{"id":6589,"date":"2012-04-28T16:00:00","date_gmt":"2012-04-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6571"},"modified":"2012-04-28T16:00:00","modified_gmt":"2012-04-28T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-64","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/28\/zeiten-andern-dich-64\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 64."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Usnu sice t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, ale kdy\u017e mne b\u011bhem noci donut\u00ed n\u011bco otev\u0159\u00edt o\u010di, m\u00e1m pocit, \u017ee jsem nespal v\u016fbec. Jsou \u010dty\u0159i r\u00e1no a j\u00e1 v posteli le\u017e\u00edm s\u00e1m, proto ty podv\u011bdom\u00e9 negativn\u00ed s\u00edly. Tom tu nen\u00ed. Rozhl\u00e9dnu se ospale po m\u00edstnosti a teprve pak se posad\u00edm. Jsou lehce otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e na terasu, tud\u00ed\u017e nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 uhodnout, kde ho hledat. Vylezu zpod deky a docupit\u00e1m za n\u00edm ven. Vzduch venku p\u0159\u00edjemn\u011b von\u00ed, a je\u0161t\u011b p\u0159\u00edjemn\u011bji ochlazuje.
Nadechnu se, potichou\u010dku p\u0159ijdu zezadu k Tomovi a obejmu ho kolem pasu.<\/div>\n
„Pro\u010dpak nesp\u00ed\u0161?“ \u0161pitnu do ticha.
Tom nejprve vydechne a p\u0159eto\u010d\u00ed se \u010delem ke mn\u011b. „A pro\u010d nesp\u00ed\u0161 ty?“
„Proto\u017ee nesp\u00ed\u0161 ty,“ usm\u011bju se, „bez tebe se sp\u00ed t\u011b\u017ece. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee neust\u00e1le do n\u011b\u010deho \u0161\u0165our\u00e1m a na n\u011bco se t\u011b furt vypt\u00e1v\u00e1m, ale kdy\u017e u n\u00e1s se prost\u011b otev\u0159en\u011b mluv\u00ed o v\u0161em. O probl\u00e9mech, i o tom, co n\u00e1s t\u011b\u0161\u00ed, sd\u00edl\u00edme prost\u011b v\u0161echno.“<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, Bille, ale j\u00e1 nejsem zvyklej s n\u011bk\u00fdm sd\u00edlet cokoliv. Nato\u017e probl\u00e9my. Jsem prost\u011b zvyklej si v\u0161echno n\u00e9st s\u00e1m. T\u00edm sp\u00ed\u0161 t\u00edm nechci zat\u011b\u017eovat tebe.“
„Zlat\u00ed\u010dko, m\u011b t\u00edm ale p\u0159ece nezat\u011b\u017euje\u0161. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to tak prost\u011b nen\u00ed v\u0161ude, lidi dneska u\u017e spolu hodn\u011b m\u00e1lo mluv\u00ed, ale pom\u00e1h\u00e1 to n\u011bkomu se sv\u011b\u0159it. N\u011bkomu, komu na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.“ Zad\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a pak ho pevn\u011b obejmu, abych mu dodal trochu s\u00edly. V\u00e1\u017en\u011b mne tr\u00e1p\u00ed, co se s n\u00edm d\u011bje, v\u00edc ne\u017e by si s\u00e1m myslel. „Co jsi j\u00ed \u0159ekl, \u017ee t\u011b uhodila?“
„Nejde mi o to, \u017ee m\u011b pra\u0161tila, m\u00e1 pr\u00e1vo, je to moje m\u00e1ma, ale \u0161tve m\u011b, \u017ee to ud\u011blala, kdy\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee pravdu m\u00e1m j\u00e1.“
„Lidi prost\u011b \u0161patn\u011b p\u0159ij\u00edmaj\u00ed pravdu. Bolestivou pravdu.“
„Bolestivou pravdu,“ dod\u00e1 Tom ti\u0161e.
„Budeme sp\u00e1t tady?“ zept\u00e1m se s \u00fasm\u011bvem.
„Mo\u017en\u00e1 to bude pohodln\u00fd.“
Pol\u00edb\u00edm ho a p\u0159it\u00e1hnu si ho na leh\u00e1tka vypln\u011bn\u00e1 pohodln\u00fdmi matracemi, kde se spokojen\u011b uveleb\u00edm, a p\u0159eto\u010d\u00edm se sm\u011brem k n\u011bmu, abych ho mohl hladit. P\u0159ita\u017een\u00e1 leh\u00e1tka k sob\u011b vydaj\u00ed za jednu postel.<\/div>\n

\n
„Hmm, takov\u00fdhle noci venku jsou \u00fa\u017easn\u00fd.“
Tom se zad\u00edv\u00e1 do nebe a pousm\u011bje se. „Je to sice pohodln\u00fd i super, sledovat noc, ale byl jsi unavenej, nevysp\u00ed\u0161 se tu dosyta.“
„Mn\u011b u\u017e se sp\u00e1t ani nechce,“ usm\u011bju se a l\u00edpnu mu pusu na tv\u00e1\u0159. „Naopak, ty by ses m\u011bl vyspat. Spal jsi te\u010fka v\u016fbec?“
„Asi hodinu.“
„Oh, Tomi. Te\u010f mus\u00ed\u0161 naopak b\u00fdt unaven\u00fd ty. \u0158ekne\u0161, a\u017e se ti bude cht\u00edt sp\u00e1t?“
„Neboj,“ usm\u011bje se.
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee tvoj\u00ed mamku nemrz\u00ed, \u017ee t\u011b uhodila?“
„J\u00ed nemrz\u00ed nic. Ona chce v\u017edy jen d\u011blat dojem, ale komu okolo t\u00edm ubl\u00ed\u017e\u00ed, je j\u00ed jedno.“
„Dnes se hodn\u011b lid\u00ed uchyluje na n\u00e1zor okol\u00ed. Nev\u00edm, taky jsem t\u00edm trochu naka\u017eenej.“
„Bille, ale ty v\u00ed\u0161 pro\u010d, a sna\u017e\u00ed\u0161 se s t\u00edm bojovat. Ona ale mermomoc\u00ed mus\u00ed jen dob\u0159e vypadat mezi lidma, ale \u017ee se j\u00ed to p\u0159itom hrout\u00ed pod rukama, nep\u0159izn\u00e1. Kdy\u017e um\u0159ela Joy, chovala se na ve\u0159ejnosti jakoby nic, d\u011blala, \u017ee m\u00e1 velkou oporu doma, ale m\u011bla sakra pr\u00e1vo p\u0159iznat, \u017ee je j\u00ed z toho blb\u011b, \u017ee j\u00ed to mrz\u00ed! T\u00edm sp\u00ed\u0161, kdy\u017e jsme doma spolu nikdo s nik\u00fdm nedok\u00e1zali mluvit. Prost\u011b jsme jen chodili kolem sebe a ml\u010deli, a ona se stejn\u011b tv\u00e1\u0159ila, \u017ee je v\u0161echno v pohod\u011b. L\u017ee! Lhala sama sob\u011b i n\u00e1m!“
S v\u00fddechem ho pol\u00edb\u00edm na \u010delo a p\u0159it\u00e1hnu si ho bl\u00ed\u017ee k sob\u011b, abych mu jemn\u011b prstem mohl kreslit po obli\u010deji.<\/p>\n

„T\u0159eba jen pot\u0159ebuje od v\u00e1s sly\u0161et, \u017ee jste p\u0159i n\u00ed.“
„Bille, v\u011b\u0159 mi, j\u00e1 se sna\u017eil. Sna\u017eil jsem se j\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee to p\u0159ece nepotkalo jenom j\u00ed, ale ona to neposlouchala. Byla sama za sebe a nikoho k sob\u011b nep\u0159ipustila. Jen aby uk\u00e1zala, \u017ee je sama siln\u00e1. Aby na n\u00ed dob\u0159e dopadalo ve\u0159ejn\u00e9 sv\u011btlo. V\u00ed\u0161, co mi vy\u010detla dneska? Abych na ve\u0159ejnosti neukazoval, \u017ee pat\u0159\u00edme k sob\u011b. V\u0161ichni ty fale\u0161n\u00fd lidi tam, hledaj\u00ed jen n\u011bco, v \u010dem by mohli dloubat, v \u010dem by se mohli do druh\u00e9ho op\u0159\u00edt, a z toho ona m\u00e1 strach!“
„Tak stra\u0161n\u011b r\u00e1d bych ti cht\u011bl pomoct, ale n\u011bjak na tohle nem\u00e1m radu.“
„Na to u\u017e asi nem\u00e1 radu nikdo. \u0158ekl jsem to \u0161patn\u011b dneska. \u0158ekl jsem, \u017ee j\u00ed nez\u00e1le\u017eelo nikdy na nikom, ale to je blbost. Z\u00e1le\u017eelo, ale ne nikdy na tom, na \u010dem by m\u011blo.“
„Tomi, v\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00fd, ale po\u0159\u00e1d je to tv\u00e1 m\u00e1ma. Ta jedin\u00e1. Ch\u00e1pu, \u017ee si nerozum\u00edte tak, jak bys cht\u011bl, ale ur\u010dit\u011b to tr\u00e1p\u00ed i ji, jen u\u017e prost\u011b za ty roky nev\u00ed, jak k tob\u011b zp\u00e1tky z\u00edskat cestu.“
„Tak to ale na\u0161lapuje blb\u011b.“
„Jo, ale zkou\u0161\u00ed prost\u011b v\u0161echno. Nev\u00ed. V\u011b\u0159 mi, \u017ee ztratit m\u00e1mu, je to nejhor\u0161\u00ed, co t\u011b v \u017eivot\u011b potk\u00e1. A mysl\u00edm, \u017ee jej\u00ed instinkt j\u00ed nedovol\u00ed, aby t\u011b ztratila \u00fapln\u011b.“
„J\u00e1 tomu v\u011b\u0159\u00edm, v\u0161emu v\u011b\u0159\u00edm, ale j\u00e1 u\u017e nev\u00edm, co pro to ud\u011blat.“
„Te\u010f tomu asi bude\u0161 muset nechat \u010das. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee nakonec bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Alespo\u0148 tak, jak to bude mo\u017en\u00e9 mezi v\u00e1mi. Ale v\u011b\u0159 mi, nedovol\u00ed, aby t\u011b pustila jen kv\u016fli hlouposti.“
„Hlouposti… nejse\u0161 hloupost,“ \u0159ekne s \u00fasm\u011bvem a mn\u011b se trochu ulev\u00ed, kdy\u017e jeho napjatost povol\u00ed.
„V\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm. Ale stejn\u011b, nen\u00ed ti l\u00e9pe, kdy\u017e ze sebe n\u011bco dostane\u0161 ven?“ usm\u011bju se a ani\u017e bych p\u0159estal v hlazen\u00ed, jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm.
„Ale jo, ale po\u0159\u00e1d jsem na t\u00fd sam\u00fd lodi.“
„Jo, to sice jo, ale v\u00e1\u017en\u011b j\u00ed mus\u00ed\u0161 d\u00e1t te\u010f \u010das.“
„Dob\u0159e, d\u00e1m j\u00ed \u010das,“ usm\u011bje se u\u017e proti m\u00fdm rt\u016fm, a pak mne za\u010dne bez upozorn\u011bn\u00ed l\u00edbat.<\/p>\n

R\u00e1no se probud\u00edm p\u0159esn\u011b tak, jak jsem cht\u011bl. S v\u00fdhledem z toho obrovsk\u00e9ho okna. Venku sv\u00edt\u00ed u\u017e kr\u00e1sn\u011b slun\u00ed\u010dko v pln\u00e9 s\u00edle a j\u00e1 se spokojen\u011b usm\u011bju, kdy\u017e to v\u0161echno shl\u00e9dnu. Nakonec jsme \u0161li sp\u00e1t dovnit\u0159, proto\u017ee mi Tom za\u010dal us\u00ednat v n\u00e1ru\u010d\u00ed, a vzhledem k tomu, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 nespal, jsem usoudil, \u017ee tohle pro n\u011bj bude nejlep\u0161\u00ed. J\u00e1 sv\u00e9 nevysp\u00e1n\u00ed dospal zcela perfektn\u011b a m\u00e1m co d\u011blat, abych bla\u017eenost\u00ed nevrn\u011bl. C\u00edt\u00edm se v\u00e1\u017en\u011b skv\u011ble. Opatrn\u011b chyt\u00edm Tomovu ruku hozenou p\u0159ese mne, abych se mohl oto\u010dit k n\u011bmu \u010delem, a m\u016fj \u00fasm\u011bv se okam\u017eit\u011b roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed.
Vypad\u00e1 natolik unaven\u011b, \u017ee ho budit rozhodn\u011b nehodl\u00e1m, a tak se jen opatrn\u011b \u0161oupnu, abych vylezl z postele. Prvn\u00ed, kam m\u00e9 kroky sm\u011b\u0159uj\u00ed, je terasa. Je tady v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1dhern\u011b! Chci tady str\u00e1vit zbytek sv\u00e9ho \u017eivota vedle Toma. Denn\u011b bychom se koupali v tom jeze\u0159e, po\u0159\u00eddili bychom si spoustu ps\u016f, kte\u0159\u00ed by tady b\u011bhali, do toho by…<\/p>\n

Ozve se zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, tak\u017ee se ohl\u00e9dnu do pokoje a rychle vb\u011bhnu zp\u011bt dovnit\u0159. Kouknu na Toma, zda ho nic z toho nevyru\u0161ilo, a pak pomalu otev\u0159u dve\u0159e. Usm\u011bje se na m\u011b obsluha hotelu s pozdravem a vzkazem, \u017ee n\u00e1m tady veze tu objednanou sn\u00eddani. Pozvednu kr\u00e1tce na to nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed, ale pak jen zat\u0159epu hlavou a vpust\u00edm ho dovnit\u0159. S\u00e1m asi pochop\u00ed, \u017ee se je\u0161t\u011b v pokoji nap\u016fl sp\u00ed, tak\u017ee bez dal\u0161\u00edch ot\u00e1zek a zdr\u017eov\u00e1n\u00ed n\u00e1m sn\u00eddani zanech\u00e1 na stole, a pak stejn\u011b tak rychle, jak se objevil, zase zmiz\u00ed.
J\u00e1 si stejn\u011b mysl\u00edm, \u017ee je Tom tajn\u00fd kouzeln\u00edk. Nev\u00edm, jak to, \u017ee zvl\u00e1dnul objednat sn\u00eddani, ale mo\u017en\u00e1 jsem v\u010dera u\u017e na recepci trochu spal d\u00edky j\u00edzd\u011b v aut\u011b. Asi. P\u0159ejedu pohledem ten t\u00e1c a usm\u011bju se nad tou spoustou dobr\u016ftek. Uzobnu si z toho spokojen\u011b jednu jahodu a sbal\u00edm si katalog hotelu, se kter\u00fdm se uch\u00fdl\u00edm zp\u00e1tky ven.<\/p>\n

Asi po hodin\u011b, co se st\u00e1le nemohu naba\u017eit rozhl\u00ed\u017een\u00edm se po okol\u00ed a objevov\u00e1n\u00edm v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mi tma v\u010dera zahalila, se Tom objev\u00ed mezi dve\u0159mi. Zam\u017eour\u00e1 do slun\u00ed\u010dka a a\u017e pak nasad\u00ed \u00fasm\u011bv.
„Copak d\u011bl\u00e1 m\u016fj jezern\u00ed princ?“
Se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem vysko\u010d\u00edm z leh\u00e1tka a docupit\u00e1m k n\u011bmu. „T\u011b\u0161\u00ed se, a\u017e bude vypr\u00e1v\u011bt osp\u00e1lkovi, co se tady v\u0161echno stalo. A a\u017e mu \u0159ekne dobr\u00e9 r\u00e1no,“ s \u00fasm\u011bvem mu l\u00edpnu rann\u00ed polibek a prot\u00e1hnu se kolem n\u011bho dovnit\u0159. „P\u0159edstav si, kouk\u00e1m a pod na\u0161\u00ed terasou se najednou objevil \u010dist\u011b b\u00edlej k\u016f\u0148. Nejd\u0159\u00edv jsem si \u0159\u00edkal fajn, je\u0161t\u011b sp\u00edm, ale on se tam fakt p\u00e1sl, jenom tak se tady vzal. \u00dapln\u00e1 poh\u00e1dka pohled\u011bt…“
„Maj\u00ed tady i st\u00e1je,“ p\u0159eru\u0161\u00ed mne na okam\u017eik, ale j\u00e1 ihned pokra\u010duji.
„…no, st\u00e1je. A potom se za t\u00edm b\u00edl\u00fdm kon\u011bm najednou spustilo cel\u00e9 st\u00e1do a j\u00e1 m\u00e1lem spadl p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed, jak jsem se nemohl vynad\u00edvat. Bylo to \u00fapln\u011b jak v n\u011bjak\u00fdm filmu. \u00dapln\u011b… Moment, to se t\u011b chci zeptat, jak se ti poda\u0159ilo objednat sn\u00eddani?“
Tom si mne s \u00fasm\u011bvem jen prohl\u00ed\u017e\u00ed, a kdy\u017e zjist\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b dostane \u0161anci n\u011bco \u0159\u00edct, sm\u011ble se nadechne. „To je moje tajemstv\u00ed. Maj\u00ed tady obsluhu celou noc, a jak jsem nemohl sp\u00e1t, tak jsem si tady tak telefonoval.“
„Jse\u0161 kouzeln\u00edk, \u0159\u00edk\u00e1m to furt. Jo a potom…,“ nadechnu se, abych pokra\u010doval, ale uml\u010d\u00ed mne jeho rty. Nech\u00e1m si \u0159\u00edct, proto\u017ee mi sv\u00fdm zp\u016fsobem nic jin\u00e9ho nezb\u00fdv\u00e1, a kdy\u017e se ani po del\u0161\u00ed chvilce nebl\u00ed\u017e\u00ed konec, p\u0159it\u00e1hnu si ho je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee.<\/p>\n

„Tomi,“ vydechnu m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen\u011b proti jeho rt\u016fm, kdy\u017e mne poval\u00ed na postel.
„Hm?“ zavrn\u00ed jen lehce do m\u00e9ho ucha, kter\u00e9 hned na to jemn\u011b skousne a sjede sv\u00fdmi rty na m\u016fj krk. Spokojen\u011b zav\u0159u o\u010di s v\u00fddechem a pln\u011b vn\u00edm\u00e1m jeho dotyky. Je tak n\u011b\u017en\u00fd a tak pozorn\u00fd, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed minim\u00e1ln\u011b dvojitou d\u00e1vku toho nazp\u011bt. Pousm\u011bju se sv\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m, a ani\u017e by to Tom o\u010dek\u00e1val, poda\u0159\u00ed se mi ho p\u0159emoci, abych ho dostal pod sebe a za\u010dal ho pln\u011b sv\u00fdmi rty ope\u010dov\u00e1vat. Sj\u00ed\u017ed\u00edm po jeho probuzen\u00e9 k\u016f\u017ei a zanech\u00e1v\u00e1m za sebou lehce vlhk\u00e9 stopi\u010dky. Jednou rukou sjedu pod jeho triko, kter\u00e9 lehce vyhrnu, a sv\u00e9 rty nasm\u011bruji p\u0159\u00edmo na jeho b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/p>\n

Zaznamen\u00e1m, \u017ee se lehce prohne, kdy\u017e polibkama tancuji po jeho podb\u0159i\u0161ku a na vte\u0159inu k n\u011bmu zvednu pohled. Pozoruje mne, a ani\u017e by pohledem uhnul, sladce se usm\u011bje. Neodol\u00e1m, abych se nep\u0159isunul k jeho rt\u016fm, a neukradl si polibek, b\u011bhem \u010deho\u017e lehce rukou pohlad\u00edm jeho b\u0159\u00ed\u0161ko a sjedu p\u0159es podb\u0159i\u0161ek a\u017e k trenk\u00e1m. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed pevn\u011b a t\u011bsn\u011b p\u0159ejedu po tom d\u00e1re\u010dku uvnit\u0159 volaj\u00edc\u00edm po ut\u011b\u0161en\u00ed, a kdy\u017e se Tomovy rty kr\u00e1tce vzd\u00e1l\u00ed, prohl\u00e9dnu si uspokojen\u011b jeho v\u00fdraz. P\u00e1rkr\u00e1t zopakuji to sam\u00e9, ne\u017e rukou zajedu pod trenky a nehtama p\u0159ejedu po vnit\u0159n\u00ed stran\u011b jeho stehna. Tom mne pol\u00edb\u00ed na bradu a sjede n\u00ed\u017ee na krk, kde vydechne, kdy\u017e stisknu co nejjemn\u011bji jeho varlata.<\/p>\n

Up\u0159\u00edmn\u011b jsem tro\u0161ku nerv\u00f3zn\u00ed, ale sna\u017e\u00edm se to d\u00e1t co nejm\u00e9n\u011b najevo. M\u00e1m pocit, \u017ee kdo si te\u010f zaslou\u017e\u00ed p\u00e9\u010di, je Tom, nikoliv j\u00e1, a nav\u00edc pot\u0159ebuje trochu odreagovat. P\u0159iv\u0159u o\u010di a sna\u017e\u00edm se tu jemnost, kterou se on dot\u00fdk\u00e1 sv\u00fdmi rty m\u011b, vlo\u017eit do sv\u00fdch dotyk\u016f. Poda\u0159\u00ed se mi trenky lehce sesunout, kdy\u017e pevn\u011b uchop\u00edm jeho penis a opatrn\u011b po n\u011bm sjedu. Tomovi, kter\u00fd se ode mne zase vzd\u00e1l\u00ed, s \u00fasm\u011bvem kouknu do o\u010d\u00ed p\u0159es jeho lehce t\u0159epotaj\u00edc\u00ed se \u0159asy. Zbo\u017e\u0148uju ten jeho pohled!
Abych se ale u jeho o\u010d\u00ed nezapomn\u011bl, jsem nucen s\u00e1m sebe upozornit, \u017ee bych obzvl\u00e1\u0161t\u011b jeho penis v tuhle chv\u00edli nem\u011bl nechat bez pov\u0161imnut\u00ed. No tak, Bille, d\u00fdchej, tohle p\u0159ece zn\u00e1\u0161. Za\u010dnu ho jemn\u011b t\u0159\u00edt, b\u011bhem \u010deho\u017e si ukradnu jeden polibek a ostatn\u00ed polibky si nech\u00e1m pro jeho t\u011blo, kter\u00e9 si odkryji povyta\u017een\u00edm jeho trika.<\/p>\n

Ne\u0161et\u0159\u00edm jimi, a\u017e se dostanu k samotn\u00e9mu penisu, kter\u00fd se hezky za\u010d\u00edn\u00e1 podd\u00e1vat mn\u011b. Jazykem p\u0159ejedu nejprve po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce, a jemn\u011b mezi rty promnu jeho vrchol. Provokativn\u011b pak pozvednu obo\u010d\u00ed, abych si prohl\u00e9dl Toma, kter\u00fd si opatrn\u011b hry\u017ee spodn\u00ed ret a propaluje mne pohledem. Nenech\u00e1m ho ale dlouho v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, proto\u017ee jen vnit\u0159n\u00ed pocit mi nazna\u010duje, \u017ee si nezaslou\u017e\u00ed tr\u00e1pit. Ne te\u010f.
Uc\u00edt\u00edm lehk\u00e9 pnut\u00ed ve sv\u00e9m vlastn\u00edm rozkroku, kdy\u017e m\u00e1 ruka zintenzivn\u00ed \u010dinnost, a rty mu sjedu na podb\u0159i\u0161ek. Ani\u017e bych se nad\u00e1l, Tom mi jasn\u011b sv\u00fdm t\u011blem a v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee je v\u0161e tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. Pousm\u011bju se, kdy\u017e prom\u011bn\u00ed sv\u016fj obli\u010dej v napnutou grimasu, a s v\u00fddechem zvr\u00e1t\u00ed svou hlavu dozadu. U\u017e\u00edv\u00e1m si to. U\u017e\u00edv\u00e1m si, jak od t\u00e9hle chv\u00edle ka\u017ed\u00fd dotyk znamen\u00e1 v\u0161echno, a zp\u016fsobuje, \u017ee se Tomova mysl dost\u00e1v\u00e1 d\u00e1l a hloub\u011bji do mimoreality. Sv\u00fdmi rty za\u010dnu op\u011bt ope\u010dov\u00e1vat jeho t\u011blo.<\/p>\n

Tentokr\u00e1t to ale vezmu druh\u00fdm sm\u011brem a za\u010dnu u penisu, \u010d\u00edm\u017e na chv\u00edli vyst\u0159\u00edd\u00e1m svou ruku. Ne\u017e ale rty dojedu a\u017e k jeho krku, kter\u00fd se mi cel\u00fd d\u00e1v\u00e1 na odiv d\u00edky Tomov\u011b naklon\u011bn\u00e9 hlav\u011b, jasn\u011b poc\u00edt\u00edm, jak jeho penis za\u010dne pulzovat. Zintenzivn\u00edm je\u0161t\u011b o n\u011bco sv\u016fj pohyb a jemn\u011b skousnu jeho k\u016f\u017ei na krku. Vypad\u00e1 \u00fa\u017easn\u011b, kdy\u017e je cel\u00fd oddan\u00fd jen mn\u011b.
S \u00fasm\u011bvem u\u017e jen pozoruji, jak se jeho ruka zaryje do matrace t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e na sv\u00e9 ruce poc\u00edt\u00edm lepkavou a teplou tekutinu. Jeho dech, u\u017e takhle omezen\u00fd na minimum, se sna\u017e\u00ed znovu naj\u00edt s\u00e1m sebe, a jeho rty se zvln\u00ed v uspokojen\u00e9m \u00fasm\u011bvu. Opatrn\u011b jeho penis uvoln\u00edm a nep\u0159est\u00e1v\u00e1m obdarov\u00e1vat polibky jeho krk.
Kdy\u017e otev\u0159e lehce o\u010di a sto\u010d\u00ed sv\u016fj pohled ke mn\u011b, jen si ho s bla\u017een\u00fdm \u00fasm\u011bvem pe\u010dliv\u011b prohl\u00e9dnu. Vypad\u00e1 tak spokojen\u011b, uvoln\u011bn\u011b a sexy, \u017ee m\u00e1m chu\u0165 ho nep\u0159estat h\u00fd\u010dkat. Na\u0161e pohledy si \u0159eknou i beze slov v\u00edce ne\u017e dost, a proto Toma jen pol\u00edb\u00edm, kdy\u017e si mohu dovolit mu u\u017e ukr\u00e1st j\u00edm tak pot\u0159ebn\u00fd a nov\u011b pracn\u011b na\u010derpan\u00fd vzduch.<\/p>\n

„Tv\u016fj rozkrok…“ \u0161eptne t\u00e9m\u011b\u0159 ti\u0161e proti m\u00fdm rt\u016fm a j\u00e1 jen s \u00fasm\u011bvem zat\u0159epu hlavou, uji\u0161t\u011bn moc dob\u0159e t\u00edm, \u017ee m\u016fj rozkrok je jasn\u011b vzru\u0161en\u00fd.
„Nech to tak.“
„Ale…“ nadechne se, kdy\u017e ho op\u011bt uml\u010d\u00edm polibkem.
„Tomi,“ kouknu mu op\u011bt do o\u010d\u00ed, aby pochopil, \u017ee nem\u00e1 nal\u00e9hat. V\u00e1\u017en\u011b jsem spokojen\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee jsem dostal jeho my\u0161lenky na chv\u00edli jinam.
„Ok… tak bych m\u011bl…“ pouk\u00e1\u017ee na sv\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko u\u0161pin\u011bn\u00e9 spermatem.
„Oh jasn\u011b.“ Zamy\u0161len\u011b na\u0161pul\u00edm lehce rty a rozhl\u00e9dnu se. Ihned na no\u010dn\u00edm stolku mne ale do nosu pra\u0161t\u00ed krabi\u010dka s pap\u00edrov\u00fdmi ubrousky, a proto se pro p\u00e1r z nich nat\u00e1hnu, abych mu to set\u0159el. Pozoruje mne po celou tu dobu, a\u017e mne donut\u00ed k n\u011bmu s \u00fasm\u011bvem zvednout pohled taky. „Copak?“
„Nic, nic,“ usm\u011bje se, pozvedne se v loktech, a kdy\u017e skon\u010d\u00edm s ut\u00edr\u00e1n\u00edm, p\u0159it\u00e1hne si mne zp\u011bt pevn\u011b ke sv\u00fdm rt\u016fm.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Usnu sice t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, ale kdy\u017e mne b\u011bhem noci donut\u00ed n\u011bco otev\u0159\u00edt o\u010di, m\u00e1m pocit, \u017ee jsem nespal v\u016fbec. Jsou \u010dty\u0159i r\u00e1no a j\u00e1 v posteli le\u017e\u00edm s\u00e1m, proto ty podv\u011bdom\u00e9 negativn\u00ed s\u00edly. Tom tu nen\u00ed. Rozhl\u00e9dnu se ospale po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6589","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6589","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6589"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6589\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6589"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6589"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6589"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}