{"id":6614,"date":"2012-04-23T14:00:00","date_gmt":"2012-04-23T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6596"},"modified":"2012-04-23T14:00:00","modified_gmt":"2012-04-23T13:00:00","slug":"haus-fur-ungewollt-16-1-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/23\/haus-fur-ungewollt-16-1-3\/","title":{"rendered":"Haus F\u00fcr Ungewollt 16. (1\/3)"},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Anisi!“ lehce jsem ho pra\u0161til se sm\u00edchem do ramene. „Nech toho,“ sna\u017eil jsem se od n\u011bj odstr\u010dit, aby m\u011b nemohl vousy \u0161imrat pod bradou. „No tak, v\u00e1\u017en\u011b to lecht\u00e1, Anisi.“<\/div>\n
„Moc dob\u0159e to v\u00edm,“ rozesm\u00e1l se, ale ve sv\u00e9 snaze zlechtat m\u011b pokra\u010doval a navrch i na mou kl\u00ed\u010dn\u00ed kost.<\/p>\n

U Anise jsem byl u\u017e t\u00fdden, b\u011bhem kter\u00e9ho jsem se u\u017e \u00fapln\u011b uzdravil. Nebo m\u011b to alespo\u0148 skoro nebolelo, tak\u017ee jsem se v\u00edcem\u00e9n\u011b navr\u00e1til do sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho \u017eivota, minim\u00e1ln\u011b co se sou\u017eit\u00ed s Anisem t\u00fd\u010de. U\u017e\u00edvali jsme si ka\u017edou volnou chv\u00edli, co jsme spolu byli, ale z\u00e1rove\u0148 se pomalu p\u0159ipravovali na skute\u010dnost, \u017ee velmi brzy se budu muset vr\u00e1tit k Tomovi. Ani jeden z n\u00e1s si to necht\u011bl moc p\u0159ipou\u0161t\u011bt, v\u016fbec jsme se o tom nebavili, ale p\u0159esto jsme na to mysleli neust\u00e1le. To t\u00e9ma nad mezi n\u00e1mi viselo t\u00edm v\u00edc, \u010d\u00edm mi bylo l\u00e9pe.<\/p>\n

„Co chce\u0161 dneska d\u011blat?“ kone\u010dn\u011b se ode m\u011b odt\u00e1hnul na vzd\u00e1lenost, ze kter\u00e9 m\u011b sv\u00fdmi vousy nemohl d\u00e1l \u0161imrat.<\/div>\n

„Nic,“ neur\u010dit\u011b jsem pokr\u010dil rameny. „Pus\u0165me si n\u011bjak\u00e9 filmy, ud\u011bl\u00e1m ti mas\u00e1\u017e, z\u00edtra u\u017e mus\u00ed\u0161 do pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„\u010c\u00e1st s mas\u00e1\u017e\u00ed zn\u00ed opravdu dob\u0159e,“ spokojen\u011b zavrn\u011bl. „Ale ta pr\u00e1ce se mi nel\u00edb\u00ed. N\u011bjak se mi nechce opou\u0161t\u011bt pohodl\u00ed po tv\u00e9m boku.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 tam budu cel\u00e9 dny s tebou.“<\/div>\n
„A j\u00e1 se ti nebudu moct v\u011bnovat,“ zabru\u010del.<\/div>\n
„O to se nestarej, n\u011bjak\u00e1 chvilka se tam v\u017edycky ukradne,“ s \u00fasm\u011bvem jsem si ho k sob\u011b p\u0159it\u00e1hnul, abych ho mohl pol\u00edbit. „Vymysl\u00ed\u0161 filmy a j\u00e1 dojdu pro j\u00eddlo?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ kr\u00e1tce m\u011b pol\u00edbil, ne\u017e sklouzl z pohovky a jal se vyb\u00edrat n\u011bco ke kouk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n
\n

J\u00e1 se zat\u00edm odebral do kuchyn\u011b, kde jsem do ohromn\u00fdch m\u00eds nasypal nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed druhy bramb\u016frk\u016f a popcornu. S plnou n\u00e1ru\u010d\u00ed slan\u00fdch ne\u0159est\u00ed jsem se svalil zp\u00e1tky na pohovku vedle Anise, spokojen\u011b oddechuj\u00edc\u00edho a pozorn\u011b sleduj\u00edc\u00edho televizi.<\/div>\n

„Co’s vybral?“ poposedl jsem za v\u011bt\u0161\u00edm pohodl\u00edm, op\u00edraj\u00edc se o jeho t\u011blo.<\/div>\n
„P\u016flnoc v Pa\u0159\u00ed\u017ei.“<\/div>\n
„Oh, beznad\u011bjn\u00e1 romantika, co jsem sly\u0161el. Dlouho jsem v Pa\u0159\u00ed\u017ei nebyl,“ s povzdechem jsem si pusu narval bramb\u016frky.<\/div>\n
„Ne? Tak alespo\u0148 v\u00edm, co ti koupit k narozenin\u00e1m. Kdy je m\u00e1\u0161?“ se sm\u00edchem do m\u011b \u0161\u0165ouchnul.<\/div>\n
„Prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed, ale nic takov\u00e9ho nechci. Pokud mi chce\u0161 n\u011bco koupit, tak n\u011bco malink\u00e9ho, co mi t\u011b bude nav\u017edy p\u0159ipom\u00ednat. I kdy\u017e, kdo v\u00ed, co bude za rok, jestli spolu v\u016fbec budeme.“<\/div>\n
„Pochybuje\u0161 snad o m\u00fdch slovech, \u017ee spolu budeme nav\u017edy? Podce\u0148uje\u0161 m\u011b,“ s tich\u00fdm zabru\u010den\u00edm si m\u011b p\u0159it\u00e1hl pro polibek. „Mysl\u00edm to s tebou velmi v\u00e1\u017en\u011b a p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok m\u00e1m v pl\u00e1nu velkolepou oslavu na\u0161eho vztahu.“<\/div>\n
„A kdo by n\u00e1m na tu oslavu p\u0159i\u0161el, hm?“ p\u00e1trav\u011b jsem na n\u011bj za\u0161ilhal. „Nem\u016f\u017ee\u0161 si zni\u010dit reputaci homosexu\u00e1ln\u00edm vztahem s klukem, kter\u00e9ho vyhodili z domu jedny z nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch a nejbohat\u0161\u00edch osob Berl\u00edna, Anisi. Zni\u010dilo by t\u011b to.“<\/div>\n
„Nikdo mi tu nebude diktovat, koho m\u00e1m m\u00edt r\u00e1d. Ti homofobn\u00ed idioti u\u017e v\u016fbec ne. Kdybych cht\u011bl, sta\u010dilo by lusknout a v\u0161ichni by \u0161li ke dnu, jen kdybych \u0159ekl. J\u00e1 se s tebou nebudu schov\u00e1vat, Bille. Naopak t\u011b chci hrd\u011b vystavovat jako sv\u016fj poklad. Co\u017e mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1, zanedlouho bude p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen Bambi a j\u00e1 chci, abys tam \u0161el se mnou. Jako m\u016fj partner,“ zcela v\u00e1\u017en\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/p>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Anisi\u2026 Je\u0161t\u011b si o tom spolu promluv\u00edme, ano? Po\u0159\u00e1dn\u011b to promysl\u00edm, ale asi s tebou p\u016fjdu, pokud si to tak moc p\u0159eje\u0161,“ prsty jsem jemn\u011b projel jeho strni\u0161t\u011bm. „Bude mi ct\u00ed j\u00edt s tebou, i kdy\u017e se budu b\u00e1t reakc\u00ed. No, uvid\u00edme, jak se kone\u010dn\u011b rozhodnu.“<\/div>\n

„A v\u00ed\u0161 ty co? Vlastn\u011b by se mi tam hodila sekret\u00e1\u0159ka, tak\u017ee j\u00edt mus\u00ed\u0161,“ rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„To beru, ale znamen\u00e1 to, \u017ee p\u016fjdu jen jako asistent. V\u00ed\u0161 p\u0159eci, \u017ee vztahy na pracovi\u0161t\u00edch jsou zak\u00e1zan\u00e9.“<\/div>\n
„Kruci, to jsem si moc nepomohl,“ okam\u017eit\u011b zmlkl a hluboce se zamyslel. „Te\u010f m\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd trik nenapad\u00e1, ale j\u00e1 na n\u011bco p\u0159ijdu!“<\/div>\n
„Ne\u017e na to p\u0159ijde\u0161, budeme se d\u00edvat na ten film,“ se sm\u00edchem jsem ho pol\u00edbil a znovu se za\u010dal v\u011bnovat Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n

*<\/p>\n

Otr\u00e1ven\u011b jsem si balil sv\u00e9 v\u011bci do kabelky, p\u0159i\u010dem\u017e nesm\u011blo chyb\u011bt ani p\u00e1r Anisov\u00fdch kousk\u016f na\u010dichl\u00fdch jeho typickou ko\u0159en\u011bnou v\u016fn\u00ed. Nemohl bych dopustit, \u017ee p\u0159ijdu dom\u016f a neuc\u00edt\u00edm ho, dokonce mi bylo i jedno, \u017ee jsou mi asi o t\u0159i \u010d\u00edsla v\u011bt\u0161\u00ed, o ko\u0161il\u00edch nemluv\u011b. Bylo pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee ho u sebe uc\u00edt\u00edm, i kdy\u017e u m\u011b nebude. Bylo pro m\u011b nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 odch\u00e1zet od n\u011bj, a\u010d jsem \u0161el ke sv\u00e9mu bratrovi, proto\u017ee za posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed s Anisem jsem si na jeho p\u0159\u00edtomnost a\u017e ne\u00fam\u011brn\u011b zvykl.<\/div>\n

„Jsi sladk\u00fd, kdy\u017e se mra\u010d\u00ed\u0161,“ objal m\u011b zezadu kolem pasu, p\u0159i\u010dem\u017e mi vtiskl polibek na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b slad\u0161\u00ed jsem, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee se vedle tebe r\u00e1no probud\u00edm,“ zabru\u010del jsem. „Ale j\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm. Mus\u00edm j\u00edt domu, abych urovnal rozh\u00e1zen\u00e9 vztahy s Tomem, a abych tak m\u011bl klidn\u011bj\u0161\u00ed sp\u00e1nek,“ odrecitoval jsem zn\u00e1m\u00fd proslov, kter\u00fd u\u017e mi byl p\u0159ednesen n\u011bkolikr\u00e1t. Pozn\u00e1mku, \u017ee sp\u00e1nek m\u00e1m nadm\u00edru klidn\u00fd, jsem rad\u011bji spolkl.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l. „Nemysli si, \u017ee t\u011b tu nechci – nezn\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed p\u016fvab, ne\u017e tebe hned po r\u00e1nu, ale mysl\u00edm, \u017ee to takhle bude lep\u0161\u00ed pro n\u00e1s oba, i pro Toma. Nav\u00edc m\u00e1me v\u00fdhodu, \u017ee se uvid\u00edme u\u017e v sedm r\u00e1no p\u0159ed tv\u00fdm domem, a\u017e t\u011b p\u0159ijedu vyzvednout do pr\u00e1ce, kde budeme spolu cel\u00fd den.“<\/div>\n
„T\u00edm jedin\u00fdm se tak n\u011bjak ut\u011b\u0161uju, jinak nev\u00edm, co bych zbytek ve\u010dera d\u011blal,“ znovu jsem zaf\u0148ukal, ale tentokr\u00e1t u\u017e si kabelku nasadil na rameno a \u00fatrpn\u011b na Anise pohl\u00e9dl. „V\u00e1\u017en\u011b mi ty na\u0161e dny budou chyb\u011bt.“<\/div>\n
„Moje nab\u00eddka na nast\u011bhov\u00e1n\u00ed se st\u00e1le plat\u00ed,“ li\u0161\u00e1cky se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bys m\u011bl j\u00edt nastartovat auto,“ posm\u011b\u0161n\u011b jsem zamrkal. „M\u016fj n\u00e1zor zn\u00e1\u0161, zeptej se m\u011b na stejnou ot\u00e1zku za p\u016fl roku nebo rok, pokud budeme je\u0161t\u011b spolu.“<\/div>\n
„Ok, beru na v\u011bdom\u00ed,“ se sm\u00edchem m\u011b \u0161t\u00edpnul do zade\u010dku. „Po\u010dk\u00e1m na tebe teda v gar\u00e1\u017ei, ta\u0161ku ti vezmu,“ n\u011b\u017en\u011b mi ji sundal z ramene, ne\u017e m\u011b znovu pol\u00edbil na sp\u00e1nek a ode\u0161el.<\/p>\n

Rozhl\u00e9dl jsem se velk\u00fdm, ale \u00fatuln\u00fdm pokojem a u\u017e p\u0159edem se mi po n\u011bm st\u00fdskalo a t\u011b\u0161il jsem se, a\u017e tu budu sp\u00e1t zase p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/div>\n

Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, n\u00e1vratu k Tomovi jsem se b\u00e1l. St\u00e1le jsme byli rozh\u00e1dan\u00ed, k usm\u00ed\u0159en\u00ed nedo\u0161lo a j\u00e1 tak netu\u0161il, s \u010d\u00edm m\u00e1m po p\u0159\u00edjezdu po\u010d\u00edtat. Nehled\u011b na to, \u017ee za celou dobu u Anise, jsem s n\u00edm komunikoval jen p\u00e1rkr\u00e1t, ale v\u011bt\u0161inu \u010dasu jsem m\u011bl telefon vypnut\u00fd, abychom s Anisem nebyli nik\u00fdm ru\u0161eni.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme jet,“ ti\u0161e jsem zamumlal, kdy\u017e jsem se usadil na m\u00edsto spolujezdce. Hned po vyjet\u00ed z gar\u00e1\u017ee m\u011b Anis chytil za ruku, zat\u00edmco kli\u010dkoval ulicemi Berl\u00edna, p\u0159epln\u011bn\u00fdmi studenty u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edmi si slune\u010dn\u00fd podve\u010der. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017ee domu jsme byli, t\u00edm v\u00edc se mi cht\u011blo vz\u00edt nohy na ramena a ut\u00e9ct.<\/p>\n

„Jsme tu,“ zbyte\u010dn\u011b ozn\u00e1mil Anis, jakmile zaparkoval p\u0159ed domem, ot\u00e1\u010deje se na m\u011b. „V\u0161echno bude v pohod\u011b, Bille,“ konej\u0161iv\u011b mi stiskl ruku, kdy\u017e si v\u0161iml m\u00e9ho pohledu na d\u016fm.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ zabroukal jsem nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. „Ale po tob\u011b se mi bude st\u00fdskat.“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se ni\u010deho b\u00e1t, o \u017e\u00e1dn\u00fd spole\u010dn\u00fd \u010das nep\u0159ijdeme. Budeme spolu v pr\u00e1ci i po pr\u00e1ci, rozhodn\u011b se uvid\u00edme,“ prsty mi hladil bradu tak dlouho, dokud jsem k n\u011bmu nevzhl\u00e9dl od \u0159adic\u00ed p\u00e1ky a nevid\u011bl tak rozvernou jiskru v jeho o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ ti\u0161e jsem \u0159ekl, na\u010de\u017e mi odpov\u011bd\u00ed byl typick\u00fd polibek. P\u0159esto\u017ee bych kone\u010dn\u011b r\u00e1d sly\u0161el odpov\u011b\u010f, i polibek jsem p\u0159ijal s vd\u011bkem, l\u00e1skou a ochotou. „Uvid\u00edme se tedy r\u00e1no,“ nat\u00e1hl jsem se pro kabelku.<\/div>\n
„Pokus se u\u017e\u00edt si zbytek dne, mil\u00e1\u010dku,“ naposledy m\u011b kr\u00e1tce pol\u00edbil, ne\u017e jsem vystoupil z auta a okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159il dovnit\u0159 domu, ne\u017e by na m\u011b padly obavy a pochyby. V z\u00e1dech jsem c\u00edtil Anis\u016fv up\u0159en\u00fd starostliv\u00fd pohled, ale nem\u011bl jsem odvahu oto\u010dit se – rozb\u011bhl bych se hned zp\u00e1tky k n\u011bmu.<\/p>\n

Pomalu a t\u011b\u017ece jsem vy\u0161lap\u00e1val schody k na\u0161emu bytu, abych nenam\u00e1hal ob\u010das st\u00e1le bol\u00edc\u00ed z\u00e1da. Ve chv\u00edli, kdy kl\u00ed\u010d zapadl do z\u00e1mku a j\u00e1 j\u00edm oto\u010dil, mi bylo jasn\u00e9, \u017ee Tom nen\u00ed doma a n\u011bkde si u\u017e\u00edv\u00e1, proto\u017ee bylo zam\u010deno. Jak moc jsem se m\u00fdlil, mi do\u0161lo hned v z\u00e1p\u011bt\u00ed, kdy\u017e jsem dve\u0159e otev\u0159el \u00fapln\u011b. Z kuchyn\u011b se oz\u00fdvaly hlasit\u00e9 steny a vzdechy doprov\u00e1zen\u00e9 v\u00fdk\u0159iky jmen. Vzedmul se ve mn\u011b vztek a nakr\u00e1\u010del jsem rovnou k nim.<\/div>\n

„Vid\u00edm, \u017ee jsem ti nechyb\u011bl tak moc, jak jsi tvrdil,“ vztekle jsem se op\u0159el o dve\u0159e a u\u017e\u00edval si moment p\u0159ekvapen\u00ed. Tom i ta d\u00edvka na m\u011b hled\u011bli s neskr\u00fdvan\u00fdm \u0161okem vepsan\u00fdm v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej, nen\u00ed to tak, jak si mysl\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„Bill Kaulitz je tady pro\u010d?“ zhnusen\u011b si odfrkla ona d\u00edvka.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem dvoj\u010de kluka, se kter\u00fdm pr\u00e1v\u011b \u0161uk\u00e1\u0161<\/em>, pokud jsi zapomn\u011bla,“ v\u00edt\u011bzn\u011b jsem se usm\u00e1l a ne\u010dekaje na dal\u0161\u00ed reakce odkr\u00e1\u010del do sv\u00e9ho pokoje, kde jsem na postel vyndal Anisovo oble\u010den\u00ed a sv\u00e9 \u0161pinav\u00e9 rovnou v koupeln\u011b hodil do pra\u010dky, aby bylo pou\u017eiteln\u00e9 i v dal\u0161\u00edch dnech. Sice mi nebylo \u00fapln\u011b jasn\u00e9, kde se ve mn\u011b vzedmulo tolik vzteku, ale rozhodn\u011b jsem toho v\u00fdbuchu nelitoval. Jen a\u0165 Tom vid\u00ed, \u017ee u\u017e se sebou nenech\u00e1m zametat, a \u017ee u\u017e se neboj\u00edm ozvat.<\/p>\n

„Co to m\u011blo b\u00fdt?“ vtrhl ke mn\u011b Tom, akor\u00e1t kdy\u017e jsem se vracel z koupelny.<\/div>\n

„Co by? N\u011b\u010demu z toho, co jsem \u0159ekl, jsi nerozum\u011bl, Tomi?“ nevinn\u011b jsem zamrkal.<\/div>\n
„Pro\u010d mi d\u011bl\u00e1\u0161 sc\u00e9ny? T\u00fdden jsi tu nebyl, te\u010f si p\u0159ijde\u0161 jakoby nic a ud\u011bl\u00e1\u0161 mi sc\u00e9nu?“<\/div>\n
„Tomuhle \u0159\u00edk\u00e1\u0161 sc\u00e9na? Oh bo\u017ee, \u0159ekl jsem ti jednu v\u011btu! Ta druh\u00e1 byla pro tu d\u011bvku,“ rychle jsem vyhrkl, kdy\u017e cht\u011bl n\u011bco nam\u00edtat. „\u017d\u00e1dnou sc\u00e9nu jsem ti neud\u011blal, tak se zase uklidni, Tome. Jestli sc\u00e9nu chce\u0161, klidn\u011b ti j\u00ed d\u00e1m, je\u0161t\u011b si pro tebe na sklad\u011b jednu schov\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
„Co mi to s tebou ten hajzl provedl?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na m\u011b z\u00edral.<\/div>\n
„Nau\u010dil m\u011b \u017e\u00edt, Tome. Uk\u00e1zal mi, \u017ee kdy\u017e budu tich\u00fd a poddajn\u00fd, nikam to nedot\u00e1hnu. Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b hrozn\u011b zm\u011bnil, ale on ve mn\u011b akor\u00e1t probudil to, co tam bylo v\u017edycky, jen jsem se b\u00e1l d\u00e1t to najevo. Jsem to po\u0159\u00e1d j\u00e1, jen trochu odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Anis mi pomohl.“<\/div>\n
„Takov\u00e9ho t\u011b nezn\u00e1m, Bille,“ zamumlal.<\/p>\n

„Proto\u017ee se m\u011b ani nesna\u017e\u00ed\u0161 poznat. Jakmile ses dozv\u011bd\u011bl, \u017ee ten, kdo mi tak nesm\u00edrn\u011b pomohl, je Anis, okam\u017eit\u011b jsi v\u0161echno odsoudil, v\u010detn\u011b jeho. J\u00e1 ale v\u00edm, \u017ee kdyby ses ho alespo\u0148 sna\u017eil poznat, musel bys uznat, \u017ee je dobr\u00fd. A\u0165 u\u017e byl jak\u00fdkoli v dob\u011b, kdy’s ho poznal, dnes u\u017e takov\u00fd nen\u00ed, Tome. Mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee bych se nezamiloval do n\u011bkoho \u0161patn\u00e9ho nebo zl\u00e9ho. J\u00e1 dok\u00e1\u017eu poznat lidsk\u00e9 nitro a Anis se mi otev\u0159el v\u00edc ne\u017e kdokoli jin\u00fd, tak\u017ee j\u00e1 v\u00edm, kdo je. V\u00edm o n\u011bm v\u0161echno,“ klidn\u011b jsem vysv\u011btloval.<\/div>\n

„Miluje\u0161 ho v\u00edc ne\u017e m\u011b?“ smutn\u011b ke mn\u011b vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Miluju ho stejnou m\u011brou jako tebe, ale miluju ho jin\u00fdm zp\u016fsobem, Tome. Oba v\u00e1s nesm\u00edrn\u011b miluju a nechci p\u0159ij\u00edt ani o jednoho z v\u00e1s. To, co chci je, abyste se pokusili jeden druh\u00e9ho poznat, proto\u017ee jste nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed mu\u017ei m\u00e9ho \u017eivota,“ n\u011b\u017en\u011b jsem ho chytil za tv\u00e1\u0159e. Uklidn\u011bn\u00ed situace bylo na cest\u011b a rozhodn\u011b jsem cht\u011bl chytit p\u0159\u00edle\u017eitost za pa\u010desy.<\/p>\n

„Nev\u00edm, jestli budu schopn\u00fd se p\u0159es to p\u0159en\u00e9st, Billy.“<\/div>\n

„Nechme minulost sp\u00e1t, Tome. A\u0165 bylo, co bylo, ur\u010dit\u011b to nebylo tak v\u00e1\u017en\u00e9, abys to nemohl zapomenout. Neu\u010d se odpou\u0161t\u011bt, nebu\u010f pln\u00fd z\u00e1\u0161t\u011b.“<\/div>\n
„Budu pot\u0159ebovat pomoc.“<\/div>\n
„Od toho jsem tady,“ jemn\u011b jsem ho pol\u00edbil na \u010delo. „V\u00edm, \u017ee to bude t\u011b\u017ek\u00e9, bude to hodn\u011b dlouh\u00e1 cesta, ale chci ji s tebou zkusit, v\u00edm, \u017ee to m\u00e1 smysl!“ nal\u00e9hav\u011b jsem \u0161eptal. Bylo vid\u011bt, \u017ee nad n\u00edm pomalu „vyhr\u00e1v\u00e1m“, dost\u00e1v\u00e1m se do jeho zatvrdl\u00e9 du\u0161e.<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e o tebe nechci znovu p\u0159ij\u00edt,“ su\u0161e vzlyknul, ne\u017e mi hlavu zabo\u0159il do krku s mohutn\u00fdm objet\u00edm.<\/div>\n
„Nep\u0159ijde\u0161, Tomi. O to tu p\u0159eci nejde,“ objal jsem ho nazp\u011bt. „Jsem tu pro tebe, pokud tu bude\u0161 ty pro m\u011b.“<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee budu. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe, hlup\u00e1\u010dku,“ s \u00fasm\u011bvem jsem ho znovu pol\u00edbil na \u010delo. V\u0161echno bylo dobr\u00e9.<\/p>\n

*<\/p>\n

V ruce jsem dr\u017eel telefon a syslil textovku Anisovi, \u017ee v\u0161echno u\u017e je dobr\u00e9, a \u017ee jsme si to s Tomem vy\u0159\u00edkali. O\u010di se mi kl\u00ed\u017eily, cht\u011blo se mi sp\u00e1t, ale necht\u011bl jsem mu odep\u0159\u00edt pr\u00e1vo v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje, a do r\u00e1na by se nedo\u010dkal, jak v\u00edm. Jen co textovka ode\u0161la, telefon u\u017e se rozdrn\u010del p\u0159\u00edchoz\u00edm hovorem.<\/div>\n

„Ahoj mil\u00e1\u010dku,“ nad\u0161en\u011b jsem se ohl\u00e1sil. „Douf\u00e1m, \u017ee t\u011b nebud\u00edm.“<\/div>\n
„Rozhodn\u011b nebud\u00ed\u0161, d\u011blal jsem n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry, kter\u00e9 mi dovezl David z kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Pap\u00edry ne, to zase nebude\u0161 sp\u00e1t!“ nespokojen\u011b jsem zamru\u010del. „Slib mi, \u017ee jakmile skon\u010d\u00edme tenhle hovor, p\u016fjde\u0161 do sprchy a sp\u00e1t. A nezkou\u0161ej podv\u00e1d\u011bt, v\u00ed\u0161, \u017ee to na tob\u011b pozn\u00e1m,“ pohrozil jsem mu prstem, p\u0159esto\u017ee to nemohl vid\u011bt.<\/div>\n
„Dob\u0159e, slibuju,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l. „Ale te\u010f pov\u00eddej, jak to prob\u00edhalo doma. Ani nev\u00ed\u0161, jak jsem r\u00e1d, \u017ee se to uklidnilo.“<\/div>\n
„To j\u00e1 taky, Anisi. Uklidnilo se to hlavn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee jsem mu uk\u00e1zal mou bojovnou povahu, kterou jsi ve mn\u011b probudil. Nakonec jsme si promluvili, bude to trvat dlouho, ale nakonec mysl\u00edm, \u017ee byste mohli naj\u00edt kompromis ve va\u0161em vztahu.“<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm,“ znovu se zasm\u00e1l. „Bille, asi budu muset kon\u010dit, abych mohl dod\u011blat JEDNU smlouvu, a pak p\u016fjdu sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Kr\u00e1sn\u011b se vyspi, uvid\u00edme se z\u00edtra,“ rychl\u00fdm mlasknut\u00edm jsem mu poslal polibek a s telefonem vedle hlavy se zachumlal do pe\u0159iny.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Anisi!“ lehce jsem ho pra\u0161til se sm\u00edchem do ramene. „Nech toho,“ sna\u017eil jsem se od n\u011bj odstr\u010dit, aby m\u011b nemohl vousy \u0161imrat pod bradou. „No tak, v\u00e1\u017en\u011b to lecht\u00e1, Anisi.“ „Moc dob\u0159e to v\u00edm,“ rozesm\u00e1l se, ale ve sv\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[481],"tags":[],"class_list":["post-6614","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-haus-fur-ungewollt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6614","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6614"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6614\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6614"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6614"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6614"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}