{"id":6656,"date":"2012-04-14T16:00:00","date_gmt":"2012-04-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6638"},"modified":"2012-04-14T16:00:00","modified_gmt":"2012-04-14T15:00:00","slug":"mask-of-the-phantom-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/14\/mask-of-the-phantom-6\/","title":{"rendered":"Mask of the Phantom 6."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom:<\/p>\n

<\/strong> Skoro a\u017e mechanicky jsem do\u0161el po poledni do pr\u00e1ce. P\u0159ipadal jsem si p\u0159ipitom\u011ble a celkov\u011b naprosto divn\u011b. Je\u0161t\u011b doma jsem si ud\u011blal po\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9 kafe, ale ani to nezabralo. V noci jsem prakticky nespal, a kdy\u017e jsem usnul, hlavou se mi stejn\u011b honila p\u0159ekvapen\u00e1 tv\u00e1\u0159 bratra. Vlastn\u011b v\u016fbec nev\u00edm, co si m\u00e1m o na\u0161em v\u010derej\u0161\u00edm nepl\u00e1novan\u00e9m setk\u00e1n\u00ed myslet. Dokonce ani nev\u00edm, v co jsem doufal. Mo\u017en\u00e1 jsem si myslel, \u017ee Bill bude naprosto nad\u0161en\u00fd a sko\u010d\u00ed mi samou radost\u00ed kolem krku.<\/div>\n

Povzdechl jsem si. Ne, to jsem si rozhodn\u011b myslet nemohl, tak naivn\u00ed nejsem. Bill by se tak nechoval u\u017e jen kv\u016fli tomu, co mi o jeho zm\u011bn\u00e1ch navykl\u00e1dala m\u00e1ma. Kdy\u017e o n\u011bm mluvila, chv\u00edlemi jsem m\u011bl pocit, \u017ee ani nemluv\u00ed o m\u00e9m mal\u00e9m br\u00e1\u0161kovi, ale o \u00fapln\u011b ciz\u00edm \u010dlov\u011bku. Takhle se on jednodu\u0161e chovat nemohl\u2026<\/p>\n

Bez pozdravu jsem pro\u0161el kolem Mary, kter\u00e1 v\u00fdjime\u010dn\u011b p\u0159i\u0161la do pr\u00e1ce i mimo pracovn\u00ed dobu. Rovnala si na baru n\u011bjak\u00e9 chleb\u00ed\u010dky, jejich\u017e p\u0159\u00edtomnost naprosto nech\u00e1pu, proto\u017ee premi\u00e9ra byla v\u010dera.<\/div>\n

„Taky t\u011b r\u00e1da vid\u00edm, Tome!“ zahu\u010dela za mnou je\u0161t\u011b, kdy\u017e jsem ani po dal\u0161\u00edch deseti metrech neprojevoval zn\u00e1mky pozdravu. Zabru\u010del jsem n\u011bco, co rozhodn\u011b nemohla sly\u0161et, a nam\u00ed\u0159il si to rovnou do mask\u00e9rny, kter\u00e1 sk\u00fdtala alespo\u0148 trochu pot\u0159ebn\u00e9ho klidu.<\/div>\n
Zhroutil jsem se na \u017eidli p\u0159ed velk\u00fdm zrcadlem a z\u00edral na sv\u016fj odraz, kter\u00fd zdobily velk\u00e9 temn\u011b \u010dern\u00e9 kruhy pod o\u010dima zp\u016fsoben\u00e9 nedostatkem sp\u00e1nku. Zrak mi padl na \u010dernou ma\u0161li omotanou kolem stoln\u00ed lampi\u010dky. P\u0159ejel jsem prsty po hladk\u00e9 l\u00e1tce, n\u011bkolikr\u00e1t ji propletl mezi ukazov\u00e1\u010dkem a prost\u0159edn\u00ed\u010dkem.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Ten kousek l\u00e1tky byl namotan\u00fd na posledn\u00ed r\u016f\u017ei, kterou jsem dostal od Fantoma. Kr\u00e1snou rudou r\u016f\u017ei, kter\u00e1 bohu\u017eel nevydr\u017eela n\u00e1por \u010dasu a uvadla. \u010cern\u00e1 p\u00e1ska mi v\u0161ak z\u016fstala, aby mi p\u0159ipom\u00ednala honbu za osobou v masce, jej\u00ed\u017e identitu bych v dne\u0161n\u00ed dob\u011b nejrad\u0161i ani neznal. Dlouho jsem si pohr\u00e1val s \u010dernou stu\u017ekou a pomalu zapom\u00ednal na okoln\u00ed sv\u011bt. Znovu a znovu jsem si p\u0159ehr\u00e1val v hlav\u011b setk\u00e1n\u00ed s bratrem, kter\u00e9 naprosto zklamalo m\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Tome, je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ Zvedl jsem hlavu a skrz zrcadlo se zad\u00edval na osobu ve dve\u0159\u00edch, kter\u00e1 ke mn\u011b up\u00edrala starostliv\u00fd mate\u0159sk\u00fd pohled.<\/div>\n

„Ne,“ vydechl jsem rezignovan\u011b, proto\u017ee stejn\u011b v\u00edm, \u017ee ona osoba by poznala, \u017ee l\u017eu. Ob\u010das m\u00e1m dojem, \u017ee na to m\u00e1 n\u011bjak\u00fd \u0161est\u00fd smysl nebo co. P\u0159istoupila ke mn\u011b bl\u00ed\u017e a polo\u017eila mi vr\u00e1s\u010ditou ruku na rameno. Jemn\u011b jej promnula mezi prsty a v\u011bnovala mi skrz zrcadlo povzbudiv\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd ani s proud\u011bn\u00edm \u010dasu neztrat\u00ed na kr\u00e1se.<\/div>\n
„Copak se stalo?“ zeptala se m\u011b jemn\u011bji ne\u017e vlastn\u00ed matka a p\u0159it\u00e1hla si ke mn\u011b \u017eidli stoj\u00edc\u00ed v rohu m\u00edstnosti, aby si ochotn\u011b vyslechla, co m\u011b tr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
„V\u010dera jsem potkal Billa,“ odpov\u011bd\u011bl jsem naprosto bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. V\u00edm, \u017ee ona m\u011b pochop\u00ed, \u017ee m\u011b vyslechne. Pokud jsem m\u011bl s n\u011b\u010d\u00edm probl\u00e9m, v\u017edycky jsem vyu\u017e\u00edval jej\u00edch moudr\u00fdch rad m\u00edsto toho, abych se sv\u011b\u0159oval sv\u00e9 d\u00edvce nebo jej\u00ed dce\u0159i.<\/div>\n
„J\u00e1 taky,“ usm\u00e1la se na m\u011b a chytila m\u011b za ruku. Vyvalil jsem o\u010di.<\/div>\n
„Kde?“ Zv\u011bdavost byla jako obvykle siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.<\/div>\n
„P\u0159\u00edmo tady,“ usm\u00e1la se madam Giryov\u00e1. „Narazila jsem do n\u011bj, zrovna kdy\u017e se chystal opustit Operu. N\u011bjakou dobu jsme spolu mluvili, ale brzy ode\u0161el, proto\u017ee pr\u00fd sp\u011bchal dom\u016f.“<\/p>\n

Pok\u00fdval jsem hlavou. Cel\u00fd Bill. Pokud mu byl n\u011bjak\u00fd rozhovor nep\u0159\u00edjemn\u00fd, vymluvil se, \u017ee sp\u011bch\u00e1 dom\u016f nebo na n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 m\u00edsto, na kter\u00e9 pak v\u011bt\u0161inou ani nedojde. Cht\u011bl jsem se zeptat, o \u010dem spolu mluvili, \u017ee se takto vymluvil, ale slu\u0161nost mi to nedovolovala. Mo\u017en\u00e1 se bavili o n\u011b\u010dem, co bylo jen mezi nimi dv\u011bma, bylo by proto neslu\u0161n\u00e9 vypt\u00e1vat se. Madam se na m\u011b vst\u0159\u00edcn\u011b usm\u00e1la. Nejsp\u00ed\u0161 \u010dekala, kdy se pust\u00edm do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o na\u0161em v\u010derej\u0161\u00edm setk\u00e1n\u00ed\u2026 a j\u00e1 jsem samoz\u0159ejm\u011b neodolal.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

<\/strong> Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e ve\u010dera, ne\u017e jsem padl znaven\u011b do postele po cel\u00e9m dni str\u00e1ven\u00e9m v pr\u00e1ci, jsem zasedl k po\u010d\u00edta\u010di a najel na ofici\u00e1ln\u00ed webovky Opery. Na\u0161el jsem si program a p\u0159edobjednal dop\u0159edu l\u00edstky na v\u011bt\u0161inu nejbli\u017e\u0161\u00edch oper, kter\u00e9 se budou hr\u00e1t. Pot\u0159eboval jsem inspiraci, kterou m\u016f\u017eu \u010derpat u\u017e jen z toho m\u00edsta. Nepochybuji, \u017ee by nebyl probl\u00e9m dostat se do Opery i neleg\u00e1ln\u011b, p\u0159ece jen s t\u00edm m\u00e1m docela zku\u0161enost, ale cht\u011bl jsem odm\u011bnit herce za jejich v\u00fdkony. Nen\u00ed p\u0159ece jejich chyba, \u017ee maj\u00ed nemo\u017en\u00e9ho texta\u0159e.<\/p>\n

Cel\u00fd den jsem si pohr\u00e1val s p\u0159edstavami na sv\u00e9 nov\u00e9 d\u00edlo. Te\u010f u\u017e jen bylo pot\u0159eba v\u0161echno st\u00e1hnout na notov\u00fd pap\u00edr. Kdy\u017e jsem vypnul po\u010d\u00edta\u010d, okam\u017eit\u011b jsem popadl tu\u017eku, pap\u00edry a tvrd\u00e9 desky, na kter\u00fdch m\u016f\u017eu ps\u00e1t i p\u0159i ch\u016fzi. Posledn\u00ed dobou se mi p\u0159i ch\u016fzi l\u00e9pe p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/div>\n

Pochodoval jsem po cel\u00e9m byt\u011b a za cel\u00fd den dokonale ucelen\u00e9 my\u0161lenky p\u0159en\u00e1\u0161el na notov\u00fd pap\u00edr, kter\u00fd se postupn\u011b plnil. Pokud budu postupovat tak rychle jako doposud, koncem m\u011bs\u00edce by Firmin mohl m\u00edt na stole prvn\u00ed d\u011bjstv\u00ed.<\/p>\n

*<\/p>\n

Od sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed nav\u0161t\u011bvovat Operu v pravideln\u00fdch intervalech, jsem zna\u010dn\u011b postoupil ve sv\u00e9m d\u00edle. V\u011bt\u0161inou jsem ani ne\u0161el do s\u00e1lu, posadil jsem se k Mary u baru a celou operu str\u00e1vil psan\u00edm. Kroutil jsem hlavou nad technikou bratrova zp\u011bvu. Oproti dob\u0159e vytr\u00e9novan\u00fdm zp\u011bv\u00e1k\u016fm p\u016fsobil stra\u0161n\u011b nezku\u0161en\u011b. Laik to mo\u017en\u00e1 nepoznal, ale j\u00e1 ano. Pot\u0159eboval dobr\u00e9ho u\u010ditele, proto\u017ee hlas m\u00e1 velice uch\u00e1zej\u00edc\u00ed. Akor\u00e1t se neum\u00ed spr\u00e1vn\u011b nadechovat, proto se potom nadechuje ve chv\u00edl\u00edch, kdy to nen\u00ed vhodn\u00e9. Ob\u010das byl jeho hlas rozt\u0159esen\u00fd tr\u00e9mou, ob\u010das sl\u00e1bl ve chv\u00edl\u00edch, kdy m\u011bl excelovat svoj\u00ed silou.<\/p>\n

Mary si se mnou cht\u011bla \u010dasto pov\u00eddat, ale kdy\u017e jsem ji okat\u011b ignoroval, vzdala to. Ob\u010das mi koukala p\u0159es rameno, jak se sna\u017eila zjistit, co to po\u0159\u00e1d \u0161kr\u00e1bu. Kdy\u017e spat\u0159ila noty, proto\u010dila o\u010di a d\u00e1l se v\u011bnovala svoj\u00ed pr\u00e1ci.<\/div>\n

Pracoval jsem ne\u00fanav\u011b, noc\u00ed i dnem jsem se v\u011bnoval jen tomu, abych odevzdal Firminovi co nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ci. Mysl\u00edm, \u017ee kvalitou by to p\u0159ed\u010dilo Dominika, i kdyby to napsalo t\u0159\u00edlet\u00e9 d\u00edt\u011b, ale j\u00e1 chci, aby byl m\u016fj n\u00e1vrat do Opery fenomen\u00e1ln\u00ed. Nehodlal jsem se znovu skr\u00fdvat za masku Fantoma, ale i tak jsem si p\u0159\u00e1l, aby si moji prvn\u00ed operu po dvou letech v\u0161ichni dob\u0159e zapamatovali.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

<\/strong> Moje \u00faloha kon\u010dila a j\u00e1 se okam\u017eit\u011b pot\u0159eboval n\u011b\u010deho nap\u00edt. Pokud Dominik n\u011bco zkazil, tak pr\u00e1v\u011b tuhle operu. Rovnou jsem si to nam\u00ed\u0159il za Mary k baru. U\u017e zd\u00e1lky jsem vid\u011bl postavu v \u010dern\u00e9m oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 p\u0159es ramena spl\u00fdvaly \u010dernob\u00edl\u00e9 pseudodredy. Dosedl jsem na jednu ze t\u0159\u00ed barovek vedle n\u011bj a p\u0159edst\u00edral, \u017ee ho nevid\u00edm, stejn\u011b jako on p\u0159edst\u00edral to sam\u00e9.<\/div>\n

Ticho mezi n\u00e1mi p\u0159eru\u0161ila Mary, kter\u00e1 prost\u011b nem\u011bla z\u00e1brany, aby vyhrkla: „Kurva, vy jste takov\u00fd idioti. Dva br\u00e1chov\u00e9, co se b\u016fhv\u00ed jak dlouho nevid\u011bli, ale ne, vy oba \u010dum\u00edte n\u011bkam \u00fapln\u011b jinam a ml\u010d\u00edte m\u00edsto toho, abyste si vykl\u00e1dali drby, co jste za\u017eili za dobu, kdy jste se nevid\u011bli.“<\/p>\n

Bill ke mn\u011b zvedl pohled a zamrkal. Ve tv\u00e1\u0159i skoro a\u017e smrteln\u011b zbledl, rychle p\u0159ipl\u00e1cl Mary na pult bankovku a utekl. Nech\u00e1pav\u011b jsem se d\u00edval na m\u00edsto, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sed\u011bl. I Mary evidentn\u011b nech\u00e1pala.<\/div>\n

„Co to m\u011blo bejt?“ zeptala se p\u0159ekvapen\u011b a pod\u00edvala se na m\u011b. St\u00e1hla z pultu bankovku a uklidila ji. Vr\u00e1cen\u00e9 drobn\u00e9 mi vlo\u017eila do dlan\u011b se slovy: „Je to v rodin\u011b.“<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou. Ani j\u00e1 jsem nech\u00e1pal, co to m\u011blo b\u00fdt\u2026<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tom: Skoro a\u017e mechanicky jsem do\u0161el po poledni do pr\u00e1ce. P\u0159ipadal jsem si p\u0159ipitom\u011ble a celkov\u011b naprosto divn\u011b. Je\u0161t\u011b doma jsem si ud\u011blal po\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9 kafe, ale ani to nezabralo. V noci jsem prakticky nespal, a kdy\u017e jsem usnul, hlavou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[491],"tags":[],"class_list":["post-6656","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mask-of-the-phantom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6656","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6656"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6656\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6656"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6656"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6656"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}