{"id":6691,"date":"2012-04-08T14:00:00","date_gmt":"2012-04-08T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6673"},"modified":"2012-04-08T14:00:00","modified_gmt":"2012-04-08T13:00:00","slug":"cejchovni-znameni-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/08\/cejchovni-znameni-10\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 10."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Smute\u010dn\u00ed vrby<\/p>\n

<\/strong> Bill se skr\u00fdval v archivu. Od v\u010derej\u0161\u00edho incidentu v chr\u00e1mu Toma nem\u011bl \u010dest vid\u011bt. Snad za to byl i r\u00e1d. Nedok\u00e1zal si ani p\u0159edstavit, \u017ee by se s n\u00edm m\u011bl te\u010f n\u011bkde potkat. Bohu\u017eel ob\u011bd se bl\u00ed\u017eil a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se k Tomovi bude muset p\u0159idat stejn\u011b jako v\u017edycky. Povzdechl si a zvedl se z k\u0159es\u00edlka, ve kter\u00e9m sed\u011bl. Bylo zbyte\u010dn\u00e9 tr\u00e1vit zde v\u00edce \u010dasu – stejn\u011b jen sed\u011bl a napr\u00e1zdno z\u00edral do svitku, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, co se na n\u011bm p\u00ed\u0161e. Do rukou pobral k\u0159ehk\u00e9 svitky, aby je vr\u00e1til na jejich m\u00edsto v reg\u00e1lech, a sfoukl plam\u00ednek sv\u00ed\u010dky.<\/div>\n

Kdy\u017e skon\u010dil s \u00faklidem, nam\u00ed\u0159il si to rovnou k masivn\u00edm dve\u0159\u00edm, kter\u00fdmi archiv opustil. S t\u011b\u017eknouc\u00edm srdcem se vydal zp\u011bt k hlavn\u00ed budov\u011b pal\u00e1ce – k budov\u011b vyhrazen\u00e9 pro fara\u00f3na, jeho nejbli\u017e\u0161\u00ed slu\u017eebnictvo a jeho pot\u0159eby. Na hlavn\u00ed budovu bylo napojeno n\u011bkolik men\u0161\u00edch budov s byty pro ostatn\u00ed pod Tomovou nadvl\u00e1dou.<\/p>\n

Bill se sklopenou hlavou proch\u00e1zel t\u00e1hl\u00fdmi chodbami pal\u00e1ce a ignoroval slu\u017eebnictvo, kter\u00e9 se v\u017edy nachom\u00fdtalo pobl\u00ed\u017e. Zdravili ho, ale z t\u00f3nu jejich hlasu zazn\u00edvalo z\u0159eteln\u00e9 opovr\u017een\u00ed, ostatn\u011b jako v\u017edycky. Bill nem\u011bl chu\u0165 n\u011bjak na jejich pozdravy reagovat, i kdy\u017e ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f se sna\u017eil p\u016fsobit sympaticky a v\u017edy pro n\u011b na\u0161el alespo\u0148 malink\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Pane Bille!“ Zn\u00e1m\u00fd hlas ho donutil zvednout hlavu. Poprv\u00e9 od incidentu v chr\u00e1mu vykouzlil na rtech \u00fasm\u011bv, kdy\u017e v d\u00e1lce zpozoroval blon\u010fat\u00e9ho sluhu, jak k n\u011bmu v d\u00e1lce klu\u0161e a m\u00e1v\u00e1 rukama nad hlavou, aby upoutal mlad\u00edkovu pozornost. Bill si ho obl\u00edbil, i kdy\u017e se v\u016f\u010di n\u011bmu sluha choval velice ost\u00fdchav\u011b a v\u017edy mu Billova p\u0159\u00edtomnost vykouzlila rum\u011bnec na tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Ano, Jeremy?“ usm\u00e1l se Bill na sluhu, kter\u00fd k n\u011bmu dob\u011bhl a sna\u017eil se nekl\u00e1tit v pase z d\u016fvod\u016f nedostatku vzduchu.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem v\u00e1s na\u0161el! Jeho V\u00fdsost si v\u00e1s vy\u017e\u00e1dala jako doprovod pro sv\u016fj ob\u011bd a dal mi za \u00fakol, abych v\u00e1m to vy\u0159\u00eddil.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill pokorn\u011b sklopil hlavu. Ob\u010das si p\u0159ipadal jako sou\u010d\u00e1st Tomova slu\u017eebnictva. Jednal s n\u00edm tak, rozd\u00e1val mu rozkazy, i kdy\u017e pouze formou \u017e\u00e1dost\u00ed. Pokud ho nem\u011bl po ruce, vy\u0159izoval sv\u00e9 vzkazy p\u0159es sluhy.<\/div>\n
„P\u0159ipoj\u00edm se k n\u011bmu,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. Pokra\u010doval ve sv\u00e9 cest\u011b. V\u011bnoval podlaze drobn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e sly\u0161el kroky sluhy za sebou. U dve\u0159\u00ed, do kter\u00fdch m\u011bli nam\u00ed\u0159eno, st\u00e1la ozbrojen\u00e1 str\u00e1\u017e. Bill je obdivoval, kdy\u017e vid\u011bl t\u011b\u017ek\u00e9 dr\u00e1t\u011bn\u00e9 ko\u0161ile vis\u00edc\u00edch na jejich t\u011blech. On d\u011bkoval boh\u016fm za lehkou l\u00e1tkovou tuniku, kter\u00e1 kryla jeho t\u011blo.<\/div>\n
Str\u00e1\u017ee se pokorn\u011b poklonily, ale Bill zpozoroval v jejich tv\u00e1\u0159\u00edch posm\u011b\u0161n\u00e9 \u00fa\u0161klebky. Proto\u010dil o\u010di a vstoupil do hodovn\u00ed m\u00edstnosti, jej\u00ed\u017e dve\u0159e mu str\u00e1\u017ee otev\u0159ely. Bill zamrkal, jak ho siln\u00e9 sv\u011btlo pln\u00edc\u00ed m\u00edstnost s velk\u00fdmi okny zas\u00e1hlo do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159ivykl sv\u011btlu, rozhl\u00e9dl se. Dve\u0159e za n\u00edm se u\u017e d\u00e1vno zav\u0159ely a on v m\u00edstnosti z\u016fstal zd\u00e1nliv\u011b s\u00e1m. V\u0161ichni v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00ed sluhov\u00e9 se jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku vytratili. Bill se rozhl\u00e9dl kolem. P\u00e1tral alespo\u0148 po Tomovi, kter\u00fd musel b\u00fdt n\u011bkde pobl\u00ed\u017e. Prozradil ho a\u017e \u010dern\u00fd st\u00edn, kter\u00fd mu jako obvykle poleh\u00e1val za patami.<\/div>\n

Amendetom st\u00e1l u okna skryt\u00fd za lehkou z\u00e1clonou, kter\u00e1 povl\u00e1vala v m\u00edrn\u00e9m v\u00e1nku pronikaj\u00edc\u00edm pootev\u0159en\u00fdm oknem. Bill nedok\u00e1zal potla\u010dit z\u00e1chv\u011bv rozpak\u016f a rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv rostouc\u00ed mu na rtech. Sna\u017eil se kr\u00e1\u010det co nejti\u0161eji, kdy\u017e se vydal sm\u011brem k Tomovi, ale i tak ho cvak\u00e1n\u00ed jeho sand\u00e1lk\u016f o mramorovou podlahu prozradilo. Mlad\u00fd fara\u00f3n se oto\u010dil za klapav\u00fdm zvukem a na jeho tv\u00e1\u0159i se rozlil \u00fasm\u011bv kradouc\u00ed Billovi vzduch z plic.<\/p>\n

„Ne\u010dekal jsem, \u017ee bys p\u0159ijal moji \u017e\u00e1dost,“ prohodil Tom a na chv\u00edli se odklonil zp\u011bt k oknu, aby se pomalu jako bumerang mohl o chv\u00edli pozd\u011bji pohledem vr\u00e1tit k Billovi, jen\u017e se postavil vedle n\u011bj, a takt\u00e9\u017e vyhl\u00ed\u017eel ven z okna.<\/div>\n

„V\u017edycky spolu ob\u011bdv\u00e1me,“ pokr\u010dil rameny Bill. Na rtech mu pohr\u00e1val m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv, nervozita opustila jeho t\u011blo, ale nahradila ji vt\u00edrav\u00e1 rozechv\u011blost, kter\u00e1 se k n\u011bmu p\u0159ipojila v\u017edy spolu s Tomem. Fara\u00f3n se pousm\u00e1l. Celou noc a vlastn\u011b i cel\u00e9 dopoledne ho t\u00ed\u017eily v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed a podivn\u00fd sv\u00edrav\u00fd pocit kolem srdce. Od La-ily si svoj\u00ed roztr\u017eitost\u00ed vyslou\u017eil pouh\u00fd v\u00fdsm\u011bch podan\u00fd samoz\u0159ejm\u011b s ladnost\u00ed j\u00ed vlastn\u00ed. Nedok\u00e1zal si sv\u00e9 pocity vysv\u011btlit. P\u0159ipadal si p\u0159ekvapiv\u011b \u0161patn\u011b, i kdy\u017e z chr\u00e1mu odch\u00e1zel rozdov\u00e1d\u011bn\u00fd, jako by na\u0161el proma\u0159en\u00e9 ml\u00e1d\u00ed a dostal mo\u017enost okusit jej nanovo. Kdy\u017e v\u0161ak pot\u00e9 Billa po zbytek dne nevid\u011bl, usadilo se mu v \u017ealudku klubko h\u00e1\u010fat, kter\u00e9 mu nedovolilo v noci zamhou\u0159it oka, co\u017e se na n\u011bm v pr\u016fb\u011bhu dne siln\u011b podepisovalo.<\/p>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ za\u0161eptal Bill do ticha, je\u017e se mezi nimi rozprost\u0159elo. Tom ho podle v\u0161eho nevn\u00edmal tak intenzivn\u011b jako Bill, naopak p\u016fsobil dosti zaduman\u011b. A\u017e v posledn\u00edch okam\u017eic\u00edch se jeho obli\u010dej st\u00e1hl do snad a\u017e bolestn\u00e9 grimasy, proto se Bill, pozoruj\u00edc ho celou dobu, zeptal.<\/div>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou, jednak aby dal Billovi najevo, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, a jednak aby z n\u00ed vyhnal nepat\u0159i\u010dn\u00e9 nep\u0159\u00edjemn\u00e9 sv\u00edrav\u00e9 my\u0161lenky. Rozhodl se odlo\u017eit sv\u00e9 pocity stranou a nechat se \u0159\u00eddit silou okam\u017eiku.<\/div>\n
„Jen jsem se zamyslel,“ dodal je\u0161t\u011b ti\u0161e. Bill p\u0159ik\u00fdvl a zahled\u011bl se na scen\u00e9rii nab\u00edzej\u00edc\u00ed ob\u011bma p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na okouzluj\u00edc\u00ed zahrady v okol\u00ed pal\u00e1ce. Sice to dalo dost pr\u00e1ce, udr\u017eovat tr\u00e1vu zelenou v takov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, ale st\u00e1lo to za to. Mnoho slou\u017e\u00edc\u00edch bylo zam\u011bstn\u00e1no pouze prac\u00ed o pal\u00e1cov\u00e9 zahrady, Tom je v\u0161ak nikdy nenechal bez pat\u0159i\u010dn\u00e9 odm\u011bny.<\/p>\n

„M\u011bli bychom se j\u00edt naj\u00edst, jinak to vystydne a pr\u00e1ce kucha\u0159\u016f p\u0159ijde nazmar,“ prohodil Tom po dal\u0161\u00ed odmlce pln\u00e9 t\u00ed\u017eiv\u00e9ho ticha.<\/p>\n

*<\/p>\n

Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel nad pl\u00e1nem na odpoledne. Do chr\u00e1mu se mu po v\u010derej\u0161\u00edm p\u0159isti\u017een\u00ed necht\u011blo a z v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9ho prachov\u00e9ho povlaku v archivu ho akor\u00e1t p\u00e1lily o\u010di.<\/div>\n

„M\u00e1\u0161 na odpoledne n\u011bjak\u00e9 pl\u00e1ny?“ zeptal se Amendetom, jako by dok\u00e1zal \u010d\u00edst jeho my\u0161lenky. Bill nad tou p\u0159edstavou se sm\u00edchem zakroutil hlavou. Sta\u010dilo, \u017ee je vlada\u0159 du\u0161evn\u011b propojen se lvic\u00ed, kter\u00e1 se jim jako v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd \u00faponek temnoty t\u00e1hla za patami.<\/div>\n
„Zrovna nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Ty ano?“ Bill se s uculen\u00edm zad\u00edval na fara\u00f3na po sv\u00e9m boku.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom mohli pokra\u010dovat v na\u0161\u00ed h\u0159e na ot\u00e1zky a odpov\u011bdi, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Sice se u\u017e n\u011bjakou dobu zn\u00e1me, ale j\u00e1 m\u00e1m po\u0159\u00e1d pocit, \u017ee o tob\u011b v\u016fbec nic nev\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a nasadil nanejv\u00fd\u0161 zamy\u0161len\u00fd v\u00fdraz. „Co takhle v zahrad\u00e1ch? Najdeme si n\u011bjak\u00fd st\u00edn, kde bude p\u0159\u00edjemn\u011b. Je zbyte\u010dn\u00e9 tr\u00e1vit v\u0161echen \u010das v budov\u00e1ch, kdy\u017e tu m\u00e1me tak hezk\u00e9 zahrady.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je to ide\u00e1ln\u00ed n\u00e1pad na p\u0159\u00edjemn\u011b str\u00e1ven\u00e9 odpoledne,“ usm\u00e1l se z\u00e1\u0159iv\u011b Bill a p\u0159idal na kroku. Za sebou sly\u0161el zvoniv\u00fd sm\u00edch fara\u00f3na. P\u0159ekvapen\u011b vyp\u00edskl, kdy\u017e ho vlada\u0159 dohnal a zachytil za pas. Jeho vlastn\u00ed sm\u00edch r\u00e1zem utichal a omezil se na pouh\u00e9 rozpa\u010dit\u00e9 pohih\u0148\u00e1v\u00e1n\u00ed dopln\u011bn\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u011b rudou barvou tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

Tom ho ale nepustil, dokud nena\u0161li stinn\u00fd \u00fakryt ve shov\u00edvav\u00e9m objet\u00ed v\u011btv\u00ed dvou smute\u010dn\u00edch vrb nad mal\u00fdm jez\u00edrkem s font\u00e1nkou uprost\u0159ed. Bill se z\u00e1dy op\u0159el o kmen jedn\u00e9 z vrb a sledoval lvici, kter\u00e1 se snad poprv\u00e9 odpoutala od Toma a rozb\u011bhla se prozkoumat ter\u00e9n v okol\u00ed jez\u00edrka. Nebyla to dlouh\u00e1 vzd\u00e1lenost, ale rozhodn\u011b to bylo daleko v\u00edce, ne\u017e v jej\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b Bill kdy vid\u011bl. Prsty zapletl do \u010derstv\u00e9 tr\u00e1vy a na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di. Vlasy mu pro\u010dechr\u00e1val ten stejn\u00fd v\u011bt\u0159\u00edk, kter\u00fd si p\u0159ed n\u011bjakou dobou pohr\u00e1val se z\u00e1clonami v hodovn\u00edm s\u00e1le. Spl\u00e9tal jeho vlasy dohromady a tan\u010dil mezi vis\u00edc\u00edmi v\u011btvemi vrb, kter\u00e9 poslu\u0161n\u011b podl\u00e9haly jeho rejd\u011bn\u00ed a tan\u010dily spolu s n\u00edm.<\/div>\n

„Chce\u0161 za\u010d\u00edt?“ zeptal se fara\u00f3n po chv\u00edli, kdy se oba nech\u00e1vali prostupovat kouzlem sv\u011b\u017e\u00ed p\u0159\u00edrody kolem sebe. Bill ochotn\u011b p\u0159itakal. U\u017e n\u011bjakou dobu se mu v hlav\u011b honila ot\u00e1zka, na kterou neznal odpov\u011b\u010f. Vlastn\u011b jich bylo pov\u00edcero, ale ani jedna z nich mu nep\u0159ipadala dostate\u010dn\u011b form\u00e1ln\u00ed na to, aby ji fara\u00f3novi pokl\u00e1dal jen tak v b\u011b\u017en\u00e9 \u0159e\u010di. \u010cekal na vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost, kter\u00e1 d\u00edky jeho ost\u00fdchavosti st\u00e1le ne a ne p\u0159ij\u00edt. Te\u010f ji v\u0161ak kone\u010dn\u011b dostal, proto ji cht\u011bl naplno vyu\u017e\u00edt.<\/div>\n
„Kolik ti je?“ vyhrkl, jako by se b\u00e1l, \u017ee tu ona situace nez\u016fstane dostate\u010dn\u011b dlouho, aby mohl polo\u017eit v\u0161echny ot\u00e1zky, je\u017e ho svrb\u011bly na jazyku.<\/div>\n
„Ty to nev\u00ed\u0161? M\u011bl jsem za to, \u017ee to tady v\u00ed snad ka\u017ed\u00fd,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
„K otrok\u016fm se takov\u00e9 v\u011bci v\u011bt\u0161inou nedostanou,“ zamumlal Bill a sklopil pohled. I kdy\u017e u\u017e se mezi n\u011b n\u011bjakou dobu ne\u0159adil, po\u0159\u00e1d si p\u0159ipadal neuv\u011b\u0159iteln\u011b pod\u0159adn\u00fd a neust\u00e1le k nim s\u00e1m sebe p\u0159i\u0159azoval. Nep\u0159id\u00e1val tomu ani posm\u011bch ze strany slu\u017eebnictva.<\/div>\n
„U\u017e nejsi otrok, Bille,“ zakroutil Tom hlavou a s\u00e1hl po jeho ruce zapleten\u00e9 ve vysok\u00e9 tr\u00e1v\u011b. Jednotliv\u011b se prob\u00edral prsty na Billov\u011b ruce, ne\u017e zvedl pohled, aby odpov\u011bd\u011bl na jeho ot\u00e1zku.<\/p>\n

„Je mi jednadvacet, ale p\u0159ipad\u00e1m si daleko star\u0161\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl s povzdechem.<\/div>\n

„Pro\u010dpak?“ vyhrkl Bill d\u0159\u00edv, ne\u017e si stihl uv\u011bdomit, \u017ee te\u010f se m\u00e1 pt\u00e1t Tom. Ten to ale p\u0159e\u0161el bez pozn\u00e1mek. D\u00e1l si pohr\u00e1val s jeho prsty, kdy\u017e se rozhoupal k odpov\u011bdi: „Nikdy jsem neza\u017eil to skute\u010dn\u00e9 d\u011btstv\u00ed. A kdy\u017e jsem potom dostal \u0161anci pro\u017e\u00edt jej, nikdy jsem se k n\u011bmu nedok\u00e1zal vr\u00e1tit. Jednou ti o tom budu vypr\u00e1v\u011bt, je to pou\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, ale te\u010f je\u0161t\u011b ne\u2026“ \u0160klebil se. O jeho p\u0159\u00edb\u011bhu kolovalo v pal\u00e1ci tolik pov\u011br, \u017ee by se mu na v\u0161echny prsty neve\u0161ly. Nikdo krom\u011b jeho a La-ily v\u0161ak neznal pravdu.<\/div>\n
Bill zamrkal. Vzpomn\u011bl si, \u017ee polo\u017eil o jednu ot\u00e1zku v\u00edce, ne\u017e m\u011bl. Ihned se zastyd\u011bl.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pr\u00e1vo na dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku,“ zamumlal s rum\u011bncem ve tv\u00e1\u0159\u00edch. Tom k n\u011bmu znovu zvedl pohled, v o\u010d\u00edch mu hr\u00e1la \u010dertovina. Bill p\u0159edem tu\u0161il, kam jeho ot\u00e1zka bude sm\u011b\u0159ovat. Tom se v\u0161ak ani nezat\u011b\u017eoval pokl\u00e1d\u00e1n\u00edm j\u00ed.<\/p>\n

Za st\u00e1l\u00e9ho p\u0159idr\u017eov\u00e1n\u00ed Billovy ruky se k n\u011bmu naklonil, druhou rukou si ho p\u0159it\u00e1hl za t\u00fdl bl\u00ed\u017e a spojil jejich rty. Pod rukou c\u00edtil lehk\u00e9 chv\u011bn\u00ed proud\u00edc\u00ed z Billova t\u011bla. Krou\u017eil mu palcem po k\u016f\u017ei, st\u00e1le je\u0161t\u011b zkrabacen\u00e9 strupem na z\u00e1tylku. Bill vydechl na jeho rty a vymanil ruku z jeho sev\u0159en\u00ed, aby o n\u011bkolik m\u00e1lo vte\u0159in pozd\u011bji uv\u011bznil jeho obli\u010dej ve sv\u00fdch dlan\u00edch. Kladen\u00ed ot\u00e1zek bylo n\u00e1hle \u00fapln\u011b zapomenuto stejn\u011b jako \u010dern\u00e1 lvice, kter\u00e1 je s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima sledovala skrze v\u011btve smute\u010dn\u00edch vrb.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betartead: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Smute\u010dn\u00ed vrby Bill se skr\u00fdval v archivu. Od v\u010derej\u0161\u00edho incidentu v chr\u00e1mu Toma nem\u011bl \u010dest vid\u011bt. Snad za to byl i r\u00e1d. Nedok\u00e1zal si ani p\u0159edstavit, \u017ee by se s n\u00edm m\u011bl te\u010f n\u011bkde potkat. Bohu\u017eel ob\u011bd se bl\u00ed\u017eil a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6691","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6691","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6691"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6691\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6691"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6691"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6691"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}