{"id":6603,"date":"2012-04-25T16:00:00","date_gmt":"2012-04-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6585"},"modified":"2012-04-25T16:00:00","modified_gmt":"2012-04-25T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-63","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/25\/zeiten-andern-dich-63\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 63."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
Do chv\u00edle u\u017e Tom zaparkuje p\u0159ed sv\u00fdm bytem, a ani\u017e by n\u011bco \u0159ekl, prudce vystoup\u00ed, a vyd\u00e1 se nahoru. Ohledupln\u011b sice po\u010dk\u00e1, ne\u017e vystoup\u00edm i j\u00e1 a ne\u017e ho do\u017eenu, ale i tak m\u011b ni\u010d\u00ed jeho ml\u010denlivost. Kdy\u017e se dostaneme do bytu, prvn\u00ed, co za\u010dne d\u011blat je, \u017ee za\u010dne h\u00e1zet v\u011bci do ta\u0161ky. Zaraz\u00edm se a jen ho pozoruji do doby, ne\u017e mne to tot\u00e1ln\u011b vyto\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tome! Co se stalo?“
„Nebudu tady!“
„Pros\u00edm! \u0158ekni mi, co se stalo!“
„Pra\u0161tila m\u011b, sta\u010d\u00ed?!“
Jemn\u011b semknu o\u010di a vydechnu. Doh\u00e1je, v\u0161echno se muselo pod\u011blat! „Pro\u010d?“
„Proto\u017ee m\u00e1m pravdu,“ odpov\u00ed mi stroze, ani\u017e by p\u0159estal ve sv\u00e9 \u010dinnosti. „Vypadnu odsud, budu ch\u00e1pat, kdy\u017e nep\u016fjde\u0161 se mnou, ale…“ Str\u010d\u00ed do lampy stoj\u00edc\u00ed na stolku, kter\u00e1 se zakym\u00e1c\u00ed, a pak dopadne na zem, kde se rozbije na milion kous\u00ed\u010dk\u016f. „Kurva!“<\/p>\n

„Tome,“ skousnu si spodn\u00ed ret, a kdy\u017e se zastav\u00ed s pohledem na rozbitou lampu, vyu\u017eiju toho a odt\u00e1hnu si ho silou d\u00e1l od st\u0159ep\u016f. „Tome, pros\u00edm, p\u0159e\u017eils to tady dote\u010f, p\u0159e\u017eije\u0161 to i dnes. R\u00e1no je moud\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010dera, to za prv\u00fd a za druh\u00fd, kam chce\u0161 jet te\u010f na noc?“
„To je mi \u00fapln\u011b jedno!“ sna\u017e\u00ed se uhnout pohledem, ale m\u011b neopou\u0161t\u00ed vytrvalost.
„Uklidni se nejd\u0159\u00edv,“ \u0159eknu jemn\u011b a pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech, „a teprve pak mysli. Tome, tohle ti v\u00e1\u017en\u011b za to nestoj\u00ed.“ Tom vydechne a nech\u00e1 se ode mne obejmout. „Zlat\u00ed\u010dko, nech to na r\u00e1no. Cokoliv, co hodl\u00e1\u0161 ud\u011blat.“
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu.“
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi na\u0161tvan\u00fd, \u017ee t\u011b to mrz\u00ed, ale v\u00e1\u017en\u011b se to nevyplat\u00ed d\u011blat ve vzteku. Ch\u00e1pal bych to, \u0161el bych s tebou kamkoliv, kam bys cht\u011bl, ale te\u010f to nepova\u017euji za to spr\u00e1vn\u00fd \u0159e\u0161en\u00ed.“<\/div>\n

\n
„V\u00e1\u017en\u011b kamkoliv?“
„V\u00e1\u017en\u011b, kamkoliv. Je to t\u011b\u017ek\u00fd, ale zkus se od toho odpoutat, zkus myslet na n\u011bco jin\u00e9ho,“ pohlad\u00edm ho a jen kr\u00e1tce pol\u00edb\u00edm.
„Vem si v\u011bci.“
„Pro\u010d?“
„Uvid\u00ed\u0161.“
„Tome, pr\u00e1v\u011b jsi mi odsouhlasil n\u011bco, co vte\u0159inu na to zm\u011bn\u00ed\u0161?“
„Neboj,“ \u0159ekne s pousm\u00e1n\u00edm, \u010d\u00edm\u017e mne p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed v tom, \u017ee nebere zp\u011bt v\u0161e, co mi p\u0159ed chv\u00edli stvrdil jako pravdu.<\/p>\n

„Tomi, te\u010f v\u00e1\u017en\u011b, kam jedeme?“ zept\u00e1m se po deseti minut\u00e1ch j\u00edzdy, b\u011bhem kter\u00e9 potk\u00e1me ceduli hl\u00e1s\u00edc\u00ed konec Magdeburku. Netu\u0161\u00edm ani \u0161petku, jen by mne zaj\u00edmalo, kam je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm tajn\u011b telefonoval. Nicm\u00e9n\u011b, nem\u011bl bych mu pokl\u00e1dat tolik ot\u00e1zek.
„Beru v\u0161echno, cos \u0159ekl, ale z\u00e1rove\u0148 chci dost\u00e1t \u010d\u00e1sti toho, co jsem \u0159ekl j\u00e1 a druh\u00e1 v\u011bc je, \u017ee jsem ti sl\u00edbil, \u017ee se dob\u0159e vysp\u00ed\u0161.“
„Vysp\u00edm se dob\u0159e v\u017edycky, kdy\u017e tam jsi i ty,“ pokr\u010d\u00edm rameny.
Tom se po mn\u011b koukne s \u00fasm\u011bvem. „Naposledy si n\u00e1s vzal pry\u010d ty, te\u010f jsem na \u0159ad\u011b.“
„Tome, nic mi nedlu\u017e\u00ed\u0161,“ zavrt\u00edm se sm\u00edchem hlavou.
„Tohle p\u0159ece nen\u00ed o tom, kdo bude prvn\u00ed a kdo druhej,“ vyvr\u00e1t\u00ed m\u00e9 na\u0159knut\u00ed s \u00fasm\u011bvem.
„Usm\u00edv\u00e1\u0161 se, to je moc dob\u0159e.“
„D\u00e1v\u00e1\u0161 mi k tomu d\u016fvod.“
Pohlad\u00edm ho po ruce a s v\u00fddechem se rozhl\u00e9dnu po krajin\u011b, kterou proj\u00ed\u017ed\u00edme. P\u0159i stm\u00edv\u00e1n\u00ed a pomal\u00e9m rozsv\u011bcov\u00e1n\u00ed sv\u011btel v okoln\u00edch m\u011bstech se zasn\u00edm. Je to naprosto idylick\u00e9 a\u017e poh\u00e1dkov\u00e9, \u017ee se mi tomu nechce v\u011b\u0159it. T\u00edm sp\u00ed\u0161e po boku Toma.<\/p>\n

N\u011bco m\u00e1lo po p\u016flhodin\u011b u\u017e p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00edme do pln\u011b rozsv\u00edcen\u00e9ho m\u011bsta jm\u00e9nem Stassfurt. Kdy\u017e Tom z hlavn\u00ed silnice odbo\u010d\u00ed sm\u011br centrum, m\u00edrn\u011b pozvednu obo\u010d\u00ed a sto\u010d\u00edm pohled na n\u011bho. Ten, a\u010dkoliv o mn\u011b jasn\u011b v\u00ed, se ale k ni\u010demu nevyjad\u0159uje, tak\u017ee za\u010dnu zkoumat m\u011bsto, ve kter\u00e9m jsem nikdy p\u0159edt\u00edm nebyl, a\u010d je to od Magdeburku jen kousek. Jsou zde domy se vzhledem typick\u00e9 zachoval\u00e9 historie, a p\u0159esto se do nich \u010das od \u010dasu vlo\u017e\u00ed trocha modern\u00ed doby.
Se z\u00edvnut\u00edm se prot\u00e1hnu a usm\u011bju se. „Co tady?“
„Te\u010f t\u011b tu vysad\u00edm a… pak odjedu, jak jsem cht\u011bl,“ \u0159ekne Tom zcela v\u00e1\u017en\u011b, ale kdy\u017e na n\u011bho obr\u00e1t\u00edm pohled, jasn\u011b nazna\u010duj\u00edc, a\u0165 to kone\u010dn\u011b vybal\u00ed, usm\u011bje se a zastav\u00ed na \u010dervenou na semaforu. „Anebo…“ za\u010dne v\u011btu, jako by za\u010dal zva\u017eovat jinou variantu, ale pak mne jen pol\u00edb\u00ed, a kdy\u017e se na semaforu objev\u00ed zelen\u00e1, z\u016fstanu op\u011bt bez odpov\u011bdi.
„Fajn, ale vypad\u00e1 to tady p\u011bkn\u011b. Mo\u017en\u00e1 bych se dok\u00e1zal tady celou noc proch\u00e1zet, zkoumat to a r\u00e1no bych se n\u011bjak\u00fdm stopem nechal hodit zp\u00e1tky.“
„Jo?“ ujist\u00ed se pohledem.
„Zcela ur\u010dit\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvnu si do noty, a pak jen dod\u00e1m se sm\u00edchem, „zcela ur\u010dit\u011b bych um\u0159el strachy.“
„Jak hodn\u011b jsi unavenej?“
„Ne tolik, hlavn\u011b t\u011b mus\u00edm upozornit, \u017ee nejdu sp\u00e1t s pr\u00e1zdn\u00fdm \u017ealudkem, tak\u017ee dokud nedostanu n\u011bco k j\u00eddlu, jsem schopn\u00fd neusnout ani za nic, a budu protivnej celou noc,“ pohlad\u00edm si b\u0159icho.
„To je dob\u0159e.“
„Hodl\u00e1\u0161 mi nedat naj\u00edst, jen abych nespal?“
Tom se ale rozesm\u011bje a zpomal\u00ed, kdy\u017e vjede na p\u0159\u00edjezdovou cestu. „Myslel jsem, to je dob\u0159e, \u017ee m\u00e1m hlad taky. Tady se o n\u00e1s jist\u011b postaraj.“
„Huh?“ pozvednu obo\u010d\u00ed a zv\u011bdav\u011b se za\u010dnu rozhl\u00ed\u017eet.<\/p>\n

„V\u00e1\u017en\u011b? Tady?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b nep\u0159estanu nal\u00e9hat na Toma, kdy\u017e mne nep\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed ani ten fakt, \u017ee jsme p\u0159es recepci z\u00edskali pokoj v men\u0161\u00edm, av\u0161ak zcela luxusn\u011b \u00fatuln\u00e9m hot\u00fdlku. Pokoj s neskute\u010dn\u011b n\u00e1dhern\u00fdm v\u00fdhledem na p\u0159\u00edrodn\u00ed jezero v parku hotelu. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee n\u00e1s sem Tom vzal, a je\u0161t\u011b se postaral o to, abychom tady mohli p\u0159espat. To ten tajn\u00fd telefon\u00e1t.
„V\u00e1\u017en\u011b tady. Myslel jsem v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee chci vypadnout z m\u011bsta.“
„Ale… tady! Je to \u00fapln\u011b \u00fa\u017easn\u00fd!“ Vydechnu jen, jak nejsem schopen ani mluvit. Wow.
„S\u00e1zel jsem na jistotu.“
„Ty jsi tady u\u017e n\u011bkdy byl?“
„Dvakr\u00e1t.“
„Oh sakra,“ nech\u00e1m sv\u00e9 t\u011blo spadnout na obrovskou postel, „beru zp\u011bt! Tady usnu i za cenu, \u017ee bych m\u011bl na hlad um\u0159\u00edt!“ Stejn\u011b tak ale v\u00edm, \u017ee jsme u\u017e s Tomem dojednali i ve\u010de\u0159i, tak\u017ee se tak d\u00edkybohu nestane. Ale p\u0159i tom pocitu, \u017ee na t\u00e9hle m\u011bkou\u010dk\u00e9 posteli s hebou\u010dk\u00fdm povle\u010den\u00edm str\u00e1v\u00edm celou noc a probud\u00edm se do toho kr\u00e1sn\u00e9ho v\u00fdhledu vedle Toma, nut\u00ed m\u011b to \u0159\u00edkat i takov\u00e9hle v\u011bci.
„Jsem r\u00e1d, \u017ee se ti tu l\u00edb\u00ed.“
„L\u00edb\u00ed? To je slab\u00e9 slovo,“ vysko\u010d\u00edm okam\u017eit\u011b na nohy a pevn\u011b Toma s v\u00fddechem obejmu. „Jak to, \u017ee tohle pro m\u011b v\u0161echno d\u011bl\u00e1\u0161?“
„Mo\u017en\u00e1… proto\u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed?“<\/p>\n

Po tom, co se na terase s t\u00edm \u00fa\u017easn\u00fdm v\u00fdhledem a vzduchem ovon\u011bn\u00fdm zapo\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed noc\u00ed nave\u010de\u0159\u00edme, spokojen\u011b se op\u0159u o z\u00e1bradl\u00ed a blahem vydechnu. „V tom jeze\u0159e se chci r\u00e1no vykoupat.“
„Ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed p\u0159edem spln\u011bno.“
S \u00fasm\u011bvem a d\u011btskou radost\u00ed se k Tomovi oto\u010d\u00edm. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by m\u011b v tom nechali vykoupat? Kdybych jim tam poskakoval jen tak?“
„Ur\u010dit\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvne zcela v\u00e1\u017en\u011b Tom. P\u0159ijde ke mn\u011b a kr\u00e1tce m\u011b pol\u00edb\u00ed. „Ty bys nevadil nikomu.“
„Hmmm,“ ovinu mu ruce kolem krku a v\u011bnuji mu dal\u0161\u00ed, av\u0161ak del\u0161\u00ed polibek.
„Tvoje slova beru v\u017edycky jako z\u00e1vazek.“
„Tomi,“ pousm\u011bju se a p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na dal\u0161\u00ed slova, kter\u00e1 chci vyslovit, se mi radost\u00ed zhoupne \u017ealudek, „miluju t\u011b.“
Tom si mne s toto\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem prohl\u00e9dne a jemn\u011b si mne k sob\u011b p\u0159it\u00e1hne, aby mne pevn\u011b objal. Nen\u00ed to jak\u00e9koliv obejmut\u00ed, je to obejmut\u00ed, kter\u00e9 mi d\u00e1v\u00e1 odpov\u011b\u010f za v\u0161echno, co by byl vyslovil. Up\u0159\u00edmn\u011b, je mi te\u010f jedno, \u017ee ml\u010d\u00ed, to, co pro mne d\u011bl\u00e1, mi d\u00e1v\u00e1 v\u00edc ne\u017e d\u016fvod, pro\u010d jsem vyslovil to, co jsem vyslovit cht\u011bl u\u017e d\u00e1vno. Je to n\u011bco, co ve mn\u011b k\u0159i\u010d\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 uklid\u0148uje na du\u0161i. V\u0161echen ten zmatek, v\u0161echny ty my\u0161lenky, v\u0161echno to, co se ve mn\u011b te\u010f odehr\u00e1v\u00e1, se v\u0161\u00edm t\u00edm m\u00e1 co do\u010din\u011bn\u00ed on, a j\u00e1 jsem za to r\u00e1d. Jedin\u011b tak je to spr\u00e1vn\u011b.<\/p>\n

„U\u017e se c\u00edt\u00ed\u0161 l\u00edp?“ pohlad\u00edm Toma, kdy\u017e u\u017e hodnou chvilku le\u017e\u00ed zamy\u0161len\u011b v posteli. Jsem p\u0159\u00edjemn\u011b uvoln\u011bn\u00fd po spole\u010dn\u00e9 spr\u0161e, kter\u00e1 byla plna zcela v\u00e1\u0161niv\u00fdch polibk\u016f a dotek\u016f, ale z\u00e1rove\u0148 se z\u00e1kazem, aby z toho vze\u0161lo n\u011bco v\u00edc, co\u017e jsme si bez \u0159e\u010d\u00ed vz\u00e1jemn\u011b sd\u011blili, ani\u017e bychom to jeden z n\u00e1s zkusili poru\u0161it. Tom se ale te\u010f na rozd\u00edl ode m\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed my\u0161lenkama naprosto mimo, co\u017e mu nelze vy\u010d\u00edtat, ale mrz\u00ed m\u011b, \u017ee se tr\u00e1p\u00ed.
„Hm,“ sd\u011bl\u00ed mi jen kr\u00e1tkou odpov\u011b\u010f a jemn\u011b m\u011b pohlad\u00ed po dlani, kterou p\u0159ed chv\u00edl\u00ed hladit p\u0159estal.
„Neusnu, kdy\u017e budu v\u011bd\u011bt, \u017ee se tr\u00e1p\u00ed\u0161.“
„Nelam si s t\u00edm hlavu,“ pousm\u011bje se, lehce mne pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i a v\u011bnuje mi polibek. Sjedu o\u010dima p\u0159\u00edsn\u011b jeho obli\u010dej a se z\u00edvnut\u00edm nespokojen\u011b vydechnu. „Jsi unavenej u\u017e od odpoledne, m\u011bl by ses vyspat.“ Kr\u00e1tce ho obejmu a prstem ho jemn\u011b cvrknu do nosu. „Ned\u011blej si se mnou hlavu.“
„Budu stejn\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 se chci probudit do toho kr\u00e1sn\u00e9ho v\u00fdhledu,“ usm\u011bju se a p\u0159eto\u010d\u00edm se k Tomovi z\u00e1dy. Ten, ani\u017e by sekundu zav\u00e1hal, obto\u010d\u00ed svou ruku kolem m\u00e9ho pasu, natiskne sv\u00e9 t\u011blo na m\u00e9 a pol\u00edb\u00ed mne na krk. P\u0159ejede mi z toho p\u0159\u00edjemn\u00fd mr\u00e1z po z\u00e1dech, kdy\u017e zac\u00edt\u00edm jeho hork\u00fd dech na sv\u00e9 k\u016f\u017ei, a teprve pak spokojen\u011b zav\u0159u o\u010di. Pohlad\u00edm ho po ruce a propletu na\u0161e prsty.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Do chv\u00edle u\u017e Tom zaparkuje p\u0159ed sv\u00fdm bytem, a ani\u017e by n\u011bco \u0159ekl, prudce vystoup\u00ed, a vyd\u00e1 se nahoru. Ohledupln\u011b sice po\u010dk\u00e1, ne\u017e vystoup\u00edm i j\u00e1 a ne\u017e ho do\u017eenu, ale i tak m\u011b ni\u010d\u00ed jeho ml\u010denlivost. Kdy\u017e se dostaneme<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6603","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6603","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6603"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6603\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6603"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6603"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6603"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}