{"id":6676,"date":"2012-04-11T14:00:00","date_gmt":"2012-04-11T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6658"},"modified":"2012-04-11T14:00:00","modified_gmt":"2012-04-11T13:00:00","slug":"mask-of-the-phantom-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/11\/mask-of-the-phantom-5\/","title":{"rendered":"Mask of the Phantom 5."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill:<\/p>\n

<\/strong> M\u00ed\u0159il jsem zp\u00e1tky dom\u016f, ale cesta mi v\u016fbec neut\u00edkala. Zamrkal jsem, kdy\u017e se kolem m\u011b pro\u0159\u00edtila Audi, kterou jsem vid\u011bl u\u017e dvakr\u00e1t. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee ur\u010dit\u011b pojede rovn\u011b, ale ona zahnula. P\u0159\u00edmo do ulice, ve kter\u00e9 st\u00e1l panel\u00e1k s m\u00fdm bytem. P\u0159idal jsem do kroku, zrovna abych zpozoroval, jak auto zastavilo. P\u0159\u00edmo p\u0159ed vchodem do na\u0161eho panel\u00e1ku. Proto\u010dil jsem o\u010di a nam\u00ed\u0159il si to k autu. D\u0159\u00edv, ne\u017e se stihlo znovu rozjet, jsem zaklepal na ok\u00e9nko. T\u0159eba je to n\u011bjak\u00fd cizinec a po\u0159\u00e1d tu bloud\u00ed. Jeden dobr\u00fd skutek m\u011b nezabije\u2026<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

<\/strong> Zrovna jsem se chystal znovu rozjet, kdy\u017e mi n\u011bkdo zaklepal na ok\u00e9nko. Ze sv\u00e9ho m\u00edsta jsem vid\u011bl maxim\u00e1ln\u011b tak tri\u010dko a p\u0159es n\u011bj ko\u017eenou bundu dopln\u011bnou \u0161ed\u00fdm \u0161\u00e1tkem kolem krku. St\u00e1hnul jsem ok\u00e9nko a po\u010dkal, dokud mi osoba nesd\u011bl\u00ed, co pot\u0159ebuje. Do okna se mi sehnul mlad\u00edk\u2026 mlad\u00edk s obli\u010dejem, kter\u00fd jsem po dva roky nevid\u011bl. \u00dasta m\u011bl otev\u0159en\u00e1, jak se nadechoval, aby n\u011bco \u0159ekl, ale kdy\u017e m\u011b zpozoroval, zacouval o dva kroky dozadu.<\/div>\n

„Tome.“ Nemohl jsem za\u0159adit, jak moje jm\u00e9no pronesl. Nebylo to ledov\u011b chladn\u00e9, jak bych o\u010dek\u00e1val, ale z\u00e1rove\u0148 to nebylo ani nijak moc p\u0159ekvapen\u00e9. Sp\u00ed\u0161 odm\u011b\u0159en\u00e9. Jako bych byl \u00fapln\u011b ciz\u00ed \u010dlov\u011bk.<\/p>\n

Ne\u017e jsem ho stihl alespo\u0148 pozdravit nebo n\u011bco podobn\u00e9ho, oto\u010dil se na podpatku a vyb\u011bhl n\u00edzk\u00e9 schody, kter\u00e9 vedly ke vchodu do panel\u00e1ku. Zmizel mi z o\u010d\u00ed. Je\u0161t\u011b dlouho st\u00e1lo moje auto zaparkovan\u00e9 p\u0159ed domem s Billov\u00fdm bytem. Je\u0161t\u011b dlouho jsem z\u00edral na zav\u0159en\u00e9 prosklen\u00e9 dve\u0159e, za kter\u00fdmi zmizel m\u016fj bratr.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Bill:<\/p>\n

<\/strong> Z\u00e1dy jsem sjel k zemi po zabouchnut\u00fdch dve\u0159\u00edch. C\u00edtil jsem t\u0159es v nohou, \u00fapln\u011b ten stejn\u00fd, kter\u00fd se dostavil, kdy\u017e mi madam Giryov\u00e1 prozradila, \u010d\u00ed hlas se mi tolik zamlouval. Dech jsem m\u011bl zrychlen\u00fd, motal se se mnou snad cel\u00fd sv\u011bt. Je pravda, \u017ee m\u00e1ma mi dom\u016f tahala fotky sv\u00e9 dokonale \u0161\u0165astn\u00e9 rodiny, aby se pochlubila, o co jsem p\u0159i\u0161el, ale j\u00e1 jsem je automaticky v\u0161echny trhal. Jedin\u00e1 fotka, kterou jsem si nechal, byla na\u0161e spole\u010dn\u00e1. Ta posledn\u00ed, na kter\u00e9 jsem se nach\u00e1zel i j\u00e1. Ostatn\u00ed let\u011bly bez milosti roz\u0161kuban\u00e9 do ko\u0161e. Nest\u00e1l jsem o p\u0159ipom\u00ednky toho, o co jsem p\u0159i\u0161el, a mo\u017en\u00e1 jsem se i b\u00e1l pod\u00edvat pravd\u011b do o\u010d\u00ed. Ale te\u010f m\u011b pravda dohnala\u2026 ne\u010dekan\u011b a sama od sebe.<\/p>\n

Zav\u0159el jsem o\u010di a hlavou se zap\u0159el o dve\u0159e. P\u0159ed o\u010dima se mi okam\u017eit\u011b mihl obraz bratra v jeho nanejv\u00fd\u0161 luxusn\u00edm aut\u011b, jak na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b z\u00edr\u00e1. Jen by m\u011b zaj\u00edmalo, co v\u016fbec d\u011blal v na\u0161\u00ed ulici. Cht\u011bl snad nav\u0161t\u00edvit toho pitomce, co se ve\u0159ejn\u011b p\u0159iznal, \u017ee ho miluje, \u010d\u00edm\u017e ho naprosto ztrapnil?<\/div>\n

Pokud m\u00e1m b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, kdybych j\u00e1 znal n\u011bjak\u00e9ho takov\u00e9ho idiota, necht\u011bl bych ho nadosmrti vid\u011bt, i kdyby se jednalo o moji vlastn\u00ed krev. Nebo mo\u017en\u00e1 jen skute\u010dn\u011b zabloudil, ale to neodpov\u00edd\u00e1 tomu, \u017ee jsem ho tu vid\u011bl u\u017e v\u00edckr\u00e1t. Zakroutil jsem hlavou. M\u016fj bratr je divnej. Roky jsem ho nevid\u011bl a doufal jsem, \u017ee to bude pokra\u010dovat i nad\u00e1le, ale pokud bych si n\u011bjak p\u0159edstavoval na\u0161e setk\u00e1n\u00ed, rozhodn\u011b ne tak, \u017ee skon\u010d\u00edm sed\u011bt u dve\u0159\u00ed s hlavou plnou jeho. U\u017e zase\u2026<\/p>\n

Zavr\u010del jsem a vstal ze zem\u011b. Mus\u00edm za\u010d\u00edt d\u011blat n\u011bco rozumn\u00e9ho, abych se trochu vzpamatoval. T\u0159eba za\u010d\u00edt pracovat na tom, co jsem sl\u00edbil pro madam Giryovou. Kdy\u017e mi sv\u011b\u0159ovala, jak t\u011b\u017ek\u00e9 po\u0159\u00edzen\u00ed maj\u00ed s Dominikem, z\u017eelelo se mi jich. Rozhodl jsem se, \u017ee doma vezmu do ruky znovu notov\u00e9 pap\u00edry a za\u010dnu ps\u00e1t. Cht\u011blo to sepsat alespo\u0148 prvn\u00ed d\u011bjstv\u00ed n\u011bjak\u00e9 opery. Madam Giryov\u00e1 mi vyjmenovala v\u0161echno, co se chystaj\u00ed hr\u00e1t, proto jsem m\u011bl dostatek oper na v\u00fdb\u011br. Stejn\u011b bych nejrad\u0161i napsal n\u011bco sv\u00e9ho, n\u011bco, co vznikne v m\u00e9 vlastn\u00ed hlav\u011b a nebude to jen p\u0159epis n\u011b\u010deho, co u\u017e d\u00e1vno n\u011bkdo napsal. Bohu\u017eel na to zat\u00edm nem\u00e1m dostatek inspirace, nav\u00edc se nem\u016f\u017eu ve Firminov\u011b kancel\u00e1\u0159i objevit s n\u011b\u010d\u00edm, co je\u0161t\u011b nikdy nikdo nesly\u0161el. Rozhodn\u011b by to nikdo z div\u00e1k\u016f neocenil, proto\u017ee neznaj\u00ed moje jm\u00e9no. Od t\u00e9 doby, co jsem ode\u0161el, se na plak\u00e1tech l\u00e1kaj\u00edc\u00edch na p\u0159edstaven\u00ed za\u010dalo objevovat jm\u00e9no autora. A m\u00e9 jm\u00e9no nikdo nezn\u00e1. Mus\u00edm za\u010d\u00edt n\u011b\u010d\u00edm, co zaru\u010den\u011b p\u0159it\u00e1hne ka\u017ed\u00e9ho.<\/p>\n

*<\/p>\n

I tak jsem se dom\u016f vr\u00e1til docela pozd\u011b, ale do postele jsem se dostal je\u0161t\u011b o dv\u011b hodiny pozd\u011bji. Popsal jsem prvn\u00ed z pap\u00edr\u016f, na kter\u00e9m te\u010f byly jasn\u011b viditeln\u00e9 \u0161edav\u00e9 \u0161mouhy, kter\u00e9 vytvo\u0159ila guma z oby\u010dejn\u00e9 tu\u017eky, kterou jsem na pap\u00edr kouzlil noty.<\/div>\n

Pap\u00edr jsem nesl v ruce, kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b osprchovan\u00fd a v pohodln\u00e9m py\u017eamu p\u0159em\u00eds\u0165oval do mal\u00e9 lo\u017enice. Okam\u017eit\u011b jsem padl na postel a je\u0161t\u011b si prohl\u00ed\u017eel noty. V hlav\u011b jsem sly\u0161el v\u0161echno, co jsem zapsal na pap\u00edr. V\u017edycky jsem m\u011bl dobrou p\u0159edstavivost, co se hudby t\u00fd\u010de, a noty jsme se u\u010dili s Tomem v podstat\u011b z\u00e1rove\u0148, akor\u00e1t \u017ee on se bezchybn\u011b nau\u010dil hr\u00e1t na kytaru a j\u00e1 um\u011bl jen ty noty, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd hudebn\u00ed n\u00e1stroj m\u011b necht\u011bl poslouchat\u2026 mrchy jedny.<\/p>\n

Kdy\u017e m\u016fj pohled sjel a\u017e na konec pap\u00edru, odlo\u017eil jsem ho vedle postele a zachumlal se do nad\u00fdchan\u00e9 pe\u0159iny. R\u00e1no m\u011b \u010dekala pr\u00e1ce, ale to nic neznamenalo. Byl jsem odhodlan\u00fd ps\u00e1t i tam. Ostatn\u011b od \u010deho jsou ob\u011bdov\u00e9 p\u0159est\u00e1vky, cigaretov\u00e9 p\u0159est\u00e1vky a podobn\u00e9 vymo\u017eenosti, kter\u00e9 jsme si navym\u00fd\u0161leli, abychom mohli machrovat p\u0159ed t\u011bmi, co stoj\u00ed u pokladen. V pr\u00e1ci skoro nic ned\u011bl\u00e1m, akor\u00e1t \u010duch\u00e1m pach p\u0159ep\u00e1len\u00e9ho oleje a ob\u010das zajdu zam\u00e9st pod stoly nebo set\u0159\u00edt drobky z desky stolu. Kdy\u017e se stane n\u00e1hoda a j\u00e1 se octnu u kasy, nem\u00e1m tolik v\u00fdhod, co m\u00e1m, kdy\u017e v podstat\u011b nic ned\u011bl\u00e1m. Proto\u017ee u pokladny se jeden nezastav\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed tam m\u00e1me typy, co n\u00e1s ostatn\u00ed k pokladn\u011b moc nepou\u0161t\u00ed.<\/p>\n

S my\u0161lenkami na ne zrovna p\u0159\u00edjemnou pr\u00e1ci, kter\u00e9 chci stejn\u011b v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b zam\u00e1vat b\u00edl\u00fdm kapesn\u00ed\u010dkem, jsem kone\u010dn\u011b usnul. Bohu\u017eel ani ve snech jsem nem\u011bl pokoj\u2026<\/p>\n

St\u00e1l uprost\u0159ed jevi\u0161t\u011b, kter\u00e9 kdysi tolik zbo\u017e\u0148oval. D\u00edval se na k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fd lustr zav\u011b\u0161en\u00fd vysoko nad hledi\u0161t\u011bm, sledoval orchest\u0159i\u0161t\u011b, kter\u00e9 zelo pr\u00e1zdnotou. V\u0161echno se v\u00edce m\u00e9n\u011b topilo ve tm\u011b, a\u017e na jevi\u0161t\u011b, na kter\u00e9m st\u00e1l. Sm\u011b\u0159ovaly na n\u011bj dva reflektory, h\u00e1zely na n\u011bj sv\u00e9 \u017elutav\u00e9 sv\u011btlo. Ani to mu v\u0161ak nezabr\u00e1nilo p\u00e1trat pohledem ve tm\u011b. \u010cerven\u00e9 polstrov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u00edlek a zlatem zdoben\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed kolem l\u00f3\u017e\u00ed na jeho tv\u00e1\u0159i vyvol\u00e1valy \u00fasm\u011bv. Vdechl v\u016fni star\u00e9ho d\u0159eva a prachu, kter\u00e1 Operu neodmysliteln\u011b prostupovala. Tady byl doma\u2026 skute\u010dn\u011b doma. Oto\u010dil se \u010delem ke kulis\u00e1m, kter\u00e9 se nechaly zhotovit pro jeho hru. Pro prvn\u00ed premi\u00e9ru po dvou letech.<\/p>\n

„Z\u00edt\u0159ek bude jedine\u010dn\u00fd,“ promluvil hlas, kter\u00fd se odr\u00e1\u017eel od v\u0161ech st\u011bn a zvl\u00e1\u0161tn\u011b rezonoval, i kdy\u017e byl pronesen z hledi\u0161t\u011b. Mlad\u00edk uprost\u0159ed jevi\u0161t\u011b se prudce oto\u010dil a p\u0159ik\u00fdvl. Ze st\u00ednu se vyno\u0159ila mu\u017esk\u00e1 postava, kter\u00e1 zam\u00ed\u0159ila p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. V\u011bnoval mu p\u0159ekvapen\u00fd pohled, kdy\u017e se jeho ruce obto\u010dily kolem jeho pasu a rty ho polaskaly za uchem.<\/em><\/div>\n

„N\u011bco jsem ti p\u0159inesl,“ za\u0161eptal hlas, ze kter\u00e9ho mu b\u011bhal mr\u00e1z po z\u00e1dech, hlas, kter\u00fd dva roky nesly\u0161el. Hlas jeho bratra.<\/em><\/div>\n
Byl zv\u011bdav\u00fd, cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co mu p\u0159inesl. Jeho sv\u011bt jako by se v\u0161ak rozt\u0159\u00ed\u0161til na tis\u00edce kousk\u016f, kdy\u017e mu bratr k obli\u010deji p\u0159istr\u010dil jedinou, \u010derstv\u011b rozkvetlou r\u016f\u017ei\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Bill: M\u00ed\u0159il jsem zp\u00e1tky dom\u016f, ale cesta mi v\u016fbec neut\u00edkala. Zamrkal jsem, kdy\u017e se kolem m\u011b pro\u0159\u00edtila Audi, kterou jsem vid\u011bl u\u017e dvakr\u00e1t. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee ur\u010dit\u011b pojede rovn\u011b, ale ona zahnula. P\u0159\u00edmo do ulice, ve kter\u00e9 st\u00e1l panel\u00e1k<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[491],"tags":[],"class_list":["post-6676","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mask-of-the-phantom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6676","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6676"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6676\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6676"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6676"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6676"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}