{"id":6693,"date":"2012-04-07T17:00:00","date_gmt":"2012-04-07T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6675"},"modified":"2012-04-07T17:00:00","modified_gmt":"2012-04-07T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-47","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/07\/novel-of-dreams-my-dream-47\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 47."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Jakmile jsme se usadili, p\u0159iklusal k n\u00e1m \u010d\u00ed\u0161n\u00edk, a kdy\u017e jsme si objednali, zase ode\u0161el. S \u00fasm\u011bvem pohl\u00e9dnu na Billa a na stole polo\u017e\u00edm svoji ruku na jeho. Restaurace je um\u00edst\u011bna v jednom z nejvy\u0161\u0161\u00edch pater mrakodrapu. V\u0161echno tu m\u011blo odst\u00edn do p\u0159\u00edjemn\u00e9 okrov\u00e9 barvy, kter\u00e1 kontrastovala s b\u00edl\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm. Jeliko\u017e jsme sed\u011bli u okna, m\u011bli jsme v\u00fdhled t\u00e9m\u011b\u0159 na cel\u00e9 m\u011bsto.<\/p>\n

„Je to tu n\u00e1dhern\u00fd,“ pronesu spokojen\u011b a zad\u00edv\u00e1m se op\u011bt z okna a\u017e tam, kam dohl\u00e9dnu. Z\u0159ejm\u011b to tu budu obdivovat po celou dobu, \u017ee se ani po\u0159\u00e1dn\u011b nenaj\u00edm. Nem\u016f\u017eu se t\u00edm n\u00e1dhern\u00fdm pohledem pokochat.<\/em><\/div>\n

„To souhlas\u00edm,“ usm\u011bje se a pohlad\u00ed m\u011b po ruce. „Tomi, v\u00ed\u0161\u2026 cht\u011bl bych ti n\u011bco \u0159\u00edct,“ odka\u0161le si. Je zna\u010dn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. Pohl\u00e9dnu na n\u011bj.<\/div>\n
„O co jde?“ zaj\u00edm\u00e1m se s \u00fasm\u011bvem a prohl\u00e9dnu si ho. „Tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 se, jako bys m\u011b snad cht\u011bl \u017e\u00e1dat o ruku. A\u0165 je to cokoli, netva\u0159 se tak tragicky,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„No, to taky \u010dasem p\u0159ijde,“ zasm\u011bje se a ol\u00edzne si rty. Co\u017ee?! Opravdu o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed?!<\/em> „V\u00ed\u0161, u\u017e jsme o tom mluvili, \u017ee bych si p\u0159\u00e1l, abys ke mn\u011b m\u011bl bl\u00edzko a\u2026 j\u00e1 bych si p\u0159\u00e1l, abys za mnou kdykoli p\u0159i\u0161el, ale ne jako n\u011bjak\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva,“ druhou rukou zalov\u00ed v kapse u kab\u00e1tku, „n\u00fdbr\u017e jako m\u016fj p\u0159\u00edtel,“ polo\u017e\u00ed p\u0159ede m\u011b na st\u016fl krabi\u010dku. Co to je? O co jde? Asi\u2026 jsem n\u011bjak mimo.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Ahm\u2026 j\u00e1\u2026 Co to je?“ \u0161eptnu ost\u00fdchav\u011b. Prohl\u00e9dnu si krabi\u010dku, a pot\u00e9 k n\u011bmu op\u011bt vzhl\u00e9dnu.<\/div>\n
„To je pro tebe,“ usm\u011bje se a semkne rty k sob\u011b.<\/div>\n
„Nemus\u00edm se b\u00e1t, co tam najdu,“ zasm\u011bju se ti\u0161e a vezmu si krabi\u010dku do rukou, a\u010dkoli st\u00e1le hled\u00edm na n\u011bj. Co tam asi tak m\u016f\u017ee b\u00fdt. Jsem tak zv\u011bdav\u00fd!<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ne,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ sklon\u00edm pohled. „Tak\u2026 jdu na to,“ zasm\u011bju se a zhluboka se nadechnu. „Huh.“<\/div>\n
Jen m\u011b ti\u0161e sleduje. Nat\u011b\u0161en\u011b ji otev\u0159u a najdu v n\u00ed\u2026<\/div>\n
„\u2026kl\u00ed\u010d?“ hlesnu zara\u017een\u011b. Co to je za pitom\u00fd vtip? K \u010demu mi je kl\u00ed\u010d?<\/em><\/div>\n
„Kl\u00ed\u010d\u2026“ zopakuje po mn\u011b.<\/div>\n
„A\u2026 k \u010demu mi to je?“ polo\u017e\u00edm krabi\u010dku na st\u016fl, pot\u00e9 si zalo\u017e\u00edm ruce mezi stehna a jen na ni ti\u0161e s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm z\u00edr\u00e1m.<\/div>\n
„Je\u2026 od m\u00e9ho bytu a j\u00e1 bych byl r\u00e1d, kdybych u\u017e mohl \u0159\u00edct\u2026 od na\u0161eho.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli se mi zastav\u00ed srdce a polije m\u011b horko. „Tv\u00e9ho bytu?“ zask\u0159ehot\u00e1m. On mi\u2026 dal kl\u00ed\u010d od sv\u00e9ho bytu? On\u2026 chce, abych tam mohl. Chce, abych tam\u2026 byl s n\u00edm. Dal mi\u2026 kl\u00ed\u010d.<\/em><\/div>\n
„Ano,“ odsouhlas\u00ed svou odpov\u011b\u010f je\u0161t\u011b pok\u00fdv\u00e1n\u00edm hlavy.<\/p>\n

„To je-to je\u2026 To je tak\u2026“ zakokt\u00e1m se a zamrk\u00e1m. Jsem naprosto ohromen. Tohle jsem ani v nejmen\u0161\u00edm ne\u010dekal. Nev\u00edm, co mu na to m\u00e1m \u0159\u00edct. Nejsem schopen slov. „J\u00e1\u2026“<\/div>\n

Upne ke mn\u011b o\u010di snad je\u0161t\u011b v\u00edc. „Ano?“<\/div>\n
„Nev\u00edm-nev\u00edm\u2026 V\u016fbec nev\u00edm, co-co na to \u0159\u00edct. Jen\u2026 Dostal jsi m\u011b,“ vydechnu zara\u017een\u011b a podep\u0159u si hlavu rukou, aby mi n\u00e1hodou neupadla pod st\u016fl. Srdce mi bu\u0161\u00ed v hrudi jako \u0161\u00edlen\u00e9. „Moc, moc to pro m\u011b znamen\u00e1. J\u00e1\u2026 D\u011bkuju,“ vyd\u00e1m ze sebe a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„B\u00e1l jsem se, \u017ee se zlob\u00ed\u0161, \u017ee jsem t\u011b urazil,“ p\u0159izn\u00e1 a nahne se ke mn\u011b. N\u011b\u017en\u011b m\u011b l\u00edbne na rty.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, to ani n\u00e1hodou,“ po\u0161ept\u00e1m, a ihned si ho u sebe p\u0159idr\u017e\u00edm. „D\u011bkuju, d\u011bkuju,“ pol\u00edb\u00edm ho nal\u00e9hav\u011b a zav\u0159u o\u010di.<\/p>\n

Tohle je snad jen sen. Opravdu m\u011b chce u sebe, i po tom, co se v\u010dera a dnes stalo. Miluje m\u011b\u2026 Chce se mnou b\u00fdt i nad\u00e1le, a nejen to, chce n\u00e1\u0161 vztah rozv\u00edjet. Jsem tak\u2026 tak nad\u0161en\u00fd! A dojat\u00fd! C\u00edt\u00edm se tak n\u00e1dhern\u011b\u2026<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1 d\u011bkuju,“ usm\u011bje se do polibku, a hned mi ho oplat\u00ed. Je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t ho pol\u00edb\u00edm, abych alespo\u0148 z poloviny vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 nad\u0161en\u00ed, a pot\u00e9 u\u017e ho pust\u00edm. Vezmu kl\u00ed\u010d do rukou a sev\u0159u ho v dlan\u00edch. Hezky stud\u00ed.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it,“ po\u0161ept\u00e1m s \u00fasm\u011bvem. Otev\u0159u dla\u0148, zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a usm\u011bju se je\u0161t\u011b v\u00edc. P\u0159ipad\u00e1 mi to tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Je to jen kl\u00ed\u010d, l\u00e1sko. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, abys na\u0161el cestu k n\u00e1m dom\u016f,“ po\u0161eptal.<\/div>\n
„Nen\u00ed to jenom kl\u00ed\u010d. Je to n\u011bco mnohem v\u00edc,“ zakrout\u00edm hlavou. „Takhle v\u00edm, \u017ee m\u011b opravdu miluje\u0161 a chce\u0161 n\u00e1\u0161 vztah je\u0161t\u011b v\u00edc rozv\u00edjet. V\u00edm, \u017ee jsem pro tebe opravdu d\u016fle\u017eit\u00fd a\u2026 chce\u0161 se mnou b\u00fdt, chce\u0161 m\u011b u sebe. Tohle je kl\u00ed\u010d k tv\u00e9mu bytu, ale je to i kl\u00ed\u010d k na\u0161emu \u017eivotu. M\u016f\u017eu k tob\u011b kdykoli p\u0159ij\u00edt a \u010dekat na tebe, i kdy\u017e tam nebude\u0161. Moc si toho cen\u00edm a\u2026 a d\u011bkuju.“ Nakonec upnu pohled k jeho o\u010d\u00edm. Jsem napln\u011bn \u0161t\u011bst\u00edm. Jako bych si tohle snad ani nezaslou\u017eil. Je to v\u016fbec realita?<\/p>\n

<\/em> „P\u0159esn\u011b tak to je,“ \u0161eptne a chytne m\u011b za ruku. „Tohle, cos pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, si pamatuj. Tak to c\u00edt\u00edm. J\u00e1\u2026 miluju t\u011b.“<\/div>\n

„J\u00e1 tebe taky, v\u00edc ne\u017e cokoliv,“ sev\u0159u jeho ruku v dlani a propletu si s n\u00edm prsty. Naklon\u00edm se k n\u011bmu p\u0159es st\u016fl a dlouze ho pol\u00edb\u00edm. Po chvilce n\u00e1s vyru\u0161il \u010d\u00ed\u0161n\u00edk, co n\u00e1m p\u0159inesl j\u00eddlo, tak jsem zase dosednul. Spole\u010dn\u011b jsme se najedli, pak pro\u0161li je\u0161t\u011b p\u00e1r obchod\u016f v Berl\u00edn\u011b a rozjeli se dom\u016f. K n\u00e1m dom\u016f. Nad\u0161en\u011b jsem odemknul sv\u00fdm vlastn\u00edm kl\u00ed\u010dem, a pak za n\u00e1mi i zamknul. Bill vypadal \u0161\u0165astn\u011b, a j\u00e1 byl tak\u00e9. Cht\u011bl jsem mu vyj\u00e1d\u0159it, jak moc ho miluju a jak moc pro m\u011b znamen\u00e1. Proto jsme si spole\u010dn\u011b vlezli do sprchy, a pak se p\u0159esunuli do lo\u017enice. A\u010dkoli m\u011b st\u00e1le bolel zadek, ud\u011blal jsem to a r\u00e1d. Miloval jsem se s n\u00edm. Jednou, dvakr\u00e1t, t\u0159ikr\u00e1t. Milovali a mazlili jsme se celou noc a\u017e do brzk\u00e9ho r\u00e1na, dokud jsme vy\u010derp\u00e1n\u00edm nam\u00e1\u010dknut\u00ed na sebe neusnuli.<\/p>\n

BILL<\/p>\n

Byl jsem opravdu \u0161\u0165astn\u00fd. V\u0161echno se mezi n\u00e1mi tak kr\u00e1sn\u011b rozv\u00edjelo. Tom ke mn\u011b po tom v\u00fdlet\u011b za\u010dal s\u00e1m od sebe chodit, a to m\u011b d\u011blalo je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm. Byl to tak n\u00e1dhern\u00fd pocit, kdy\u017e jsem p\u0159ijel z pr\u00e1ce, vid\u011bl jsem jeho boty a bundu v hale. Jakmile jsem ve\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, u\u017e tam na m\u011b \u010dekal. Kdy\u017e se to stalo poprv\u00e9, skoro jsem dojet\u00edm bre\u010del. Miloval jsem ho\u2026 tak moc, a st\u00e1le miluji. Nikdy jsem si vlastn\u011b nemyslel, \u017ee k n\u011bmu budu c\u00edtit n\u011bco a\u017e tak siln\u00e9ho. L\u00e1ska mi p\u0159ipadala jako kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc, ale pro m\u011b zat\u00edm nepopsan\u00e1. S n\u00edm jsem ji pozn\u00e1val. V\u0161e dobr\u00e9 i zl\u00e9, co obn\u00e1\u0161\u00ed.<\/div>\n

Tentokr\u00e1t jsem doopravdy mohl \u0159\u00edct, \u017ee jsem zamilovan\u00fd, \u017ee ho miluju a za nic jej nevym\u011bn\u00edm. Jsem si j\u00edm na 100% jist\u00fd a v\u00edm, \u017ee d\u00e1l budu.<\/p>\n

S \u00fasm\u011bvem na rtech jsem r\u00e1no odjel do pr\u00e1ce. V\u010dera jsme spolu s Tomem str\u00e1vili velmi hezk\u00fd ve\u010der. Dnes jsme se m\u011bli vid\u011bt. Do \u0161koly ne\u0161el a j\u00e1 toho v pr\u00e1ci p\u0159\u00edli\u0161 nem\u011bl. Sna\u017eil jsem se ve\u0161kerou pr\u00e1ci ud\u011blat co nejrychleji, hlavn\u011b abych byl u\u017e s n\u00edm.<\/div>\n

P\u0159ed ob\u011bdem mi za\u010dal vyzv\u00e1n\u011bt nahlas mobil. Jakmile jsem vid\u011bl na displeji jeho jm\u00e9no, hned jsem hovor p\u0159ijal.<\/div>\n
„Ahoj, l\u00e1sko,“ usm\u011bju se do telefonu hned.<\/div>\n
„Bille?“ ozve se Tom\u016fv hlas. Nezn\u011bl vesele, naopak zn\u011bl zoufale. „Ahoj\u2026“ Jeho hlas se chv\u011bl. Poznal jsem, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. Takhle jsem ho snad je\u0161t\u011b nesly\u0161el.<\/div>\n
„Copak se d\u011bje, Tomi?“ Tohle se mi ani trochu nel\u00edb\u00ed. V\u010dera byl tak vesel\u00fd. Co se, proboha, jen stalo\u2026 Douf\u00e1m, \u017ee Molly\u2026<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1\u2026 Bille, j\u00e1\u2026 Moh-mohl bys p\u0159ijet?“ zavzlykal n\u00e1hle.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ vydechnu okam\u017eit\u011b a zaklapnu notebook. „Jsi doma?“ Je mi v\u00e1\u017en\u011b jedno, jestli n\u011bkdo bude m\u00edt \u0159e\u010di, \u017ee u\u017e zase jedu pry\u010d.<\/div>\n
„Ne, ne. My jsme v nemocnici. U toho\u2026 No, jak\u2026 Bo\u017ee m\u016fj,“ za\u010dal mi bre\u010det do telefonu. Je\u017ei\u0161i, jen to ne. Pokud jde o to, co si mysl\u00edm, tak\u2026 ne, nesm\u00ed to b\u00fdt pravda.<\/em><\/div>\n
„Neplakej, Tome\u2026 J\u00e1\u2026 j\u00e1 hned p\u0159ijedu, jen mi zkus \u0159\u00edct, kde jste,“ po\u0161ept\u00e1m opatrn\u011b. Hned si za\u010dnu balit v\u011bci.<\/div>\n
„Potkali jsme se tam poprv\u00e9\u2026 Teda\u2026 j\u00e1 ani nev\u00edm, kdy to bylo. Byl jsi tu na testech a j\u00e1 tu byl s Molly,“ vyd\u00e1val ze sebe rozru\u0161en\u011b mezi vzlyky. Jej\u00ed stav se musel z\u0159ejm\u011b o dost zhor\u0161it, kdy\u017e tam takhle jeli a Tom tak pl\u00e1\u010de. Nesm\u00ed um\u0159\u00edt.<\/em><\/div>\n
„L\u00e1sko, p\u0159ijedu. Hned jsem tam, ano? Po\u010dkej tam a pros\u00edm, nepla\u010d, naplakej,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e. Sly\u0161el jsem je\u0161t\u011b jeho zavzlyk\u00e1n\u00ed, ne\u017e se hovor p\u0159eru\u0161il.<\/p>\n

Jakmile tak ud\u011blal, hned jsem si hodil ta\u0161ku na rameno, zamknul za sebou kancel\u00e1\u0159 a skoro a\u017e vyb\u011bhnul z firmy ven. Nasedl jsem rychle do auta a rozjel se do nemocnice. Byl jsem tam asi za dvacet minut. Ani jsem rad\u011bji ne\u0159e\u0161il, jak rychle jsem jel. Hned jsem se rozeb\u011bhnul na m\u00edsto, kde jsem byl na testech. Cel\u00fd ud\u00fdchan\u00fd jsem tam p\u0159ib\u011bhl. Rozhl\u00e9dl jsem se po cel\u00e9 t\u00e9 dlouh\u00e9 chodb\u011b, ale Toma jsem nikde nevid\u011bl. Hned jsem se roze\u0161el na recepci. Pot\u00e9 mi ale do\u0161lo, \u017ee mi stejn\u011b nikdo nic ne\u0159ekne. Hned jsem vyt\u00e1hnul mobil z ta\u0161ky a volal Tomovi.<\/div>\n

„Tomi, jsem v nemocnici. Kde jsi, brou\u010dku?“ zept\u00e1m se a poodka\u0161lu si.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 No, jsme na JIPce. To je\u2026 asi\u2026 j\u00e1 nev\u00edm. 5. patro, mysl\u00edm,“ vykoktal do telefonu.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e, j\u00e1 tam hned p\u0159ijdu,“ \u0159eknu. Hned se tam rozejdu. „Bu\u010f na telefonu, kdybych t\u011b nemohl naj\u00edt, ano?“<\/div>\n
„Jo,“ po\u0161ept\u00e1 jen a popot\u00e1hne nosem.<\/div>\n
„Nepla\u010d,“ vydechnu. Projdu celou chodbu. Okam\u017eik v\u00e1h\u00e1m mezi v\u00fdtahem a schody, ale nakonec se rozeb\u011bhnu nahoru po schodech. B\u011bhem dvou minut jsem v 5. pat\u0159e. Na to mi nic ne\u0159ekl, pouze n\u011bkolikr\u00e1t zavzlykal. Rozhl\u00e9dnu se kolem. Dve\u0159e vpravo maj\u00ed velk\u00fd n\u00e1pis JIP.<\/div>\n
„Tak, jsem\u2026 jsem v 5. pat\u0159e. U\u017e vid\u00edm JIPku, jdu tam, ano?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vzlykne ti\u0161e. Polo\u017e\u00edm to a rozejdu se hned d\u00e1l. Zajdu na odd\u011blen\u00ed a rozejdu se po chodb\u011b d\u00e1l. Po\u0159\u00e1d se rozhl\u00ed\u017e\u00edm po lidech, ale nevid\u00edm ho. Kdy\u017e jsem do\u0161el na konec chodby, rozhl\u00e9dl jsem se. U\u017e zd\u00e1li jsem ho tam vid\u011bl sed\u011bt vpravo na lavici s hlavou v dlan\u00edch. Zatracen\u011b.<\/em> Ihned jsem se k n\u011bmu rychle roze\u0161el. Do\u0161el jsem k n\u011bmu.<\/p>\n

„Tomi,“ po\u0161ept\u00e1m potichu a kleknu si na bobek k n\u011bmu. „Co se stalo? L\u00e1sko\u2026“ pohlad\u00edm ho po hlav\u011b. M\u00e1m takov\u00fd strach. Je to \u0161\u00edlen\u00fd ho takhle vid\u011bt.<\/em> Vzhl\u00e9dl ke mn\u011b s o\u010dima pln\u00fdma slz. Ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, pouze vzlyknul.<\/div>\n

„Poj\u010f ke mn\u011b,“ za\u0161ept\u00e1m a ovinu mu pa\u017ee opatrn\u011b kolem ramen. Je mi jasn\u00e9, \u017ee jde o Molly, i kdy\u017e st\u00e1t se mohlo cokoli. A\u017e se tro\u0161i\u010dku uklidn\u00ed, snad mi pov\u00ed v\u00edc. Ihned se ke mn\u011b p\u0159itiskl. Jednu ruku mi ovinul kolem pasu a druhou kolem krku, na\u010de\u017e mi hlavu polo\u017eil na rameno. Cel\u00fd se chv\u011bl. Jeho pl\u00e1\u010d je\u0161t\u011b vzrostl. Ah ne\u2026 Tohle je tak \u0161patn\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Ne, neplakej, uklidni se, no tak,“ \u0161eptal jsem mu a tiskl si ho k sob\u011b. Hladil jsem ho p\u0159itom konej\u0161iv\u011b po z\u00e1dech. Byl v tento okam\u017eik tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b zraniteln\u00fd a k\u0159ehk\u00fd. Nev\u00edm, co mu \u0159\u00edkat, nerad bych ho rozru\u0161il je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Nechci o n\u00ed p\u0159ij\u00edt,“ vy\u0161lo z n\u011bj a hlasit\u011b zavzlykal. Nechci, aby to bylo \u0161patn\u00e9, ale jak se zd\u00e1\u2026 lep\u0161\u00ed to nebude. Kdybych t\u00e9 hol\u010di\u010dce tak mohl pomoci. Ale j\u00e1 zatracen\u011b nem\u016f\u017eu! Za\u010dal m\u011b siln\u011b tisknout.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u0161\u0161\u0161,“ objal jsem ho pevn\u011bji a l\u00edbnul ho na sp\u00e1nek. „Uklidni se, pros\u00edm.“ U\u017e nic ne\u0159ekl, d\u00e1l bre\u010del tak intenzivn\u011b, \u017ee jsem b\u011bhem chvilky m\u011bl cel\u00e9 rameno mokr\u00e9. Mali\u010dko se poodt\u00e1hnu a ot\u0159u mu obli\u010dej od slzi\u010dek.<\/p>\n

„Nepla\u010d, pros\u00edm. Pov\u00ed\u0161 mi, co se stalo?“ vydechnu a opatrn\u011b ho pohlad\u00edm.<\/div>\n

„Molly\u2026 Molly nebylo dob\u0159e a pak, ona j\u00ed pak vyl\u00edtla hrozn\u011b rychle teplota. M\u011bla p\u0159es 41, tak jsme hned volali sanitku. A-ale ne\u017e p\u0159ijeli, tak-tak omdlela a\u2026 Ona se nem\u016f\u017ee v\u016fbec h\u00fdbat, pr\u00fd j\u00ed p\u0159i t\u00fd teplot\u011b selhaly v\u0161echny svaly a-a\u2026 V\u0161echno, co m\u011blo nav\u00edc od ostatn\u00edch d\u011bt\u00ed, te\u010f ztratila,“ vzlykal t\u00e9m\u011b\u0159 nesrozumiteln\u011b. „Doktor \u0159ekl, \u017ee takov\u00fd rychl\u00fd sp\u00e1d nen\u00ed jenom tak, \u017ee-\u017ee\u2026 \u017de u\u017e\u2026“ Nedo\u0159ekl to, nam\u00edsto toho se hystericky rozbre\u010del. Bylo mi jasn\u00e9, jak ta v\u011bta kon\u010d\u00ed. Zav\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Tomi,“ p\u0159itisknu ho k sob\u011b a hlad\u00edm ho po \u0161\u00edji, „oni pro ni ud\u011blaj\u00ed, co jen bude mo\u017en\u00e9. Bude to dobr\u00e9, nepla\u010d,“ tisknul jsem ho k sob\u011b a sna\u017eil se jej uti\u0161it, ale bylo to p\u0159\u00edmo nemo\u017en\u00e9.<\/p>\n

Nechci mu lh\u00e1t, nechci mu d\u00e1vat milostn\u00e9 l\u017ei o tom, jak v\u0161e bude dobr\u00e9, kdy\u017e v\u00edm stejn\u011b tak jako on, \u017ee je na tom Molly velice \u0161patn\u011b. Zatracen\u011b\u2026 On tohle nep\u0159enese p\u0159es srdce. Tak stra\u0161n\u011b r\u00e1d bych ud\u011blal n\u011bco, abych tuhle situaci zm\u011bnil. Klidn\u011b bych dal \u017eivot za to, aby Molly byla zdrav\u00e1 a Tom by s n\u00ed byl nad\u00e1le.<\/p>\n

<\/em> „Ne, u\u017e ne. Molly um\u0159e,“ vyslovil ta dv\u011b nejhor\u0161\u00ed slova, jak\u00e1 v\u016fbec mohl. „Ona um\u0159e. J\u00e1-j\u00e1 to v\u00edm. J\u00e1\u2026 C\u00edt\u00edm to.“ A je to tady. Tolik jsem necht\u011bl, aby to \u0159ekl, ale mo\u017en\u00e1 je lep\u0161\u00ed vzn\u00e9st tato slova, ne\u017e-li by je dr\u017eel uvnit\u0159 sebe.<\/div>\n

„Ne\u0159\u00edkej to, ne\u0159\u00edkej,“ semknu k sob\u011b o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka pevn\u011bji. Ah ne, nechci bre\u010det. To je to, co te\u010f nejm\u00e9n\u011b Tom pot\u0159ebuje. Mus\u00edm tu b\u00fdt pro n\u011bj, b\u00fdt mu oporou\u2026 ale j\u00e1\u2026 bol\u00ed to. M\u00e1m Molly tak r\u00e1d a cel\u00e1 takhle situace m\u011b trh\u00e1 na kusy. „Nikdo z n\u00e1s nesm\u00ed ztr\u00e1cet nad\u011bji.“ Tak r\u00e1d bych mu \u0159ekl, \u017ee st\u00e1le nad\u011bje je, ale m\u00e1m obavy, \u017ee u\u017e nen\u00ed.<\/div>\n
„Nechci j\u00ed ztratit. Je to\u2026 Je to moje mal\u00e1 sest\u0159i\u010dka. Ona nem\u016f\u017ee um\u0159\u00edt, je je\u0161t\u011b mal\u00e1 a m\u00e1 cel\u00fd \u017eivot p\u0159ed sebou. Nesm\u00ed m\u011b opustit. Pro\u010d zrovna ona?“ bouchl mi zoufale rukou do ramene a cel\u00fd se zachv\u011bl nov\u00fdm n\u00e1valem hlasit\u00fdch vzlyk\u016f.<\/div>\n
„Uklidni se, uklidni se,“ zopakoval jsem mu a chytl ho o n\u011bco pevn\u011bji. Sice je to v tenhle okam\u017eik marn\u00e9 \u0159\u00edkat, ale aspo\u0148 se mu to pokus\u00edm \u0159\u00edct. V\u00edm, \u017ee jestli tohle bude pokra\u010dovat, tak se mi tu slo\u017e\u00ed. „Nem\u016f\u017eeme nic d\u011blat. Je to nespravedliv\u00e9, ale nem\u016f\u017eeme v tuto chv\u00edli ud\u011blat v\u00e1\u017en\u011b nic. Mus\u00edme doufat.“ Zavzlykal a stiskl mezi prsty k\u016f\u017ei na m\u00e9m krku. St\u00e1le se ke mn\u011b tisknul a plakal. Do\u010dista se mi tam na t\u00e9 chodb\u011b slo\u017eil.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1dn\u011b se m\u011b chytni a bu\u010f u m\u011b, jsem tu pro tebe,“ po\u0161ept\u00e1m mu a sna\u017e\u00edm se ho d\u00e1l ukonej\u0161it. Za\u010dnu se s n\u00edm mali\u010dko pohupovat. V\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, jak jej uklidnit. Zd\u00e1lo se, \u017ee ani neexistuje zp\u016fsob, jak to prov\u00e9st.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Jakmile jsme se usadili, p\u0159iklusal k n\u00e1m \u010d\u00ed\u0161n\u00edk, a kdy\u017e jsme si objednali, zase ode\u0161el. S \u00fasm\u011bvem pohl\u00e9dnu na Billa a na stole polo\u017e\u00edm svoji ruku na jeho. Restaurace je um\u00edst\u011bna v jednom z nejvy\u0161\u0161\u00edch pater<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-6693","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6693","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6693"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6693\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6693"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6693"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6693"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}