{"id":6580,"date":"2012-04-29T18:00:00","date_gmt":"2012-04-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6562"},"modified":"2012-04-29T18:00:00","modified_gmt":"2012-04-29T17:00:00","slug":"genesis-52","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/29\/genesis-52\/","title":{"rendered":"Genesis 52."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jak se uk\u00e1zalo, n\u011bco jako „inventura no\u017e\u016f“ zase tak dobr\u00fd n\u00e1pad nebyl. Vedouc\u00ed kucha\u0159ka na n\u011b oba z\u016fstala civ\u011bt, co si to vym\u00fd\u0161lej\u00ed za nesmysly, proto\u017ee no\u017ee jsou n\u00e1stroje, kter\u00e9 se s postupem let spot\u0159ebov\u00e1vaj\u00ed a ni\u010d\u00ed, tud\u00ed\u017e je vyhazuje a dopl\u0148uje postupn\u011b z\u00e1soby ze skladu, kde je no\u017e\u016f prozat\u00edm dost. Jejich evidenci ale nikdy nevedla, proto\u017ee je jaksi nikdy nikdo nedok\u00e1zal od sebe rozli\u0161it. Byly v\u0161echny stejn\u00e9 zna\u010dky, a li\u0161ily se jen velikost\u00ed a m\u00edrou opot\u0159eben\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e1 invent\u00e1rn\u00ed \u010d\u00edsla, jako t\u0159eba na sk\u0159\u00ed\u0148k\u00e1ch, na nich nebyla. Zrovna tak na p\u0159\u00edborech, skleni\u010dk\u00e1ch, misk\u00e1ch a tal\u00ed\u0159\u00edch. Ano, kucha\u0159i tady m\u011bli ka\u017ed\u00fd sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 no\u017ee, ale za p\u00e1r let, kdy\u017e se obrousily nebo se vyviklaly z rukojet\u00ed, je m\u011bnili za nov\u00e9, tak\u017ee s p\u0159ehledem o jejich moment\u00e1ln\u00edm po\u010dtu nem\u016f\u017ee slou\u017eit.<\/p>\n

Noe si vzpomn\u011bl, \u017ee kdysi, kdy\u017e kuchy\u0148 za\u0159izovali, kupoval no\u017ee za polovi\u010dn\u00ed cenu, vzhledem k odeb\u00edran\u00e9mu mno\u017estv\u00ed, a pak u\u017e se t\u00edmhle oborem nikdy nezab\u00fdval, tud\u00ed\u017e uznal, \u017ee kucha\u0159ka m\u00e1 pravdu. N\u011bco jako kriminalita se ve spole\u010denstv\u00ed nevyskytovalo, hlavn\u011b d\u00edky Katov\u011b hypn\u00f3ze, tak\u017ee opravdu nebyl d\u016fvod v\u00e9st evidenci jak\u00fdchkoliv „zbran\u00ed“, nato\u017e kuchy\u0148sk\u00fdch no\u017e\u016f. Pokud u\u017e se n\u011bco semlelo, byla to v\u011bt\u0161inou jen oby\u010dejn\u00e1 rva\u010dka na p\u011bsti, kterou se m\u00edstn\u00ed ochrance poda\u0159ilo zvl\u00e1dnout ru\u010dn\u011b, v\u00fdjime\u010dn\u011b za pomoci obu\u0161k\u016f, posledn\u00ed dobou jejich nov\u011bj\u0161\u00ed elektrickou verz\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e Emily uk\u00e1zali zni\u010den\u00fd n\u016f\u017e, p\u0159ipustila, \u017ee je to stejn\u00e1 zna\u010dka, jakou pou\u017e\u00edvaj\u00ed u nich v kuchyni, ale jestli poch\u00e1z\u00ed opravdu odtud, potvrdit nemohla.<\/div>\n

\n
„No… tak\u017ee zase v\u00edme prd,“ konstatoval Noe zklaman\u011b, kdy\u017e za sebou zabouchl dve\u0159e kuchyn\u011b, kde m\u011bla Emily sv\u016fj slu\u017eebn\u00ed apartm\u00e1n, aby m\u011bla bl\u00edzko do pr\u00e1ce. Rann\u00ed sm\u011bna tu za\u010d\u00ednala ve \u010dty\u0159i. „Paula prost\u011b mus\u00edme naj\u00edt st\u016fj co st\u016fj. Nech\u00e1m shrom\u00e1\u017edit lidi v hlavn\u00edm s\u00e1le a prohled\u00e1me to tu znova. Nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby se propadl do zem\u011b. Po\u0159\u00e1d se mi nechce v\u011b\u0159it, \u017ee utekl,“ odm\u00edtal si p\u0159ipustit, znamenalo by to toti\u017e pro jejich spole\u010denstv\u00ed tot\u00e1ln\u00ed katastrofu. D\u016fsledky takov\u00e9 ud\u00e1losti se mu ani necht\u011bly dom\u00fd\u0161let. Trochu ho uklid\u0148ovalo, \u017ee se od p\u00e1tku kolem sol\u00e1rn\u00ed elektr\u00e1rny ned\u011blo nic podez\u0159el\u00e9ho, a up\u0159\u00edmn\u011b, rad\u011bji bude, vzhledem k okolnostem, kdy\u017e chlapce najdou mrtv\u00e9ho n\u011bkde v \u0161acht\u011b, ne\u017e aby odhalili jeho \u00fat\u011bk. Kat se v tomhle ov\u0161em na nic neohl\u00ed\u017eel, p\u0159em\u00fd\u0161lel racion\u00e1ln\u011bji a logi\u010dt\u011bji.<\/div>\n
„Po\u0161li lidi, a\u0165 zkontroluj\u00ed klimatiza\u010dn\u00ed syst\u00e9m. Jestli tudy utekl, zjist\u00ed\u0161 to hned. Musel se n\u011bjak dostat nahoru, a to nejde, ani\u017e po sob\u011b nenechal stopy.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ pok\u00fdval zamy\u0161len\u011b Noe. Asi to byla daleko jednodu\u0161\u0161\u00ed metoda, ne\u017e jeho pr\u00e1v\u011b vymy\u0161len\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, a musel uznat, \u017ee oddalov\u00e1n\u00edm jistoty v\u016fbec nic nez\u00edsk\u00e1. Naopak. Pokud se naho\u0159e n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl o jejich podzemn\u00edm \u00fakrytu, budou muset rychle vymyslet, co s t\u00edm. A\u010dkoliv v\u016fbec nev\u011bd\u011bl co. To bylo to nejhor\u0161\u00ed.<\/p>\n

Jeho otec ho v p\u0159\u00edpad\u011b takov\u00e9hle situace u\u010dil jasn\u011b. P\u0159est\u011bhovat takov\u00fd kolos je nemo\u017en\u00e9, i kdyby tu v\u0161echno nechali. Nen\u00ed na to \u010das, a hlavn\u011b nen\u00ed kam. Proto pro p\u0159\u00edpad prozrazen\u00ed vymyslel „likvidaci“, jak to naz\u00fdval. Noe v\u011bd\u011bl, \u017ee je to krajn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, ale tak\u00e9 mu bylo jasn\u00e9, \u017ee naho\u0159e by s n\u00edm nem\u011bl nikdo slitov\u00e1n\u00ed. Garry to \u0159\u00edkal jasn\u011b: „Jestli t\u011b dostanou, zav\u0159ou t\u011b a u\u017e se nikdy nedostane\u0161 na svobodu. Rad\u0161i hn\u00edt v hrob\u011b ne\u017e tohle.“ V\u017edycky byl p\u0159ipraven\u00fd pro svou a otcovu v\u00edru zem\u0159\u00edt, p\u0159\u00edsahal mu na to stokr\u00e1t, naposledy t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e um\u00edral, ale te\u010f, kdy\u017e se ta mo\u017enost r\u00fdsovala\u2026 ani se mu o tom necht\u011blo p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n

„Dob\u0159e, tak jo, nejd\u0159\u00edv zkontrolujeme klimatizaci, pak rozhodnu, co d\u00e1l,“ vzdychl, kdy\u017e se probral ze zamy\u0161len\u00ed.<\/p>\n

Za p\u016fl hodiny bylo jasno. Jedna z m\u0159\u00ed\u017e\u00ed klimatizace byla vylomen\u00e1 a jen tak nedbale op\u0159en\u00e1 zvenku, podle stop v bl\u00e1t\u011b se n\u011bkdo v \u0161acht\u011b pohyboval, a nejsp\u00ed\u0161 se prot\u00e1hl ven ok\u00fdnkem. Pes \u0161el po stop\u011b uprchl\u00edka a\u017e na kraj lesa, kde n\u00e1hle skon\u010dila.<\/p>\n

Paul utekl.<\/p>\n

Noemu se zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima. Tak\u017ee je to pravda.<\/div>\n

„To auto mi po\u0159\u00e1d vrt\u00e1 hlavou,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Kat. „P\u0159ece tam na n\u011bj nemohl n\u011bkdo \u010dekat? Jak by se s n\u00edm spojil? V\u017edy\u0165 naho\u0159e nikoho nezn\u00e1, odtud se nem\u00e1 jak s n\u011bk\u00fdm kontaktovat.“<\/div>\n
„Hmmm,“ odpov\u011bd\u011bl jen \u0161\u00e9f. My\u0161lenek m\u011bl moment\u00e1ln\u011b plnou hlavu. Co s nimi bude? Co kdy\u017e je Paul naho\u0159e prozrad\u00ed? Jeho zatknou a zav\u0159ou do v\u011bzen\u00ed, dokud tam neshnije. Ne\u2026 to nesm\u00ed dopustit. S\u00e1hl po telefonu a vyto\u010dil \u0161\u00e9fa ochranky.<\/div>\n
„Vyhla\u0161uji \u010derven\u00fd k\u00f3d,“ \u0159ekl, kdy\u017e Mark sluch\u00e1tko zvedl.<\/div>\n
„Rozkaz, \u0161\u00e9fe,“ odv\u011btil Mark, u\u017e \u010dekal, kdy bude moci spustit akci, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Paul\u016fv \u00fat\u011bk je ohro\u017een\u00edm pro cel\u00e9 spole\u010denstv\u00ed.<\/p>\n

„Co je \u010derven\u00fd k\u00f3d?“ zv\u011bdav\u011b se zeptal Kat, v bezpe\u010dnostn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch se tak detailn\u011b nevyznal, nikdy ho to nezaj\u00edmalo.<\/div>\n

„Uzav\u0159en\u00ed komplexu vzduchot\u011bsn\u00fdmi dve\u0159mi, izolace klimatiza\u010dn\u00edch vstup\u016f, odpojen\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edho okruhu, aktivace vlastn\u00edch zdroj\u016f elekt\u0159iny, vody a vzduchu, omezen\u00ed ve\u0161ker\u00e9 spot\u0159eby v\u010detn\u011b j\u00eddla, pohotovost kolem pozemku.“ Odrecitoval Noe jako b\u00e1sni\u010dku. Co na tom, \u017ee tenhle postup je\u0161t\u011b nikdy nemusel pou\u017e\u00edt, znal ho zpam\u011bti. Nejsp\u00ed\u0161 tu\u0161il, \u017ee se to jednou stane, ale p\u0159ipraven\u00fd na to zdaleka nebyl.<\/div>\n
„T\u0159eba budou Paula naho\u0159e pova\u017eovat za cvoka a nikdo mu neuv\u011b\u0159\u00ed,“ sna\u017eil se ho trochu uklidnit Kat. „P\u0159ijde odnikud, nezn\u00e1 svoje p\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no, nev\u00ed, jak se naho\u0159e chovat, budou ho m\u00edt za bl\u00e1zna, v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„To by bylo ide\u00e1ln\u00ed, ale s t\u00edm nem\u016f\u017eu po\u010d\u00edtat. S\u00e1m jsi \u0159\u00edkal, \u017ee na n\u011bj mo\u017en\u00e1 n\u011bkdo \u010dekal s autem. Jak se to sakra mohlo st\u00e1t?“ kroutil nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou Noe. Tak p\u011bkn\u011b to roky \u0161lapalo, u\u017e zb\u00fdvalo jen 6 let, a te\u010f tohle. Poprv\u00e9 zalitoval sv\u00e9ho slibu otci, kter\u00fdm se k tomuhle v\u0161emu zav\u00e1zal. Ale je pozd\u011b. Te\u010f u\u017e se s t\u00edm ned\u00e1 nic d\u011blat. Jsou tady v pasti, kterou si p\u0159ipravili sami pro sebe. Odtud nen\u00ed \u00faniku. Te\u010f si nad\u00e1val do idiot\u016f, \u017ee nakonec vzdal pl\u00e1ny, kter\u00e9 je\u0161t\u011b s otcem d\u00e1vali dohromady. Cht\u011bli vybudovat \u00fanikovou chodbu, kter\u00e1 by \u00fastila n\u011bkde daleko za \u00fazem\u00edm elektr\u00e1rny, ale otcova smrt v\u0161echno zastavila, a on u\u017e se k tomu nikdy s\u00e1m nevr\u00e1til.<\/p>\n

\u010clenov\u00e9 technick\u00e9ho person\u00e1lu po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed \u010derven\u00e9ho k\u00f3du okam\u017eit\u011b nastoupili na sv\u00e1 m\u00edsta, aby v \u010det\u00e1ch po t\u0159ech mu\u017e\u00edch zabezpe\u010dili vstupy do podzem\u00ed skrz klimatiza\u010dn\u00ed \u0161achty, co\u017e byla nejzraniteln\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsta podzemn\u00edho komplexu, jak se ostatn\u011b potvrdilo Paulov\u00fdm \u00fat\u011bkem. Ocelov\u00e9 desky, je\u017e zapadly do p\u0159ipraven\u00fdch dr\u00e1\u017eek, tak neprody\u0161n\u011b odd\u011blily \u0161achty od p\u0159\u00edvodu vzduchu zven\u010d\u00ed. Byli hotovi za patn\u00e1ct minut, vr\u00e1tili se do podzem\u00ed a za nimi definitivn\u011b zapadly vzduchot\u011bsn\u00e9 dve\u0159e. Te\u010f u\u017e nemohl nikdo dovnit\u0159, ale ani ven. Jedin\u00fd, kdo mohl dve\u0159e odblokovat, byl Noe. Samoz\u0159ejm\u011b heslem.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

Karl sed\u011bl vedle \u0159idi\u010de jedn\u00e9 z dod\u00e1vek, sna\u017eil se aspo\u0148 trochu si zd\u0159\u00edmnout, ne\u017e dojedou na m\u00edsto. U\u017e skoro us\u00ednal, kdy\u017e mu zazvonil mobil. Sakra, mus\u00ed si vypnout zvon\u011bn\u00ed, a\u017e tenhle hovor vy\u0159\u00edd\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Sly\u0161\u00edm,“ nahl\u00e1sil se po policajtsku, ani se ned\u00edval na displej, kdo vol\u00e1, bylo jasn\u00e9, \u017ee je to n\u011bkdo z koleg\u016f.<\/div>\n
„Nevzbudil jsem t\u011b?“ usly\u0161el hlas Ronyho, jednoho z laborant\u016f, kter\u00e9 po\u017e\u00e1dal, aby ho informovali o ka\u017ed\u00e9 nov\u00e9 skute\u010dnosti, kterou zjist\u00ed.<\/div>\n
„Bohu\u017eel ne,“ povzdychl si Karl. „N\u011bco nov\u00fdho?“<\/div>\n
„Ano, m\u00e1me v\u00fdsledky toho kluka.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 Paula?“<\/div>\n
„Jo, je to jedno z poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch d\u011bt\u00ed, po kter\u00e9m bylo vyhl\u00e1\u0161eno p\u00e1tr\u00e1n\u00ed v roce 1991. V\u00fdsledky DNA test\u016f potvrzuj\u00ed 99% shodu se vzorkem vlas\u016f, kter\u00fd tehdy dodali jeho rodi\u010de. N\u011bkdo by je m\u011bl kontaktovat.“<\/div>\n
„Jo, to by m\u011bl. J\u00e1 te\u010f nem\u016f\u017eu, tak zavolej Manfredovi, a\u0165 se o to postar\u00e1, \u017ee ho pros\u00edm,“ pod\u00edval se na palubn\u00ed hodiny, sv\u00edtil na nich \u00fadaj 1:08. „Sta\u010d\u00ed r\u00e1no, nejsp\u00ed\u0161 u\u017e d\u00e1vno chrn\u00ed,“ necht\u011bl b\u00fdt ke sv\u00e9mu kolegovi z kancel\u00e1\u0159e krut\u00fd. „Jak se m\u00e1 Paul?“<\/div>\n
„Sp\u00ed, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem ho kontroloval, cht\u011bl jsem mu \u0159\u00edct, co jsme zjistili, ale nechal jsem ho sp\u00e1t. Nejsem si jist\u00fd, jestli bude m\u00edt z toho v\u0161eho radost. Nejmenuje se toti\u017e v\u016fbec Paul, ale Vojt\u011bch Svoboda. Je z \u010cech, p\u0159esn\u011bji z Prahy. Byli tak drz\u00ed, \u017ee ho unesli p\u0159\u00edmo z V\u00e1clavsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed, ztratil se babi\u010dce, kdy\u017e mu \u0161la koupit zmrzlinu, zat\u00edmco se d\u00edval do v\u00fdlohy hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed.“<\/div>\n
„\u010cech?“ podivil se Kat. „Myslel jsem, \u017ee \u0161li jen po n\u011bmeck\u00fdch d\u011btech.“<\/div>\n
„No, vypad\u00e1 to, \u017ee un\u00e1\u0161eli d\u011bti z cel\u00e9 Evropy, aby to nebylo tak n\u00e1padn\u00e9, u\u017e jsme dali pokyn, aby vyt\u00e1hli v\u0161echny \u00fanosy mal\u00fdch d\u011bt\u00ed z toho roku. A\u017e je vy\u017eenete z t\u00fd jejich d\u00edry, budeme m\u00edt spoustu pr\u00e1ce s identifikac\u00ed.“<\/div>\n
„Hmmm, no douf\u00e1m, \u017ee se n\u00e1m to poda\u0159\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl zamy\u0161len\u011b Karl. Bylo mu Paula l\u00edto. Zjistit v osmn\u00e1cti, \u017ee jste \u00fapln\u011b n\u011bkdo jin\u00fd, ne\u017e v\u00e1m odmalinka \u0159\u00edkaj\u00ed, a neum\u011bt sv\u016fj rodn\u00fd jazyk, to je hodn\u011b \u0161patn\u00fd za\u010d\u00e1tek.<\/p>\n

T\u00edpl telefon a hned vypnul zvuky, aby se mu nerozezn\u011bl n\u011bkde uprost\u0159ed lesa. \u0160\u00e9f by ho nejsp\u00ed\u0161 nechal rovnou na m\u00edst\u011b popravit. Zastr\u010dil mobil do kapsy a koukl do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, jak se m\u00e1 mu\u017estvo vzadu. Kabinu \u0159idi\u010de s prostorem pro pos\u00e1dku spojovalo sklo pr\u016fhledn\u00e9 jen z jeho strany, ani netu\u0161il pro\u010d. Nejsp\u00ed\u0161 aby se mu\u017estvo zbyte\u010dn\u011b nerozptylovalo kr\u00e1sami okol\u00ed a soust\u0159edilo se na sv\u016fj \u00fakol. Sascha mezi t\u011bmi namakanci poklidn\u011b spal, hlavu m\u011bl mimod\u011bk op\u0159enou o rameno jednoho z nich, ale ten jeho mu\u0161\u00ed v\u00e1hu z\u0159ejm\u011b ani nezaznamenal. Karl si vzdychl. Bude si ho muset p\u0159iv\u00e1zat na \u0159et\u011bz, aby mu nikam neutekl. To by byl dal\u0161\u00ed d\u016fvod, pro\u010d by ho \u0161\u00e9f nechal na m\u00edst\u011b zast\u0159elit. Oto\u010dil se zp\u00e1tky, pohodln\u011b se zabo\u0159il do seda\u010dky a zav\u0159el o\u010di. Za p\u016fl hodiny by m\u011bli b\u00fdt na m\u00edst\u011b, tak zkus\u00ed je\u0161t\u011b chvilku odpo\u010d\u00edvat.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Jo, dob\u0159e, d\u00edky za zpr\u00e1vu,“ polo\u017eil Noe sluch\u00e1tko telefonu. „Je klid, venku se nic ned\u011bje,“ zvedl o\u010di ke Katovi.<\/p><\/div>\n

„No vid\u00ed\u0161, \u0159\u00edkal jsem ti, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 pla\u0161\u00ed\u0161 zbyte\u010dn\u011b. Ten kluk jim tam mus\u00ed p\u0159ipadat jako mimozem\u0161\u0165an, pokud se v\u016fbec dostal mezi lidi. A i kdyby, ur\u010dit\u011b mu nikdo neuv\u011b\u0159\u00ed, mo\u017en\u00e1 se je\u0161t\u011b r\u00e1d vr\u00e1t\u00ed, a\u017e zjist\u00ed, \u017ee naho\u0159e neum\u00ed \u017e\u00edt.“ Kat se prot\u00e1hl a z\u00edvl si. \u0160\u00e9fova seda\u010dka byla a\u017e moc pohodln\u00e1. Byla jedna pry\u010d, a jeho nespavost ho d\u00e1vno p\u0159e\u0161la. Te\u010f u\u017e by na to, aby usnul, Paula nepot\u0159eboval, zabral by hned, ale copak tady m\u016f\u017ee nechat \u0161\u00e9fa o samot\u011b? To ne\u0161lo, ne v t\u00e9hle stresov\u00e9 situaci.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e bys m\u011bl pravdu,“ zvedl Noe o\u010di k nebi, jako by se modlil. „Jen\u017ee kdy vlastn\u011b budu m\u00edt jistotu, \u017ee nikomu nic nevykec\u00e1? Mus\u00edme ho naj\u00edt a p\u0159iv\u00e9st zp\u00e1tky. Dokud budu v\u011bd\u011bt, \u017ee je n\u011bkde venku, nebudu moct sp\u00e1t. Jestli se do r\u00e1na nic nesemele, vy\u0161lu za n\u00edm p\u00e1r kluk\u016f, aby ho vyp\u00e1trali. T\u0159eba to s t\u00edm autem byla jen n\u00e1hoda, mohl narazit na n\u011bjak\u00fdho pytl\u00e1ka a p\u0159idat se k n\u011bmu, co j\u00e1 v\u00edm,“ rozv\u00edjel d\u00e1l sv\u00e9 my\u0161lenky, zat\u00edmco se Katovi pomalu zav\u00edraly o\u010di. „Jdi sp\u00e1t,“ \u0161\u0165ouchl do n\u011bj po chvilce Noe, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee s n\u00edm u\u017e stejn\u011b nebude \u0159e\u010d. „J\u00e1 se taky nat\u00e1hnu. Kluci naho\u0159e to hl\u00eddaj, kdyby n\u011bco, d\u00e1m ti v\u011bd\u011bt. Zat\u00edm stejn\u011b nem\u016f\u017eeme nic d\u011blat.“<\/p>\n

„Lidem nic ne\u0159ekne\u0161?“ prot\u00e1hl se Kat, kdy\u017e se zvedal ze seda\u010dky. Doufal, \u017ee se cestou do sv\u00e9 nory neprobere p\u0159\u00edli\u0161. U\u017e se t\u011b\u0161il, a\u017e usne.<\/div>\n

„Ne, nebudu zat\u00edm d\u011blat paniku, uprost\u0159ed noci to nem\u00e1 cenu. Oni si r\u00e1no v\u0161imnou, \u017ee jedeme na \u00fasporn\u00fd re\u017eim, a pokud se nic do t\u00e9 doby nezm\u011bn\u00ed, svol\u00e1m je a d\u00e1m jim v\u011bd\u011bt, co se stalo. Dobrou,“ m\u00e1vl na Kata, kter\u00fd u\u017e mizel ve dve\u0159\u00edch.<\/p>\n

\u0160\u00e9f si zt\u011b\u017eka sedl zp\u00e1tky na \u017eidli. Byla u\u017e po cel\u00e9m dni pro jeho z\u00e1da nepohodln\u00e1, ale to bylo dob\u0159e, proto\u017ee pot\u0159eboval z\u016fstat vzh\u016fru. Katovi lhal, nem\u011bl v pl\u00e1nu odpo\u010d\u00edvat, naopak. Zapnul po\u010d\u00edta\u010d a do vyhled\u00e1va\u010de zadal heslo „nalezen\u00fd unesen\u00fd chlapec“. Pot\u0159eboval se ujistit, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 noviny, ani ten nejposledn\u011bj\u0161\u00ed region\u00e1ln\u00ed pl\u00e1tek, nep\u00ed\u0161ou nic o tom, \u017ee by se n\u011bkde z\u010distajasna zjevil chlapec, kter\u00fd utekl z podzemn\u00edho v\u011bzen\u00ed. Ani po p\u016flhodin\u011b usilovn\u00e9ho hled\u00e1n\u00ed ale nic takov\u00e9ho nena\u0161el. Oddechl si, jevilo se to dob\u0159e. Jeho zrak padl na \u010dernou mikinu st\u00e1le hozenou ledabyle p\u0159es op\u011bradlo \u017eidle. Tom. Kat mu sv\u00fdm n\u00e1padem na to, kdo m\u016f\u017ee b\u00fdt jej\u00ed majitel, nasadil brouka do hlavy.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

Tom se p\u0159evaloval v posteli, nemohl sp\u00e1t. P\u0159esto kdy\u017e se rozlet\u011bly dve\u0159e jeho m\u00edstnosti, lekl se, div mu nevysko\u010dilo srdce z hrudi. V\u016fbec si neuv\u011bdomoval, \u017ee by zaslechl kroky na chodb\u011b, bu\u010f musel akor\u00e1t us\u00ednat, nebo se ten n\u011bkdo pohyboval ti\u0161e jako my\u0161. Zav\u0159el rychle o\u010di, kdy\u017e se m\u00edstnost\u00ed rozlilo nemilosrdn\u00e9 sv\u011btlo, jak n\u011bkdo rozsv\u00edtil hlavn\u00ed vyp\u00edna\u010d. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, kdo ho takhle p\u0159epadl, ale chvilku nemohl kv\u016fli \u0159ezav\u00e9mu sv\u011btlu otev\u0159\u00edt o\u010di. Posadil se a sna\u017eil se rychle p\u0159ivyknout.<\/p><\/div>\n

„Je to tvoje?“ usly\u0161el p\u0159\u00edsn\u00fd a nesmlouvav\u00fd hlas, a n\u00e1pad, \u017ee by to mohl b\u00fdt Bill, kter\u00e9mu se n\u011bco \u0161patn\u00e9ho zd\u00e1lo, byl v m\u017eiku pry\u010d. Takhle \u0161\u00e9fa je\u0161t\u011b nesly\u0161el. V\u017edycky byl vl\u00eddn\u00fd, celkem usm\u011bvav\u00fd, nikdy se netv\u00e1\u0159il tak jako te\u010f. Zpoza opatrn\u011b pootev\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed Tom spat\u0159il nejen jeho v\u00fdraz, ale hlavn\u011b to, co dr\u017eel v ruce. Jeho mikinu. Proboha. Co te\u010f? Mus\u00ed rychle p\u0159em\u00fd\u0161let. „Tak je to tvoje? Mluv!“ zah\u0159\u00edmal znovu \u0161\u00e9f, hodil \u010dernou l\u00e1tku p\u0159\u00edmo p\u0159ed Toma, snesla se na jeho pe\u0159inu jako velk\u00fd netop\u00fdr. Vzal ji pomalu do ruky, sna\u017eil se vypadat p\u0159ekvapen\u011b, a rychle vym\u00fd\u0161lel odpov\u011b\u010f, aby byla co nejv\u011brohodn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e9, moje mikina, kde jste ji na\u0161el?“ vypadlo z n\u011bj nakonec rozespale. „Ztratila se mi asi n\u011bkde v pr\u00e1deln\u011b, u\u017e jsem myslel, \u017ee ji nikdy neuvid\u00edm.“ Doufal, \u017ee sv\u016fj hereck\u00fd part zvl\u00e1dl na jedni\u010dku. Tohle byla jedin\u00e1 mo\u017enost. Tv\u00e1\u0159it se jako jelim\u00e1nek, j\u00e1 nic, j\u00e1 jsem \u010dist\u00fd jako lilie.<\/p>\n

„Tak\u017ee je to tvoje,“ konstatoval Noe, najednou nev\u011bd\u011bl, jak s tou informac\u00ed nalo\u017eit. Myslel si, \u017ee bude Tom zap\u00edrat, \u017ee mikinu v \u017eivot\u011b nevid\u011bl, a nev\u011bdomky tak p\u0159izn\u00e1, \u017ee m\u00e1 s Paulov\u00fdm \u00fat\u011bkem n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho. To bylo to, co sem \u0161\u00e9fa dovedlo. Podez\u0159en\u00ed. Ale Tom jeho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed nesplnil. Nezav\u00e1hal, nebyl v\u016fbec vystra\u0161en\u00fd, vypadal naprosto norm\u00e1ln\u011b, jako kdy\u017e n\u011bkoho vzbud\u00edte ve dv\u011b v noci a chcete po n\u011bm rychlou odpov\u011b\u010f. Nejsp\u00ed\u0161 mu ji Paul opravdu ukradl, jak \u0159\u00edkal Kat. Ale co te\u010f? Co vlastn\u011b myslel, \u017ee se dozv\u00ed?<\/div>\n

„Jo, d\u00edky moc,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom. Sna\u017eil se neklepat strachy a usm\u00edvat se co nejp\u0159irozen\u011bji.<\/div>\n
„No\u2026 nem\u00e1\u0161 za\u010d. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si na ni d\u00e1vej v\u011bt\u0161\u00ed pozor,“ zahr\u00e1l si Noe na vl\u00eddn\u00e9ho vychovatele.<\/p>\n

„U\u017e se na\u0161el Paul?“ zeptal se odv\u00e1\u017en\u011b Tom, zat\u00edmco zvedl mikinu a p\u0159esn\u00fdm m\u00ed\u0159en\u00edm ji hodil na k\u0159eslo. Musel vyu\u017e\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitosti, aby se dozv\u011bd\u011bl, jak\u00e1 je situace. Na tom p\u0159ece nic nebylo, Noe s\u00e1m hl\u00e1sil rozhlasem, \u017ee se Paul ztratil, tak by sp\u00ed\u0161 bylo divn\u00e9, kdyby se nezeptal.<\/div>\n

„Ne, po\u0159\u00e1d ho hled\u00e1me. Tys ho ve \u010dtvrtek nevid\u011bl?“ zeptal se \u0161\u00e9f. Sice se Tom nep\u0159ihl\u00e1sil jako sv\u011bdek, kdy\u017e byla v rozhlase v\u00fdzva, ale z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed lidi ob\u010das \u0159eknou i to, co necht\u011bj\u00ed.<\/div>\n
„Ne, ve \u010dtvrtek ne. J\u00e1 se s n\u00edm vid\u011bl jen jednou dole u Kata,“ \u0159ekl p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e. A co Bill?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, mysl\u00edm, \u017ee ho taky nevid\u011bl. Byli jsme cel\u00fd den spolu.“<\/div>\n
„Oni dva byli kamar\u00e1di, ne?“<\/div>\n
„Jo, pokud v\u00edm, tak p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem p\u0159i\u0161el j\u00e1, pak u\u017e se mysl\u00edm nevid\u011bli.“ Ml\u017eil state\u010dn\u011b Tom.<\/div>\n
„Hmm,“ pok\u00fdval Noe.<\/p>\n

„Jak se ti tu vlastn\u011b l\u00edb\u00ed?“ zeptal se po chvilce ml\u010den\u00ed zv\u011bdav\u011b, je\u0161t\u011b s Tomem na tohle t\u00e9ma nem\u011bl \u0161anci mluvit. V\u0161echno, co o n\u011bm v\u011bd\u011bl, mu \u0159ekli bu\u010f Kat nebo David, osobn\u00ed zku\u0161enost mu chyb\u011bla.<\/div>\n

„No, jo, l\u00edb\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom, z\u00e1rove\u0148 pokr\u010dil rameny, \u010d\u00edm\u017e nazna\u010doval, \u017ee mu vlastn\u011b nic jin\u00e9ho ani nezb\u00fdv\u00e1. „Jsme skv\u011ble sehran\u00e1 skupina, Bill je perfektn\u00ed zp\u011bv\u00e1k, lidi n\u00e1s maj r\u00e1di, jsme tady slavn\u00fd jako Beatles, tak\u017ee jsem spokojenej.“ Sna\u017eil se Tom. Necht\u011bl, aby \u0161\u00e9f z\u00edskal jak\u00e9koliv podez\u0159en\u00ed, \u017ee je tu nerad nebo m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 zaje\u010d\u00ed \u00famysly. Naopak, musel si myslet, \u017ee si tu u\u017e\u00edv\u00e1 vysn\u011bnou kari\u00e9ru, jakou mu David sliboval.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, Bill je v\u00fdborn\u00fd zp\u011bv\u00e1k,“ p\u0159ik\u00fdvl Noe, „je to osobnost, m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kouzlo, kter\u00e9mu v\u0161ichni podlehnou. Naho\u0159e by byl nejsp\u00ed\u0161 slavn\u00fd,“ uva\u017eoval o sv\u00e9m obl\u00edbenci. V\u017edycky ho m\u011bl r\u00e1d, a jeho „t\u0159pytivost“, jak si pojmenoval ten nezn\u00e1m\u00fd fenom\u00e9n, kter\u00fdm k sob\u011b Bill lidi p\u0159itahoval, ho fascinovala. Byl p\u0159esn\u011b ten typ v\u016fdce, kter\u00e9ho Noe pot\u0159eboval, a dokonce pl\u00e1noval, \u017ee by mohl b\u00fdt jeho n\u00e1stupcem, a\u017e jednoho dne nebude na svou funkci sta\u010dit. Zat\u00edm byl zp\u011bv\u00e1k ale moc mlad\u00fd na to, aby s n\u00edm o tom mluvil. To m\u011blo \u010das. A\u010dkoliv t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, kolik ho te\u010f vlastn\u011b zb\u00fdvalo.<\/div>\n
„Jo, taky si mysl\u00edm,“ usm\u00e1l se Tom, „v\u0161ichni ti namachrovan\u00fd blbe\u010dkov\u00e9 z US5 by se mohli j\u00edt bodnout,“ u\u0161kl\u00edbl se nad boybandem, kter\u00fd na povrchu moment\u00e1ln\u011b vl\u00e1dl hitpar\u00e1d\u00e1m, ne\u017e mu ztvrdly rysy. Sakra. Tohle byla chyba. \u017de rad\u0161i nedr\u017eel hubu. Sledoval, jestli z v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e m\u016f\u017ee vy\u010d\u00edst jakoukoliv \u0161\u00e9fovu reakci na sv\u00e1 slova, ale nevypadalo to. Oddechl si, kdy\u017e Noe chytil za kliku dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tak jo, nech\u00e1m t\u011b sp\u00e1t, kdybys cokoliv zjistil o Paulovi, dej mi v\u011bd\u011bt.“ K\u00fdvl na n\u011bj a b\u011bhem vte\u0159iny zmizel za dve\u0159mi. Tom sebou pra\u0161til z\u00e1dy do pe\u0159in a zoufale si zakryl rukama obli\u010dej.<\/div>\n
„Do prdele!“ zasy\u010del potichu mezi zuby. Je\u0161t\u011b p\u00e1r takov\u00fdch chyb a taky se odtud nemus\u00ed nikdy dostat.<\/p>\n

Noe se zarazil asi deset krok\u016f za jeho dve\u0159mi. A\u017e v tu chv\u00edli mu do\u0161lo, co Tom \u0159ekl. Beatles? Asfajf?<\/em> Ne\u0159\u00edkal Kat, \u017ee si na nic ze sv\u00e9ho minul\u00e9ho \u017eivota nepamatuje? Tady p\u0159ece nic takov\u00e9ho zjistit nemohl. O Beatles, pokud v\u011bd\u011bl, m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed osnovy neu\u010dily, a o n\u011b\u010dem, co by se jmenovalo Asfajf nesly\u0161el v \u017eivot\u011b ani on. Co to m\u011blo znamenat? Je mo\u017en\u00e9, \u017ee by\u2026 sakra\u2026 mohla se Tomovi vracet pam\u011b\u0165?<\/div>\n

Pod\u00edval se na hodinky, dv\u011b patn\u00e1ct. Ned\u00e1 se nic d\u011blat. Kat bude muset vst\u00e1vat.<\/div>\n
Do\u0161el k v\u00fdtahu, a kdy\u017e do n\u011bj nastoupil, zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko -5.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Jak se uk\u00e1zalo, n\u011bco jako „inventura no\u017e\u016f“ zase tak dobr\u00fd n\u00e1pad nebyl. Vedouc\u00ed kucha\u0159ka na n\u011b oba z\u016fstala civ\u011bt, co si to vym\u00fd\u0161lej\u00ed za nesmysly, proto\u017ee no\u017ee jsou n\u00e1stroje, kter\u00e9 se s postupem let spot\u0159ebov\u00e1vaj\u00ed a ni\u010d\u00ed, tud\u00ed\u017e je vyhazuje<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-6580","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6580","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6580"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6580\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6580"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6580"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6580"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}