{"id":6690,"date":"2012-04-08T15:00:00","date_gmt":"2012-04-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6672"},"modified":"2012-04-08T15:00:00","modified_gmt":"2012-04-08T14:00:00","slug":"smecka-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/08\/smecka-3\/","title":{"rendered":"Sme\u010dka 3."},"content":{"rendered":"
autor: Nisch<\/p>\n

<\/strong> Hallo Leute! Moc se v\u00e1m omlouv\u00e1m, \u017ee s dal\u0161\u00edm d\u00edlem jsem si dala tak na \u010das. Bohu\u017eel nem\u00e1m v\u016fbec \u010das, a tud\u00ed\u017e stoj\u00ed i ostatn\u00ed pov\u00eddky, co\u017e m\u011b neskute\u010dn\u011b \u0161tve. Je\u0161t\u011b jednou se moc omlouv\u00e1m a slibuju, \u017ee s dal\u0161\u00edm d\u00edlem Sme\u010dky budou p\u0159ib\u00fdvat i d\u00edly ostatn\u00edch ff, snad v pravideln\u00e9m intervalu… a n\u00e9 s p\u016flro\u010dn\u00ed pauzou :D.
Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed dal\u0161\u00edho d\u00edlu. Eure Nisch<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m strach, Billy,“<\/em><\/div>\n
„Nest\u016fj tam jak solnej sloup a pohni\u2026“<\/em><\/div>\n
„A ty zase nech\u00e1pe\u0161, \u017ee nikdy nebudu t\u00edm, k\u00fdm chce\u0161, abych byl.“<\/p>\n

<\/em> „Nen\u00e1vidim j\u00ed\u2026“ zavr\u010dela ti\u0161e Nicole a nakopla mal\u00fd k\u00e1men, kter\u00fd se j\u00ed p\u0159ipletl pod nohy. Parkem se rozlehla slab\u00e1 duniv\u00e1 r\u00e1na, kdy\u017e prudce narazil do kmenu star\u00e9ho dubu, jeho\u017e listy hr\u00e1ly v\u0161emi barvami podzimu. Od \u0161edozelen\u00e9 po jasn\u011b oran\u017eovou.<\/p>\n

Byl za\u010d\u00e1tek listopadu. Zastavil jsem se a chytl p\u00e1r such\u00fdch list\u016f, kter\u00e9 se jemn\u011b vlnily v chladn\u00e9m v\u011btru, a ti\u0161e jako p\u00edrka dopadaly na pomalu prochl\u00e1daj\u00edc\u00ed zem.<\/div>\n

„Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je to tro\u0161ku siln\u00e9 slovo?“ hlesl jsem ti\u0161e a zad\u00edval se na jej\u00ed tmavou siluetu osv\u00edcenou dor\u016fstaj\u00edc\u00edm m\u011bs\u00edcem, kter\u00e1 se zastavila p\u00e1r krok\u016f p\u0159ede mnou.<\/div>\n
„Siln\u00e9? Sp\u00ed\u0161 slab\u00e9\u2026“ pomalu se ke mn\u011b oto\u010dila a such\u00e9 spadan\u00e9 list\u00ed ti\u0161e za\u0161ust\u011blo pod jej\u00edma nohama.<\/div>\n
„Nickie\u2026 v\u00edm, \u017ee je to asi t\u011b\u017ek\u00fd, \u017e\u00edt po jej\u00edm boku, ale je to p\u0159ece jen tvoje sestra. Slovo ‚nen\u00e1vist‘ je podle m\u011b p\u0159ehnan\u00e9.“ Sehnul jsem pro tenkou v\u011btvi\u010dku, kter\u00e1 le\u017eela kousek od m\u00fdch nohou, a nap\u00edchl na ni seschl\u00e9 listy dubu.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ty to tomu nerozum\u00ed\u0161, Bille. Ona… s n\u00ed se ned\u00e1 \u017e\u00edt. Nejde b\u00fdt s n\u00ed jedna krev…“ sna\u017eila se zn\u00edt vyrovnan\u011b. Abych z jej\u00edho hlasu nevy\u010detl tu bolest a tr\u00e1pen\u00ed. „Nedovede\u0161 si p\u0159edstavit, jak je to t\u011b\u017ek\u00fd. Ty nejsi neust\u00e1le zesm\u011b\u0161\u0148ov\u00e1n a poni\u017eov\u00e1n. Nikdo ti neust\u00e1le nep\u0159edhazuje, jak se\u0161 k ni\u010demu a bezv\u00fdznamnej\u2026 \u017de by bylo lep\u0161\u00ed, kdybys v\u016fbec neexistoval a \u017ee akor\u00e1t d\u011bl\u00e1\u0161 rodin\u011b ostudu! Tohle se ned\u00e1 vydr\u017eet…“ zavzlykala ti\u0161e. P\u0159ekvapen\u011b jsem vydechl. Z\u010d\u00e1sti proto, co mi \u0159ekla, ale p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b proto, \u017ee jsem poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b vid\u011bl, jak po jej\u00edch bled\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch st\u00e9kaj\u00ed hork\u00e9 slzy.<\/div>\n
„Nickie\u2026“ Odhodil jsem v\u011btev. P\u0159istoupil jsem k n\u00ed a pevn\u011b ji objal. Bylo mi j\u00ed tolik l\u00edto. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je Theresa mrcha, ale nikdy bych si nemyslel, \u017ee by tohle mohla n\u011bkdy \u0159\u00edct.<\/em> „Promi\u0148, j\u00e1\u2026 nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee… promi\u0148,“ p\u0159itiskl jsem k sob\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc jej\u00ed chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo a jemn\u011b ji pol\u00edbil do zlatav\u00fdch, d\u00edky v\u011btru lehce rozcuchan\u00fdch vlas\u016f. Von\u011bly jako jarn\u00ed kv\u00edt\u00ed\u2026 zhluboka jsem vdechl jejich v\u016fni a pevn\u011b sev\u0159el o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka.<\/p>\n

„M\u00e1m strach, Billy,“ ti\u0161e zavzlykala a j\u00e1 na sv\u00e9m krku uc\u00edtil dal\u0161\u00ed chladn\u00e9 slzy. Nepla\u010d, pros\u00edm\u2026<\/em><\/div>\n

„Z \u010deho? Se mnou se nemus\u00ed\u0161 ni\u010deho b\u00e1t,“ za\u0161eptal jsem a pohladil ji po z\u00e1dech. U\u017e se pomalu uklid\u0148ovala.<\/div>\n
„\u017de a\u017e vznikne nov\u00e1 sme\u010dka, \u017ee m\u011b Theresa vy\u017eene, nebo d\u00e1 p\u0159edhodit p\u0159\u00edzrak\u016fm. Ona by toho byla schopn\u00e1. N\u011bco by si vymyslela a bylo by po v\u0161em\u2026 J\u00ed by v\u011b\u0159ili, mn\u011b ne\u2026 ud\u011blala by v\u0161echno pro to, aby se m\u011b zbavila,“ Co\u017ee?<\/em><\/div>\n
„Tak na to ti zakazuju myslet, rozum\u00ed\u0161?“ poodt\u00e1hl jsem se od n\u00ed a sna\u017eil se vyhledat o\u010dn\u00ed kontakt. Bez \u00fasp\u011bchu. Jemn\u011b jsem vzal jej\u00ed tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zad\u00edval se j\u00ed do o\u010d\u00ed. St\u00e1hlo se mi hrdlo, kdy\u017e jsem vid\u011bl, kolik bolesti jej\u00ed o\u010di skr\u00fdvaj\u00ed.<\/div>\n
„Tohle nikdy nedovol\u00edm, rozum\u00ed\u0161? I kdyby m\u011b to m\u011blo st\u00e1t vlastn\u00ed \u017eivot,“ za\u0161eptal jsem a znovu ji pevn\u011b objal. Nikdy nedovol\u00edm, aby j\u00ed n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil\u2026<\/em><\/div>\n
„Ty jsi moje zlato, v\u00ed\u0161 to?“ <\/div>\n
„A v\u00ed\u0161, \u017ee to v\u00edm?“ zasm\u00e1l jsem a pomalu se od n\u00ed odt\u00e1hl.<\/div>\n
„M\u011bli bychom rad\u0161i j\u00edt. U\u017e tak dostaneme vynad\u00e1no, \u017ee se zase cour\u00e1me,“ povzdechl jsem si a oklepal se p\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak\u00e9 zase dostaneme k\u00e1z\u00e1n\u00ed od rodi\u010d\u016f. Teda aspo\u0148 j\u00e1\u2026 „Jsi budouc\u00ed v\u016fdce sme\u010dky, mus\u00ed\u0161 se nau\u010dit zodpov\u011bdnosti a slu\u0161n\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed\u2026“ a bla bla bla\u2026<\/em><\/div>\n
„Jo, to bysme m\u011bli\u2026 nepot\u0159ebuju p\u016flhodinov\u00fd k\u00e1z\u00e1n\u00ed,“ za\u0161klebila se Nicole a j\u00e1 byl r\u00e1d, \u017ee se zase, jestli se to tak dalo nazvat, usm\u00edv\u00e1\u2026 Ka\u017edop\u00e1dn\u011b n\u00e1ladu m\u011bla lep\u0161\u00ed, za co\u017e jsem byl nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n

„Bille?“ chytla m\u011b za ruku, \u010d\u00edm\u017e m\u011b zastavila.<\/div>\n

„Copak?“<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee to, co se tu stalo, nikomu ne\u0159ekne\u0161\u2026“ pod\u00edvala se na m\u011b prosebn\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„To se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t… ale pro\u010d se tolik boj\u00ed\u0161, \u017ee by n\u011bkdo zjistil, \u017ee m\u00e1\u0161 taky n\u011bjak\u00fd city. \u017de dok\u00e1\u017ee\u0161 plakat. Na tom nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho\u2026“<\/div>\n
„Tomu nerozum\u00ed\u0161\u2026“ odsekla a odbo\u010dila z cesty mezi stromy. List\u00ed pod jej\u00edma nohama hlasit\u011b \u0161ustilo a sem tam praskla n\u011bjak\u00e1 v\u011btev, na kterou \u0161l\u00e1pla.<\/div>\n
„Tak mi to vysv\u011btli, kdy\u017e tomu nerozum\u00edm!“ k\u0159ikl jsem na ni. Kroky utichly. Zad\u00edval jsem se mezi stromy, ale nic jsem nevid\u011bl, ani nesly\u0161el\u2026 Zkusil jsem nas\u00e1t jej\u00ed pach, ale v\u00edtr foukal m\u00fdm sm\u011brem.<\/p>\n

„Nest\u016fj tam jak solnej sloup a pohni\u2026 s\u00e1m jsi \u0159\u00edkal, \u017ee bychom rad\u0161i m\u011bli j\u00edt,“<\/em> ozval se jej\u00ed hlas v m\u00e9 hlav\u011b. Jen jsem si povzdychl a rozb\u011bhl se mezi stromy v podob\u011b vlka. Tu holku nikdy nepochopim\u2026<\/em><\/p>\n

\u2026<\/p>\n

„Kdej si sakra byl?!“ vy\u0161t\u011bkla na m\u011b matka, hned jak jsem se objevil mezi dve\u0159mi. Mil\u00e9 p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n

„Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm, mami,“ sladce jsem se na ni usm\u00e1l a zcela ignoroval jej\u00ed na\u0161tvan\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Nech toho, ano? Kde jsi byl?!“<\/div>\n
„Kde bych jako m\u011bl bejt? M\u011bli jsme odpoledn\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed,“ pov\u011bsil jsem si bundu na v\u011b\u0161\u00e1k v mal\u00e9 chodb\u011b a vydal se do kuchyn\u011b, jeliko\u017e na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed m\u00e9ho \u017ealudku bylo dosti nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e9.<\/div>\n
„St\u016fj, kdy\u017e s tebou mluv\u00edm! M\u011bl by ses u\u017e kone\u010dn\u011b nau\u010dit zodpov\u011bdnosti, jsi\u2026“<\/div>\n
„.. jsi budouc\u00ed v\u016fdce sme\u010dky a zakladatel budouc\u00ed generace, j\u00e1 to vim, mami, nemus\u00edm mi to po\u0159\u00e1d dokola om\u00edlat.“ Procedil jsem skrz zuby a zakousl se do jablka.<\/div>\n
„Jak to tak vypad\u00e1, tak mus\u00edm, jeliko\u017e to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pe\u0161.“<\/div>\n
„A ty zase nech\u00e1pe\u0161, \u017ee nikdy nebudu t\u00edm, k\u00fdm chce\u0161, abych byl,“ zamumlal jsem si pro sebe, kdy\u017e jsem opou\u0161t\u011bl kuchy\u0148 a m\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho pokoje, kter\u00fd byl ve druh\u00e9m pat\u0159e na\u0161eho domu.<\/p>\n

Zni\u010den\u011b jsem se svalil na postel a \u00falevn\u011b vydechl, kdy\u017e se moje t\u011blo zabo\u0159ilo do m\u011bkk\u00fdch pe\u0159in. Zav\u0159el jsem o\u010di a za\u010dal p\u00e1trat v pam\u011bti, co se b\u011bhem posledn\u00edch p\u00e1r dn\u016f ud\u00e1lo, a jestli jsem na n\u011bco nezapomn\u011bl. S trhnut\u00edm jsem se probral z vodop\u00e1du my\u0161lenek, kdy\u017e se mi vybavila ona ud\u00e1lost v lese. Kdy\u017e se mi vybavil on\u2026Ty jeho o\u010di\u2026 Nem\u016f\u017eu je prost\u011b dostat z hlavy. Po\u0159\u00e1d p\u0159ed sebou vid\u00edm ten jeho vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled pln\u00fd zv\u011bdavosti a p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jsem se p\u0159evt\u011blil. Nev\u00edm, pro\u010d jsem to tehdy ud\u011blal… ani vlastn\u011b nev\u00edm, pro\u010d jsem ho zachr\u00e1nil\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Nisch<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nisch Hallo Leute! Moc se v\u00e1m omlouv\u00e1m, \u017ee s dal\u0161\u00edm d\u00edlem jsem si dala tak na \u010das. Bohu\u017eel nem\u00e1m v\u016fbec \u010das, a tud\u00ed\u017e stoj\u00ed i ostatn\u00ed pov\u00eddky, co\u017e m\u011b neskute\u010dn\u011b \u0161tve. Je\u0161t\u011b jednou se moc omlouv\u00e1m a slibuju, \u017ee s dal\u0161\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[461],"tags":[],"class_list":["post-6690","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-smecka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6690","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6690"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6690\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6690"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6690"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6690"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}