{"id":6652,"date":"2012-04-15T16:00:00","date_gmt":"2012-04-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6634"},"modified":"2012-04-15T16:00:00","modified_gmt":"2012-04-15T15:00:00","slug":"one-night-that-changes-everything-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/15\/one-night-that-changes-everything-18\/","title":{"rendered":"One night that changes everything\u200b 18."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom:<\/p>\n

Vychutn\u00e1v\u00e1m si Bill\u016fv neposedn\u00fd jaz\u00fd\u010dek v m\u00fdch \u00fastech. Jen on. Jen on jedin\u00fd na sv\u011bt\u011b um\u00ed l\u00edbat s takovou v\u00e1\u0161n\u00ed. Je to m\u016fj unik\u00e1t. \u017divot bez n\u011bho bych si te\u010f u\u017e ani nedovedl p\u0159edstavit.<\/div>\n

Opatrn\u011b si lehne na pohovku a st\u00e1hne m\u011b dol\u016f spolu s n\u00edm. Spokojen\u011b mu le\u017e\u00edm na hork\u00e9 hrudi, hlad\u00edm ho po boku. Uc\u00edt\u00edm Billovy and\u011blsk\u00e9 doteky ve sv\u00fdch vlasech.<\/div>\n
„Budeme nav\u017edy spolu?“ zept\u00e1 se tich\u00fdm, ale i tak dost sv\u016fdn\u00fdm, ale z\u00e1rove\u0148 nevinn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Nav\u017edy a je\u0161t\u011b t\u00fdden k tomu,“ usm\u011bju se. Ruku pomalu p\u0159esunu z boku na jeho ploch\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„Tak to se mi l\u00edb\u00ed, ale dva t\u00fddny, jinak nedebatuju,“ z jeho hlasu je c\u00edtit, \u017ee se usm\u00edv\u00e1. Spokojen\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010di, zaposlouch\u00e1m se do pravideln\u00fdch \u00fader\u016f jeho srdce. Je to tak kr\u00e1sn\u00fd zvuk, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee bije pro m\u011b. \u017de v n\u011bm m\u00e1m m\u00edsto. Zni\u010dehonic se do m\u00fdch u\u0161\u00ed dostane n\u011bco \u00fapln\u011b ne\u010dekan\u00e9ho.<\/p>\n

„In mir wird es langsam kalt<\/div>\n

Wie lang k\u00f6nn\u00b4wir beide hier noch sein?“<\/p>\n

Cel\u00fd se pono\u0159\u00edm do Billova hlasu. Je tak n\u011b\u017en\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee um\u00ed zp\u00edvat. A \u017ee se to v\u016fbec n\u011bkdy dozv\u00edm. Nem\u016f\u017eu d\u011blat nic jin\u00e9ho, jen se do\u0161iroka usm\u00edvat a d\u00e1l poslouchat ty sladk\u00e9 t\u00f3ny, kter\u00fdmi m\u011b obdarov\u00e1v\u00e1. P\u0159i tichou\u010dk\u00e9m zp\u00edv\u00e1n\u00ed m\u011b neust\u00e1le hlad\u00ed ve vlasech.<\/div>\n

\n
Bleib hier<\/div>\n
Die Schatten woll\u00b4n mich hol\u00b4n<\/div>\n
Doch wenn wir genem<\/div>\n
Dann gehen wir nur zu zweit<\/div>\n
Du bist alles was ich bin<\/div>\n
Und alles was durch meine Ader flie\u00dft<\/div>\n
Immer werden wir uns tragen<\/div>\n
Egal wohin wir fahr\u00b4n<\/div>\n
Egal wie tief<\/div>\n
Ich will da nich allein sein<\/div>\n
Lass uns gemeinsam<\/div>\n
In die Nacht<\/div>\n
Irgendwann wird es Zeit sein<\/div>\n
Lass uns gemeinsam<\/div>\n
In die Nacht<\/p>\n

Tahle slova p\u016fsob\u00ed… Ani to neum\u00edm popsat.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Ani nev\u00edm jak, ale d\u00e1m se do zp\u011bvu. V\u017edycky to byl m\u016fj sen, i kdy\u017e jsem na n\u011bj kv\u016fli touze po pen\u011bz\u00edch na chv\u00edli zapomn\u011bl. U\u017e od d\u011btstv\u00ed jsem cht\u011bl st\u00e1t na p\u00f3diu a zp\u00edvat lidem. Nikdy se mi to ale nesplnilo. A tuhle p\u00edsni\u010dku jsem v\u017edycky cht\u011bl zazp\u00edvat jen \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho budu z cel\u00e9ho srdce milovat. Do o\u010d\u00ed se mi derou slzy p\u0159i vzpom\u00ednce na m\u016fj b\u00fdval\u00fd \u017eivot. Ale nep\u0159est\u00e1v\u00e1m zp\u00edvat. A\u017e kdy\u017e dozp\u00edv\u00e1m posledn\u00ed t\u00f3ny m\u00e9 p\u00edsn\u011b, nech\u00e1m slzy \u0161t\u011bst\u00ed sklouznout po m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n

„To bylo n\u00e1dhern\u00e9,“ vydechne Tom a pevn\u011b m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne.<\/div>\n
„Neplakej, brou\u010dku m\u016fj,“ \u0161eptne ti\u0161e a jemn\u00fdmi polibky pokr\u00fdv\u00e1 cel\u00fd m\u016fj obli\u010dej.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tomi. Tak stra\u0161n\u011b moc,“ \u0161pitnu. Siln\u011b se k n\u011bmu tisknu. Nikdy ho neopust\u00edm. V\u017edycky budu s n\u00edm. A kdy\u017e bude muset odej\u00edt, p\u016fjdu taky. \u017divot bez n\u011bj u\u017e pro m\u011b nem\u00e1 smysl. Tom je pro m\u011b smysl \u017eivota.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe, l\u00e1sko. A v\u017edycky budu,“ \u0161ept\u00e1 mi do vlas\u016f ta kr\u00e1sn\u00e1 sl\u016fvka. Tak moc mu v\u011b\u0159\u00edm. Jemu jako jedin\u00e9mu opravdu v\u011b\u0159\u00edm. Nikoho jin\u00e9ho tu nem\u00e1m. Jen jeho. A jsem mu za to tak moc vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„I j\u00e1 tebe l\u00e1sko. A v\u017edycky budu,“ za\u0161ept\u00e1m mu do vlas\u016f slova l\u00e1sky. Je mi v\u017edy l\u00edto, kdy\u017e za\u010dne plakat. I kdy\u017e m\u00e1 radost, jednodu\u0161e mu Joop \u00fapln\u011b zni\u010dil nervy. Ud\u011blal z n\u011bho labiln\u00edho. A za to ho prokl\u00edn\u00e1m, i kdy\u017e u\u017e nen\u00ed mezi n\u00e1mi. Ale rad\u0161i a\u0165 je citliv\u00fd, ne\u017e aby byl bez emoc\u00ed.<\/div>\n

Bill si m\u011b t\u011bsn\u011bji p\u0159ivine do n\u00e1ru\u010de. Tato chvilka je jako vyst\u0159i\u017een\u00e1 z toho nejromanti\u010dt\u011bj\u0161\u00edho filmu. M\u00e1m ale lep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Mysl\u00edm, \u017ee postel je na us\u00edn\u00e1n\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho pohodln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pohovka.<\/div>\n
„L\u00e1sko? Nep\u016fjdeme do lo\u017enice, hm?“ vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu, abych se mu mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b na nos, u\u017e oba vst\u00e1v\u00e1me. Ach, u\u017e te\u010f mi chyb\u00ed to objet\u00ed. A to jsme od sebe jen p\u00e1r sekund. Prost\u011b mi chyb\u00ed to jeho teplo.<\/div>\n
Chyt\u00ed m\u011b za ruku a vede, te\u010f u\u017e do na\u0161\u00ed, lo\u017enice. Je kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee tu bude se mnou u\u017e napo\u0159\u00e1d. \u017de se nemus\u00ed nikam vr\u00e1tit.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ vyleze na postel a tah\u00e1 m\u011b za sebou. Skute\u010dnost, \u017ee m\u00e1 jen \u017eupan, m\u011b k n\u011bmu t\u00e1hne jako magnet je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

St\u00e1hnu Toma k sob\u011b a pevn\u011b ho obejmu. Na\u0161e rty se tak n\u011bjak samovoln\u011b spoj\u00ed v n\u011b\u017en\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek. Jeho ruce m\u011b jemn\u011b hlad\u00ed na stehnech a neboj\u00ed se zaj\u00edt ani d\u00e1l. Je to tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed. Miluju jeho doteky, nikdy m\u011b neomrz\u00ed.<\/div>\n

„Miluju t\u011b, l\u00e1sko,“ vzdychnu do polibku a je\u0161t\u011b v\u00edc se na n\u011bj natisknu.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe v\u00edc,“ \u0161eptne a polibky p\u0159esune na m\u016fj krk. Jemn\u011b skous\u00e1v\u00e1 moj\u00ed k\u016f\u017ei a tvo\u0159\u00ed tak na n\u00ed zarudl\u00e9 fl\u00ed\u010dky, kter\u00e9 hned na to o\u0161et\u0159uje sv\u00fdm vlhk\u00fdm jazykem. Neubr\u00e1n\u00edm se vzru\u0161en\u00e9mu stenu, kter\u00fd je v\u00fdsledkem jeho dokonal\u00e9ho lask\u00e1n\u00ed. Tomovy ruce se nen\u00e1padn\u011b p\u0159esouvaj\u00ed k p\u00e1sku, kter\u00fd na m\u011b jako jedin\u00fd dr\u017e\u00ed jeho \u017eupan. V m\u017eiku se ale v\u00e1l\u00ed na zemi a \u017eupan je mi ohromnou rychlost\u00ed stahov\u00e1n. Skousnu si ret, abych se nesm\u00e1l, nechci kazit tu kr\u00e1snou chvilku.<\/div>\n
„Jsi dokonal\u00fd,“ \u0161eptne. Zachv\u011bju se pod t\u00f3nem jeho hlasu. Je tak v\u00e1\u017en\u00fd a prosycen\u00fd touhou. Jeho prsty lehounce mapuj\u00ed ve\u0161kerou moji k\u016f\u017ei a vzru\u0161en\u00ed se za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161\u00ed\u0159it cel\u00fdm m\u00fdm t\u011blem.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„Jsi dokonal\u00fd,“ za\u0161ept\u00e1m mu a d\u00e1l se v\u011bnuju ka\u017ed\u00e9mu milimetru jeho t\u011bla. Je tak k\u0159ehk\u00fd, a\u017e m\u00e1m strach, \u017ee se pod m\u00fdmi dlan\u011bmi rozsype. Proto jsou moje doteky je\u0161t\u011b jemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by m\u011bly b\u00fdt.<\/div>\n

„Cht\u011bl bych to,“ za\u0161ept\u00e1 mi Bill roztou\u017een\u011b do ucha, kdy\u017e se mu op\u011bt p\u0159isaju na krk.<\/div>\n
„Opravdu?“ ani se na n\u011bj nepod\u00edv\u00e1m a d\u00e1l se v\u011bnuju l\u00edb\u00e1n\u00ed jeho t\u011bla. To by byla nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Ne. Vlastn\u011b nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed moment v m\u00e9m \u017eivot\u011b byl, kdy\u017e jsem ho uvid\u011bl poprv\u00e9.<\/div>\n
„Opravdu. Moc,“ odpov\u00ed a trochu se zap\u0159e. Jemnou silou m\u011b donut\u00ed, abych si lehl na postel. V\u00edce m\u00e9n\u011b vzal situaci do vlastn\u00edch rukou.<\/div>\n
Lehne si na m\u011b, rozkrokem se \u00fapln\u011b natla\u010d\u00ed na ten m\u016fj. M\u00e1m co d\u011blat, abych neza\u010dal vzdychat. Je to od n\u011bho takov\u00e9\u2026 Ani ne, \u017ee ne\u010dekan\u00e9. Ale takov\u00e9 neidentifikovateln\u00e9.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Cel\u00fd se chv\u011bju, kdy\u017e vyslovuji sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed. Ale v\u00edm, \u017ee to doopravdy chci. Chci se s Tomem kone\u010dn\u011b milovat. Zpe\u010detit n\u00e1\u0161 vztah. Jeho doteky mi nedovoluj\u00ed z\u016fst\u00e1vat d\u00e1l ne\u010dinn\u00fdm, a proto p\u0159evezmu iniciativu do sv\u00fdch rukou. Polo\u017e\u00edm ho pod sebe a za\u010dnu se rozkrokem ot\u00edrat o ten jeho. Je to tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed. Tom si m\u011b p\u0159it\u00e1hne k sob\u011b a drav\u011b zajede sv\u00fdm jazykem do m\u00fdch \u00fast. V\u00edce ne\u017e ochotn\u011b opl\u00e1c\u00edm jeho v\u00e1\u0161niv\u00e9 polibky a rukama bloud\u00edm po cel\u00e9m jeho t\u011ble. Tom m\u011b poval\u00ed zp\u00e1tky pod sebe a na chvilku rozpoj\u00ed na\u0161e rty. Sjede cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo nal\u00e9hav\u00fdm pohledem, z jeho o\u010d\u00ed s\u00e1l\u00e1 cht\u00ed\u010d.<\/div>\n

„Vezmi si m\u011b,“ \u0161eptnu do ticha pokoje. Vyhled\u00e1m jeho pohled a k\u00fdvnu na n\u011bj.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd?“ zept\u00e1 se chraplav\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvnu. Jsem si jist\u00fd tak, jako jsem je\u0161t\u011b nikdy nebyl.<\/div>\n
„Nem\u00e1m lubrikant,“ nam\u00edtne Tom. Ale j\u00e1 jsem p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
„Tady,“ lehce se usm\u011bju, kdy\u017e sah\u00e1m na no\u010dn\u00ed stolek, kam jsem ho p\u0159edt\u00edm polo\u017eil. Schv\u00e1ln\u011b. Tom mi \u00fasm\u011bv oplat\u00ed a tubi\u010dku mi vezme a zat\u00edm ji hod\u00ed vedle n\u00e1s na postel. Jeho rty znovu za\u010dnou laskat m\u016fj krk.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Dost m\u011b p\u0159ekvapuje, \u017ee je Bill tak p\u0159ipraven\u00fd. Mus\u00edm se mu vrhnout po krku, jinak bych se usm\u00edval jako slun\u00ed\u010dko. Je stra\u0161n\u011b mil\u00e9, kdy\u017e n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011bl\u00e1. P\u0159\u00edmo roztomil\u00e9. Na chvilku je\u0161t\u011b pohod\u00edm malou tubi\u010dku n\u011bkam na postel, nechci na to j\u00edt tak zhurta. Chci ho rozp\u00e1lit. Laskat ho po cel\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n

Polibky vytv\u00e1\u0159\u00edm imagin\u00e1rn\u00ed cesti\u010dku a\u017e k jeho bradavce, okolo kter\u00e9 krou\u017e\u00edm jazykem. C\u00edt\u00edm pod sebou, jak se jeho dech prudce zrychlil. Mysl\u00edm, \u017ee pro za\u010d\u00e1tek se mi to zat\u00edm celkem da\u0159\u00ed. Druhou rukou p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po boku cel\u00e9ho jeho t\u011bla.<\/div>\n
„Tome… Ach…“ potichu vzdychne a zaklon\u00ed hlavu, kdy\u017e se op\u011bt vr\u00e1t\u00edm k jeho krku.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti to?“ za\u0161ept\u00e1m, prudce se p\u0159esunu k jeho \u00fast\u016fm, \u010d\u00edm\u017e mu zabr\u00e1n\u00edm \u0159\u00edct jakoukoliv odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Vzm\u016f\u017eu se jen na chab\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed do Tomov\u00fdch \u00fast. Jeho lask\u00e1n\u00ed je tak dokonal\u00e9. U\u017e ani nejsem schopn\u00fd opl\u00e1cet jeho polibky. Jen se nech\u00e1v\u00e1m l\u00edbat a sv\u00e9 dlouh\u00e9 nehty zat\u00edn\u00e1m do jeho k\u016f\u017ee pod n\u00e1valy vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 mi zp\u016fsobuje. Tom op\u011bt rozpoj\u00ed na\u0161e rty a jazykem pomalu sj\u00ed\u017ed\u00ed na m\u016fj krk a n\u00e1sledn\u011b hrudn\u00edk. Mezi rty vsaje i moji druhou bradavku a dr\u00e1\u017ed\u00ed ji tak dlouho, dokud neztvrdne. Z m\u00fdch \u00fast se vydere vzru\u0161en\u00fd sten. U\u017e to nedok\u00e1\u017eu d\u00e1l dr\u017eet v sob\u011b. Chci Tomovi uk\u00e1zat, \u017ee se mi to l\u00edb\u00ed. Jeho vlhk\u00fd jazyk sjede je\u0161t\u011b v\u00edc dol\u016f a neposedn\u011b rejd\u00ed po m\u00e9m podb\u0159i\u0161ku. Pokl\u00e1d\u00e1 mi tam jemn\u00e9 polibky a dr\u00e1\u017ediv\u011b skous\u00e1v\u00e1 k\u016f\u017ei. V krku m\u00e1m sucho, vzru\u0161en\u00edm se mi pomalu mot\u00e1 hlava. Kone\u010dn\u011b se Tom trochu rozhoupe a sjede tam, kde to te\u010f pot\u0159ebuju nejv\u00edc.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

U\u017e ani nekontroluju, co d\u011bl\u00e1m. Jednodu\u0161e to jde tak… Samo od sebe. Moje ruce prost\u011b miluj\u00ed, kdy\u017e se mohou dot\u00fdkat Billova t\u011bla zcela opr\u00e1vn\u011bn\u011b.<\/div>\n

„Mhhm, Tomi,“ zast\u00e9n\u00e1 to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed pode mnou, kdy\u017e mu p\u0159ejdu prsty po vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Ano?“ nevinn\u011b, ale hlavn\u011b potichu se z m\u00e9ho hrdla vydere ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Jsi \u00fa\u017easn\u00fd, ud\u011blej to, ud\u011blej to – je\u0161t\u011b jednou,“ vzdychne a j\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b nev\u00e1h\u00e1m. Bo\u017ee, nikdy bych byl ne\u0159ekl, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho kdysi budu d\u011blat. M\u00edt v puse penis? A\u017e nere\u00e1ln\u00e1 p\u0159edstava. Kdyby mi to p\u0159ed rokem n\u011bkdo \u0159ekl, poslal bych ho do bl\u00e1zince. Je a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak rychle se to m\u016f\u017ee zm\u011bnit. Ze dne na den…<\/div>\n
„Je to tak dobr\u00e9, pokra\u010duj,“ vzdychne osoba pode mnou, jej\u00ed t\u011blo se trochu prohne. Stra\u0161n\u011b se mi l\u00edb\u00ed, kdy\u017e to Bill d\u011bl\u00e1. Kdy\u017e d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee mu je p\u0159\u00edjemn\u00e9 to, co d\u011bl\u00e1m. A nemluv\u00edm o tom, jak skv\u011bl\u00fd pocit je v\u011bd\u011bt, \u017ee ho to vzru\u0161uje.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Ani nevn\u00edm\u00e1m to, co si moje t\u011blo samovoln\u011b d\u011bl\u00e1. Nekontroluju ho, jen c\u00edt\u00edm ten \u00fa\u017easn\u00fd pocit zp\u016fsobuj\u00edc\u00ed Tom\u016fv jazyk. Ka\u017ed\u00e1 jedna sekunda se mi zd\u00e1 jako v\u011b\u010dnost rozko\u0161e. Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, myslel jsem si, \u017ee na sex zanev\u0159u, a hlavn\u011b po tom, co jsem si s n\u00edm pro\u017eil. A mo\u017en\u00e1 je to i pravda, proto\u017ee toto ani zdaleka nemohu nazvat t\u00edm, co jsem d\u011blal dosud. Je to pro m\u011b n\u011bco zcela nov\u00e9ho, vlastn\u011b i nepro\u017eit\u00e9ho. Je\u0161t\u011b nikdy jsem se nemiloval. Je to v podstat\u011b s l\u00e1skou moje premi\u00e9ra. Opravdu sladk\u00e1 premi\u00e9ra. O to v\u00edce je to neuv\u011b\u0159iteln\u011bj\u0161\u00ed. U\u017e je to dost dlouho, a p\u0159esto se na to t\u011b\u0161\u00edm. Moc, proto\u017ee v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Tom mi nikdy v \u017eivot\u011b neubl\u00ed\u017e\u00ed a nebude v\u016f\u010di mn\u011b tvrd\u00fd. On to snad ani nedok\u00e1\u017ee v\u016f\u010di nikomu.<\/div>\n

Jako moc ho miluju… A to jsem myslel, \u017ee milovat pro zm\u011bnu nedok\u00e1\u017eu j\u00e1.<\/p>\n

Tom se od m\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed opatrn\u011b p\u0159esouv\u00e1 zp\u011bt k \u00fast\u016fm, neodpust\u00ed si v\u0161ak nejprve ud\u011blat k nim malou cesti\u010dku a jazykem proj\u00edt znovu po m\u00fdch ztvrdl\u00fdch bradavk\u00e1ch.<\/div>\n

„L\u00edbej m\u011b, pros\u00edm,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m ho a dv\u011bma prsty si ho p\u0159it\u00e1hnu za bradu k sob\u011b. Je kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee mi v\u011bnuje tolik pozornosti, ale j\u00e1 prost\u011b pot\u0159ebuji c\u00edtit jeho rty. Je to tak vz\u00e1cn\u00e9, on mi je vz\u00e1cn\u00fd. Tou\u017e\u00edm po jeho polibk\u00e1ch v\u00edc ne\u017e po \u010demkoli na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
Tom si m\u011b prudce p\u0159eto\u010d\u00ed na sebe, st\u00e1le m\u011b pevn\u011b obj\u00edm\u00e1 pa\u017eemi. Jako kdyby m\u011b u\u017e nikdy necht\u011bl pustit.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

P\u0159eto\u010d\u00edm si to moje vzru\u0161en\u00e9 stvo\u0159en\u00ed na sebe a pevn\u011b ho obejmu. Nikdy se ho nechci p\u0159estat dot\u00fdkat. Pot\u0159ebuji to k \u017eivotu v\u00edc ne\u017e kysl\u00edk, ne\u017e jakoukoliv \u017eivotu nezbytnou v\u011bc. Mn\u011b \u00fapln\u011b sta\u010d\u00ed to, \u017ee je p\u0159i mn\u011b.<\/div>\n

Prsty prav\u00e9 ruky mu zahrabu do vlas\u016f, \u010d\u00edm\u017e si ho p\u0159itisknu k sob\u011b je\u0161t\u011b intimn\u011bji ne\u017e dosud.<\/div>\n
Divoce s n\u00edm propl\u00e9t\u00e1m jazyk. Vz\u00e1jemn\u011b si do nich nar\u00e1\u017e\u00edme, sna\u017e\u00edme se dostat co nejhloub\u011bji, ale z\u00e1rove\u0148 co nejv\u00edce pot\u011b\u0161it toho druh\u00e9ho. Je to dokonal\u00e1 souhra.<\/div>\n
M\u00e9 ruce bloud\u00ed snad v\u0161ude, kam jen dos\u00e1hnou. Vychutn\u00e1vaj\u00ed si ka\u017ed\u00fd milimetr toho nejjemn\u011bj\u0161\u00edho t\u011bla, mapuj\u00ed ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek…<\/div>\n
Billovy vlasy neposedn\u011b spadaj\u00ed na mou tv\u00e1\u0159, lechtaj\u00ed m\u011b, jak pohybuje hlavou. Mus\u00edm se do polibku tro\u0161ku pousm\u00e1t. Bill vyc\u00edt\u00ed, \u017ee je n\u011bco jinak.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Tvoje vlasy se proti mn\u011b spikly,“ trochu se usm\u011bju, Bill se mnou. Zjevn\u011b mu ale nedoch\u00e1z\u00ed, co t\u00edm mysl\u00edm, v jeho o\u010d\u00edch se i v t\u00e9 tm\u011b jev\u00ed mali\u010dko zmaten\u00ed.<\/div>\n
„Spikly?“<\/div>\n
„Oh, ano, sna\u017e\u00ed se m\u011b ulechtat k smrti,“ zasm\u011bju se a v\u011bnuji mu mal\u00fd mot\u00fdl\u00ed polibek na nos. Jednou rukou za\u010dnu na posteli p\u00e1trat po t\u00e9 mal\u00e9 tubi\u010dce, kterou bych u\u017e, mysl\u00edm, docela r\u00e1d vyu\u017eil. I na Billovi vid\u00edm tu nedo\u010dkavost.<\/p>\n

Bill:
„Tvoje vlasy se proti mn\u011b spikly.“ Nech\u00e1pu.<\/div>\n

„Spikly?“<\/div>\n
„Oh, ano, sna\u017e\u00ed se m\u011b ulechtat k smrti.“<\/div>\n
P\u0159ijde mi tak mil\u00fd, takov\u00e9 n\u011b\u017en\u00e9 stvo\u0159en\u00ed… Prost\u011b cel\u00fd je takov\u00fd… k nakousnut\u00ed. Ano, to je ono. Nut\u00ed m\u011b to podv\u011bdom\u011b se usm\u00edvat. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u00fasm\u011bv mi jen tro\u0161ku zamrzne, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee se Tomovi do ruky dostala tubi\u010dka. Tak mal\u00e1 v\u011bc n\u00e1s u\u017e za chvilku v na\u0161em vztahu posune o krok vp\u0159ed.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Vid\u00edm, \u017ee Bill tro\u0161ku ustrne, kdy\u017e lubrikant kone\u010dn\u011b dopadnu. Trochu z\u016fstanu zara\u017een\u00fd i j\u00e1, ale vlastn\u011b ho tak trochu i ch\u00e1pu. V\u017edy\u0165 je to mezi n\u00e1mi \u00fapln\u011b poprv\u00e9, tak opravdu. Nem\u016f\u017eu mu to samoz\u0159ejm\u011b zazl\u00edvat.<\/div>\n

„Pokud nechce\u0161, nemus\u00edme-„<\/div>\n
„Chci. Opravdu to chci v\u00edc ne\u017e cokoli jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b. Miluji t\u011b,“ usm\u011bje se a n\u011b\u017en\u011b, skoro a\u017e lechtiv\u011b, m\u011b l\u00edb\u00e1 na rty. Je to tak n\u00e1dhern\u00fd pocit. Tak nevinn\u00fd, brilantn\u00ed, perfektn\u00ed. Pot\u0159ebuji ho u sebe.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„Chci.“ Je to moje definitivn\u00ed rozhodnut\u00ed. V tomto vztahu se prost\u011b pot\u0159ebuji dostat d\u00e1l, proto\u017ee\u2026 Prost\u011b chci to n\u011bco v\u00edc. Od t\u00e9to chv\u00edle to bude mezi n\u00e1mi je\u0161t\u011b v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e dosud. Jist\u011b, n\u011bkdo by si \u0159ekl, \u017ee \u010dlov\u011bk, jako jsem j\u00e1, nem\u016f\u017ee br\u00e1t n\u011bco takov\u00e9ho v\u00e1\u017en\u011b, a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee pr\u00e1v\u011b pro m\u011b je takov\u00e1 v\u011bc jako sex dal\u0161\u00ed krok ve vztahu. O mn\u011b by si, mysl\u00edm, ka\u017ed\u00fd pomyslel, \u017ee u m\u011b pr\u00e1v\u011b sexem vztah za\u010d\u00edn\u00e1. Ale nen\u00ed to pravda. M\u00e1m mnohem v\u00edce cit\u016f ne\u017e leckter\u00fd \u010dlov\u011bk. Aspo\u0148 od t\u00e9 chv\u00edle, co jsem Toma poznal a pochopil, \u017ee v \u017eivot\u011b nehraj\u00ed roli jen pen\u00edze, obrovsk\u00fd d\u016fm, drah\u00e9 auto a ostatn\u00ed materi\u00e1ln\u00ed v\u011bci, ale je to hlavn\u011b l\u00e1ska, co lidi napl\u0148uje.<\/p>\n

„Bude to kr\u00e1sn\u00e9, uvid\u00ed\u0161,“ za\u0161ept\u00e1 mi Tom do ucha a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pod n\u011bj l\u00edbne. V\u011b\u0159\u00edm mu. V\u011b\u0159\u00edm mu, jak nikdy nikomu jin\u00e9mu.<\/div>\n

„V\u00edm. S tebou je v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9. I bude. Po cel\u00fd zbytek \u017eivota, jsem si t\u00edm jist\u00fd,“ usm\u011bju se, vychutn\u00e1m si je\u0161t\u011b jeden polibek, kter\u00fd se ke mn\u011b dost\u00e1v\u00e1. P\u0159esn\u011b na bradu. Tom m\u011b st\u00e1le tak kr\u00e1sn\u011b obsyp\u00e1v\u00e1 doteky jeho rt\u016f\u2026 M\u00e1m pocit, \u017ee se pod tolika \u0161t\u011bst\u00edm rozplynu jako rann\u00ed mlha.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Nejrad\u011bji bych se po n\u011bm vrhl jako po sv\u00e9 ob\u011bti, ale neud\u011bl\u00e1m to. Chci, aby to bylo dnes to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsme spolu kdy za\u017eili. Vydr\u017eeli jsme tolik\u2026 Ale vyplat\u00ed se \u010dekat na tu chv\u00edli. C\u00edt\u00edm, \u017ee tato je ta prav\u00e1, ta magick\u00e1.<\/div>\n

Na Billovi vid\u00edm m\u00edrn\u011b znepokojen\u00ed, mo\u017en\u00e1 a\u017e\u2026 Strach? Mus\u00edm to trochu odleh\u010dit, nechci, aby se m\u011b b\u00e1l. Pot\u0159ebuji, aby se zcela uvolnil. A\u0165 je to i pro n\u011bj stejn\u011b kr\u00e1sn\u00e9 jako pro m\u011b.<\/div>\n
P\u0159isaju se mu na rty, ale ruce m\u00e1m st\u00e1le voln\u00e9, vyu\u017eiji je a vytisknu si na prsty trochu gelu. Billa se sna\u017e\u00edm zachovat mimo v\u011bdom\u00ed, co\u017e p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed d\u011bl\u00e1m. V\u00edm, \u017ee by je\u0161t\u011b v\u00edce znerv\u00f3zn\u011bl.<\/div>\n
Opatrn\u011b p\u0159ilo\u017e\u00edm prsty k jeho vstupu. Bill se zachv\u011bje, kdy\u017e poc\u00edt\u00ed moje prsty spolu se studen\u00fdm gelem, ale st\u00e1le pokra\u010duje v l\u00edb\u00e1n\u00ed. Rozma\u017eu krou\u017eiv\u00fdm pohybem gel a co nejpozorn\u011bji, a hlavn\u011b pomalu do n\u011bj vniknu. Zat\u00edm jen jedn\u00edm prstem, dokud si alespo\u0148 tro\u0161ku zvykne.<\/div>\n
T\u011b\u017eko mi vydechne do \u00fast hork\u00fd vzduch.<\/div>\n
„Pokra\u010duj,“ vzdychne. Vyhov\u00edm mu, tak pomalu p\u0159id\u00e1m druh\u00fd a skoro hned na to t\u0159et\u00ed prst.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

Jsem tro\u0161ku nerv\u00f3zn\u00ed, ale nem\u00e1m strach. Tomovi prost\u011b v\u011b\u0159\u00edm, a to se nezm\u011bn\u00ed. V\u00edm, \u017ee nen\u00ed schopen ubl\u00ed\u017eit mi.<\/div>\n

„Pokra\u010duj“ vzdychnu, sna\u017e\u00edm se rozd\u00fdchat ten n\u00e1hl\u00fd tlak jeho prst\u016f ve mn\u011b. Netrv\u00e1 v\u0161ak dlouho, ne\u017e mi za\u010dne b\u00fdt skute\u010dn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/div>\n
Na Tomovi se mi stra\u0161n\u011b l\u00edb\u00ed jeho nezku\u0161enost. A na to, \u017ee to se stejn\u00fdm pohlav\u00edm d\u011bl\u00e1 poprv\u00e9, m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
„Oh!“ prudce vzdychnu, kdy\u017e Tom naraz\u00ed na ten bod, na kter\u00fd jsem \u010dekal. Oh bo\u017ee, ten pocit\u2026 Je to n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho, a zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e v\u00edm, \u017ee ON mi zp\u016fsobuje ty pocity. Jo, jsem dokonale p\u0159ipraven. Ur\u010dit\u011b, pot\u0159ebuji ho v sob\u011b.<\/div>\n
„Pros\u00edm, no tak to ud\u011blejme!“ trhan\u011b vydechnu, v\u00edce rozt\u00e1hnu nohy, aby m\u011bl ke mn\u011b Tom co nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b. Pros\u00edm,“ \u00fapln\u011b se polo\u017e\u00edm na postel, nech\u00e1v\u00e1m se jeho \u00fasty rozmazlovat po cel\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Slastn\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010di, c\u00edt\u00edm \u0161pi\u010dku Tomova vzru\u0161en\u00ed pomalu pronikat do m\u00e9ho t\u011bla. Oh Bo\u017ee! Och Bo\u017ee! Toto je\u2026 Toto je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, moje t\u011blo je v jednom ohni. Prsty tvrd\u011b zaryju do lo\u017en\u00edho pr\u00e1dla.<\/div>\n
Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed bolest skoro ani nevn\u00edm\u00e1m. Je to najnebolestiv\u011bj\u0161\u00ed intimn\u00ed z\u00e1\u017eitek, jak\u00fd jsem kdy m\u011bl mo\u017enost zakusit.<\/div>\n
„Kdy-kdyby,“ Tom se sna\u017e\u00ed n\u011bco \u0159\u00edct, ale up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, v\u016fbec ho nevn\u00edm\u00e1m. Soust\u0159ed\u00edm se jen a jen na jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
„Kdyby t\u011b n\u011bco bolelo, p\u0159estanu.“<\/div>\n
„Uhm\u2026“ p\u0159ik\u00fdvnu, ani nev\u00edm na co. Ale asi to nebude tak d\u016fle\u017eit\u00e9. Ne, ur\u010dit\u011b to nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
Tomovo t\u011blo se s m\u00edrn\u00fdmi vzdechy v jemn\u00fdch rytmech rozpohybovalo.<\/div>\n
„Mhh, Tome,“ zavzdych\u00e1m, ale to ne\u010dek\u00e1m, \u017ee pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli Tom naraz\u00ed na m\u016fj citliv\u00fd bod. T\u00e9m\u011b\u0159 se sesypu vzru\u0161en\u00edm, \u00fasta m\u00e1m otev\u0159en\u00e1 v n\u011bm\u00e9m v\u00fdk\u0159iku.<\/div>\n
Jeho vzdychy se stup\u0148uj\u00ed ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edrazem. Tak \u00fa\u017easn\u00e9 ho poslouchat, a to nemluv\u00edm o tom, \u017ee jeho technika je prost\u011b dokonal\u00e1. Skoro neust\u00e1le zasahuje to skv\u011bl\u00e9 m\u00edsto. Jsem z n\u011bj \u00fapln\u011b vedle, nedok\u00e1\u017eu pomyslet na nic jin\u00e9ho, \u200b\u200bne\u017e je tohle. U\u017e\u00edv\u00e1m si to pln\u00fdmi dou\u0161ky. Vzdechy u\u017e nedok\u00e1\u017eu kontrolovat, prost\u011b se to ned\u00e1. A mysl\u00edm, \u017ee ani jeden z n\u00e1s to nechce. Oba se odd\u00e1v\u00e1me p\u0159irozenosti.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

„Mhh, Tome.“ V moment\u011b, kdy Bill zavzdych\u00e1 moje jm\u00e9no, m\u00e1m co d\u011blat, abych se skute\u010dn\u011b neud\u011blal. Tak rychle\u2026 Je pravda, sex v prav\u00e9m slova smyslu jsem nem\u011bl u\u017e skoro rok, nen\u00ed divu, \u017ee to na m\u011b jde tak rychle. Obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e se miluji s takovou osobou. Nejen\u017ee je neskute\u010dn\u011b sexy a zatracen\u011b m\u011b vzru\u0161uje, je\u0161t\u011b m\u011b i dok\u00e1\u017ee tak perfektn\u011b ovl\u00e1dat.<\/p>\n

Ani nev\u00edm, kolik \u010dasu ub\u011bhlo od chv\u00edle, co jsme za\u010dali, v\u00edm jen jedno, jsem u\u017e \u00fapln\u011b na pokraji sv\u00fdch sil.<\/div>\n

Vzdechy n\u00e1s obou se nesou cel\u00fdm bytem, \u200b\u200bjeden hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00fd. V podb\u0159i\u0161ku se mi za\u010d\u00edn\u00e1 tvo\u0159it dost siln\u00fd tlak, v penisu mi cuk\u00e1. Och, je\u0161t\u011b ne! Pros\u00edm, je\u0161t\u011b ne! Je to tak \u00fa\u017easn\u00e9, nem\u016f\u017eu to te\u010f p\u0159eru\u0161it! Cht\u011bl bych dos\u00e1hnout vrcholu z\u00e1rove\u0148 s Billem.<\/div>\n
M\u00e1m u\u017e skute\u010dn\u011b na m\u00e1le, proto rukou nahmat\u00e1m Bill\u016fv vzru\u0161en\u00fd penis. M\u00e1m pocit, \u017ee d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji jeden z n\u00e1s vzru\u0161en\u00edm zkolabuje. Douf\u00e1m, \u017ee nem\u00e1m slab\u00e9 srdce.<\/div>\n
Dopom\u00e1h\u00e1m si rukou tak, aby m\u011bl Bill z toho co nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1\u017eitek.<\/div>\n
„Oh, Je\u017e\u00ed\u0161i! J\u00e1, j\u00e1\u2026 J\u00e1 u\u017e budu!“ prohne se v z\u00e1dech a v tom okam\u017eiku se s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem a p\u011bstmi za\u0165at\u00fdmi v p\u0159ikr\u00fdvce ud\u011bl\u00e1. B\u00edl\u00e1 tekutina z\u016fstane na pr\u00e1dle.<\/div>\n
Sm\u011bska vzru\u0161en\u00ed, st\u00e1l\u00fdch p\u0159\u00edraz\u016f a pohled na to, co Bill pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1, se u\u017e ned\u00e1 vydr\u017eet. Prost\u011b to ze sebe dostanu skoro ve stejnou dobu jako on. P\u0159esn\u011b, jak jsem si to vysnil. Nedok\u00e1\u017eu ty pocity ani popsat, cel\u00fdm t\u011blem mi projde p\u0159\u00edmo elektrick\u00fd proud a zaml\u017een\u00ed p\u0159ed o\u010dima.<\/p>\n

„Bylo to \u00fa\u017easn\u00e9,“ z posledn\u00edch sil \u0159eknu hned, jak se cel\u00fd zpocen\u00fd, unaven\u00fd, ale hlavn\u011b v sedm\u00e9m nebi sval\u00edm vedle Billa.<\/div>\n

„Bylo to to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem v \u017eivot\u011b pro\u017eil,“ usm\u011bje se, naklon\u00ed se ke mn\u011b a v\u011bnuje mi n\u011b\u017en\u00fd polibek. Oba jsme \u00fapln\u011b ud\u00fdchan\u00ed a jsme r\u00e1di, aspo\u0148 j\u00e1 osobn\u011b, \u017ee \u017eiju.<\/div>\n
„Tak\u00e9 si to mysl\u00edm. Miluju t\u011b. „<\/div>\n
Vlep\u00edm mu polibek, a pak jen unaven\u011b zav\u0159u o\u010di. Jsem tak vy\u010derpan\u00fd, \u017ee m\u00e1m pocit, jako bych m\u011bl ka\u017edou chvilku dostat mikrosp\u00e1nek.<\/p>\n

„Crrrn!“<\/div>\n

Zni\u010dehonic, ticho p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 jen n\u00e1dechy, zazvon\u00ed zvonek u dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Ale ne!“ smutn\u011b zabo\u0159\u00edm hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Kdo u\u017e jen co ode m\u011b m\u016f\u017ee cht\u00edt?!<\/div>\n
Te\u010f?!<\/div>\n
„Kdo to m\u016f\u017ee b\u00fdt?“ zept\u00e1 se Bill skoro stejn\u011b bezradn\u011b jako j\u00e1.<\/div>\n
„Nem\u00e1m ani pon\u011bt\u00ed,“ odv\u011bt\u00edm, ale m\u00e1m tro\u0161ku obavy. Co kdy\u017e to je ten chlap\u00edk, se kter\u00fdm jsem m\u011bl ned\u00e1vno co do \u010din\u011bn\u00ed? Bo\u017ee, jen to ne. A v\u016fbec v takov\u00e9hle hodin\u011b? Na tomhle se mi n\u011bco nezd\u00e1.<\/div>\n
„Jdu se pod\u00edvat,“ neochotn\u011b zavr\u010d\u00edm a vylezu s postele. Ani si neuv\u011bdomuju, \u017ee jsem nah\u00fd. Hups, vezmu prvn\u00ed, co mi padne do ruky: boxerky a n\u011bjak\u00e9 tri\u010dko.<\/div>\n
„Po\u010dkej, jdu s tebou,“ Bill se okam\u017eit\u011b zvedne z postele, ale j\u00e1 ho ok\u0159iknu.<\/div>\n
„Zlato, to nemus\u00ed\u0161. Skute\u010dn\u011b, vy\u0159\u00edd\u00edm to. „<\/div>\n
„Ne, jdu s tebou.“ Ano, je po\u0159\u00e1dn\u011b tvrdohlav\u00fd a v\u00edm, \u017ee nem\u00e1 v\u00fdznam oponovat mu. Nat\u00e1hne si na sebe m\u00e9 tri\u010dko, kter\u00e9 mu je tedy opravdu po\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00e9, dokonce tak, \u017ee nepot\u0159ebuje ani spodn\u00ed pr\u00e1dlo. Tak si ani \u017e\u00e1dn\u00e9 nevezme.<\/p>\n

P\u0159ejdeme ke dve\u0159\u00edm, s malou du\u0161i\u010dkou otev\u0159u dve\u0159e st\u00e1le doufaj\u00edc, \u017ee \u200b\u200bje to jen ne\u0161kodn\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva. Nap\u0159\u00edklad po\u0161\u0165\u00e1k.<\/div>\n

Ve dve\u0159\u00edch v\u0161ak uvid\u00edm sousedku s bytu naproti, jen tak v py\u017eamu, \u017eupanu a nat\u00e1\u010dk\u00e1ch.<\/div>\n
Tak to tro\u0161ku nech\u00e1pu.<\/div>\n
„P\u0159ejete si?“ zmaten\u011b, ale p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b se usm\u011bju. Dve\u0159e jsem otev\u0159el dost na to, aby bylo vid\u011bt i m\u011b i Billa, jen tak spo\u0159e od\u011bn\u00e9. Ta si tedy mus\u00ed myslet\u2026 Ale nevad\u00ed, je to jej\u00ed v\u011bc, jej\u00ed trauma, ne moje.<\/div>\n
„Ano! To si tedy p\u0159eji!“ ost\u0159e vyprskne. Wohou! Tak to m\u011b tedy zaj\u00edm\u00e1, co se d\u011bje!<\/div>\n
„Uklidn\u011bte se, pros\u00edm a vysv\u011btlete mi to. Co se stalo? „<\/div>\n
„Co se stalo? M\u00e1m doma nezletil\u00e9 d\u011bti! Ty va\u0161e postelov\u00e9 hr\u00e1tky jsou sly\u0161et snad i v sousedn\u00edm panel\u00e1ku! D\u016frazn\u011b v\u00e1s \u017e\u00e1d\u00e1m, abyste byli ti\u0161eji. Mysl\u00edm, \u017ee jist\u011b mluv\u00edm za v\u0161echny sousedy!“ Chrl\u00ed na m\u011b jeden po\u017eadavek za druh\u00fdm tak nep\u0159\u00edjemn\u00fdm zp\u016fsobem. Nev\u00edm pro\u010d, ale mus\u00edm se tomu zasm\u00e1t. Samoz\u0159ejm\u011b jen v duchu, asi by bylo dost nezdvo\u0159il\u00e9 vysm\u00e1t se j\u00ed do tv\u00e1\u0159e. Ale i tak, nemohu si odpustit br\u00e1t to na leh\u010d\u00ed v\u00e1hu.<\/div>\n
„Co\u017ee? Och, promi\u0148te. My\u2026 My se velmi omlouv\u00e1me, netu\u0161ili jsme, \u017ee ty st\u011bny jsou a\u017e tak tenk\u00e9.“<\/div>\n
P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, je to trochu trapn\u00e1 situace, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se o\u010dkem pod\u00edv\u00e1m na Billa schovan\u00e9ho za mnou, jemn\u011b se \u010dervenaj\u00edc. Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, co mu te\u010f b\u011bh\u00e1 v hlav\u011b.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„Co\u017ee? Och, promi\u0148te. My\u2026 My se velmi omlouv\u00e1me, netu\u0161ili jsme, \u017ee ty st\u011bny jsou a\u017e tak tenk\u00e9.“ Ka\u017ed\u00fdm Tomov\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem se v\u00edce a v\u00edce \u010derven\u00e1m. P\u0159edstava, \u017ee m\u011b mal\u00e9 d\u011bti sly\u0161ely vzdychat, kdy\u017e jsem byl v tom nejlep\u0161\u00edm, nen\u00ed velmi povzbuzuj\u00edc\u00ed. Ale skute\u010dn\u011b jsem \u010dekal, \u017ee to nebude sly\u0161et. Tedy dokonce by m\u011b to ani ve snu nenapadlo!<\/div>\n

„Nejen\u017ee jsou tenk\u00e9! Dokonce i po chodb\u00e1ch se to dost oz\u00fdv\u00e1!“ Jej\u00ed pisklav\u00fd hlas nab\u00edr\u00e1 na je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fd\u0161ce ka\u017ed\u00fdm p\u00edsmenem. N\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee se to u\u017e snad v\u00edc ani ned\u00e1, ale ona nikdy nezklame. Jsem \u010derven\u00fd jako raj\u010de, ale zpoza Tomov\u00fdch zad se mus\u00edm usm\u00edvat. Nejde to, skute\u010dn\u011b ne.<\/div>\n
„Tak\u2026 My si u\u017e d\u00e1me v\u011bt\u0161\u00ed pozor. Tedy\u2026 Alespo\u0148 se o to pokus\u00edme, ale v\u00edte, kdy\u017e Tom jednou za\u010dne s-“ nedopov\u00edm, \u017eena si n\u00e1s jen rychle p\u0159em\u011b\u0159\u00ed kritick\u00fdm pohledem a se slovy „Nashledanou!“ m\u011b p\u0159eru\u0161\u00ed ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Nashledanou!“ Mile zvol\u00e1me s Tomem jednohlasn\u011b. Jakmile sousedka zabouchne dve\u0159e, my ud\u011bl\u00e1me tot\u00e9\u017e. Jen kr\u00e1tkou vte\u0159inou si navz\u00e1jem op\u011btujeme pohledy a hned v\u00edme, na co ten druh\u00fd mysl\u00ed. Cel\u00fdm bytem se rozlije nekontrolovateln\u00fd sm\u00edch n\u00e1s obou.<\/div>\n
„Panebo\u017ee, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9!“ poda\u0159\u00ed se mi \u0159\u00edct mezi z\u00e1chvaty sm\u00edchu. Tom je rad\u011bji ticho, nic se mu asi neda\u0159\u00ed \u0159\u00edct. Pokud je i toto sly\u0161et p\u0159inejmen\u0161\u00edm alespo\u0148 tak, jako ty vzdechy, v tom p\u0159\u00edpad\u011b z n\u00e1s mus\u00ed m\u00edt, chud\u011bra, opravdu radost. Uboh\u00e9 d\u011bti. My, takov\u00ed zka\u017een\u00ed\u2026 Nejsme v\u011bru dobr\u00fdm p\u0159\u00edkladem. Ale co, v tomhle jsem sobeck\u00fd. Hlavn\u011b, \u017ee jsme si n\u00e1\u0161 prvn\u00ed sex u\u017eili nejv\u00edc, jak se jen dalo.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsi to? Vid\u011bl jsi, jak se tv\u00e1\u0159ila? Tak vid\u011bl? “ zasyp\u00e1val m\u011b stejnou ot\u00e1zkou, j\u00e1 jen p\u0159ik\u00fdvl a chichot\u00e1m se d\u00e1l.<\/p>\n

A\u017e po p\u00e1r minut\u00e1ch to z n\u00e1s n\u011bjak opadne, st\u00e1le se v\u0161ak usm\u00edv\u00e1me. Ned\u00e1 se neusm\u00edvat, zvl\u00e1\u0161\u0165 po takov\u00fdch perfektn\u00edch pocitech.<\/div>\n

„M\u011bli bychom si lehnout, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Mus\u00ed b\u00fdt d\u011bsn\u011b pozd\u011b,“ \u0159ekne mi Tom, ale sp\u00ed\u0161 ne\u017e stihnu zareagovat na jeho ot\u00e1zku, znovu si m\u011b vezme do n\u00e1ru\u010de a p\u0159enese do na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 postele.<\/div>\n
<\/div>\n
Tak r\u00e1d bych si dal je\u0161t\u011b sprchu, ale jsem tak vy\u010derpan\u00fd, \u017ee m\u016fj n\u00edzk\u00fd energetick\u00fd stav mi to v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nedovoluje. Prost\u011b si jen lehneme do vyh\u0159\u00e1t\u00e9 post\u00fdlky a p\u0159itul\u00edme se k sob\u011b s kr\u00e1sn\u00fdm polibkem na dobrou noc a vz\u00e1jemn\u00fdmi slovy „Miluji t\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Tom: Vychutn\u00e1v\u00e1m si Bill\u016fv neposedn\u00fd jaz\u00fd\u010dek v m\u00fdch \u00fastech. Jen on. Jen on jedin\u00fd na sv\u011bt\u011b um\u00ed l\u00edbat s takovou v\u00e1\u0161n\u00ed. Je to m\u016fj unik\u00e1t. \u017divot bez n\u011bho bych si te\u010f u\u017e ani nedovedl p\u0159edstavit. Opatrn\u011b si lehne na pohovku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[486],"tags":[],"class_list":["post-6652","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-one-night-that-changes-everything"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6652","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6652"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6652\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6652"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6652"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6652"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}