{"id":661,"date":"2018-03-29T15:00:00","date_gmt":"2018-03-29T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=655"},"modified":"2018-03-29T15:00:00","modified_gmt":"2018-03-29T14:00:00","slug":"the-broken-ones-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/03\/29\/the-broken-ones-4\/","title":{"rendered":"The broken ones 4."},"content":{"rendered":"
autor: silverlightning<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Inspirativn\u00ed p\u00edsni\u010dkou pro tento d\u00edl byla The Broken Ones od Jacquie Lee.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Cross your heart and say you’ve never given up
That you carried on when every door was shut
That you live, you live with no regret!
We wear a smile to hide that we’ve been hurt before
Keep our disasters in a suitcase by the door,
‚Cause you know, you know we’re only human<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

P\u0159\u00edsahej a \u0159ekni, \u017ee ses nikdy nevzdal,<\/em><\/div>\n

\u017ee jsi pokra\u010doval, p\u0159esto\u017ee v\u0161echny dve\u0159e byly zav\u0159en\u00e9,<\/em><\/div>\n
\u017ee \u017eije\u0161, \u017eije\u0161 a ni\u010deho nelituje\u0161!<\/em><\/div>\n
Usm\u00edv\u00e1me se, abychom skryli, \u017ee jsme ji\u017e d\u0159\u00edve byli ran\u011bni,<\/em><\/div>\n
katastrofy schov\u00e1v\u00e1me v zavazadle stoj\u00edc\u00edm u dve\u0159\u00ed,<\/em><\/div>\n
ale v\u00ed\u0161, v\u00ed\u0161, jsme pouze lid\u00e9.<\/em><\/p>\n

Tom se zprudka probudil kv\u016fli hlasit\u00e9mu zvuku, kter\u00fd se oz\u00fdval odn\u011bkud na jeho lev\u00e9 stran\u011b. Vyd\u011b\u0161en\u011b se vyhoupl do sedu a zmaten\u011b se kolem sebe rozhl\u00ed\u017eel. Po n\u011bkolika sekund\u00e1ch si uv\u011bdomil, \u017ee zvuk pramen\u00ed z jeho telefonu, kter\u00fd m\u011bl polo\u017een\u00fd na no\u010dn\u00edm stolku a jen mu ohla\u0161uje, \u017ee je \u010das vst\u00e1vat do pr\u00e1ce. U\u017e dlouho se nestalo, \u017ee by spal celou noc a vzbudil se a\u017e s bud\u00edkem. Z\u00edvnul, prot\u00e1hl se a promnul si o\u010di. Byly to roky, co se dob\u0159e vyspal bez obt\u011b\u017euj\u00edc\u00edch sn\u016f. Na tv\u00e1\u0159i se mu objevil \u00fasm\u011bv, kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel o posledn\u00ed v\u011bci, kterou vid\u011bl, ne\u017e upadl do sp\u00e1nku. Bratrovy zpr\u00e1vy.<\/div>\n

\n

Tom d\u011bkoval vesm\u00edru za to, \u017ee minulou noc zavolal Georgovi. Byl tak tvrdohlav\u00fd, \u017ee poka\u017ed\u00e9 \u0159e\u0161il sv\u00e9 probl\u00e9my s\u00e1m. Byl p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd na to, aby \u017e\u00e1dal o pomoc \u010di radu i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee probl\u00e9my u\u017e byly velk\u00e9 a zdrcuj\u00edc\u00ed. V\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota byl Tom velk\u00fdm bratrem, co\u017e ovliv\u0148ovalo celou jeho osobnost a zp\u016fsob, jak\u00fdm se vypo\u0159\u00e1d\u00e1val s probl\u00e9my. On byl pe\u010dovatelem, ochr\u00e1ncem, a pokud to bylo nutn\u00e9, tak i ryt\u00ed\u0159em v leskl\u00e9m brn\u011bn\u00ed, kter\u00fd ochra\u0148oval sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku. P\u0159esto\u017ee mezi dvoj\u010daty byl pouze rozd\u00edl p\u00e1r minut, Tom moc r\u00e1d p\u0159ijal roli velk\u00e9ho bratra, proto\u017ee to byla p\u0159esn\u011b ta role, kterou cht\u011bl spl\u0148ovat, a tak\u00e9 ji spoustu let spl\u0148oval. Kdy\u017e se jeho \u017eivot rozpadl, zni\u010dehonic nebyl velk\u00fdm bratrem a nem\u011bl nic, co by ho dr\u017eelo a \u0159\u00eddilo. Nikdy nikoho ne\u017e\u00e1dal o pomoc, jeliko\u017e b\u011bhem dvaceti let s bratrem po boku, kter\u00fd v\u017edy vyc\u00edtil, kdy\u017e bylo n\u011bco \u0161patn\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se mu o tom v\u016fbec zm\u00ednil, to nepot\u0159eboval. Pravdou bylo, \u017ee byl na Billovi stejn\u011b tak z\u00e1visl\u00fd, jako byl on na n\u011bm.<\/p><\/div>\n

\n

Billova z\u00e1vislost na jeho velk\u00e9m bratrovi byla pro sv\u011bt viditeln\u011bj\u0161\u00ed. Nap\u0159\u00edklad, kdy\u017e se prod\u00edrali velk\u00fdmi davy, Tom ho ochranitelsky dr\u017eel kolem ramen. Byl to jeho zp\u016fsob, kter\u00fdm ho chr\u00e1nil vlastn\u00edm t\u011blem p\u0159ed paparazzi a doteku chtiv\u00fdmi fanou\u0161ky. Nebo kdy\u017e Billovi do\u0161el pro svetr, kdykoliv se do n\u011bj dala zima. Tom byl ale na sv\u00e9m mal\u00e9m bratrovi z\u00e1visl\u00fd naprosto stejn\u011b, jak on na n\u011bm. Bill byl jedin\u00fd, kter\u00fd skrz v\u0161echny jeho z\u00e1bavn\u00e9 vt\u00edpky a nevhodn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed vid\u011bl bolest a nejistotu, kter\u00e9 se pod t\u00edm v\u0161\u00edm skr\u00fdvaly. Bez Billa ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b Tom ztratil ve\u0161kerou emocion\u00e1ln\u00ed vyrovnanost.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e byly jejich \u017eivoty a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00e1zniv\u00e9 a on to u\u017e nezvl\u00e1dal, byl to on, kdo plakal v Billov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed a nech\u00e1val ze sebe spadat ve\u0161kerou ho\u0159kost a vztek, kter\u00e9 se v n\u011bm hromadily. Byly to jemn\u00e9 doteky Billov\u00fdch dlan\u00ed, co ho uklid\u0148ovaly, kdy\u017e si nebyl jist\u00fd, zda p\u0159ekro\u010dil meze, \u0161patn\u011b se choval a nutil lidi c\u00edtit se nepohodln\u011b v jeho p\u0159\u00edtomnosti. Byla to Billova l\u00e1ska, d\u00edky kter\u00e9 Tom nechal ostatn\u00ed lidi, aby se mu dostali v\u00edce pod k\u016f\u017ei, a on se ze strachu z intimity neuzav\u00edral s\u00e1m do sebe. Kdy\u017e tu l\u00e1sku u\u017e v\u00edce nedost\u00e1val, Tom nebyl schopen udr\u017eovat vztahy s rodinou a p\u0159\u00e1teli tak, jak by m\u011bl, proto\u017ee se kompletn\u011b odst\u0159ihnul od cel\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n

Str\u00e1nka velk\u00e9ho bratra, kter\u00e1 v n\u011bm byla st\u00e1le zako\u0159en\u011bn\u00e1, se po\u0159\u00e1d ob\u00e1vala, zda nem\u00e1 Bill opravdu finan\u010dn\u00ed probl\u00e9my. Pouze z pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee on si \u017eije na vysok\u00e9 noze se v\u0161emi sv\u00fdmi pen\u011bzi a luxusem, zat\u00edmco jeho vlastn\u00ed bratr si nem\u016f\u017ee d\u00e1t ka\u017ed\u00fd ve\u010der k ve\u010de\u0159i sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 t\u011bstoviny, se mu cht\u011blo zvracet. Neexistoval ale \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, \u017ee by se na to zeptal Billa, jeliko\u017e se spolu za\u010dali znovu bavit teprve v\u010dera. Tom zvedl sv\u016fj telefon z no\u010dn\u00edho stolku a bezhlav\u011b odeslal esemesku je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se bude muset za\u010d\u00edt chystat do pr\u00e1ce.

<\/em><\/div>\n

\n

„Georgu, nev\u00ed\u0161, jestli Bill nem\u00e1 finan\u010dn\u00ed probl\u00e9my? Kdyby ano, \u0159ekl bys mi to? I kdyby t\u011b donutil p\u0159\u00edsahat, \u017ee mi nic ne\u0159ekne\u0161?“<\/em><\/p>\n

B\u011bhem toho, co p\u0159em\u00fd\u0161lel o sv\u00e9m vztahu ke sv\u00e9mu bratrovi a ob\u00e1v\u00e1n\u00edm se, ub\u011bhlo mnohem v\u00edce \u010dasu, ne\u017e si myslel, a zbyl mu tak jen \u010das na rychlou sprchu, ne\u017e se vydal do pr\u00e1ce.
<\/p>\n

So lay your hands on the left behind
We all know how it feels to be forgotten for a while.
In a crowded place trying not to feel alone,
Just remember that we’ve all been broken once!
Let’s love the broken ones<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Tak nastav n\u00e1ru\u010d v\u0161em t\u011bm opu\u0161t\u011bn\u00fdm,<\/em><\/div>\n

v\u0161ichni v\u00edme, jak\u00e9 je c\u00edtit se na chv\u00edli zapomenut\u00fd,<\/em><\/div>\n
v davu lid\u00ed se sna\u017eit nec\u00edtit osam\u011bl\u00fd.<\/em><\/div>\n
Pouze pamatuj, \u017ee v\u0161ichni jsme byli jednou zlomen\u00ed!<\/em><\/div>\n
Milujme ty zlomen\u00e9!<\/em><\/div>\n
\n

V okam\u017eiku, kdy se Tom, trochu vystresovan\u00fd, dostal do pr\u00e1ce jen tak tak na \u010das, Georg s Gustavem sed\u011bli v jedn\u00e9 z nejlep\u0161\u00edch berl\u00ednsk\u00fdch restaurac\u00ed a jedli pozdn\u00ed ob\u011bd. Terasa, na kter\u00e9 sed\u011bli, byla m\u00edstem s dostatkem soukrom\u00ed, obezd\u011bna velk\u00fdmi kameny, aby byla skryta p\u0159ed o\u010dima v\u0161ech kolemjdouc\u00edch. Se slune\u010dn\u00edmi paprsky, kter\u00e9 pronikaly skrz zelen\u00e9 listy, a s r\u016fzn\u00fdmi kv\u011btinami, kter\u00e9 na terase rostly, se c\u00edtili, jako kdyby byli v osamocen\u00e9m r\u00e1ji v centru m\u011bsta.
Georg s Gustavem se b\u011b\u017en\u011b sch\u00e1zeli na ob\u011bd. Georg \u017eil v Berl\u00edn\u011b a Gustav ho nav\u0161t\u011bvoval zhruba jednou m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b a on na opl\u00e1tku jezdil jednou v ned\u011bli do Magdeburgu, aby spole\u010dn\u011b pove\u010de\u0159el s Gustavem a jeho man\u017eelkou. Dne\u0161n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva ale byla nepl\u00e1novan\u00e1. Georg zavolal Gustavovi hned pot\u00e9, co mluvil s Tomem, aby s n\u00edm probral n\u011bjak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 se t\u00fdkaly dvoj\u010dat.<\/p>\n

P\u0159ed dv\u011bma m\u011bs\u00edci Georg po\u017e\u00e1dal svoji p\u0159\u00edtelkyni o ruku a ona \u0159ekla ano. P\u00e1r byl opravdu vzru\u0161en\u00fd ze sv\u00fdch z\u00e1snub a ihned za\u010dal pl\u00e1novat svatbu. Georg se Gustavovi se sv\u00fdm pl\u00e1nem sv\u011b\u0159il je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ho uskute\u010dnil, a tich\u00fd buben\u00edk byl velmi nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e Georgova p\u0159\u00edtelkyn\u011b \u0159ekla ano. Byly to \u00fa\u017easn\u00e9 novinky, jeliko\u017e byli spolu v\u00e1\u017en\u011b \u0161\u0165astn\u00ed a pouze t\u00edmhle gestem dokazovali, jak moc se doopravdy milovali.
<\/em> Jeliko\u017e v t\u00e9 dob\u011b spolu dvoj\u010data je\u0161t\u011b st\u00e1le nemluvila, Georg jim o novink\u00e1ch ne\u0159ekl. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b byl smutn\u00fd, \u017ee se sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem Tomem nemohl sd\u00edlet sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed zm\u011bny. Nebylo \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb, \u017ee jakmile se bude \u017eenit, chce, aby jeho t\u0159i nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1di byli na svatb\u011b p\u0159\u00edtomni, Tom jako jeho sv\u011bdek.<\/div>\n

U\u017e to byly dva m\u011bs\u00edce a nebyl den, kdy by se Georg neob\u00e1val, jak se dvoj\u010dat zept\u00e1, zdali se z\u00fa\u010dastn\u00ed jeho rozlu\u010dky se svobodou a p\u0159ijdou i na svatbu. Mohly za to dlouh\u00e9 roky, kdy spolu brat\u0159i nepromluvili, nato\u017e aby se vid\u011bli ve skute\u010dnosti. Pot\u00e9, co se v\u010dera stalo, nabyl malou nad\u011bji, a kone\u010dn\u011b byl p\u0159ipraven\u00fd sd\u011blit novinky ze sv\u00e9ho \u017eivota i dvoj\u010dat\u016fm.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude, pokud se domluv\u00edme na spole\u010dn\u00e9m skypu. Zept\u00e1m se jich, jestli souhlas\u00ed se skupinov\u00fdm hovorem, \u0159eknu, \u017ee m\u00e1m d\u016fle\u017eit\u00e9 novinky, a pak jim to \u0159eknu.“ Georg si ukousl ze sv\u00e9ho ob\u0159\u00edho, \u0161\u0165avnat\u00e9ho burgeru a zb\u011bsile p\u0159e\u017evykoval.
„Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bude jednodu\u0161\u0161\u00ed jim to \u0159\u00edct ka\u017ed\u00e9mu zvl\u00e1\u0161\u0165?“ zeptal se Gustav.<\/div>\n

Georg se na chv\u00edli zamyslel, ne\u017e negativn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Nemysl\u00edm si. Pokud se jich zept\u00e1m ka\u017ed\u00e9ho zvl\u00e1\u0161\u0165, budou m\u00edt mo\u017enost se z toho vykroutit. Pokud se jich ale zept\u00e1m z\u00e1rove\u0148, jeden p\u0159ed druh\u00fdm se neodv\u00e1\u017e\u00ed odpov\u011bd\u011bt negativn\u011b. Je to podl\u00fd, j\u00e1 v\u00edm.“
Gustav se trochu zasm\u00e1l tomu, jak si Georg obhajoval sv\u016fj n\u00e1pad. Napil se vychlazen\u00e9ho piva a souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Podl\u00fd? Mo\u017en\u00e1. Je to ale tv\u016fj den a ty bys m\u011bl m\u00edt mo\u017enost oslavit ho se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. A pot\u00e9, co jsi mi \u0159ekl, co se stalo minulou noc, tak je tady mal\u00e1 nad\u011bje, \u017ee se seberou a zvl\u00e1dnou b\u00fdt spolu minim\u00e1ln\u011b v jedn\u00e9 m\u00edstnosti.“<\/div>\n
Georg se na Gustava usm\u00e1l a d\u011bkoval vesm\u00edru za tich\u00e9ho, vytrval\u00e9ho a povzbuzuj\u00edc\u00edho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9ho m\u011bl p\u0159\u00edtomn\u00e9ho ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Gustav byl pro n\u011bj v\u00edce bratrem ne\u017e p\u0159\u00edtelem.<\/div>\n
\n

„Neodpov\u011bd\u011bl jsem mu na tu ot\u00e1zku o pen\u011bz\u00edch. Docela divn\u00e1 ot\u00e1zka, \u017ee? Chci \u0159\u00edct\u2026 v\u0161ichni \u010dty\u0159i m\u016f\u017eeme \u017e\u00edt skv\u011bl\u00fdm \u017eivotem z pen\u011bz, kter\u00e9 jsme vyd\u011blali v dob\u011b Tokio Hotel.“<\/p><\/div>\n

Gustav pouze pokr\u010dil rameny a d\u00e1l hltal j\u00eddlo ze sv\u00e9ho obrovsk\u00e9ho tal\u00ed\u0159e, na kter\u00e9m m\u011bl rybu s hranolkama. „Zn\u00e1\u0161 Toma. Mo\u017en\u00e1 se jeho p\u0159ehnan\u011b ochranitelsk\u00e1 str\u00e1nka vr\u00e1tila pot\u00e9, co si s Billem alespo\u0148 psal,“ uva\u017eoval.<\/div>\n
Georg otev\u0159el konverzaci s Tomem a za\u010dal ps\u00e1t novou zpr\u00e1vu, ve kter\u00e9 vysv\u011btloval, \u017ee nev\u00ed o \u017e\u00e1dn\u00fdch finan\u010dn\u00edch probl\u00e9mech. Pot\u00e9 opatrn\u011b vyb\u00edral slova, kter\u00fdmi se Toma ptal, zda souhlas\u00ed se skupinov\u00fdm skype hovorem se zbytkem b\u00fdval\u00fdch \u010dlen\u016f kapely. Podobnou zpr\u00e1vu poslal i Billovi.<\/div>\n
Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m bude zlomit Toma, kter\u00fd byl nezdrav\u011b tvrdohlav\u00fd. Byli si docela jist\u00ed, \u017ee Billa by mohli p\u0159esv\u011bd\u010dit bez probl\u00e9m\u016f.
<\/p>\n

Raise your glass to all the words we never say
We do our best, but still we look the other way,
‚Cause sometimes it’s easier to run
‚Cause after all, we’re only human!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Pozvedni svou sklenici na ta slova, kter\u00e1 nikdy nevyslov\u00edme,<\/em><\/div>\n

d\u011bl\u00e1me, co m\u016f\u017eeme, ale i tak se v\u017edy d\u00edv\u00e1me jin\u00fdm sm\u011brem,<\/em><\/div>\n
proto\u017ee ob\u010das je jednodu\u0161\u0161\u00ed ut\u00edkat,<\/em><\/div>\n
proto\u017ee konec konc\u016f, jsme pouze lid\u00e9!<\/em><\/p>\n

Bill se probudil vlivem slune\u010dn\u00edho sv\u011btla, je\u017e do jeho lo\u017enice pronikalo skrz \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zata\u017een\u00e9. Pomalu otev\u00edral sp\u00e1nkem zt\u011b\u017ekl\u00e1 v\u00ed\u010dka, jak si zvykal na jasnost sv\u011btla, co\u017e znamenalo, \u017ee je u\u017e minim\u00e1ln\u011b poledne. Z\u00edvnul a zavrt\u011bl se, aby se znovu uvelebil pod sv\u00fdmi p\u0159ikr\u00fdvkami. Dneska nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 sch\u016fzky, na kter\u00e9 by musel, tak\u017ee si dop\u0159\u00e1l luxus dlouh\u00e9ho sp\u00e1nku a leno\u0161en\u00ed v posteli. Znovu pomalu upadal do sp\u00e1nku, kdy\u017e v tom ho p\u00edpnut\u00ed telefonu vr\u00e1tilo zp\u00e1tky do reality. Poslepu nahmatal sv\u016fj telefon na no\u010dn\u00edm stolku. Pootev\u0159el jedno oko, aby zkontroloval odes\u00edlatele zpr\u00e1vy. Georg.<\/em> Georg byl moc d\u016fle\u017eit\u00fd \u010dlov\u011bk na to, aby zpr\u00e1vu ignoroval a znovu usnul, tak\u017ee otev\u0159el ob\u011b o\u010di a zpr\u00e1vu si p\u0159e\u010detl.<\/div>\n

\u017d\u00e1dost o skupinov\u00fd skype hovor p\u0159i\u0161la Billovi trochu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Georg v\u011bd\u011bl, \u017ee do minul\u00e9ho ve\u010dera spolu s Tomem nemluvili, poka\u017ed\u00e9 to respektoval a b\u011bhem t\u00e9 doby na n\u011b netla\u010dil, aby spolu op\u011bt za\u010dali komunikovat. Billovy my\u0161lenky se ub\u00edraly ke zpr\u00e1v\u00e1m, kter\u00e9 si s bratrem v\u010dera v noci vym\u011bnili. Pokud bude se skupinov\u00fdm hovorem souhlasit, jejich dal\u0161\u00ed rozhovor nebude a\u017e p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch narozenin.<\/div>\n
\n

M\u011bl v sob\u011b sm\u011bsici r\u016fzn\u00fdch emoc\u00ed, kter\u00e9 byly ale p\u0159edev\u0161\u00edm zastoupeny nad\u0161en\u00edm a obavami. Jedna v\u011bc ale byla jist\u00e1: Bill tou\u017eil po tom, aby sv\u00e9ho bratra vid\u011bl, i kdyby to m\u011blo b\u00fdt pouze skrz webkameru. V mat\u010din\u011b dom\u011b vid\u011bl jej\u00ed fotky s Tomem po\u0159\u00edzen\u00e9 p\u0159i jedn\u00e9 z jej\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv v New Yorku. Tmavovlas\u00fd mu\u017e s vousy a v obleku rozhodn\u011b nevypadal jako jeho bratr. Nicm\u00e9n\u011b kdy\u017e se na fotografii pod\u00edval znovu, vid\u011bl podobn\u00fd mandlov\u00fd tvar o\u010d\u00ed, a hned v\u011bd\u011bl, \u017ee pod v\u0161emi vrstvami dosp\u011blosti a profesionality se st\u00e1le skr\u00fdvalo jeho dvoj\u010de.
Bill si byl velmi dob\u0159e v\u011bdom, \u017ee pokud bude se skypem souhlasit, nebude to jednoduch\u00e9. Op\u011bt vid\u011bt sv\u00e9ho bratra bude pravd\u011bpodobn\u011b bolestiv\u00e9. Pravdou bylo, \u017ee netu\u0161il, jak to zvl\u00e1dne. T\u00f3n Georgovy zpr\u00e1vy zn\u011bl nal\u00e9hav\u011b a Bill se rozhodl se skupinov\u00fdm hovorem na skypu souhlasit.
Byl si pln\u011b v\u011bdom toho, \u017ee to, co se mezi n\u00edm a Tomem stalo, ovliv\u0148ovalo i G\u00e9\u010dka. P\u0159esto ale b\u011bhem t\u011bch hrbolat\u00fdch let z\u016fst\u00e1vali jejich loaj\u00e1ln\u00edmi p\u0159\u00e1teli, zat\u00edmco ani Bill ani Tom nebyli tak dobr\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, jak\u00fdmi by m\u011bli b\u00fdt. Dvoj\u010data ale byla tak moc zamotan\u00e1 ve sv\u00fdch vlastn\u00edch probl\u00e9mech, aby si uv\u011bdomila, \u017ee to jejich nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dy opravdu postihlo.
Billovi se ud\u011blalo \u0161patn\u011b, kdy\u017e Georgovi poslal kr\u00e1tkou zpr\u00e1vu, aby odsouhlasil skupinov\u00fd hovor, kter\u00fd m\u011bl prob\u011bhnout b\u011bhem pozdn\u00edho odpoledne.
<\/p>\n

Sometimes we’re left behind,
Feel like the only one,
But we were born to try
Yeah, we’re only human!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

N\u011bkdy jsme opu\u0161t\u011bn\u00ed,<\/em><\/div>\n

c\u00edt\u00edme se sami,<\/em><\/div>\n
narodili jsme se ale k tomu, abychom to zkou\u0161eli.<\/em><\/div>\n
Yeah, jsme pouze lid\u00e9!<\/em><\/div>\n
\n

Tom se dostal na svoji prvn\u00ed sch\u016fzku na \u010das. B\u011bhem ud\u00e1lost\u00ed minul\u00e9 noci a sv\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed se na Billa odsunul d\u016fle\u017eit\u00fd obchod, kter\u00fd uzav\u0159el minul\u00fd ve\u010der, hluboko do sv\u00e9 mysli. Se \u0161\u00e1lkem k\u00e1vy, kter\u00fd si p\u0159ipravil u k\u00e1vovaru v p\u0159\u00edzem\u00ed, se usadil ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Vyh\u00fdbal se tak tomu, \u017ee by mu na stole p\u0159ist\u00e1l podivn\u011b chutnaj\u00edc\u00ed \u010daj.<\/p><\/div>\n

Cel\u00fd Tom\u016fv den byl pln\u00fd sch\u016fzek s jeho bank\u00e9\u0159em a s pr\u00e1vn\u00edky z pr\u00e1vn\u00edho odd\u011blen\u00ed. Dal\u0161\u00ed pap\u00edry pot\u0159ebovaly b\u00fdt podeps\u00e1ny, stejn\u011b jako musel ud\u011blat n\u011bkolik rozhodnut\u00ed souvisej\u00edc\u00edch s odkupem dvou mal\u00fdch nahr\u00e1vac\u00edch spole\u010dnost\u00ed ze sousedstv\u00ed.<\/div>\n
Dne\u0161ek ut\u00edkal opravdu rychle a Tom m\u011bl sotva \u010das, aby se voln\u011b nadechl, nebo si ud\u011blal p\u0159est\u00e1vku. Kdy\u017e m\u011bl p\u00e1r voln\u00fdch minut, vstal, aby si ud\u011blal dal\u0161\u00ed kafe a vzal si alespo\u0148 bagel. Dokonce i jeho sekret\u00e1\u0159ka se zdr\u017eela koment\u00e1\u0159e, proto\u017ee v\u011bd\u011bla, jak chaotick\u00fd dne\u0161ek pro Toma byl. Tom sed\u011bl za stolem, v jedn\u00e9 ruce m\u011bl bagel s lososem a ve druh\u00e9 telefon. Pro\u010d\u00edtal si zpr\u00e1vy, kter\u00e9 mu b\u011bhem dne\u0161ka p\u0159i\u0161ly.<\/div>\n
\n

Georgovy zpr\u00e1vy Toma vypla\u0161ily takov\u00fdm stylem, \u017ee sousto bagelu, kter\u00e9 m\u011bl nyn\u00ed v puse, chutnalo jako pap\u00edr. Pocit \u010dist\u00e9 paniky ot\u0159\u00e1sal cel\u00fdm Tomov\u00fdm t\u011blem. Na tohle p\u0159ipraven\u00fd nebyl. Sotva se dr\u017eel, kdy\u017e si s bratrem vym\u011b\u0148oval textov\u00e9 zpr\u00e1vy. Za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed nemohl souhlasit s t\u00edmhle n\u00e1padem. Pouze pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by se skrz webkameru d\u00edval do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, se c\u00edtil nepohodln\u011b, ale p\u0159edev\u0161\u00edm vyd\u011b\u0161en\u011b. Nikdy nebyl dobr\u00fd ve skr\u00fdv\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed p\u0159ed sv\u00fdm dvoj\u010detem. Pot\u00e9, co by se na n\u011bj Bill d\u00edval sv\u00fdma lan\u00edma o\u010dima, tady neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost, za kter\u00e9 by se choval, jako kdyby se nic ned\u011blo.
Tom Georga odm\u00edtl. Nepo\u010d\u00edtal ale s t\u00edm, \u017ee Georg bude vytrval\u00fd a neodbytn\u00fd. Kamar\u00e1d mu ost\u0159e p\u0159ipomenul, kolikr\u00e1t mu zachr\u00e1nil zadek, a zp\u016fsob, kter\u00fdm za n\u00edm b\u011bhem posledn\u00edch n\u00e1ro\u010dn\u00fdch let st\u00e1l. Po n\u011bkolika Georgov\u00fdch \u00fap\u011bnliv\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch si Tom myslel, \u017ee ho jeho vina se\u017eere za\u017eiva. Hr\u016fzn\u00fd pocit se mu usadil v \u017ealudku pot\u00e9, co se skypem kone\u010dn\u011b souhlasil.<\/p>\n

<\/div>\n

autor: silvelightning<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: silverlightning Inspirativn\u00ed p\u00edsni\u010dkou pro tento d\u00edl byla The Broken Ones od Jacquie Lee. Cross your heart and say you’ve never given upThat you carried on when every door was shutThat you live, you live with no regret!We wear a smile to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[696],"tags":[],"class_list":["post-661","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-broken-ones"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/661","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=661"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/661\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=661"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=661"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=661"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}