{"id":6604,"date":"2012-04-25T15:00:00","date_gmt":"2012-04-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6586"},"modified":"2012-04-25T15:00:00","modified_gmt":"2012-04-25T14:00:00","slug":"one-night-that-changes-everything-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/25\/one-night-that-changes-everything-21\/","title":{"rendered":"One night that changes everything\u200b 21."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/div>\n
<\/div>\n
„A co kdy\u017e to nebude dobr\u00e9?“ za\u0161ept\u00e1m do tich\u00e9 m\u00edstnosti se zoufal\u00fdm podt\u00f3nem, klidn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed. Vlastn\u011b, te\u010f u\u017e klidn\u011b. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem se vzpamatov\u00e1val z tis\u00edckr\u00e1t pro\u017eit\u00e9ho snu. Nen\u00e1vid\u00edm ho z cel\u00e9ho srdce.<\/div>\n
„Bude. Jednou to prost\u011b mus\u00ed p\u0159ej\u00edt, nem\u016f\u017ee to tak b\u00fdt do konce \u017eivota. Nav\u00edc, ur\u010dit\u011b je n\u011bjak\u00fd d\u016fvod, pro\u010d vlastn\u011b nedok\u00e1\u017ee\u0161 norm\u00e1ln\u011b sp\u00e1t. Co kdy\u017e to m\u00e1 n\u011bco znamenat? „<\/div>\n
„Co by to m\u011blo znamenat? On mi p\u0159ece poslal dopis, v\u00edm o v\u0161em, tak co je\u0161t\u011b ode m\u011b chce?“ T\u011b\u017eko si povzdechnu a v\u00edce se p\u0159itul\u00edm k Tomovi. U\u017e na tohle fakt nem\u00e1m n\u00e1ladu. Kdyby m\u011b to aspo\u0148 v\u017edycky tak nerozru\u0161ilo. Ach, co jsem komu ud\u011blal…<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1nko, Bille,“ tich\u00fd Tom\u016fv hlas pln\u00fd sv\u011b\u017e\u00ed rann\u00ed energie se mi p\u0159\u00edjemn\u011b rozlije v u\u0161\u00edch. Jemn\u011b ho podbarvuje i sv\u011btlo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z oken, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b odest\u00edr\u00e1 \u017ealuzie. Dnes to vypad\u00e1 skute\u010dn\u011b na p\u011bkn\u00fd den. Dokonce i to probouzen\u00ed nen\u00ed tak slo\u017eit\u00e9 jako jindy.<\/div>\n
„Dobr\u00e9,“ usm\u011bju se, ale hlavu zabo\u0159\u00edm zp\u011bt do pe\u0159in. P\u0159ece je to sv\u011btlo je\u0161t\u011b dost ostr\u00e9. Doposud jsem m\u011bl o\u010di ve tm\u011b a nejsem je\u0161t\u011b tak docela zvykl\u00fd.<\/div>\n
„Tak co? Jak to potom pokra\u010dovalo?“<\/div>\n
„V pohod\u011b. Pak se mi u\u017e nezd\u00e1lo nic, tedy alespo\u0148 na nic se nepamatuji.“<\/div>\n
„Alespo\u0148 tak, posly\u0161\u2026 mo\u017en\u00e1,“ p\u0159isedne si ke mn\u011b na postel, v obli\u010deji m\u00e1 dost v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz. Nev\u00edm, co si m\u00e1m dom\u00fd\u0161let, proto\u017ee ta mal\u00e1 p\u0159est\u00e1vka na dod\u00e1n\u00ed odvahy s\u00e1m sob\u011b mi ne\u0159\u00edk\u00e1 nic dobr\u00e9ho.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by ses m\u011bl obr\u00e1tit na v\u011bt\u0161\u00ed pomoc.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Zad\u00edval se do zem\u011b. Je na n\u011bm zjevn\u00e9, \u017ee m\u00e1 starosti. A jak to v\u016fbec mysl\u00ed?<\/div>\n
„V\u011bt\u0161\u00ed pomoc? Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No\u2026 jako\u2026 V\u00edm, \u017ee se ti to asi nebude l\u00edbit, ale… nemysl\u00edm si, \u017ee psycholog je ten prav\u00fd doktor pro tebe.“<\/div>\n
Tom s obavami vzhl\u00e9dne nahoru. Co? Tohle se mi p\u0159est\u00e1v\u00e1 l\u00edbit. O co mu jde?<\/div>\n
„Co ode m\u011b chce\u0161? Abych nav\u0161t\u00edvil psychiatra?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zv\u00fd\u0161\u00edm hlas. To nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b!<\/div>\n
„Bille, on ti pom\u016f\u017ee! Psycholog zjevn\u011b nesta\u010d\u00ed a j\u00e1 chci pro tebe prost\u011b jen to nejlep\u0161\u00ed!“ Tak p\u0159ece jen to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b! Oh!<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee jsem bl\u00e1zen?! Psychicky nemocn\u00fd?“ Te\u010f m\u016fj hlas opravdu dostanu do dost vysok\u00e9 polohy. Ale rozho\u0159\u010duje m\u011b to! Co si o mn\u011b vlastn\u011b mysl\u00ed? \u017de \u017eije s psychopatem?<\/div>\n
„Ne! Chci t\u00edm jen \u0159\u00edct, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 prost\u011b pomoct. J\u00e1 ti pomoct nedok\u00e1\u017eu! Ch\u00e1pe\u0161? Chci jen, aby ses toho zbavil! Nic jin\u00e9ho, \u200b\u200bBilli, nic jin\u00e9ho!“<\/div>\n
„Ne. Nejdu k \u017e\u00e1dn\u00e9mu cvoka\u0159i, na to zapome\u0148,“ r\u00e1zn\u011b odpov\u00edm, t\u00edm je to cel\u00e9 zam\u00edtnut\u00e9. Nedonut\u00ed m\u011b tam j\u00edt, nejsem p\u0159ece naru\u0161en, abych chodil do \u00fastavu! „Nejrad\u011bji bys byl, kdybych tam z\u016fstal, \u017ee?“<\/div>\n
„Pane Bo\u017ee, ne! To bych nikdy nedovolil! Rad\u011bji bych um\u0159el, ne\u017e bych t\u011b tam m\u011bl nechat. Ale ne, v\u017edy\u0165… Nech\u00e1pe\u0161? Jde mi jen o to, aby n\u00e1s to opustilo, abychom to spole\u010dn\u011b zvl\u00e1dli co nejrychleji! Ten doktor, u kter\u00e9ho jsme oba byli, n\u00e1m prost\u011b nepom\u016f\u017ee! „<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuji za zka\u017een\u00e9 r\u00e1no,“ prohod\u00edm ti\u0161e po del\u0161\u00ed odmlce a na\u0161tvan\u011b se \u0159\u00edt\u00edm do koupelny. Nem\u00e1m v\u00edce chu\u0165 ani n\u00e1ladu bavit se s n\u00edm a poslouchat ty \u0159e\u010di, jak mi chce pomoci. Nev\u00edm, o co mu jde, ale j\u00e1 to rozhodn\u011b nejsem.<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej! Nechovej se jako mal\u00fd kluk! V\u00ed\u0161, \u017ee chci jen dob\u0159e, proboha! Bo\u017ee!“<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b se vy\u0159\u00edt\u00ed za mnou, p\u0159epad\u00e1v\u00e1 m\u011b n\u00e1siln\u00fdm klep\u00e1n\u00edm na dve\u0159e.<\/div>\n
„Kdybys pro m\u011b cht\u011bl dob\u0159e, necht\u011bl bys m\u011b zav\u0159\u00edt do \u00fastavu!“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom:<\/div>\n
<\/div>\n
„Pane Bo\u017ee, ne! To bych nikdy nedovolil! Rad\u011bji bych um\u0159el, ne\u017e bych t\u011b tam m\u011bl nechat. Ale ne, v\u017edy\u0165… Nech\u00e1pe\u0161? Jde mi jen o to, aby n\u00e1s to opustilo, abychom to spole\u010dn\u011b zvl\u00e1dli co nejrychleji! Ten doktor, u kter\u00e9ho jsme oba byli, n\u00e1m prost\u011b nepom\u016f\u017ee! „<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se mu to vysv\u011btlit, ale on m\u011b po\u0159\u00e1d nech\u00e1pe. Bo\u017ee! Co je na tom sakra tak nepochopiteln\u00e9ho? V\u00ed, \u017ee ho miluju, tak jak bych mohl n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blat?!<\/div>\n
„D\u011bkuji za zka\u017een\u00e9 r\u00e1no,“ na\u0161tvan\u011b se sebere a zabouchne se v koupeln\u011b.<\/div>\n
„Do prdele!“ \u0159eknu si pro sebe a p\u011bst\u00ed bouchnu do p\u0159ikr\u00fdvky, kter\u00e1 tlum\u00ed m\u016fj n\u00e1raz. D\u00edkybohu, proto\u017ee bych tu n\u011bco asi rozbil vzteky. Je\u017e\u00ed\u0161i, jak si n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec m\u016f\u017ee myslet?!<\/div>\n
Tohle m\u011b um\u00ed prost\u011b na\u0161tvat nejv\u00edc! Kdy\u017e m\u00e1m n\u011bjak\u00fd dobr\u00fd \u00famysl a jednodu\u0161e to n\u011bkdo \u0161patn\u011b pochop\u00ed, vyjdu z toho za nejv\u011bt\u0161\u00edho idiota! Do prdele s t\u00edm!<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej! Nechovej se jako mal\u00fd kluk! V\u00ed\u0161, \u017ee chci jen dob\u0159e, proboha! Bo\u017ee!“ Jdu za n\u00edm, fakt m\u011b na\u0161tval. Mus\u00ed mi otev\u0159\u00edt, nenech\u00e1m to jen tak, aby se ur\u00e1\u017eel… Bu\u010f mu to te\u010f vysv\u011btl\u00edm, nebo ne. A to u\u017e bude opravdu zaj\u00edmav\u00e9.<\/div>\n
„Kdybys pro m\u011b cht\u011bl dob\u0159e, necht\u011bl bys m\u011b zav\u0159\u00edt do \u00fastavu!“ Oh! Tak tohle mi u\u017e ud\u011blalo docela solidn\u00ed nervy.<\/div>\n
„Kurva! Okam\u017eit\u011b otev\u0159i!“ V\u0161\u00ed silou kopnu do dve\u0159\u00ed, ud\u011bl\u00e1 to dost hlasitou r\u00e1nu. Ve vte\u0159in\u011b m\u011b to i zamrz\u00ed, asi reaguji p\u0159ehnan\u011b. Ale i tak! Tohle dok\u00e1\u017ee opravdu vyto\u010dit!<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 kopat do t\u011bch dve\u0159\u00ed a uklidni se!“ odsekne mi, jeho hlas z\u0159eteln\u011b kles\u00e1. V\u00edm, co to znamen\u00e1. Jedinou v\u011bc, kterou skute\u010dn\u011b nechci. Slzy…<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ zhluboka se nadechnu, vydechnu, napo\u010d\u00edt\u00e1m do deseti. Mus\u00edm se n\u011bjak uklidnit, a hlavn\u011b vyu\u017e\u00edt sv\u00e9 sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. „Pros\u00edm, j\u00e1 jsem to tak nemyslel, p\u0159\u00edsah\u00e1m. Otev\u0159i,“ zkus\u00edm to potichu. Byla to ode m\u011b obrovsk\u00e1 chyba, \u017ee jsem se nechal tak vyto\u010dit. Nem\u011bl jsem\u2026<\/div>\n
Za dve\u0159mi koupelny, do kter\u00e9 se sna\u017e\u00edm tak zoufale dostat, se oz\u00fdvaj\u00ed tichounce vzlyky. To je p\u0159esn\u011b to, co jsem necht\u011bl. Jsem fakt hrozn\u00fd, za tohle bych si zaslou\u017eil po\u0159\u00e1dnou facku. Hned na to tekouc\u00ed voda a zvuk \u010di\u0161t\u011bn\u00ed zub\u016f.<\/div>\n
Jakmile se dostav\u00ed znovu ticho, ozvu se j\u00e1. Teda za kr\u00e1tkou chvilku.<\/div>\n
„Billi, no tak. Odpus\u0165 mi to, j\u00e1, ztratil jsem trochu nervy a\u2026“ nedopov\u00edm, dve\u0159e se otev\u0159ou. Stoj\u00ed v nich Bill, s jemn\u011b \u010derven\u00fdm n\u00e1dechem v obli\u010deji a sklopen\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Odpust\u00ed\u0161? Miluju t\u011b, chci jen to nejlep\u0161\u00ed. P\u0159\u00edsah\u00e1m. Promi\u0148,“ popojdu k n\u011bmu a obejmu ho, moje objet\u00ed op\u011btuje, co\u017e m\u011b t\u011b\u0161\u00ed.<\/div>\n
Posledn\u00ed, co bych cht\u011bl je, aby se se mnou nebavil.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/div>\n
<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee odpust\u00edm,“ usm\u011bju se a pod\u00edv\u00e1m se zpod \u0159as na obli\u010dej m\u00e9ho Toma. Cel\u00e9 m\u011b to moc mrz\u00ed, byla to na\u0161e\u2026 Vlastn\u011b ano, kdy\u017e tak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, byla to opravdu na\u0161e prvn\u00ed h\u00e1dka.<\/div>\n
„Tak\u017ee si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem bl\u00e1zen?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Tak\u2026 Fajn. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 pravdu. „<\/div>\n
„Ne, nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„Jen to, \u017ee ty nejsi bl\u00e1zen a m\u00fdlil jsem se. Ty jen pot\u0159ebuje\u0161 \u010das. „<\/div>\n
„A tebe.“<\/div>\n
„A m\u011b.“<\/div>\n
„A pot\u0159ebuji, abys m\u011b miloval. Alespo\u0148 nap\u016fl tak, jako j\u00e1 tebe. „<\/div>\n
„A \u0161\u00e1lek kakaa,“ usm\u011bje se na m\u011b a vlep\u00ed mi n\u011b\u017en\u00fd polibek na rty. Nut\u00ed m\u011b to tak\u00e9 se pousm\u00e1t, nejen\u017ee si u\u017e\u00edv\u00e1m n\u00e1dhern\u00fd polibek, ale vzpom\u00ednka na vo\u0148av\u00e9 hork\u00e9 kakao m\u011b opravdu uklid\u0148uje.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom:<\/div>\n
<\/div>\n
„A \u0161\u00e1lek kakaa.“<\/div>\n
M\u00e1m tak nesm\u00edrnou chu\u0165 ho pol\u00edbit, \u017ee prost\u011b neodol\u00e1m. Nikdo by neodolal, ned\u00e1 se to. Jednodu\u0161e ud\u011bl\u00e1m, co chci a s\u00e1hnu po n\u011b\u017en\u00e9m polibku, kter\u00fd obr\u00e1t\u00ed dne\u0161n\u00ed r\u00e1no k lep\u0161\u00edmu. Mnohem lep\u0161\u00edmu\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Neprojde ani sekunda od toho, co se od n\u011bj odt\u00e1hnu, a je to zase tady. Zase mi chyb\u00ed ten pocit, kdy\u017e se ho rty dot\u00fdk\u00e1m, a nevydr\u017e\u00edm. U\u017e jsem nalepen\u00fd na n\u011bm a v\u00e1\u0161niv\u011b ho l\u00edb\u00e1m. Jemu se prost\u011b ned\u00e1 odolat.<\/div>\n
A miluji ten pocit, kdy\u017e si m\u011b naplno podman\u00ed a j\u00e1 jsem bezmocn\u00fd.<\/div>\n
Obmot\u00e1 mi ruce kolem krku a ani nev\u00edm jak, dojdeme k posteli, na kterou Billa necht\u011bn\u011b shod\u00edm. Ale u\u017e kdy\u017e jsme tu, tak pro\u010d to aspo\u0148 tro\u0161ku nevyu\u017e\u00edt? Opatrn\u011b se na n\u011bj polo\u017e\u00edm, st\u00e1le ho l\u00edb\u00e1m na krku.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/div>\n
<\/div>\n
Zaklon\u00ed hlavu, aby se l\u00e9pe dostal k m\u00e9mu krku. Miluju to, opravdu to miluji, a dok\u00e1\u017ee m\u011b to p\u0159iv\u00e9st k t\u011bm nejhor\u0161\u00edm my\u0161lenk\u00e1m, jak\u00e9 dok\u00e1\u017eu vytvo\u0159it ve sv\u00e9 mysli.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1 potichu. Jeho hlubok\u00fd hlas se mi odraz\u00ed od krku, hork\u00fd vzduch mi zanech\u00e1 hus\u00ed k\u016f\u017ei po cel\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ zopakuji mu a d\u00e1le se jednodu\u0161e nech\u00e1v\u00e1m rozmazlovat jeho \u00fasty, rukama, t\u011blem. J\u00edm…<\/div>\n
<\/div>\n
*** *** ***<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zept\u00e1 se m\u011b Tom, kdy\u017e ruku v ruce kr\u00e1\u010d\u00edme k domu, kde jsem \u017eil asi \u010dty\u0159i roky. Ty roky pln\u00e9\u2026 jednodu\u0161e m\u011b nenapl\u0148ovaly.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ usm\u011bju se, vynd\u00e1m kl\u00ed\u010de, kter\u00e9 st\u00e1le od t\u00e9 doby m\u00e1m, a odemknu, neobt\u011b\u017euj\u00edc se p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, zda tam bydl\u00ed u\u017e n\u011bkdo jin\u00fd nebo jak to tam te\u010f vlastn\u011b funguje.<\/div>\n
Vejdu dovnit\u0159. Nejd\u0159\u00edve s\u00e1m, Tom je venku. Okam\u017eit\u011b ke mn\u011b p\u0159ib\u011bhne je\u0161t\u011b star\u00e9 slu\u017eebnictvo. Popravd\u011b, udivuje m\u011b, \u017ee jsou st\u00e1le tady. Pod \u010d\u00edm dozorem? Kdo je v\u016fbec vypl\u00e1c\u00ed a v\u0161echno ostatn\u00ed?<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ usm\u011bju se trochu um\u011ble na slu\u017eebnictvo, ale to jen ze zdvo\u0159ilosti. Samoz\u0159ejm\u011b\u2026<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitz, vy tu nem\u00e1te co d\u011blat! Promi\u0148te, ale pan\u00ed Joopov\u00e1 nebude nad\u0161en\u00e1 z va\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy. „<\/div>\n
Kdo? Kdo je „pan\u00ed Joopov\u00e1?“ N\u011bco mi tu uniklo? U\u017e ni\u010demu nerozum\u00edm, ale v podstat\u011b mi to je jedno. J\u00e1 jen chci splnit posledn\u00ed Wolfovo p\u0159\u00e1n\u00ed, to je v\u0161echno. Kdy\u017e najdu to, co m\u00e1m a v\u016fbec zjist\u00edm, co to je, nikdy v \u017eivot\u011b se tu v\u00edce neuk\u00e1\u017eu.<\/div>\n
„Je mi jedno, kdo to je a pro\u010d tu je, a je mi \u00fapln\u011b jedno, \u017ee m\u011b tu nechce. Je to st\u00e1le je\u0161t\u011b m\u016fj d\u016fm, a m\u00e1m d\u016fvod sem p\u0159ij\u00edt. Tak m\u011b laskav\u011b nechte na pokoji,“ ost\u0159e vyb\u011bhnu na slu\u017eebnictvo a vtrhnu dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ale pane! To nem\u016f\u017eete, to p\u0159ece-„<\/div>\n
„Dejte mi pokoj, neopova\u017eujte se na m\u011b ani pod\u00edvat!“ ok\u0159iknu je, i kdy\u017e si melou, co cht\u011bj\u00ed. Je mi to jedno.<\/div>\n
„Tome?“ Je\u0161t\u011b se na n\u011bj obr\u00e1t\u00edm, ale tu\u0161\u00edm, \u017ee asi z\u016fstane venku.<\/div>\n
„Hmm, zlato\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e, ch\u00e1pu,“ pousm\u011bju se na n\u011bj, ale kdy\u017e se op\u011bt oto\u010d\u00edm ke slu\u017eebnictvu, nasad\u00edm masku toho star\u00e9ho Billa, kter\u00fd zde je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci vl\u00e1dl. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak se v sekund\u011b dok\u00e1\u017eu zm\u011bnit na nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho namy\u0161len\u00e9ho fracka, jak m\u011b dok\u00e1\u017ee zm\u011bnit tohle prost\u0159ed\u00ed.<\/div>\n
„Uhn\u011bte!“ agresivn\u011b m\u00e1vnu p\u0159ed sebou rukama a jdu nahoru. Schody beru t\u00e9m\u011b\u0159 po dvou, jak sp\u011bch\u00e1m. Zastav\u00edm a\u017e p\u0159ed dve\u0159mi na\u0161\u00ed b\u00fdval\u00e9 lo\u017enice. V hlav\u011b se mi zjevuje tolik vzpom\u00ednek\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
*Flashback*<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, j\u00e1 jsem Bill, jsem tu nov\u00fd,“ usm\u011bju se na svoje nov\u00e9 kolegy a pod\u00e1m ruku star\u0161\u00ed \u017een\u011b. Je na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee nen\u00ed moc p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e1, dokonce bych \u0159ekl, \u017ee je a\u017e mrzut\u00e1. Nevad\u00ed, po\u010d\u00edt\u00e1m s t\u00edm, \u017ee m\u011b tu r\u00e1di m\u00edt nebudou. P\u0159ece, oni tu d\u011blaj\u00ed u\u017e des\u00edtky let, a najednou p\u0159ijde n\u011bkdo nov\u00fd\u2026 S\u00e1m bych se asi choval divn\u011b.<\/div>\n
P\u0159iv\u00edt\u00e1m se i s ostatn\u00edm slu\u017eebnictvem a vezmu si hadr, kter\u00fd mi pod\u00e1v\u00e1 ta \u017eena, na jej\u00ed\u017e jm\u00e9no nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„Tu m\u00e1\u0161!“ agresivn\u011b mi ho pod\u00e1, v jej\u00edm hlase je jasn\u011b c\u00edtit nep\u0159\u00edjemn\u00fd podt\u00f3n.<\/div>\n
„Pan Joop se za chv\u00edli vr\u00e1t\u00ed! Mezit\u00edm bude ut\u0159en\u00fd prach v cel\u00e9 jeho lo\u017enici. Rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Probodne m\u011b o\u010dima. Nem\u00e1m odvahu \u010d\u00edmkoliv j\u00ed oponovat, budu si muset prost\u011b zvyknout. U\u017e jen kv\u016fli tak skv\u011bl\u00e9mu platu.<\/div>\n
„Dob\u0159e, hned to ud\u011bl\u00e1m.“ Usm\u00edv\u00e1m se, nenech\u00e1m se odradit jej\u00ed \u0161patnou n\u00e1ladou.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Vezmu hadr z jej\u00edch rukou a nam\u00ed\u0159\u00edm si to do Joopva pokoje. Jen co vejdu, zav\u0159u se tam a jen se n\u011bm\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edm po okoln\u00edch v\u011bcech. Wow, v\u0161echno je to takov\u00e9\u2026 P\u0159epychov\u00e9! Takov\u00e9\u2026 Drah\u00e9. Na toto za\u0159\u00edzen\u00ed musel utratit cel\u00fd majetek!<\/div>\n
Z ni\u010deho nic se rozlet\u00ed dve\u0159e, t\u00e9m\u011b\u0159 dostanu infarkt, jako moc se leknu.<\/div>\n
„Oh, Bo\u017ee, vylekali jste m\u011b. Dobr\u00fd den, pane,“ zahanben\u011b se zad\u00edv\u00e1m dol\u016f, nem\u00e1m odvahu pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed. Jsem tu prvn\u00ed den, a u\u017e se mi stane takov\u00e1 trapn\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
„Ou, ahoj, Bille. Jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e si tady. Promi\u0148, \u017ee jsem t\u011b polekal, klidn\u011b si d\u011blej svoji pr\u00e1ci, m\u011b si nev\u0161\u00edmej,“ p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b se na m\u011b usm\u011bje. No, vypad\u00e1 docela mile na to, co jsem sly\u0161el. Ale mo\u017en\u00e1 je to jen prvn\u00ed dojem, a u\u017e brzy uk\u00e1\u017ee svou pravou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„A-ano, pane, promi\u0148te,“ jemn\u011b p\u0159ik\u00fdvnu hlavou a pust\u00edm se do pr\u00e1ce. Dovedu si p\u0159edstavit, jak m\u011b sjedou, a\u017e se dozv\u011bd\u00ed, \u017ee Joop je u\u017e doma a j\u00e1 je\u0161t\u011b ani neza\u010dal! No m\u00e1m se na co t\u011b\u0161it. Pust\u00edm se tedy do pr\u00e1ce. D\u016fkladn\u011b p\u0159et\u00edr\u00e1m mokr\u00fdm hadrem ka\u017edou \u010d\u00e1st n\u00e1bytku v tomto pokoji. Wolfgang le\u017e\u00ed na posteli, c\u00edt\u00edm, \u017ee m\u011b pozoruje, i kdy\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed, \u017ee \u010dte knihu. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 c\u00edt\u00edm jeho bodav\u00fd pohled na z\u00e1dech, aby to nebyla pravda. M\u00e1m z n\u011bho hus\u00ed k\u016f\u017ei, je mi to nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Ale nem\u00e1m na v\u00fdb\u011br, mus\u00edm si ud\u011blat svou pr\u00e1ci.<\/div>\n
Neboj se, Bille, za chv\u00edli to m\u00e1\u0161 hotov\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Hmm?“ zleknu se, kdy\u017e jeho hlas proraz\u00ed to ticho v pokoji.<\/div>\n
„Kolik m\u00e1\u0161 vlastn\u011b let?“<\/div>\n
„Sedmn\u00e1ct, pane.“<\/div>\n
„Hmm, to je p\u011bkn\u00fd v\u011bk. Jak to, \u017ee je\u0161t\u011b nestuduje\u0161? „<\/div>\n
„No, v\u00edte, pot\u0159ebuji pen\u00edze. Mus\u00edm se postarat s\u00e1m o sebe, moji rodi\u010de ode\u0161li, tak\u017ee\u2026 Tak. „<\/div>\n
„Pen\u00edze?“ udiven\u011b se zept\u00e1. Co je na tom tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edho? Samoz\u0159ejm\u011b, ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk pot\u0159ebuje pen\u00edze. A j\u00e1 jsem v\u017edy bez hal\u00ed\u0159e, pot\u0159ebuji je. Pot\u0159ebuji \u017e\u00edt a bez toho to nejde. Dosud jsem jen p\u0159e\u017e\u00edval z m\u011bs\u00edce na m\u011bs\u00edc, sotva jsem vysta\u010dil na j\u00eddlo. I to mi n\u011bkdy chyb\u011blo, nato\u017e na n\u00e1jem. Tak\u017ee jsem skute\u010dn\u011b docela r\u00e1d, \u017ee jsem na\u0161el pr\u00e1ci, ve kter\u00e9 prakticky bydl\u00edm, a je\u0161t\u011b vyd\u011bl\u00e1v\u00e1m p\u011bknou sumu. Tedy na m\u00e9 dosavadn\u00ed pom\u011bry je to luxus.<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvnu.<\/div>\n
„A… mo\u017en\u00e1\u2026 Nebo takhle, necht\u011bl by sis p\u0159ivyd\u011blat p\u011bkn\u00fd bal\u00edk? Jsi atraktivn\u00ed mlad\u00fd mu\u017e, mysl\u00edm, \u017ee bychom se ur\u010dit\u011b dohodli,“ usm\u011bje se na m\u011b dost chl\u00edpn\u00fdm pohledem. \u00dapln\u011b m\u011b zmraz\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble. Jak to proboha mysl\u00ed? Douf\u00e1m, \u017ee ne\u2026<\/div>\n
„Jak\u00fdm zp\u016fsobem?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys mi mohl prok\u00e1zat malou slu\u017ebi\u010dku.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jeho pohled p\u0159esn\u011b ukazuje to, co ode m\u011b chce. Zaraz\u00edm se, n\u011bco takov\u00e9ho bych nikdy ne\u010dekal! Ale\u2026 Joop je skute\u010dn\u011b velmi bohat\u00fd, mo\u017en\u00e1 by mi za to zaplatil slu\u0161nou cenu. Ot\u00e1zka je: Um\u00edm se prodat? Kv\u016fli pen\u011bz\u016fm? Mo\u017en\u00e1 je ten prav\u00fd \u010das zm\u011bnit sv\u016fj \u017eivot. I kdy\u017e takov\u00fdm zp\u016fsobem.<\/div>\n
„Tak\u2026 Tak\u2026 Dob\u0159e.“<\/div>\n
*** konec flashbacku***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Na okam\u017eik zav\u0159u o\u010di. Ty obrazy Wolfganga a m\u011b mi prol\u00edt\u00e1vaj\u00ed hlavou neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed. P\u0159esn\u011b se mi vybavuje chv\u00edle, kdy\u017e jsem byl op\u0159en\u00fd pr\u00e1v\u011b o tyto dve\u0159e a\u2026 Ne, nem\u016f\u017eu to domyslet do konce. Nem\u016f\u017eu.<\/div>\n
Otev\u0159u dve\u0159e, za kter\u00fdmi se skr\u00fdv\u00e1 tolik vzpom\u00ednek, a vejdu dovnit\u0159. Na posteli le\u017e\u00ed jak\u00e1si star\u0161\u00ed, v\u0161ak dob\u0159e zachoval\u00e1 \u017eena. Na posteli. Fu, kdyby v\u011bd\u011bla, co v\u0161echno ta postel za\u017eila, ur\u010dit\u011b by tu jen tak klidn\u011b nele\u017eela.<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se nev\u0161\u00edmat si toho. Vezmu si, co je moje, a odch\u00e1z\u00edm. U\u017e tu s t\u00edm v\u00edc nechci m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
„Hej! Kdo jsi?! Co tu chce\u0161? A-a-jak si to tady dovoluje\u0161?“<\/div>\n
\u017dena okam\u017eit\u011b hystericky vysko\u010d\u00ed z postele, kde pravd\u011bpodobn\u011b jen tak odpo\u010d\u00edvala. A\u017e te\u010f m\u011b napadne, \u017ee je to nejsp\u00ed\u0161e Wolfgangova b\u00fdval\u00e1 \u017eena.<\/div>\n
„Jen si beru, co je moje,“ pokud to samoz\u0159ejm\u011b v\u016fbec najdu. Nezaujat\u011b odseknu, pronikav\u011b se j\u00ed pod\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed, snad a\u017e spaluj\u00edc\u00edm pohledem.<\/div>\n
C\u00edt\u00edm se tu tak jinak. Jako bych se vr\u00e1til zp\u011bt a byl st\u00e1le jeho d\u011bvka, chr\u00e1n\u00edc\u00ed si sv\u00e9 teritorium p\u0159ed ciz\u00edmi lakomci.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdo vlastn\u011b jsi? Okam\u017eit\u011b odsud vypadni! V tomto dom\u011b ti nic nepat\u0159\u00ed! Jak se opova\u017euje\u0161?!“ st\u00e1le na m\u011b hul\u00e1k\u00e1, ale j\u00e1 neposlouch\u00e1m. Popojdu ke spodn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ce a otev\u0159u ji. D\u00e1ma si tam zjevn\u011b nast\u011bhovala sv\u00e9 v\u011bci, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee ned\u00e1vno tam byly je\u0161t\u011b ty moje.<\/div>\n
„Po\u010dkej, ty jsi ten Wolf\u016fv parchant! \u017de jo?! Vi\u010f? Jsi to ty? „<\/div>\n
Trochu do m\u011b str\u010dila, ale j\u00e1 se ned\u00e1m odradit. Nem\u00e1m \u010das zab\u00fdvat se jej\u00edmi, pro m\u011b nepodstatn\u00fdmi, \u0159e\u010dmi.<\/div>\n
„Mluv se-„<\/div>\n
„Nerozum\u011bla jste?!“ zv\u00fd\u0161\u00edm hlas, chci, aby mi u\u017e kone\u010dn\u011b dala pokoj. Postav\u00edm se, ost\u0159e p\u0159ejdu k n\u00ed a uk\u00e1\u017eu na ni prstem. V\u00edm, \u017ee je to nep\u0159\u00edjemn\u00e9, a pr\u00e1v\u011b proto to d\u011bl\u00e1m. Jak \u0159\u00edk\u00e1m, \u00fapln\u011b se ve mn\u011b probudil star\u00fd dominantn\u00ed Bill.<\/div>\n
„Dejte mi pokoj! Je\u0161t\u011b st\u00e1le je to i m\u016fj d\u016fm a pr\u00e1v\u011b naopak! To VY tu nem\u00e1te co d\u011blat! Tak m\u011b laskav\u011b nechte na pokoji!“<\/div>\n
Te\u010f pro zm\u011bnu opravdu do n\u00ed trochu str\u010d\u00edm, ale jen velmi jemn\u011b do ramene, abych j\u00ed neubl\u00ed\u017eil. Hned prvn\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 by m\u011b mohlo napadnout, je mal\u00e1 z\u00e1suvka, do kter\u00e9 jsem nikdy v \u017eivot\u011b nem\u011bl p\u0159\u00edstup. Byla na kl\u00ed\u010dek a Wolfgang mi skoro po\u0159\u00e1d zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee se o ni nemus\u00edm starat, \u017ee jsou tam jen nepot\u0159ebn\u00e9 pap\u00edry. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee to nebude jen tak, jinak by ji nem\u011bl pod z\u00e1mkem, ne?<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kleknu si p\u0159ed sk\u0159\u00ed\u0148ku, vyt\u00e1hnu svazek kl\u00ed\u010d\u016f, t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny jsou od r\u016fzn\u00fdch pokoj\u016f v tomto dom\u011b. Te\u010f m\u011b ale napadne\u2026 V\u017edy\u0165 j\u00e1 jsem nikdy ten kl\u00ed\u010dek nem\u011bl, nikdy mi tam ani nedovolil j\u00edt\u2026 Ale v\u00edm, kde je! Tedy alespo\u0148\u2026 kde byl.<\/div>\n
Velmi rychle vstanu a dojdu k no\u010dn\u00edmu stolku na prav\u00e9 stran\u011b, kde kdysi sp\u00e1val on. Vyh\u00e1z\u00edm ho. Nem\u00e1m v pl\u00e1nu se t\u00edm zat\u011b\u017eovat, je tam p\u0159ece dost slu\u017eebnictva na to, aby si to uklidili. I tak se v\u017edy jen poflakovali a pomlouvali m\u011b.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyjekne na m\u011b Wolfova man\u017eelka, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si j\u00ed nev\u0161\u00edm\u00e1m. Nem\u00e1m na to \u010das. Kdy\u017e j\u00ed neodpov\u00edd\u00e1m, roz\u010d\u00edl\u00ed se je\u0161t\u011b v\u00edce.<\/div>\n
„Kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi?!“\u2026 a just ji budu ignorovat! U\u017e mi dost leze na nervy.<\/div>\n
Zpod n\u011bkolika pap\u00edr\u016f se zaleskne mal\u00fd mosazn\u00fd kl\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„To je ono,“ \u0159eknu si pro sebe, vyt\u00e1hnu ho zpod kopy pap\u00edr\u016f a jdu s n\u00edm zp\u011bt k z\u00e1suvce. Mus\u00ed to fungovat.<\/div>\n
P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee ka\u017ed\u00fdm kouskem kroku ke zji\u0161t\u011bn\u00ed, co skr\u00fdv\u00e1 ta tajemn\u00e1 z\u00e1suvka, jsem nejist\u011bj\u0161\u00ed. M\u00e1m tak trochu\u2026 obavy, ale je to i jak\u00fdsi druh vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
Cvaknut\u00ed z\u00e1mku mi ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee jsem v c\u00edli. Samoz\u0159ejm\u011b pokud to v\u016fbec n\u011bkdo nevyraboval, \u010demu bych se ani nedivil.<\/div>\n
„Co tam hled\u00e1\u0161?! Pokud v\u00edm, byla to Wolfov\u00e1 soukrom\u00e1 z\u00e1suvka, kam nikdo nesm\u011bl! „<\/div>\n
„V\u00edm.“<\/div>\n
Hned na vrchu je polo\u017eena velk\u00e1 ob\u00e1lka, na n\u00ed napsan\u00e9 moje jm\u00e9no. Opatrn\u011b ji vynd\u00e1m, jeho b\u00fdval\u00e1 \u017eena se na m\u011b jen se z\u00e1jmem d\u00edv\u00e1. Je stejn\u011b zv\u011bdav\u00e1 jako j\u00e1. Zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee akor\u00e1t do tohoto m\u00edsta jsem se trefil.<\/div>\n
Bez \u0161petky smyslu pro estetiku ob\u00e1lku roztrh\u00e1m, jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b p\u0159i rozbalov\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f. Uvnit\u0159 je n\u011bjak\u00fd dokument. Co to m\u00e1 znamenat?<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Bill: „A co kdy\u017e to nebude dobr\u00e9?“ za\u0161ept\u00e1m do tich\u00e9 m\u00edstnosti se zoufal\u00fdm podt\u00f3nem, klidn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed. Vlastn\u011b, te\u010f u\u017e klidn\u011b. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem se vzpamatov\u00e1val z tis\u00edckr\u00e1t pro\u017eit\u00e9ho snu. Nen\u00e1vid\u00edm ho z cel\u00e9ho srdce. „Bude. Jednou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[486],"tags":[],"class_list":["post-6604","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-one-night-that-changes-everything"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6604","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6604"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6604\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6604"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6604"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6604"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}