{"id":6575,"date":"2012-04-30T18:00:00","date_gmt":"2012-04-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6557"},"modified":"2012-04-30T18:00:00","modified_gmt":"2012-04-30T17:00:00","slug":"jeden-bez-druheho","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/30\/jeden-bez-druheho\/","title":{"rendered":"Jeden bez druh\u00e9ho"},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/p>\n


<\/em><\/strong> Tahle pov\u00eddka v p\u016fvodn\u00edm pl\u00e1nu m\u011bla b\u00fdt psan\u00e1 ke 12. dubnu, ale vzhledem k tomu, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b jsem m\u011bla starost\u00ed nad hlavu, nen\u00ed divu, \u017ee mi to t\u011b\u017ece vypadlo \ud83d\ude00 K 12. 4. m\u011bla b\u00fdt napsan\u00e1, proto\u017ee to je moje prvn\u00ed twincestn\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed \ud83d\ude00 Tehdy jsem napsala svoji prvn\u00ed jednod\u00edlku se stejn\u00fdm n\u00e1zvem, jako nese tahle. Tehdy jsem to d\u011blala jen proto, \u017ee m\u011b k tomu vyhecovala k\u00e1mo\u0161ka, kter\u00e9 jsem se neopatrn\u011b sv\u011b\u0159ila, \u017ee m\u00e1m u\u017e n\u011bjakou dobu chu\u0165 napsat n\u011bco ‚zak\u00e1zan\u00e9ho‘. Nem\u011bla jsem v t\u00e9 dob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti a nikdy p\u0159edt\u00edm jsem ani twc ne\u010detla, tak\u017ee to byla skute\u010dn\u011b premi\u00e9ra, a kdy\u017e jsem tu pov\u00eddku ned\u00e1vno vyhrabala v archivu na blogu, musela jsem se za ni pomalu styd\u011bt \ud83d\ude00 Proto jsem se rozhodla, \u017ee v\u00fdro\u010d\u00ed oslav\u00edm jej\u00edm p\u0159episem, abych stud mohla odlo\u017eit stranou. Ani te\u010f nen\u00ed moc dlouh\u00e1, proto\u017ee t\u011bch p\u016fvodn\u00edch 10 \u0159\u00e1dk\u016f nebo kolik, se moc velk\u00fdm rozsahem nahradit ned\u00e1, ale tak alespo\u0148 n\u011bco \ud83d\ude00 Tak douf\u00e1m, \u017ee se bude alespo\u0148 trochu l\u00edbit =))<\/em><\/div>\n

Helie =)<\/p>\n

***<\/p>\n

<\/em> U\u017e n\u011bkolik noc\u00ed za sebou nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b usnout. V my\u0161lenk\u00e1ch v\u00edd\u00e1val tv\u00e1\u0159 osoby, ji\u017e by tam \u010dekal ze v\u0161ech nejm\u00e9n\u011b. Jeho modlou posledn\u00edch dn\u00ed se st\u00e1val vlastn\u00ed bratr, kv\u016fli jeho\u017e tv\u00e1\u0159i nemohl zamhou\u0159it o\u010di, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by ji znovu spat\u0159il za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky. Bylo leh\u010d\u00ed nespat, ne\u017e sp\u00e1t, ale r\u00e1no se probudit s pocitem naprost\u00e9 bezc\u00edlnosti sv\u00e9ho byt\u00ed. Nav\u00edc, ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no ho mu\u010dilo stejn\u011b jako zbytek dne.<\/p>\n

U\u017e n\u011bkolik zdlouhav\u00fdch minut sed\u011bl na parapetu okna a z\u00edral ven, kde pob\u00edhal jeho bratr a skota\u010dil s jeho \u010dernob\u00edl\u00fdm \u010dty\u0159noh\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Sledoval klac\u00edk svi\u0161t\u00edc\u00ed v\u011btrem, a psa, kter\u00fd za n\u00edm vystartoval v tomt\u00e9\u017e okam\u017eiku, kdy mu p\u00e1n\u00ed\u010dek pustil obojek. Bill by se na jejich hr\u00e1tky dok\u00e1zal d\u00edvat dlouh\u00e9 hodiny, a nikdy by ho ten pohled neomrzel. A\u017e do okna v podkrov\u00ed vid\u011bl \u00fasm\u011bv z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e rukama pleskal kolem psa, jak se sna\u017eil znovu ho chytit.<\/div>\n

Bill se sp\u00e1nkem op\u0159el o chladiv\u00e9 sklo. Zni\u010dehonic Tom zvedl hlavu a usm\u00e1l se. Sice se v\u00edcem\u00e9n\u011b usm\u00edval celou dobu, ale z tohohle \u00fasm\u011bvu se Billovi rozklepaly nohy. V\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee ten \u00fasm\u011bv pat\u0159\u00ed jen a pouze jemu, \u017ee jemu byl posl\u00e1n, v\u011bnov\u00e1n. Rozechv\u011ble \u00fasm\u011bv op\u011btoval a zvedl ruku ve v\u00e1hav\u00e9m pozdravu, kter\u00fd mu Tom s daleko v\u011bt\u0161\u00ed razanc\u00ed op\u011btoval.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill u\u017e na okn\u011b nedok\u00e1zal sed\u011bt d\u00e1l; ne kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee o n\u011bm Tom nepochybn\u011b v\u00ed. Litoval, \u017ee nem\u00e1 ve sv\u00e9m okn\u011b z\u00e1clony, ale pouze mohutn\u00e9 krvav\u011b rud\u00e9 z\u00e1v\u011bsy. Nem\u011bl se za co schovat. S povzdechem vstal ze svoj\u00ed doposud utajovan\u00e9 pozorovatelny a vydal se sm\u011br kuchyn\u011b, aby stihl nachystat sn\u00eddani, ne\u017e se Tom a jeho pes vr\u00e1t\u00ed. Kolem Billa se okam\u017eit\u011b sb\u011bhli ostatn\u00ed t\u0159i s tu\u0161en\u00edm, \u017ee Bill m\u00ed\u0159\u00ed do kuchyn\u011b, co\u017e by mohlo znamenat, \u017ee mu upadne n\u011bco z ne\u0161ikovn\u00fdch rukou. Bill jen se zamy\u0161len\u00fdm sm\u00edchem kroutil hlavou – stejn\u011b sn\u00eddal v\u011bci, kter\u00e9 psi nejed\u00ed.<\/p>\n

S my\u0161lenkami v oblac\u00edch, nebo sp\u00ed\u0161e u Toma, p\u0159ipravoval pro oba sn\u00eddani. V\u017edycky tomu tak bylo, i kdy\u017e v posledn\u00edch t\u00fddnech jedli ka\u017ed\u00fd s\u00e1m. Bill se bratrovi vyh\u00fdbal velk\u00fdm obloukem od chv\u00edle, kdy si uv\u011bdomil, \u017ee jeho z\u00e1jem a starost p\u0159ekra\u010duj\u00ed hranici.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no!“ zvolal Tom, je\u0161t\u011b kdy\u017e si u dve\u0159\u00ed zouval tenisky. Tu\u0161il, \u017ee Billa najde v kuchyni, kdy\u017e u\u017e pot\u00e9 nevid\u011bl jeho siluetu v okn\u011b v nejvy\u0161\u0161\u00edm pokoji. I kdy\u017e si Bill myslel, \u017ee ho nevid\u00ed, v\u017edycky o n\u011bm v\u011bd\u011bl. Sledoval ho, kdy\u017e pracoval na zahrad\u011b, ven\u010dil psy nebo jen relaxoval, ale v\u017edycky v okn\u011b byl a d\u00edval se na n\u011bj. Kdy\u017e m\u011bl Tom dobrou n\u00e1ladu, s chut\u00ed se p\u0159edv\u00e1d\u011bl jako ve v\u00fdstavn\u00ed sk\u0159\u00edni, ale bral to pouze za vt\u00edpky, na rozd\u00edl od jeho bratra, kter\u00fd v takov\u00fdch okam\u017eic\u00edch ho\u0159el \u010derven\u00ed a pol\u00e9val ho pot.<\/div>\n

„Dobr\u00e9,“ zamumlal Bill z kuchyn\u011b, i kdy\u017e ho Tom stejn\u011b nem\u011bl \u0161anci sly\u0161et. Chystal poctivou sn\u00eddani, kterou si stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd den odnese do pokoje, aby se v klidu o samot\u011b najedl. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t mluvili o tom, pro\u010d se Bill stahuje do \u00fastran\u00ed, ale po p\u00e1t\u00e9m rozhovoru, kdy Tom jasn\u011b vyc\u00edtil le\u017e, to rad\u0161i vzdal. Tu\u0161il, \u017ee skute\u010dnost z Billa stejn\u011b jen tak nevyp\u00e1\u010d\u00ed.<\/p>\n

Sotva Tom do\u0161el do kuchyn\u011b, na stole le\u017eela vydatn\u00e1 sn\u00eddan\u011b. Bill se je\u0161t\u011b ochom\u00fdtal okolo linky a Tom ve sv\u00e9 rozvern\u00e9 n\u00e1lad\u011b p\u0159e\u0161el a\u017e k n\u011bmu. O n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji c\u00edtil Bill jeho rty p\u0159itisknut\u00e9 k jeho uchu, \u0161eptaj\u00edc\u00ed povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed ‚d\u00edky‘. Do tv\u00e1\u0159\u00ed se mu okam\u017eit\u011b nahnala krev a z\u00e1m\u011brn\u011b o n\u011bkolik krok\u016f postoupil dop\u0159edu, aby se odsunul z jeho intimn\u00ed z\u00f3ny. Jedn\u00edm o\u010dkem mrkl na Toma, kter\u00fd usedal ke stolu, a ne\u017e ho jakkoliv stihl jeho bratr zastavit, utekl i se sv\u00fdm tal\u00ed\u0159em zp\u011bt do sv\u00e9ho podkrovn\u00edho pokoj\u00ed\u010dku. Zasedl zp\u011bt na okenn\u00ed parapet, i kdy\u017e te\u010f u\u017e postr\u00e1dal ten p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na rozvern\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, a pustil se do j\u00eddla.<\/p>\n

Ub\u011bhlo sotva n\u011bkolik minut a n\u011bkdo, l\u00e9pe \u0159e\u010deno Tom, zaklepal na dve\u0159e jeho pokoje. Bill, s plnou pusou, zahuhlal n\u011bco, co se vzd\u00e1len\u011b podobalo sl\u016fvku ‚d\u00e1le‘. Tom proklouzl za dve\u0159e a bez jedin\u00e9ho slova se posadil na rozs\u00e1hl\u00fd parapet naproti Billovi, kter\u00e9mu se j\u00eddlo zadrh\u00e1valo v krku. Tv\u00e1\u0159e mu op\u011bt pomalu teplaly u\u017e jen pod n\u00e1porem Tomova pohledu. P\u0159ipadal si p\u0159ed n\u00edm obna\u017een\u00fd, jako by mu Tom vid\u011bl a\u017e do \u017ealudku.<\/p>\n

„Posledn\u00ed dobou jsi st\u00e1le zamlkl\u00fd, d\u011bje se n\u011bco?“ zeptal se Tom a polo\u017eil ruku le\u017e\u00e9rn\u011b na jeho koleno.<\/div>\n

„J-j\u00e1 nev\u00edm,“ zopakoval ji\u017e post\u00e9 Bill svoji donekone\u010dna om\u00edlanou le\u017e a sklopil pohled k zemi.<\/div>\n
„Pro ostatn\u00ed jsi mo\u017en\u00e1 dobr\u00fd lh\u00e1\u0159, ale mn\u011b jsi nikdy lh\u00e1t neum\u011bl,“ zabru\u010del nespokojen\u011b Tom a zakroutil hlavou. Cht\u011bl kone\u010dn\u011b sly\u0161et pravdu, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e kone\u010dn\u011b za\u010d\u00ednal tu\u0161it, co m\u00e1 Bill za probl\u00e9m. „Chci kone\u010dn\u011b pravdu, Bille.“<\/p>\n

Bill sed\u011bl s hlavou sklon\u011bnou a hr\u00e1l si se \u0161\u0148\u016frkami na tepl\u00e1c\u00edch, jen aby se nemusel pod\u00edvat bratrovi do o\u010d\u00ed. C\u00edtil na sob\u011b jeho up\u0159en\u00fd pohled, ale ani to ho nemohlo donutit hlavu zvednout. P\u0159\u00e1l si propadnout se do zem\u011b, zmizet pod povrchem\u2026 Cokoliv, jen aby kone\u010dn\u011b skon\u010dila tahle trapn\u00e1 chv\u00edle.<\/div>\n

A pak Billovi kone\u010dn\u011b v\u0161echno do\u0161lo. Prudce trhl hlavou vzh\u016fru a zad\u00edval se na bratra, jeho\u017e zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled ho pouze utvrzoval v domn\u011bnk\u00e1ch.<\/p>\n

„Ty to v\u00ed\u0161!“ zvolal Bill a p\u0159i v\u0161em tom p\u0159ekvapen\u00ed \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na kokt\u00e1n\u00ed. Ruce mu samovoln\u011b vyl\u00e9tly k \u00fast\u016fm v neskr\u00fdvan\u00e9m \u00fa\u017easu.<\/p>\n

„Jsi nen\u00e1padn\u00fd jako \u010dern\u00e1 ko\u010dka ve sn\u011bhu,“ uculil se Tom a nat\u00e1hl se, aby mu ruce z \u00fast sundal. U\u017e je nepustil. „Nav\u00edc bych to odhadl, i kdybys to p\u0159ede mnou dok\u00e1zal bezchybn\u011b utajit.“<\/p>\n

„Je to v\u0161echno \u0161patn\u011b, tohle je \u0161patn\u00e9, j\u00e1 jsem \u0161patn\u00fd,“ f\u0148ukl n\u011bkolikr\u00e1t za sebou Bill. „Ale t\u0159eba to je\u0161t\u011b p\u016fjde n\u011bjak zm\u011bnit\u2026 t\u0159eba se to odnau\u010d\u00edm a bude to v po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 kdybychom n\u011bjak\u00fd ten \u010das str\u00e1vili odd\u011blen\u011b, nau\u010dil bych se s t\u00edm vyrovnat, zab\u00edt to v sob\u011b.“<\/p>\n

„Pro\u010d chce\u0161 n\u011bco m\u011bnit? Stejn\u011b se ti to nepoda\u0159\u00ed.“<\/p>\n

„J\u00e1 nev\u00edm. Kdy\u017e odejdu, zni\u010d\u00ed m\u011b to\u2026 Kdy\u017e neodejdu, zni\u010d\u00ed to n\u00e1s oba.“<\/p>\n

„A stejn\u011b bez sebe nem\u016f\u017eeme \u017e\u00edt,“ zakroutil Tom hlavou a jemn\u011b p\u0159ejel br\u00e1\u0161kovi rukou po tv\u00e1\u0159i, aby set\u0159el t\u0159pytiv\u00e9 slzi\u010dky tekouc\u00ed po nich. „Nezm\u011bn\u00ed\u0161 to, i kdybys moc cht\u011bl.“<\/p>\n

Bill zakroutil hlavou. St\u00e1le v n\u011bm p\u0159etrv\u00e1val pocit, \u017ee v t\u00e9to situaci se skr\u00fdv\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bco, co mu zat\u00edm st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 utajeno. Tomova ruka putovala z jeho tv\u00e1\u0159e pozvolna do jeho vlas\u016f, kde propl\u00e9tala prsty mezi \u010dern\u00e9 prameny a jemn\u011b za n\u011b tahala. Bill se sna\u017eil p\u0159em\u00fd\u0161let, ale jeho mozek se dok\u00e1zal soust\u0159edit pouze na pohyb ruky v jeho vlasech.<\/p>\n

„Netrap se t\u00edm, dob\u0159e? Ale te\u010f, kdy\u017e jsme si v\u0161echno alespo\u0148 trochu vyjasnili, bude\u0161 se se mnou kone\u010dn\u011b norm\u00e1ln\u011b bavit, \u017ee ano?“ zeptal se Tom a znovu Billa zatahal za vlasy, tentokr\u00e1t o n\u011bco siln\u011bji, \u0161k\u00e1dliv\u011bji.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee by to \u0161lo,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a smutn\u011b sledoval, jak se Tom zved\u00e1 z jeho parapetu a m\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Dva kroky od Billa se v\u0161ak zastavil, jako by si vzpomn\u011bl, \u017ee je\u0161t\u011b n\u011bco cht\u011bl.<\/p>\n

„Jo a je\u0161t\u011b tohle,“ zamumlal v rychlosti, na\u010de\u017e se vr\u00e1til zp\u011bt o ony dva kroky, je\u017e jej d\u011blily od Billa, a ne\u017e Bill sta\u010dil cokoliv \u0159\u00edct, sehnul se k n\u011bmu a p\u0159itiskl rty k t\u011bm jeho. Bill vykulil o\u010di, to rozhodn\u011b ne\u010dekal. Chv\u00edli trvalo, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee se mu pr\u00e1v\u011b pln\u00ed sny. Jeho t\u011blo si v\u0161echno uv\u011bdomilo d\u0159\u00edv ne\u017e on s\u00e1m a jeho ruce se ochotn\u011b omotaly Tomovi kolem krku, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee se jen tak neodt\u00e1hne. I Bill mu za\u010dal vych\u00e1zet sv\u00fdmi rty vst\u0159\u00edc. Jejich polibek se postupn\u011b prohluboval. Bill c\u00edtil \u0161imr\u00e1n\u00ed o oblasti b\u0159\u00ed\u0161ka, jak mot\u00fdlci v n\u011bm zb\u011bsile nar\u00e1\u017eeli do svaloviny kolem sebe. Ten okam\u017eik si p\u0159\u00e1li uchovat nav\u017edy.<\/p>\n

Bohu\u017eel vlastn\u00ed pl\u00edce je zradily a oni se neochotn\u011b museli odt\u00e1hnout, aby oba zoufale zalapali po dechu, kter\u00fd nemohl proj\u00edt, dokud jim prob\u00edhaly elektrick\u00e9 v\u00fdboje a\u017e do kone\u010dk\u016f prst\u016f. Tom se posadil zp\u011bt na svoje p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto na parapetu a hodil po Billovi sv\u016fj typick\u00fd frajersk\u00fd \u00fa\u0161klebek. Bill mu jej oplatil nesm\u011bl\u00fdm uculen\u00edm. C\u00edtil se jako bl\u00e1zniv\u011b zamilovan\u00e1 puber\u0165a\u010dka. Tom nahmatal jeho ruku a propletl si s n\u00edm prsty.<\/p>\n

„Ne\u010dekal jsem, \u017ee to bude tak kurevsky dobr\u00fd,“ za\u0161klebil se Tom.<\/div>\n

„Pro\u010d jsi to v\u016fbec ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee nejsi jedin\u00fd, kdo v tom l\u00edt\u00e1 a\u017e po u\u0161i\u2026“<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tahle pov\u00eddka v p\u016fvodn\u00edm pl\u00e1nu m\u011bla b\u00fdt psan\u00e1 ke 12. dubnu, ale vzhledem k tomu, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b jsem m\u011bla starost\u00ed nad hlavu, nen\u00ed divu, \u017ee mi to t\u011b\u017ece vypadlo \ud83d\ude00 K 12. 4. m\u011bla b\u00fdt napsan\u00e1, proto\u017ee to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6575","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6575","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6575"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6575\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6575"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6575"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6575"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}