{"id":6602,"date":"2012-04-25T17:00:00","date_gmt":"2012-04-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6584"},"modified":"2012-04-25T17:00:00","modified_gmt":"2012-04-25T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-54","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/25\/novel-of-dreams-my-dream-54\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 54."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Po dvou hodin\u00e1ch jsem m\u011bl jeden n\u00e1vrh hotov\u00fd. \u0160lo to celkem rychle. Tomi st\u00e1le spal, ale ne p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u011b, jak jsem usoudil. Do\u0161el jsem potichu do kuchyn\u011b a nalil si tro\u0161ku vody. M\u011bl jsem tro\u0161ku hlad, ale necht\u011bl jsem va\u0159it jen pro sebe. Mus\u00edm se do n\u011bj pokusit n\u011bco nacpat, ale rad\u011bji po\u010dk\u00e1m, a\u017e se probud\u00ed.<\/p>\n

Vr\u00e1til jsem se op\u011bt do ob\u00fdv\u00e1ku, zasedl si k notebooku a otev\u0159el dal\u0161\u00ed n\u00e1vrh. M\u011bl jsem jich p\u00e1r rozd\u011blan\u00fdch, dod\u011blat je u\u017e nebyla tak velk\u00e1 pr\u00e1ce. Proto jsem se pustil do dal\u0161\u00edho. Po chvilce se od Toma z pohovky ozvalo zak\u0148u\u010den\u00ed a post\u0159ehl jsem n\u011bjak\u00fd pohyb. Hned jsem k n\u011bmu zvedl o\u010di. P\u0159et\u00e1hl si deku p\u0159es hlavu. Byl v n\u00ed cel\u00fd zakuklen\u00fd, krom\u011b pokr\u010den\u00e9 nohy, kter\u00e1 mu vykukovala. Ti\u0161e jsem se zvednul. Do\u0161el jsem k n\u011bmu a p\u0159et\u00e1hnul mu konec deky p\u0159es tu nohu, aby mu nebyla zima. On ale pod dekou zabru\u010del a zas nohu vystr\u010dil. Zaculil jsem se a zakroutil nad n\u00edm hlavou. Ob\u00e1val jsem se, \u017ee brzo spadne. Tak\u00e9 se tak stalo, jeliko\u017e se za\u010dal ot\u00e1\u010det. Sklouznul z pohovky. Ihned jsem ho chytil a \u0161oupnul ho v\u00edc do pohovky, aby nespadl. Je\u017ei\u0161i, j\u00e1 u n\u011bj snad budu muset sed\u011bt. On mi snad spadne i pod st\u016fl.<\/em> To ho ov\u0161em vzbudilo. Vyhrabal se z t\u00e9 deky cel\u00fd rozcuchan\u00fd a zmaten\u011b se rozhl\u00e9dl. Chud\u00e1\u010dek, jak nev\u00ed, co se d\u011bje.<\/p>\n

<\/em> „Skoro jsi spadl na zem,“ \u0159eknu ti\u0161e a usm\u011bju se na n\u011bj.<\/div>\n

„Hm, aha,“ broukne jen. Z\u00edvne a prot\u0159e si oko. Zam\u017eour\u00e1 na m\u011b. „J\u00e1 usnul\u2026? Kolik je?“<\/div>\n
„Bude za chvilku p\u016fl p\u00e1t\u00e9,“ usm\u011bju se a posad\u00edm se zp\u011bt do k\u0159esla.<\/div>\n
„Co? To u\u017e? To jsem prochr\u00e1pal p\u016flku dne?“ zak\u0148u\u010d\u00ed a zase si polo\u017e\u00ed hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159. Stejn\u011b tu cel\u00e9 dny sed\u00edme. Aspo\u0148 si odpo\u010dine, od v\u0161eho vypne.<\/em><\/div>\n
„Aspo\u0148 sis tro\u0161ku odpo\u010dinul,“ brouknu.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm tv\u016fj gau\u010d,“ zabru\u010d\u00ed a posad\u00ed se, p\u0159i\u010dem\u017e se vymot\u00e1 z deky. „Sice se sem p\u011bkn\u011b hod\u00ed, ale na span\u00ed je fakt k hovnu.“<\/div>\n
„Tak po\u0159\u00edd\u00edme novej,“ kouknu se na n\u011bj. Z\u0159ejm\u011b n\u011bjak\u00fd navrhnu, speci\u00e1ln\u011b pro n\u011bj.<\/em> „J\u00e1 na n\u011bm nikdy moc nespal.“<\/div>\n
„J\u00e1 dnes u\u017e dvakr\u00e1t a jsem rozl\u00e1man\u00fd jako nikdy v \u017eivot\u011b,“ zakrout\u00ed pochmurn\u011b krkem, na\u010de\u017e si promne kr\u010dn\u00ed obratle. Cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd se postavil.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„J\u00e1 ti to v\u011b\u0159\u00edm. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b t\u011b odnesu do postele,“ usm\u011bju se. „Chce\u0161 namas\u00edrovat?“ nab\u00eddnu.<\/div>\n
„Mm-mm,“ odm\u00edtne zavrcen\u00edm hlavou a odejde z m\u00edstnosti. Po chv\u00edli se ozvalo spl\u00e1chnut\u00ed a n\u00e1sledn\u011b tekouc\u00ed voda.<\/p>\n

„Tomi?“ \u0159eknu tro\u0161ku v\u00edc nahlas, kdy\u017e zaslechnu, jak za sebou zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n

„Jo?“ objev\u00ed se mezi dve\u0159mi. Rukama se zachyt\u00ed futer jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1m ud\u011blat n\u011bco k tomu j\u00eddlu nebo ne? Naj\u00ed\u0161 se se mnou?“ oto\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu. Nebudu ho p\u0159emlouvat. U\u017e ne.<\/em><\/div>\n
„Mm-mm, nem\u00e1m hlad, ale najez se,“ pousm\u011bje se a zase odejde. Nejsp\u00ed\u0161 do lo\u017enice.<\/div>\n
„Okay,“ brouknu a d\u00e1l se soust\u0159ed\u00edm na jeden z model\u016f postele. Po chv\u00edli p\u0159i\u0161el v tepl\u00e1k\u00e1ch a mikin\u011b, v ruce krabi\u010dku cigaret v\u010detn\u011b zapalova\u010de. \u0160el na balkon. Usm\u011bju se za n\u00edm a d\u00e1l pracuji. A\u017e po chvilce se zvednu a dojdu k n\u011bmu.<\/div>\n
„D\u00e1m si s tebou, hm?“ usm\u011bju se. To je tak, kdy\u017e chce \u010dlov\u011bk p\u0159estat.<\/em> Odfoukl kou\u0159 a podal mi krabi\u010dku i se zapalova\u010dem. Pot\u00e9 se znovu op\u0159el o z\u00e1bradl\u00ed. D\u00edval se kamsi dol\u016f. „D\u011bkuju,“ brouknu a jednu z cigaret vynd\u00e1m. Vlo\u017e\u00edm si ji mezi rty a zap\u00e1l\u00edm si. Hned vydechnu kou\u0159 a odlo\u017e\u00edm krabi\u010dku i se zapalova\u010dem na z\u00e1bradl\u00ed.<\/p>\n

„V\u0161iml sis, jak skoro nekou\u0159\u00edme?“<\/div>\n

„Nikdy jsem moc nekou\u0159il\u2026 Jen\u2026 v\u00fdjime\u010dn\u011b,“ vydechne a odklepne z cigarety dol\u016f. Pot\u00e9 pozoruje, jak se pop\u00edlek pomalu sn\u00e1\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e, v tom p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159est\u00e1v\u00e1m z\u0159ejm\u011b j\u00e1,“ brouknu ti\u0161e.<\/div>\n
„V\u0161echno se zase \u010dasem vr\u00e1t\u00ed do norm\u00e1lu,“ po\u0161ept\u00e1, a pot\u00e9 si pot\u00e1hne. Najednou nev\u00edm, co mu na to \u0159\u00edct.<\/div>\n
„N\u011bco ano, n\u011bco ne,“ kouknu se na n\u011bj a pot\u00e1hnu si. Jen nepatrn\u011b zak\u00fdval hlavou, na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di, a pot\u00e9 si znovu dlouze pot\u00e1hl z cigarety. Jakmile kou\u0159 vyfoukl, zad\u00edval se do n\u011bjak\u00e9ho pr\u00e1zdn\u00e9ho bodu. P\u0159istoupil jsem bl\u00ed\u017e k n\u011bmu a opatrn\u011b ho pohladil po z\u00e1dech. Vydechnul jsem kou\u0159 mimo n\u011bj a oddechl.<\/div>\n
„N\u011bkam bych se asi \u0161el proj\u00edt, jestli ti to nebude vadit,“ za\u0161eptal n\u00e1hle.<\/div>\n
„Ne, jen na sebe dej pozor, hm?“ pot\u00e1hnu si z cigarety znovu. Nem\u016f\u017eu ho tady dr\u017eet. I kdy\u017e starost m\u00e1m. Kam\u2026 kam jen p\u016fjde?<\/em><\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se o m\u011b b\u00e1t,“ \u0161eptne. T\u00edpne pouze nap\u016fl vykou\u0159enou cigaretu, p\u0159ejede mi rukou p\u0159i odchodu po z\u00e1dech a zav\u0159ou se za n\u00edm zevnit\u0159 dve\u0159e od balkonu. Ti\u0161e povzdechnu.<\/div>\n
„\u2026ale mus\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1m u\u017e jen s\u00e1m pro sebe. D\u00e1l u\u017e si v\u0161\u00edm\u00e1m pouze ho\u0159\u00edc\u00ed cigarety. Co kdy\u017e \u0161el za n\u00edm? Ah ne, \u0159\u00edkal, \u017ee se jde jen proj\u00edt, nic v\u00edc. Nebudu z toho d\u011blat horor.<\/em> Dokou\u0159\u00edm klidn\u011b cigaretu a potom ji t\u00edpnu. Vezmu si krabi\u010dku i se zapalova\u010dem a zajdu zp\u011bt do bytu. Bylo tu u\u017e zase pr\u00e1zdno. Jen s tich\u00fdm povzdechnut\u00edm jsem si sednul zase k notebooku a pokra\u010doval v pr\u00e1ci.<\/p>\n

Jsem na samotu zvykl\u00fd. A\u017e s n\u00edm jsem poznal, jak je kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edt spole\u010dnost, b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm, koho v\u00e1\u017en\u011b milujete. Ale te\u010f\u2026 c\u00edt\u00edm se s\u00e1m. Jsem strachy bez sebe, kam \u0161el, aby se mu n\u011bco nestalo, co kdy\u017e p\u016fjde za Brianem. Hon\u00ed se mi v hlav\u011b tolik my\u0161lenek, \u017ee se nedok\u00e1\u017eu po\u0159\u00e1dn\u011b ani soust\u0159edit na pr\u00e1ci. Sna\u017eil jsem se, ale po p\u016flhodin\u011b jsem to vzdal. Ne\u0161lo to, prost\u011b ne. Ulo\u017eil jsem si rozd\u011blanou pr\u00e1ci a notebook zaklapnul. Sv\u011bsil jsem hlavu a obli\u010dej si schoval do dlan\u00ed. Je toho na m\u011b moc. P\u0159ipad\u00e1m si naprosto neschopn\u00fd. Sp\u00ed\u0161, jako bych mu p\u0159id\u011bl\u00e1val starosti a nervoval ho, ne\u017e abych mu pomohl. M\u00e1m strach cokoli d\u011blat, cokoli \u0159\u00edkat, jen abych mu n\u011bjak neubl\u00ed\u017eil. Je v t\u011b\u017ek\u00e9 situaci. Ach jo, kdybych tak v\u011bd\u011bl, co m\u00e1m ud\u011blat. Hned bych to ud\u011blal. Celou dobu se stresuju t\u00edm, \u017ee nev\u00edm, jak mu pomoci, a najednou se tu objev\u00ed Superman Werner. Sakra, pro\u010d mu ned\u00e1 pokoj? Jednou na n\u011bj \u0159ve, jak ho nesn\u00e1\u0161\u00ed, \u0159ekne mi, \u017ee byl jen jeho hra\u010dka, a te\u010f se mu sna\u017e\u00ed pomoct? Co si o sob\u011b ten chlap zatracen\u011b u\u017e mysl\u00ed. Roz\u010d\u00edlen\u011b se op\u0159u a zamra\u010d\u00edm se. Zalo\u017e\u00edm si ruce na hrudi a kouk\u00e1m se kamsi do pr\u00e1zdna. J\u00e1 Tomovi v\u011b\u0159\u00edm, ale taky v\u00edm, jak\u00e9 m\u00e1 Brian schopnosti. Dok\u00e1\u017ee \u010dlov\u011bka zmanipulovat a oblbnout. A j\u00e1 se boj\u00edm, \u017ee mu Tom podlehne, a\u010d m\u011b miluje sebev\u00edc.<\/p>\n

Nev\u00edm, jak bych se s t\u00edmhle srovnal. Vkl\u00e1d\u00e1m do n\u011bj v\u0161echno. V\u0161echny svoje city, nad\u011bje, sny a touhy. On je moje v\u0161echno. Nep\u0159enesl bych p\u0159es srdce, kdyby mi ho sebral. Kdyby se n\u011bco stalo, v\u00edm, \u017ee bych to neust\u00e1l. Z\u0159ejm\u011b vypad\u00e1m jako idiot, kter\u00fd p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b \u017e\u00e1rl\u00ed, i kdy\u017e nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, ale\u2026 j\u00e1 za to nem\u016f\u017eu. Je uvnit\u0159 m\u011b tak velk\u00fd strach. Kdyby ode m\u011b cht\u011bl odej\u00edt, prosil bych ho snad i na kolenou, aby to ned\u011blal, ale nemohl bych mu br\u00e1nit, bylo by to pouze jeho rozhodnut\u00ed. Ale kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee v tom m\u00e1 prsty Brian, useknul bych mu je i s rukou. Ten chlap ve mn\u011b vyvol\u00e1v\u00e1 hrozn\u00e9 patologick\u00e9 my\u0161lenky. M\u00e1 n\u011bjak\u00fd divn\u00fd vliv, jako kdyby vys\u00edlal negativn\u00ed vlny. Hajzl, mysl\u00ed si, \u017ee kdy\u017e to m\u00e1 nau\u010den\u00fd, \u017ee m\u011b oblafne. Ne, nedovol\u00edm, aby mi ho sebral. On je to, co jsem cel\u00e1 l\u00e9ta hledal. Pot\u0159eboval jsem se usadit a te\u010f m\u00e1m mo\u017enost. A chci ji vyu\u017e\u00edt, chci b\u00fdt s n\u00edm.<\/div>\n

Po dlouh\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed jsem se zvednul a \u0161el do kuchyn\u011b. Pod\u00edval jsem se na ledni\u010dku, ale hned jsem sto\u010dil pohled ke skleni\u010dce. Nato\u010dil jsem si vodu. P\u0159e\u0161la m\u011b tot\u00e1ln\u011b chu\u0165 k j\u00eddlu. Jen jsem se po\u0159\u00e1dn\u011b napil. Op\u0159el jsem se o linku a po mal\u00fdch dou\u0161c\u00edch dopil zbytek vody. Necht\u011blo se mi nic. Byl jsem otr\u00e1ven\u00fd, bez n\u00e1lady a pln\u00fd chmurn\u00fdch my\u0161lenek. Super, \u017ee?<\/p>\n

Cel\u00fd zbytek ve\u010dera jsem prosed\u011bl v k\u0159esle. Sem tam jsem si za\u0161el zakou\u0159it. Je pro\u010d.<\/em> V\u017edycky, kdy\u017e jsem m\u011bl n\u011bjak\u00e9 nervy, dost jsem kou\u0159il. Jako bych se t\u00edm sna\u017eil uklidnit, ale snaha byla marn\u00e1. Po\u0159\u00e1d jsem \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde. Neust\u00e1le jsem se d\u00edval na mobil, zda se mi neozval. Necht\u011bl jsem mu ps\u00e1t ani volat, abych ho neru\u0161il. Ode\u0161el, proto\u017ee cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m.<\/em> Ano, p\u0159esn\u011b tohle jsem si \u0159\u00edkal po\u0159\u00e1d dokola. Ne\u0161el za n\u00edm, \u0161el se proj\u00edt, ne\u0161el za n\u00edm, \u0161el se proj\u00edt, ne\u0161el za n\u00edm!<\/em><\/div>\n

A\u017e kolem p\u016fl osm\u00e9 jsem zaslechnul, jak odemknul. Ihned jsem zpozorn\u011bl. Z\u016fstal jsem sed\u011bt v k\u0159esle. M\u011bl jsem rozsv\u00edcenou jen malou lampi\u010dku. Dve\u0159e bouchly a on za sebou zamknul. Chv\u00edli v p\u0159eds\u00edni \u0161ustil, jak se svl\u00e9kal, a pot\u00e9 za\u0161el na z\u00e1chod. B\u011bhem chvilky jsem rozpoznal v chodb\u011b sv\u011btlo z koupelny. Jakmile zhasl, objevil se ve dve\u0159\u00edch. Nejd\u0159\u00edv jen nahl\u00e9dl, ale kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee tu jsem, ve\u0161el.<\/p>\n

„Ahoj,“ pozdravil m\u011b s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem, p\u0159i\u010dem\u017e si za\u010dal sund\u00e1vat mikinu.<\/div>\n

„Ahoj,“ oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu a tro\u0161ku se usm\u011bju. „Jak ses m\u011bl?“ Nechci, aby na mn\u011b hned poznal, \u017ee je mi na nic.<\/div>\n
„U\u0161lo to. Jak ty? Co jsi d\u011blal?“ zept\u00e1 se se z\u00e1jmem.<\/div>\n
„Mmm, chvilku jsem d\u011blal n\u011bco do pr\u00e1ce,“ brouknu a narovn\u00e1m se. Byl jsem v tom k\u0159esle schoulen\u00fd. „A ty? Kde jsi byl?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Pro\u0161el jsem se ve m\u011bst\u011b po n\u011bjak\u00fdch kr\u00e1mech, a pak se jen tak loudal. \u010cerstv\u00fd vzduch mi prosp\u011bl,“ pousm\u011bje se. „Jdu se svl\u00e9knout, a pak si vz\u00edt n\u011bco k j\u00eddlu.“ Jakmile to \u0159ekl, ode\u0161el.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ brouknu. Skousnu si spodn\u00ed ret a zamra\u010d\u00edm se. J\u00e1 kret\u00e9n. J\u00e1 nic neuva\u0159il. Ale tak, co j\u00e1 m\u016f\u017eu v\u011bd\u011bt, \u017ee bude j\u00edst? M\u011bl bych mu n\u011bco p\u0159ipravit.<\/em> Akor\u00e1t jsem vid\u011bl st\u00edn, jak proch\u00e1zel z lo\u017enice do kuchyn\u011b, kde rozsv\u00edtil. Sly\u0161el jsem otev\u0159en\u00ed ledni\u010dky.<\/p>\n

„M\u00e1m ti n\u011bco p\u0159ipravit? J\u00e1 jsem nic neuva\u0159il, promi\u0148,“ brouknu provinile a zvednu se. Dojdu k n\u011bmu a zezadu se k n\u011bmu p\u0159itul\u00edm. Sakra, \u010d\u00edm to\u2026 Tohle nen\u00ed jeho ani moje kol\u00ednsk\u00e1, to je n\u011bjakej smrad. On byl\u2026 s n\u00edm? Kdy\u017e p\u00e1tr\u00e1m v pam\u011bti, takhle von\u00ed\u2026 no, sp\u00ed\u0161 smrd\u00ed Brian. V\u016fn\u011b j\u00e1 si pamatuju.<\/em><\/div>\n

„Hmm, to je dobr\u00fd. D\u00e1m si jen n\u011bjak\u00e9 ovoce. Nebudu na ve\u010der j\u00edst nic tu\u010dn\u00fdho. V\u00ed\u0161, jak na tom jsem s v\u00e1hou,“ \u0159ekne pobaven\u011b a za\u010dne si vynd\u00e1vat n\u011bjak\u00e9 ovoce. P\u0159i tom m\u011b pol\u00edb\u00ed na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e,“ vydechnu bez p\u0159ipom\u00ednek a poodt\u00e1hnu se potom. Te\u010f to ke mn\u011b zavanulo je\u0161t\u011b v\u00edc. To je Brian\u016fv smrad.<\/em> Zav\u0159el lednici, vyndal si m\u00edsu a za\u010dal si d\u011blat n\u011bjak\u00fd sal\u00e1t.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si se mnou?“ pooto\u010d\u00ed ke mn\u011b hlavu.<\/div>\n
„Ne, ne, d\u011bkuju,“ usm\u011bju se tro\u0161ku.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvne hlavou a d\u00e1l si kr\u00e1j\u00ed ban\u00e1n na kole\u010dka. Skousnu si piercing mezi zuby. Nejrad\u0161i bych tu ocelovou kuli\u010dku rozkousal na milimetrov\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky. Jen ta p\u0159edstava, \u017ee by tou kuli\u010dkou byl Werner\u2026 uhm, ud\u011blal bych to okam\u017eit\u011b. T\u011bk\u00e1m o\u010dima po podlaze, jako bych se sna\u017eil naj\u00edt n\u011bjak\u00fd z\u00e1chytn\u00fd bod.<\/p>\n

„Byl jsi u Briana?“ zept\u00e1m se narovinu. Na chv\u00edli se v pr\u00e1ci zadrhl, ale pot\u00e9 za\u010dal kr\u00e1jet jahody.<\/div>\n

„\u0158ekl jsem, \u017ee jsem se byl jen proj\u00edt,“ \u0159ekne.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e. J\u00e1 jen, \u017ee je z tebe fakt\u2026 siln\u011b c\u00edtit jeho kol\u00ednsk\u00e1,“ vydechnu. Nechci se s n\u00edm h\u00e1dat, nechci. Nen\u00ed d\u016fvod, jen chci zn\u00e1t pravdu. Na to nic ne\u0159ekl. To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 prdel? On mi bude lh\u00e1t? Nejsem takovej blbe\u010dek, abych nepoznal jeho kol\u00ednskou. Nav\u00edc, tohle tri\u010dko nem\u011bl, kdy\u017e se obj\u00edmali, to v\u00edm jist\u011b.<\/em> Jsem n\u011bjakou dobu ti\u0161e. Zar\u00fdv\u00e1m si nehty do dlan\u011b.<\/div>\n
„\u2026je to p\u0159\u00edmo smrad. Tak pro\u010d mi l\u017ee\u0161?“ \u0159eknu naprosto v\u00e1\u017en\u011b a tro\u0161ku r\u00e1zn\u011bji. Nad\u00e1le ml\u010del z\u00e1dy ke mn\u011b oto\u010den\u00fd, ale u\u017e nic ned\u011blal.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co m\u011b bol\u00ed? Ne to, \u017ee jsi u n\u011bj mo\u017en\u00e1 byl, ale to, \u017ee mi l\u017ee\u0161\u2026 To kurevsky bol\u00ed,“ syknu.<\/div>\n
„\u2026promi\u0148,“ \u0161eptne sotva sly\u0161iteln\u011b, ani\u017e by se oto\u010dil. V\u00fdborn\u011b. Tak\u017ee mi lhal. Byl u n\u011bj. Sakra! A je\u0161t\u011b mi to nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct ani do o\u010d\u00ed. V\u0161echno, kurva, naprosto v\u0161echno bych mu odpustil, ale l\u017ei nesn\u00e1\u0161\u00edm!<\/div>\n
„Nejsi schopn\u00fd mi to \u0159\u00edct do o\u010d\u00ed?!“ vzlyknu u\u017e tro\u0161ku. C\u00edt\u00edm, jak mi p\u0159eskakuje hlas. V\u00e1hav\u011b odlo\u017eil n\u016f\u017e a pomalu se ke mn\u011b oto\u010dil. V jeho o\u010d\u00edch bylo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Ti\u0161e m\u011b pozoroval.<\/div>\n
„Ne\u2026 neomlouvej se, jen mi te\u010f \u0159ekni pravdu,“ \u0159eknu ti\u0161eji. Nechci mu k\u0159ivdit. Nedok\u00e1\u017eu na n\u011bj b\u00fdt zl\u00fd, ani nechci. Ale vysv\u011btlen\u00ed si zaslou\u017e\u00edm.<\/div>\n
„Byl jsem u n\u011bj,“ semkne rty k sob\u011b s pohledem zabo\u0159en\u00fdm do zem\u011b. C\u00edt\u00edm, jak m\u011b p\u00e1l\u00ed v o\u010d\u00edch slzy. Hrudn\u00edk se mi bolestn\u011b sev\u0159e a j\u00e1 ze sebe vyd\u00e1m tich\u00fd vzlyk.<\/div>\n
„\u2026zaslou\u017eil jsem si, abys mi lhal? Jsem tak \u0161patn\u00fd? Jsem takovej hajzl, \u017ee mi mus\u00ed\u0161 lh\u00e1t?!“ Kurva, kurva, kurva! Tohle ne. J\u00e1 se sna\u017e\u00edm jako naprostej idiot. Tomi sem, Tomi tam, jen abych mu neubl\u00ed\u017eil, abych ho podpo\u0159il, a on se ke mn\u011b zachov\u00e1 takhle?<\/div>\n
„\u2026ne,“ hlesne.<\/div>\n
„Tak za co, kurva, za co?“ vytrysknou mi slzy.<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to,“ \u0161eptne provinile, ani\u017e by odpov\u011bd\u011bl. Vid\u011bl jsem, jak si rychle ot\u0159el o\u010di a d\u00e1l se d\u00edval do zem\u011b.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se omlouvat,“ semknu rty k sob\u011b a ot\u0159u si slzy taky. „Brian je prost\u011b\u2026 skv\u011blej,“ syknu a rozhod\u00edm rukama.<\/p>\n

Necht\u011bl jsem na n\u011bj b\u00fdt hnusn\u00fd, ale tolik m\u011b to sere. Brian je pan profesor, je chytrej, on ka\u017ed\u00fdmu pom\u016f\u017ee, on je skv\u011blej a \u0161lechetnej. Hajzl jeden zkurvenej. Na to mi nic ne\u0159ekl. Pozoroval m\u011b se strachem v o\u010d\u00edch. Roze\u0161el jsem se do ob\u00fdv\u00e1ku, ale v m\u017eiku jsem se k n\u011bmu vr\u00e1til. Pod\u00edval jsem se mu hluboko do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„D\u011blej si, co chce\u0161, b\u011b\u017e za n\u00edm, kdy chce\u0161, ale u\u017e mi nel\u017ei.“ Rad\u011bji bych se s n\u00edm h\u00e1dal, ale lh\u00e1t mi nem\u011bl. L\u017e\u00ed u\u017e jsem si pro\u017eil dost.<\/em> V o\u010d\u00edch se mu za\u010daly lesknout slzy. Objal si rukama hrudn\u00edk a sklopil hlavu. Vid\u011bl jsem, jak mu jemn\u011b cukala brada. On moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee tenhle pohled na n\u011bj nep\u0159enesu p\u0159es srdce.<\/div>\n
„A\u2026 nebre\u010d,“ vydechnu ti\u0161eji. Trhalo mi to srdce ho takhle vid\u011bt. Naplakal se te\u010f dost, ale tohle\u2026 to byla podp\u00e1sovka.<\/em> Ani\u017e by n\u011bco \u0159ekl nebo se na m\u011b pod\u00edval, pro\u0161el kolem m\u011b a zav\u0159el se v lo\u017enici. Zav\u0159el jsem bolestn\u011b o\u010di. Skv\u011ble, te\u010f se mnou nebude ani komunikovat.<\/em> Z\u016fstal jsem tam st\u00e1t. Na m\u00edst\u011b jsem se rozbre\u010del jako mal\u00fd kluk. Jako by ze m\u011b n\u00e1hle v\u0161echen vztek vyprchal. C\u00edtil jsem jen bolest a \u017eal. Mrzelo m\u011b to, mrzelo m\u011b, \u017ee jsem na n\u011bj tak vyjel, \u017ee mi lhal. Ale j\u00e1\u2026 m\u011bl bych se mu omluvit. Proto jsem se sebral, ut\u0159el si rychle slzy a \u0161el za n\u00edm. V tichosti jsem otev\u0159el dve\u0159e od lo\u017enice.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026 t\u011b nechci ru\u0161it, jen promi\u0148. J\u00e1 jsem na tebe necht\u011bl tak vyjet. Omlouv\u00e1m se,“ vydechnu. Obl\u00edkal se. Polil m\u011b ledov\u00fd pot.<\/div>\n

„Kam\u2026 kam jde\u0161?“ \u0159eknu rozechv\u011ble. „Neodch\u00e1zej.“ Ne, nem\u016f\u017ee odej\u00edt. Ne, to ne\u2026<\/em><\/div>\n
„Pro dne\u0161ek bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e budeme zvl\u00e1\u0161\u0165,“ \u0159ekl ti\u0161e. Zapnul si mikinu, vzal si ze stolku pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed spole\u010dn\u011b s iPhonem a ode\u0161el do chodby, kde se obul. \u0160el jsem za n\u00edm. Nevydr\u017eel jsem to a naplno se rozbre\u010del.<\/div>\n
„Neodch\u00e1zej,“ vzlyknul jsem zoufale. Kdybych j\u00e1 idiot dr\u017eel hubu, nevylet\u011bl na n\u011bj, tak by ode m\u011b te\u010f neodch\u00e1zel. Je to moje vina.<\/div>\n
„Dneska tu nechci b\u00fdt,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b kr\u00e1tce s bolest\u00ed v o\u010d\u00edch. Vzal si bundu z v\u011b\u0161\u00e1ku a otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 necht\u011bl, promi\u0148 mi to.“ I p\u0159es v\u0161echnu tu bolest jsem se mu st\u00e1le omlouval. Set\u0159el si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed, je\u0161t\u011b jednou se na m\u011b pod\u00edval a dve\u0159e se zabouchly. S t\u00edmhle nep\u0159\u00edjemn\u00fdm zvukem jsem se sesunul po zdi a nahlas se rozbre\u010del. Schoulil jsem se do klub\u00ed\u010dka a t\u00e9m\u011b\u0159 vzlykal. Takov\u00fd z\u00e1chvat breku jsem nem\u011bl n\u011bkolik let. Kdybych na n\u011bj nevyjel, nemusel odej\u00edt. Mohl mi to vysv\u011btlit, ale\u2026 Kurva, pro\u010d mi lhal? To bylo to, co m\u011b tak na\u0161tvalo. Byl u n\u011bj, dob\u0159e, \u0161tve m\u011b to, ale p\u0159enesl bych to p\u0159es srdce oproti t\u00e9 l\u017ei. Ale\u2026 \u0161lo jen o jednu pouhou le\u017e. Neud\u011blal toho tolik. Ale\u2026 s jednou l\u017e\u00ed m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt dal\u0161\u00ed, a to j\u00e1 nechci. Te\u010f jsem tu s\u00e1m, op\u011bt bez n\u011bj. Co kdy\u017e p\u016fjde znovu k n\u011bmu. Tolik nechci, aby mi ho sebral, ale d\u00e1v\u00e1m tomu v\u0161echny podn\u011bty, aby se tak stalo.<\/em><\/div>\n
Ani nev\u00edm, jak dlouho jsem tam sed\u011bl, ale kdy\u017e jsem si ot\u0159el za celou tu dobu o\u010di, byla u\u017e tma a v chodb\u011b nebylo pomalu vid\u011bt na krok.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Po dvou hodin\u00e1ch jsem m\u011bl jeden n\u00e1vrh hotov\u00fd. \u0160lo to celkem rychle. Tomi st\u00e1le spal, ale ne p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u011b, jak jsem usoudil. Do\u0161el jsem potichu do kuchyn\u011b a nalil si tro\u0161ku vody. M\u011bl jsem tro\u0161ku hlad,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-6602","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6602","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6602"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6602\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6602"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6602"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6602"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}