{"id":6576,"date":"2012-04-30T17:00:00","date_gmt":"2012-04-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6558"},"modified":"2012-04-30T17:00:00","modified_gmt":"2012-04-30T16:00:00","slug":"someone-like-you-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/30\/someone-like-you-26\/","title":{"rendered":"Someone like you 26."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tom sv\u00edral mezi t\u0159esouc\u00edmi se prsty svazek kl\u00ed\u010d\u016f a se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed se sna\u017eil co nejrychleji naj\u00edt ten spr\u00e1vn\u00fd a otev\u0159\u00edt.<\/div>\n
C\u00edtil se hloup\u011b a z\u00e1rove\u0148 provinile. Styd\u011bl se za to, \u017ee jedin\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b, kter\u00e9 byl schopen Billovi poskytnout, byl autoservis, ve kter\u00e9m se rozhodli p\u0159espat. Neodv\u00e1\u017eil se zvednout hlavu a zad\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Byla to v\u0161echno jeho vina.<\/p>\n

„Mohl bych to ud\u011blat,“ zaslechl tich\u00fd hl\u00e1sek a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Zvedl sv\u00e9 o\u010di k t\u011bm Billov\u00fdm a nesly\u0161n\u011b se mu omlouval za v\u0161echno, co mu zp\u016fsobil.<\/div>\n

Kv\u016fli n\u011bmu st\u00e1li i s hromadou kufr\u016f uprost\u0159ed noci p\u0159ede dve\u0159mi autoservisu. Jenom kv\u016fli n\u011bmu cht\u011bl Andreas Billovi ubl\u00ed\u017eit, proto\u017ee jej nedok\u00e1zal poslechnout. Neum\u011bl se od n\u011bj dr\u017eet d\u00e1l, znamenal pro n\u011bj a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/div>\n
Nepromluvil, jenom otev\u0159el dla\u0148, aby si mohl Bill vz\u00edt kl\u00ed\u010de, a ustoupil stranou. Billovy rty vytvo\u0159ily smutn\u00fd \u00fasm\u011bv, jak pokl\u00e1dal na zem sv\u00e9 mal\u00e9 kot\u011b, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se oto\u010dil ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in otev\u0159el.<\/p>\n

V\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci nechali pohozen\u00e9 u dve\u0159\u00ed a zat\u00edmco Tom zmaten\u011b pob\u00edhal po m\u00edstnosti ve snaze naj\u00edt n\u011bco, \u010d\u00edm by se mohli p\u0159ikr\u00fdt, Bill sed\u011bl na hromad\u011b v\u011bc\u00ed a l\u00edtostiv\u00fdm pohledem sledoval jeho zran\u011bnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

„M\u00e1\u0161 s sebou i sv\u00e9 l\u00e9ky a inhal\u00e1tor?“ po chv\u00edli, kter\u00e1 Billovi p\u0159i\u0161la p\u0159\u00edmo nekone\u010dn\u00e1, kone\u010dn\u011b promluvil. Svou pozornost sice v\u011bnoval pohovce, na kterou ukl\u00e1dal n\u011bkolik pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f, ale u\u017e i to, \u017ee v\u016fbec promluvil, mohl Bill pova\u017eovat za \u00fasp\u011bch.<\/div>\n
„U\u017e ses m\u011b na to ptal. Neboj se, nic jsem tam nezapomn\u011bl,“ t\u00f3n jeho hlasu nebyl v\u016fbec vy\u010d\u00edtav\u00fd. Byl laskav\u00fd a ch\u00e1pav\u00fd, stejn\u011b jako i pohled, kter\u00fd mu v\u011bnoval. Tom si toho v\u0161ak v\u0161imnout nemohl, jeliko\u017e se jeho o\u010d\u00edm z\u00e1m\u011brn\u011b vyh\u00fdbal.<\/div>\n
Trpce stiskl rty a zmaten\u011b zavrt\u011bl hlavou. Uv\u011bdomil si, \u017ee Bill m\u00e1 pravdu.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. Z\u0159ejm\u011b mi to vypadlo,“ povzdechl si a unaven\u011b dosedl na m\u011bkk\u00fd gau\u010d. Zav\u0159el o\u010di, hlavou se op\u0159el o op\u011bradlo za sebou a zhluboka se nadechl. Jakmile vedle sebe uc\u00edtil Billovu bl\u00edzkost, zachv\u011bl se a naklonil tv\u00e1\u0159 tak, aby mu byl bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Boj\u00edm se, \u017ee ty jsi tam n\u011bco zapomn\u011bl,“ se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima si u\u017e\u00edval Billov\u00fdch dotek\u016f, kter\u00e9 p\u016fsobily na jeho bolavou tv\u00e1\u0159 jako hojiv\u00fd balz\u00e1m.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b u sebe, Bille. Jsi to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, co m\u00e1m. Nic jin\u00e9ho jsem z toho domu nepot\u0159eboval dostat pry\u010d,“ za\u0161eptal a je\u0161t\u011b v\u00edce se do Billova doteku pono\u0159il.<\/div>\n
„Tak jsem to nemyslel,“ Bill si p\u0159isedl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a opatrn\u011b vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Jak jsi to myslel?“ Tom se z posledn\u00edch sil p\u0159inutil otev\u0159\u00edt o\u010di a pohl\u00e9dnout do t\u011bch Billov\u00fdch.<\/p>\n

Necht\u011bl b\u00fdt na n\u011bj zl\u00fd.<\/div>\n

Necht\u011bl jej tr\u00e1pit svou mrzutost\u00ed a \u0161patnou n\u00e1ladou, ale nedok\u00e1zal si pomoct. Cht\u011bl mu poskytnout v\u00edce. Ze v\u0161eho nejrad\u011bji by jej vzal i na kraj sv\u011bta ale jak?! Jak, kdy\u017e s\u00e1m nem\u011bl v\u016fbec nic a jedin\u00fdm m\u00edstem, kter\u00e9 je m\u011blo ochr\u00e1nit p\u0159ed nocov\u00e1n\u00edm venku, byl pouze star\u00fd autoservis?!<\/div>\n
„Myslel jsem to tak, \u017ee jsi v tom dom\u011b z\u0159ejm\u011b zapomn\u011bl \u00fasm\u011bv a dobrou n\u00e1ladu. Od chv\u00edle, co jsme odtamtud ode\u0161li, jsi na m\u011b sotva pohl\u00e9dl, nato\u017e promluvil. Nechci, abys byl takov\u00fd. P\u0159ipad\u00e1 mi to, jako bych tohle v\u0161echno zp\u016fsobil j\u00e1.“ Tomovi bylo p\u0159\u00edmo do pl\u00e1\u010de p\u0159i pohledu na \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd ze v\u0161eho zl\u00e9ho vinil jenom sebe.<\/div>\n
„Ani jsi mi nevysv\u011btlil, co se vlastn\u011b stalo. Pro\u010d t\u011b uhodil? Pro\u010d jsi cht\u011bl, abychom z toho domu hned ode\u0161li?“ pokra\u010doval t\u0159esouc\u00edm se hlasem, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy se jeho tv\u00e1\u0159 ocitla v sev\u0159en\u00ed Tomov\u00fdch dlan\u00ed, hloub\u011bji vydechl.<\/p>\n

Vp\u00edjel se do jeho o\u010d\u00ed, opravdu se v nich sna\u017eil nal\u00e9zt odpov\u011bdi na nezodpov\u011bzen\u00e9, ale bylo to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel. U\u017e jenom z pohledu na Tomovu kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159, poznamenanou zlost\u00ed Andrease, se mu d\u011blaly m\u017eitky p\u0159ed o\u010dima. Nerozum\u011bl tomu, kde se v n\u011bm n\u00e1hle vzalo tolik hrubosti. Jak mohl ubl\u00ed\u017eit chlapci, dokonce sv\u00e9 vlastn\u00ed rodin\u011b, kter\u00fd mu jak\u017eiv neud\u011blal nic zl\u00e9ho?<\/div>\n

„Cht\u011bl jsem t\u011b ochr\u00e1nit,“ Tomova odpov\u011b\u010f byla sice stru\u010dn\u00e1, p\u0159esto v sob\u011b ukr\u00fdvala smysl jeho spont\u00e1nn\u00edho jedn\u00e1n\u00ed. Mo\u017en\u00e1 m\u011bla slou\u017eit i jako omluva za jeho hloup\u00e9 chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
S\u00e1m nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Cht\u011bl ti ubl\u00ed\u017eit a j\u00e1 bych tam nedok\u00e1zal z\u016fstat u\u017e ani jedinou noc s v\u011bdom\u00edm, \u017ee proti tomu nic nezm\u016f\u017eu,“ kone\u010dky prst\u016f l\u00e1skypln\u011b hladil Billovu bledou tv\u00e1\u0159. P\u0159ibl\u00ed\u017eil ji k t\u00e9 sv\u00e9 a bezmocn\u011b jej pol\u00edbil do dlouh\u00fdch, tmav\u00fdch vlas\u016f. „Jsi m\u00e9 v\u0161echno, Bille,“ vydechl \u0161eptem a je\u0161t\u011b jednou jej pol\u00edbil. „Pokud by ti ubl\u00ed\u017eil, nikdy bych si to neodpustil.“ Bill ti\u0161e zavzdychal, vylezl mu na kl\u00edn a ukryl se do jeho objet\u00ed.<\/div>\n
Byl si jist\u00fd, \u017ee byl d\u016fvodem toho ne\u010dekan\u00e9ho odchodu, ale s t\u00edm, \u017ee mu cht\u011bl Andreas ubl\u00ed\u017eit, a Tom se vzdal \u00fapln\u011b v\u0161eho jenom proto, aby jej ochr\u00e1nil, nepo\u010d\u00edtal. Po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly drobn\u00e9 slzy, jak se \u010delem op\u0159el o Tomovu kl\u00ed\u010dn\u00ed kost a zhluboka se nadechl jeho v\u016fn\u011b.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsi to d\u011blat. I p\u0159esto, \u017ee to bylo to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co pro m\u011b kdy kdo ud\u011blal, nebylo to spr\u00e1vn\u00e9. Co kdy\u017e se to je\u0161t\u011b zhor\u0161\u00ed? Co kdy\u017e ti ubl\u00ed\u017e\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc?“ Tom pevn\u011b stiskl rty a neodpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Jist\u011b, \u017ee se to je\u0161t\u011b zhor\u0161\u00ed.<\/div>\n

P\u0159ijde o pr\u00e1ci.<\/div>\n
Ani tak v\u0161ak ni\u010deho nelitoval. Dokonce byl na sebe py\u0161n\u00fd a s\u00e1m sob\u011b nerozum\u011bl, pro\u010d to neud\u011blal ji\u017e d\u00e1vno. I kdy\u017e byl ne\u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee to muselo zaj\u00edt a\u017e takhle daleko, c\u00edtil i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed napln\u011bn\u00ed, svobodu a klid.<\/div>\n
U\u017e nikdy se do toho domu necht\u011bl vracet.<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u011bl jej, stejn\u011b tak jako vzpom\u00ednky na svou minulost. Jedinou osobou, po kter\u00e9 se mu bude st\u00fdskat, je Andreasova m\u00e1ma. V\u017edy se k Tomovi chovala laskav\u011b a s \u00factou, a i p\u0159esto\u017ee se zlobou sv\u00e9ho man\u017eela a syna nic nezmohla, uk\u00e1zala Tomovi, \u017ee je podobn\u00e1 jeho t\u00e1tovi v\u00edc, ne\u017e si kdy myslel. Jednou, kdy\u017e z\u016fstali doma jenom oni dva, mu dokonce \u0159ekla, \u017ee jej m\u00e1 stejn\u011b r\u00e1da jako Andrease a v n\u011bkter\u00fdch chv\u00edl\u00edch dokonce je\u0161t\u011b v\u00edc. Pr\u00fd sta\u010dil jedin\u00fd pohled do jeho o\u010d\u00ed a bylo to, jako by se op\u011bt d\u00edvala do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra.<\/p>\n

„Nezhor\u0161\u00ed, v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku. U\u017e prost\u011b mus\u00ed b\u00fdt,“ odpov\u011bd\u011bl po chvilkov\u00e9m zamy\u0161len\u00ed a sklonil hlavu ve stejn\u00e9 chv\u00edli, kdy ji Bill k n\u011bmu oddan\u011b zvedl. Jejich rty se setkaly d\u0159\u00edv, ne\u017e si to oba sta\u010dili uv\u011bdomit.<\/div>\n

Bill dlouze vydechl, zav\u0159el o\u010di a automaticky pootev\u0159el rty. Miloval Tomovy polibky. Miloval ten pocit, kdy se jejich rty setkaly a on n\u00e1hle nebyl schopen vn\u00edmat nic jin\u00e9ho krom\u011b touhy, kterou v n\u011bm se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se intenzitou vyvol\u00e1valy.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee jsme te\u010f prakticky bezdomovci?“ zast\u00e9nal Tom proti jeho rt\u016fm a jazykem l\u00e1skypln\u011b pohladil Bill\u016fv spodn\u00ed ret. Bill se neubr\u00e1nil tich\u00e9mu zachichot\u00e1n\u00ed, hrav\u011b pokr\u010dil nos a zavrt\u011bl hlavou. Ta my\u0161lenka se mu z prapodivn\u00fdch d\u016fvod\u016f l\u00edbila.<\/div>\n
„Jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b jsem cht\u011bl poznat, jak\u00e9 to je b\u00fdt bezdomovcem. Maminka m\u011b pr\u00fd nemohla dostat dovnit\u0159 a do postele m\u011b odnesla teprve pot\u00e9, co jsem usnul p\u0159ede dve\u0159mi.“ Tom prol\u00e9tl Billovu veselou tv\u00e1\u0159 p\u0159ekvapen\u00fdm pohledem a ani on se nedok\u00e1zal dlouho br\u00e1nit sm\u00edchu.<\/p>\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/div>\n

B\u00e1l se, \u017ee t\u00edm Billa zklame a \u017ee se na n\u011bj bude zlobit. Takovouhle reakci neo\u010dek\u00e1val ani v nejmen\u0161\u00edm. Bill byl skute\u010dn\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00fdm \u010dlov\u011bkem. Byl nejenom nadpozemsky kr\u00e1sn\u00fd, ale tak\u00e9 ch\u00e1pav\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd a kdy\u017e miloval, pak miloval cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsem ti t\u00edm vlastn\u011b splnil sen,“ hrav\u011b jej brnkl do nosu a v\u011bnoval mu spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„V podstat\u011b ano,“ Bill jeho \u00fasm\u011bv oplatil a d\u00e9le se na n\u011bj zad\u00edval.<\/div>\n
„Copak?“ Tom se naklonil k jeho rt\u016fm a na kr\u00e1tkou chv\u00edli je vzal do zajet\u00ed t\u011bch sv\u00fdch.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych t\u011b ud\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm.“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 m\u011b \u0161\u0165astn\u00fdm,“ Tom nad odpov\u011bd\u00ed nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let ani vte\u0159inu. Byl p\u0159eci t\u00edm jedin\u00fdm, co jej d\u011blalo skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fdm, a necht\u011bl, aby o tom na malou chv\u00edli pochyboval.<\/div>\n
„Takhle jsem to nemyslel,“ Bill si stydliv\u011b skousl rty a sklonil hlavu. Zad\u00edval se na svou dla\u0148, do t\u00e9 chv\u00edle ne\u010dinn\u011b spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na Tomov\u011b z\u00e1p\u011bst\u00ed, pomalounku ji zvedl a polo\u017eil na Tomovo b\u0159\u00ed\u0161ko. Se zatajen\u00fdm dechem sledoval jej\u00ed trasu a ve chv\u00edli, kdy se p\u0159ibl\u00ed\u017eila a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko Tomovu kl\u00ednu, zvedl tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Jeho pohled v sob\u011b ukr\u00fdval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nejistotu.<\/p>\n

„M\u00e1m p\u0159estat?“ \u0161eptl a rozt\u0159esen\u011b se nadechl. Byl to pro oba skute\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd ve\u010der, pochopil by, kdyby jej Tom odm\u00edtl.<\/div>\n

„Nep\u0159est\u00e1vej,“ z Tomov\u00fdch rt\u016f vy\u0161la sp\u00ed\u0161e prosba.<\/div>\n
Jist\u011b, byl to pro oba n\u00e1ro\u010dn\u00fd ve\u010der, pro Toma by v\u0161ak bylo mnohem n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed zastavit jej a p\u0159ipravit se t\u00edm o n\u00e1dhern\u00fd pro\u017eitek s osobou, kterou nadev\u0161e miloval.<\/div>\n
Bill se p\u0159\u00edmo chv\u011bl touhou, jak op\u011bt skl\u00e1n\u011bl tv\u00e1\u0159 a kone\u010dky prst\u016f d\u011blal pan\u00e1\u010dka, klouzaj\u00edc\u00edho po Tomov\u00fdch kalhot\u00e1ch tak dlouho, dokud neobjevil knofl\u00edk a nerozepnul je.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych se s tebou milovat,“ p\u00edpl a na kr\u00e1tkou chv\u00edli stiskl v\u00ed\u010dka, jako by pov\u011bd\u011bl n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho.<\/p>\n

Jakmile v\u0161ak uc\u00edtil na tv\u00e1\u0159i m\u011bkk\u00fd dotek, v\u011bd\u011bl, \u017ee to c\u00edt\u00ed oba stejn\u011b.<\/div>\n

Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima ze sebe svl\u00e9kl tepl\u00fd svetr a z\u016fstal sed\u011bt na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b pouze v b\u00edl\u00e9m t\u00edlku a tmav\u00fdch py\u017eamov\u00fdch kalhot\u00e1ch, kter\u00e9 si nestihl p\u0159evl\u00e9knout.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj nedok\u00e1zal vynad\u00edvat. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d necht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee to k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kr\u010d\u00edc\u00ed se na jeho kl\u00edn\u011b, mu skute\u010dn\u011b pat\u0159ilo. Bylo to dokonce tak kr\u00e1sn\u00e9, a\u017e se b\u00e1l, aby se n\u00e1hle n\u011bco nezkazilo.<\/div>\n
„Jak moc bys to cht\u011bl?“ v podstat\u011b ani necht\u011bl v\u011bd\u011bt odpov\u011bdi na svou ot\u00e1zku. Pot\u0159eboval v\u0161ak nal\u00e9hav\u011b sly\u0161et, \u017ee po n\u011bm Bill tou\u017e\u00ed stejn\u011b tak, jako tou\u017eil on po n\u011bm. Pot\u0159eboval sly\u0161et n\u011bco hezk\u00e9ho, po v\u0161ech t\u011bch hloupostech, kter\u00e9 mu Andreas navypr\u00e1v\u011bl.<\/div>\n
„V t\u00e9to chv\u00edli nejv\u00edce ze v\u0161eho,“ Billovi se d\u011blaly m\u017eitky p\u0159ed o\u010dima, jak se Tom pomalu skl\u00e1n\u011bl k jeho hrudn\u00edku, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed za\u010dal pokr\u00fdvat drobn\u00fdmi polibky vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed kl\u00ed\u010dn\u00ed kost.<\/div>\n
„J\u00e1 tak\u00e9 l\u00e1sko,“ zast\u00e9nal proti jeho k\u016f\u017ei a nechal ze sebe svl\u00e9knout velik\u00e9 tri\u010dko\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tom sv\u00edral mezi t\u0159esouc\u00edmi se prsty svazek kl\u00ed\u010d\u016f a se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed se sna\u017eil co nejrychleji naj\u00edt ten spr\u00e1vn\u00fd a otev\u0159\u00edt. C\u00edtil se hloup\u011b a z\u00e1rove\u0148 provinile. Styd\u011bl se za to, \u017ee jedin\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b, kter\u00e9 byl schopen Billovi poskytnout, byl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[474],"tags":[],"class_list":["post-6576","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-someone-like-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6576","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6576"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6576\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6576"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6576"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6576"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}