{"id":6682,"date":"2012-04-09T17:00:00","date_gmt":"2012-04-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6664"},"modified":"2012-04-09T17:00:00","modified_gmt":"2012-04-09T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-48","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/09\/novel-of-dreams-my-dream-48\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 48."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

N\u011bjakou dobu jsme je\u0161t\u011b sed\u011bli na chodb\u011b. Nakonec n\u00e1m doktor ozn\u00e1mil, \u017ee Molly mus\u00ed prov\u00e9st je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 rychl\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed. Ov\u0161em i to se prot\u00e1hlo. Simone byla celou dobu u n\u00ed. Doktor n\u00e1s k n\u00ed ale u\u017e nepustil, ani Toma.<\/div>\n

Po celou dobu jsem se sna\u017eil st\u00e1le o to sam\u00e9 – Toma alespo\u0148 malinko uklidnit a ukonej\u0161it. Po tom dlouh\u00e9m \u010dek\u00e1n\u00ed se mi to aspo\u0148 tro\u0161i\u010dku povedlo. Koupil jsem mu alespo\u0148 k\u00e1vu. M\u011bl jsem strach, \u017ee mi tu omdl\u00ed. Byl cel\u00fd rozechv\u011bl\u00fd, uplakan\u00fd. Bylo mi ho tak l\u00edto. Nejhor\u0161\u00ed bylo, \u017ee jsem nemohl opravdu nic ud\u011blat. Ale to nikdo z n\u00e1s. Neust\u00e1le jsme pendlovali po chodb\u011b anebo sed\u011bli na lavi\u010dce. Po\u0159\u00e1d jsem ho dr\u017eel, obj\u00edmal a vl\u00eddn\u011b hladil. Cht\u011bl jsem, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tu pro n\u011bj. Kdybych b\u00fdval jen tu\u0161il, co se stane, dne\u0161n\u00ed den bych napl\u00e1noval naprosto jinak. Ov\u0161em\u2026 \u017eivot je nevyzpytateln\u00fd. Nikdo to nemohl tu\u0161it.<\/p>\n

„Ano, te\u010f za n\u00ed na chvilku m\u016f\u017eete. Jen\u2026 \u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s o naprost\u00fd klid. Pot\u0159ebuje te\u010f klid a odpo\u010dinek,“ pokynul hlavou doktor, kter\u00fd Molly o\u0161et\u0159oval. Odbyla si u\u017e pot\u0159ebn\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed. Sou\u010dasn\u011b jsme se zvedli z lavi\u010dky a do\u0161li t\u011bsn\u011b ke dve\u0159\u00edm jej\u00edho pokoje.<\/div>\n

„Tomi, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to\u2026 t\u011b\u017ek\u00e9, ale te\u010f mus\u00edme b\u00fdt siln\u00ed, dob\u0159e? Hlavn\u011b ty. Ona t\u011b pot\u0159ebuje,“ po\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. Jsem si jist\u00fd, \u017ee ani pro m\u011b nebude pohled na Molly snadn\u00fd, nato\u017epak pro n\u011bho. Mus\u00edme to zvl\u00e1dnout. Mus\u00edme.<\/em><\/div>\n
„Jo, j\u00e1\u2026 j\u00e1 v\u00edm,“ vyd\u00e1 ze sebe a pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t se zhluboka nadechne.<\/div>\n
„M\u00e1m j\u00edt dovnit\u0159 s tebou, nebo chce\u0161 j\u00edt s\u00e1m?“ zept\u00e1m se opatrn\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1ma je u n\u00ed, ale j\u00e1\u2026 chci t\u011b tam u sebe. A Molly t\u011b taky r\u00e1da uvid\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1 a sklon\u00ed pohled k m\u00e9mu krku.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak tedy p\u016fjdu s tebou,“ \u0161eptnu a chytnu ho za ruku.<\/div>\n
\n
V\u016fbec nev\u00edm, jak mu dodat tro\u0161ku s\u00edly. Je to tak t\u011b\u017ek\u00e9.<\/em> Hned mi dla\u0148 pevn\u011b sev\u0159el v dlani a s\u00e1hl po klice. Vid\u011bl jsem, jak se mu ruka t\u0159\u00e1sla. Cel\u00fd byl rozechv\u011bl\u00fd a rozru\u0161en\u00fd. Stiskl jsem mu ruku a spole\u010dn\u011b s n\u00edm ve\u0161el. Pot\u00e9 jsem za n\u00e1mi zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Ahoj,“ pohl\u00e9dnu na Simone a Molly z\u00e1rove\u0148. Se Simone jsme si u\u017e za\u010dali tykat, za co\u017e jsem byl r\u00e1d. Mnohem l\u00e9pe se tak komunikovalo.<\/em> Molly le\u017eela bezvl\u00e1dn\u011b v posteli, byla p\u0159ipojena snad na milion p\u0159\u00edstroj\u016f a byla cel\u00e1 bled\u00e1. Sto\u010dila k n\u00e1m pohled a i p\u0159es svoji situaci se nepatrn\u011b usm\u00e1la. O\u010di j\u00ed ov\u0161em vesele nehr\u00e1ly jako obvykle. Simone sed\u011bla u jej\u00ed postele, dr\u017eela ji za ruku. Vzhl\u00e9dla k n\u00e1m. O\u010di m\u011bla zarudl\u00e9. V\u016fbec se nedok\u00e1\u017eu v\u017e\u00edt do jej\u00ed situace. Sed\u00ed u sv\u00e9 dcery, kter\u00e1 j\u00ed um\u00edr\u00e1 p\u0159ed o\u010dima. Mus\u00ed b\u00fdt tak stra\u0161n\u00fd pocit p\u0159ich\u00e1zet o sv\u00e9 d\u00edt\u011b. To, \u017ee ji\u2026 p\u0159e\u017eije. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, krut\u00e9. Tohle bych nep\u0159\u00e1l nikomu.<\/p>\n

<\/em> „Ahoj,“ pousm\u00e1la se smutn\u011b. Jen m\u011b p\u0159el\u00e9tla pohledem a zad\u00edvala se na Toma. Ten jen \u0159ekl sotva sly\u0161iteln\u00e9 „ahoj“. Ani se nepohnul. St\u00e1le mi k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral ruku a pohledem visel na Molly. Zatnul jsem zuby a ti\u0161e vydechnul nosem. Roze\u0161el jsem se s n\u00edm k posteli. Hned jsem vzal dal\u0161\u00ed \u017eidli a dal ji vedle Mollyiny postele. Toma jsem na ni beze slova usadil a stoupnul si k n\u011bmu. V\u016fbec nev\u00edm, jak se m\u00e1m chovat, co m\u00e1m \u0159\u00edkat. Nem\u016f\u017eu se na ni po\u0159\u00e1dn\u011b ani usm\u00e1t a zeptat se, jak se m\u00e1, jak se c\u00edt\u00ed. Bylo by to\u2026 hodn\u011b \u0161patn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed.<\/em> Chv\u00edli v\u00e1hal, ne\u017e vzal Mollyinu ruku do sv\u00fdch t\u0159esouc\u00edch se dlan\u00ed. Kdy\u017e tak ud\u011blal, ona se na n\u011bj smutn\u011b pod\u00edvala. Propletl si s n\u00ed prsty a sklopil hlavu. Po tv\u00e1\u0159\u00edch u\u017e mu tekly slzy. Sklopil jsem o\u010di. Slzy m\u011b tak zatracen\u011b p\u00e1lily a \u0161t\u00edpaly. Pohladil jsem Toma po ramenou a semknul rty k sob\u011b. Pot\u00e9 jsem se na Molly pod\u00edval. Zvedla ke mn\u011b pohled. Mali\u010dko jsem se na ni usm\u00e1l. Je to moje zlat\u00ed\u010dko. Chci si ji pamatovat\u2026 jako usm\u011bvavou. Chci si ji st\u00e1le uchovat v pam\u011bti jako vysm\u00e1tou hol\u010di\u010dku, kter\u00e1 m\u011b v\u017edy rozveselila, pomohla mi\u2026<\/em> \u00dasm\u011bv mi slab\u011b oplatila.<\/p>\n

Dlouhou dobu si m\u011b prohl\u00ed\u017eela. Krom\u011b udava\u010de tep\u016f a ob\u010dasn\u00e9ho popot\u00e1hnut\u00ed nosem jednoho z n\u00e1s tu vl\u00e1dlo t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho. Byl jsem za jej\u00ed pohled tak vd\u011b\u010dn\u00fd. Sna\u017eil jsem se n\u011bco z jej\u00edch \u010dokol\u00e1dek vy\u010d\u00edst, ale moc dob\u0159e to ne\u0161lo. Nakonec ode m\u011b pohled odtrhla. Pod\u00edvala se na Simone a pot\u00e9 na Toma. Vid\u011bl jsem to utrpen\u00ed v jej\u00edch o\u010d\u00edch, kdy\u017e je takhle vid\u011bla.<\/div>\n

„Bude to dobr\u00fd, nebojte,“ promluvila n\u00e1hle. Obdivuju ji. Je tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u00e1. Jin\u00e9 d\u00edt\u011b by le\u017eelo, k\u0159i\u010delo a bre\u010delo, ale ona se s tou nemoc\u00ed d\u00e1l pere. Nevzd\u00e1v\u00e1 to.<\/em> C\u00edtil jsem pod rukama, jak se Tom p\u0159estal h\u00fdbat. Ned\u00fdchal. I Simone m\u011bla co d\u011blat, aby se nerozbre\u010dela. N\u011b\u017en\u011b jsem ho pohladil a pod\u00edval se n\u011bkam jinam. Nesm\u00edm bre\u010det, i kdy\u017e k tomu nem\u00e1m daleko.<\/em> P\u00e1rkr\u00e1t jsem zamrkal a tro\u0161ku mu ramena promnul v dlan\u00edch.<\/div>\n
„V\u00edte, co bych si p\u0159\u00e1la?“ promluvila Molly k n\u00e1m v\u0161em. Tom vydechl a ot\u0159el si volnou rukou o\u010di od slz.<\/div>\n
„Copak, zlat\u00ed\u010dko?“ pohladila ji Simone po vlasech. Hned jsem se na ni pod\u00edval a naslouchal j\u00ed.<\/div>\n
„Abyste byli \u0161\u0165astn\u00fd. Cht\u011bla bych, aby sis na\u0161la n\u011bjak\u00fdho kr\u00e1sn\u00fdho chlapa, maminko,“ usm\u00e1la se na n\u00ed Molly. Simone se ti\u0161e s pl\u00e1\u010dem zasm\u00e1la a ot\u0159ela se kapesn\u00ed\u010dkem. Pak se Molly pod\u00edvala na m\u011b s Tomem. „A vy, abyste m\u011bli po\u0159\u00e1dnou svatbu. A nezapome\u0148 si kleknout na kolena, a\u017e bude\u0161 Tomiho \u017e\u00e1dat\u2026 Jako to je v\u017edycky v poh\u00e1dk\u00e1ch.“ Zad\u00edvala se p\u0159edev\u0161\u00edm na m\u011b. I p\u0159esto, jak jsem se dr\u017eel, se mi rozechv\u011bla brada a j\u00e1 vypustil slzy ven. Tohle nejde. Je tak ob\u011btav\u00e1, hodn\u00e1. Mysl\u00ed na n\u00e1s.<\/em> Tro\u0161ku jsem se na ni usm\u00e1l.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee si\u2026 kleknu,“ po\u0161ept\u00e1m a semknu rty k sob\u011b. Tom ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo. Jen jsem c\u00edtil, jak se rozechv\u011bl pl\u00e1\u010dem. Ot\u0159el jsem si o\u010di a nasucho polknul. V\u016fbec jsem netu\u0161il, co ud\u011blat nato\u017epak \u0159\u00edct.<\/p>\n

„D\u011bkuju, Molly,“ po\u0161eptal jsem n\u00e1hle. To ona n\u00e1s sv\u00fdm zp\u016fsobem dala dohromady.<\/div>\n

„Za co?“ podivila se. Ne, nechci j\u00ed to te\u010f vysv\u011btlovat. Nen\u00ed ten prav\u00fd \u010das. Ale pod\u011bkovat jsem j\u00ed cht\u011bl.<\/div>\n
„V\u0161ak ty v\u00ed\u0161,“ usm\u011bju se na ni d\u011bkovn\u011b a p\u0159iv\u0159u o\u010di. Nakonec se jen usm\u00e1la. Op\u011bt se pokojem neslo to hrozn\u00e9 ticho, kter\u00e9 prokl\u00e1dal zvuk p\u0159\u00edstroj\u016f. Ti\u0161e jsem oddechl a pohl\u00e9dnul z okna. Sv\u011bt je tak stra\u0161n\u011b nespravedliv\u00fd. Kdyby existovala spravedlnost, tohle by se nikdy nestalo.<\/em> Trvalo dlouho, ne\u017e n\u011bkdo promluvil. Byla to Simone.<\/div>\n
„Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si na to, jak jsme byli spole\u010dn\u011b ve vodn\u00edm sv\u011bt\u011b?“<\/div>\n
„Jo, to si vzpom\u00edn\u00e1m,“ usm\u011bje se hned Molly nad tou vzpom\u00ednkou.<\/div>\n
„Byl to tak n\u00e1dhern\u00fd den,“ povzdechne Simone.<\/div>\n
„Ten p\u00e1n m\u011b nechal povozit na delf\u00ednovi. Jmenoval se Pepe, byl tak hodnej. Po\u0159\u00e1d cht\u011bl krmit rybama, a pak m\u011b vozil,“ vypr\u00e1v\u011bla a z\u00e1rove\u0148 vzpom\u00ednala Molly.<\/div>\n
„Moc hezky se o tebe staral. Jsou hodn\u00ed a chyt\u0159\u00ed,“ po\u0161eptal n\u00e1hle Tom chraplav\u011b. Jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159e. V\u0161echno do sebe tak zapad\u00e1.<\/em> Tro\u0161ku se nad t\u00edm usm\u011bju, ale pot\u00e9 hlavu zase smutn\u011b sv\u011bs\u00edm. Vzpom\u00ednky\u2026 V\u0161ichni budou \u017e\u00edt pot\u00e9 u\u017e jen ze vzpom\u00ednek.<\/p>\n

<\/em> „Mysl\u00edte, \u017ee si tam naho\u0159e budu m\u00edt s k\u00fdm hr\u00e1t?“ po\u0161eptala n\u00e1hle ost\u00fdchav\u011b Molly.<\/div>\n

„Nad takov\u00fdmi v\u011bcmi v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lej,“ povzdechne Simone a za\u010dne ji op\u011bt hladit ve vlasech. Tom ale o\u010dividn\u011b nebyl stejn\u00e9ho n\u00e1zoru.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b bude\u0161. Bude tam plno d\u011bt\u00ed. Budete si hr\u00e1t na schov\u00e1vanou, budete hr\u00e1t pol\u0161t\u00e1\u0159ov\u00fd bitvy, h\u00e1zet po sob\u011b dorty, a pak je j\u00edst. Ka\u017ed\u00fd den se bude\u0161 moct d\u00edvat na svoje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed poh\u00e1dky,“ \u0159ekl j\u00ed n\u011b\u017en\u011b. I p\u0159esto, jak plakal, se na ni usm\u00edval.<\/div>\n
„A budu moct i b\u011bhat. Jen \u0161koda, \u017ee u\u017e nebudu tak rychl\u00e1,“ oplat\u00ed mu Molly ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„V\u017edycky bude\u0161 nejlep\u0161\u00ed,“ broukne Tom. N\u00e1hle se zvedne a d\u00e1 j\u00ed pusu. Kdy\u017e dosedne, ti\u0161e povzdechne. Nedok\u00e1zal jsem ze sebe vydat jedin\u00e9ho slova. Necht\u011bl jsem do jejich konverzace zasahovat, a hlavn\u011b jsem ani nev\u011bd\u011bl jak. Nat\u00e1hnul jsem ruku k t\u00e9 Mollyin\u00e9 a n\u011b\u017en\u011b ji pohladil. Vd\u011b\u010dn\u011b se na m\u011b usm\u00e1la, jako by p\u0159esn\u011b po tomhle tou\u017eila. Sna\u017eila se moji ruku zachytit. Cht\u011bl jsem j\u00ed v tom tro\u0161i\u010dku pomoci, proto jsem jej\u00ed ru\u010dku jemn\u011b stisknul a p\u0159ejel po n\u00ed prstem.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 ten n\u00e1ramek Tomovi?“ zept\u00e1 se m\u011b ti\u0161e. Jej\u00ed udava\u010d tep\u016f n\u00e1hle zakol\u00edsal. Bo\u017ee, ne!<\/em> Dech si mi t\u00e9m\u011b\u0159 zastavil.<\/div>\n
„Ne, ne, nech si ho,“ vyhrkl Tom.<\/div>\n
„Chci, abys ho m\u011bl,“ pod\u00edvala se na n\u011bj a zt\u011b\u017eka se nadechla.<\/div>\n
„To je\u2026 na v\u00e1s,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a znovu ji pohlad\u00edm.<\/div>\n
„Molly, ne, ne, ne,“ dostal ze sebe Tom. Jenom\u017ee si v\u016fbec nev\u0161\u00edmal j\u00ed, v\u0161\u00edmal si jej\u00edch tep\u016f, kter\u00e9 st\u00e1le kol\u00edsaly. Zvedl se ze \u017eidle. Z\u016fstal jsem se na ni d\u00edvat s pootev\u0159en\u00fdmi rty. Nebyl jsem schopen se nadechnout nebo vydechnout, ani jsem nedutal. Ne\u2026 nesm\u00ed um\u0159\u00edt. Bo\u017ee m\u016fj, co m\u00e1m d\u011blat. Co m\u00e1m jen ud\u011blat.<\/em><\/div>\n
„Tomi, vem\u2026 vem si ho, jo?“ za\u0161eptala a p\u0159iv\u0159ela o\u010di. Simone tam jen sed\u011bla, dr\u017eela ji za ruku. Druhou ruku m\u011bla p\u0159ed pusou a bre\u010dela.<\/div>\n
„Molly, pros\u00edm t\u011b\u2026“ rozbre\u010del se u\u017e i Tom.<\/div>\n
„Tak\u2026 si ho vem\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e, vezmu si ho. Hlavn\u011b se uklidni, ano? J\u00e1-j\u00e1\u2026 Bo\u017ee m\u016fj\u2026 Molly\u2026“ bre\u010del. Vzal j\u00ed tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, jako by se ji sna\u017eil probrat. P\u0159\u00edstroje za\u010daly p\u00edskat vysok\u00fdm t\u00f3nem, kter\u00fd rval u\u0161i. Molly zav\u0159ela o\u010di a vydechla. Ode\u0161la. Ona\u2026 ode\u0161la.<\/em><\/div>\n
„Molly!“ zak\u0159i\u010d\u00ed Tom hystericky a zat\u0159ese s n\u00ed. Simone u\u017e hlasit\u011b bre\u010dela. Pak u\u017e se seb\u011bhlo v\u0161echno moc rychle. Rozbre\u010del jsem se jako mal\u00fd kluk. V\u016fbec jsem nest\u00edhal tento okam\u017eik vst\u0159eb\u00e1vat. P\u0159i\u0161lo mi, jako by to trvalo jen n\u011bkolik sekund, a j\u00e1 to nesta\u010dil pob\u00edrat. Nemohl jsem nic \u0159\u00edct. P\u0159ipadal jsem si, jako bych se zaseknul a nedok\u00e1zal v\u016fbec nic.<\/p>\n

Netrvalo to p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, co se rozrazily dve\u0159e a dovnit\u0159 vb\u011bhnul doktor se t\u0159emi sestrami.<\/div>\n

„Odejd\u011bte, pros\u00edm, ihned,“ \u0159ekl doktor a procpal se k Molly spole\u010dn\u011b se sestrami. Simone se s brekem zvedla. Jedna ze sester ji vyvedla na chodbu a posadila ji. J\u00e1 jsem ud\u011blal jen p\u00e1r krok\u016f stranou. Post\u00e1val jsem tam jako soln\u00fd sloup. Je to jako \u0161ok. Jako d\u00edvat se na n\u011bco, co nen\u00ed realitou, ale tohle bohu\u017eel realita je.<\/em> Doktor se Molly sna\u017eil o\u017eivit. Sestra manipulovala s p\u0159\u00edstroji, ale bylo to marn\u00e9. Udava\u010d tep\u016f p\u0159\u00edmo v\u0159\u00edskal. Mollyino srdce u\u017e nebilo.<\/div>\n
„Tome,“ \u0159eknu a chytnu ho za ruku. Sna\u017e\u00edm se ho odt\u00e1hnout, ale je to marn\u00e9. Vzp\u00edr\u00e1 se, hystericky pl\u00e1\u010de a na\u0159\u00edk\u00e1. V\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9, \u017ee chce b\u00fdt tady, ale te\u010f je t\u0159eba, aby se k Molly dostal hlavn\u011b doktor.<\/div>\n
„Molly,“ vzlykne a znovu se mi vyvl\u00e9kne. Pevn\u011b ji dr\u017eel a sna\u017eil se ji probrat.<\/div>\n
„Tome, no tak,“ vzlyknu ubre\u010den\u011b a chytnu ho za ob\u011b pa\u017ee a t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1sil\u00edm ho od n\u00ed odt\u00e1hnu. P\u0159itisknu si ho na sebe a odvedu ho z pokoje. Ani pro m\u011b to nen\u00ed lehk\u00e9, ale mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat. V t\u00e9hle situaci u n\u00ed nem\u016f\u017ee b\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 se doktor\u016fm p\u0159ece jen poda\u0159\u00ed ji zachr\u00e1nit.<\/em><\/div>\n
„N\u00e9\u2026 Pros\u00edm\u2026“ sna\u017eil se mi vyrvat. Hystericky bre\u010del. Byl jako smysl\u016f zbaven\u00fd.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, nem\u016f\u017ee\u0161 tam z\u016fstat, nem\u016f\u017ee\u0161,“ po\u0161ept\u00e1m mu a pa\u017ee ovinu kolem jeho t\u011bla.<\/p>\n

Sestra zav\u0159ela dve\u0159e a j\u00e1 ho rychle posadil na lavi\u010dku k Simone. St\u00e1le nahlas plakala. Cht\u011blo se mi bre\u010det, k\u0159i\u010det, ale te\u010f jsem tu musel b\u00fdt hlavn\u011b pro n\u011bj. Tak r\u00e1d bych ukonej\u0161il n\u011bjak Simone, ale nev\u011bd\u011bl jsem, co ud\u011blat d\u0159\u00edve. V\u00edm, \u017ee kdy\u017e te\u010f Toma pust\u00edm, tak tam bude cht\u00edt j\u00edt znovu.<\/em> Znovu jsem ho pevn\u011b objal. „Sna\u017e\u00ed se j\u00ed pomoct, Tome,“ \u0159eknu a popot\u00e1hnu. Kone\u010dn\u011b se p\u0159estal br\u00e1nit. P\u0159itiskl se ke mn\u011b.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017ee um\u0159\u00edt\u2026 Molly nem\u016f\u017ee! Nesm\u00ed um\u0159\u00edt!“ bouchl do m\u011b rukou a bezmocn\u011b bre\u010del. Tiskl jsem ho k sob\u011b a nech\u00e1val jej, aby to ze sebe dostal.<\/div>\n
„Tome,“ zavzlykal jsem a sev\u0159el ho ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Za\u010dal jsem se s n\u00edm pohupovat, abych ho tro\u0161i\u010dku uklidnil. S\u00e1m jsem ti\u0161e bre\u010del, ne\u0161lo to zastavit, i kdy\u017e jsem cht\u011bl. Po p\u00e1r minut\u00e1ch vy\u0161ly ven v\u0161echny sestry, a pot\u00e9 vy\u0161el i doktor. Zav\u0159eli za sebou ti\u0161e dve\u0159e.<\/div>\n
„Je mi to moc l\u00edto,“ pod\u00edval se na n\u00e1s a sv\u011bsil hlavu. Pr\u00e1v\u011b tuhle v\u011btu jsem necht\u011bl nikdy sly\u0161et. Sice jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e je po v\u0161em, ale st\u00e1le ve mn\u011b d\u0159\u00edmala mali\u010dk\u00e1 nad\u011bje, kter\u00e1 te\u010f ov\u0161em zhasla. Vzhl\u00e9dl jsem k n\u011bmu a sev\u0159el o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka pevn\u011b k sob\u011b. Hned jsem k sob\u011b Toma p\u0159itisknul a dr\u017eel jej. Za\u010dal snad bre\u010det a na\u0159\u00edkat je\u0161t\u011b v\u00edc. „Pokud chcete, m\u016f\u017eete za n\u00ed je\u0161t\u011b j\u00edt,“ vydechne doktor potichu. Tom se mi hned chce vytrhnout, ale zastav\u00ed ho Simone.<\/div>\n
„Ne, Tome. Necho\u010f tam. J\u00e1 chci, aby sis ji, stejn\u011b jako j\u00e1, pamatoval veselou a usm\u011bvavou, ne\u2026 takhle,“ rozbre\u010dela se n\u00e1hle je\u0161t\u011b hlasit\u011bji Simone a p\u0159isunula se k Tomovi. Pustil jsem ho, jeliko\u017e se do\u017eadovala jeho p\u0159\u00edtomnosti. Hned se objali. Je to tak spr\u00e1vn\u00e9. Simone ho pot\u0159ebuje, a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee i on ji. Nen\u00ed dobr\u00e9, aby na to byla sama.<\/em> Sv\u011bsil jsem hlavu a ot\u0159el si o\u010di. Pod\u00edval jsem se op\u011bt na doktora.<\/p>\n

„Sm\u00edm tedy?“ rozt\u0159esen\u011b se zvednu z lavi\u010dky. Chci ji je\u0161t\u011b vid\u011bt, a hlavn\u011b\u2026 chci ten n\u00e1ramek. Tom ho mus\u00ed m\u00edt. Ona si to p\u0159\u00e1la.<\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b,“ k\u00fdvne doktor hlavou, a potom u\u017e se rozejde pry\u010d. Oto\u010d\u00edm se na ty dva a bolestn\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010di. V rychlosti zajdu do pokoje a ti\u0161e za sebou zav\u0159u dve\u0159e. Je to tak divn\u00fd pocit. Jsem tu s n\u00ed\u2026 ale ona o mn\u011b u\u017e ani nev\u00ed, je\u2026 mrtv\u00e1.<\/em> Bo\u017ee\u2026<\/em> Nadechnu se a ot\u0159u si znovu tv\u00e1\u0159e od slz.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee\u2026 \u017ee tu st\u00e1le jsi. V\u00ed\u0161, v\u017edycky tu bude\u0161. Bude\u0161 v na\u0161ich srdc\u00edch, zlat\u00ed\u010dko. J\u00e1 v\u00edm\u2026 \u017ee m\u011b sly\u0161\u00ed\u0161, \u017ee o mn\u011b v\u00ed\u0161, i kdy\u017e u\u017e m\u011b sleduje\u0161 tam odtud,“ pouk\u00e1\u017eu sm\u011brem vzh\u016fru. „M\u00e1m t\u011b r\u00e1d a v\u017edycky jsem m\u011bl,“ rozbre\u010d\u00edm se jako mal\u00fd kluk a dojdu k n\u00ed. Le\u017e\u00ed tam\u2026 tak klidn\u011b. Je je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Jej\u00ed rty ztr\u00e1cej\u00ed pomali\u010dku barvu. Je tak\u2026 k\u0159ehk\u00e1. „Molly, j\u00e1\u2026 stra\u0161n\u011b mi u\u017e te\u010f chyb\u00ed\u0161,“ chytnu ji za ru\u010di\u010dku, na kter\u00e9 m\u00e1 n\u00e1ramek. „Bude\u0161 chyb\u011bt n\u00e1m v\u0161em, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee bys necht\u011bla, abychom se tr\u00e1pili. J\u00e1\u2026 vezmu Tomovi ten n\u00e1ramek, v\u00edm, \u017ee sis to p\u0159\u00e1la.“ Pomalu j\u00ed ho rozepnu a stisknu ho v dlani. Pot\u00e9 si ho d\u00e1m do kapsy. „Bude ho nosit, na to s\u00e1m dohl\u00e9dnu,“ \u0161eptnu. Jsem v\u00e1\u017en\u011b bl\u00e1zen, ale j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee m\u011b sly\u0161\u00ed, a\u0165 je kdekoli. Nedok\u00e1\u017eu si vz\u00edt n\u00e1ramek a odej\u00edt od n\u00ed, jako by tu u\u017e nebyla. To, \u017ee um\u0159ela\u2026 neznamen\u00e1, \u017ee tu s n\u00e1mi nen\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „M\u00e1m t\u011b stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d, zlat\u00ed\u010dko\u2026 a d\u011bkuju, moc ti d\u011bkuju,“ pohlad\u00edm ji je\u0161t\u011b po t\u00e9 drobn\u00e9 ru\u010di\u010dce. Potom se u\u017e nahlas rozbre\u010d\u00edm a rychle jdu ke dve\u0159\u00edm. Nem\u00e1m s\u00edlu tu d\u00e1l z\u016fst\u00e1vat. Tak stra\u0161n\u011b moc to bol\u00ed. Ud\u011blal bych v\u0161echno pro to, aby zase otev\u0159ela ta svoje hn\u011bd\u00e1 o\u010dka a zasm\u00e1la se. Aby si se mnou znovu pov\u00eddala, hr\u00e1li jsme si spolu a j\u00e1 ji mohl houpat na houpa\u010dce<\/em>. Otev\u0159el jsem dve\u0159e a vy\u0161el. Znovu jsem za sebou ti\u0161e zav\u0159el a pod\u00edval se naproti sob\u011b na lavi\u010dku na ta usou\u017een\u00e1 stvo\u0159en\u00ed. Do\u0161el jsem k nim a posadil se na bobek p\u0159ed nimi. Simone i Toma jsem chytil za ruku a soucitn\u011b jim ruce stisknul. Nedok\u00e1\u017eu se v\u017e\u00edt do jejich k\u016f\u017ee. Simone pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la o dceru, Tom o sestru. Pro m\u011b to byla skv\u011bl\u00e1 mal\u00e1 kamar\u00e1dka a i tak m\u011b to stra\u0161n\u011b bol\u00ed. Jejich pocity mus\u00ed b\u00fdt tis\u00edckr\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Odvezu v\u00e1s,“ vydechnu a ot\u0159u si znovu tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 jsem tady autem, ale jsi hodn\u00fd, Bille. D\u011bkuju,“ \u0159ekne mi vl\u00eddn\u011b Simone a ot\u0159e si o\u010di. Pohlad\u00ed Toma po vlasech. U\u017e nebre\u010del jako p\u0159edt\u00edm. Jenom byl schovan\u00fd v jej\u00edm n\u00e1ru\u010d\u00ed a po tv\u00e1\u0159i mu ob\u010das stekla slza. Zd\u00e1l se duchem nep\u0159\u00edtomen. Je to snad hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e hystericky plakal. V\u00edm, \u017ee je naprosto mimo.<\/em> „Co kdyby sis vzal Toma k sob\u011b? Te\u010f t\u011b bude pot\u0159ebovat.“ Ani p\u0159i sv\u00e9m jm\u00e9n\u011b nezpozorn\u011bl.<\/p>\n

„No, pokud bude cht\u00edt, tak\u2026 samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee vezmu. Ale nechci, abys z\u016fst\u00e1vala sama, Simone,“ posad\u00edm se vedle Toma a obejmu ho. Nen\u00ed dobr\u00e9, aby v dom\u011b z\u016fstala sama. M\u00e1m o ni starost.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 to\u2026 n\u011bjak zvl\u00e1dnu. U\u017e dlouho jsem se na to p\u0159ipravovala od t\u00e9 doby, co se jej\u00ed stav za\u010dal hor\u0161it. Jen jsem ne\u010dekala, \u017ee to p\u0159ijde tak brzy. Je t\u011b\u017ek\u00e9\u2026 se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it, s t\u00edm\u2026 \u017ee p\u0159ijde\u0161 o d\u00edt\u011b,“ vydechne a uk\u00e1pne j\u00ed dal\u0161\u00edch p\u00e1r slz. Zhluboka se nadechne. „Ale i p\u0159esto\u2026 Byla \u0161\u0165astn\u00e1, a to je hlavn\u00ed. M\u011blo to tak b\u00fdt. J\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee je j\u00ed te\u010f je\u0161t\u011b l\u00edp,“ usm\u011bje se na m\u011b smutn\u011b a ot\u0159e se kapesn\u00ed\u010dkem. „Hlavn\u011b te\u010f\u2026 n\u011bjak to mus\u00ed zvl\u00e1dnout Tom. Nechci ztratit i jeho\u2026“ \u0159ekla p\u0159i pohledu na n\u011bj. V\u016fbec n\u00e1s nevn\u00edmal. „Vezmi si ho k sob\u011b, pros\u00edm t\u011b.“<\/div>\n
„Simone, j\u00e1\u2026 nedok\u00e1\u017eu se v\u017e\u00edt do tv\u00e9 k\u016f\u017ee. J\u00e1 s\u00e1m to t\u011b\u017ece nesu. Mus\u00edme v\u00e1\u017en\u011b doufat, \u017ee se te\u010f c\u00edt\u00ed l\u00e9pe. J\u00e1\u2026 r\u00e1d si k sob\u011b Toma vezmu. J\u00e1 ho miluju. Postar\u00e1m se o n\u011bj, ud\u011bl\u00e1m pro n\u011bj cokoli, ale m\u00e1m o tebe starost. Kdybys cokoli pot\u0159ebovala, ty v\u00ed\u0161, \u017ee budeme tady. Nejsi sama.“ Kouk\u00e1m se j\u00ed do o\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e Toma n\u011b\u017en\u011b hlad\u00edm po pa\u017ei. Moc dob\u0159e te\u010f nedok\u00e1\u017eu vyb\u00edrat ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, ale jsem up\u0159\u00edmn\u00fd.<\/em> I v t\u00e9 situaci se na m\u011b usm\u00e1la tak l\u00e1skypln\u00fdm pohledem, jako nikdy p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Jsi moc hodn\u00fd, Bille, a j\u00e1 nepochybuji o tom, \u017ee se o Toma postar\u00e1\u0161. Jsem r\u00e1da, \u017ee si vybral zrovna tebe. A kdyby n\u011bco, ozvu se. Kdy\u017e tak se mi ozvi i ty\u2026 Dej mi v\u011bd\u011bt, jak je na tom on, jak jsi na tom ty, jak to zvl\u00e1d\u00e1te,“ \u0159ekne mi a zvedne se. „D\u011bkuju, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el a byl tu s n\u00e1mi. Moc to pro m\u011b znamen\u00e1, jsi pro n\u00e1s velkou oporou.“ Nahnula se ke mn\u011b a objala m\u011b, na\u010de\u017e mi dala pusu na tv\u00e1\u0159. Pot\u00e9 se op\u011bt odt\u00e1hla a vzala si svoji kabelku. Zad\u00edvala se na Mollyin pokoj.<\/div>\n
„Mockr\u00e1t d\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1m a d\u011bkovn\u011b se na ni pousm\u011bju, i kdy\u017e to jde jen t\u011b\u017eko. P\u0159iv\u0159u na okam\u017eik o\u010di a zamrk\u00e1m, abych rozehnal dal\u0161\u00ed n\u00e1val slz. Pod\u00edv\u00e1m se tak\u00e9 na onen pokoj, ale rad\u011bji po chvilce sklop\u00edm zrak. Pot\u00e9 Toma chytnu pevn\u011bji.<\/p>\n

„Tomi, poj\u010f,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a zvednu se spole\u010dn\u011b s n\u00edm. Stejn\u011b jako j\u00e1 pohl\u00e9dl na pokoj. Ot\u0159el si tv\u00e1\u0159e a sklopil hlavu.<\/div>\n

„Poj\u010f,“ vydechnu znovu a rozejdu se s n\u00edm za Simone, kter\u00e1 u\u017e je p\u00e1r krok\u016f p\u0159ed n\u00e1mi. Nezd\u00e1lo se, \u017ee by m\u011b vn\u00edmal. Ti\u0161e se \u0161oural po m\u00e9m boku s pohledem zabodnut\u00fdm do zem\u011b. Takhle jsme do\u0161li a\u017e ven p\u0159ed nemocnici. Simone se s n\u00e1mi kr\u00e1tce rozlou\u010dila a \u0161la do auta. O\u010dividn\u011b u\u017e cht\u011bla b\u00fdt sama a doma. Nediv\u00edm se, pot\u0159ebovala p\u0159em\u00fd\u0161let. I j\u00e1 jsem do\u0161el s Tomim k autu, odemknul a posadil ho na m\u00edsto spolujezdce. V\u016fbec na m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nereagoval. Jakmile jsem se posadil tak\u00e9 a zav\u0159el dve\u0159e, pod\u00edval jsem se na n\u011bj. P\u0159ipoutal jsem ho a zvedl mu hlavu. Jen jsem ho n\u011b\u017en\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Bude dob\u0159e. Mysli na to, \u017ee je tu st\u00e1le s n\u00e1mi, st\u00e1le, Tomi,“ po\u0161ept\u00e1m mu ti\u0161e, a potom se tak\u00e9 p\u0159ipout\u00e1m. Nastartuji a rozjedu se s n\u00edm dom\u016f. Po celou dobu jsem byl ti\u0161e, stejn\u011b tak jako on. Te\u010f ani nebylo p\u0159\u00edli\u0161 vhodn\u00e9 mluvit. Oba jsme toho m\u011bli plnou hlavu.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL N\u011bjakou dobu jsme je\u0161t\u011b sed\u011bli na chodb\u011b. Nakonec n\u00e1m doktor ozn\u00e1mil, \u017ee Molly mus\u00ed prov\u00e9st je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 rychl\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed. Ov\u0161em i to se prot\u00e1hlo. Simone byla celou dobu u n\u00ed. Doktor n\u00e1s k n\u00ed ale u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-6682","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6682","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6682"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6682\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6682"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6682"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6682"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}