{"id":6616,"date":"2012-04-22T17:00:00","date_gmt":"2012-04-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6598"},"modified":"2012-04-22T17:00:00","modified_gmt":"2012-04-22T16:00:00","slug":"genesis-51","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/22\/genesis-51\/","title":{"rendered":"Genesis 51."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kat nemohl usnout. Neust\u00e1le se p\u0159evaloval na posteli a ne a ne zabrat. Kdy\u017e to trvalo u\u017e asi p\u016fl hodiny, rozhodl se, \u017ee zkus\u00ed je\u0161t\u011b jednou zavolat Paulovi. Kdy\u017e mohl l\u00edtat b\u016fhv\u00edkde, u\u017e je mu nejsp\u00ed\u0161 dob\u0159e, tak\u017ee by mu mohl j\u00edt pomoct. Jedna mal\u00e1 hypn\u00f3za a bude po probl\u00e9mu.<\/div>\n
„Pokoj 35,“ ozvalo se ospale ze sluch\u00e1tka. Tentokr\u00e1t to byl jin\u00fd hlas, zn\u011bl unaven\u011b, ale mlad\u011b.<\/div>\n
„Mohl bych dostat k telefonu Paula, pros\u00edm?“ za\u010dal omluvn\u00fdm t\u00f3nem Kat, nejsp\u00ed\u0161 toho chud\u00e1ka na druh\u00e9 stran\u011b vyt\u00e1hl z postele.<\/div>\n
„Paul tady u\u017e dva dny nespal, tak\u017ee nem\u016f\u017eu slou\u017eit,“ odpov\u011bd\u011bl doty\u010dn\u00fd a z\u00edvl.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Pov\u00edd\u00e1m, \u017ee u\u017e tu dv\u011b noci nespal, se\u0161 hluchej nebo co? A neotravuj takhle pozd\u011b, jsem po n\u00e1ro\u010dn\u00fd \u0161icht\u011b, mus\u00edm se na zejtra vyspat.“ A bylo hlucho.<\/div>\n
Kat chv\u00edli z\u00edral do zdi p\u0159ed sebou, ne\u017e se vzpamatoval z toho, \u017ee si mu n\u011bkdo dovolil polo\u017eit sluch\u00e1tko. Ale pak jeho my\u0161lenky sko\u010dily jinam. K Paulovi. Kde je? Nev\u00e1hal, t\u00edpl telefon, a hned na to vyto\u010dil \u010d\u00edslo prim\u00e1\u0159e m\u00edstn\u00ed nemocnice. Po kr\u00e1tk\u00e9m hovoru z\u016fstal civ\u011bt do stejn\u00e9 zdi je\u0161t\u011b d\u00e9le. Nemocn\u00fd Paul u nich nele\u017e\u00ed ani nele\u017eel. Sakra\u2026<\/p>\n

„Zdrav\u00edm, \u0161\u00e9fe, m\u00e1me probl\u00e9m.“<\/div>\n

„Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Ztratil se Paul. Na ubytovn\u011b u\u017e dv\u011b noci nespal, u m\u011b nebyl, v nemocnici nele\u017e\u00ed. \u0158\u00edkal mi ve st\u0159edu, \u017ee je nemocn\u00fd, tak\u017ee jsem ho poslal do postele a dva dny jsem ho nehledal, ale te\u010f jako by se po n\u011bm zem slehla.“<\/div>\n
„A nem\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkde u \u017eensk\u00fd?“<\/div>\n
„Paul? Nikdy to neud\u011blal, nen\u00ed zvykl\u00fd poru\u0161ovat pravidla, \u0161\u00e9fe, na to je moc mlad\u00fd.“<\/div>\n
„V\u0161echno je jednou poprv\u00e9.“<\/div>\n
„Hmm, ale stejn\u011b se mi to nezd\u00e1. U \u017eensk\u00e9 by nebyl dv\u011b noci, to by si netroufl risknout. Napadlo m\u011b, jestli se mu n\u011bco nestalo.“<\/div>\n
„Tak\u017ee navrhuje\u0161 vyhl\u00e1sit po n\u011bm p\u00e1tr\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„Asi by to bylo nejlep\u0161\u00ed. Co kdy\u017e t\u0159eba n\u011bkam spadl? M\u011bli bychom ho rychle naj\u00edt.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, pov\u011b\u0159\u00edm ochranku, aby se po n\u011bm pod\u00edvala. D\u00edky za info a zat\u00edm.“<\/div>\n
\n
Noe polo\u017eil telefon. Sakra. Zase n\u011bjak\u00e1 komplikace. Zrovna te\u010f, kdy\u017e si cht\u011bl p\u0159e\u010d\u00edst novinky na internetu.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, Marku,“ oslovil \u0161\u00e9fa intern\u00ed ochranky. „M\u00e1me tady jednoho poh\u0159e\u0161ovan\u00e9ho, mohli byste se po n\u011bm pod\u00edvat? Je to Paul, b\u00fdval\u00fd kytarista, v\u00ed\u0161 kter\u00fd. Bydlel na pokoji\u2026 po\u010dkej, mrknu se\u2026 jo, na spole\u010dn\u00e9 ubytovn\u011b, pokoj \u010d\u00edslo 35. Spolubydl\u00edc\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee u\u017e ho dv\u011b noci nevid\u011bl, v nemocnici taky nen\u00ed. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee se mu n\u011bco stalo, ale taky m\u016f\u017ee b\u00fdt u n\u011bjak\u00e9 baby. Hledejte v\u0161ude, a dejte mi v\u011bd\u011bt, a\u017e ho najdete.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u0161\u00e9fe, provedu, za p\u016fl hodinky pod\u00e1m raport.“<\/div>\n
Noe si odechl a znovu v\u011bnoval svou pozornost obrazovce po\u010d\u00edta\u010de. Posledn\u00ed dobou to byla jedna z jeho nejmilej\u0161\u00edch z\u00e1bav. D\u00edky internetu m\u011bl sv\u011bt jako na dlani, a nic ne\u017e zpravodajstv\u00ed ze sv\u011bta ho nemohlo ujistit o spr\u00e1vnosti jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Brzy to naho\u0159e praskne, to bylo jasn\u00e9. Tenhle chaos u\u017e dlouho nem\u016f\u017ee dr\u017eet pohromad\u011b. Mo\u017en\u00e1 lidi zni\u010d\u00ed planetu je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e to za n\u011b ud\u011blaj\u00ed kosmick\u00e9 z\u00e1kony.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Tom za\u010dal posilovat l\u00fdtka. Nemohl si pomoct, ale a\u0165 d\u011blal, co d\u011blal, nohy mu ne\u0161ly tak p\u011bkn\u011b vytr\u00e9novat jako hrudn\u00edk. Makal na nich u\u017e l\u00e9ta, a po\u0159\u00e1d vypadaly jako \u0161pejli\u010dky.<\/p><\/div>\n

„Nevid\u011bls tu Paula?“ vl\u00edtl do posilovny chl\u00e1pek z intern\u00ed ochranky.<\/div>\n
„Ne,“ zalapal po dechu Tom, byl zrovna v pohybu, kter\u00fd mu stla\u010doval hrudn\u00edk. Vyhrkl svou odpov\u011b\u010f, ani\u017e by si ji m\u011bl \u010das rozmyslet. Sakra. U\u017e ho hledaj\u00ed. Sice jim to trvalo, ne\u017e zjistili jeho zmizen\u00ed, ale taky to mohlo je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkat. Asi by se m\u011bl pomalu za\u010d\u00edt modlit, aby si nikdo nespojil jeho mikinu s Paulov\u00fdm \u00fat\u011bkem, jinak mohli b\u00fdt snad klidn\u00ed. Bill\u016fv kotn\u00edk se hojil, uklouznut\u00ed ve sprch\u00e1\u010di nikdo nezpochybnil, tak\u017ee snad \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed nehroz\u00ed. Chl\u00e1pek z ochranky pozotv\u00edral v\u0161echny sk\u0159\u00edn\u011b, nahl\u00eddl do ka\u017ed\u00e9ho koutku, na z\u00e1chody, do sprchy, a kdy\u017e nikoho nena\u0161el, houkl na Toma pozdrav a vypadl.<\/p>\n

Tom p\u0159estal posilovat. Najednou ho n\u011bjak p\u0159e\u0161la chu\u0165 vylep\u0161ovat si l\u00fdtka. Za\u010d\u00ednaly se d\u00edt v\u011bci, a on by m\u011bl b\u00fdt co nejinformovan\u011bj\u0161\u00ed, co\u017e se mu v posilovn\u011b nepoda\u0159\u00ed. Ale kde jo? Nejsp\u00ed\u0161 bude lep\u0161\u00ed se ztratit ve sv\u00e9m pokoji a p\u0159edst\u00edrat sp\u00e1nek. Nel\u00e9zt pokud mo\u017eno nikomu na o\u010di, to je dobr\u00e1 strategie. Rozhodn\u011b u\u017e ho p\u0159e\u0161la chu\u0165 mu\u010dit sv\u00e9 t\u011blo, tak\u017ee se rychle sbalil a vydal se do sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Tak jsme ho nikde nena\u0161li, \u0161\u00e9fe, n\u011bkam zmizel,“ nahl\u00e1sil \u0161\u00e9f ochranky p\u0159esn\u011b po p\u016flhodin\u011b Neoemu.<\/p><\/div>\n

„Nesmysl, jak mohl zmizet? Prohledali jste opravdu v\u0161echno?“<\/div>\n
„Str\u010dil jsem osobn\u011b nos i do nejzaz\u0161\u00edch kout\u016f, \u0161\u00e9fe, prohledali jsme jeho pokoj, ztratila se spole\u010dn\u00e1 baterka, jinak tam v\u0161echno je. Vypad\u00e1 to, jako kdy\u017e se vydal n\u011bkam do technick\u00fdch podla\u017e\u00ed, ale nen\u00ed jasn\u00e9 pro\u010d. Na co jin\u00e9ho by pot\u0159eboval baterku, \u017ee jo,“ uva\u017eoval nahlas Mark.<\/div>\n
„Dob\u0159e, vyhl\u00e1s\u00edm p\u00e1tr\u00e1n\u00ed a uvid\u00edme. D\u00edky za zpr\u00e1vu.“ Noe si vzdychl, zapnul mikrofon, kter\u00fd byl napojen\u00fd na centr\u00e1ln\u00ed rozhlas, a pustil zn\u011blku, kter\u00e1 oznamovala cel\u00e9mu spole\u010denstv\u00ed, \u017ee se stalo n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Hl\u00e1\u0161en\u00ed m\u011bl za sebou za p\u016fl minutky, a to je\u0161t\u011b t\u0159ikr\u00e1t zopakoval, jak d\u016fle\u017eit\u00e9 je nahl\u00e1sit ochrance posledn\u00ed m\u00edsto, na kter\u00e9m kdokoliv kytaristu potkal. Ka\u017ed\u00fd ho d\u00edky kapele znal, tak\u017ee nemusel dlouho popisovat, po kom se p\u00e1tr\u00e1. Doufal, \u017ee se Paul najde a on bude moci celou nep\u0159\u00edjemnou situaci uzav\u0159\u00edt. Posledn\u00ed dobou se toho d\u011blo n\u011bjak podez\u0159ele moc.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Sascha se nemohl do\u010dkat. Byl oble\u010den\u00fd v uniform\u011b z\u00e1sahov\u00e9 jednotky, \u010dekal v pr\u00e1zdn\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, a\u017e dostane pokyn nastoupit do spole\u010dn\u00e9ho vozidla. V\u0161echno m\u011blo vypuknout v deset ve\u010der. Hlavn\u00ed z\u00e1sah byl napl\u00e1nov\u00e1n na \u010dtvrtou hodinu rann\u00ed, trochu mu to p\u0159ipom\u00ednalo gestapo, kter\u00e9 za v\u00e1lky taky zat\u00fdkalo za \u00fasvitu, ale ch\u00e1pal, \u017ee vytahovat lidi rozespal\u00e9 z postel\u00ed je nejjednodu\u0161\u0161\u00ed. V tu dobu jsou v\u0161echny jejich obrann\u00e9 mechanismy mimo provoz, a tud\u00ed\u017e by mohl z\u00e1sah prob\u011bhnout bez pot\u00ed\u017e\u00ed. V\u0161ichni doufali, \u017ee cel\u00e9 podzem\u00ed bude v klidu sp\u00e1t, oni nen\u00e1padn\u011b vniknou do v\u011btrac\u00edch \u0161achet, zatknou v\u016fdce t\u00e9 fanatick\u00e9 sme\u010dky, a pak u\u017e to bude lehk\u00e1 pr\u00e1ce. To byl pl\u00e1n. Sascha doufal, \u017ee p\u0159esn\u011b tak prob\u011bhne, a on bude m\u00edt \u0161anci to v\u0161echno popsat. Jen jednou se Karlovi zm\u00ednil, \u017ee by nebylo \u0161patn\u00e9 b\u00fdt p\u0159\u00edmo u z\u00e1sahu, ale ten pohled, co na n\u011bj detektiv hodil, nikdy nezapomene. Dostalo se mu pou\u010den\u00ed, \u017ee se snad zbl\u00e1znil, \u017ee takov\u00e1 hovadina mohla napadnout jen jeho, a jestli je\u0161t\u011b jednou s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm p\u0159ijde, m\u016f\u017ee se s celou akc\u00ed rychle a stru\u010dn\u011b rozlou\u010dit. Sascha pochopil, \u017ee p\u0159est\u0159elil, a rad\u0161i u\u017e hovor nenavazoval. B\u016fhv\u00ed, na co by si je\u0161t\u011b mohl zad\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

Noe byl na\u0161tvan\u00fd. Ani rozhlasov\u00e1 v\u00fdzva nebyla k ni\u010demu. Paul prost\u011b a jednodu\u0161e zmizel. Sed\u011bli s Katem u jednoho stolu, kdy\u017e p\u0159i\u0161el Mark, aby jim podal informace, kter\u00e9 se dozv\u011bd\u011bl od obyvatel spole\u010denstv\u00ed. V\u011bt\u0161ina z nich vid\u011bla Paula naposledy ve \u010dtvrtek ve\u010der, dnes byla sobota. Dva dny po n\u011bm nikdo nep\u00e1tral.<\/p><\/div>\n

„Jako jedna z posledn\u00edch ho vid\u011bla knihovnice. Str\u00e1vil pr\u00fd cel\u00fd \u010dtvrtek v zadn\u00edm kout\u011b knihovny, listoval si \u010dasopisy, pr\u00fd vypadal, jako by se tam p\u0159ed n\u011bk\u00fdm schov\u00e1val,“ \u010detl ze sv\u00e9ho z\u00e1pisn\u00edku Mark. „Odpoledne p\u0159edt\u00edm nav\u0161t\u00edvil kuchy\u0148, hlavn\u00ed kucha\u0159ka \u0159\u00edkala, \u017ee se pr\u00fd p\u0159i\u0161el jen tak mrknout, nic necht\u011bl, a brzy ode\u0161el. Spolubydl\u00edc\u00ed tvrdili, \u017ee ve \u010dtvrtek ve\u010der s nimi norm\u00e1ln\u011b komunikoval a \u0161el celkem brzy sp\u00e1t. R\u00e1no u\u017e byl pry\u010d, ale mysleli si, \u017ee \u0161el zase na sm\u011bnu do kuchyn\u011b, kde p\u0159i karant\u00e9n\u011b pracoval jako rozna\u0161e\u010d j\u00eddla, nebo ke Katovi. Nikoho nenapadlo ho hledat, ani kdy\u017e nep\u0159i\u0161el na noc, mysleli si, \u017ee je u v\u00e1s,“ dokon\u010dil \u0161\u00e9f intern\u00ed ochranky, zad\u00edval se p\u0159itom na Kata. Ten jen p\u0159ik\u00fdvl, ob\u010das se st\u00e1valo, \u017ee u n\u011bj Paul z\u016fstal i p\u0159es noc.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u017ee mi zavolejte knihovnici, a tu kucha\u0159ku taky, promluv\u00edm si s nimi,“ zavelel Noe.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Bill nemohl znovu usnout, jak byl vystra\u0161en\u00fd. Probudil ho ochrank\u00e1\u0159 s t\u00edm, jestli nevid\u011bl Paula, a po z\u00e1porn\u00e9 odpov\u011bdi je\u0161t\u011b prohledal jeho pokoj v\u010detn\u011b z\u00e1choda a koupelny, aby zase rychle a ti\u0161e zmizel. Tom tady v tu chv\u00edli u\u017e na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl. Dovedl si p\u0159edstavit, co by nastalo, kdyby je ten \u010dmuchal nachytal spole\u010dn\u011b v posteli. To, \u017ee p\u0159i\u0161li na Paulovo zmizen\u00ed, u\u017e samo o sob\u011b sta\u010dilo, a on tu byl te\u010f s\u00e1m, bez mo\u017enosti sd\u00edlet obavy se sv\u00fdm nejbli\u017e\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem. Doufal, \u017ee Tom p\u0159ijde za n\u00edm, a\u017e se dozv\u00ed, co se d\u011bje. Le\u017eel ve tm\u011b a z\u00edral do stropu, kdy\u017e se ozvalo lehk\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed, a hned pot\u00e9 ve\u0161el Tom.<\/p>\n

„Ahoj, u\u017e jsem myslel, \u017ee m\u011b tu nech\u00e1\u0161 samotn\u00e9ho,“ oddechl si Bill a rozsv\u00edtil lampi\u010dku u postele. „Byl tady ochrank\u00e1\u0159, hledal Paula,“ zam\u017eoural na Toma.<\/div>\n

„Jo, hledaj\u00ed ho v\u0161ude, v posilovn\u011b byl taky. U\u017e je to tady, dalo se to \u010dekat, celkem jim trvalo, ne\u017e si v\u0161imli, \u017ee jim n\u011bkdo zmizel,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, posadil se na postel, a kdy\u017e Bill odhrnul pe\u0159inu a nab\u00eddl mu tak azyl u sebe v teple, nepohrdl a vlezl si k n\u011bmu. Po \u010derstv\u00e9 spr\u0161e bylo v m\u00edstnosti celkem chladno a on m\u011bl na sob\u011b jen boxerky a sv\u00e9 dlouh\u00e9 triko. „To ale znamen\u00e1 co?“ l\u00edbnul Billa na tv\u00e1\u0159 a \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00e1l, „\u017ee ho nechytili,“ odpov\u011bd\u011bl si s\u00e1m, kdy\u017e na n\u011bj Bill jen nech\u00e1pav\u011b \u010du\u010del. „Povedlo se mu ut\u00e9ct, tak\u017ee by m\u011bla co nevid\u011bt p\u0159ij\u00edt pomoc.“ Radoval se Tom.<\/div>\n
„Doufejme,“ p\u0159idal se Bill, kdy\u017e kone\u010dn\u011b pochopil, a vr\u00e1til Tomovi polibek, tentokr\u00e1t p\u0159\u00edmo na rty. Kdy\u017e se jeho huben\u00e1 ruka obto\u010dila kolem Tomova pasu, aby si ho p\u0159it\u00e1hla k sob\u011b bl\u00ed\u017e, Tom se nenechal.<\/div>\n
„Nebl\u00e1zni, nezamkl jsem, mus\u00edm zase vypadnout, nebo n\u00e1s tu n\u011bkdo nachyt\u00e1. Te\u010f je pot\u0159eba se tv\u00e1\u0159it nevinn\u011b a sna\u017eit se chovat norm\u00e1ln\u011b. J\u00e1 nic, j\u00e1 muzikant, jasn\u00fd?“ zazubil se na Billa.<\/p>\n

„Ale sl\u00edbils p\u0159ece doktorovi, \u017ee se o m\u011b bude\u0161 starat, co kdyby se mi cht\u011blo v noci na z\u00e1chod nebo mi bylo \u0161patn\u011b?“ oponoval mu Bill a nenechal se odradit, znovu si Toma p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.<\/div>\n

„Jo, to jsem sice sl\u00edbil, ale co kdy\u017e p\u0159ijde ochrank\u00e1\u0159 znova a najde n\u00e1s tady takhle? Nebo \u0161\u00e9f? Co v\u00ed\u0161, mo\u017en\u00e1 na n\u00e1s hrajou jen divadlo, aby n\u00e1s pak nachytali, po\u0159\u00e1d maj\u00ed moji mikinu a ten n\u016f\u017e. T\u0159eba z toho Lara v laborce n\u011bco poznala, mus\u00edme b\u00fdt opatrn\u00ed.“<\/div>\n
„Hmmm,“ zak\u0148oural ubl\u00ed\u017een\u011b Bill a Toma pustil. „Boj\u00edm se,“ dodal s grimasou, jako by mu bylo pr\u00e1v\u011b p\u011bt.<\/div>\n
„Ale no tak, prcku,“ zasm\u00e1l se mu Tom. „Se\u0161 chlap, tak se tak chovej, mus\u00edm padat,“ zvedl se z postele, naposledy Billa pol\u00edbil a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ poslal mu Bill je\u0161t\u011b pusu z dlan\u011b, kdy\u017e pochopil, \u017ee ho neukec\u00e1.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, a dobrou noc, sna\u017e se usnout, nic se n\u00e1m nem\u016f\u017ee st\u00e1t,“ dodal je\u0161t\u011b Tom, aby sv\u00e9 dvoj\u010de, a vlastn\u011b i tak trochu s\u00e1m sebe uklidnil. „Na ten z\u00e1chod se ti douf\u00e1m nechce\u2026“ je\u0161t\u011b se zeptal, ne\u017e vzal za kliku.<\/div>\n
„Ne,“ ujistil ho Bill a zhasnul lampi\u010dku. „Tak dobrou,“ dodal je\u0161t\u011b, ne\u017e se p\u0159ikryl a\u017e po bradu.<\/div>\n
„Sladk\u00e9 sny, ty m\u016fj invalido,“ m\u00e1vnul Tom, „r\u00e1no p\u0159ijdu a d\u00e1m t\u011b vy\u010d\u016frat,“ za\u0161klebil se do tmy, po pam\u011bti nahmatal kliku a vykradl se na chodbu.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Sascha si p\u0159ipadal mezi t\u011bmi hromotluky jako trpasl\u00edk. Vychrtl\u00fd trpasl\u00edk, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno. Jeden svalovec vedle druh\u00e9ho sed\u011bli na dvou \u0159ad\u00e1ch sedadel specieln\u011b upraven\u00e9 opanc\u00e9\u0159ovan\u00e9 dod\u00e1vky, kter\u00e1 je vezla sm\u011br Hamburk. Ka\u017ed\u00fd z t\u011bch t\u011b\u017ekood\u011bnc\u016f byl minim\u00e1ln\u011b dvakr\u00e1t takov\u00fd jak on, chlapi jako hora, sam\u00fd sval, sam\u00e1 \u0161lacha, a vypadali nebezpe\u010dn\u011b. Jako oukrope\u010dek mezi nimi sed\u011bl, obdivn\u011b k nim vzhl\u00ed\u017eel, nas\u00e1val testosteron vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se vzduchem, a sna\u017eil se trochu z toho nad\u00fdchat, aby se jim aspo\u0148 malinko mohl podobat. Nem\u011blo to ale v\u00fdznam, to pochopil hned. Jeho s\u00edla nebyla ve svalnat\u00e9m a vycvi\u010den\u00e9m t\u011ble, ale v mozku, to byla jeho deviza. On to, co tihle maskovan\u00ed \u010dern\u00ed hromotlukov\u00e9 vykonaj\u00ed, perfektn\u011b pop\u00ed\u0161e, a d\u00e1 tak zpr\u00e1vu sv\u011btu o t\u011b\u017ek\u00e9 a nebezpe\u010dn\u00e9 pr\u00e1ci z\u00e1sahov\u00e9 jednotky. Jeho sebev\u011bdom\u00ed posko\u010dilo o pr\u0165av\u00fd sch\u016fde\u010dek v\u00fd\u0161, a d\u00edky tomu se narovnal v z\u00e1dech. Je\u0161t\u011b p\u00e1r hodin a bude slavn\u00fd, tomu v\u011b\u0159il. Jen mus\u00ed v\u0161echna tahle svalov\u00e1 hmota kolem n\u011bho vykonat pr\u00e1ci, o kter\u00e9 bude moci ps\u00e1t. Adrenalin v jeho krvi si dr\u017eel standardn\u00ed hladinku a zaji\u0161\u0165oval tak jeho neutuchaj\u00edc\u00ed pozornost, nap\u011bt\u00ed ve svalech a zv\u00fd\u0161enou vn\u00edmavost ke v\u0161emu, co se kolem n\u011bj d\u011blo. T\u011b\u0161il se, a\u017e vysko\u010d\u00ed z auta a bude sou\u010d\u00e1st\u00ed d\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se podle Karla naz\u00fdv\u00e1 „Svoboda“.<\/p>\n

Netrp\u011bliv\u011b se u\u017e asi po des\u00e1t\u00e9 pod\u00edval na hodinky, aby op\u011bt zjistil, \u017ee ub\u011bhlo jen uboh\u00fdch p\u011bt minut. Ven nevid\u011bli, opanc\u00e9\u0159ovan\u00e1 dod\u00e1vka v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti nem\u011bla ok\u00fdnka, kter\u00fdmi by \u0161lo pozorovat no\u010dn\u00ed krajinu, st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed m\u011bst a vesnic, okolo kter\u00fdch proj\u00ed\u017ed\u011bli, a on nech\u00e1pal, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee chlapi jen poslu\u0161n\u011b sed\u00ed a \u010dekaj\u00ed, a\u017e dostanou rozkaz se hnout. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, pro\u010d se vyh\u00fdbal vojn\u011b, a\u010dkoliv pro to nemusel nic moc d\u011blat. V sedmn\u00e1cti letech u odvodu se na n\u011bj doktor jen kr\u00e1tce pod\u00edval a rovnou ho t\u00e9 \u010destn\u00e9 povinnosti v Bundeswehru zprostil. Nebyl ochoten nechat si vym\u00fdt mozek jen proto, \u017ee jeho vlast pot\u0159ebovala ochranu, stejn\u011b by j\u00ed nebyl nic platn\u00fd, na to m\u011bla tyhle ml\u010d\u00edc\u00ed \u010dern\u00e9 kreatury. Rozhodl se, \u017ee zkus\u00ed usnout. Sice nev\u011b\u0159il, \u017ee se mu to povede, ale vzhledem k tomu, \u017ee krom p\u00e1r kr\u00e1tk\u00fdch zd\u0159\u00edmnut\u00ed u\u017e byl na nohou v\u00edc jak dvacet \u010dty\u0159i hodin, by to mohlo p\u0159i tro\u0161e dobr\u00e9 v\u016fle vyj\u00edt. Op\u0159el si hlavu o tvrdou st\u011bnu za sebou a zav\u0159el o\u010di. Doufal, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed tu dlouhou cestu alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b prospat.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Zar\u00e1\u017e\u00ed m\u011b, \u017ee Paula naposledy vid\u011bli ve \u010dtvrtek ve\u010der. Tu samou noc k r\u00e1nu se naho\u0159e n\u011bco d\u011blo, museli jsme vyslat hl\u00eddku, n\u011bkdo se coural kolem plotu,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas Noe, kdy\u017e propustil knihovnici a kucha\u0159ku, ani jedna jim nic nov\u00e9ho ne\u0159ekla.<\/p><\/div>\n

„Co se d\u011blo?“ zeptal se se z\u00e1jmem Kat. Ve sv\u00e9 no\u0159e nic nesly\u0161el, ani se o to up\u0159\u00edmn\u011b nezaj\u00edmal.<\/div>\n
„Jak \u0159\u00edk\u00e1m, n\u011bkdo se potloukal kolem plotu, psi byli neklidn\u00ed, tak\u017ee jsem na\u0159\u00eddil, aby se chlapi mrkli po okol\u00ed, ale nikoho nechytili. Ujel jim pr\u00fd autem, ale nechal po sob\u011b tohle,“ k\u00fdvl hlavou k no\u017ei, kter\u00fd le\u017eel na kraji stolu, a mikin\u011b, je\u017e byla p\u0159ehozena p\u0159es \u017eidli, jako by ji tam jen n\u011bkdo n\u00e1hodou zapomn\u011bl. Kat se zvedl, aby se na v\u011bci pod\u00edval, a kdy\u017e si v\u0161iml rozm\u011br\u016f mikiny, hned si vzpomn\u011bl na Toma. Ten nosil takhle obrovsk\u00e9 oble\u010den\u00ed, byl pr\u00fd p\u0159\u00edznivcem n\u011bjak\u00e9ho hudebn\u00edho hnut\u00ed na povrchu, m\u011blo to n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s hops\u00e1n\u00edm nebo tak n\u011bco\u2026 aspo\u0148 tak to Katovi vysv\u011btlil, kdy\u017e se ho tehdy na d\u016fvod jeho velk\u00e9ho oble\u010den\u00ed ptal.<\/div>\n
„Vid\u011bla to Lara?“ napadlo Kata, stejn\u011b tak jako p\u0159edt\u00edm \u0161\u00e9fa.<\/div>\n
„Jo, ale nic moc mi k tomu ne\u0159ekla. Jen prohl\u00e1sila, \u017ee to byl n\u011bjakej tlus\u0165och,“ za\u0161klebil se. „Cht\u011bla t\u00edm nejsp\u00ed\u0161 nazna\u010dit, jak neschopnou m\u00e1me ochranku, kdy\u017e nechytila takhle tlust\u00fdho chl\u00e1pka a nechala si ho pl\u00e1chnout. Asi n\u011bjak\u00fd pytl\u00e1k.“<\/div>\n
„Hmmm,“ odpov\u011bd\u011bl jen Kat, nem\u011bl k tomu co \u0159\u00edct. Tlust\u00fd \u010dlov\u011bk ho ve spojen\u00ed s mikinou nenapadl. Asi to tak bylo, zn\u011blo to logicky. „A ten n\u016f\u017e?“<\/div>\n
„Prej se z n\u011bj ned\u00e1 nic poznat, je zni\u010den\u00fd od \u0159ez\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho kovov\u00e9ho, ale otisky u\u017e z n\u011bj sejmout nejdou, to by se s n\u00edm od za\u010d\u00e1tku muselo zach\u00e1zet trochu jinak. Je to k ni\u010demu.“<\/p>\n

Chvilku oba jen sed\u011bli a p\u0159em\u00fd\u0161leli. „Jo, byl to ru\u0161nej den,“ povzdychl si \u0161\u00e9f. „Tu samou noc si je\u0161t\u011b Bill zranil nohu, asi byla zrovna n\u011bjak\u00e1 \u0161patn\u00e1 konstelace,“ uva\u017eoval.<\/div>\n

„Hmm,“ p\u0159ik\u00fdvl Kat. „Co se mu vlastn\u011b stalo?“<\/div>\n
„Uklouzl ve spr\u0161e,“ odv\u011btil zamy\u0161len\u011b Noe. „Takov\u00fdch let se tam sprchuje, v \u017eivot\u011b se mu nic nestalo, a najednou je z n\u011bj invalida. B\u016fhv\u00ed, co tam prov\u00e1d\u011bl.“<\/div>\n
„Asi si ho honil moc rychle,“ zazubil se pobaven\u011b Kat, to bylo prvn\u00ed, co ho napadlo.<\/div>\n
„Je to mo\u017en\u00fd,“ zareagoval pobaven\u011b \u0161\u00e9f. „Dostal smyk,“ zachechtali se u\u017e oba najednou.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se dosm\u00e1li, Noe zase zv\u00e1\u017en\u011bl. „Co te\u010f? Jsme tam, kde na za\u010d\u00e1tku. Paul zmizel, a my nem\u00e1me p\u00e1ru, kde je.“<\/div>\n
„Ty se\u0161 \u0161\u00e9f, tak rozhodni,“ hodil to na n\u011bj Kat, „t\u0159eba to byl on, kdo v tom lese ztratil tohle,“ k\u00fdvl hlavou k mikin\u011b. Ani nev\u011bd\u011bl, jak ho to tak najednou napadlo.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b\u2026“ reagoval s despektem Noe. „Jak by se mu to mohlo pov\u00e9st, a jak by se tam dostal?“<\/div>\n
„Klimatizac\u00ed,“ odv\u011btil stru\u010dn\u011b Kat. „U\u017e jsem t\u011b na tuhle mo\u017enost jednou upozor\u0148oval, vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si?“<\/div>\n
„Jo, kdysi, ale sl\u00edbil jsi mi, \u017ee tvoje hypn\u00f3za bude p\u016fsobit tak, \u017ee to nikoho ani nenapadne.“<\/div>\n
„No, tak to asi holt n\u011bkoho napadlo. Nem\u016f\u017ee to p\u016fsobit na v\u0161echny stejn\u011b.“<\/div>\n
„Tak\u017ee ty mi chce\u0161 tady tvrdit, \u017ee ten tlus\u0165och, co ho chlapi honili po lese, byl Paul?“ div si neza\u0165ukal na \u010delo \u0161\u00e9f.<\/div>\n
„Mo\u017enost to je,“ pokr\u010dil rameny Kat. „Kde by jinde byl? Nikde ho nena\u0161li, tak\u017ee logicky, nejsp\u00ed\u0161 utekl.“<\/div>\n
„Pro\u010d by to d\u011blal? V\u017edy\u0165 to naho\u0159e ani nezn\u00e1,“ udiven\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel \u0161\u00e9f. „To by pro n\u011bj byl takovej \u0161ok\u2026“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, ale kdy\u017e si vezme\u0161, \u017ee byl cel\u00fd d\u011btstv\u00ed vychov\u00e1vanej k tomu, \u017ee z n\u011bj bude chlap, co cel\u00fd dny jen \u0161uk\u00e1 a oplod\u0148uje \u017eensk\u00fd, a ty ho pak m\u00edsto toho hod\u00ed\u0161 ke mn\u011b do d\u00edry jako m\u00e9n\u011bcenn\u00fdho neplodn\u00fdho zmetka, ani bych se mu nedivil. Prost\u011b nejsp\u00ed\u0161 vzal roha.“<\/div>\n
„A co ta mikina?“ k\u00fdvl \u0161\u00e9f ke kusu \u010dern\u00e9 l\u00e1tky. „Kde by ji vzal? A takhle velkou,“ dodal, p\u0159ece v jejich spole\u010denstv\u00ed nikdo tak tlust\u00fd nen\u00ed.<\/div>\n
„Tom takov\u00fd nos\u00ed,“ odv\u011btil Kat.<\/div>\n
„S Tomem se nemaj\u00ed r\u00e1di, s\u00e1m jsi to \u0159\u00edkal.“<\/div>\n
„To ale neznamen\u00e1, \u017ee mu ji nemohl p\u016fj\u010dit, nezapome\u0148, \u017ee s Billem jsou velk\u00fd kamar\u00e1di. Nebo ji mohl Tomovi prost\u011b \u010dmajznout, kdo v\u00ed.“<\/div>\n
„A co ten n\u016f\u017e?“<\/div>\n
„Kuchyn\u011b?“<\/div>\n
„Doprdele\u2026“ vydechl Noe. „Tak\u017ee to znamen\u00e1, \u017ee je mo\u017en\u00e1 u\u017e dva dny n\u011bkde na povrchu a my si tady kli\u010f\u00e1nko sed\u00edme a nem\u00e1me tucha, \u017ee o n\u00e1s m\u016f\u017ee n\u011bkde kecat.“<\/div>\n
„Po\u010dkej, ale co to auto?“ napadlo v tu chv\u00edli Kata.<\/div>\n
„Aha! No jo! V\u017edy\u0165 Paul auto v \u017eivot\u011b nevid\u011bl, a \u0159\u00eddit taky neum\u00ed. Tak\u017ee to nebyl on\u2026“ oddychl si, div \u017ee za ten n\u00e1pad nepopl\u00e1cal Kata po z\u00e1dech. Chvilku p\u0159em\u00fd\u0161lel. „No jo, ale to jsme zase tam, kde jsme byli\u2026“ vzdychl ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 tak nech ud\u011blat v kuchyni inventuru no\u017e\u016f. T\u0159eba jim bude tenhle chyb\u011bt,“ k\u00fdvl hlavou Kat ke zni\u010den\u00e9mu a nepou\u017eiteln\u00e9mu d\u016fkazu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad,“ vzhl\u00e9dl k n\u011bmu \u0161\u00e9f. „Aspo\u0148 budeme m\u00edt jistotu.“<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Kat nemohl usnout. Neust\u00e1le se p\u0159evaloval na posteli a ne a ne zabrat. Kdy\u017e to trvalo u\u017e asi p\u016fl hodiny, rozhodl se, \u017ee zkus\u00ed je\u0161t\u011b jednou zavolat Paulovi. Kdy\u017e mohl l\u00edtat b\u016fhv\u00edkde, u\u017e je mu nejsp\u00ed\u0161 dob\u0159e, tak\u017ee by mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-6616","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6616","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6616"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6616\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6616"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6616"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6616"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}