{"id":6641,"date":"2012-04-17T16:00:00","date_gmt":"2012-04-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6623"},"modified":"2012-04-17T16:00:00","modified_gmt":"2012-04-17T15:00:00","slug":"mask-of-the-phantom-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/17\/mask-of-the-phantom-7\/","title":{"rendered":"Mask of the Phantom 7."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill:<\/p>\n

<\/strong> V\u00edt\u011bzn\u011b jsem vyk\u0159ikl. Kone\u010dn\u011b jsem dopsal posledn\u00ed notu, posledn\u00ed slova prvn\u00edho d\u011bjstv\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed si mo\u017en\u00e1 rozkl\u00e1daj\u00ed pr\u00e1ci na dv\u011b f\u00e1ze – prvn\u011b p\u00ed\u0161\u00ed text, potom a\u017e noty nebo naopak -, ale j\u00e1 d\u011bl\u00e1m v\u0161echno z\u00e1rove\u0148. L\u00edp se mi tak uva\u017euje nad t\u00edm v\u0161\u00edm.<\/div>\n

Spokojen\u011b jsem je\u0161t\u011b p\u0159ejel pohledem posledn\u00ed v\u00fdtvory a koukl do kalend\u00e1\u0159e – p\u0159esn\u011b, jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, dva dny p\u0159ed koncem m\u011bs\u00edce. N\u00e1sledn\u011b m\u016fj pohled sklouzl k digit\u00e1ln\u00edm hodin\u00e1m v prav\u00e9m rohu obrazovky po\u010d\u00edta\u010de. Do dal\u0161\u00edho p\u0159edstaven\u00ed mi zb\u00fdvaly dv\u011b hodiny, co\u017e byl ide\u00e1ln\u00ed \u010das pro nachyst\u00e1n\u00ed se a zav\u00edt\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm k Firminovi do kancel\u00e1\u0159e, abych mu p\u0159edlo\u017eil prvn\u00ed d\u011bjstv\u00ed nov\u00e9 opery. Douf\u00e1m, \u017ee to uv\u00edt\u00e1 a vezme m\u011b zp\u00e1tky, proto\u017ee do fast foodu u\u017e nikdy nevkro\u010d\u00edm.<\/p>\n

*<\/p>\n

Venku u\u017e se d\u00e1vno setm\u011blo a ulici napl\u0148ovalo pouze sv\u011btlo pouli\u010dn\u00edch lamp. Proch\u00e1zel jsem ulicemi, jak nejrychleji jsem um\u011bl. Nejsem sebevrah, abych se v noci n\u011bjak zdr\u017eoval, a motorka mi jako dopravn\u00ed prost\u0159edek v tomto p\u0159\u00edpad\u011b nep\u0159ipad\u00e1 tak \u00fapln\u011b vhodn\u00e1. Ve velk\u00e9 ta\u0161ce jsem nesl k sob\u011b sepnut\u00e9 hust\u011b popsan\u00e9 pap\u00edry.<\/div>\n

Kone\u010dn\u011b jsem dorazil p\u0159ed budovu Opery a velk\u00fdmi prosklen\u00fdmi dve\u0159mi vlezl dovnit\u0159. K\u00fdvnul jsem na Mary za barem a vyrazil p\u0159\u00edmo k Firminov\u011b kancel\u00e1\u0159i, kter\u00e1 se d\u00edkybohu nikam nep\u0159esunula.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Zaklepal jsem na dve\u0159e, a kdy\u017e se ozvalo pozv\u00e1n\u00ed ke vstupu, ve\u0161el jsem. Firmin na m\u011b nech\u00e1pav\u011b zam\u017eoural skrze obrou\u010dky br\u00fdl\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159ejete si?“ zeptal se dosti vykolejen\u011b moj\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed.<\/div>\n
„Uhm, j\u00e1 jsem Bill Kaulitz, mo\u017en\u00e1 si m\u011b je\u0161t\u011b pamatujete. V\u00edte, u\u017e n\u011bjakou dobu se sem chod\u00edm d\u00edvat na va\u0161e p\u0159edstaven\u00ed a p\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem, a \u0159ekl bych, \u017ee opr\u00e1vn\u011bn\u011b, velice zklaman\u00fd. Omlouv\u00e1m se, pokud v\u00e1s n\u011bjak obt\u011b\u017euji, ale p\u0159ipravil jsem si pro v\u00e1s prvn\u00ed d\u011bjstv\u00ed jedn\u00e9 z p\u0159ipravovan\u00fdch oper. Byl bych r\u00e1d, kdybyste m\u011b vzal zp\u00e1tky, budu pracovat za plat, jak\u00fd mi nab\u00eddnete, ale hlavn\u011b se zbavte pros\u00edm toho neum\u011btela, kter\u00e9ho tu m\u00e1te. Jeho hudba se skute\u010dn\u011b ned\u00e1 poslouchat a mysl\u00edm, \u017ee ani vy nem\u016f\u017eete b\u00fdt spokojen\u00fd s jeho v\u00fdkony.“<\/p>\n

Abych byl objektivn\u00ed – Frirmin na m\u011b \u010du\u010del jak na magora. Mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl zpomalit tempo sv\u00e9ho v\u00fdkladu nebo se prvn\u011b p\u0159edstavit, odml\u010det se a pak a\u017e spustit, co m\u00e1m vlastn\u011b na srdci. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b za\u010d\u00e1tek m\u00e9ho nov\u00e9ho d\u00edla p\u0159ist\u00e1l u n\u011bj na stole a on se prob\u00edral stohem popsan\u00fdch pap\u00edr\u016f. Nedo\u010dkav\u011b jsem sledoval jeho tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se postupn\u011b rozjas\u0148ovala a nab\u00edrala na \u0161irok\u00e9m \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n

Najednou vstal a j\u00e1 instinktivn\u011b o krok ustoupil. Sice je daleko men\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1 a ani nevypad\u00e1 nijak hroziv\u011b, ale jeho pohyb byl ne\u010dekan\u00fd a moje t\u011blo zareagovala d\u0159\u00edv ne\u017e mozek.<\/p>\n

„Pane Kaulitzi, jsme r\u00e1di, \u017ee v\u00e1s m\u00e1me zp\u00e1tky. Mysl\u00edm, \u017ee bychom se rovnou mohli domluvit na pracovn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch, co \u0159\u00edk\u00e1te?“ zeptal se a zat\u0159\u00e1sl mi rukou. M\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen\u011b jsem se na n\u011bj zazubil. A\u017e takovou rychlost jsem ne\u010dekal. S Dominikem nejsp\u00ed\u0161 nen\u00ed spokojen\u00fd nikdo. Posadil jsem se do jednoho z naprosto okoukan\u00fdch k\u0159es\u00edlek, na kter\u00e1 jsem n\u011bkolikr\u00e1t narazil na \u00fa\u0159ad\u011b, kdy\u017e jsem si \u0161el m\u011bnit m\u00edsto pobytu.<\/div>\n

Firmin ze stolu okam\u017eit\u011b vytahoval n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry. Docela jsem zalitoval, \u017ee jsem se nevr\u00e1til se v\u0161\u00edm v\u0161udy – tud\u00ed\u017e jako Fantom. Tomuhle bych se vyhnul\u2026 Nesn\u00e1\u0161\u00edm pap\u00edrov\u00e1n\u00ed. Hlasit\u011b jsem si povzdechl a podepsal v\u0161echno, co mi Firmin p\u0159edlo\u017eil.<\/p>\n

*<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

<\/strong> Dne\u0161n\u00ed p\u0159edstaven\u00ed bylo snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echna ostatn\u00ed. Nehr\u00e1li jsme sice premi\u00e9ru, tak\u017ee to nevid\u011blo moc lid\u00ed, ale nikdo z n\u00e1s snad nem\u011bl dobr\u00fd den. Nikoho to po\u0159\u00e1dn\u011b nebavilo, \u0161patn\u011b jsme zp\u00edvali a celkov\u011b se to v\u016fbec nepovedlo. Div\u00e1ci odch\u00e1zeli je\u0161t\u011b nespokojen\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n

Naprosto vy\u0161\u0165aven\u00fd jsem se do\u0161oural do spole\u010dn\u00e9 \u0161atny, kde jsem z mal\u00e9 plechov\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b vyt\u00e1hl sv\u00e9 oble\u010den\u00ed a naprosto beze studu ze sebe st\u00e1hnul kost\u00fdm, jeho\u017e l\u00edme\u010dek m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b d\u0159el zezadu na krku. D\u011blaly to v\u0161echny kost\u00fdmy se zvednut\u00fdm l\u00edme\u010dkem. Nat\u00e1hl jsem kost\u00fdm na ram\u00ednko a pov\u011bsil mezi v\u0161echny ostatn\u00ed. Pot\u00e9 jsem se cht\u011bl vydat do mask\u00e9rny, abych si z obli\u010deje st\u00e1hl odpudiv\u00e9 n\u00e1nosy make-upu, ale zastavilo m\u011b Firminovo odka\u0161l\u00e1n\u00ed. Jako na povel jsme se v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed oto\u010dili, j\u00e1 je\u0161t\u011b kalhoty jen tak v ruce.<\/p>\n

„P\u0159\u00e1tel\u00e9, r\u00e1d bych v\u00e1m p\u0159edstavil novou posilu do na\u0161eho t\u00fdmu. Dominik to je\u0161t\u011b nev\u00ed, tak\u017ee bych byl r\u00e1d, kdybyste se o tom p\u0159ed n\u00edm nevyjad\u0159ovali, ale kone\u010dn\u011b m\u00e1me m\u00edsto n\u011bj n\u00e1hradu!“ zvolal Firmin. Davem se to rozhu\u010delo, jak jeden p\u0159es druh\u00e9ho nahlas p\u0159em\u00fd\u0161leli, koho asi Firmin na\u0161el.<\/div>\n

„Ticho, v\u00e1\u017een\u00ed!“ zvolal. „Na\u0161\u00ed novou posilu u\u017e mo\u017en\u00e1 n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s znaj\u00ed, ale poprv\u00e9 se k n\u00e1m p\u0159id\u00e1v\u00e1 se skute\u010dnou pracovn\u00ed smlouvou. Tak\u017ee odte\u010f se budete u\u010dit opery od\u2026 Billa Kaulitze.“<\/p>\n

Zpoza Firminov\u00fdch zad vystoupil m\u016fj bratr. Na rtech mu pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv, takov\u00fd p\u0159\u00edjemn\u00fd a spokojen\u00fd. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed vypadala dost p\u0159ekvapen\u011b, n\u011bkte\u0159\u00ed si jen tak odfrkli, jin\u00ed vypadali mo\u017en\u00e1 dokonce a\u017e popuzen\u011b. J\u00e1 si zachov\u00e1val neutr\u00e1ln\u00ed postaven\u00ed, ostatn\u011b jako v\u017edycky. Ve skute\u010dnosti m\u011b to v\u0161ak docela vykolejilo. Myslel jsem, \u017ee Bill s Operou nechce m\u00edt u\u017e nic spole\u010dn\u00e9ho, nebo to tak alespo\u0148 vypadalo.<\/div>\n

Firmin je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edkal, ale jeho slova \u0161la mimo m\u011b. M\u016fj pohled pat\u0159il jedin\u011b Billovi, jeho\u017e \u00fa\u0161klebek mi ne\u0161el na rozum. Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika dny ode m\u011b utekl, a te\u010f se tu na m\u011b samolib\u011b culil, jako by bylo v\u0161echno naprosto v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

A\u017e kdy\u017e Firmin ode\u0161el s t\u00edm, \u017ee se m\u00e1me s Billem trochu sezn\u00e1mit a p\u0159ijmout ho do kolektivu, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b dr\u017e\u00edm kalhoty v lev\u00e9 ruce. Okam\u017eit\u011b jsem si je nat\u00e1hl, co\u017e vyvolalo \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. Kolegov\u00e9 ho postupn\u011b obsyp\u00e1vali a tvo\u0159ili kolem n\u011bj hlou\u010dek, ze kter\u00e9ho se oz\u00fdvaly r\u016fznorod\u00e9 ot\u00e1zky. Zakroutil jsem hlavou. Te\u010f mus\u00ed b\u00fdt Bill na vrcholu blaha. V\u017edycky, kdy\u017e je st\u0159edem pozornosti, je \u0161\u0165astn\u00fd. J\u00e1 jsem se do davov\u00e9ho \u0161\u00edlenstv\u00ed nezam\u00edchal. M\u00edsto toho jsem zam\u00ed\u0159il k mask\u00e9rn\u011b. Zoufale jsem tou\u017eil po odl\u00ed\u010den\u00ed. Nech\u00e1pu, jak to \u017eensk\u00e9 a Bill m\u016f\u017eou na obli\u010deji nosit po\u0159\u00e1d, j\u00e1 bych se za chv\u00edli zbl\u00e1znil.<\/div>\n

Zasedl jsem p\u0159ed zrcadlo a popadl n\u011bkolik vatov\u00fdch tamp\u00f3nk\u016f. Na jeden z nich jsem nanesl st\u00e1le je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b rozt\u0159esenou rukou nekvalitn\u00ed odli\u010dovac\u00ed ml\u00e9ko, kter\u00e9 stra\u0161n\u011b rychle zasychalo, ale nest\u00e1lo zase tolik, tak\u017ee si ho Opera mohla s klidem dovolit.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

<\/strong> Kdy\u017e m\u011b z\u00e1stup lid\u00ed, o\u010dividn\u011b nad\u0161en\u00fd, \u017ee se kone\u010dn\u011b zbavil Dominika, propustil ze sv\u00fdch sp\u00e1r\u016f, po Tomovi nebylo ani vidu ani slechu. Necht\u011bl jsem se nikoho pt\u00e1t, v\u0161ichni si tu zajist\u00e9 pamatovali incident, kter\u00fd jsem zde p\u0159ed dv\u011bma lety provedl, a j\u00e1 jim ho necht\u011bl zbyte\u010dn\u011b p\u0159ipom\u00ednat. Pot\u011b\u0161ilo m\u011b, kdy\u017e jsem znovu vklouzl mezi zn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Nikoho nov\u00e9ho krom\u011b Dominika jsem zde zat\u00edm neobjevil.<\/div>\n

Zabrousil jsem mezi stojany s oble\u010den\u00edm, mezi plechov\u00e9 sk\u0159\u00ednky, ale ani tam jsem Toma nena\u0161el. Cht\u011bl jsem s n\u00edm mluvit, alespo\u0148 na chv\u00edli. Mo\u017en\u00e1 jsem se mu cht\u011bl omluvit za neslu\u0161n\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e jsem se poprv\u00e9 vracel z Opery nebo kdy\u017e jsem tak najednou odb\u011bhl v moment\u011b, kdy si vedle m\u011b p\u0159isedl u baru.<\/p>\n

Nohy m\u011b samy nesly k zapadlej\u0161\u00edm m\u00edstnostem, k mask\u00e9rn\u00e1m a jin\u00fdm za\u0161\u00edv\u00e1rn\u00e1m. Ti\u0161e jsem kr\u00e1\u010del pr\u00e1zdnou chodbou a poslouchal zvuky vlastn\u00edch krok\u016f. O n\u011bco m\u00e1lo pozd\u011bji p\u016fsobiv\u00e9 ticho, kter\u00e9 m\u011b vracelo zp\u011bt do doby p\u0159ed dv\u011bma lety, pro\u0159\u00edzla s\u00e9rie nad\u00e1vek. S \u00fasm\u011bvem jsem se vydal za zvukem Tomova hlasu. I kdy\u017e se mu hodn\u011b zm\u011bnil nebo m\u011b mo\u017en\u00e1 klamala pam\u011b\u0165, m\u011bl jsem ho za sv\u00e9 ve\u010dery tr\u00e1ven\u00e9 v Ope\u0159e dostate\u010dn\u011b naposlouchan\u00fd. Dve\u0159e m\u00edstnosti byly pootev\u0159en\u00e9, \u0161kv\u00edrou prosv\u00edtalo slab\u00e9 sv\u011btlo. \u0160\u0165ouchl jsem do nich a ony se otev\u0159ely. Stanul jsem tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Tomovi, i kdy\u017e jen prost\u0159ednictv\u00edm zrcadla.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Bill: V\u00edt\u011bzn\u011b jsem vyk\u0159ikl. Kone\u010dn\u011b jsem dopsal posledn\u00ed notu, posledn\u00ed slova prvn\u00edho d\u011bjstv\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed si mo\u017en\u00e1 rozkl\u00e1daj\u00ed pr\u00e1ci na dv\u011b f\u00e1ze – prvn\u011b p\u00ed\u0161\u00ed text, potom a\u017e noty nebo naopak -, ale j\u00e1 d\u011bl\u00e1m v\u0161echno z\u00e1rove\u0148. L\u00edp se mi tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[491],"tags":[],"class_list":["post-6641","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mask-of-the-phantom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6641","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6641"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6641\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6641"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6641"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6641"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}