{"id":664,"date":"2018-03-27T16:00:00","date_gmt":"2018-03-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=658"},"modified":"2018-03-27T16:00:00","modified_gmt":"2018-03-27T15:00:00","slug":"scar-tissue-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/03\/27\/scar-tissue-9\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 9."},"content":{"rendered":"
autor: Chaynne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed bou\u0159e<\/strong><\/div>\n
\n

J\u00f6rg nebyl ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i s\u00e1m, kdy\u017e do n\u00ed Tom vstoupil. St\u00e1l vedle sv\u00e9ho obrovsk\u00e9ho mahagonov\u00e9ho stolu s dal\u0161\u00edm mu\u017eem, kter\u00e9ho Tom nikdy d\u0159\u00edve nevid\u011bl. J\u00f6rg se nap\u0159\u00edmil a pohl\u00e9dl sv\u00e9mu synovi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Thomasi, dovol mi, abych ti p\u0159edstavil doktora Krause.“<\/div>\n
Tom zamrkal. To byla ve\u0161ker\u00e1 reakce, kterou navenek uk\u00e1zal, ale uvnit\u0159 mu za\u010dalo srdce b\u00edt na poplach. L\u00e9ka\u0159. Sakra. P\u0159\u00e1l si, aby mohl \u0159\u00edct, \u017ee to bylo ne\u010dekan\u00e9. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nebylo.<\/div>\n
„Doktore,“ k\u00fdvl a pot\u00e9 si pot\u0159\u00e1sli rukama. Koutkem oka Tom mohl vid\u011bt otc\u016fv potm\u011b\u0161il\u00fd \u00fasm\u011bv a u\u017e nebylo \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb, pro\u010d byl l\u00e9ka\u0159 do domu pozv\u00e1n. Tomovi se sev\u0159el \u017ealudek do bolestiv\u00e9ho uzlu, ale p\u0159inutil se z\u016fstat v klidu. P\u0159es l\u00e9ka\u0159ovo rameno se setkal s J\u00f6rgov\u00fdm pohledem a sv\u00e9 rysy p\u0159em\u011bnil do m\u00edrn\u00e9 zv\u011bdavosti.<\/div>\n
„Mohu se zeptat pro\u010d\u2026?“<\/div>\n
„Doktor je tady proto, aby prohl\u00e9dl tv\u00e9ho man\u017eela, Thomasi,“ p\u0159eru\u0161il ho J\u00f6rg a p\u0159ilo\u017eil ruku na Krausovo rameno. „Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee je to nezbytn\u00e9, vzhledem k okolnostem.“<\/div>\n
„Jak\u00fdm okolnostem?“ Dostal ze sebe Tom, a\u010dkoliv to p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl. Bylo to jen ot\u00e1zkou \u010dasu. Byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee jim v\u016fbec bylo dop\u0159\u00e1no tolik \u010dasu.<\/div>\n
\n

Kraus si odka\u0161lal, aby k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl pozornost mlad\u0161\u00edho mu\u017ee.<\/p><\/div>\n

„Pane Kaulitzi, v\u00e1\u0161 otec mi pov\u011bd\u011bl, \u017ee v\u00e1\u0161 svazek st\u00e1le je\u0161t\u011b nebyl po\u017eehn\u00e1n po\u010det\u00edm d\u00edt\u011bte. Dokonce i kdy\u017e od svatby ji\u017e uplynuly \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce.“<\/div>\n
Tomovy o\u010di kr\u00e1tce bleskly ke tv\u00e1\u0159i jeho otce.<\/div>\n
„\u010cty\u0159i m\u011bs\u00edce jsou velmi kr\u00e1tk\u00e1 doba.“<\/div>\n
„Ne s Elix\u00edrem,“ \u0159ekl J\u00f6rg. „Bill u\u017e by m\u011bl b\u00fdt t\u011bhotn\u00fd.“<\/div>\n
Pot\u00e9 dodal s j\u00edzlivost\u00ed odkap\u00e1vaj\u00edc\u00ed z jeho hlasu:<\/div>\n
„Leda\u017ee bys d\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b, synu.“<\/div>\n
„Ale, ale, draz\u00ed p\u00e1nov\u00e9\u2026“ L\u00e9ka\u0159 zvedl ruku d\u0159\u00edv, ne\u017e Tom mohl odpov\u011bd\u011bt stejn\u011b ostrou pozn\u00e1mkou. „Tohle nen\u00ed pot\u0159eba, v\u011b\u0159te mi. Za kr\u00e1tkou chv\u00edli budeme mnohem moud\u0159ej\u0161\u00ed. Pot\u00e9, co vy\u0161et\u0159\u00edm mlad\u00e9ho pana Kaulitze-Tr\u00fcmpera, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ J\u00f6rg vypjal hru\u010f, jako to b\u00fdvalo jeho zvykem, ne\u017e vydal rozkaz. „Thomasi, dojdi pro sv\u00e9ho man\u017eela. Vy\u0161et\u0159en\u00ed se bude konat ve \u017dlut\u00e9m sal\u00f3nku.“<\/div>\n
Nebylo tam nic, co by mohl d\u011blat. Tom se na pat\u011b oto\u010dil a opustil m\u00edstnost.<\/div>\n
<\/p>\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

Bill byl smrteln\u011b bled\u00fd a ruce m\u011bl lepkav\u00e9 od potu, jak sv\u00edral Tomovu ruku, kdy\u017e dorazili ke dve\u0159\u00edm \u017dlut\u00e9ho salonku. Naho\u0159e v jejich pokoji si jej Tom pevn\u011b p\u0159itiskl k hrudi, pol\u00edbil jej do vlas\u016f a \u0161eptal mu do nich, \u017ee se o v\u0161echno postar\u00e1, aby se Bill nemusel ni\u010deho ani na minutu ob\u00e1vat. Oba v\u0161ak v\u011bd\u011bli, \u017ee to byla jen pr\u00e1zdn\u00e1 slova a \u017ee ta prohl\u00eddka mohla tak\u00e9 velmi dob\u0159e znamenat konec jejich mal\u00e9 \u0161ar\u00e1dy. Co v\u0161ak v\u011bd\u011bl jen Bill, bylo, \u017ee si celou tu v\u011bc zp\u016fsobil s\u00e1m t\u00edm, jak J\u00f6rga p\u0159edchoz\u00edho dne v telefonn\u00ed m\u00edstnosti provokoval. A za tuhle svou hloupost se nen\u00e1vid\u011bl.<\/p><\/div>\n

J\u00f6rg s doktorem Krausem na n\u011b \u010dekali na chodb\u011b.<\/div>\n
„L\u00e9ka\u0159 si p\u0159eje mluvit s Billem o samot\u011b,“ ozn\u00e1mil J\u00f6rg s definitivnost\u00ed, a Tom okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee doktor s t\u00edmto p\u0159\u00e1n\u00edm nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. Billovo sev\u0159en\u00ed jeho ruky se prom\u011bnilo a\u017e v bolestiv\u00e9, jak druh\u00fd chlapec zalapal po dechu. Tom posb\u00edral ve\u0161kerou kur\u00e1\u017e, kterou v sob\u011b m\u011bl, a rozhodl se J\u00f6rga ignorovat, jako by star\u0161\u00ed mu\u017e v\u016fbec nepromluvil. Adresoval sv\u00e1 slova doktoru Krausovi.<\/div>\n
„Jsem jeho man\u017eel. M\u00e1m pr\u00e1vo b\u00fdt tam s n\u00edm, pokud si \u017e\u00e1d\u00e1 mou p\u0159\u00edtomnost.“<\/div>\n
\n
Bill rychle p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„\u017d\u00e1d\u00e1m. Chci, aby u toho Tom byl.“ Jeho hlas byl napjat\u00fd, ale dr\u017eel se docela obdivuhodn\u011b, a Tomovi se nadmulo srdce p\u0159i pohledu na n\u011bj – tak k\u0159ehk\u00fd, a p\u0159esto tak siln\u00fd. Nebyl tu \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by jej Tom mohl zklamat jen proto, \u017ee se musel postavit proti v\u016fli sv\u00e9ho otce a uk\u00e1zat se b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fdm. Ostatn\u011b, J\u00f6rg vypadal t\u00e9m\u011b\u0159 na mrtvici. Vztek z n\u011bj vych\u00e1zel ve vln\u00e1ch a nutil Tomovo srdce b\u00edt jako srdce spla\u0161en\u00e9ho kr\u00e1l\u00edka, ale nebylo tam nic, co by mohl ud\u011blat. Nemohl Tomovi up\u0159\u00edt jeho pr\u00e1vo. A stejn\u011b tak ani doktor.<\/div>\n
„Nu\u017ee dobr\u00e1,“ Kraus pokr\u010dil rameny, zat\u00edmco si ukradl bezmocn\u00fd pohled na J\u00f6rga. Jak spole\u010dn\u011b ve t\u0159ech vstoupili do sal\u00f3nku, Tomovi p\u0159in\u00e1\u0161elo nesm\u00edrn\u00e9 uspokojen\u00ed zav\u0159\u00edt J\u00f6rgovi dve\u0159e p\u0159ed nosem.<\/div>\n
\n

Usadili se kolem sklen\u011bn\u00e9ho konferen\u010dn\u00edho stolku a Kraus okam\u017eit\u011b vylovil ze sv\u00e9ho kuf\u0159\u00edku pozn\u00e1mkov\u00fd blok. Tom se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd sed\u011bl vedle n\u011bj s prkenn\u011b rovn\u00fdmi z\u00e1dy, a stiskl mu ruku, kterou ani na okam\u017eik nepustil od chv\u00edle, kdy se\u0161li dol\u016f. Bill mu jeho pohled oplatil a Tomovi se sev\u0159elo srdce, kdy\u017e spat\u0159il, jak vyd\u011b\u0161en\u00fd druh\u00fd chlapec opravdu je. Ale vedle zjevn\u00e9ho strachu bylo v t\u011bch jantarov\u00fdch o\u010d\u00edch i n\u011bco dal\u0161\u00edho. D\u016fv\u011bra. Tolik d\u016fv\u011bry. Nebylo to poprv\u00e9, co ji Tom v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bl, ale poka\u017ed\u00e9 jej to ohromilo. Nepova\u017eoval se za n\u011bkoho, kdo by za to st\u00e1l. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd na to, aby mu n\u011bkdo takto d\u016fv\u011b\u0159oval, spr\u00e1vn\u011b? Ale slab\u00fd hl\u00e1sek v jeho hlav\u011b mu p\u0159ipomn\u011bl, jak se J\u00f6rgovi pr\u00e1v\u011b postavil a i mnohokr\u00e1t p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na Billovo pohodl\u00ed a \u0161t\u011bst\u00ed. Byly to mal\u00e9 v\u011bci, ale ne bezv\u00fdznamn\u00e9. A vysv\u011btlovaly Billovu d\u016fv\u011bru. „Bude to v po\u0159\u00e1dku,“ nazna\u010dil Tom \u00fasty a poda\u0159il se mu mal\u00fd, povzbuzuj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv. Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/p><\/div>\n

\n

Doktor zadrmolil n\u011bkolik standardn\u00edch omluv za nep\u0159\u00edjemnosti, kter\u00e9 zp\u016fsob\u00ed ru\u0161ivou povahou dotaz\u016f, ale d\u011bl\u00e1 pouze svou pr\u00e1ci\u2026 blablablabla\u2026 pot\u00e9 pevn\u011bji sev\u0159el sv\u00e9 pero a hodil na n\u011b prvn\u00ed bombu: „Jak \u010dasto m\u00e1te pohlavn\u00ed styk?“<\/p><\/div>\n

Bill pomalu otev\u0159el \u00fasta a tv\u00e1\u0159 mu siln\u011b zrudla. „My\u2026“ zakoktal. Tom na moment zav\u0159el o\u010di, aby se dal dohromady. Musel z\u016fstat v klidu, to bylo v\u0161e, na \u010dem te\u010f z\u00e1le\u017eelo. Bill byl ohledn\u011b t\u011bchto v\u011bc\u00ed tak plach\u00fd, dokonce i ta nejmen\u0161\u00ed nar\u00e1\u017eka na sex jej dok\u00e1zala dostat cel\u00e9ho do rozpak\u016f. Tom si nemyslel, \u017ee to byla \u0161patn\u00e1 v\u011bc. Ve skute\u010dnosti si myslel, \u017ee to bylo rozko\u0161n\u00e9. Ale nyn\u00ed to bylo p\u0159\u00edt\u011b\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Pravideln\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl nam\u00edsto druh\u00e9ho chlapce chladn\u011b, ale d\u016frazn\u011b. Kraus zabru\u010del a d\u011blal si pozn\u00e1mky.<\/div>\n
Od toho okam\u017eiku u\u017e to \u0161lo jen z kopce. Ot\u00e1zky pokra\u010dovaly, jedna dot\u011brn\u011bj\u0161\u00ed a troufalej\u0161\u00ed, ne\u017e druh\u00e1: jestli Bill c\u00edtil b\u011bhem styku n\u011bjak\u00e9 nepohodl\u00ed, jak hluboko do n\u011bj Tom obvykle pronikl, jak dlouho trvaly Tomovy ejakulace, a tak d\u00e1le. Bill z\u0159eteln\u011b bojoval proti slz\u00e1m zahanben\u00ed. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee by druh\u00fd chlapec nediskutoval o takov\u00fdch v\u011bcech tak explicitn\u011b dokonce ani s Andreasem, sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem, nato\u017e s n\u011bjak\u00fdm ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem. Sna\u017eil se pomoct t\u00edm, \u017ee odpov\u00eddal m\u00edsto sv\u00e9ho man\u017eela, ale byly tam ot\u00e1zky, na kter\u00e9 mohl zn\u00e1t odpov\u011bdi pouze Bill. S ka\u017edou minutou, kter\u00e1 ub\u011bhla, Tom c\u00edtil v\u011bt\u0161\u00ed nutk\u00e1n\u00ed ude\u0159it Krause do tv\u00e1\u0159e a pot\u00e9 mu p\u0159idat je\u0161t\u011b n\u011bkolik dal\u0161\u00edch ran.<\/div>\n
\n

Pak, asi po dvaceti minut\u00e1ch toho mu\u010den\u00ed, mu\u017e sv\u016fj pozn\u00e1mkov\u00fd blok n\u00e1hle odlo\u017eil.<\/p><\/div>\n

„Nu, d\u011bkuji v\u00e1m za va\u0161i spolupr\u00e1ci v t\u00e9to choulostiv\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, d\u017eentlmeni,“ \u0159ekl upjat\u011b. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem od v\u00e1s sesb\u00edral dostatek cenn\u00fdch informac\u00ed.“<\/div>\n
Z Billov\u00fdch plic uniklo obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed vzduchu, jak se chlapec zhroutil proti Tomovu boku. Je konec, pomyslel si Tom \u00falevn\u011b. M\u00e1me to za sebou. Kone\u010dn\u011b.<\/div>\n
Ale to nebyl konec.<\/div>\n
„Vy\u017eadujete p\u0159\u00edtomnost sv\u00e9ho man\u017eela tak\u00e9 u t\u011blesn\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 prohl\u00eddky?“<\/div>\n
Oba na n\u011bj pouze zamrkali, nervov\u011b ot\u0159eseni.<\/div>\n
„T\u011blesn\u00e9\u2026“ Bill kolem toho slova zalapal po dechu a Tom mohl c\u00edtit, jak se mu jeho huben\u00e9 t\u011blo za\u010dalo v ohybu pa\u017ee t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
Kraus se zd\u00e1l b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u011b rozpa\u010dit\u00fd.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuji v\u00e1s prohl\u00e9dnout, pane Kaulitzi, abych mohl vy\u0159knout svou diagn\u00f3zu. Prohl\u00e9dnout va\u0161e genit\u00e1lie, v\u00e1\u0161 kone\u010dn\u00edk\u2026“<\/div>\n
Bill za\u010dal plakat. Tom c\u00edtil, jak mu t\u011blem proch\u00e1z\u00ed chlad, jako by mu vystydla krev v \u017eil\u00e1ch. Pomalu se nap\u0159\u00edmil v z\u00e1dech a v\u00fdraz na jeho tv\u00e1\u0159i musel obsahovat n\u011bco, co pod\u011bdil od J\u00f6rga, proto\u017ee l\u00e9ka\u0159 se ve sv\u00e9m k\u0159esle p\u0159ikr\u010dil, jako by mu pr\u00e1v\u011b vyhro\u017eoval.<\/div>\n
\n

„Omluvte n\u00e1s, doktore,“ \u0159ekl Tom hlasem, kter\u00fd nep\u0159ipou\u0161t\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 slitov\u00e1n\u00ed, „ale \u017e\u00e1dn\u00fd takov\u00fd druh prohl\u00eddky se tady konat nebude. Bill m\u00e1 sv\u00e9ho osobn\u00edho l\u00e9ka\u0159e v Berl\u00edn\u011b, a pokud si bude p\u0159\u00e1t podstoupit prohl\u00eddku, jeho l\u00e9ka\u0159 bude povol\u00e1n a zhost\u00ed se tohoto \u00fakolu.“<\/p><\/div>\n

Mohl vid\u011bt, jak na n\u011bj Bill z\u00edr\u00e1 \u0161irok\u00fdma, nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdma o\u010dima, jako by Tom byl n\u011bjak\u00fd super\u010dlov\u011bk, kter\u00fd p\u0159ilet\u011bl z nebes na jeho z\u00e1chranu. Tom vyt\u00e1hl druh\u00e9ho mlad\u00edka s sebou, kdy\u017e z gau\u010de vstal. „D\u011bkujeme v\u00e1m za v\u00e1\u0161 \u010das, doktore,“ p\u0159ik\u00fdvl, a pak je oba ze sal\u00f3nku vyvedl. Nezastavili si, jen ti\u0161e kr\u00e1\u010deli, o\u010di m\u011bli nam\u00ed\u0159en\u00e9 kup\u0159edu ke schodi\u0161ti, a ignorovali J\u00f6rga, kter\u00fd se na m\u00edst\u011b zmaterializoval zd\u00e1nliv\u011b odnikud a za\u010dal je bombardovat ot\u00e1zkami. Nezastavili si, dokud dve\u0159e od jejich obytn\u00e9 \u010d\u00e1sti nebyly za nimi pevn\u011b zav\u0159en\u00e9, a Tom oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku.<\/div>\n
\n

„Je to v po\u0159\u00e1dku\u2026 je to v po\u0159\u00e1dku\u2026“ mumlal do Billov\u00fdch vlas\u016f, kdy\u017e s n\u00edm klesl na pohovku. Poklekl p\u0159ed n\u011bj na kolena a pokr\u00fdval jeho bled\u00e9 dlan\u011b omluvn\u00fdmi polibky. „U\u017e je po v\u0161em. Vedl sis tak dob\u0159e\u2026 Bo\u017ee, je mi to tak l\u00edto. Tak l\u00edto\u2026“<\/p><\/div>\n

Bill se nad n\u011bj naklonil a zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do Tomov\u00fdch blond vlas\u016f.<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ popot\u00e1hl po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, a povzdechl si. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem jen\u2026 za\u010dal panika\u0159it.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm. Je mi to tak moc l\u00edto, \u017ee jsem nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit tomu, aby se to stalo\u2026“<\/div>\n
„Dok\u00e1zal jsi to, Tome\u2026 nedovolil jsi mu\u2026“ Bill pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a ot\u0159\u00e1sl se nad t\u00edm pomy\u0161len\u00edm. „Ach bo\u017ee, j\u00e1 bych snad zem\u0159el, kdyby on\u2026“<\/div>\n
Tom zatnul zuby tak siln\u011b, \u017ee to a\u017e zabolelo. Mysl mu zahalil hn\u011bv nad p\u0159edstavou ciz\u00edho \u010dlov\u011bka dot\u00fdkaj\u00edc\u00edho se Billa na t\u011bch nejintimn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech, kde se jej je\u0161t\u011b nikdo, dokonce ani Tom, jeho man\u017eel, nedotkl. Tom by reagoval stejn\u011b, i kdyby \u017eili man\u017eelsk\u00fdm \u017eivotem, ale se zcela nedot\u010den\u00fdm Billem se i pouh\u00e9 odhalen\u00ed jeho t\u011bla l\u00e9ka\u0159ov\u00fdm o\u010d\u00edm zd\u00e1lo b\u00fdt t\u00e9m\u011b\u0159 svatokr\u00e1de\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

„Nikdo se t\u011b nem\u016f\u017ee dotknout, pokud to ty s\u00e1m nechce\u0161,“ zvedl hlavu a pohl\u00e9dl do Billov\u00fdch st\u00e1le uslzen\u00fdch o\u010d\u00ed s tich\u00fdm fanatismem, kter\u00fd u\u017e ani jednoho z nich opravdu nep\u0159ekvapil. „Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t. Nikdy.“<\/p><\/div>\n

Bill se na n\u011bj d\u00edval s tak plachou vd\u011b\u010dnost\u00ed, a\u017e se Tomovi v hrudi zat\u0159epetalo srdce. Byl tak n\u00e1dhern\u00fd. Ka\u017ed\u00fd rys na jeho tv\u00e1\u0159i byl um\u011bleck\u00fdm d\u00edlem a byl drahocenn\u00fd, tak drahocenn\u00fd pro Tomovo srdce, uv\u011bdomil si blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk. Kdy se pro n\u011bj stal tak d\u016fle\u017eit\u00fdm? Kdy paprsky jeho nesl\u00fdchan\u00e9 kr\u00e1sy z\u00edskaly schopnost proniknout do Tomovy du\u0161e a naplnit v\u0161echny jej\u00ed tmav\u00e9, pust\u00e9 a chladn\u00e9 skuliny sv\u011btlem? Byl to tak dobr\u00fd pocit, c\u00edtit to h\u0159ejiv\u00e9 teplo. V\u016fbec n\u011bco c\u00edtit. A kdy\u017e se Bill naklonil a vtiskl jemn\u00fd polibek do koutku jeho \u00fast, na okam\u017eik zapomn\u011bl d\u00fdchat. Byl to jen stejn\u011b tak oby\u010dejn\u00fd a cudn\u00fd polibek jako ten, kter\u00fd dal Tom Billovi p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der, ale bylo to tak\u00e9 trochu v\u00edce, proto\u017ee to bylo pokra\u010dov\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho, co za\u010dalo Tomov\u00fdm polibkem.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161eptal Bill. „Jsi na m\u011b tak hodn\u00fd. Ty jsi tak dobr\u00fd \u010dlov\u011bk, Tome.“<\/div>\n
\n

Tom v tu chv\u00edli p\u0159ese v\u0161echnu snahu nedok\u00e1zal \u0159\u00edct v\u016fbec nic. Pouze d\u00e1l hled\u011bl na druh\u00e9ho chlapce jako n\u011bkdo, kdo byl zasa\u017een kouzlem, ale nezd\u00e1lo se, \u017ee by se o to Bill n\u011bjak staral nebo snad m\u011bl n\u00e1mitky. Jeho jemn\u00e9, l\u00e1skypln\u00e9 prsty hladily Toma po \u010delisti a sp\u00e1nc\u00edch a propl\u00e9taly se do vln jeho zlat\u00fdch vlas\u016f s takovou n\u011b\u017enost\u00ed, a\u017e to Tomovi vh\u00e1n\u011blo slzy do o\u010d\u00ed. Byla to chv\u00edle neb\u00fdval\u00e9 up\u0159\u00edmnosti mezi nimi, zvl\u00e1\u0161t\u011b na Tomov\u011b stran\u011b. Up\u0159\u00edmnosti, kter\u00e9 Bill nemohl rozum\u011bt, ale kter\u00e1 druh\u00e9ho chlapce p\u0159inutila p\u0159ipustit si tu bolest, kterou si v sob\u011b nesl, jako to, \u010d\u00edm to opravdu bylo: jako p\u0159ek\u00e1\u017eku, kter\u00e1 mu br\u00e1nila v kontaktu s vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011btem. St\u00e1la mezi n\u00edm a Billem jako obrovsk\u00fd balvan ledu, pr\u016fhledn\u00fd ale ne\u00fastupn\u00fd, a poprv\u00e9 od chv\u00edle, kdy se setkali, jej ta mo\u017enost, \u017ee tento led mo\u017en\u00e1 nikdy neroztaje, \u017ee nikdy nebude schopen jasn\u011b vid\u011bt a znovu voln\u011b d\u00fdchat, d\u011bsila a\u017e do hloubi du\u0161e. Ale ta skute\u010dnost, \u017ee za\u010dal cht\u00edt, aby rozt\u00e1l, jej d\u011bsila je\u0161t\u011b v\u00edce.<\/p><\/div>\n

\n

„No,“ \u0159ekl Bill po chv\u00edli a zhluboka se nadechl. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee bych si te\u010f moc r\u00e1d \u0161el zajezdit. Pot\u0159ebuju dostat to p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 setk\u00e1n\u00ed ze sv\u00e9 mysli.“<\/p><\/div>\n

Tom zamrkal. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e vst\u0159ebal v\u00fdznam Billov\u00fdch slov.<\/div>\n
„Zajezdit?“ Zopakoval a pohl\u00e9dl z okna. „V\u00ed\u0161 jist\u011b, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad?“<\/div>\n
Navzdory brzk\u00e9mu odpoledni bylo venku neobvykle temno. Tmav\u00e9 mraky se hromadily, jasn\u00e1 indikace bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se de\u0161t\u011b a mo\u017en\u00e1 i bou\u0159e.<\/div>\n
„D\u00e9\u0161\u0165 mi nevad\u00ed,“ pokr\u010dil Bill rameny a vstal. „U\u017e jsem jezdil ve v\u0161ech mo\u017en\u00fdch variant\u00e1ch po\u010das\u00ed. Z jedn\u00e9 nebo dvou kapek se nerozpust\u00edm. Ale mus\u00edm se odsud dostat, Tome, jinak ze\u0161\u00edl\u00edm.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli Tom nebyl schopn\u00fd \u0159\u00edct mu ne. Ve skute\u010dnosti pot\u00e9, co mu Bill v\u011bnoval kr\u00e1tk\u00e9, ale srde\u010dn\u00e9 objet\u00ed a vyb\u011bhl z pokoje, si uv\u011bdomil, \u017ee nikdy nebyl schopn\u00fd druh\u00e9mu chlapci cokoliv up\u0159\u00edt.<\/div>\n
\n

Ale m\u011bl.<\/p><\/div>\n

\n

Co\u017e byl d\u016fvod, pro\u010d Tom asi p\u016fl hodiny pot\u00e9 s\u00e1m pro sebe \u0161t\u011bd\u0159e klel, zat\u00edmco vyj\u00ed\u017ed\u011bl ze st\u00e1j\u00ed krkolomnou rychlost\u00ed uprost\u0159ed hrom\u016f a blesk\u016f osv\u011btluj\u00edc\u00edch oblohu. V\u00edtr kalamitn\u00ed s\u00edly mu poslal prvn\u00ed kapky de\u0161t\u011b do tv\u00e1\u0159e takovou silou, \u017ee mu to na jeho pohmo\u017ed\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159i p\u0159ipadalo jako drobn\u00e9 kam\u00ednky. St\u00e1le mohl na jazyku c\u00edtit krev a rozra\u017een\u00fd ret jej pekeln\u011b \u0161t\u00edpal, ale jedin\u00e1 v\u011bc na Tomov\u011b mysli byla nal\u00e9zt Billa a p\u0159iv\u00e9st jej zp\u00e1tky d\u0159\u00edv, ne\u017e se rozpout\u00e1 peklo.<\/p><\/div>\n

Kdyby jen nepromarnil tolik drahocenn\u00e9ho \u010dasu douf\u00e1n\u00edm v to nejlep\u0161\u00ed.<\/div>\n
M\u011bl to v\u011bd\u011bt.<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chaynne7 P\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed bou\u0159e J\u00f6rg nebyl ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i s\u00e1m, kdy\u017e do n\u00ed Tom vstoupil. St\u00e1l vedle sv\u00e9ho obrovsk\u00e9ho mahagonov\u00e9ho stolu s dal\u0161\u00edm mu\u017eem, kter\u00e9ho Tom nikdy d\u0159\u00edve nevid\u011bl. J\u00f6rg se nap\u0159\u00edmil a pohl\u00e9dl sv\u00e9mu synovi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. „Thomasi, dovol mi,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-664","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/664","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=664"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/664\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=664"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=664"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=664"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}