{"id":6694,"date":"2012-04-07T16:00:00","date_gmt":"2012-04-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6676"},"modified":"2012-04-07T16:00:00","modified_gmt":"2012-04-07T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-57","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/04\/07\/zeiten-andern-dich-57\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 57."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„A jak je Tomovi?“
„Pr\u00fd to u\u017e jde. Chce j\u00edt v p\u00e1tek pry\u010d, tak snad u\u017e bude \u00fapln\u011b ok.“
„Kam chce j\u00edt v p\u00e1tek?“
„Na jednu p\u00e1rty, bude tam Bushido, tak\u017ee…,“ pokr\u010d\u00edm rameny, jako\u017ee d\u00e1l je to jasn\u00e9, ale pak mi dojde, \u017ee asi Gordon netu\u0161\u00ed p\u0159esn\u011b pro\u010d, a proto to dopln\u00edm. „Jsou kamar\u00e1di.“
„S Bushidem? Hmm,“ usm\u011bje se Gordon a koukne na hodinky. „Kdypak se n\u00e1m vr\u00e1t\u00ed ta Nelly?“ zaduman\u011b pronese \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zku, a ochotn\u011b chytne Malou d\u00e1mu, kter\u00e1 vb\u011bhne do chodby. Pr\u00e1v\u011b po nich chodbu ukl\u00edz\u00edm, ne\u017e p\u0159ijede Nelly z v\u00fdletu ze Zoo, a nebylo by dobr\u00e9, aby mi to hnedka pejsci po\u0161lapali.<\/p>\n

„Ty m\u00e1\u0161 n\u011bco v pl\u00e1nu?“
„Nic velk\u00fdho. P\u016fjde\u0161 s Tomem?“
„J\u00e1 je\u0161t\u011b nev\u00edm p\u0159esn\u011b.“ Postav\u00edm se a prot\u00e1hnu. Zaznamen\u00e1m venku p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt auto a usm\u011bju se. „Nelly je tu.“
„Super,“ oto\u010d\u00ed se Gordon okam\u017eit\u011b a vyd\u00e1 se k vr\u00e1tk\u016fm. Je mil\u00e9, jak je starostliv\u00fd. Nelly odjela se Sophi\u00ed a jej\u00edmi rodi\u010di do Zoo u\u017e r\u00e1no, abychom my s Gordonem mohli odej\u00edt do pr\u00e1ce. U m\u011b byl jedin\u00fd rozd\u00edl v tom, \u017ee j\u00e1 \u0161el dnes do obchodu naposledy. Kone\u010dn\u011b budu m\u00edt v\u00edce \u010dasu jak na Nelly, tak i na Toma.
„Ahooj Billee,“ zam\u00e1v\u00e1 mi Nelly nad\u0161en\u011b ode dve\u0159\u00ed, kdy\u017e m\u00e1 pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce s Mikym a vypr\u00e1v\u011bn\u00edm Gordonovi o cel\u00e9m dni.
„Ahoj,“ usm\u011bju se na ni a ot\u0159u si \u010delo.<\/div>\n

\n
„Bille, kdy \u017ee je ta p\u00e1rty?“
„V p\u00e1tek, pro\u010d?“ zara\u017een\u011b, \u017ee je dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka od Gordona sm\u011b\u0159ovan\u00e1 ke mn\u011b, pozvednu pohled.
„V p\u00e1tek se pot\u0159ebuju zdr\u017eet d\u00fdl v pr\u00e1ci.“
„Tak,“ vydechnu a za\u010dnu p\u0159em\u00fd\u0161let, „nen\u00ed nic jist\u00fdho, ale kdyby Tom cht\u011bl, abych \u0161el s n\u00edm,“ jako\u017ee chce, dod\u00e1m si pro sebe, „vezmu Nelly s sebou do Magdeburku u\u017e odpoledne, abychom netvrdli tady, a ty si j\u00ed tam ve\u010der vyzvedne\u0161.“
„Na t\u00e9 p\u00e1rty?“ zept\u00e1 se se sm\u00edchem zv\u011bdav\u011b Nelly.
„No jasn\u011b \u017ee na p\u00e1rty,“ p\u0159itak\u00e1m j\u00ed se sm\u00edchem.
„Tak to abych si vzala na sebe n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho. Bude tam i Tom?“
„Hele, sle\u010dno, jestli se hodl\u00e1te kr\u00e1sn\u011b obl\u00edkat jenom kv\u016fli Tomovi, tak mysl\u00edm, \u017ee je to marn\u00e9,“ k\u00e1rav\u011b j\u00ed sjedu pohledem a d\u00e1m ruce v bok.
„Tati, mus\u00edm ti \u0159\u00edct tajemstv\u00ed,“ za\u010dne se op\u011btovn\u011b Nelly sm\u00e1t, „Bill m\u00e1 Toma r\u00e1d, a moc.“
Gordon spr\u00e1skne nad tou „novinou“ ruce a se sm\u00edchem zavrt\u00ed hlavou. „Teda Bille, pro\u010d jsem se to musel dozv\u011bd\u011bt a\u017e od Nelly?“
„Hele, vy dva komedianti, m\u00e1m tady hadr a vodu, dejte si bacha, abych v\u00e1s t\u00edm nep\u0159et\u00e1hnul.“
„Za pravdu se \u010dlov\u011bk nejv\u00edc zlob\u00ed,“ r\u00fdpne si Gordon potichu a ve zp\u011bvn\u00e9m t\u00f3nu. Se sm\u00edchem nad nimi zavrt\u00edm hlavou, a kdy\u017e se m\u00e9 my\u0161lenky vr\u00e1t\u00ed k Tomovi, dovol\u00edm m\u00fdm koutk\u016fm, aby utvo\u0159ily \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

„Tome, takhle nem\u016f\u017ee\u0161 tan\u010dit,“ podotkne Nelly, kdy\u017e v p\u00e1tek se zmrzlinou v ruce sed\u00edme v bl\u00edzkosti rozs\u00e1hlej\u0161\u00edho d\u011btsk\u00e9ho h\u0159i\u0161t\u011b.
Tomovi se na \u010dele utvo\u0159\u00ed mal\u00e1 vr\u00e1ska. „Jak to?“
„Bude\u0161 zakop\u00e1vat,“ p\u0159i\u0161oupne se k n\u011bmu bl\u00ed\u017ee a pouk\u00e1\u017ee na jeho nohavice shrnut\u00e9 o boty a mrkne.
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt v \u0161atech? \u017de to bude lep\u0161\u00ed?“ navrhne Tom a tv\u00e1\u0159\u00ed se, jako kdyby spolknul chytrost cel\u00e9ho sv\u011bta.
Nelly se na to rozesm\u011bje a zavrt\u00ed hlavou. „V \u0161atech!“
Tom se jen usm\u011bje a vyu\u017eije situace, kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee si Nelly p\u0159ibl\u00ed\u017eila zmrzlinu k obli\u010deji, aby si l\u00edzla, a lehce str\u010d\u00ed do jej\u00ed ruky, aby se j\u00ed \u0161pi\u010dka zmrzliny obtiskla na nos. Ta vyt\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di, rozesm\u011bje se a svou zmrzlinu pl\u00e1cne \u0161kodolib\u011b Tomovi na tv\u00e1\u0159. Pak si spokojen\u011b op\u011bt ze sv\u00e9ho kornoutku l\u00edzne a za\u010dne obch\u00e1zet dokola strom, vedle kter\u00e9ho sed\u00edme. Tom se j\u00ed se sm\u00edchem nejd\u0159\u00edve sna\u017e\u00ed zadr\u017eet t\u00edm, \u017ee po n\u00ed nat\u00e1hne ruku, ale kdy\u017e se mu to nepoda\u0159\u00ed, sto\u010d\u00ed pohled ke mn\u011b. J\u00e1 ti\u0161e sed\u00edc\u00ed a sm\u011bj\u00edc\u00ed se chvatn\u011b schov\u00e1m obli\u010dej do kl\u00edna.<\/p>\n

„Neschov\u00e1vej se!“ zvol\u00e1 Nelly, kter\u00e1 nezastav\u00ed svou ch\u016fzi, a zmiz\u00ed zase za t\u00edm siln\u00fdm kmenem stromu.
„Jo, neschov\u00e1vej se,“ p\u0159id\u00e1 se Tom se sm\u00edchem.
„J\u00e1 chud\u00e1\u010dek, kterej v\u00e1m nic neud\u011blal,“ pozvednu opatrn\u011b sv\u016fj obli\u010dej a jedn\u00edm okem kouknu na Toma, „j\u00e1 bych m\u011bl snad…“ Nedokon\u010d\u00edm v\u011btu, kdy\u017e mne m\u00edsto d\u00e1vky zmrzliny v obli\u010deji uml\u010d\u00ed Tomovy rty. Pousm\u011bju se a volnou rukou ho jemn\u011b b\u011bhem polibku pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i. Kdy\u017e se ale odt\u00e1hnu, stejn\u011b si Tom neodpust\u00ed, abych nem\u011bl zmrzlinu na sv\u00e9m nose.
„Nechte toho, j\u00e1 v\u00e1s vid\u011bla,“ usm\u011bje se Nelly zase z\u00e1zra\u010dn\u011b objeven\u00e1, co\u017e ve mn\u011b probud\u00ed jedinou reakci, a to na ni s \u00fasm\u011bvem vypl\u00e1znout jazyk. Ot\u0159u si zmrzlinu ze sv\u00e9ho nosu a kouknu na Toma.
„Odplata bude sladk\u00e1.“
„Kluci, v\u00edte ale, \u017ee spolu nep\u016fjdete do \u0161koly? A prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed budete muset ka\u017edej s\u00e1m do \u0161koly.“
„A co ty? Ty se na prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed u\u017e t\u011b\u0161\u00ed\u0161?“ usm\u011bje se na Nelly z\u00e1zra\u010dn\u011b Tom, ani\u017e by j\u00ed odpov\u011bd\u011bl.
„Hm, j\u00e1 docela jo. Ale Bill se ur\u010dit\u011b zase net\u011b\u0161\u00ed. V\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee m\u00e1 poka\u017een\u00fd narozeniny, kdy\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161kola. V\u00ed\u0161, Tome, v\u016fbec, \u017ee m\u00e1 Bill narozeniny prvn\u00ed den \u0161koly? To je hloup\u00fd, co?“
„V\u00edm,“ usm\u011bje se k m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed, a pak j\u00ed p\u0159ik\u00fdvne, „v\u00e1\u017en\u011b hloup\u00fd.“
„On ti to \u0159\u00edkal?“
„Ne\u0159\u00edkal.“
„A jak to teda v\u00ed\u0161?“
„To je tajemstv\u00ed.“<\/p>\n

„M\u011bli bychom j\u00edt,“ podotkne Tom neutr\u00e1ln\u00edm t\u00f3nem, kdy\u017e u\u017e pot\u0159et\u00ed vl\u00e9tnu do koupelny u n\u011bho v byt\u011b. Je ve\u010der a j\u00e1 si zdaleka je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd na ve\u010d\u00edrek nep\u0159ipad\u00e1m. Nechal jsem si tady v\u011bci u\u017e p\u0159edt\u00edm, co jsme s Nelly dorazili do Magdeburku, a taky \u017ee mi doch\u00e1z\u00ed, co v\u0161echno jsem si m\u011bl je\u0161t\u011b sbalit. Kdybych jen doma myslel! Chci vypadat dneska dob\u0159e, a ani nev\u00edm, zda mne k tomu nut\u00ed jen to, \u017ee tam bude p\u0159\u00edtomen Tom. Nev\u00edm, prost\u011b to tak dneska chci. Jenom\u017ee Tomova n\u00e1lada od odpoledne klesla. Ne\u017e jsem Nelly p\u0159edal Gordonovi, stav\u011bl se Tom je\u0161t\u011b doma, a kdy\u017e jsme se pak op\u011bt se\u0161li, byl cel\u00fd n\u011bjak\u00fd sklesl\u00fd. Je\u0161t\u011b jsem se ho na to neptal, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e je asi na \u010dase, proto\u017ee byl dost nevrl\u00fd i z toho, \u017ee mi ne\u0161el jen zapnout p\u00e1sek u kalhot.<\/p>\n

„Tak jo, vzd\u00e1v\u00e1m to. Jen mi \u0159ekni, pro\u010d jse\u0161 tak nevrlej.“ Vylezu z koupelny a vyhled\u00e1m si ho pohledem.
„Nejsem nevrlej.“
„A j\u00e1 nejsem blbej. Odpoledne jsi m\u011bl \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i, kam \u0161el?“
„Z\u016fstal doma.“
„Tome, tak sakra, co se stalo?“
„Ne, Bille, zapome\u0148 na to. P\u016fjdem.“
„Tome, chci, abychom si \u0159\u00edkali v\u0161echno. Pros\u00edm.“
„Poh\u00e1dal jsem se s m\u00e1mou.“
„Jak to?“
„Proto\u017ee… jsem j\u00ed \u0159ekl o tob\u011b.“
„\u0158ekl o mn\u011b?“ nech\u00e1pav\u011b na n\u011bho pohl\u00e9dnu.
„Tahala ze m\u011b v\u011bci, jako s k\u00fdm tam dneska jdu a podobn\u011b, a tak dlouho mluvila, a\u017e jsem j\u00ed \u0159ekl v\u0161echno. A ona asi najednou proz\u0159ela, nebo nev\u00edm co.“
„Proz\u0159ela… ale v\u017edy\u0165, mluvila se mnou u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t, vid\u011bla n\u00e1s spolu nes\u010detn\u011bkr\u00e1t. A pak, v ned\u011bli. V\u017edy\u0165 jsem j\u00ed tam potkal r\u00e1no a sotva oble\u010denej, muselo j\u00ed doj\u00edt, \u017ee…“
„Je zvykl\u00e1 od Andyho. Dost \u010dasto byl u n\u00e1s a mysl\u00edm, \u017ee tebe taky tak brala. Prost\u011b Bill.“
„Oh sakra,“ skousnu si spodn\u00ed ret a vydechnu. „Mysl\u00edm, \u017ee tohle je to jedin\u00fd, pro\u010d jsem tak zdr\u017eenlivej na ve\u0159ejnosti. Prost\u011b lidi maj\u00ed a budou m\u00edt p\u0159edsudky.“
„Jen\u017ee jsem ne\u010dekal, \u017ee ona.“
„Tome, jse\u0161 jej\u00ed syn. Pochopiteln\u011b \u010dek\u00e1, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.“
„Bille, tohle je p\u0159ece taky v po\u0159\u00e1dku!“
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 to v\u00edm ur\u010dit\u011b. A ty?“ zept\u00e1m se opatrn\u011b.<\/p>\n

Tom polkne, uhne pohledem a s v\u00fddechem se op\u0159e o st\u011bnu. Chv\u00edli ho jen ml\u010dky pozoruji do doby, co dok\u00e1\u017eu ml\u010det. „V\u00edm, \u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee je to pro tebe n\u011bco nov\u00fdho, a ch\u00e1pu, \u017ee z toho m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt zmatenej s\u00e1m, nato\u017e tvoje mamka, ale jedin\u011b ty mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, kde le\u017e\u00ed pravda.“
„Nikdy jsem kluka ani… nepol\u00edbil, nato\u017e…“
„A dosud jsi m\u011bl pom\u011bry jen s holkama.“
„Jen\u017ee o tom to nen\u00ed. Je stra\u0161n\u011b jednoduch\u00fd b\u00fdt s tebou, nep\u0159ipad\u00e1m si jinak ne\u017e doposud. Pot\u0159ebuje\u0161 ochra\u0148ovat v\u00edc ne\u017e kdejak\u00fd holky. Taky to mi d\u00e1v\u00e1 ten pocit.“
Nadechnu se, abych n\u011bco \u0159ekl, ale pak to spolknu. V hlav\u011b mi vyvstane jedin\u00e1 my\u0161lenka. „Tak\u017ee… tak\u017ee m\u011bl Andreas pravdu, kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee mi chyb\u00ed u\u017e jen prsa.“ Podotknu na to.
Tom se zaraz\u00ed a pak p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n

„Andreas m\u011bl pravdu, kdy\u017e mi v \u0161esti letech \u0159\u00edkal, abych nelezl na strom se slabejma v\u011btvema a j\u00e1 na n\u011bj stejn\u011b vylezl, a pak si zlomil ruku.“ Jemn\u011b se u\u0161kl\u00edbnu a m\u00e1m v tu chv\u00edli chu\u0165 ze sebe strhat v\u0161echno zbyte\u010dn\u00e9 oble\u010den\u00ed na p\u00e1rty a schovat se do temn\u00e9ho rohu, kde bych z\u016fstal po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota. „Doh\u00e1je s n\u00edm! Bille, j\u00e1 si uv\u011bdomuju, \u017ee vedle m\u011b stoj\u00ed kluk, a je mi fuk, co si o tom mysl\u00ed ostatn\u00ed, je mi to jedno, pokud m\u016f\u017eu b\u00fdt vedle tebe. Nikdo mi nedal to co ty, a sv\u00fdm zp\u016fsobem jsem zak\u00e1zal s\u00e1m sob\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co pro m\u011b znamenal tedy \u017eivot p\u0159ed tebou, pokud jsem doposud m\u011bl pom\u011bry s holkama.“<\/p>\n

„Tome, ale…“
„Ne, Bille, tohle jsem zp\u016fsobit necht\u011bl! Proto jsem nic ne\u0159\u00edkal. Mn\u011b je prost\u011b jedno, jak\u00fd p\u0159edsudky a my\u0161lenky maj\u00ed lidi, ale jen m\u011b mrz\u00ed, co si o mn\u011b mysl\u00ed vlastn\u00ed m\u00e1ma. Pokud o sob\u011b jasn\u011b v\u00ed\u0161, \u017ee jdou holky mimo tebe, v m\u00fd moment\u00e1ln\u00ed pozici ti to m\u016f\u017eu leda z\u00e1vid\u011bt, proto\u017ee m\u00e1\u0161 o sob\u011b jasno.“
„Tome, toho j\u00e1 se boj\u00edm nejv\u00edc. \u017de t\u0159eba jednou zjist\u00ed\u0161, \u017ee je tohle v\u0161echno \u0161patn\u011b a bude\u0161 m\u00edt zp\u011btn\u011b ten stejn\u00fd n\u00e1zor jako v\u0161ichni. Nakonec pro tebe holky budou v\u00edc. Proto\u017ee je prost\u011b pohodln\u011bj\u0161\u00ed objevit se s holkou po boku ve spole\u010dnosti. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b v tv\u00e9 skvad\u0159e p\u0159\u00e1tel.“
„Pom\u016f\u017ee ti fakt, \u017ee tohohle se j\u00e1 neboj\u00edm?“
„Moc m\u011b mrz\u00ed, \u017ee ses poh\u00e1dal s mamkou, a stra\u0161n\u011b nerad bych, abys t\u00edmhle odradil i v\u0161echny ostatn\u00ed kolem sebe.“
„U\u017e p\u00e1rkr\u00e1t jsem se t\u011b ptal, jestli mi s t\u00edmhle pom\u016f\u017ee\u0161. Pom\u016f\u017ee\u0161 mi s t\u00edm, abych odboural tohle v\u0161echno kolem, aby si na to prost\u011b lidi kolem m\u011b zvykli? Nastolil jsem to i s\u00e1m sob\u011b hrozn\u011b pomalu, tak\u017ee chci ten \u010das d\u00e1t i lidem, a je mi jedno, co v\u0161echno budu muset p\u0159i t\u00e9 pomal\u00e9 cest\u011b podstoupit a ob\u011btovat, ale jedin\u00fd, co v\u00edm, \u017ee nechci ztratit tebe.“
„To je sice hezk\u00e9 sly\u0161et, jenom\u017ee st\u00e1le je tady…“
„Bille, nem\u016f\u017eu ti sl\u00edbit, \u017ee tady budu i za sto pades\u00e1t let, ale dovol mi to po tv\u00e9m boku zkusit aspo\u0148 po dobu, po kterou to p\u016fjde. I za tu cenu, \u017ee m\u011b vlastn\u00ed m\u00e1ma bude nesn\u00e1\u0161et.“
„Pom\u016f\u017eu ti,“ p\u0159ik\u00fdvnu a p\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu, abych ho obejmul. „Uvid\u00ed\u0161, \u017ee pokud se s t\u00edm sm\u00ed\u0159\u00ed\u0161 ty, skousne to nakonec i tv\u00e1 mamka a v\u0161echno bude ok.“
„Nikdy bych nev\u011b\u0159il, \u017ee…“ za\u010dne Tom v\u011btu, ale pak ji nedokon\u010d\u00ed a jen zt\u011b\u017eka vydechne.
Pohlad\u00edm ho jemn\u011b po z\u00e1dech a pousm\u011bju se. „Poj\u010f na v\u0161echno dnes ve\u010der zapomenout.“
„Na v\u0161echno?“
„Na v\u0161echno.“<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam „A jak je Tomovi?“„Pr\u00fd to u\u017e jde. Chce j\u00edt v p\u00e1tek pry\u010d, tak snad u\u017e bude \u00fapln\u011b ok.“„Kam chce j\u00edt v p\u00e1tek?“„Na jednu p\u00e1rty, bude tam Bushido, tak\u017ee…,“ pokr\u010d\u00edm rameny, jako\u017ee d\u00e1l je to jasn\u00e9, ale pak mi dojde, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-6694","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6694","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6694"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6694\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6694"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6694"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6694"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}