edstnosti. Tom vid\u011bl jeho neochotu i to, jak jeho o\u010di neust\u00e1le pos\u00edlaly kradm\u00e9 pohledy na Billovo nehybn\u00e9 t\u011blo pod velk\u00fdm baldach\u00fdnem. „Mohu se dot\u00e1zat na zdrav\u00ed pana Billa, pane?“ Odv\u00e1\u017eil se star\u0161\u00ed mu\u017e pomalu. „Pokud m\u00e1m dovoleno to \u0159\u00edct, slu\u017eebnictvo, v\u010detn\u011b m\u011b, si o n\u011bj d\u011bl\u00e1 extr\u00e9mn\u011b velk\u00e9 obavy a p\u0159eje si jeho brzk\u00e9 uzdraven\u00ed.“<\/div>\n
Tom se na star\u0161\u00edho mu\u017ee vd\u011b\u010dn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„D\u011bkuji, Saki. Ale jak m\u016f\u017ee\u0161 vid\u011bt, jeho stav se nijak nezm\u011bnil. St\u00e1le je v bezv\u011bdom\u00ed a podle doktora Krause se o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee to tak z\u016fstane je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b jeden nebo dva dny.“<\/div>\n
\n

Saki znovu p\u0159ik\u00fdvl a obez\u0159etn\u011b Billovo drobn\u00e9 t\u011blo pozoroval. Tom se c\u00edtil b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u011b dojat\u00fd majordomovou starostlivost\u00ed, ale nebyl t\u00edm ani v nejmen\u0161\u00edm p\u0159ekvapen\u00fd. Bill m\u011bl cel\u00e9 slu\u017eebnictvo omotan\u00e9 kolem prstu a Saki\u2026 no, Saki tady slou\u017eil od chv\u00edle, kdy se do domu p\u0159ist\u011bhovala Tomova matka, a on a Tom u\u017e m\u011bli n\u011bjakou tu spole\u010dnou historii. Saki mu byl v\u00edce otcem ne\u017e J\u00f6rg, a pokud tady byla jedna v\u011bc, kterou p\u00e1n a slu\u017eebn\u00edk sd\u00edleli, pak to byla definitivn\u011b jejich nen\u00e1vist k hlav\u011b domu Kaulitz\u016f. Oba dva m\u011bli sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u016fvody, kter\u00e9 se v jednom okam\u017eiku v minulosti st\u0159etly a sv\u00e1zaly je do jednoho o\u0161kliv\u00e9ho, zamotan\u00e9ho uzlu pln\u00e9ho tajemstv\u00ed, viny a hororu. Nikdy o tom nemluvili – nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod o tom mluvit – ale bylo to v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 v jejich vz\u00e1jemn\u00e9 interakci a stalo se to sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich p\u0159irozenosti. Po dlouhou dobu ta jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 Toma dr\u017eela p\u0159i smyslech, bylo v\u011bdom\u00ed, \u017ee m\u011bl v dom\u011b alespo\u0148 jednoho spojence, kter\u00fd, pokud by na to n\u011bkdy p\u0159i\u0161lo, by v\u017edy st\u00e1l na jeho stran\u011b proti jeho otci, a kter\u00fd by J\u00f6rga v\u017edy vid\u011bl jako to, \u010d\u00edm opravdu byl: monstrum.<\/p><\/div>\n

\n

„Sna\u017eil jsem se jej varovat\u2026“ zamumlal majordomus t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b, ale Tom to stejn\u011b sly\u0161el a polo\u017eil svou ruku chl\u00e1choliv\u011b na mu\u017eovo \u0161irok\u00e9 rameno. Saki dodal, tentokr\u00e1t hlasit\u011bji: „Po\u017e\u00e1dal jsem ho, aby to zv\u00e1\u017eil\u2026 upozornil jsem jej na hroz\u00edc\u00ed bou\u0159i, ale on se jen usm\u00e1l a \u0159ekl, \u017ee to je jen zata\u017een\u00e1 obloha a \u017ee stejn\u011b nebude ani pr\u0161et\u2026“<\/p><\/div>\n

„Ned\u00e1vej to za vinu sob\u011b, pros\u00edm. Ta bou\u0159e p\u0159i\u0161la prakticky zni\u010dehonic. Nikdo nemohl o\u010dek\u00e1vat, \u017ee bude tak velk\u00e1.“<\/div>\n
Jejich o\u010di se setkaly a Tom se m\u00e1lem hlasit\u011b rozesm\u00e1l, kdy\u017e si uv\u011bdomil tu pravdu ve sv\u00fdch slovech. Byla m\u00edn\u011bna pouze k ut\u011b\u0161en\u00ed Sakiho, ale Tom v nich bezd\u011b\u010dn\u011b na\u0161el tak\u00e9 trochu \u00fat\u011bchy. Lehce se na sebe oba usm\u00e1li a Saki strnule p\u0159ik\u00fdvl. O\u010dividn\u011b m\u011bl pot\u00ed\u017ee polknout kolem knedl\u00edku ve sv\u00e9m krku.<\/div>\n
„Pan Bill je tvrdohlav\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by si \u010dlov\u011bk na prvn\u00ed pohled myslel, pokud to mohu \u0159\u00edct, pane. To odpoledne se nedalo jej zastavit.“<\/div>\n
„M\u011bl dobr\u00fd d\u016fvod b\u00fdt rozru\u0161en\u00fd,“ Tomovi potemn\u011bla tv\u00e1\u0159 nad tou p\u0159ipom\u00ednkou. Saki se okam\u017eit\u011b nap\u0159\u00edmil a jeho tv\u00e1\u0159 z\u00edskala pr\u00e1zdn\u00fd v\u00fdraz. Byl to jeho zp\u016fsob, jak se vyrovnat se sv\u00fdmi emocemi, ale Tom jej znal u\u017e dostate\u010dn\u011b dlouho na to, aby jej dok\u00e1zal lehce p\u0159e\u010d\u00edst, a Saki byl rozzu\u0159en\u00fd.<\/div>\n
\n

„Jak je na tom v\u00e1\u0161 ret, pane?“ Zeptal se majordomus, a jeho hlas pasoval k pr\u00e1zdnot\u011b na jeho tv\u00e1\u0159i. Vz\u00e1jemn\u011b se vyh\u00fdbali pohled\u016fm do o\u010d\u00ed. Bylo to tak choulostiv\u00e9 t\u00e9ma, a\u017e bylo prakticky neexistuj\u00edc\u00ed. Ten jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d si Saki dovolil se jej dotknout, byl ten, \u017ee to ned\u011blal jako \u010dlen slu\u017eebnictva, ale jako bli\u017en\u00ed lidsk\u00e1 bytost, kter\u00e1 sd\u00edlela \u010d\u00e1st Tomova b\u0159emene.<\/p><\/div>\n

„Je mi fajn, Saki,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e. „Ale v sou\u010dasn\u00e9 situaci by sis m\u011bl d\u011blat v\u011bt\u0161\u00ed starosti o pana Billa\u2026“<\/div>\n
„Promi\u0148te, ale dovoluji si nesouhlasit,“ \u0159ekl Saki v\u00e1\u017en\u011b, a pot\u00e9 dodal: „A odm\u00edt\u00e1m to.“<\/div>\n
To Toma p\u0159\u00edjemn\u011b zah\u0159\u00e1lo u srdce a p\u0159inutilo jej se usm\u00e1t.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee existuj\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 p\u00e1n sv\u00fdm slou\u017e\u00edc\u00edm nem\u016f\u017ee p\u0159ik\u00e1zat, je to tak?“<\/div>\n
Zat\u00edmco Saki p\u0159em\u011bnil sv\u00e9 rysy na nevyzpytateln\u00e9 s profesion\u00e1ln\u00ed lehkost\u00ed a rutinou, zajisk\u0159en\u00ed v jeho o\u010d\u00edch bylo nemo\u017en\u00e9 p\u0159ehl\u00e9dnout. Hluboce se uklonil a to byla ve\u0161ker\u00e1 odpov\u011b\u010f, kterou Tom pot\u0159eboval.<\/div>\n
„Dob\u0159e. P\u016fjdu p\u0159iv\u00edtat n\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ prohl\u00e1sil a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. „Oh, a Saki, pros\u00edm, \u0159ekni slu\u017eebn\u00e9, aby sem p\u0159inesla kv\u011btiny. Pivo\u0148ky, pokud mo\u017eno, Bill m\u00e1 r\u00e1d jejich v\u016fni.“<\/div>\n
„Velmi dob\u0159e, pane.“<\/div>\n
\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

V moment\u011b, kdy se Tom objevil ve dve\u0159\u00edch sal\u00f3nu, byl Andreas prvn\u00ed, kdo vysko\u010dil z k\u0159esla a vydal se mu naproti. Kr\u00e1tce se objali, zat\u00edmco Gustav s Georgem ustaran\u011b \u010dekali v pozad\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Jak mu je?“ Zeptal se Andreas a vypadal, jako by byl na pokraji slz. Tom mu stiskl pa\u017ei a dal\u0161\u00edm dv\u011bma v\u011bnoval p\u0159es jeho rameno pochmurn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b se nevzbudil.“<\/div>\n
„Aha, okay\u2026“<\/div>\n
Tom jej jemn\u011b zavedl zp\u00e1tky ke k\u0159eslu a p\u0159inutil jej se znovu posadit. Gustav okam\u017eit\u011b nalil do sklenice brandy a dal ji Tomovi, kter\u00fd ji pot\u00e9 vtiskl do Andreasov\u00fdch chv\u011bj\u00edc\u00edch se prst\u016f.<\/div>\n
„Napij se. Jsi b\u00edl\u00fd jak st\u011bna.“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 starosti,“ p\u0159iznal druh\u00fd mlad\u00edk, jakmile do sebe hodil alkohol. „Po tom telefon\u00e1tu jsem m\u00e1lem ze\u0161\u00edlel, a pak byly cesty po t\u00e9 bou\u0159i zablokovan\u00e9 a\u2026 ach, do prdele,“ t\u0159esouc\u00ed rukou si promnul zpocen\u00e9 \u010delo. „Po\u0159\u00e1d jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, co kdy\u017e se to zhor\u0161ilo a j\u00e1 doraz\u00edm p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b\u2026“<\/div>\n
Tom se posadil do druh\u00e9ho k\u0159esla.<\/div>\n
„Je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl, a sv\u00e1 slova adresoval i dal\u0161\u00edm dv\u011bma v m\u00edstnosti. „Chci \u0159\u00edct, vzhledem k okolnostem. Nen\u00ed tady nic, co m\u016f\u017eeme d\u011blat, jen \u010dekat.“<\/div>\n
\n

„Ale probud\u00ed se, \u017ee, Tome? \u017de ano?“ Andreas jej popadl za ruku a zp\u016fsob, jak\u00fdm se na Toma d\u00edval, mu zp\u016fsobil bolestiv\u00e9 sev\u0159en\u00ed \u017ealudku. Byly to tyhle chv\u00edle, kdy si p\u0159ipomn\u011bl, jak mlad\u00ed v\u0161ichni jsou, zvl\u00e1\u0161t\u011b Bill a Andreas. \u017d\u00e1dn\u00fd z nich by nem\u011bl m\u00edt tyto starosti a nem\u011bli by n\u00e9st tohle b\u0159emeno sami.<\/p><\/div>\n

„Doktor \u0159\u00edkal, abychom \u010dekali a modlili se,“ zopakoval v\u011bdom\u011b hypnotick\u00fdm t\u00f3nem. Vybral sv\u00e1 slova opatrn\u011b, ale necht\u011bl d\u00e1vat druh\u00e9mu chlapci fale\u0161nou nad\u011bji. Oni v\u0161ichni museli b\u00fdt p\u0159ipraveni na nejhor\u0161\u00ed, dokonce i kdy\u017e si Tom odm\u00edtal p\u0159ipustit, \u017ee by n\u011bco takov\u00e9ho mohlo p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
Andreas se nahrbil p\u0159es sv\u00e1 kolena a rukou si p\u0159ikryl \u00fasta, ale nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit \u00faniku p\u0159idu\u0161en\u00e9ho vzlyku.<\/div>\n
„Panebo\u017ee\u2026 m\u011bl jsem tady z\u016fstat\u2026 nem\u011bl jsem ho poslechnout\u2026“<\/div>\n
Georg polo\u017eil ruku na Andyho rameno a stiskl.<\/div>\n
„Nikdo to nemohl v\u011bd\u011bt, Andy, nen\u00ed to ni\u010d\u00ed chyba,“ zamumlal povzbudiv\u011b, ale byl stejn\u011b tak bled\u00fd a ustaran\u00fd. Oni v\u0161ichni byli.<\/div>\n
„P\u0159ijedou i Gordon a Simone?“ Zeptal se Tom, ne\u017e se mohl druh\u00fd chlapec zcela zhroutit. Andreas na n\u011bj p\u0159es slzy zamrkal, lehce mimo.<\/div>\n
„Oni\u2026 no, oni\u2026 po\u017e\u00e1dali m\u011b, abych p\u0159ijel a v\u0161e zjistil, kdy\u017e u\u017e jsem stejn\u011b ve m\u011bst\u011b\u2026“<\/div>\n
„Oni nemaj\u00ed v \u00famyslu p\u0159ijet a pod\u00edvat se na Billa osobn\u011b?!“<\/div>\n
„Gordon je obchodn\u011b v zahrani\u010d\u00ed a Simone se c\u00edt\u00ed pod psa,“ vysv\u011btloval Andy urychlen\u011b, kdy\u017e vid\u011bl Tom\u016fv hn\u011bv. „Nebylo by to moudr\u00e9 v jej\u00edm stavu\u2026“<\/div>\n
\n

Tom se odvr\u00e1til.<\/p><\/div>\n

„Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ zavr\u010del jen sotva schopn\u00fd se kontrolovat. Byli sami. Zcela sami. M\u011bli pouze jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Tome\u2026 m\u016f\u017eu ho vid\u011bt?“<\/div>\n
Ale m\u011bli jeden druh\u00e9ho. Kdo \u0159\u00edkal, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed kohokoliv jin\u00e9ho?<\/div>\n
„Poj\u010fte,“ vstal, polo\u017eil pa\u017ei kolem Andyho ramen a pomalu s n\u00edm kr\u00e1\u010del sm\u011brem k hlavn\u00edmu schodi\u0161ti s Georgem a Gustavem v z\u00e1v\u011bsu. „Je velmi bled\u00fd a m\u00e1 spousty ran a mod\u0159in\u2026 Jen chci, abyste byli p\u0159ipraven\u00ed, okay?\u2026“<\/div>\n
„M\u00e1 takovou starou hudebn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ku, v\u00ed\u0161\u2026 na sv\u00e9m toaletn\u00edm stolku\u2026“ za\u010dal Andy.<\/div>\n
„Hmm\u2026“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e mu ji pust\u00edme, probud\u00ed se d\u0159\u00edve\u2026“<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ano. Poj\u010fme vyzkou\u0161et, jestli to bude fungovat.“<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Rozkv\u011bt Billova ruka byla st\u00e1le tak nehybn\u00e1 a bled\u00e1 jako zbytek jeho t\u011bla, jak tam le\u017eela na sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvce, s v\u00fdjimkou toho, \u017ee jej\u00ed jemn\u00e1 k\u016f\u017ee nebyla poznamen\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00fdm zran\u011bn\u00edm. Tom, kter\u00fd byl na kolenou schoulen\u00fd na zemi vedle<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-656","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/656","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=656"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/656\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=656"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=656"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=656"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}