{"id":6606,"date":"2012-04-24T18:00:00","date_gmt":"2012-04-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6588"},"modified":"2012-04-24T18:00:00","modified_gmt":"2012-04-24T17:00:00","slug":"and-baby-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/24\/and-baby-18\/","title":{"rendered":"And Baby… 18."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
LilKatie v\u00e1s v\u0161echny, kdo \u010dtete tuhle hodn\u011b pomalu psanou pov\u00eddku, zdrav\u00ed, je to prozat\u00edm posledn\u00ed zve\u0159ejn\u011bn\u00fd d\u00edl. Dr\u017ete Lil palce, maturita se nezadr\u017eiteln\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed, a pokud ji ud\u011bl\u00e1 napoprv\u00e9, budete m\u00edt zase n\u011bjak\u00e9 p\u0159eklady… tak\u017ee dr\u017ete pevn\u011b! Ze zcela sobeck\u00fdch d\u016fvod\u016f! \ud83d\ude00 Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, mil\u00e1 LilKatie.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Pomocn\u00e9 ruce<\/p>\n

<\/strong> „Tayee,“ zazp\u00edvala Zoe \u0161\u0165astn\u011b a m\u00e1vala l\u017ei\u010dkou okolo sebe. Rozma\u010dkan\u00e9 hru\u0161ky l\u00edtaly vzduchem a p\u0159ist\u00e1ly Tomovi na krku a na triku.<\/div>\n

Pod\u00edval se na sv\u00e9 triko za \u0161est set dolar\u016f a hluboce vydechl. „Ano, Zoe?“ zeptal se pln trp\u011blivosti.<\/div>\n
„Buu, Tayee,“ \u0159ekla a uk\u00e1zala si na botu.<\/div>\n
Tom vydechl a zjistil, \u017ee se na svou dceru nedok\u00e1\u017ee zlobit. U\u010dila se nov\u00e1 slova ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm dnem a byla r\u00e1da, \u017ee se o n\u011b m\u016f\u017ee pod\u011blit s k\u00fdmkoliv, kdo j\u00ed jen bude poslouchat, co\u017e byl kdokoliv p\u0159\u00edtomn\u00fd.<\/div>\n
„Je to tvoje boti\u010dka?“ zeptal se hlasem, kter\u00fdm mluvil jen na svou dceru, a n\u011bkdy na Billa, kdy\u017e byli spolu v posteli a u\u017e skoro spali.<\/div>\n
„Moje buu, tayee,“ p\u0159itakala Zoe a str\u010dila si l\u017ei\u010dku s hru\u0161kami do pusy, aby se mohla naj\u00edst. Bylo to dobrodru\u017estv\u00ed, d\u00e1t batoleti cokoliv k j\u00eddlu. Bill prohl\u00e1sil, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed nov\u00fd \u0161atn\u00edk jen kv\u016fli krmen\u00ed Zoe, a Melinda, jej\u00ed\u017e oble\u010den\u00ed tak\u00e9 trp\u011blo, s n\u00edm jen souhlasila.<\/p>\n

„Vid\u00edm, \u017ee jste zni\u010dili dal\u0161\u00ed tri\u010dko.“<\/div>\n

Tom se ani neot\u00e1\u010del a jen pokr\u010dil rameny. „Je to moje nete\u0159, stoj\u00ed mi za to,“ \u0159ekl a Melinda obe\u0161la st\u016fl. Zlehka stiskla Zoe kotn\u00edk, ta vyp\u00edskla a pokropila Melind\u011b obli\u010dej ovocem.<\/div>\n
„To jsem si asi zaslou\u017eila,“ \u0159ekla smutn\u011b, vzala ut\u011brku a ot\u0159ela si tv\u00e1\u0159. „U\u017e bude hotov\u00e1? U\u017e bude\u0161 hotov\u00e1, Kol\u00e1\u010dku Zoe?“ zazp\u00edvala a zatleskala. Zoe se za\u010dala vrt\u011bt a ve sv\u00e9m nad\u0161en\u00ed dostat se ze \u017eidle zahodila svoji l\u017e\u00edci.<\/div>\n
„Bo\u017ee, p\u0159ipom\u00edn\u00e1\u0161 mi tv\u00e9ho otce,“ zamumlal Tom a odklopil z n\u00ed stole\u010dek a postavil ji na zem. Jakmile se jej\u00ed boty dotkly mramoru, s k\u0159ikem utekla.<\/div>\n
„Neut\u0159els j\u00ed ruce, co?“ zeptala se Melinda s \u00fasm\u011bvem a dopila sklenici s pomeran\u010dov\u00fdm d\u017eusem. Tom se na ni nech\u00e1pav\u011b pod\u00edval, a pak mu to do\u0161lo.<\/div>\n
„Kurva,“ zanad\u00e1val a vyb\u011bhl za Zoe s ut\u011brkou.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Po dvaceti minut\u00e1ch ut\u00edr\u00e1n\u00ed gau\u010de a p\u0159evl\u00edk\u00e1n\u00ed, se Tom vr\u00e1til zp\u00e1tky s p\u0159evle\u010denou a veselou Zoe. „Tak, jak\u00fd je pl\u00e1n na dne\u0161ek?“<\/div>\n
Melinda vzala Zoe a vesele ji pohoupala. „P\u016fjdeme do parku, co je dole v ulici; moje kamar\u00e1dka Elle m\u00e1 nete\u0159 stejn\u011b starou jako je Zoe, a Bill a j\u00e1 jsme mysleli, \u017ee by bylo dobr\u00e9, aby se v\u00eddala s d\u011btmi jej\u00edho v\u011bku, krom\u011b Joela. I kdy\u017e je Joel naprosto rozko\u0161n\u00fd. Mo\u017en\u00e1 se zastav\u00edme u Molly, abychom se zeptaly, jestli nebude cht\u00edt j\u00edt s n\u00e1mi.“<\/div>\n
„To je hezk\u00e9.“ Tom se zarazil, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Bill cel\u00fd den nen\u00ed doma, d\u011bl\u00e1 b\u016fhv\u00edco, a Melinda si napl\u00e1novala b\u00fdt skoro cel\u00fd den se Zoe…<\/div>\n
Tak\u017ee m\u00e1 cel\u00fd den jen pro sebe.<\/div>\n
„No a co bude\u0161 d\u011blat ty se svoj\u00ed svobodou?“ zeptala se Melinda a d\u00e1l balila jednou rukou j\u00eddlo do krabi\u010dky.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. „Budu pracovat na n\u011bjak\u00fdch nov\u00fdch p\u00edsni\u010dk\u00e1ch, a mo\u017en\u00e1 p\u016fjdu nakupovat. Taky jsem se cht\u011bl pod\u00edvat na n\u011bjak\u00e9 filmy, co jsem cht\u011bl vid\u011bt a je\u0161t\u011b jsem to nestihl\u2026 Taky bych mohl posilovat. Sakra, pot\u0159ebuju si v okol\u00ed naj\u00edt n\u011bjakou posilovnu,“ do\u0161la mu slova. Najednou se mu jeho voln\u00fd den nezd\u00e1l tak voln\u00fd.<\/p>\n

Melinda zav\u0159ela ledni\u010dku a l\u00edbla Zoe na nos. „No, my jdeme; vr\u00e1t\u00edm se v\u010das, abych ud\u011blala ob\u011bd, a telefon budu m\u00edt zapnut\u00fd. \u0158ekni ahoj strejdovi, Zoe,“ \u0159ekla batoleti.<\/div>\n

„Tayee,“ zap\u00edskala Zoe a nat\u00e1hla se po Tomovi, aby ji objal. Ten si ji vzal a po\u0159\u00e1dn\u011b ji objal, dostal mokrou pusu na tv\u00e1\u0159, ne\u017e ji postavil na zem a pomohl j\u00ed odej\u00edt k Melindin\u011b autu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 jej\u00ed ko\u010d\u00e1rek?“ zeptal se.<\/div>\n
„M\u00e1m; dala jsem ho do kufru u\u017e p\u0159edt\u00edm, aby ho nevid\u011bla. Jestli se Zoe unav\u00ed, tak ji tam d\u00e1m a projdeme se po parku. Vypad\u00e1, \u017ee r\u00e1da chod\u00ed, tak toho chci vyu\u017e\u00edt. Mimoto, m\u011bla by se unavit, aby p\u0159es odpoledne spala.“ Melinda p\u0159ipoutala Zoe do autoseda\u010dky a ujistila se, \u017ee je p\u00e1s po\u0159\u00e1dn\u011b uta\u017een\u00fd. „Dob\u0159e, tak jedeme,“ \u0159ekla. „Ud\u011blej p\u00e1 p\u00e1!“<\/div>\n
Zoe zam\u00e1vala a Tom j\u00ed zam\u00e1val zp\u00e1tky, pokra\u010doval v m\u00e1v\u00e1n\u00ed, dokud auto neodjelo z p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty a neodjelo dol\u016f ulic\u00ed.<\/p>\n

Tom se oto\u010dil, najednou pln\u00fd energie. Cel\u00fd dne byl jeho a mohl si d\u011blat, co chce; o nic se nemusel starat, a t\u011b\u0161il se, a\u017e si zaposiluje. Jeho b\u0159icho za\u010d\u00ednalo ztr\u00e1cet pevnost, a to on nemohl sn\u00e9st, ani tro\u0161ku.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill se zad\u00edval na d\u016fm p\u0159ed sebou a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy se stal tak monument\u00e1ln\u00edm. Byly roky, kdy on a Tom vb\u011bhli dovnit\u0159, ani\u017e by \u0165ukali, a p\u0159epadli ledni\u010dku, naprosto v\u00edt\u00e1ni. Povzdychl si a vypnul motor auta. Celou cestu sem se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na to, jak \u0159\u00edct to, co je pot\u0159eba \u0159\u00edct, ale nic ho nenapadalo. Vid\u011bl, jak se u dve\u0159\u00ed pohnuly z\u00e1clony, a povzdychl si.<\/div>\n

Byl spat\u0159en.<\/div>\n
Znovu zhluboka vydechl, otev\u0159el dve\u0159e od auta a vydal se k domu. Dve\u0159e se otev\u0159ely hned, jak zvedl ruku a na tv\u00e1\u0159 si nasadil sv\u016fj nejlep\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Maro,“ \u0159ekl p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. „Ahoj.“<\/div>\n
„Bille? Co tady d\u011bl\u00e1\u0161? Chci \u0159\u00edct, ne\u010dekali jsme t\u011b a Andreas je te\u010f ve \u0161kole.“ Vypadala trochu nejist\u011b, kde\u017eto p\u0159ed p\u00e1r lety by ho p\u0159iv\u00edtala u sebe doma bez zaje\u010d\u00edch \u00famysl\u016f.<\/div>\n
„Jen jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jestli m\u016f\u017eu d\u00e1l a promluvit si s tebou, to je v\u0161e,“ \u0159ekl lehce a st\u00e1le se usm\u00edval.<\/p>\n

Mara se zamra\u010dila a p\u0159ik\u00fdvla. „Mohl jsi zavolat,“ \u0159ekla a ustoupila stranou.<\/div>\n

Bill si sundal br\u00fdle a p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, ale to bych pak ur\u010dit\u011b nep\u0159ijel kv\u016fli nervozit\u011b, a to, o \u010dem mus\u00edme mluvit, je d\u016fle\u017eit\u00e9.“ Mara za n\u00edm zav\u0159ela dve\u0159e, a kdy\u017e se na ni Bill pod\u00edval, opravdu pod\u00edval<\/em>, zd\u00e1la se star\u0161\u00ed, ne\u017e jak si ji pamatoval. Odvr\u00e1til pohled, ne\u017e si mohla v\u0161imnout, jak z\u00edr\u00e1, a najednou st\u00e1l tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 skoro zabalen\u00e9mu ob\u00fdv\u00e1ku. „Co se tady d\u011bje?“<\/div>\n
Mara, jako by se probudila ze zasn\u011bn\u00ed, se trpce usm\u00e1la. „Uklidila bych, kdybych v\u011bd\u011bla, \u017ee p\u0159ijede\u0161. St\u011bhujeme se.“<\/div>\n
„St\u011bhujete? Kam?“<\/div>\n
Mara si za\u010dala hr\u00e1t s l\u00edme\u010dkem u trika, pak si uv\u011bdomila, co d\u011bl\u00e1 a dala ruce dol\u016f. „St\u011bhujeme se do apartm\u00e1 p\u0159es m\u011bsto.“<\/div>\n
„Ale pro\u010d?“<\/div>\n
„V\u011bci se m\u011bn\u00ed. Andreas se po \u0161kole odst\u011bhuje a j\u00e1 nechci ukl\u00edzet cel\u00fd d\u016fm sama,“ \u0159ekla Mara a slab\u011b se zasm\u00e1la. P\u0159e\u0161la p\u0159es pokoj a sundala krabici z gau\u010de, uk\u00e1zala mu, aby se posadil. Bill poslechl a d\u00edval se, jak se zabo\u0159ila do k\u0159esla p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
M\u011bla kruhy pod o\u010dima a vypadala, \u017ee p\u0159ed t\u00edm ne\u017e p\u0159ijel, bre\u010dela; jej\u00ed o\u010di byly cel\u00e9 za\u010dervenal\u00e9. „M\u016f\u017eu ti n\u011bco p\u0159in\u00e9st?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a semknul ruce v kl\u00edn\u011b. „Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, jestli n\u011bco nepot\u0159ebujete. Od Toma a m\u011b,“ dodal.<\/div>\n
Mara se na n\u011bj pod\u00edvala. „Nemysl\u00edm si, \u017ee ch\u00e1pu, o \u010dem mluv\u00ed\u0161.“<\/p>\n

Bill si nerv\u00f3zn\u011b promnul krk. „Tak n\u011bjak jsem sly\u0161el, jak se s Andreasem dohaduje\u0161, kdy\u017e jste p\u0159ijeli na n\u00e1v\u0161t\u011bvu, kdy\u017e m\u011bla Zoe narozeniny.“<\/div>\n

Zamrkala. „To bylo p\u0159ed m\u011bs\u00edci,“ \u0159ekla, t\u00f3n hlasu skoro \u017ealuj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„A j\u00e1 \u010dekal, a\u017e za mnou Andreas p\u0159ijde, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee je tvrdohlav\u00fd \u010dlov\u011bk. Kdybych se zeptal, tak by odm\u00edtl a oba v\u00edme, \u017ee to by ni\u010demu nepomohlo. Mluvil jsem s na\u0161\u00edm finan\u010dn\u00edm poradcem a jsme-„<\/div>\n
„Nemohl jsi tohle ud\u011blat p\u0159ed m\u011bs\u00edci<\/em>?“ zav\u0159\u00edskala Mara, slzy j\u00ed zas tekly z o\u010d\u00ed. „Banka u\u017e prodala m\u016fj d\u016fm p\u0159es m\u016fj nesouhlas, a ty p\u0159ijde\u0161 s pomoc\u00ed te\u010f? Kdy\u017e u\u017e je pozd\u011b?“ bre\u010dela.<\/div>\n
Bill otev\u0159el pusu, ale Mara zavrt\u011bla hlavou a zvedla ruku. „Pros\u00edm, neomlouvej se. Cen\u00edm si tv\u00e9 nab\u00eddky, ale-„<\/div>\n
„Maro, bude\u0161 u\u017e zticha a bude\u0161 m\u011b poslouchat?“ rozk\u0159ikl se Bill a zvedl se z gau\u010de, aby p\u0159evy\u0161oval matku sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele. „Koupil jsem v\u00e1\u0161 d\u016fm od banky. Tak\u017ee bance bylo zaplaceno a vy st\u00e1le m\u00e1te v\u00e1\u0161 d\u016fm.“ Nat\u00e1hl se pro svou ta\u0161ku a vyndal z n\u00ed n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry. „Na\u0161i pr\u00e1vn\u00edci u\u017e dali dohromady v\u0161echno pap\u00edrov\u00e1n\u00ed a je pot\u0159eba, abys to znovu podepsala. Jen se podepi\u0161, a a\u0165 se podep\u00ed\u0161e i Frederick a koncem t\u00fddne budete v\u00e1\u0161 d\u016fm zase vlastnit.“<\/p>\n

Mara se pod\u00edvala na pap\u00edry v Billov\u011b ruce, spodn\u00ed ret se j\u00ed t\u0159\u00e1sl a ona se po nich nat\u00e1hla. „To nen\u00ed vtip?“ zeptala se ti\u0161e.<\/div>\n

Bill se zamra\u010dil a zavrt\u011bl hlavou. „Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem za \u010dlov\u011bka?“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
Mara zavrt\u011bla hlavou a ti\u0161e se zasm\u00e1la. „Omlouv\u00e1m se, Bille,“ \u0159ekla up\u0159\u00edmn\u011b. „Jsem u\u017e na konci sv\u00fdch sil a nev\u00edm, co bych m\u011bla d\u011blat. U\u017e kdy\u017e jsme d\u016fm kupovali, tak jsme si museli p\u016fj\u010dit, proto\u017ee byl Frederick nemocn\u00fd, to bylo, je\u0161t\u011b ne\u017e se Andreas narodil.<\/div>\n
„A jeliko\u017e je te\u010f znovu nemocn\u00fd a zten\u010dilo to na\u0161e m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed p\u0159\u00edjmy a se v\u0161\u00edm t\u00edm, co plat\u00edme za jeho l\u00e9ky\u2026 Ale tentokr\u00e1t nebylo zp\u016fsobu, jak n\u00e1\u0161 d\u016fm zachr\u00e1nit. U\u017e tak jsme nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze.“<\/div>\n
„Pod\u00edvej,“ \u0159ekl Bill, jeho v\u00fdraz v obli\u010deji m\u011bkl, „jsme rodina. Kdy\u017e n\u011bco budete pot\u0159ebovat, ne\u010dekejte pros\u00edm, a\u017e bude moc pozd\u011b.“<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b nem\u00e1\u0161 moc r\u00e1d,“ \u0159ekla Mara nerv\u00f3zn\u011b.<\/div>\n

„O to nejde. Jsme rodina,“ ujistil ji znovu. „Jestli opravdu m\u016f\u017eu n\u011bco ud\u011blat, pak to \u0159ekni, ano?“<\/div>\n
Mara p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Jak jsou na tom Frederickova z\u00e1da?“<\/div>\n
Mara se smutn\u011b usm\u00e1la. „Fyzioterapeut \u0159\u00edkal, \u017ee mo\u017en\u00e1 bude trvat rok nebo dva, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky do p\u016fvodn\u00edho stavu a bude to pot\u0159ebovat hodn\u011b pr\u00e1ce. Te\u010f m\u00e1 spoustu bolest\u00ed.“ Rozhl\u00e9dla se kolem. „Pom\u00e1hal mi s t\u011bmi krabicemi, ne\u017e ho bolest polo\u017eila.“<\/div>\n
Bill se zvedl a rozhl\u00e9dl se. „M\u016f\u017eu sem poslat n\u011bkoho na v\u00fdpomoc, aby vr\u00e1tili v\u0161echno tam, kde to bylo,“ nab\u00eddl.<\/div>\n
Mara se za\u010dervenala a zavrt\u011bla hlavou. „Chci ten n\u00e1bytek vr\u00e1tit sama, d\u00e1 mi to alespo\u0148 \u0161anci rozhodnout se, kde co chci m\u00edt. A nav\u00edc, Andreas se vr\u00e1t\u00ed za dva t\u00fddny ze \u0161koly. M\u016f\u017ee mi tu pomoct.“<\/div>\n
Bill si vzpomn\u011bl na to, jak moc Andreas nen\u00e1vid\u011bl st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1bytku pro svou matku, a usm\u00e1l se. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee r\u00e1d pom\u016f\u017ee.“ Pod\u00edval se na telefon a p\u0159ik\u00fdvl. „Je\u0161t\u011b n\u011bco pot\u0159ebujete?“<\/div>\n
„No, kdy si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom mohli p\u0159ijet na n\u00e1v\u0161t\u011bvu za Zoe?“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Brzy budeme m\u00edt doma dal\u0161\u00ed slezinu. Zavol\u00e1me je\u0161t\u011b a dohodneme se na detailech, ano? Ale u\u017e mus\u00edm j\u00edt; mus\u00edm b\u00fdt je\u0161t\u011b n\u011bkde jinde,“ \u0159ekl a posunul se ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Mara p\u0159ik\u00fdvla a doprovodila ho ke dve\u0159\u00edm. „D\u011bkuji ti, za tohle,“ \u0159ekla a zvedl pap\u00edry, co m\u011bla v ruce.<\/div>\n
„Jo, to my r\u00e1di. Pamatuj, jsme te\u010f rodina,“ \u0159ekl Bill, bez norm\u00e1ln\u00edho pocitu nevolnosti z t\u00e9to velk\u00e9 l\u017ei. Kdy\u017e nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, ani to tak moc nebyla<\/em> le\u017e. Ne \u00fapln\u011b. Nandal si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a ode\u0161el, nahlas vydechl, kdy\u017e st\u00e1l na slun\u00ed\u010dku. D\u00edkybohu, \u017ee to m\u011bl za sebou.<\/div>\n
Bill m\u011bl pocit, \u017ee odsud nedok\u00e1zal odjet tak rychle, jak cht\u011bl.<\/p>\n

***<\/p>\n

Melinda ve\u0161la do ob\u00fdvac\u00edho pokoje a usm\u00e1la se. Tom byl rozvalen\u00fd na gau\u010di, ti\u0161e chr\u00e1pal s ovlada\u010dem v ruce. Vypadal, \u017ee tady je od t\u00e9 doby, co ode\u0161li. „Poj\u010f,“ \u0159ekla \u017een\u011b, co tu byla s n\u00ed. „P\u016fjdeme rovnou do kuchyn\u011b.“<\/div>\n

„Co?“ posadil se Tom a promnul si obli\u010dej, vypadal chv\u00edli a\u017e trochu podivn\u011b jako Zoe. „Melindo, jste u\u017e zp\u00e1tky?“<\/div>\n
„U\u017e?“ zasm\u00e1la se a jemn\u011b zahopsala se Zoe. „Byla jsem pry\u010d skoro t\u0159i hodiny. Vr\u00e1tily jsme se, proto\u017ee Zoe za\u010dala b\u00fdt trochu \u010derven\u00e1 v obli\u010deji; mysl\u00edm, \u017ee u\u017e m\u00e1 slun\u00ed\u010dka dost. Nen\u00ed to tak, Zoe?“<\/div>\n
Zoe se op\u0159ela Melind\u011b o hrudn\u00edk a unaven\u011b se nat\u00e1hla po Tomovi.<\/div>\n
„Oh, tady je moje hol\u010di\u010dka.“ Prot\u00e1hl se Tom, zvedl se z gau\u010de, a pak si uv\u011bdomil, \u017ee je v pokoji je\u0161t\u011b n\u011bkdo. „Oh, ahoj,“ \u0159ekl nejist\u011b. „J\u00e1 jsem Tom Kaulitz.“<\/p>\n

Elle si povzdychla a proto\u010dila o\u010di. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem k nepozn\u00e1n\u00ed, kdy\u017e nejsem v pracovn\u00edm, ale r\u00e1da si budu myslet, \u017ee ses mi alespo\u0148 pod\u00edval do obli\u010deje,“ zareptala hrav\u011b a narovnala si d\u00edt\u011b na ruce, ne\u017e mu podala ruku. „Jmenuji se Elle.“<\/div>\n

„No jasn\u011b!“ Tom si najednou vzpomn\u011bl na brunetu, kter\u00e1 se v\u017edycky tak mile usm\u00edvala zpoza pultu pro catering, kdy\u017e byli na turn\u00e9. „Jak se vy dv\u011b zn\u00e1te?“<\/div>\n
„Potkala jsem Elle, kdy\u017e jste byli na turn\u00e9; jej\u00ed nete\u0159 Amanda je stejn\u011b star\u00e1 jako Zoe, a tak jsem se j\u00ed zeptala, jestli by si s n\u00e1mi necht\u011bli j\u00edt pohr\u00e1t.“ Usm\u00e1la se Melinda a vzala batole za nohu v pono\u017ece. Zoe j\u00ed trochu kopla a d\u00e1l si \u017eu\u017elala ruku. „Nevad\u00ed, kdy\u017e si s n\u00e1mi d\u00e1 ob\u011bd?“<\/div>\n
„Budete na to dv\u011b, Zoe p\u016fjde se mnou.“ Vzal si Zoe a usm\u00e1l se, kdy\u017e nas\u00e1l v\u016fni d\u00edt\u011bte. „M\u011bl bych ji vykoupat?“<\/div>\n
„Usp\u00ed\u0161 ji, jestli ji d\u00e1\u0161 do vany. Je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt hodinku vzh\u016fru. Nejd\u0159\u00edv ji nakrm\u00edme, kdy\u017e bude cht\u00edt, a pak ji vykoupeme a d\u00e1me sp\u00e1t.“ Melinda se pod\u00edvala na Zoe. „Jak to zn\u00ed, Kol\u00e1\u010dku Zoe?“<\/div>\n
Zoe se p\u0159itulila k Tomovu tri\u010dku a vydechla.<\/div>\n
„No,“ Melinda se zamra\u010dila a povzdychla si. „Nechci j\u00ed nutit j\u00eddlo. M\u011bla kousky jablka v parku, mo\u017en\u00e1 j\u00ed to sta\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Sn\u011bdla ty, kter\u00e9 se nepokusila schovat v tr\u00e1v\u011b,“ \u0159ekla Elle ti\u0161e. Pod\u00edvala se na svou nete\u0159 a povzdychla si. „Stejn\u011b bych ji m\u011bla vr\u00e1tit; ve\u010der m\u00e1m sch\u016fzku.“<\/div>\n
„Oh, z\u00edtra mi pov\u00ed\u0161, jak\u00e9 to bylo, ano?“ stiskla j\u00ed Melinda rameno a vyprovodila ji ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„To ano. M\u011bj se, Tome, uvid\u00edme se, Melindo.“<\/div>\n
„M\u011bj se, Elle,“ m\u00e1vl Tom lehce.<\/p>\n

Melinda zav\u0159ela dve\u0159e a on se zamra\u010dil.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, Bill a j\u00e1 obvykle chceme upozorn\u011bn\u00ed, kdy\u017e m\u00e1 k n\u00e1m p\u0159ij\u00edt n\u011bkdo ciz\u00ed,“ \u0159ekl jemn\u011b. „Nezlob\u00edm se, ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b mi to \u0159ekni p\u0159edem.“<\/div>\n
Melinda vypadala p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se; nemyslela jsem si, \u017ee s n\u00ed bude probl\u00e9m, kdy\u017e pro v\u00e1s pracuje. Opravdu se omlouv\u00e1m, tohle nen\u00ed m\u016fj d\u016fm.“<\/div>\n
„Chceme, aby ses tu c\u00edtila pohodln\u011b. V\u00edm, \u017ee starat se o Zoe a n\u00e1s je spousta pr\u00e1ce,“ dodal Tom. „Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bjakou dosp\u011bl\u00e1ckou spole\u010dnost. Jestli ji tady chce\u0161 m\u00edt, mn\u011b to nevad\u00ed. Jen \u017e\u00e1dn\u00ed nov\u00ed<\/em> lid\u00e9 bez varov\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„To zn\u00ed f\u00e9r. Znovu se moc omlouv\u00e1m“ \u0159ekla Melinda nerv\u00f3zn\u011b. „Chce\u0161 ud\u011blat ob\u011bd nebo vykoupat Zoe?“<\/div>\n
Tom si p\u0159itulil Zoe a vydal se nahoru po schodech. „Postar\u00e1m se o ni,“ \u0159ekl jasn\u011b.<\/div>\n
Zoe se dr\u017eela jeho trika a vydechla; rychle usnula.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix LilKatie v\u00e1s v\u0161echny, kdo \u010dtete tuhle hodn\u011b pomalu psanou pov\u00eddku, zdrav\u00ed, je to prozat\u00edm posledn\u00ed zve\u0159ejn\u011bn\u00fd d\u00edl. Dr\u017ete Lil palce, maturita se nezadr\u017eiteln\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed, a pokud ji ud\u011bl\u00e1 napoprv\u00e9, budete m\u00edt zase n\u011bjak\u00e9 p\u0159eklady… tak\u017ee dr\u017ete pevn\u011b! Ze zcela sobeck\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[323],"tags":[],"class_list":["post-6606","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-baby"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6606","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6606"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6606\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6606"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6606"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6606"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}